Transparentnost obchodních korporací

Právnická fakulta Masarykovy univerzity Právo a právní věda Katedra obchodního práva DIPLOMOVÁ PRÁCE Transparentnost obchodních korporací Bc. Lenka Krupová 2013/2014

Čestné prohlášení "Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma: Transparentnost obchodních korporací zpracovala sama. Veškeré prameny a zdroje informací, které jsem použila k sepsání této práce, byly citovány v poznámkách pod čarou a jsou uvedeny v seznamu použitých pramenů a literatury." V Brně dne vlastnoruční podpis autora

Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala doc. JUDr. Josefu Kotáskovi, Ph.D. za vedení diplomové práce, odborné rady a cenné připomínky. Velmi děkuji i své rodině za podporu během celého mého studia.

Abstrakt Tato diplomová práce se zabývá transparentností akciových společností se zaměřením na související problematiku listinných akcií na majitele. Cílem práce je poskytnout detailní rozbor nové právní úpravy v zákoně č. 134/2013 Sb., o transparentnosti akciových společností v kontextu rekodifikace, analyzovat důvody jejího přijetí a zhodnotit, zda nová právní úprava naplnila očekávané požadavky. Práce rovněž poukazuje na možné způsoby netransparentního vlastnictví akcií, z nichž některé přináší zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Abstract The diploma thesis deals with transparency of limited companies focusing on a related topic of bearer shares in paper form. The aim of the thesis is to provide a detailed analysis of the new legal regulation contained in the Act No. 134/2013 Coll., on the Transparency of Limited Companies in relation with the re-codification of Czech civil law. The goal of the thesis is also to analyse reasons for adoption of the new legal regulation and to evaluate whether the new legal regulation met required expectations. The thesis as well points at possible ways of non-transparent share ownerships, when some of them are produced by the Act No. 89/2012 Coll., The Civil Code. Klíčová slova Transparentnost, akciová společnost, listinné akcie, akcie na majitele, elektronické cenné papíry Key words Transparency, limited company, shares in paper form, bearer shares, dematerialised securities

OBSAH Seznam použitých zkratek... 7 Úvod... 8 1 Transparentnost... 10 1.1 Transparentnost soukromých akciových společností... 10 1.2 Zdroje požadující zvýšení transparentnosti... 11 1.2.1 Směrnice o koordinaci ochranných opatření... 11 1.2.2 Regulace AML... 12 1.2.3 Daňové hledisko... 12 1.2.4 Situace v ČR... 13 1.2.5 Summit G8 v Lough Erne... 15 1.2.6 Zpráva Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj ohledně spolupráce v daňových záležitostech za rok 2010... 15 1.3 Požadovaný stav... 16 2 Akcie... 17 2.1 Pojem akcie... 17 2.2 Klasifikace akcií... 18 2.2.1 Dle podoby... 18 2.2.2 Dle formy... 18 2.3 Evidenční a informační povinnost... 21 2.3.1 Zaknihované akcie... 21 2.3.2 Listinné akcie na jméno... 22 2.3.3 Listinné akcie na majitele (možné do 31. 12. 2013)... 23 2.3.4 Imobilizované listinné akcie... 23 2.4 Změny od 1. 1. 2014 spojené se zákonem o obchodních korporacích... 24 2.5 Otázka anonymity akcionářů... 25 3 Zákon o některých opatřeních ke zvýšení transparentnosti akciových společností 26

3.1 Důvody nové úpravy... 26 3.2 Cíle nové úpravy... 29 3.3 Jiná navrhovaná řešení... 29 3.4 Přijatá řešení... 30 3.4.1 Zaknihování akcií na majitele u centrálního depozitáře před 1. 1. 2014.. 30 3.4.2 Imobilizace listinných akcií na majitele před 1. 1. 2014... 33 3.4.3 Změna ze zákona na listinné akcie na jméno ke dni 1. 1. 2014... 34 3.5 Související změny... 36 4 Základní přínosy zákona o zvýšení transparentnosti akciových společností... 38 4.1 Evidence akcií a jejich převodů a poskytování údajů z těchto evidencí... 38 4.2 Zamezení daňovým únikům... 39 4.3 Povinnost bezhotovostních plateb... 40 4.4 Zamezení praní špinavých peněz... 41 4.5 Transparentnost rozdělování veřejných prostředků... 42 5 Nedostatky nové právní úpravy a návrh možného řešení... 47 5.1 Svěřenské fondy v NOZ... 47 5.1.1 Svěřenské fondy versus trusty ve Velké Británii... 48 5.1.2 Akcie jako předmět svěřenských fondů a jejich evidence... 49 5.1.3 Využití/zneužití svěřenských fondů... 50 5.2 Držení akcií společnostmi se sídlem v offshore jurisdikcích... 53 5.3 Inominátní smlouvy či jiné závazkové vztahy... 54 5.4 Blankorubopisace libovolné písemné smlouvy... 55 5.5 Následky nesplnění povinností stanovených zákonem o zvýšení transparentnosti akciových společností... 56 5.6 Prohlášení o ultimátních vlastnících... 57 Závěr... 60 Seznam použitých pramenů a literatury... 62

Seznam použitých zkratek AML CP ČNB DPFO EHS EU ISIN NOZ ObchZ OECD ZDP ZOK ZPKT anti-money laundering (proti praní špinavých peněz) cenný papír Česká národní banka daň z příjmů fyzických osob Evropské hospodářské společenství Evropská unie International Securities Identification Number (Mezinárodní identifikační číslo cenného papíru) zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník Organisation for Economic Co-operation and Development (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj) zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích a družstvech zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu 7

