ISPOP OVZDUŠÍ A VODA OHLAŠOVÁNÍ V ROCE 2014 Agenda ovzduší Ing. Pavel Machálek, ČHMÚ, odd. emisí a zdrojů machalek@chmi.cz 1. Úvod Sběr údajů o provozu zdrojů znečišťování ovzduší na centrální úrovni se začal připravovat již v sedmdesátých letech. První ucelená sada údajů byla sesbírána u velkých energetických podniků za rok 1980, o dva roky později byly doplněny další významné zdroje a od r. 1984 byly každoročně sbírány údaje za všechny spalovací zdroje o tepelném výkonu nad 5 MW a významné technologické zdroje. Údaje byly kontrolovány tehdejší Českou technickou inspekcí ovzduší a na jejich zpracování se podílelo Povodí Ohře a PVT Litoměřice. Po vzniku okresních úřadů a jejich začlenění mezi orgány ochrany ovzduší se sbírané údaje rozšířily o spalovací zdroje s tepelným výkonem od 0,2 MW a později i o méně významné technologické zdroje. V současnosti používaný Integrovaný systém plnění ohlašovacích povinností (ISPOP) umožňuje zpracování a příjem ohlašovaných údajů souhrnné provozní evidence v elektronické podobě a jejich další distribuci příslušným institucím veřejné správy i odborným institucím. 2. Zpracování a ohlášení souhrnné provozní evidence Povinnost vedení provozní evidence o stálých a proměnných údajích o stacionárním zdroji, popisujících tento zdroj a jeho provoz, a o údajích o vstupech a výstupech z tohoto zdroje a povinnost každoročního ohlašování údajů souhrnné provozní evidence prostřednictvím ISPOP [1] je stanovena 17, odst. (3), písm. c) zákona o ochraně ovzduší č. 201/2012 Sb. (dále jen zákon) [2]. V souladu s odst. (7) jsou prováděcím předpisem, kterým je tzv. emisní vyhláška č. 415/2012 Sb. účinná k 1. prosinci 2012 (dále jen vyhláška) [3], stanoveny náležitosti souhrnné provozní evidence ( 26, odst. (2) a příloha č. 11). Povinnost vedení provozní evidence a zpracování souhrnné provozní evidence se, obdobně jako u poplatků, vztahuje na všechny zdroje uvedené v příloze č. 2 k zákonu, s výjimkou zdrojů uvedených v příloze č. 2 k zákonu pod bodem 8., tj. chovů hospodářských zvířat. Příloha č. 11 předepisuje v bodech 1.1. až 1.5. položky pro vyplnění údajů SPE. Provozovatel je povinen pro každý zdroj uvedený v příloze č. 2 k zákonu vyplnit všechny relevantní údaje vč. použití číselníků uveřejněných ve Věstníku MŽP. Administrativní údaje provozovatele jsou navázány na základní registry (Registr osob, Registr obyvatel), administrativní údaje provozoven, zdrojů a výduchů (komínů), tj. kódové a pořadové číslování, přiděluje ISPOP. Provozovatel by neměl čísla zdrojů a výduchů neodůvodněně a bez vědomí ČIŽP měnit a pro ohlašování by měl používat shodné označení zdroje, jaké je uvedeno v povolení provozu zdroje nebo v provozním řádu. Proces ohlášení SPE prostřednictvím ISPOP je po formální stránce velmi obdobný procesu podání poplatkového přiznání. Výrazně se však liší v části zpracování podaného hlášení. Na rozdíl od poplatkového přiznání, po jehož podání následuje vydání platebního příkazu (s poplatkem nebo nulovým poplatkem), dochází pro část obsahující SPE po provedení autorizace hlášení k automatickému nastavení stavu hlášení na Ověřeno. Uplatnění nástrojů ISPOP pro další zpracování hlášení, např. vrácení hlášení k doplnění, tak bude možné pouze u hlášení F_OVZ_POPL, jehož ověřovatelem jsou krajské úřady a Magistrát hlavního města Prahy. Důvodem je mj. značný počet podávaných hlášení a jejich rozsah, který by administrativně zatěžoval kontrolní orgán (ČIŽP).
