UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI Pedagogická fakulta Katedra hudební výchovy. Diplomová práce. Bc. Lucie Machalová

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI Pedagogická fakulta Katedra hudební výchovy Diplomová práce Bc. Lucie Machalová Neklavírista učitelem hudební výchovy na 2. stupni základní školy Olomouc 2013 vedoucí práce: Mgr. Jarmila Šiřická

Prohlašuji, že jsem svou diplomovou práci vypracovala samostatně pod vedením Mgr. Jarmily Šiřické a použila jsem jen uvedenou literaturu. V Olomouci dne 15. 4. 2013...

Děkuji Mgr. Jarmile Šiřické za odborné vedení Diplomové práce, za cenné rady a připomínky a všem učitelům, kteří se podíleli na vyplňování dotazníků.

Obsah Úvod... 6 1. Neklavírista... 8 1.1 Dotazník... 10 1.2 Praktická hodina... 12 1.2.1 První praktická hodina... 12 1.2.2 Druhá praktická hodina... 15 1.2.3 Třetí praktická hodina... 17 1.2.4 Čtvrtá praktická hodina... 20 1.2.5 Pátá praktická hodina... 22 1.2.6 Šestá praktická hodina... 25 1.2.7 Sedmá praktická hodina... 27 1.2.8 Osmá praktická hodina... 29 1.2.9 Devátá praktická hodina... 33 1.2.10 Desátá praktická hodina... 34 1.2.11 Netradiční hodina... 36 2. Hudební nástroje... 37 2.1 Klavír... 38 2.2 Využití klavíru v hudební výchově... 40 3. Zastupující hudební nástroje a jejich využití v hodinách hudební výchovy... 45 3.1 Využití v hudební výchově... 48 3.1.2 Housle, Viola... 48 3.1.3 Akordeon, Cimbál, Kytara... 50 3.1.4 Flétna, Lesní roh... 52 3.1.5 Orffovy nástroje, Boomwhackers... 53 3.1.6 Náměty na činnosti... 59 4. Alternativní hudební nástroje... 66 4.1 Boomwhackers... 66 4.1.1 Craig Ramsell... 68 4.2 Orffův instrumentář... 68 4.2.1 Carl Orff... 75 4.2.2 Česká Orffova společnost... 76 4.2.3 Česká Orffova škola... 80 5. Klavírista či neklavírista?... 81

Závěr... 83 Summary... 85 Seznam pramenů, literatury a internetových zdrojů... 87 Seznam použitých zkratek Přílohy Seznam příloh Anotace

Úvod Téma své diplomové práce jsem si vybrala na základě svých praktických zkušeností ve výuce hudební výchovy na základní a střední škole. I přesto, že hraji na klavír více jak 10 let, nikdy jsem se nedostala do fáze jistoty a klidu při vlastní hře. Mnohem lépe se cítím např. s kytarou. Zjistila jsem, že žákům dokážu předat mnohem kvalitnější a ucelenější výkon a hodina je tak příjemnější jak pro studenty, tak i pro mě. Proto bych chtěla ve své práci seznámit případné čtenáře a pedagogy s variantami a možnostmi využití jiných hudebních nástrojů ve výuce hudební výchovy, nebo také s aktivitami, které mohou hodiny hudební výchovy obohatit a zpříjemnit. Budu se zmiňovat o nástrojích klasických, ale také o nástrojích alternativních a netradičních např. boomwhackers. V první kapitole bude mým cílem definovat a objasnit pojem neklavírista tak, jak ho vnímám já a také jak ho vnímají lidé kolem mě. Ať už se jedná o mé spolužáky, tedy budoucí pedagogy, nebo o lidi, kteří se ve školství již nějakou dobu pohybují a mají své zkušenosti s využitím jiných hudebních nástrojů, než je klavír. Součástí první kapitoly je tedy i dotazník, který jsem pro svou práci vypracovala. Dotazník obsahuje 12 otázek, které se zaměřují na využití jiných hudebních nástrojů, než je klavír, ale také se v něm objevuje otázka týkající se právě klavíru. Dotazník podrobně rozeberu a vyhodnotím současný stav a zastoupení hudebních nástrojů ve výuce hudební výchovy na 2. stupni základní školy. Na výsledky dotazníku navazují další kapitoly mé Diplomové práce. Další částí této kapitoly budou také písně, které rozeberu v několika praktických hodinách. V každé hodině bude zastoupen jiný hlavní hudební nástroj. V některých hodinách se seznámíme s jednou písní, avšak za doprovodu různých nástrojů. Proto nebude chybět ani porovnání jednotlivých hodin. Druhá kapitola je zaměřena na hudební nástroje obecně. Seznámím čtenáře s termínem hudební nástroje. Nebude chybět ani přehled a dělení. V podkapitole se již budu věnovat pouze jednomu nástroji a to konkrétně klavíru. I když se zmiňuji o neklavíristovi, je potřeba tento hudební nástroj znát a vědět alespoň základy o jeho vzniku, vývoji a využití v hodinách hudební výchovy. Každý učitel hudební výchovy si hrou na klavír prošel, proto je důležité se o klavíru zmínit. Důležitou součástí kapitoly je souhrn výhod a nevýhod hry na klavír. Ve třetí kapitole se budu zabývat hudebními nástroji, kterými lze klavír v hudební výchově částečně, nebo zcela nahradit. Zařadím je do skupin podle dělení nástrojů a přidám také jejich popis, tónový rozsah a ladění. S praktickým použitím zastupujících hudebních nástrojů vás dále seznámím v podkapitolách, kde využijí nejen svých poznatků 6

z praxe, ale také informací, které jsem získala od svých spolužaček, pedagogů a materiálů od mé vedoucí diplomové práce. Tato kapitola je jednou z nejdůležitějších v celé mé práci. Poskytuje náměty a inspiraci pro široký okruh stávajících i budoucích pedagogů. Bude se jednat o činnosti a aktivity, které může využít kterýkoliv učitel, ať už klavírista či neklavírista. Ve čtvrté kapitole se zaměřím na alternativní hudební nástroje, které jsou v dnešní době hojně zastoupeny na základních i středních školách. Učitelé je však berou jen jako doplňující nástroje, které oživí výuku. Bohužel se pořád používají málo a jen za odměnu. Žáci tak nemají možnost zapojit se aktivně do výuky a rozvíjet tak své hudební dovednosti. Jedná se nástroje boomwhackers, tedy ozvučené trubky a Orffův instrumentář. V podkapitolách se také zmiňuji o autorech, kteří se o alternativní nástroje zasloužili. Jedná se o Craiga Ramsella a Carla Orffa. S Carlem Orffem a jeho nástroji se též spojuje Česká Orffova společnost a Česká Orffova škola. Ty také najdou ve čtvrté kapitole své místo. Závěrečná kapitola je shrnutím celé mé práce a zároveň zhodnocením všech informací, které jsem použila a předala. Hlavní otázkou páté kapitoly je, zda může být lepší učitelem klavírista či neklavírista. Povídej zapomenu Ukaž budu si pamatovat Zapoj mě porozumím 7