Úvod Transparentnost obchodních korporací a s tím spojená problematika formy akcií představovala jednu z oblastí, jež byla široce diskutována odborníky i laickou veřejností v souvislosti s rekodifikací soukromého práva, což vyústilo k přijetí nové právní úpravy v zákoně o zvýšení transparentnosti akciových společností a v zákoně o obchodních korporacích a družstvech. Transparentní korporátní struktury tvoří nezbytný požadavek v boji proti korupci, daňovým únikům, praní špinavých peněz a přispívají k vytvoření konkurenceschopného prostředí. Dále také hrají významnou roli v oblasti čerpání veřejných prostředků, zejména při veřejných zakázkách. S netransparentním vlastnictvím byly v České republice spojovány především listinné akcie na majitele, jejichž vlastnictví poskytovalo akcionářům anonymitu a které byly proto nazývány jako tzv. anonymní akcie. Cílem této práce je poskytnout detailní rozbor nové právní úpravy v zákoně o transparentnosti akciových společností v kontextu rekodifikace a odpovědět na otázky, jaké byly důvody přijetí nové právní úpravy a zda zákon o zvýšení transparentnosti akciových společností naplnil očekávané požadavky. Vzhledem ke svému rozsahu a cíli se práce zaměřuje na soukromé akciové společnosti, a to ty, jejichž akcie nejsou kótované. Po dohodě a schválení vedoucím práce je upuštěno od původního záměru zabývat se také úpravou transparentnosti obchodních korporací v evropském kontextu. Namísto toho práce obsahuje nastínění možných způsobů obcházení nové právní úpravy, jež měla za cíl zvýšit transparentnost akciových společností, a to zejména prostřednictvím nových právních institutů v občanském zákoníku. Za použití zejména metod analýzy, komparace a kompilace práce detailně popíše proces otvírání akciových společností a dále kriticky zhodnotí přínosy a nedostatky zákona o zvýšení transparentnosti akciových společností. První kapitola se bude zabývat pojmem transparentnost jak v obecném pojetí, tak ve vztahu k soukromým akciovým společnostem a přiblíží tendence objevující se v této oblasti v evropském měřítku a v České republice. 8

Druhá kapitola systematicky zanalyzuje jednotlivé formy a podoby 1 akcií a s nimi spojené evidenční a informační povinnosti a jejich nedostatky. Ve třetí kapitole bude představen zákon o zvýšení transparentnosti akciových společností, spolu s důvody a cíli přijetí nové úpravy. Budou zhodnocena i jiná než přijatá řešení a detailně rozebrána jednotlivá možná řešení pro akciové společnosti. Dále bude v této kapitole poskytnut přehled změn souvisejících se zákonem o zvýšení transparentnosti akciových společností a budou hodnoceny jejich přínosy. Čtvrtá kapitola zdůrazní základní přínosy zákona o zvýšení transparentnosti akciových společností, kriticky zhodnotí, v čem zákon o zvýšení transparentnosti akciových společností dosáhl svých cílů, a poukáže na jeho mezery a navrhne řešení k jejich omezení. V poslední páté kapitole budou nastíněny nedostatky nové právní úpravy, způsoby jejího obcházení a bude navrženo možné řešení zvyšující transparentnost akciových společností. V této kapitole bude poukázáno mimo jiné na nový institut svěřenského fondu a jeho využití. Závěr odpoví na otázky, zda přijetí nového zákona naplnilo požadované cíle, jaké jsou jeho hlavní přínosy a nedostatky a zda byl nový předpis potřeba. Přínosem této práce bude zpracování a zhodnocení úpravy, která je poměrně nová, a proto nebyla doposud detailně a komplexně zpracována, přínosným bude také uvedení nedostatků nového zákona. Je zřejmé, že se vzhledem k rozsahu práce nelze věnovat veškerým dílčím problémům a přínosům v takové míře, aby byly zohledněny veškeré související otázky. Práce poskytne základní východiska pro následné hlubší zkoumání, naznačí možné problémy a směry dalšího vývoje. Pro následné studium této problematiky čtenáři dále doporučuji věnovat se komparaci úpravy transparentnosti obchodních korporací a s ní souvisejících otázek v evropském či světovém měřítku. 1 Klasifikace akcií dle podoby užívaná do 31. 12. 2013. 9

1 Transparentnost Transparentnost je jedním z principů soukromého práva, je zaměřena na odhalování a řešení rozporů mezi jevovou stránkou v právu a jeho podstatou, tzn. mezi formálně deklarovanými zájmy či informacemi a zájmy skutečnými. 2 Transparentnost je obecně situací, kdy jsou veškeré obchodní a finanční aktivity vykonány průhledně a lidé mohou věřit, že jsou čestné a poctivé. Transparentnost vyjadřuje dostupnost úplných informací nezbytných pro spolupráci a rozhodování při absenci tajných ujednání a podmínek. Jedná se o úroveň sdílení informací, kdy jsou jednotlivé dohody, praktiky a transakce přístupné všem účastníkům. Transparentnost je nezbytnou podmínkou pro volný a otevřený obchod, kdy jsou pravidla a podmínky jasně dané a jsou spravedlivé pro všechny účastníky. Transparentnost předchází korupci, která se objevuje, když skupiny jednotlivců mají přístup k určitým informacím, které jim umožňují dosáhnout osobního prospěchu. 3,4 Ačkoliv je pojem transparentnost obvykle vykládán jako přístup veřejnosti k informacím, jeho podstatou je přístup oprávněných orgánů k informacím potřebným k výkonu jejich pravomocí. Těmito orgány jsou zejména finanční orgány, orgány činné v trestním řízení, soudy aj. 1.1 Transparentnost soukromých akciových společností Práce se vztahuje na soukromé akciové společnosti, tj. ty, které jsou v soukromém vlastnictví, nikoliv ve veřejném vlastnictví, a z nich dále na ty, jejichž akcie nejsou kótované, tzn. přijaté k obchodování na oficiálním trhu. Na akciové společnosti vyloučené z rozsahu této práce se vztahují další pravidla posilující transparentnost. Akciové společnosti vlastněné státem či jinými veřejnoprávními korporacemi jsou transparentní ze své podstaty a na akciové společnosti s kótovanými akciemi se vztahují 2 HURDÍK, Jan a kol. Občanské právo hmotné. Obecná část. Absolutní majetková práva. Plzeň: Aleš Čeněk, 2013, s. 94. 3 Transparency. Cambridge dictionaries online [online] Cambridge University Press, 2014 [cit. 19. 3. 2014]. 4 Transparency. Business dictionary.com [online] 2014 [cit. 19. 3. 2014]. 10