Systém ohlašování agendy ovzduší ( a přiměřeně i ostatních agend) zahrnuje následující úkony: - získání přístupových údajů k účtu ISPOP na základě registrace subjektu ohlašovatele a registrace provozovny pro ohlašování agendy ovzduší, - kontrolu a případnou opravu identifikačních údajů subjektu a provozoven, zaregistrovaných na účet ohlašovatele v předchozích letech s využitím údajů REZZO 1 a podkladů úřadů obcí s rozšířenou působností, - vyhodnocení celoročně sledovaných provozních údajů, zpracování výsledků provedených měření, výpočet emisí, vyplnění proměnných ročních parametrů provozu zdrojů, mezi něž lze zařadit především množství spálených paliv, vyrobené teplo, spotřebu rozpouštědel a výrobu vybraných výrobků, - kontrolu údajů předvyplněných v interaktivním formuláři F_OVZ_SPE na účtu ISPOP ohlašovatele; pro předvyplnění jsou používány zpravidla údaje z předchozího ohlašovacího období, - zpracování hlášení buď aktualizací předvyplněných stálých údajů a doplněním proměnných údajů nebo kompletním vyplněním formuláře s využitím nabízených vzorů pro vyplnění typických zdrojů, návodu k ohlášení souhrnné provozní evidence a poplatkového přiznání a manuálu k vyplnění formuláře, - kontrola správnosti údajů, u nichž byla při vyplnění zobrazena varovná informace naznačující možnou výraznou odchylku od předpokládané hodnoty, a rozsáhlá validační ON-LINE kontrola zaměřená na úplnost a logickou správnost zpracovaného hlášení SPE, - odeslání formuláře do ISPOP jedním z možných způsobů se současnou elektronickou nebo dodatečnou listinnou autorizací hlášení v souladu se Správním, resp. Daňovým řádem (poplatky), - příjem automatické komunikace prostřednictvím elektronické pošty obsahující informace o změnách stavu podaného hlášení, popř. jejich zobrazení v detailu příslušného hlášení na účtu ohlašovatele, - zobrazení podaných hlášení na účtu ověřovatele s možností provést příslušnou akci pro zpracování podaného poplatkového přiznání, - vypořádání vznesených připomínek ověřovatele k podanému hlášení, popř. oprava nalezených chyb podáním tzv. doplněného hlášení vč. jeho autorizace. Povinnost vyplnění údajů o emisích podle ustanovení uvedených v bodě 1.2., položka 20, dále v bodě 1.3., položka 14 a v bodě 1.4., položka 13 se vztahuje pouze na zdroje, kterým je podle 6, odst. 1 zákona stanovena povinnost zjišťování úrovně znečišťování. Pokud je pro zdroj stanovena povinnost provádění měření, emise se vypočítají obvyklým způsobem, tj. z výsledků měření přepočtených na měrnou výrobní emise nebo hmotnostní tok a relevantního aktivitního údaje (množství paliva, množství výrobku, počet provozních hodin, aj.), nebo pomocí koncentrace znečišťující látky a ročního objemu vzdušiny. Obdobně se pro zdroje, u nichž je povinnost zjišťovat úroveň znečišťování měřením nahrazena výpočtem, použijí emisní faktory stanovené krajským úřadem v povolení provozu, nebo uvedené ve Věstníku MŽP. Na rozdíl od poplatků, kde je povinnost vztažena pouze na čtyři znečišťující látky uvedené v příloze č. 9 k zákonu, se povinnost ohlašování ročního množství emisí vztahuje i na ostatní emise, uvedené v číselníku vydaném ve Věstníku MŽP. Pokud provozovatel nemá povinnost zjišťovat úroveň znečišťování u žádné znečišťující látky, vyplní vedle listu 1 pouze stálé a proměnné údaje na listech 2 a 3, a údaje listu 4 a 5 již nevyplňuje (nepřidává - ve formuláři zůstanou v neotevřeném stavu).