1. Neklavírista Pojem neklavírista v odborné literatuře nenajdeme. Ve všech publikacích, internetových stránkách či učebnicích najdeme pouze slovo klavírista. 1 Jak jsem se zmínila již v úvodu, součástí mé práce je i dotazník. Hned v úvodní kapitole se budu věnovat třem otázkám z dotazníku. Pomohou nám objasnit pojem neklavírista. Co si představujeme pod pojmem neklavírista? Tato důležitá otázka byla i součástí mého dotazníku (viz níže). Mezi odpověďmi se objevily následující varianty vysvětlení pojmu neklavírista: 1. Osoba, která není příliš zdatná ve hře na klavír, nebo na něj neumí hrát vůbec. 2. Člověk, který má jiný hlavní hudební nástroj, klavíru se buď nevěnuje, neumí na něj, nebo umí jen základy hry. 3. Člověk, který nestudoval klavír na ZUŠ 2 (dostatečně dlouho) a tím pádem pro něj hra na tento nástroj není vlastní, originální doprovody se učí pomalu, těžce. 4. Nehraje na klavír oběma rukama. 5. Člověk, který neumí hrát na klavír. 6. Ten, co neumí zahrát ani písničku. 7. Člověk, který neprošel dlouhodobějším systematickým vzděláváním ve hře na klavír (tzn. ZUŠ, konzervatoř atp.) 8. Ten, co nehraje na klavír vůbec, nebo jen velmi málo. 9. Člověk, který nehraje na klavír. 10. Amatérský hráč na klavír, který dokáže zahrát základní jednoduché skladby. 11. Člověk, který ovládá pouze základy na klavír. 3 Průměrný věk odpovídajících respondentů je 30 let. Z 11 odpovídajících se jedná o jednoho muže a deset žen. Tudíž všichni mají s výukou hudební výchovy nějaké zkušenosti. Všichni dotazovaní jsou samozřejmě ve své podstatě také neklavíristé, i když někteří odpovídali, že neklavírista vůbec nehraje na klavír. Nyní se tedy věnujme konkrétním odpovědím. V odpovědi č 5, 9, částečně 1, 2 a 8 se dozvídáme fakt, že neklavírista vůbec na klavír nehraje. Vezmeme-li v potaz skutečnost, že odpovídající jsou neklavíristé a všichni i v hudební výchově klavír využívají (viz níže), je jasné, že tuto odpověď 1 Člověk hrající na hudební nástroj klavír. 2 ZUŠ Základní umělecké škola 3 Všechny odpovědi jsou citovány v původním znění z vyplněných dotazníků 8

nemůžeme považovat za dostačující a vysvětlující zmíněný pojem. Další spekulativní odpovědi najdeme pod čísly 3 a 7. Pravdou je, že ZUŠ a konzervatoře připraví absolventy velmi kvalitně a dobře. Důležitým poznatkem, který se u obou odpovědí objevil, je ten, že výuka nebyla dlouhodobá a systematická. Tuto zkušenost mám i já. Sama jsem navštěvovala ZUŠ a hrála na klavír 5 let a dnes se za klavíristu nepovažuji. Oponovat by však mohli ti, kteří se s klavírem setkali například až na střední pedagogické škole, nebo na škole vysoké a jejich hra na klavír je na výborné úrovni. Ve své praxi jsem se s takovými lidmi setkala. Navštěvovala jsem střední pedagogickou školu. V prvním ročníku jsem měla spolužačky, které do té doby na klavír nehrály a ve čtvrtém ročníku z nich byly výborné klavíristky, mnohem šikovnější, než absolventky 1. cyklu na ZUŠ. Avšak v odpovědi pod číslem 3 se ztotožňuji s tím, že neklavírista hůře zvládá doprovody a pomaleji se hru na klavír učí. Samozřejmě pokud by učitel neklavírista chtěl tento nedostatek odstranit, musel by se ve svém volném čase hře na klavír věnovat a snažit zmíněné problémy omezit či napravit. Z mého pohledu se do charakteristiky pojmu neklavírista nejlépe trefili respondenti, jejichž odpovědi najdeme pod čísly 4, 10, 11 a z části i 1 (první část odpovědi), 2 (kromě části neumí na něj ) a 8 (druhá část). Všichni se shodli na tom, že neklavírista na klavír nějakým způsobem hraje, avšak jeho hra má nedostatky. Z každé odpovědi by se dala použít myšlenka, která se k neklavíristovi hodí. Jedinou výtku bych měla k odpovědi číslo 10, kde se respondent vyjádřil ve smyslu neklavírista = amatér. Nemyslím si, že tito lidé jsou amatéři, jelikož se pohybujeme mezi učiteli hudební výchovy a jestliže nehrají bravurně na klavír, tak zvládají jiný hudební nástroj na takové úrovni, za kterou by se nemuseli rozhodně stydět. Pojem amatér se do hudební teorie nehodí, a pokud by měl být používán, já se k této skupině uživatelů nepřidám. Záleží to však na přístupu lidí a na jejich pocitech. Při vyhodnocení jsem se setkala s problémem, který se týká odpovědi číslo 6. Z odpovědi nedokážu přesně určit, zda neklavírista na klavír nehraje vůbec, nebo hraje jen něco. Ale myslím si, že odpovídající respondent svou odpovědi myslel spíše tu variantu, které se přiklání k první skupině odpovědí neklavírista nehraje na klavír vůbec. Vyhodnocení této otázky z dotazníku musíme brát jako můj subjektivní pocit. Jak jsem se již zmínila, pojem neklavírista není nikde definován. Proto si každý čtenář mé práce může vytvořit svůj vlastní názor a s tím mým se v nejlepším případě ztotožnit. Stejně tak, jak to udělali učitelé, kterým jsem dotazník poskytla. Také odpovědi respondentů nemusí být písemně vystiženy přesně tak, jak je odpovídající myslel. 9

Ze všech odpovědí bychom tedy mohli vytvořit jednoduchou a výstižnou definici, která by pojem neklavírista charakterizovala. Neklavírista člověk, učitel hudební výchovy, jehož hlavním hudebním nástrojem není přímo klavír, ale jiný hudební nástroj. Na klavír hraje pouze jednodušší skladby a písně. Doprovody se učí pomaleji. Pedagog a zvláště pak učitel hudební výchovy musí být velmi kreativní. U neklavíristy to platí obzvlášť. Jestliže nemá stabilní oporu v klavíru, je nutné využít jiných nástrojů. Takový učitel by měl umět sáhnout po doplňujících nástrojích a měl by využít co nejvíc své žáky. Studenti jsou často velmi rádi, když mohou mít v ruce nástroj a aktivně se podílet na hudební stránce hodiny. Zvláště děti na základní škole jsou za netradiční hudební výchovu vděčné. Myslím si, že pokud by se učitelé ubírali tímto směrem, staly by se hodiny hudební výchovy oblíbené. Nenastala by situace, která je v dnešní době velmi častá hudební výchova = píšeme si úkoly a máme volnou zábavu. Učitel neklavírista si však musí dávat pozor na to, aby žákům příliš neukázal svůj handicap v podobě ne zcela výborné hry na klavír. I neklavírista musí mít alespoň základy ve hře na klavír. A jestliže je v hodině doprovod klavíru potřebný, měl by se vyučující pečlivě připravit a své nedostatky doplnit. 1. 1 Dotazník Pro praktickou část své práce jsem vypracovala dotazník, který jsem rozeslala svým spolužačkám a pedagogům, o kterých vím, že jejich hlavním hudebním nástrojem není klavír. Celkem jsem oslovila 16 respondentů, z čehož mi vyplněný dotazník poslalo zpět celkem 11 dotazovaných. Pro lepší představivost jsem dotazník zařadila níže. Kapitola 1 4 je úzce propojena s výsledky dotazníku. Vyhodnocení dotazníku je na základě rozboru a analýzy jednotlivých otázek. Všechny vyplněné dotazníky jsou umístěny na konci mé diplomové práce v kapitole Přílohy. Vážené paní učitelky, páni učitelé, milé spolužačky, Jsem studentkou Univerzity Palackého v Olomouci obor Učitelství českého jazyka a Učitelství hudební výchovy. V letošním roce píši svou Diplomovou práci na téma Neklavírista učitelem hudební výchovy na 2. stupni základní školy. Do praktické části své práce bych ráda zařadila přiložený dotazník. Tím bych Vás chtěla poprosit o spolupráci ve smyslu vyplnění krátkého dotazníku. Děkuji za Vaši ochotu a čas. Bc. Lucie Machalová 10

