CO DALA ČESKÁ REPUBLIKA SVĚTU

22. základní škola Plzeň, příspěvková organizace Na Dlouhých 49, 312 09 Plzeň Absolventská práce CO DALA ČESKÁ REPUBLIKA SVĚTU Petr Legát 9.A Vedoucí absolventské práce: Mgr. Ondřej Hajduch Školní rok 2011/2012

Prohlašuji, že jsem absolventskou práci vypracoval samostatně s použitím uvedené literatury a zdrojů informací. V Plzni dne 1. června 2012 Petr Legát.

Obsah Obsah... 3 Anotace... 5 Anotace v českém jazyce... 5 Anotace v cizím jazyce... 5 Úvod... 6 1 Vynálezy... 7 1.1 Kontaktní čočky... 7 1.2 Magnetron... 7 1.3 Lodní šroub... 8 1.4 Bleskosvod... 9 1.5 Kostka cukru... 9 1.6 Ruchadlo... 10 2 Umění a kultura... 12 2.1 Novosvětská symfonie... 12 2.2 Secesní malba a slovanská epopej... 12 2.3 Animovaný film... 13 3 Výrobky... 15 3.1 První keramika a první tkaniny na světě... 15 3.2 Český křišťál a design skla... 16 3.3 České pivo... 16 3.4 Plastická trhavina SEMTEX... 17 3.5 Remoska... 18 4 Sport... 19 4.1 Český hokej... 19 4.2 Nejdéle nepřekonaný světový rekord... 19 4.3 Rekordman Roman Šebrle... 20 4.4 Petr Čech... 21 4.5 Pavel Nedvěd... 22 4.6 Jan Železný... 23 Závěr... 25 Seznam použité literatury a zdrojů informací... 26 Knihy a publikace... 26 3

Elektronické zdroje... 26 4

Anotace Anotace v českém jazyce V této práci jsou obsaženy úspěchy České republiky, kterých dosáhla ve své historii. Jsou to vynálezy, výrobky, umění, kultura a sport. Z vynálezů tu jsou obsaženy: kontaktní čočky, magnetron, bleskosvod, lodní šroub, kostka cukru, ruchadlo. Z výrobků: první keramika a první tkaniny na světě, český křišťál a design skla, české pivo, plastická trhavina SEMTEX, remoska. Z kultury: Novosvětská symfonie, secesní malba a Slovanská epopej, animovaný film. Ze sportu: český hokej, Nejdéle nepřekonaný světový rekord, rekordman Roman Šebrle, Petr Čech, Pavel Nedvěd a Jan Železný. Anotace v cizím jazyce In this work are included successes of the Czech Republic, which has reached in its history. They are inventions, products, arts and culture and sport. The inventions are included here: Contact lenses, Magnetron, lightning, Propeller, sugar cubes, turning plow. The products: The first and the first ceramic fabrics in the world, Czech crystal and glass design, the Czech beer, Plastic explosive SEMTEX, thermos bottles. The Culture: New World Symphony, Art Nouveau paintings and Slavic Epic Animation. In sports: Czech hockey, "the longest unbeaten world record" Record holder Roman Šebrle, Petr Čech, Pavel Nedvěd and Jan Železný. 5

Úvod Téma absolventské práce jsem sám nevymyslel, nýbrž mi jej navrhl ze svých témat Mgr. Hajduch. Vybral jsem si jej, protože jsem se chtěl něco dalšího dozvědět o České republice. Předem jsem věděl, že na téma Co dala Česká republika světu bych mohl napsat toho hodně. Česká republika je oproti jiným státům, co se týče vynálezů nebo např. známých výrobků, velmi bohatá. Samozřejmě už před vypracováním této práce jsem nějaké vynálezy znal. Byl to lodní šroub, ruchadlo a tím jsem končil. Nepochyboval jsem ale o tom, že se dozvím o dalších. 6