V souladu s pokyny uvedenými v úvodním ustanovení přílohy č. 11 k vyhlášce 415/2012 Sb. mohou ohlašovatelé využít také zjednodušenou formu ohlášení SPE. Jedná se o tyto dvě skupiny zdrojů: - Spalovací stacionární zdroje uvedené v příloze č. 2 k zákonu pod kódem 1.1. o celkovém jmenovitém tepelném příkonu do 5 MW včetně spalující kapalná nebo plynná paliva, na něž se vztahuje osvobození od poplatku podle 15, odst. 3 zákona, které vykazují údaje uvedené v bodu 1.1. a dále údaje uvedené v bodu 1.2. v položkách 17 a 19, tj. pouze druh paliva a jeho celkové množství spálené v kotlích za celou provozovnu. Ostatní údaje uvedené v bodech 1.2., 1.4. a 1.5. neohlašují. - Stacionární zdroje uvedené v příloze č. 2 k zákonu pod kódem 10.2., na něž se vztahuje osvobození od poplatku podle 15, odst. 3 zákona, které vykazují údaje uvedené v bodu 1.1. a dále údaje uvedené v bodu 1.3. v položce 13, tj. pouze výtoč benzínu. Ostatní údaje uvedené v bodech 1.3., 1.4. a 1.5. neohlašují. Toto zjednodušené hlášení lze použít pouze pro provozovny, neobsahující jiné zdroje než plynové nebo olejové kotle a/nebo čerpací stanici benzínu. Zjednodušený formulář se otevře tlačítkem v záhlaví prvního listu formuláře F_OVZ_SPE a dále zpracuje a odešle prostřednictvím ISPOP stejně jako úplné hlášení, tj. včetně autorizace. Pokud je při kontrole formuláře v rámci ISPOP nalezena některá z chyb, zabraňujících podání hlášení, nelze formulář odeslat ani on-line prostřednictvím ISPOP ani datovou schránkou a musí dojít k jeho opravě či doplnění. Pokud jsou nalezeny v podaném hlášení SPE věcné chyby, mělo by dojít k jejich odstranění na základě výzvy (ČIŽP, ČHMÚ), popř. dle vlastního uvážení ohlašovatele. Mezi nejčastější chyby při ohlášení SPE patří především: - vyplnění údajů SPE v nedostatečném rozsahu, ukazujícím na zcela evidentní neznalost povinností souvisejících s průběžným vedením provozní evidence podle přílohy č. 10 k zákonu, - chybné vyhodnocení výsledků měření a dalších údajů potřebných pro správné vyčíslení množství emisí a poplatku, - velká chybovost vyplněných numerických údajů, způsobená např. jejich zadáváním v jiných, než vyhláškou a formulářem předepsaných jednotkách (především se jedná o spotřeby plynných paliv a množství emisí vypočítávaných pomocí emisních faktorů), - používání nesprávných položek číselníků, které následně znemožňují korektní zpracování údajů SPE v rámci REZZO. Ohlašování prostřednictvím ISPOP je mj. podřízeno pravidlům uvedeným v Manuálu, který je vydán jako běžná (a povinná) součást obdobných informačních systémů. V manuálu jsou uvedeny zásady týkající se správy účtu ISPOP pro ohlašovatele i ověřovatele a základní pokyny pro podání a zpracování hlášení. Mj. jsou zde definovány specifické stavy, ve kterých se podané hlášení a dokument nacházejí. Podrobné informace lze nalézt v Manuálu pro ověřovatele a recenzenty [4]. Specifickou kontrolou podaných hlášení SPE se zabývá především ČHMÚ. Popis jednotlivých kontrolních postupů je uveden na informativních internetových stránkách úseku ochrany čistoty ovzduší v sekci Souhrnná evidence [5]. Údaje SPE jsou součástí Informačního systému kvality ovzduší (ISKO) a jsou následně využívány především pro územně a sektorově členěnou emisní bilanci, pro plnění mezinárodních smluv i reportingových povinností a pro modelové hodnocení kvality ovzduší využívané mj. pro posuzování a vyhodnocení úrovně znečištění podle 5 zákona.