Dodatek pro spolužačky: Otázky týkající se praktického využití, prosím, směřujte do své praxe, která proběhla během studia na VŠ. Pakliže máte i další zkušenosti s výukou HV, aplikujte odpovědi dle svého uvážení. Děkuji. 1. MUŽ x ŽENA (nehodící se škrtněte) 2. Váš věk 3. Jaký je váš hlavní hudební nástroj?.. 4. Co si představíte pod pojmem NEKLAVÍRISTA?. 5. Používáte v hudební výchově i klavír? Proč?.. 6. Dokáže Váš hudební nástroj plně zastoupit klavír?.. 7. Napište, prosím, příklad činností, ve kterých plně využíváte Váš hlavní hudební nástroj... 8. Napište, prosím, příklad činnosti, při kterých nemůžete plně využít Váš hlavní hudební nástroj... 9. Využíváte v hodinách hudební výchovy i alternativní hudební nástroje? (Boomwhackers, Orffův instrumentář apod.). Uveďte konkrétní příklad... 10. Jak často tyto nástroje zařazujete do vašich hodin? 11. Při jakých činnostech tyto nástroje využíváte?.. 11

12. Místo pro Vaše rady, typy a připomínky.. Děkuji za spolupráci 1. 2 Praktická hodina V této podkapitole bych ráda popsala deset praktických hodin. První hodina bude doprovázena na kytaru. Ve druhé hodině využijeme klavír. V dalších hodinách budou zařazeny nástroje zmíněné v dotazníku - housle, akordeon, flétna a cimbál. V závěru bude potřebné srovnání a vyhodnocení všech uvedených hodin, jelikož v některých hodinách zařazuji stejné písně, avšak za doprovodu různých nástrojů. Dalším prvkem, který se v následujících podkapitolách objeví, je rozmanitost příprav na hodinu. Každá z uvedených hodin bude graficky znázorněna jinak. Tím vznikne inspirace k tomu, jak si stručně nachystat přípravu na hodinu. 1. 2. 1 První praktická hodina V prvním případě se jedná o mou vlastní hodinu, kterou jsem vedla při souvislé praxi v 1. ročníku NMgr studia. Jelikož se také považuji za neklavíristu a navíc v dané škole neměli k dispozici klavír, ale jen velmi jednoduchý keybord, rozhodla jsem se do výuky přinést kytaru. Někteří žáci se fyzicky s kytarou setkali prvně. Proto jsem neváhala a s žáky jsme si o kytaře chvíli povídali. V závěru si mohli všichni zkusit na kytaru zahrát a vůbec si na ni sáhnout. Nadšení některých dětí nebralo konce. Hodinu jsem měla u žáků 8. třídy a její průběh byl následovný: Téma hodiny: Noty, takty, pojmy, Rock, Pop, Folk teorie, písně 1. Opakování not, délky not pomocí hudební šifry, 2. hudební hádanky, rytmická cvičení hra na tělo (nejprve učitelka, poté mohou předvádět i žáci), 3. rozdýchání, rozezpívání jede auto po oudolí, jazykolamy, 4. zpěv písní z učebnice (Snad jsem to zavinil já, Pár havraních copánků, Jednou budem dál), seznámení s novou písní (Řekni, kde ty kytky jsou), 5. Brainstorming Rock, Pop, Folk psaní na tabuli, vysvětlení pojmů, 6. písně ze zpěvníku Já písnička. 12

Rozbor předloženého průběhu hodiny V rozboru hodiny se budu podrobněji zabývat především body 3, 4, a 6. V bodech 1, 2 a 5 nebylo potřeba využití hudebních nástrojů. Nejprve se tedy budu věnovat bodu č. 3 rozdýchání a rozezpívání. Pří rozdýchání není hudební doprovod potřeba, avšak při samotném rozezpívání se učitel bez doprovodného nástroje nejspíš neobejde. Zvláště při určitých typech cvičení. Kytara je v této činnosti zcela objektivním nástrojem. Kytarista zvládá jak hru pomocí akordů, tak hru jednotlivých tónů. Já jsem jako cvičení k rozezpívání zvolila jednoduchou stupnici C dur, jejíž tóny dokážu na kytaru zahrát. Jako další část rozezpívání jsem vybrala jednoduché písně, které se modulují do různých tónin a mají akordický doprovod. Ten je možné zahrát na kterýkoliv nástroj, jenž je schopen hrát akordové značky. Melodii obou písní jsem žákům nejprve předzpívala, poté ji formou hry na ozvěnu opakovali. Jelikož se jedná o jednoduché písničky v rozsahu kvinty, není potřeba melodii trénovat jiným způsobem. Při rozezpívání jsem tedy žádný problém neshledala. Další částí k rozebrání je bod č. 4 zpěv písní z učebnice, seznámení s novou písní (Řekni, kde ty kytky jsou). V učebnici hudební výchovy pro žáky osmého ročníku jsou písně zapsány jak pro hru na klavír za doprovodu akordových značek, tak pro kytaru. Výhodou pro mě byla znalost všech uvedených písní. Je samozřejmé, že pokud se učitel chystá na hodinu a některou z písní nezná, musí se s ní nejprve seznámit on sám a až poté ji může reprodukovat žákům. Všechny tři uvedené písně již znali i žáci, tudíž se jednalo pouze o zpěv formou opakování. Při tom jsem využila i Orffových nástrojů. Škola nebyla příliš vybavena, ale v dané chvíli jsem si musela poradit i s málem. Žákům jsem nejprve názorně ukázala, jak se na Orffovy nástroje správně hraje, jelikož na některé nástroje hráli špatným způsobem. Využila jsem ozvučná dřívka, drhlo, tamburínu a triangl. Žáci si nástroje mezi sebou vyměňovali. Ti, kteří zrovna na nástroj nehráli, využili hru na tělo, nebo jen zpívali. Třída nebyla moc zpěvná, ale musela jsem ocenit i snahu, která z žáků byla cítit. Po zvládnutí již pro žáky známých písní, jsem se přesunula k písni nové. Nejprve jsem píseň žákům pustila na CD. Jednalo se o verzi z retro filmu Rebelové. Žáci měli za úkol písničku pozorně poslouchat a poté říct, co je zaujalo, o čem píseň pojednává, kdo ji zpívá, k jakým událostem by se hodila, zda se s písní již někdy setkali. Všechny otázky měli napsány na tabuli. Po poslechu písně následovala diskuze nad uvedenými otázkami. K samotnému nácviku písně samozřejmě také došlo. Píseň jsem žákům nejprve zazpívala a upozornila je na některá místa (větší vzdálenosti tónů, repetice, délky not apod.) Poté jsem žákům předzpívala vždy část písně. Hrou na ozvěnu po mně 13

jednotlivé úseky opakovali, až jsme zvládli celou první sloku. Během hodiny jsme zvládli pouze dvě sloky z celé písně. K nácviku jsem používala jen kytaru. Nebylo potřeba klavíru. Jestliže jsem žákům chtěla zvýraznit některý tón, zahrála jsem jim daný tón na kytaru. Rytmická stránka písně byla zvládnuta i díky kytaře. Žáci odezírali pohyb ruky při hraní a tím se jim rytmus písně nepletl a bez problému jej dodržovali. Podrobné grafické znázornění nácviku písně je přiloženo jako obrázek č. 1. Posledním částí hodiny byl bod č. 6 - zpěv libovolných písní ze zpěvníku Já písnička. S žáky jsem se domluvila, kolik písní si můžeme zazpívat. Poté mi zprostředkovali své návrhy, kterým jsem buď vyhověla, nebo jsme společně vybrali píseň jinou. Vše opět proběhlo jen za doprovodu kytary a Orffových nástrojů. Práce s nimi se žákům velmi zalíbila. Obr. č. 1 4 4 POLÍVKA, B., BAIER, J., SVOBODOVÁ, M., OPEKAROVÁ. M. Písnička II, Zpěvník pro II. stupeň základní školy. 2. vyd. Praha: Ottovo nakladatelství s.r.o., 2005. 223 s. ISBN 80-7360-294-6. S. 175. 14