1 Vynálezy 1.1 Kontaktní čočky Kontaktní čočky vynalezl Český chemik Otto Wichterle (1913 1998). Na myšlenku kontaktních čoček přišel v roce 1952. Wichterle si uvědomil, že lidské oko může dobře snášet umělou hmotu a řešení našel v hydrofilních gelech, které koncem roku 1961 přinesly jeho teoretickému bádání úspěch. Svou práci dokončil doma na přístroji z dětské stavebnice Merkur. Stát licenci na výrobu Wichterlových kontaktních čoček prodal v roce 1966 do USA.[1] 1.2 Magnetron Obr. 1 Kontaktní čočky Když v období první republiky experimentoval Augustin Žáček (1886 1961) s dutinovým generátorem mikrovlnného záření, tzv. magnetronem, netušil, že si díky němu budou milióny lidí po celém světě ohřívat potraviny v mikrovlnné troubě. Magnetron byl ve skutečnosti silný permanentní magnet ve tvaru prstence, jímž je obklopena vakuová trubice obsahující žhavicí katodu a vysokonapěťovou anodu stejně jako vlnovod. Žáček byl první, kdo zpozoroval vakuové trubici oscilace, jež vedly ke vzniku vysokofrekvenčních elektromagnetických kmitů, které pak šlo usměrnit vlnovodem do požadovaného směru. Magnetrony se dnes užívají v mikrovlnných troubách, ale byly též klíčovou součástkou britských vojenských radarů.[1] 7

1.3 Lodní šroub Obr. 2 Magnetron Přestože je Česká republika vnitrozemní stát a k loďařskému průmyslu má skutečně daleko, vznikl v rukách českých vědců i celosvětově používaný lodní šroub. V roce 1827 si jej nechal patentovat český vynálezce Josef Ludvík František Ressel (1793 1857). Vynález lodního šroubu mu byl oficiálně přiznán americkou akademií věd ve Washingtonu až v roce 1866, devět let po jeho smrti. Mezi další vynálezy Ressela patřil mimo jiné šroubový lis pro výrobu vína a oleje.[1] Obr. 3 Lodní šroub 8

1.4 Bleskosvod Dnes, kdy bleskosvod nebo-li lidově řečeno hromosvod slouží k ochraně budov před zásahem blesku po celém světě, nám připadá jako banální samozřejmost. Ovšem v době jeho vzniku tomu tak rozhodně nebylo.[1] Vynalezl ho Václav Divíšek, známější jako Prokop Diviš (1698-1765), který se věnoval myšlence na sestrojení zařízení, které by odebíralo z bouřkových mraků nakumulovaný elektrický náboj. V roce 1754 sestrojil první uzemněný bleskosvod na světě, jež byl vztyčen 15. června 1754 na zahradě v Přímětcích u Znojma. Vynález ale nenašel nejdříve pochopení a vzbuzoval u místních lidí obavy. Nakonec byl 10. března 1760 stržen rozezlenými obyvateli Přímětic, kteří bleskosvodu přičítali vinu za převládající sucho. O rok později však Diviš umístil další bleskosvod na věž přímětického kostela. Vynálezce Prokop Diviš zemřel 21. prosince 1765 v Příměticích.[2] 1.5 Kostka cukru Obr. 4 Bleskosvod Kostka cukru poprvé spatřila světlo světa právě na území dnešní České republiky v Dačicích. [1] Stalo se tak při rafinérii cukru. V roce 1840 přišel do dačické cukerné rafinérie z Vídně nový ředitel Jakub Kryštof Rad, rodák ze Švýcarska. [2] Pod jeho vedením dochází k modernizaci podniku, zavádí nové stroje a roku 1842 i první parní stroj ve městě. Rafinérie prosperuje a vyváží cukr na jižní Moravu, východních a jižních Čech a do rakouského pohraničí. Do této doby se cukr běžně dodával v podobě homolí či jiných relativně velkých kusech nebo jako velké krystaly a pro použití se musel dělit nebo drtit na 9