další povinnosti dle zákona o podnikání na kapitálovém trhu, např. oznamovací povinnost dle 122 ZPKT. 5 Transparentnost neboli průhlednost či průkaznost v souvislosti s obchodními korporacemi, konkrétně s akciovými společnostmi vyjadřuje možnost dohledání a rozkrytí skutečných vlastnických struktur, tj. kdo stojí na začátku řetězce vztahů týkajících se nakládání s akciemi, kdo je skutečným vlastníkem akcií. Transparentnost obchodních korporací výrazně souvisí s problematikou listinných akcií na majitele, kdy tyto akcie umožňovaly tzv. anonymní vlastnictví. 1.2 Zdroje požadující zvýšení transparentnosti Přijetí nové právní úpravy předcházely mnohé opatření a diskuze jak na úrovni Evropské unie, tak v České republice. V této oblasti byla přijata směrnice ukládající povinnost zveřejňovat určité dokumenty či směrnice týkající se praní špinavých peněz (směrnice AML). Tyto směrnice byly v České republice zapracovány do příslušných právních předpisů, nicméně stále existují důvody k přijetí dalších opatření. 1.2.1 Směrnice o koordinaci ochranných opatření Zájem na zvýšení transparentnosti určitých druhů společností se projevuje i na úrovni Evropské unie. Směrnici Evropského parlamentu a Rady 2009/101/ES ze dne 16. září 2009 o koordinaci ochranných opatření, která jsou na ochranu zájmů společníků a třetích osob vyžadována v členských státech od společností ve smyslu čl. 48 druhého pododstavce Smlouvy, za účelem dosažení rovnocennosti těchto opatření, se v České republice vztahuje na společnosti s ručením omezeným a na akciové společnosti (nevztahuje se na jiné PO jako třeba nadace, nadační fondy aj.). Článek 2 této směrnice nařizuje zajistit, aby výše uvedené společnosti zveřejňovaly určité dokumenty (např. zakládací dokumenty, stanovy aj.). 6 Tyto požadavky byly již v našem právním řádu implementovány v obchodním zákoníku 7 a posléze v zákoně o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob. 8 5 Zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů. 6 Směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2009/101/ES ze dne 16. září 2009 o koordinaci ochranných opatření. 7 Ust. 38i zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, ve znění k 31. 12. 2013. 8 Ust. 66 zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob. 11

1.2.2 Regulace AML Dne 5. srpna 2008 byl přijat zákon č.253/2008 Sb. o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu (dále jen zákon proti praní špinavých peněz ), který zapracovával příslušné předpisy evropských společenství: Směrnici Evropského parlamentu a Rady 2005/60/ES ze dne 26. října 2005 o předcházení zneužití finančního systému k praní peněz a financování terorismu, Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1889/2005 ze dne 26. října 2005 o kontrolách peněžní hotovosti vstupující do Společenství nebo je opouštějící, Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1781/2006 ze dne 15. listopadu 2006 o informacích o plátci doprovázejících převody peněžních prostředků. Cílem této úpravy je zamezit legalizaci výnosů z trestné činnosti, čímž se rozumí jednání sledující zakrytí nezákonného původu jakékoliv ekonomické výhody vyplývající z trestné činnosti s cílem vzbudit zdání, že jde o majetkový prospěch nabytý v souladu se zákonem. Zákon ukládá povinným osobám (především finančním institucím) identifikovat účastníky transakce, provádět kontrolu účastníků a informovat Ministerstvo financí o podezřelých obchodech. 9 Je zřejmé, že čím transparentnější je vlastnická struktura, tím účinnější jsou tato opatření. Právě fyzické převody listinných akcií na majitele mohou vést k nezjistitelným převodům vysokých majetkových hodnot, a proto mohou být listinné akcie na majitele prostředkem k legalizaci výnosů z trestné činnosti. 10 1.2.3 Daňové hledisko Další tlaky ke zvýšení transparentnosti akciových společností (a společností celkově) přicházejí z oblasti mezinárodní spolupráce ve vymáhání daní. Členské státy Rady Evropy a členské státy Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (OECD) sjednaly dne 25. ledna 1988 Úmluvu o vzájemné správní pomoci 9 Zákon č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, ve znění pozdějších předpisů. 10 VONDRÁČEK, Ondřej. Elektronické cenné papíry. Transparentnost korporátních struktur společností. Praha: Auditorium, 2013, s. 25-26. 12

v daňových záležitostech, která byla jménem České republiky podepsána ve znění Protokolu z roku 2010 dne 26. října 2012 a vstoupila v platnost dnem 1. února 2014. Cílem této úmluvy je zamezení daňovým únikům prostřednictvím vzájemné spolupráce mezi smluvními státy zejména výměnou informací, pomocí při vymáhání a doručováním dokumentů. 11 Dožádané státy jsou na základě této úmluvy povinny přijmout opatření pro získání dožádaných informací, ačkoliv nemusí tyto informace potřebovat pro své vlastní daňové účely. Tato opatření mohou mimo jiné znamenat i průnik do bankovního tajemství. 12 Opatřeními v souvislosti s úmluvou je třeba rozumět prostředky dohledávání osob či majetku za daňovými účely. Ke splnění cílů této úmluvy je třeba, aby v smluvních zemích byly splněny určité standardy transparentnosti osob, aby si smluvní státy mohly poskytovat potřebné informace. K daňovým únikům může docházet také díky absenci registrace listinných akcií na majitele a jejich převodů. Akcie mohou být převedeny skrytým fyzickým předáním a neuvedení příjmů ze zisků z prodeje listinných akcií na majitele v daňovém přiznání je vzhledem k absenci evidence těchto akcií a jejich převodů více méně nezjistitelné. 13 1.2.4 Situace v ČR Kromě těchto tendencí hrál v České republice významnou roli zájem na zvýšení transparentnosti v oblasti řízení o veřejných zakázkách. Projekt Rozkrývání veřejných zakázek uskutečněný Centrem aplikované ekonomie za finanční podpory Nadačního fondu proti korupci, Fondu Otakara Motejla a Hospodářských novin zkoumal vlastnickou strukturu dodavatelů veřejných zakázek vypsaných ministerstvy a kraji ČR od roku 2009 do září 2012 dospěl k zjištění, že zhruba u poloviny veřejných zakázek ministerstev či krajů nelze dohledat konečné vlastníky, tedy fyzické osoby. Jako možné příčiny jsou zmíněny buď uvedení pouze právního zástupce účastnícího se valné hromady společnosti s listinnými akciemi 11 Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 2/2014 Sbírky mezinárodních smluv, o sjednání Úmluvy o vzájemné správní pomoci v daňových záležitostech ve znění Protokolu z roku 2010, kterým se mění Úmluva o vzájemné správní pomoci v daňových záležitostech. 12 Ust. článku 21 bodů 3 a 4 Úmluvy o vzájemné správní pomoci v daňových záležitostech. 13 VONDRÁČEK, op. cit., s. 25. 13