Tato ukázková hodina měla jednu výhodu. Probíhalo seznámení s písní umělou. Jestliže by byl náplní jiný typ písně např. chorál, kánon, písně staré apod., nastal by pro učitele kytaristu problém. Nejsem si jistá, zda by zvládnul nácvik písně bez klavíru. Přesvědčit se o tom můžeme v druhé praktické hodině. Celkově první praktická hodina proběhla pouze za doprovodu kytary. Myslím si, že kytara je nástrojem, který klavír dokáže plnohodnotně zastoupit při nácviku písní umělých i lidových. Například u dechových nástrojů tento fakt neplatí, ale pokud je učitel kreativní a má zájem o kvalitní hudební vzdělání svých žáků, vždy si dokáže poradit. 1.2.2 Druhá praktická hodina I zmíněná druhá praktická hodina byla vedena mnou. Její obsah byl však jiný, proto jsem využila především klavír. Hlavní tématem hodiny byl Středověk. Průběh hodiny byl standardní nejprve proběhla část teoretická (seznámení s obsahem hodiny, opakování učiva z minulých hodin formou hry Šibenice doplňování písmen a následnou společnou diskuzí, učivo nové propojení s výtvarným uměním, architekturou apod., zvuková ukázka). Poté následovala část praktická (rozdýchání, rozezpívání, zpěv kánonu Bejvávalo opakování kánonu kvůli následující nové písni; seznámení žáků s novou písní, procvičování, zpěv písní dle výběru žáků). Pro nás je nejdůležitější částí seznámení žáků s novou písní a poté její procvičování. O dalších částech se zmiňovat nebudu, jelikož to není potřeba a rozezpívání probíhalo podobným způsobem, jaký je uveden v první praktické hodině. Jak jsem se zmínila výše, tématem hodiny byly písně se středověkou tématikou. Konkrétně se jednalo o píseň Chrabrý rytíř. Nejprve jsem žákům celou píseň zahrála a zazpívala. Na žácích šlo poznat, že některým slovům z písně nerozumí, porto bylo nutné objasnit i některé slova, která se v písni objevují. Aby žáci mohli píseň zazpívat tak, jak se psáno, je potřeba, aby porozuměli textu. Vysvětlili jsme si tedy slovo chrabrý statečný, odvážný; choť manželka, přítelkyně. Dalším prvkem, který bylo potřeba ujasnit, jsou čísla zaznačená v obdélníčku nad prvním řádkem. Jedná se o nástup jednotlivých hlasů v kánonu. Žáci již znají pravidla kánonu, proto si je jen zopakujeme. Píseň si tedy rozdělíme na převážně čtyřtaktové celky, které budeme postupně spojovat v celou píseň. V prvním celku je důležité s žáky procvičit hlavně rytmus písně, který je používán po celou dobu. Jakmile budeme schopni v pořádku zazpívat první část, přejdeme k části druhé, která je totožná s části první. Tím se žákům lépe ukotví 15

a zapamatuje. Mezi druhou a třetí částí nastává první melodický skok, který není nějak těžký, ale je mohl by někomu činit problém. Jedná se o vzdálenost mezi tónem D 1 a A 1, tudíž o interval kvinty. Na klavír žákům tento interval zahraji. Nejprve ho zpíváme za doprovodu klavíru, po několikerém opakování klavír vypustíme a zazpíváme si interval bez doprovodu nástroje. Několikrát zopakujeme pouze kvintu, poté přidáme úsek 2 a nástup úseku 3. Opět je nutné žákům nejprve toto místo zahrát na klavír, zazpívat si jej. Jakmile se přestanou vyskytovat neshody, můžeme pokračovat dál v písni. Stejný interval nás čeká i mezi úsekem 3 a 4, avšak s malou změnou. Tentokrát jde o sestupný krok. Procvičíme ho stejný způsobem, jež je uveden mezi částmi 2 a 3. Pořád klademe důraz na správný rytmus písně. Mezi úsekem 4 a 5 nám opět vzniká interval kvinty mezi tóny D 1 a A 1. Žáci jej však už znají, proto by neměl nastat problém. Jestliže by se nejasnosti vyskytly, musíme interval znovu procvičit. Pomocným prvkem nám je klavír. Jestliže se objeví problémy, pomůžeme žákům právě hrou daného místa na klavír. Pátý úsek je totožný s úseky 3 a 4. Píseň bychom si tedy mohli rozdělit na dvě větší části (úsek 1,2 a úseky 3,4,5). Postupně části spojujeme, až dosáhneme zpěvu celé písně. Za doprovodu klavíru píseň několikrát zazpíváme. Postupně na klavír přestáváme hrát melodii a jen pomáháme doprovodnými akordy. Jakmile žáci zvládnou zpěv bez potíží, můžeme začít zpívat kánon. Nejprve jen dvojhlasý postupně tříhlasý. Na to, aby žáci píseň zpívali jako tříhlasý kánon, je potřeba více hodin hudební výchovy. Při zpěvu kánonu učitel nehraje klavírní doprovod, pouze může sloužit jako opěrný prvek pro hlas, který by mohl mít nějaké potíže. V konečné fázi nácviku dodržíme i předepsané tempo písně a dosáhneme tak tíženého výsledku. 16

5 Obr. č. 2 1.2.3 Třetí praktická hodina Třetí praktická hodina bude zaměřena na píseň Krajina posedlá tmou, kterou doprovodí především housle. K doprovodu také využijeme kytaru, ale na tu bude hrát někdo z žáků. Učitel bude mít k dispozici pouze housle. Krajina posedlá tmou patří mezi písně umělé z rukou Jiřího Šlitra a Jiřího Suchého. Nejprve učitel žáky seznámí s autory písní. Společnou diskuzí si žáci s učitelem představí jejich osobnosti s díla. Jednu z písní se i v hodině naučí. Aby byl nácvik písně pro žáky zajímavější, zařadíme na začátek dramatizaci. 5 POLÍVKA, B., BAIER, J., SVOBODOVÁ, M., OPEKAROVÁ. M. Písnička II, Zpěvník pro II. stupeň základní školy. 2. vyd. Praha: Ottovo nakladatelství s.r.o., 2005. 223 s. ISBN 80-7360-294-6. s. 69. 17