menší části. Při jednom takovém porcování cukru v létě r. 1841 se údajně zranila i manželka pana ředitele Rada, která se pak u svého chotě důrazně přimlouvala za nějaké praktické řešení, jež by odstranilo nepohodlné porcování cukrových homolí. [3] Odpovědí bylo první balení přibližně 350 kostek cukru, jako dárek své ženě dva až tři měsíce po jejím nešťastném zranění. Tak se roku 1841 zrodil nový praktický vynález, který odstranil ono občas nebezpečné štípání velkých kusů cukru. Ovšem trvalo další dlouhé měsíce, než se podařilo splnit všechny úřední náležitosti a bylo možné získat licenci na výrobu kostkového cukru a schválit patent. Toho se Jakub Kryštof Rad dočkal v lednu 1843 a ještě téhož roku na podzim se nový výrobek objevil na trhu. [4] Osud rafinérie v Dačicích ovšem nebyl tak sladký jako produkty zde vyráběné. Přes uvedení novinky kostkového cukru se nepodařilo udržet továrnu, ležící mimo cukrovarnické oblasti, konkurenceschopnou a nakonec byla roku 1852 uzavřena. Jakub Kryštof Rad, který vkládal donové výroby velké naděje, rezignoval a odešel zpět do Vídně. [5] Ačkoli rafinérie sama nepřežila, její vynález kostka cukru se rozšířil po celém světě, ač bylo dlouho zapomenuto, kde se vlastně zrodil. 1.6 Ruchadlo Obr. 5 Kostky cukru Známým českým vynálezem je ruchadlo, což je pluh s radlicí, která ornici nejen krájí a obrací, ale také jemně drolí a kypří. Jeho konstruktéři byli František Veverka (1796-1849) a Václav Veverka (1799-1849) z Rybitví u Pardubic, známí jako bratranci Veverkové. [1] Na svém vynálezu pracovali v letech 1824 až 1827 a podařilo se jim 10

společně dosáhnout vylepšení hákové radlice tak, aby tedy půdu nejen krájela, ale díky optimálnímu tvaru také obracela a drolila z toho pak název ruchadlo (ruchání = rozrušování, drolení). Samotného optimálního tvaru radlice dosáhli rolník František a kovář Václav po dlouhé sérii pokusů a úprav. Nakonec jejich konstrukce předčila i tzv. skotskou radlici Jamese Smalla, která sice půdu také obracela, ale nedokázala ji tak účinně a jemně drolit a kypřit. Ruchadlo umožnilo také výrazné snížení spotřeby tažné síly a hloubka orby při uspokojivé kvalitě dosahovala až 22 cm. Vynález se proto po roce 1827 velmi rychle šířil zejména po zemích Rakousko-Uherské monarchie. Veverkové ovšem na ruchadlu nikdy nezbohatli a kvůli tomu, že svůj vynález opomněli patentovat, objevili se časem další původní vynálezci a trvalo velmi dlouho, než bylo oficiálně uznáno jejich autorství, čehož se za svého života již nedočkali. Kromě ruchadla zdokonalil František Veverka i další zemědělské stroje, například fukar. [2] Obr. 6 Ruchadlo 11

2 Umění a kultura 2.1 Novosvětská symfonie Novosvětská symfonie je známá po celém světě, stejně jako její skladatel Antonín Dvořák. Vznikla v době Dvořákova pobytu ve spojených státech amerických. V lednu roku 1893 Dvořák s její tvorbou začal, 24. května 1893 byla již symfonie, známá i pod označením Z nového světa, hotova. [1] Obr. 7 Antonín Dvořák 2.2 Secesní malba a slovanská epopej Autorem výtvarného cyklu Slovanská epopej je vrcholný představitel výtvarné secese, kreslíř a malíř Alfons Mucha (1860 1939). Poté co se stal hvězdou Paříže a zbohatl v Americe, rozhodl se věnovat tématice českého národa. Téměř celá dvě desetiletí pak zasvětil práci na dvaceti obřích plátnech, ve kterých se zaměřil především na klíčové události a osobnosti českých dějin, stejně jako dějin dalších slovanských národů. Kdo by při pohledu na toto dílo pomyslel, že jednotlivá plátna slovanské epopeje maloval Mucha na lodní plachty, které si nechal dovážet z Belgie! Monumentální soubor, který Mucha Dokončil v roce 1928, věnoval po jeho dokončení hlavnímu městu Praha za symbolickou 1 Kč. [1] 12