3. Poplatková agenda podle nového zákona o ochraně ovzduší Nový zákon o ochraně ovzduší č. 201/2012 Sb. je účinný od 1. září 2012 [2]. Mezi nástroje, které mají zajistit pokles emisí znečišťujících látek do ovzduší a následné zlepšení kvality ovzduší, patří i v tomto zákoně placení poplatků. Na rozdíl od předchozí legislativy dochází k několika podstatným úpravám, které zahrnují: - omezení rozsahu zpoplatňovaných emisí z několika desítek na čtyři základní, - postupné navyšování základní sazby poplatku, - úplné zrušení paušálního poplatku pro méně významné zdroje (malé zdroje podle předchozí legislativy), - změny ve způsobu výpočtu poplatku, - přechod vedení řízení v rámci poplatkové agendy ze Správního řádu na Daňový řád a změny v terminologii, - omezení ohlašovací povinnosti v závislosti na celkové výši poplatku za provozovnu, - omezení vydávání platebního výměru v závislosti na celkové výši poplatku za provozovnu, - výrazné snížení počtu plátců poplatku, - centralizace poplatkové agendy na krajské úřady (zrušení správy poplatku na úrovni obecních úřadů a úřadu obcí s rozšířenou působností) - snížení základní sazby poplatku koeficientem úrovně emisí podle dosahovaných emisních koncentrací (účinnost od r. 2017), - nevyměření poplatku při snížení emisí v rámci rekonstrukce nebo modernizace anebo při výrazném podkročení stanovených emisních koncentrací (platnost od r. 2017). S ohledem na značný rozsah změn je součástí zákona také přechodné ustanovení pro zpoplatnění zdrojů znečišťování ovzduší za rok 2012 ( 41, odst. (13) zákona), podle nějž se výše poplatku za znečišťování za kalendářní rok 2012 vypočítá podle 19 zákona č. 86/2002 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Pokud takto vypočtený poplatek za rok 2012 nedosáhl výše 50 tis. Kč za celou provozovnu, vydává Krajský úřad nulový platební výměr a provozovatelé mohou na jeho základě žádat Celní úřad o vrácení záloh, zaplacených na rok 2012 v plné výši. 3.1. Hlavní zásady poplatkové agendy 3.1.1. Vymezení plátce poplatku Náležitosti poplatkové agendy jsou v zákoně uvedeny v 15. Podle odst. (1) je poplatníkem poplatku výhradně provozovatel zdroje, uvedeného v příloze č. 2 k zákonu. Předmětem poplatku podle odst. (2) jsou znečišťující látky vypouštěné zdroji, pro které má provozovatel povinnost zjišťovat úroveň znečišťování podle 6, odst. (1), písm. a) zákona a zároveň se jedná o znečišťující látky, pro něž jsou podle odst. (5) uvedeny sazby v příloze č. 9. Povinnost zpoplatnění je tedy navázána na jednu z důležitých povinností provozovatele zdroje, tzn. zjišťovat úroveň znečišťování. Úroveň znečišťování zjišťuje provozovatel u znečišťujících látek: - pro které je stanoven specifický emisní limit nebo emisní strop, - pro něž je to uvedeno v prováděcím předpisu nebo povolení provozu zdroje, pokud je pro takovou látku stanovena technická podmínka provozu. Specifické emisní limity jsou stanoveny vyhláškou [3]. Jedná se o následující přílohy: - příloha č. 2 pro stacionární spalovací zdroje, - příloha č. 4 pro stacionární zdroje tepelně zpracovávající odpad,