DRAMATIZACE PÍSNĚ žáci se rozdělí do čtyř skupin každé skupině je přidělena 1 sloka písně, kterou mají za úkol zdramatizovat když jsou žáci připraveni, pustím píseň z nahrávky (v interpretaci Jiřího Suchého) a tak, jak jdou sloky za sebou, tak je jednotlivé skupiny přehrávají Žáci si tímto cvičením uvědomují význam slov písně a puštěná píseň už se jim pomalu dostává do paměti V písni se vykytuje další těžký prvek a tím je rytmus. Na začátku každé fráze se objevuje osminová pomlka, kterou je nutno dodržovat. Proto dál zařazujeme i nácvik rytmu. NÁCVIK RYTMU každý žák vytleskává dva takty písně, tak jak jdou za sebou následně si celou píseň vytleskáme všichni společně doprovod houslí (přizpůsobí se potřebám žáků) Jestliže žáci zvládají rytmus písně, můžeme přejít k melodické části. Nacházíme se v tónině G DUR, která je pro žáky přijatelnou. Nejnižším tónem v písní je D 1 a nejvyšším tón H 1. Píseň si opět rozdělíme na jednotlivé úseky. NÁCVIK MELODIE imitační technika učitel předzpívává dané úseky a žáci opakují o 1. úsek intervalový skok mezi druhým a třetím taktem a následně ve třetím taktu stejný interval pečlivé procvičení (učitel předzpívá, nebo zahraje na housle) o 2. úsek celý první takt je intonačně náročnější opět imitační technika o 3. úsek intervalový skok, který začíná poslední notou v druhém úseku a pokračuje první notou třetího úseku. Jedná se o nový interval, proto je nutné jej zvládnout. o 4. úsek první takt je melodicky jiný. V písni se dosud neobjevil. Objevuje se nota s posuvkou 6 (B 1 ) imitační technika Ve všech úsecích dbáme na dodržování rytmu osminové pomlky. 6 Posuvka křížek, béčko, odrážka 18

procvičíme všechny sloky po nacvičení písně si ji celou zazpíváme. Využijeme k tomu i žáky, kteří hrají na kytaru. Ti budou hrát akordické značky, učitel hraje melodii na housle. Jestliže žáci zvládají bez problémů zpěv písně, můžeme zařadit i Orffovy nástroje, nebo hru na tělo 7. Housle v této písni dokážou zastoupit pouze linku melodickou. Po harmonické stránce nemohou nahradit klavír. Jelikož se jedná o píseň s příjemnou a zpěvnou melodií, dají ji housle určitý jiný rozměr. I v této písni může učitel neklavírista předat žákům kvalitní dovednosti a vědomosti. 8 Obr. č. 3 7 Hra na tělo tleskání, luskání, pleskání, dupání 8 Já, písnička 2. díl. Zpěvník pro žáky základních škol: pro 5. 9. třídu. 1. vyd. Cheb: Music Cheb, 1993. 170 s. ISMN neuvedeno. s. 88. 19

1.2.4 Čtvrtá praktická hodina Píseň Nezacházej slunce je náplní mé čtvrté praktické hodiny. Jako doprovodný nástroj jsme zvolila akordeon. Jedná se o píseň pomalou, táhlou. Můžeme tak krásně využít zvuku akordeonu, zvláště pak měchu. V části, která se věnuje konkrétně melodii písně, zapojíme akordeon dle potřeby. Ve chvíli, kdy bude potřeba zdůraznit melodii, budeme hrát pouze na klávesovou část. Jakmile se dostane do fáze, že píseň zpíváme celou se všemi jejími prvky, využijeme plného zvuku akordeonu, čímž písni vdechneme nový rozměr a obohatíme ji. Akordeon je nástrojem netradičním, ale k uvedené písni se hodí a dokáže plně zastoupit klavír. Učitel, hrající na akordeon může volit různé varianty doprovodů podle toho, jak žáci zvládají zpěv písně. Průběh nácviku a práce s písní: Jako motivaci žákům přečtu pouze text písně, které se budeme věnovat. Po diskuzi, zda a jak textu rozumí, vyberu 2-6 dobrovolníků (ztvárňovali by postavy z písně milý, milá, případně rodiče obou), kteří by byli ochotni text písně zdramatizovat, ovšem s převedením do dnešní mluvy. Vybraní žáci po dobu 5 minut improvizují na dané téma není důležitá forma (vnitřní monology, dialog, ) či obsah, pokud se zásadně neodchýlí od původního textu. Po této krátké rozcvičce následuje rozdání papírků, na nichž jsou dvou- až třítaktové úseky dané písně. Postupně každou část zazpíváme za pomoci intonační metody. Dále žákům celou píseň přehraji na akordeon a jejich úkolem je, seřadit jednotlivé části písně za sebou ve správném pořadí. Práci společně zkontrolujeme (pro rychlejší kontrolu je na zadní straně každého papírku číslo, takže výsledná píseň bude poskládána např. z čísel 3, 6, 1, 4, 5, 2). V této fázi už žáci z větší části píseň umí, zazpíváme si ji tedy společně. V dalších hodinách přidám další sloky, druhý hlas apod. I když žáci píseň již znají, je nutné dbát na to, aby správně intonovali. Ve třetím taktu písně se nachází větší intervalový skok (G 1 C 2 ). Další skok najdeme i v taktu sedmém (D 1 A 1 ). V závěru písně se nám opět vyskytne interval ze třetího taktu. Všechny tyto intervaly jsou ozdobou písně, proto je nutné je pomocí imitační techniky procvičit. Nesmíme opomenout ani rytmickou stránku písně. I když je tempo písně volné, pomlky je třeba dodržovat. V pomalejších písních jde mnohem více poznat, když se 20

rytmus nedodržuje. Na začátku každého úseku (1 3) se nachází čtvrťová pomlka. Která zdůrazňuje celou frázi. Po několikerém zazpívání pustím píseň Nezacházej slunce v podání Pavla Žalmana Lohonky, čímž by se mohla rozpoutat debata o tom, zda se jedná o píseň lidovou a interpret ji pouze přebral do svého repertoáru, či zda se jedná o píseň umělou, která takřka zlidověla (podobně jako píseň Vlasty Redla Sbohem, galánečko ). Hodinu můžeme uzavřít povídáním o druzích lidové písně (pracovní, svatební, koledy, ukolébavky atd.), včetně příkladů ke každému z nich, a určením, jaký druh písně reprezentuje Nezacházej slunce. 9 Obr. č. 4 9 POLÍVKA, B., BAIER, J., SVOBODOVÁ, M., OPEKAROVÁ. M. Písnička II, Zpěvník pro II. stupeň základní školy. 2. vyd. Praha: Ottovo nakladatelství s.r.o., 2005. 223 s. ISBN 80-7360-294-6. s. 74. 21

1.2.5 Pátá praktická hodina V páté praktické hodině se budu věnovat písni Žákovská koleda. Seznámení a nácvik písně bude probíhat za doprovodu cimbálu. Jelikož se jedná o píseň rytmickou a nenáročnou na harmonické funkce, je cimbál vhodným doprovodným nástrojem. V notách může jako doprovod hrát melodickou linku, která je určena pro kytaru, popřípadě může zapojit i linku melodickou určenou pro zpěv. Práce s písní OSMISMĚRKA (Příloha č. 1) nejprve práce s písmeny v osmisměrce. Vyhledání vypsaných slov a pojmů (směry: ) Doplnění chybějících slov Rozdělení žáků do skupiny vlastními slovy vysvětlí určená slova Kontrola zadaných úkolů Práce s notami z osmisměrky přepis na notovou linku, rozdělní na takty kontrola se zpěvníkem. Celková kontrola všech zadaných úkolů. Rytmické cvičení hra na ozvěnu (nejprve vytleská učitel, poté žáci opakují); rozdělíme si píseň podle obtížnosti na kratší úseky Opakování rytmických slabik procvičení a upevnění rytmu PRÁCE S TEXTEM Přečtení textu latinská slova, důležité je přečíst všechny slova správně. Je-li potřeba, přečte nejdříve text učitel. Český text vysvětlení neznámých výrazů a slov. Další prací s písní se text upevní. NÁCVIK PÍSNĚ Zahrání celé písně na cimbál hlavně melodickou linku hra na způsob ozvěny nejprve učitel, poté žáci. Předzpíváváme, nebo zahrajeme část písně a žáci daný úsek opakují. Spojujeme jednotlivé úseky. Nesmíme dopustit, aby se píseň přezpívala celá na jeden zátah. 22