2.3 Animovaný film Obr. 8 Alfons Mucha Jedna z nejznámějších animovaných postaviček, je Krtek v modrých kalhotách. Jeho autor je animátor Zdeněk Miler. Legendární postavička Krtka se zrodila v pražském studiu Bratři v triku v 50. letech minulého století a v době počátků a zároveň i zlaté éře českého animovaného filmu. Ten od té doby získal celosvětové uznání. Kromě Zdeňka Milera určovaly milníky české animované tvorby jména jako Jiří Trnka (jeho film Zvířátka získal v roce 1946 v Cannes hlavní cenu za film), Břetislav Pojar (série o hravých medvědech Pojďte pane, budeme si hrát) nebo Karel Zeman (známý poetikou svých filmů). Pozdější generace slavných tvůrců například Jan Švankmajer nebo Jiří Barta. [1] 13

Obr. 9 Zdeněk Miler 14

3 Výrobky 3.1 První keramika a první tkaniny na světě První keramika a první tkaniny na světě byly objeveny ve Věstonicích. Četné archeologické nálezy dokládají, že území obce Dolní Věstonice, která se nachází severně od Pálavy, bylo osídleno již od pravěku z dob lovců mamutů. Obec leží na staré obchodní cestě z Moravy do Rakouska. Na hliněných nádobách starých 28 tisíc let zde byly objeveny otisky prvních známých tkanin. Jedním z nejvýznamnějších místních archeologických nálezů je i Věstonická Venuše keramická soška nahé ženy z pálené hlíny, veliká přibližně 11 cm, která pochází z období 29 tisíc let před naším letopočtem. Její hodnota byla v roce 2004 odhadnuta přibližně na 40 milionů dolarů. [1] Obr. 10 Věstonická Venuše 15

3.2 Český křišťál a design skla Výroba a prodej českého skla je známá po celém světě a znamená synonymum kvality a tradice. Právě spojení tradičních technologií a unikátních nápadů dává vzniknout originálním dílům a dokazuje dovednost českých sklářů. Tomu svědčí i skutečnost, že již na přelomu 16. a 17 století se Čecha staly světovým centrem výroby křišťálového skla. Ke vzniku ideálního křišťálového skla vedly technologické objevy, kterým bylo učiněno při výrobě křišťálu právě v Čechách. Toto sklo se stalo obzvláště vhodným pro jeho následné zušlechťování rytím a broušením a představovalo absolutní špičku po dobu delší, jak jedno století. Design českého skla se těší světové oblibě dodnes. [1] 3.3 České pivo Obr. 11 České sklo Pro Českou republiku ve světě je známé dalším synonymum pivo. 80% světové produkce nese označení PILS, které je zkráceným německým slovem Pilsen Plzeň. Označení PILS, znamená silně chmelený spodně kvašený ležák. Od roku 2008 je název české pivo chráněn jako zeměpisné označení. Vařit pivo bylo vždy výsadou a privilegiem, které měli zpočátku pouze mniši. Výrobní tržní artikl se z piva stal až později a pro jeho vaření musela královská města vlastnit tzv. várečné právo. Největším výstavcem piva je na území střední Evropy Plzeňský prazdroj. Vedoucí pivovarnická společnost exportuje do více než 50 zemí celého světa. [1] 16

3.4 Plastická trhavina SEMTEX Obr. 12 České pivo Plastická trhavina SEMTEX získala svou světovou proslulost bohužel nikoli jen pro své výjimečné kvality, nýbrž díky několika teroristickým útokům, při kterých přišlo o život mnoho lidí. Nejznámější byl zřejmě výbuch letadla Boeing-747 americké společnosti Pan Am nad skotským městečkem Lockerbie v roce 1988, kdy zahynulo 270 lidí. Jak už tomu bývá, je SEMTEX příkladem užitečného vynálezu, který se může změnit v nebezpečnou zbraň, dostane-li se do nepatřičných rukou. [1] Plastická trhavina SEMTEX byla vyvinuta firmou Explosia v Semtíně u Pardubic (odtud název: SEMTín a EXplosia) koncem 50. let výzkumným týmem ve kterém pracoval také Stanislav Brebera. Sériová výroba byla zahájena v 60. letech. Nejprve byl SEMTEX vyráběn pod označením B1 pro armádní účely. Od roku 1964 se vyráběl pod označením SEMTEX 1A, od roku 1967 jako SEMTEX H a od roku 1987 jako SEMTEX 10. SEMTEX 1A byl používán především v tuzemsku, SEMTEX H byl exportován do zahraničí, především Vietnamu pro odminovací práce. V roce 1981 byl zakázán jeho export do rizikových oblastí a vývoz byl povolen pouze do zemí Varšavské smlouvy. V roce 1989 byl export této trhaviny zakázán úplně. Po zavedení značkování trhaviny SEMTEX byl vývoz od roku 1991 opět povolen. Jakkoli byl SEMTEX původně určen pro vojenské použití, postupně se rozšířil pro civilní trhací práce, především jako trhavina určená pro počiny a speciální destrukční práce.[2] Obr. 13 Plastická trhavina SEMTEX 17