na majitele v obchodním rejstříku, nebo dodavatelé vlastněni subjekty sídlícími v zahraničí. Případová studie projektu Rozkrývání dodavatelů veřejných zakázek využívala metodiku dohledávání vlastnických struktur dodavatelů až po konečné vlastníky, což u většiny případů znamenalo odkrýt několik vlastnických úrovní. Vítěznými dodavateli byli sice v 98,2 % české subjekty, nicméně 42 % z nich bylo vlastněno zahraniční právnickou osobou, kde mezi zeměmi dominovaly tzv. daňové ráje, které mohou sloužit jak k daňové optimalizaci, tak k zakrytí skutečných vlastníků. Ani tito vlastníci nemusí být konečnými, jako ilustrativní případ je ve studii poukázáno na Kypr, kdy pouze dva z deseti subjektů byly vlastněny fyzickými osobami, zbylé vedly k dalším úrovni vlastníků. Vypovídajícím je fakt, že z 1638 dodavatelů bylo dohledáno 4661 vlastnických vazeb. Závěrem projektu je zdůrazněna nezbytnost zprůhlednění vlastnických struktur subjektů ucházejících se o státní veřejné zakázky. 14 Jako řešení byl namísto novelizace přidáním požadavků na určitá opatření do zákona o veřejných zakázkách přijat zákon o zvýšení transparentnosti akciových společností, který se vztahuje bez výjimky na všechny akciové společnosti, přitom jen nepatrná část z celkového množství akciových společností se uchází o veřejné zakázky. Dle stanoviska Nadačního fondu proti korupci jsou anonymní listinné akcie hlavním prostředkem pro zakrývání střetu zájmů, korupčních praktik, daňových úniků, praní špinavých peněz a další hospodářské kriminality. Nadto ale Nadační fond proti korupci doplňuje, že ani zrušení anonymních listinných akcií nezaručuje dostatečně vyšší transparentnost při rozdělování veřejných prostředků 15 a že je potřebná změna zákona, která by všem uchazečům o veřejné zakázky uložila povinnost zcela rozkrýt vlastnické struktury. 16,17 14 Výstupy projektu Rozkrývání veřejných zakázek. Nadační fond proti korupci [online]. Publikováno 21. 2. 2013 [cit. 20. 3. 2014]. 15 Nadační fond proti korupci také navrhoval úplné zrušení listinných akcií jak na majitele, tak na jméno a jejich nahrazení elektronicky evidovanými akciemi, neboť dle Nadačního fondu proti korupci ani seznam akcionářů neumožňuje důslednou identifikaci vlastníků akcií. 16 Stanovisko k vládnímu návrhu na zrušení anonymních listinných akcií. Nadační fond proti korupci [online]. Publikováno 8. 2. 2013 [cit. 20. 3. 2014]. 17 Také spolek Veřejnost proti korupci, který úzce spolupracuje s Nadačním fondem proti korupci, vydal prohlášení, ve kterém uvádí, že anonymní vlastnictví usnadňuje podvody a nelegální podnikání a zneužívání veřejných zakázek k osobnímu obohacení veřejných činitelů. Zdroj: Zrušení anonymních akcií. Veřejnost pro ti korup ci [online]. Publikováno 29. 5. 2011 [cit. 23. 3. 2014]. 14

Také tehdejší vláda 18 se v dodatku ke koaliční smlouvě ze dne 30. června 2011 zavázala, že omezí anonymní vlastnictví obchodních společností a také do zákona o veřejných zakázkách prosadí podmínku transparentního uchazeče, tj. uchazeče, který musí doložit všechny vlastníky s podílem vyšším než 10 %. 19 1.2.5 Summit G8 v Lough Erne Na mezinárodní úrovni se anonymní vlastnictví společností stalo předmětem debat v rámci summitu G8. Dne 18. června 2013 bylo státníky zemí G8 vydáno prohlášení, kde se mimo jiné uvádí, že: společnosti by měly vědět, kdo je ve skutečnosti vlastní a správci daně a dozorové orgány by měly mít snadný přístup k těmto informacím. Dále je zde rozvíjena debata o možnosti globálního centrálního depozitáře a také o tom, komu by měly být přístupné údaje o totožnosti akcionářů, zda všem občanům, nebo pouze veřejným orgánům. 20 1.2.6 Zpráva Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj ohledně spolupráce v daňových záležitostech za rok 2010 Dle zprávy Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) ohledně spolupráce v daňových záležitostech za rok 2010 (Tax co-operation report 2010) ve světě nyní převažuje trend anonymní akcie rušit či registrovat. 21 Na základě této zprávy některá česká média uvedla, že Česká republika je ráj anonymních akcií a jednou ze tří zemí světa vedle Marshallových ostrovů a Nauru, kde jsou povoleny naprosto anonymní akcie. 22 Tento závěr ovšem nelze dle Ondřeje Vondráčka ze zprávy OECD dovodit, neboť do 31. 12. 2013 sice v České republice existovaly listinné akcie na majitele, nicméně stejně jako v několika dalších státech (nejen Marshallovy ostrovy a Nauru) a s určitými omezeními pro finanční instituce. 23 18 Složená z Občanské demokratické strany, strany TOP 09 a strany Věci veřejné. 19 Dodatek ke koaliční smlouvě. Vláda České republiky [online]. Publikováno 30. 6. 2011 [cit. 20. 3. 2014]. 20 VONDRÁČEK, op. cit., s. 16. 21 Tax Co-operation 2010: Towards a Level Playing Field Assessment by the Global Forum on Transparency and Exchange of Information. OECD. 2010, s. 289-290. 22 HOLUB, Petr. Česko je ráj anonymních akcií. Pak už jen ostrov Nauru. Aktuálně.cz [online]. Publikováno 30. 1. 2011 [cit. 23. 3. 2014]. 23 VONDRÁČEK, op cit., s. 33-34. 15