Melodie není těžká, spíše je důležité klást důraz na rytmus. Jestliže jsou žáci šikovní, přidáme hru na tělo a na Orffovy nástroje (bubínek, dřívka, tamburína, triangl aj.) Poslech nahrávky hledání rozdílů mezi nahrávkou a zápisem ve zpěvníku. První a druhá část přípravy není pro naše účely tak důležitá. Slouží spíše jako inspirace pro učitele, kterým se má práce dostane do rukou, jak s písní pracovat. Mnohem důležitější je samotný nácvik písně, ve kterém zapojíme náš hudební nástroj cimbál. Píseň není melodicky náročná, spíše se vykytují rytmicky náročnější úseky. Proto musí učitel při hře tyto rytmické odchylky zdůrazňovat. Jakmile žáci zvládnou melodii, může učitel hrát pouze rytmicko-melodický doprovod. Cimbál svou barvou tónů píseň velmi vhodně doplní a oživí. Jakmile bude píseň zvládnuta po stránce melodické, rytmické i textové, mohou se žáci zapojit také nástrojově. V tomto případě nám sami autoři zpěvníku doporučují Orffovy nástroje. Jelikož se nejedná o melodicky těžký doprovod, mohli by žáci využít i boomwhackers. Tím by píseň získala nový rozměr a stala by se pro žáky zajímavější. Zkusme si představit kombinaci cimbálu a boomwhackers. Netradiční, ale zajímavá. V této písni cimbál, jako hlavní doprovodný nástroj obstál na výbornou a nahradil tak plnohodnotně klavír. 23

10 Obr. č. 5 10 POLÍVKA, B., BAIER, J., SVOBODOVÁ, M., OPEKAROVÁ. M. Písnička II, Zpěvník pro II. stupeň základní školy. 2. vyd. Praha: Ottovo nakladatelství s.r.o., 2005. 223 s. ISBN 80-7360-294-6. s. 22. 24

11 Obr. č. 6 1.2.6 Šestá praktická hodina V další praktické hodině se seznámíme s písní lidovou A vy, páni muzikanti. V této hodině nám píseň doprovodí opět cimbál. I v dalších hodině se budeme věnovat stejné písni, avšak za doprovodu jiného nástroje. Jelikož se jedná o píseň lidovou, pocházející z Valašska, cimbál je velmi vhodným nástrojem pro její doprovod. Hodina je tedy věnována lidovým písním z Moravy, konkrétně z Valašska. S žáky si na začátku hodiny zkusíme brainstorming na slovo Valašsko. Postupně si všechna slova objasníme a tím se dostaneme až k naší dnešní písni. 11 POLÍVKA, B., BAIER, J., SVOBODOVÁ, M., OPEKAROVÁ. M. Písnička II, Zpěvník pro II. stupeň základní školy. 2. vyd. Praha: Ottovo nakladatelství s.r.o., 2005. 223 s. ISBN 80-7360-294-6. s. 23. 25

Než začneme s nácvikem písně, musíme se rozdýchat a rozezpívat. K rozezpívání nám poslouží cimbál, na který dětem zahraji vždy tón, od něhož bude cvičení začínat. Součástí rozezpívání jsou i jednoduché lidové písně. Můžeme také zařadit opěrné písně k intervalům, které se v písni vyskytují. Vše samozřejmě za doprovodu hudebního nástroje. Můžeme hrát jak melodii, tak i harmonii. Podle obtížnosti písně můžeme tyto dva prvky kombinovat nebo různě vynechávat. 12 Obr. č. 7 Nácvik nové písně imitační technikou, na tabuli bude zapsán pouze text. Protože se jedná o píseň, která obsahuje mnoho nářečních slov, je důležité si text rozebrat a některá slova si objasnit. (jedovať, štemujte, grobiáni atd.) 12 Já, písnička 2. díl. Zpěvník pro žáky základních škol: pro 5. 9. třídu. 1. vyd. Cheb: Music Cheb, 1993. 170 s. ISMN neuvedeno. s. 5. 26

Po rytmické stránce není píseň nijak náročná, proto stačí, když bude učitel hrát při doprovodu správný rytmus. Melodie písně je velmi zpěvná. Nacházíme se v tónině D dur, která je pro žáky zcela vyhovující. V písni se nenachází mnoho těžkých melodických míst, i přesto si píseň zazpíváme po kratších částech. V první části bychom se mohli více zaměřit na třetí a čtvrtý takt, kde s melodií klesáme terciovými kroky a poté se po jednotlivých stupnicových krocích vracíme zpět. Přechod mezi prvním a druhým úsekem je asi nejtěžším místem celé písně. Už v rozezpívání jsme opakovali opěrné písně pro tento interval kvintu. Pro jistotu ho raději žákům opět zahraji, aby byl při závěrečném zpěvu bezproblémový. Ve třetím úseku se opět ve třetí a čtvrtém taktu setkáme s terciovými postupy a následným stupnicovým postupem k tónu D 1. Celý nácvik melodie písně probíhá za doprovodu cimbálu, který hraje nejprve jen melodickou linku, postupem času se přidává i harmonický doprovod. V závěru může učitel hrát pouze harmonii, aby se přesvědčil, že žáci zvládají melodii písně i bez jeho doprovodu. Po úspěšném zvládnutí melodie i rytmu rozdám některým žákům Orffovy hudební nástroje zvonkohra, tamburína, dřívka; zvonkohry hrají tóny, které jsou uvedeny pod kytarovými značkami, na zbylé nástroje vymyslí žáci sami vlastní doprovod Zkouška písně pouze se zpěvem, pouze s nástroji, nakonec v kombinaci i za doprovodu cimbálu. Cimbál je v této písni vhodným nástrojem pro plnohodnotný melodický i harmonický doprovod. Zcela jistě dokáže zastoupit klavír a svým zvukem i využitím ve folklórních souborech, se k uvedené písni i lépe hodí. 1.2.7 Sedmá praktická hodina Jak jsem se již zmínila u šesté praktické hodiny, i v následující hodině se budeme věnovat stejné písni A vy, páni muzikanti. Tentokrát nám však jako doprovodný nástroj poslouží flétna. V závěru této hodiny nabídnu i srovnání obou hodin z hlediska doprovázejícího hudebního nástroje. Na začátku hodiny probíhá teoretická část, na níž navazuje rozezpívání. Zařadím několik jednoduchých cvičení a také libovolné lidové písně. Písně i cvičení moduluji do různých tónin tak, abych s žáky procvičila jak nízké, tak i vysoké tóny. 27