3.5 Remoska Nenápadný elektrický spotřebič, který se najde v mnohé české domácnosti. Jak by ne, když se první prototypy objevily již v letech 1953-1955 a výroba modernizovaných typů běží úspěšně dodnes. [1] Tuto přenosnou elektrickou pečící troubu s ohřevem shora zkonstruoval elektrotechnik Oldřich Homuta. [2] Hliníková pánev byla přiklopena víkem s elektrickou spirálou, zaskleným okénkem a otvory na únik páry. Příslušné hliníkové pánve se dodávaly v různých hloubkách. První remosky byly konstrukčně velice jednoduché bez regulace ohřevu a bez tepelné izolace pečící nádoby. Výrobek byl velice úspěšný právě pro svou jednoduchost a efektivnost. Teplo sálalo shora a bylo rozváděno po stěnách nádoby, a tudíž nedocházelo k připalování odspodu. První remosky produkovala malá Homutova dílna. Po jejím znárodnění byla připojena k podniku REMOS (Revize, Elektro, Montáže, Opravy, Servis). [3] Od roku 1999 se vyrábí v teflonové úpravě a kromě domácího trhu a tradičních trhů na Slovensku, v Maďarsku a Polsku se výrobku podařilo úspěšně proniknout do západní Evropy a zámoří. V roce 2001 časopis Good Housekeeping v Británii udělil remosce titul vynález roku. Od roku 2002 se remoska začala prodávat také v USA a Kanadě a od roku 2003 rovněž v Austrálii. [5] V dnešní době jde asi 55% produkce remosek na vývoz. [6] Obr. 14 Remoska 18

4 Sport 4.1 Český hokej Pro české fanoušky hokeje bylo nejatraktivnější částí Zimních olympijských her v roce 1998 v Naganu hokejové utkání, které se odehrálo 22. února ve dvě hodiny ráno (podle středoevropského času) a nesmazatelně se zapsalo do historie jako největší úspěch českého hokeje. Hledali bychom jen málo českých občanů, které by tehdejší úspěch nechal chladnými a kdo by si z dosaženého vítězství nepřipomněl obrovské nadšení a radost. Přes vítězství s USA a Kanadou se český hokejový tým dostal do finálového utkání, ve kterém zvítězil díky gólu Petra Svobody nad Ruskem celkovým skore 1:0. [1] Obr. 15 Čeští hokejisté po vítězství nad Rusy 4.2 Nejdéle nepřekonaný světový rekord Dodnes nepřekonaná držitelka světového rekordu v běhu na 800 metrů je československá reprezentantka osmdesátých let a dvojnásobná mistryně světa atletka Jarmila Kratochvílová. Čas 1:53,28 s, který zaběhla 26. 6. 1983 v Mnichově, je stále platným a vzhledem k délce trvání (26 let) také nejstarším světovým atletickým světovým rekordem. I přes nejmodernější tréninkové metody a stále kvalitnější povrchy na stadionech se dodnes běžeckým atletickým hvězdám nepodařilo tento rekord překonat. [1] 19