1.3 Požadovaný stav Pro konkurenceschopné prostředí s minimálním prostorem pro korupci představují nezbytnou podmínku transparentní vztahy, tj. transparentní vlastnické struktury. V této práci se zaměřením na akciové společnosti se jedná o možnost identifikace konečných vlastníků akcií, kteří sice za závazky akciové společnosti neručí, ale není možné, aby se zcela vyhýbali jakékoliv odpovědnosti prostřednictvím jejich anonymity. Jak bude dále uvedeno, těžiště této práce a zároveň úpravy transparentnosti akciových společností, tvoří úprava listinných akcií na majitele. 16

2 Akcie Z obchodních společností to byly kapitálové společnosti, a to akciová společnost, která umožňovala anonymní vlastnictví. Akciová společnost je obchodní společností, jejíž základní kapitál je rozvržen na určitý počet akcí. 24 Tato práce se zaměřuje na její transparentnost, tzn. na průkaznost (na možnost dohledání) vlastníků akcií. 2.1 Pojem akcie Akcie je účastnickým cenným papírem nebo zaknihovaným cenným papírem společnosti. Cenným papírem se rozumí: listina, se kterou je právo spojeno takovým způsobem, že je po vydání cenného papíru nelze bez této listiny uplatnit ani převést. 25 S účastnickým cenným papírem nebo zaknihovaným účastnickým cenným papírem je spojen podíl na základním kapitálu nebo hlasovacích právech ve společnosti. V akciích je vtěleno právní postavení akcionáře jako společníka společnosti. 26 Úprava akcií v novém zákoně o obchodních korporacích v zásadě vychází z původní úpravy v obchodním zákoníku: ObchZ: Akcie je cenným papírem, s nímž jsou spojena práva akcionáře jako společníka podílet se podle tohoto zákona a stanov společnosti na jejím řízení, jejím zisku a na likvidačním zůstatku při zániku společnosti 27 ZOK: Akcie je cenný papír nebo zaknihovaný cenný papír, s nímž jsou spojena práva akcionáře jako společníka podílet se podle tohoto zákona a stanov společnosti na jejím řízení, jejím zisku a na likvidačním zůstatku při jejím zrušení s likvidací. 28 Dle ZPKT jsou akcie investičními cennými papíry, které jsou řazeny mezi investiční nástroje. Nabytí akcií akcionářem nemusí být s cílem vykonávat práva ve společnosti, nýbrž se může jednat zcela o investiční zájem s cílem zhodnocení peněžních prostředků. 29 S akciemi je spojen kapitálový a důchodový výnos. Kapitálovým výnosem 24 Ust. 243 odst. 1 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích a družstvech. 25 Ust. 414 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. 26 POKORNÁ, Jarmila. In KOTÁSEK, Josef; PIHERA, Vlastimil; POKORNÁ, Jarmila; VÍTEK, Jindřich. Právo cenných papírů. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2014, s. 59-60. 27 Ust. 155 odst. 1 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku. 28 Ust. 256 odst. 1 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích a družstvech. 29 POKORNÁ. In KOTÁSEK ; PIHERA; POKORNÁ; VÍTEK, op. cit., s. 61-62. 17

rozumíme rozdíl v tržní hodnotě mezi prodejní a nákupní cenou a důchodový výnos představuje podíl na zisku (dividenda). 30 2.2 Klasifikace akcií Akcie můžeme dělit na základě několika kritérii. Pro účely této práce je třeba zdůraznit klasifikaci dle podoby a formy. 2.2.1 Dle podoby Co do podoby se do 31. 12. 2013 akcie dělily na akcie listinné a zaknihované. 31 Nová úprava v občanském zákoníku definuje cenné papíry jako listiny, tudíž se za cenný papír nyní považuje jen cenný papír listinný- listinné akcie a již se nerozlišuje podoba. Pokud je cenný papír nahrazen zápisem do příslušné evidence, jedná se o zaknihovaný cenný papír- zaknihované akcie. Zaknihované cenné papíry tedy dle nové úpravy nejsou cennými papíry, ale jinou věcí, nicméně se na ně použijí ustanovení o cenných papírech, ledaže to vylučuje jejich povaha či zákon. Zaknihované akcie lze převézt pouze změnou zápisu v příslušné evidenci. 32 Zaknihované cenné papíry byly zavedeny v roce 1992 pro potřeby velké privatizace. Jako médium pro příslušné oprávnění spojené s akciemi neslouží v případě zaknihovaných akcií listina jako u listinných akcií, nýbrž záznam v počítačové evidenci. Za účelem evidence zaknihovaných cenných papírů bylo původně zřízeno Středisko cenných papírů, které bylo v roce 2010 nahrazeno Centrálním depozitářem cenných papírů. 33 2.2.2 Dle formy Akcie může mít formu cenného papíru na řad nebo na doručitele. Akcie ve formě cenného papíru na doručitele se označuje jako akcie na majitele a akcie ve formě 30 VESELÁ, Jitka. Investování na kapitálových trzích. 2. vydání. Praha: Wolters Kluwer, 2011, s. 201-202. 31 Pokud se v této práci hovoří o změně podoby, jedná se o termín užívaný před rekodifikací soukromého práva (tj. do 31. 12. 2013) a myslí se tím transformace cenného papíru na zaknihovaný cenný papír či naopak. 32 Ust. 514 a 525 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. 33 ELIÁŠ, Karel. In ELIÁŠ, Karel; POKORNÁ, Jarmila; DVOŘÁK Tomáš. Kurz obchodního práva. Obchodní společnosti a družstva. 6. vydání. Praha: C. H. Beck, 2010, s. 270-271. 18