Bez jakéhokoli upozornění začnu zpívat píseň A vy, páni muzikanti (v přirozené zpěvní poloze, mezzoforte), po určitých částech přestávám zpívat a žáci opakují to, co slyšeli. Píseň dle libosti transponujeme a přidáváme různé prvky, které mají vliv na dynamiku, barvu hlasu apod. např. piano, forte, zacpaný nos, bouchání do hrudi, šťouchání do bránice, pohyb dlaní před ústy (jako indiáni), prst brnkající na rty (zvuk brm brm ) aj.; žáci mají za úkol vymyslet další způsoby, které mají vliv na kvalitu tónu. Jelikož je hlavní doprovázejícím nástrojem flétna, zahraji žákům píseň na flétnu. Musím si ji však transponovat do jiné tóniny, jelikož jsou v písni 4 tóny, které se na klasickou zobcovou flétnu zahrát nedají. Tím nastává situace, kdy nemáme plnohodnotný nástroj, který by žáky doprovázel při jejich zpěvu. Můžeme teda nabídnout dvě varianty. Zpěv písně v upravené tónině (záleží na tom, o jakou tóninu půjde. Zda žáci budou schopni píseň zazpívat), nebo využít melodických i rytmických Orffových nástrojů. Tím také zapojíme žáky do hodiny. Na melodické nástroje mohou žáci hrát doprovod, jelikož melodii by museli hrát o oktávu výš, než je uvedeno v notovém zápisu. K doprovodu jim poslouží kytarové značky uvedené v písni. Na nástroji si ponechají pouze potřebné kameny, čímž pro ně bude hra jednodušší. Pokud máme více melodických nástrojů, může každý žák hrát jeden akord, čímž docílíme i jejich zvýšené pozornosti. Pokud bychom píseň transponovali do přijatelné tóniny jak pro nástroje, tak pro zpěváky, můžeme zapojit i flétnu. Učitel však v tu chvíli nemůže s žáky zpívat ani využívat ruce ke gestikulaci. Nyní je nutné porovnat dvě výše uvedené hodiny. V obou hodinách se žáci seznámili se stejnou písní. První hodina byla přínosnější z hlediska harmonického. Žáci měli možnost slyšet jak melodii, tak i harmonický doprovod. V první i ve druhé hodině byly využity Orffovy nástroje, avšak v druhé hodině našly větší uplatnění z důvodu chybějícího harmonického nástroje. Otázkou tedy zůstává, která hodina byla pro žáky přínosnější? Na první pohled by to byla hodina, ve které učitel doprovázel žáky na cimbál. Po přečtení výše uvedených možností však můžeme říct, že i ani žáci ve druhé hodině nebyli o celkový dojem z písně příliš ochuzeni. Flétna je jako hlavní hudební nástroj velmi málo využitelná, ale ne zcela nepostradatelná. 28

13 Obr. č. 8 1.2.8 Osmá praktická hodina Osmá praktická hodina bude věnována písni Jít Vandrem. Jako hlavní hudební nástroj máme tentokrát violu. NÁCVIK PÍSNĚ JÍT VANDREM 1) Hodinu začneme krátkým procvičením rytmu, především osminové noty s tečkou a šestnáctinové noty. Přidáme rytmus celé písně Jít Vandrem. 13 Já, písnička 2. díl. Zpěvník pro žáky základních škol: pro 5. 9. třídu. 1. vyd. Cheb: Music Cheb, 1993. 170 s. ISMN neuvedeno. s. 5. 29

2) Seznámení s obsahem hodiny. Jsme v období romantismu řekneme si stručnou charakteristiku tohoto období. Co se týče písňové tvorby, nejvíce zde vynikal rakouský skladatel Franz Schubert. Franz Schubert o rakouský hudební skladatel období raného romantismu o měl mimořádnou schopnost vystižení lyrických a romantických nálad a velký melodický talent o Schubertův největší význam spočívá v písňové a komorní tvorbě - napsal kolem 600 písní i mnoho skladeb pro komorní obsazení a sólový klavír 3) Dnes se naučíme jednu z jeho písní a to píseň, jejíž název vyluštíte pomocí křížovky: Otevřete si zpěvníky na stránce 4. Určitě všichni poznáváte českou hymnu. Odpovědi najdete zde. KŘÍŽOVKA M Ů J najděte v písni první druhý stupeň a do tajenky napište slovo, které se pod tímto stupněm zpívá. S K V Í osmý takt, první slovo T Y L kdo napsal slova hymny (příjmení)? D O M O V předposlední slovo F I D L O V A Č K A ze které hry česká hymna pochází? S E D M N Á C T kolik taktů je v první sloce? D R U H O U na kterou dobu začíná hymna? D É D U R název hlavní tóniny S E D M kolik čtvrťových pomlk najdete v první sloce? H Á M O L L napište název jediného mollového akordu v této písni (kromě A dim) A tajenka zní? Jít Vandrem Z obrázků uhádněte, o co asi v písni půjde: 30

Obr. č. 9 11 (řeka, kamení, mlýn, mlýnské kolo, mlynář) Píseň je částí cyklu Schubertových písní Krásná mlynářka. 4) Nejprve si rozebereme text, který je dílem koho? (německého básníka Wilhelma Müllera). Každý žák přečte jednu sloku i s refrénem. Podáme si vysvětlení textu. (mladý tovaryš mlynář žádá o svolení jít na vandr. Byl inspirovaný neustálým pohybem kola se točí, voda plyne, kameny se valí. Stejně tak se vlní i arpeggio v doprovodu této písně.) 5) Samotný nácvik písně Píseň má celkem pět slok, každá sloka se dvakrát opakuje a poté následuje refrén a krásně melodický závěr. Nejprve se naučíme lehčí střední část (refrén) i se závěrem. Píseň budu hrát volněji, než by se měla hrát, ať stíháme číst text a noty. Na violu zahraji pouze melodii písně, avšak ta je pro nás v tuto chvíli stěžejní. 31

Nejprve tedy zahraji píseň celou. Poté zahraji již zmíněnou střední část a závěr. Vyzvu žáky, aby se ke mně přidali a zazpívali uvedenou část. Poté se naučíme sloku. Nácvik probíhá stejným způsobem jako u střední části a závěru. Na začátku hodiny jsme trénovali kvarty a kvinty. Vidíte je tam někde? Zazpívejte mi nejdříve kvintu a teď kvartu. Sloku poté spojíme s refrénem a závěrem. Zpíváme za doprovodu violy, která svou barvou tónu příjemně doplňuje píseň. Viola nám však nedokáže zahrát harmonickou část písně, učitel si však může připravit nějaký zajímavý doprovod. Ten může hrát až ve chvíli, kdy žáci bez problémů zvládají text a melodii písně. Obr. č. 12 14 14 POLÍVKA, B., BAIER, J., SVOBODOVÁ, M., OPEKAROVÁ. M. Písnička II, Zpěvník pro II. stupeň základní školy. 2. vyd. Praha: Ottovo nakladatelství s.r.o., 2005. 223 s. ISBN 80-7360-294-6. s. 50. 32

1.2.9 Devátá praktická hodina Devátá hodina bude věnována písni, jejíž znalost patří k základním vědomostem a dovednost každého občana naší země. Seznámíme se tedy s písní Kde domov můj. Krátké rozezpívání: Za domama má má máma malou zahrádku Usuš Kubo kupu hub (slouží k nácviku problémového místa v české hymně) Rozdání žlutých zpěvníků Já, písnička na straně 172 (příp. 82) se nachází píseň Kde domov můj. Každý žák dostane křížovku týkající se české hymny a za pomoci zpěvníku ji vyplní. Nejrychlejší dostane jedničku za aktivitu. Společná kontrola správných odpovědí, vysvětlení nejasných úkolů. Přes tajenku (slepý houslista Mareš) navážeme rozhovor o české hymně co o ní ví, kde zazněla poprvé, co je to fidlovačka, kdo je autorem hudby a textu, kdo je slepý houslista Mareš apod. Nejdůležitější informace slouží jako zápis na tabuli Deklamace textu písně upozornění na problematická místa (délka not, pomlky, text pod vázanými notami, koncovky, sextový skok nácvik v rozezpívání). Všechny uvedené melodické prvky, které by mohly činit žákům problém, zahraji na housle, aby je slyšeli a lépe si je zapamatovali. Intervalový skok byl již procvičen při rozezpívání, ale opakováním nic nezkazíme. Po bezchybné deklamaci přejdeme ke zpěvu písně. I když je pro žáky píseň známá, raději si ji po částech projdeme a zazpíváme. Žáci navíc uslyší jako doprovázející nástroj housle, což pro ně nemusí být příliš běžné. Nejprve žákům zahraji a zazpívám daný úsek, poté ho po mně zopakují. Úseky postupně spojujeme, až se dostaneme ke zpěvu celé písně. Pozor na vyslovování koncovek, dodržování délek not, pomlku na první době apod. Píseň zazpíváme alespoň dvakrát. Jestliže se mezi žáky vykytuje někdo, kdo hraje na klavír, můžeme ho do interpretace písně také zapojit. Housle a klavír tak vytvoří příjemný hudební doprovod. Jestliže budou žáci bez problémů zvládat text i melodii písně, můžeme přidat také některé Orffovy nástroje (triangl, činelky atd.) 33