4.3 Rekordman Roman Šebrle Obr. 16 Jarmila Kratochvílová Roman Šebrle (* 26. listopadu 1974 v Lanškrouně) je český atletický vícebojař, světový rekordman a olympijský vítěz v desetiboji z roku 2004. Bývá považován za nejlepšího desetibojaře všech dob. Jako první překonal v desetiboji bájnou hranici 9000 bodů podle aktuálních bodovacích tabulek; výkonem 9026 bodů vytvořil 26. a 27. května 2001 v Götzisu současný světový rekord. [1]Po obhajobě titulu evropského šampiona v Göteborgu v roce 2006 (jeho 7. zlatá medaile z vrcholné atletické akce) se stal zároveň prvním desetibojařem, který dokončil 35 závodů s celkovým součtem přes 8000 bodů (druhým v pořadí je další český desetibojař Tomáš Dvořák se 34 desetiboji nad 8000 bodů). [2]Po MS v Ósace má již 8 zlatých medailí z vrcholných akcí. Na kontě má také unikátních 20 desetibojů se součtem nad 8500 bodů, což je již hranice světové extratřídy. Jako jediný v historii překonal také šestkrát exkluzivní hranici 8800 bodů a k 21. srpnu 2009 již 45krát 8000 bodů. V tomto ohledu drží historický primát. Z hlediska dlouhodobé statistiky výkonů je v současnosti Šebrle zcela nedostižný. [3] V halové sezóně roku 2010 bylo jeho nejvýznamnějším umístěním 5. místo na HMS v katarském Dauhá, kde výkonem 6024 bodů znovu překonal šestitisícovou hranici v sedmiboji a zároveň v něm překonal veteránský světový rekord v kategorii nad 35 let věku (předchozí měl hodnotu 5839 bodů). V únoru 2011 tento výkon ještě vylepšil, když na halovém mistrovství ČR v Praze- Stromovce posbíral 6117 bodů. Dne 6. března 2011 vybojoval bronzovou medaili na HME v Paříži výkonem nového veteránského SR 6178 bodů. [4] Jakožto člen Armádního sportovního centra (ASC) Dukla je také vojákem z povolání. [5] 20

4.4 Petr Čech Obr. 17 Roman Šebrle Petr Čech je český fotbalový brankář, který se narodil v květnu roku 1982 v Plzni. [1] V současnosti je brankářem anglické Chelsea FC a české fotbalové reprezentace za kterou hraje i jako kapitán. Předtím hrál v týmech Viktoria Plzeň, Chmel Blšany, Sparta Praha a Rennes. [2] Klubová kariéra: FC Viktoria Plzeň 1989 1999, FK Chmel Blšany 1999 2001 (v sedmnácti letech, 27 zápasů), AC Sparta Praha 2001 2002 (v lednu za 22 milionů korun) Stade Rennais FC 2002 2004 (9. července 2002), Chelsea F. C. 2004 (doposud, za téměř půl miliardy korun) Vytvořil český národní rekord v neprůstřelnosti, gól neinkasoval rovných 1004 minut. Celkem v dresu Sparty odchytal 27 utkání. [6] Reprezentační kariéra: Účastnil se mistrovství Evropy do 16 let, kde skončil český tým čtvrtý. Na mistrovství Evropy do 18 let v roce 2000, které se hrálo v Německu, obsadila Česká republika rovněž 4. místo. V roce 2002 získal zlatou medaili na mistrovství Evropy hráčů do 21 let ve Švýcarsku. [1] V reprezentačním A-tým debutoval 12. února 2002 v zápase proti Maďarsku, kde český tým zvítězil 2:0. Od té doby je oporou reprezentačního družstva. [2] Zranění: 14. října 2006, utrpěl frakturu lebky při střetu se Stephenem Huntem. Od té doby nosí při utkáních na hlavě ochrannou helmu. Všeobecně je považován za jednoho z nejlepších fotbalových brankářů na světě. [1] 21

4.5 Pavel Nedvěd Obr. 18 Petr Čech Pavel Nedvěd (1972, Cheb) je bývalý český fotbalový záložník. Působil v týmech Juventus Turín, RH Cheb, Škoda Plzeň, Dukla Praha, Sparta Praha a Lazio Řím. [1] Nedvěd byl součástí české fotbalové reprezentace na Mistrovství Evropy ve fotbale 1996, kde česká reprezentace podlehla až ve finále Německu. Jeho výkon ale nezůstal bez povšimnutí a v létě 1996 si ho vyhlédl trenér Zdeněk Zeman a přestoupil ze Sparty Praha do Lazia Řím, se kterým v sezóně 1997/98 vyhrál italský pohár. [2] Na konci své reprezentační kariéry se Nedvěd stal kapitánem mužstva a dovedl ho až do semifinále Eura 2004. V tomto zápase si Nedvěd zranil koleno, a přestože se snažil v utkání pokračovat, musel být vystřídán Vladimírem Šmicerem. Někteří lidé to považují za hlavní důvod semifinálové prohry. Zranění bylo také jedním z důvodů k přerušení reprezentační kariéry. Do reprezentace se vrátil na podzim 2005 a pomohl týmu přes Norsko postoupit po 16 letech na MS. Nedvěd nastřílel za český tým v 91 zápasech 18 gólů a reprezentoval svou zem na třech evropských šampionátech a jednom světovém. Reprezentační kariéru zakončil 16. srpna 2006, v přípravném zápase proti Srbsku v Uherském Hradišti. [5] První zápas v reprezentaci: 5. 6. 1994 Irsko - Česko 1:3. [1] 22