cenného papíru na řad jako akcie na jméno. 34 Akcie na majitele jsou vázány na osobu svého majitele, jehož jméno není v akcii vyjádřeno. Pro dříve platné (do 31. 12. 2013) listinné akcie na majitele 35 platilo, že byli jednotliví akcionáři pro společnost anonymními. Práva spojená s akcií mohla vykonávat osoba, která doložila společnosti vlastnické právo k akcii předložením akcie či potvrzením schovatele, přičemž platilo například, že: předložení akcie na majitele bylo zásadně postačující i k tomu, aby navrhovatel prokázal aktivní legitimaci k podání návrhu na vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady. To neplatilo, prokázala-li společnost v řízení o vyslovení neplatnosti usnesení její valné hromady, že navrhovatel nebyl přestože předložil její listinnou akcii na majitele jejím akcionářem. 36 Akcie na jméno jsou spjaty s osobou svého vlastníka, práva spojená s akcií může vykonávat pouze osoba, která je zapsána v seznamu akcionářů vedeném společností. Co se týče zaknihovaných akcií, klasifikace akcií dle formy ustupuje do pozadí. Obecně se na zaknihované akcie vztahují stejná pravidla jako na listinné akcie, nicméně v řadě případů se jejich forma nerozlišuje a v případech nutnosti rozlišení jejich formy platí pro zaknihované akcie speciální pravidla. 37 Například pro zaknihované akcie platí, že práva s nimi spojená vykonává osoba, která je k rozhodnému dni zapsána v evidenci zaknihovaných cenných papírů jako jejich vlastník. 38 Dle mého názoru není určení formy u zaknihovaných akcií obligatorní. Společnost může fakultativně rozlišit formu zaknihovaných akcií, pokud má zájem uplatňovat práva, která se vztahují pouze k jedné či druhé formě akcií. Dalším rozdílem je způsob převodu akcií na majitele a na jméno. Po zrušení neimobilizovaných listinných akcií na majitele 39 již tento rozdíl není tolik markantní, neboť pro zaknihované akcie na jméno či na majitele platí stejná pravidla a co se týče listinných akcií, můžeme nově mluvit jen o převodu listinných akcií na jméno, neboť 34 Ust. 263 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích a družstvech. 35 Od 1. 1. 2014 existuj listinné akcie na majitele pouze jako imobilizované akcie, pro něž platí přiměřeně ustanovení upravující zaknihované akcie (viz kap 2.3.4.). 36 Usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 16. 6. 2010, sp. zn. 29 Cdo 2706/2009. Nejvyšší soud [online]. Nejvyšší soud, 2010 [cit. 25. 3. 2014]. 37 Údaj o zaknihování akcií tvoří povinnou součást stanov ( 250 odst. 2 písm. c) ZOK). 38 POKORNÁ. In KOTÁSEK ; PIHERA; POKORNÁ; VÍTEK, op. cit., s. 75-79. 39 Dne 1. 1. 2014. Zákonem č. 134/2013 Sb., o některých opatřeních ke zvýšení transparentnosti akciových společností. 19

s převodem neimobilizovaných listinných akcií na majitele se již nesetkáme. 40 Akcie na jméno, jsou-li listinné, se převádějí jednostranným prohlášením stávajícího vlastníka učiněným v písemné formě a umístěným na rubu pláště a předáním cenného papíru. Toto pravidlo ovšem není bez výjimky, neboť jej nelze vztáhnout na zánik vlastnického práva při odstoupení od smlouvy, kdy odstoupením od smlouvy o převodu akcií nedochází k převodu vlastnického práva k akciím, ale k zániku právního titulu, na jehož základě nabyl akcionář vlastnické právo k akciím a obnovuje se původní stav. 41 Další výjimku představuje přechod akcie, který nastává ze zákona na základě určité právní skutečnosti a rubopis a předání pak nejsou potřeba. 42 Na druhé straně pro akcie na majitele, byly- li listinné, postačovalo předání cenného papíru nabyvateli, tj. tradice. 43 V této souvislosti stojí za zmínku, že zákonodárce v novém občanském zákoníku vytvořil nesoulad mezi legální definicí cenného papíru, dle které je právo s listinou spojené takovým způsobem, že jej nelze bez této listiny převést (což odpovídá převodu cenného papíru na doručitele tradicí) a převodovou normou, dle které se vlastnické právo k cennému papíru na doručitele převádí smlouvou k okamžiku jeho předání. 44 Přikloníme- li se k podstatě cenného papíru, zdá se vhodnějším pravidlem pro převod tradice. Zatímco převoditelnost akcií na majitele nelze nijak omezit, převoditelnost akcií na jméno může být stanovami omezena (nikoliv vyloučena). 45 Pokud by stanovy obsahovaly omezení převoditelnosti akcií na majitele, toto ustanovení stanov by bylo neplatné. 46 S omezením převoditelnosti akcií souvisí otázka určení formy akcií u zaknihovaných akcií. Pokud má společnost zájem převoditelnost omezit, pak bude 40 Setkáme se s převodem imobilizovaných listinných akcií na majitele, pro něž platí přiměřeně ustanovení upravující zaknihované akcie. 41 Usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 15. 6. 2011, sp. zn. 29 Cdo 1443/2011. Nejvyšší soud [online]. Nejvyšší soud, 2010 [cit. 25. 3. 2014]. 42 DVOŘÁKOVÁ, Kateřina; VRAJÍK, Michal. Opravdu skončí anonymní akcie? Právní rádce. 2013, roč. XXI, č. 7, s. 42-44. 43 ELIÁŠ. In ELIÁŠ; POKORNÁ; DVO ŘÁK, op. cit., s. 271-272. 44 Ust. 513 a 1103 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. 45 POKORNÁ. In KOTÁSEK ; PIHERA; POKORNÁ; VÍTEK, op. cit., s. 76-79. 46 ŠTENGLOVÁ, Ivana. In ŠTENGLOVÁ, Ivana; HAVEL, Bohumil; CILEČEK Filip; KUHN, Petr; ŠUK, Petr. Zákon o obchodních korporacích. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2013, s. 465. 20