- příloha č. 5, část II pro stacionární zdroje, ve kterých dochází k používání organických rozpouštědel, - příloha č. 6 pro stacionární zdroje, ve kterých dochází k nakládání s benzinem, - příloha č. 8 pro ostatní stacionární (tzv. technologické) zdroje. V části III přílohy č. 5 k vyhlášce je uveden postup stanovení emisních stropů pro stacionární zdroje, ve kterých dochází k používání organických rozpouštědel. Pro zdroje, u nichž stanovený emisní strop nahrazuje povinnost plnění emisních limitů, se provádí výpočet množství emisí postupem uvedeným v části IV přílohy č. 5 k vyhlášce. Emisní limity uvedené v povoleních provozu zdrojů, vydaných podle dosavadní legislativy nebo podle 11, odst. (2), písm. d) zákona, jsou rovněž emisními limity specifickými a na tyto zdroje se také vztahuje povinnost zjišťování úrovně znečišťování. V příloze č. 9 k vyhlášce jsou dále stanoveny obecné emisní limity. Pokud krajský úřad stanoví povinnost plnění těchto emisních limitů v povolení provozu zdroje a stanoví rovněž způsob zjišťování úrovně znečišťování, platí pro tyto zdroje v návaznosti na 6, odst. 1 zákona povinnost zjišťování množství emisí. Vedle ohlášení údajů souhrnné provozní evidence se pro škodliviny uvedené v příloze č. 9 k zákonu výpočte výše poplatku a při překročení celkové částky poplatku za provozovnu, stanovené zákonem, se i za tyto zdroje podává poplatkové přiznání. 3.1.2. Vymezení rozsahu zpoplatňovaných znečišťujících látek Podle 15, odst. (5) se poplatek za znečišťování vypočte jako součin základu poplatku a sazby uvedené v příloze č. 9 k zákonu, bod 1. Poplatek za znečišťování za kalendářní rok 2017 a následující poplatková období se vypočte jako součin základu poplatku, sazby a koeficientu úrovně emisí, uvedeného v příloze č. 9, bod 2, stanoveného podle dosahované emisní koncentrace dané znečišťující látky v celém poplatkovém období. Znečišťující látky, které podléhají zpoplatnění, sazby poplatků za znečišťování v jednotlivých letech (v Kč/t) a koeficienty úrovně emisí jsou uvedeny v tabulce č. 1 [2]. Tab. 1: Znečišťující látky, které podléhají zpoplatnění, sazby poplatků za znečišťování v jednotlivých letech (v Kč/t) a koeficienty úrovně emisí 2013 až 2016 2017 2018 2019 2020 2021 a dále TZL 4 200 6 300 8 400 10 500 12 600 14 700 SO 2 1 350 2 100 2 800 3 500 4 200 4 900 NO x 1 100 1 700 2 200 2 800 3 300 3 900 VOC 2 700 4 200 5 600 7 000 8 400 9 800 50-60 % > 60-70 % > 70-80 % > 80-90 % > 90 % 0,2 0,4 0,6 0,8 1 Pro stanovení rozsahu znečišťujících látek zpoplatněných jako emise VOC je zapotřebí použít definici uvedenou v 2, písm. m), podle níž je těkavou organickou látkou (VOC) jakákoli organická sloučenina nebo směs organických sloučenin, s výjimkou methanu, která při teplotě 20 C má tlak par 0,01 kpa nebo více nebo má odpovídající těkavost za konkrétních podmínek jejího použití. Seznam
znečišťujících látek, na něž se tato podmínka vztahuje, není v platné legislativě ochrany ovzduší taxativně vyjmenován. Pro zjištění, zda organická látka vypouštěná do ovzduší odpovídá definici, lze využít například seznam znečišťujících látek označených jako těkavé organické látky v příloze č. 1 k vyhlášce č. 356/2002 Sb. Případné stanovení tlaku par jiných organických sloučenin lze provést experimentálně nebo s využitím výpočtu tlaku nasycených par pomocí koeficientů uvedených např. v Dykyj a kol. 1984 [6]. 3.1.3. Způsob výpočtu poplatku Základem poplatku za znečišťování je množství emisí ze stacionárního zdroje nebo zdrojů v tunách za rok, resp. za období provozu zdroje v průběhu kalendářního roku. Poplatek za znečišťování se vypočte jako součin základu poplatku a sazby uvedené v příloze č. 9 k zákonu, bod 1. Provozovatel vypočte poplatek za každý zdroj znečišťování ovzduší a každou znečišťující látku v souladu s 15, odst. (1) a odst. (2). Po sečtení poplatků za jednotlivé znečišťující látky všech stacionárních zdrojů v rámci provozovny se celková částka zaokrouhlí na celé stokoruny nahoru. 