4.6 Jan Železný Obr. 19 Pavel Nedvěd Jan Železný (* 16. června 1966 Mladá Boleslav, Československo) je bývalý český atlet, oštěpař. Je držitelem tří zlatých (1992, 1996, 2000) a jedné stříbrné medaile z Olympijských her (1988), trojnásobný mistr světa (1993, 1995, 2001), několikanásobný rekordman a držitel současného světového rekordu v hodu oštěpem z roku 1996 (98,48 metru). Od zavedení nových pravidel bylo oštěpem 83 krát hozeno přes 90 metrů. Z těchto 83 hodů patří 52 Janu Železnému. Byl vyhlášen Atletem světa (2000), Atletem Evropy (1996, 2000) a českým Sportovcem roku (1993, 1995, 2000, 2001). Jako jediný třikrát přehodil 95 metrů, což se zatím od změny těžiště oštěpu nikomu jinému nepovedlo. [1] Sportovní kariéru ukončil na mítinku v Mladé Boleslavi dne 19. října 2006. V témže roce se ještě nominoval na Mistrovství Evropy v atletice, které se konalo v Göteborgu. Své mezinárodní vystupování tam završil bronzovou medailí za výkon 85,92 metru. Tento výkon je také světovým rekordem v kategorii veteránů nad 40 let. [2] 23

Ocenění: 2001 vítěz ankety Atlet roku (posedmé), vítěz ankety Sportovec roku (počtvrté), držitel státní medaili Za zásluhy [1] 2000 vítěz ankety Atlet roku, vítěz ankety Sportovec roku, vítěz ankety Atlet Evropy, vítěz ankety Atlet světa [2] 1997 2. místo v anketě Atlet století [3] Obr. 20 Jan Železný 24

Závěr Tato práce mě leccos přiučila. Nejvíce mě asi zaujal vynález Kontaktní čočky. Velmi jsem se divil, že vynález, který hojně slouží celému světu, byl poprvé objeven českými specialisty. Toto není ale jediný důležitý objev, co učinila Česká republika. Dále je to např. lodní šroub. Byl by sice zcela určitě vynalezen později, ale poprvé byl zkonstruován u nás. Potom jsou tu samozřejmě úspěchy ze sportu, o kterých jsem již věděl dříve. Významní jsou také čeští skláři, kteří vyrábí velmi kvalitní a moderní sklo. 25

Seznam použité literatury a zdrojů informací Knihy a publikace 1. Jiří Bartoška, Marek Eben. Perly ČR (noviny). Rok vydání:2010. Elektronické zdroje 2. Wikipedia. Roman Šebrle, http://cs.wikipedia.org/wiki/roman_%c5%a0ebrle 3. Vlast. Remoska, http://vlast.cz/remoska/ 4. Vlast. Plastická trhavina SEMTEX, http://vlast.cz/plasticka-trhavina-semtex/ 5. Vlast. Bleskosvod, http://vlast.cz/bleskosvod/ 6. Vlast. Kostka cukru, http://vlast.cz/kostka-cukru/ 7. Vlast. Ruchadlo, http://vlast.cz/ruchadlo/ 8. Wikipedia. Pavel Nedvěd, http://cs.wikipedia.org/wiki/pavel_nedv%c4%9bd 9. Wikipedia. Petr Čech, http://cs.wikipedia.org/wiki/petr_%c4%8cech 10. Wikipedia. Jan Železný, http://cs.wikipedia.org/wiki/jan_%c5%bdelezn%c3%bd 26