u zaknihovaných akcií rozlišovat formu, neboť převoditelnost akcií na majitele ze zákona omezit nelze. 47 2.3 Evidenční a informační povinnost Předpokladem transparentních vlastnických struktur je možnost identifikace vlastníků akcií, případné evidence akcionářů se liší podle podoby či formy akcií. 2.3.1 Zaknihované akcie Evidence akcií, jejichž listinná podoba je nahrazena zápisem do příslušné evidence, je vedena na majetkových účtech, kterými jsou účet vlastníka nebo účet zákazníků. U účtu vlastníka platí vyvratitelná domněnka, že vlastníkem zaknihovaných akcií je osoba, na jejímž účtu vlastníka je zaknihovaná akcie evidována. Druhým typem účtu je účet zákazníků, ten, pro něhož byl tento typ účtu zřízen, není vlastníkem zaknihovaných akcií, nýbrž se jedná o osobu, jíž byly zaknihované akcie svěřeny. 48 Osobou, která vede tyto majetkové účty, je centrální depozitář. Ten vede centrální evidenci všech zaknihovaných cenných papírů vydaných podle českého práva se stanovenými výjimkami. Centrálním depozitářem je právnická osoba, které bylo uděleno povolení České národní banky a která splňuje další podmínky dle ZPKT. 49 V současné době existuje v České republice pouze jediný centrální depozitář, a to Centrální depozitář cenných papírů, a.s., který je 100% vlastněn Burzou cenných papírů Praha, a.s. 50 Nutno připomenout, že dle nové úpravy zaknihované cenné papíry nejsou cenné papíry, tudíž Centrální depozitář cenných papíru, a.s. neeviduje cenné papíry, ale pouze zaknihované cenné papíry. K identifikaci akcionáře (či obecně osob, pro které byly majetkové účty zřízeny) je stanoveno, že: majetkový účet musí obsahovat údaje o osobě, pro kterou je veden. 51 Těmito údaji se rozumí u právnické osoby obchodní firma nebo název, sídlo a identifikační číslo osoby (bylo-li přiděleno) a u fyzické osoby jméno a příjmení, 47 Ust. 270 a 274 odst. 1 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích a družstvech. 48 Ust. 526-529 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. 49 Ust. 101-103a zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů. 50 Centrální depozitář cenných papírů, a.s.: výpis z obchodního rejstříku. Justice.cz [online]. Ministerstvo spravedlnosti České republiky, aktualizováno 26. 3. 2014 [cit. 26. 3. 2014]. 51 Ust. 94 zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů. 21

datum narození, rodné číslo (bylo-li přiděleno) a adresa bydliště. U podnikatele zapsaného do obchodního rejstříku jsou údaji obsaženými u majetkového účtu obchodní firma, popřípadě sídlo a identifikační číslo osoby (bylo-li přiděleno). 52 115 ZPKT jmenuje subjekty, jimž jsou údaje z evidence a dokumentů poskytovány: soudu, exekutorovi, orgánům činným v trestním řízení, správci daně, České národní bance, insolvenčnímu správci, Bezpečnostní informační službě, a Ministerstvu financí za zákonem stanovených podmínek. 53 Převádí-li se zaknihované akcie, dochází k převodu vlastnictví změnou záznamu v databázi na účtu vlastníků či na účtu zákazníků Tuto změnu je třeba neprodleně, nejpozději do závěrky dne, zapsat nejprve na účtu vlastníků (v obou případech). 54 2.3.2 Listinné akcie na jméno Akciová společnost, která vydala akcie na jméno, povinně vede seznam akcionářů. Významem seznamu akcionářů je, že platí vyvratitelná domněnka, že ten, kdo je zapsán v seznamu akcionářů, je akcionářem. Údaji povinně zapisovanými do seznamu akcionářů jsou: označení druhu akcie a její jmenovitá hodnota, jméno a bydliště nebo sídlo akcionáře, číslo bankovního účtu u osoby oprávněné poskytovat bankovní služby ve státě, jenž je plnoprávným členem Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj, nebo v členském státě Evropské unie nebo jiném smluvním státě Dohody o Evropském hospodářském prostoru, 52 Ust. 2 odst. 1 písm. j) zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů. 53 Ust. 115 zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů. 54 POKORNÁ. In KOTÁSEK ; PIHERA; POKORNÁ; VÍTEK, op. cit., s. 73-74. 22

označení akcie a změny zapisovaných údajů. Zákon stanoví, že akcionáři jsou oprávněni požadovat opis seznamu akcionářů (čísla bankovních účtů jen se souhlasem dotčených akcionářů či dle 115 ZPKT). Jiným osobám budou poskytnuty údaje zapsané v seznamu akcionářů za podmínek 115 ZPKT (viz výše) nebo poskytne-li akcionář, kterého se zápis týká, souhlas. Převádí-li se akcie na jméno, je třeba oznámit změnu akcionáře akciové společnosti a předložit akcii k zápisu změny akcionáře do seznamu akcionářů, aby byl převod vůči společnosti účinný. Vydala-li společnost zaknihované akcie a určí-li tak stanovy, je seznam akcionářů nahrazen evidencí vedenou centrálním depozitářem. 55 2.3.3 Listinné akcie na majitele (možné do 31. 12. 2013) Co se týče listinných akcií na majitele, 56 neexistovala jejich evidence, proto také umožňovaly anonymní vlastnictví. Akcionáři, vlastníci listinné akcie na majitele, byli pak pro oprávněné osoby nedohledatelní. Mimo jiné z tohoto důvodu platí obecně ohledně listinných akcií pro určité akciové společnosti určitá omezení. Například banky, které mohou vydávat prioritní akcie a akcie, s nimiž jsou spojena hlasovací práva, mohou tyto akcie s hlasovacími právy vydávat pouze jako zaknihované cenné papíry. Obdobně pojišťovna může vydávat akcie, s nimiž je spojeno hlasovací právo pouze v zaknihované podobě. 57,58 2.3.4 Imobilizované listinné akcie V případě imobilizovaných akcií se jedná o listinné akcie uložené emitentem do hromadné úschovy. 59 Smlouvu o hromadné úschově uzavírá sama akciová společnost se schovatelem, kterým může být podle 93a odst. 5 ZPKT v případě úschovy akcií centrální depozitář, obchodník s cennými papíry oprávněný poskytovat investiční službu úschova a správa investičních nástrojů nebo se zahraniční osobou 55 JAHELK A, P etr. In ČÁP, Zdeněk; JAHELKA, Petr; JOSKOVÁ, Lucie; HEJDA, Jan; VANĚČKOVÁ, Veronika. Zákon o obchodních korporacích. Výklad jednotlivých ustanovení včetně návaznosti na české a evropské předpisy. 1. vydání. Praha: Linde Praha a. s., 2013, s. 315-317. 56 Možnost imobilizace neexistovala do 30. 6. 2013. 57 Ust. 20 odst. 1 zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů. 58 Ust. 4 odst. 2 zákona č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů. 59 JAHELKA. In ČÁP; JAHELKA; JOSKOVÁ; HEJDA, VANĚČKOVÁ, op. cit., s. 315. 23