3.1.4. Podání poplatkového přiznání a vydání platebního výměru Podle 15 odst. (7) je poplatkovým obdobím kalendářní rok. Podle odst. (8) je poplatník povinen do 31. března roku následujícího po skončení poplatkového období podat poplatkové přiznání příslušnému krajskému úřadu prostřednictvím ISPOP. Pro ohlašování údajů je od r. 2013 používán samostatný formulář F_OVZ_POPL. Položka pro výběr příslušného krajského úřadu je součástí tohoto formuláře. Podle 15 odst. (8) není poplatkové přiznání povinen podat poplatník, u něhož celková výše poplatků za provozovnu za poplatkové období činí méně než 5 000 Kč 1. Povinnost oznámit údaje souhrnné provozní evidence přitom u takových provozoven (viz kapitola 3) i nadále zůstává. Podle odst. (9) vydá krajský úřad do 4 měsíců od podání poplatkového přiznání platební výměr. Poplatek za znečišťování ovzduší je splatný do 30 dnů ode dne doručení platebního výměru. Dokument, který neodpovídá formálním požadavkům a/nebo datovému standardu ISPOP, je označen stavem dokumentu Není zpracovatelné a nelze jej zobrazit na účtu ověřovatele. Hlášení, které vyhovuje všem požadavkům ISPOP, je zpracováno ověřovatelem (krajské úřady a Magistrát hl. Města Praha). Pokud jsou zjištěny jiné nedostatky (formální nebo věcné), vrátí ověřovatel takové hlášení provozovateli k doplnění. Tzv. doplněné hlášení se podává v režimu shodném jako hlášení řádné. 3.1.5. Placení poplatku Způsob placení poplatku a další náležitosti jsou uvedeny v odstavcích (10) až (14). Pokud výše stanoveného poplatku za skončené poplatkové období přesahuje částku 200 000 Kč, je poplatník povinen platit měsíční zálohy pro poplatkové období bezprostředně následující po kalendářním roce. Specifické náležitosti týkající se nevyměření poplatku pro rekonstruované a modernizované zdroje, u nichž dojde k výraznému snížení emisí, nebo pro zdroje u nichž je dosahována výrazně nižší než stanovená emisní koncentrace, jsou uvedeny v odst. (6) a v souladu s 44, písm. b) zákona jsou účinné od 1.1. 2017. 1 V současné době je v Senátu PČR projednávána novela, podle níž se zvyšuje tato hranice na 50 tis. Kč.
4. Seznam literatury [1] Sbírka zákonů ČR 2008, částka 11: Zákon o integrovaném registru znečišťování životního prostředí a integrovaném systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí a o změně některých zákonů ze dne 16. ledna 2008 ve znění zákona č. 77/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 25/2008 Sb., o integrovaném registru znečišťování životního prostředí a integrovaném systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí a o změně některých zákonů. [2] Sbírka zákonů ČR 2012, částka 69: Zákon o ochraně ovzduší č. 201/2012 Sb. ze dne 2. května 2012 [3] Sbírka zákonů ČR 2012, částka 151: Vyhláška č. 415/2012 Sb. o přípustné úrovni znečišťování a jejím zjišťování ze dne 21. listopadu 2012 [4] MŽP, CENIA, ISPOP: Manuál pro ověřovatele a recenzenty, Dostupný z WWW: https://www.ispop.cz/magnoliapublic/cenia-project/chci_podat_hlaseni/manualy.html [5] ČHMÚ, OEZ: Úvod do ohlašování údajů agendy ovzduší prostřednictvím ISPOP, Dostupný z WWW: http://portal.chmi.cz/files/portal/docs/uoco/oez/emise/evidence/aktual/spe_uvod_cz.html [6] Dykyj, J., Repáš, M., Svoboda, J. (1984): Tlak nasytenej pary organických zlúčenin, Veda, Vydavatelstvo slovenskej akadémie vied, Bratislava