15 Obr. č. 13 1.2.10 Desátá praktická hodina Hudebním nástrojem, který bude hlavním doprovodným v desáté hodině, je kytara. Žáky seznámíme s umělou písní Jaromíra Nohavici- Když mě brali za vojáka. Opět se jedná o píseň umělou, tudíž by učitel, hrající na kytaru neměl mít s jejím nácvikem problém. V písni se však vyskytují těžká místa, která budou potřeba důkladně procvičit. Na začátku hodiny se seznámíme s autorem písně, s Jaromírem Nohavicou. Na zmíněného autora měli dva žáci vypracovat referát. Po představení referátu doplním potřebné informace a můžeme přejít k rozezpívání a následnému nácviku písně. 15 Já, písnička 2. díl. Zpěvník pro žáky základních škol: pro 5. 9. třídu. 1. vyd. Cheb: Music Cheb, 1993. 170 s. ISMN neuvedeno. s. 81. 34

Obr. č. 14 Při rozezpívání volíme náročnější cvičení, ve kterých se objevují větší intervalové skoky. Tím si usnadníme práci při nácviku písně. Všechny tóny a hudební motivy hrajeme zároveň také na kytaru. Po pečlivém rozezpívání přejdeme k samotnému nácviku písně. Jak jsem již zmínila, v písničce jsou těžší intervalové postupy, proto bych zvolila metodu imitační. Nejprve však celá třída vytleská rytmus (popř. další možností je využití na Orffových nástrojů podle možností vybavení školy). Pokud by měli žáci s rytmem problém, procvičili bychom jej na jednotlivých nastříhaných papírcích, na kterých jsou nachystány různé části písně. Žáci by také mohli 16 16 Já, písnička 2. díl. Zpěvník pro žáky základních škol: pro 5. 9. třídu. 1. vyd. Cheb: Music Cheb, 1993. 170 s. ISMN neuvedeno. s. 83. 35

být rozděleni do skupinek. Jedna skupinka by vyťukávala pouze čtvrťové noty, druhá jen noty osminové apod. Jakmile žáci zvládají rytmus, přejdeme pouze na melodickou linku. Píseň se budeme učit po částech. Nejprve dětem zazpívám a zahraju jednu část. Zpívám zatím na určenou slabiku. Text písně přidáme až ve chvíli, kdy bude zvládnuta melodie. Žáci po mně opakují. Tímto způsobem projdeme celou píseň. V náročnějších místech opakujeme prvek víckrát. Abychom si melodii písně lépe zapamatovali, zapojím více samotné žáky. Vyvolaný žák zazpívá na zvolenou slabiku např. 2-3 takty, ostatní melodii zopakují. Takto bychom pokračovali do konce písničky. (Žák si může ukazovat rukou, zdali melodie stoupá, klesá ) Jako opora bude žákovy sloužit doprovod na kytaru, který však bude v pianu, aby vynikla melodie písně. V další fázi přejdeme k rytmicko-melodickému nácviku prozatím jen na určenou slabiku. Jestliže žáci vše bez problému zvládnou, můžeme přejít k textu písně. Ten si společně projdeme, objasníme si slova, kterým by žáci nerozuměli, a můžeme ho propojit s melodií. Na závěr si zazpíváme celou píseň za doprovodu kytary. Do této písně by bylo vhodné zapojit i boomwhackers. Žáci hrají noty podle akordových značek. 1.2.11 Netradiční hodina Na závěr této kapitoly bych ráda zmínila jednu netradiční hodinu. Tato hodina je zcela vhodná pro učitele neklavíristu, avšak musí ovládat (alespoň částečně) jiný hudební nástroj. Tím je flétna. Ve své praxi jsem se totiž setkala s hodinou hudební výuky, jejíž součástí byla i hra na flétnu. Jednalo se o tercii a kvartu na gymnáziu. Hodina byla postavena pouze na nácviku hry na flétnu. Probíhalo zkoušení, nácvik jednotlivých tónů a krátkých cvičení, ale také nácvik složitějších skladeb. Při zkoušení a hře jednotlivých cvičení se od učitele nevyžadovaly žádné klavírní dovednosti. A v podstatě ani dovednosti ve hře na flétnu. Bylo důležité, aby učitel znal noty a jejich vlastnosti. Ovšem při hře složitější skladby měl výhodu učitel, který hraje i na jiný hudební nástroj, než je klavír. Paní učitelka byla velmi nápaditá a multi-instrumentální, a tak využila hudebních dovedností žáků a sestavila malý orchestr. V hudebním obsazení se objevil klavír, housle, kytara a mnoho fléten. Nevěřila bych, že budou žáci ve věku 14 let tak ochotně hrát na flétnu. Výsledek byl ohromující. I v mé poslední zmínce jde vidět, že učitel nemusí být klavírista a přesto dokáže žákům předat mnoho cenných a potřebných zkušeností, a také je dokáže zaujmout a nadchnout pro práci. 36

2. Hudební nástroje Hudebními nástroji se rozumí předměty, které mají svou velikost, tvar a jsou vyrobeny z různých materiálů. Těmi jsou dřevo, sklo, kost, hedvábí, kov, plast, zvířecí kůže ve zpracované podobě a další. Hudební nástroje vydávají určité tóny, které mají svoji výšky, délku, barvu a sílu. Aby mohly nástroje znít a vydávat tón, je potřeba vyvinout mechanickou sílu. K tomu nám slouží např. ruce, nohy, paličky, trsátko, smyčec aj. Hudební nástroje se dělí do čtyř hlavních skupin nástroje samozvučné (idiofony), blahozvučné (membranofony), strunné (chordofony) a dechové (aerofony). Každá z nich obsahuje menší podskupiny nástrojů (podrobné dělení viz níže). Nejpřirozenějším hudebním nástrojem pro člověka jsou jeho ruce a nohy. Na tyto hudební nástroje umí hrát každý z nás. Jedná se o čtyři základní projevy tleskání, pleskání, dupání a luskání. Dělení hudebních nástrojů: I. NÁSTROJE SAMOZVUČNÉ A. S vyladěným tónem (zvony, triangl, kastaněty aj.) B. Se zvukem neurčité výšky (xylofon, tubafon) II. NÁSTROJE BLANOZVUČNÉ A. S vyladěným tónem (kotle tympány) B. Se zvukem neurčité výšky (bubny apod.) III. NÁSTROJE STRUNNÉ A. Smýkací 1. Smyčcové (housle, viola, violoncello, kontrabas aj.) 2. Kolové (niněra) B. Drnkací 1. S hmatníkem (loutna, kytara, ukulele a další) 2. Bez hmatníku (harfa) 3. S klaviaturou (virginal, spinet) C. Úderné 1. S klaviaturou (klavír, cembalo, pianino) 2. Paličkové (cimbál) IV. NÁSTROJE DECHOVÉ A. Ústní 1. Příčné (flétna) 2. Podélné (flétna) 37