s obdobným předmětem činnosti, která je oprávněna poskytovat služby v ČR. 60 Schovatel vede o imobilizovaných akciích a jejich vlastnících evidenci v režimu samostatné evidence investičních nástrojů na účtech vlastníků a zákazníků. Ustanovení o majetkových účtech platí obdobně (viz zaknihované akcie). 61 Tyto účty jsou ale zřízeny mimo registr centrálního depozitáře a například v případě imobilizace u banky budou podléhat ochraně bankovního tajemství. 62 Ačkoliv imobilizované akcie nejsou zaknihovanými akciemi, použijí se na ně obdobně ustanovení týkající se zaknihovaných akcií (především otázky týkající se jejich vlastnictví: 527 odst. 2 NOZ a převodů: 1104 NOZ). 63 2.4 Změny od 1. 1. 2014 spojené se zákonem o obchodních korporacích a družstvech Nový zákon o obchodních korporacích ponechal pojetí akcií na majitele a jejich převoditelnosti stejné jako bylo v obchodním zákoníku. Rozdílem je ovšem, že akcie na majitele mohou být vydány pouze jako zaknihované či imobilizované cenné papíry. Tato povinnost je stanovena v 274 odst. 2 ZOK, jehož ustanovení je částečně duplicitní s úpravou obsaženou v 263 odst. 2 ZOK. 64 Důvodem této změny je dle důvodové zprávy snaha vytvořit konkurenceschopnou regulaci, tkvící v transparentnost a snaze bránit praní špinavých peněz apod. Již v samotné důvodové zprávě nalezneme vyjádřeny pochyby ohledně vhodnosti soukromoprávní regulace, dle kterých by bylo vhodnější bránit se praní špinavých peněz prostřednictvím veřejnoprávní regulace. Je také poukázáno na to, že zaknihování akcií nezaručuje dohledatelnost vlastníka, ale pouze jej komplikuje. 65 60 POKORNÁ. In KOTÁSEK ; PIHERA; POKORNÁ; VÍTEK, op. cit., s. 75. 61 Ust. 2412 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. 62 BUDÍKOVÁ, Petra; KEDROŇOVÁ, Kristina. Anonymní akcie na majitele skončí. Daňová a hospodářská kartotéka. 2013, roč. XXI, č. 16, s. 28-31. 63 PIHERA. In KOTÁSEK ; PIHERA; POKORNÁ; VÍTEK, op. cit., s. 33-34. 64 ŠTENGLOVÁ. In ŠTENGLO VÁ; HAVEL; CILEČEK; KUHN; ŠUK, op. cit., s. 466. 65 Důvodová zpráva k zákonu č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích a družstvech. 24

2.5 Otázka anonymity akcionářů V souvislosti s úpravou akcií je zajímavé zamyslet se nad otázkou anonymity akcionářů jako pojmového znaku akciových společností. Je nutné zdůraznit, že podstatou akciové společnosti není anonymita akcionářů, ale fakt, že akcionáři neručí za závazky společnosti, tzn. vyloučení osobní či majetkové odpovědnosti akcionářů za závazky a fungování společnosti. Argumenty pro anonymitu akcionářů vycházejí z doslovného překladu francouzského názvu akciové společnosti societe anonyme, naopak protiargumenty poukazují na vůli akcionářů realizovat určitý společný ekonomický záměr jako jeden ze základních pojmových znaků akciové společnosti, který nemůže být přítomen, jsou-li akcionáři nedohledatelní. Vondráček poukazuje na původ listinných akcií na majitele, a to umožnění investování na burzovních či mimoburzovních trzích, proto považuje anonymitu akcionářů pouze jako druhotný jev, který nyní, v době kdy jsou na burzách ve vyspělých zemí obchodovány spíše elektronické cenné papíry 66, zůstává určitou ʺdeviacíʺ charakteristickou pro tzv. daňové ráje. 67 S tímto názorem ne zcela souhlasím. Nesporným pojmovým znakem akciové společnosti je její kapitál. Vlastní kapitál společnosti tvoří akcie. Tyto akcie akcionáři považují za své investiční příležitosti a společnost tím získává zdroje financování pro její činnost. Jelikož byly s listinnými akciemi na majitele spojeny nižší náklady, společnosti tak volily tyto akcie právě pro jejich nižší náklady, nikoliv kvůli anonymitě akcionářů. 66 Elektronické cenné papíry jako souhrnné označení pro zaknihované a imobilizované cenné papíry (používá například Vondráček). 67 VONDRÁČEK, op. cit., s. 30-33. 25

3 Zákon o některých opatřeních ke zvýšení transparentnosti akciových společností Předmětem zákona č. 134/2013 Sb., o některých opatřeních ke zvýšení transparentnosti akciových společností a o změně dalších zákonů (dále jen zákon o transparentnosti akciových společností ) je změna listinných akcií na majitele, které nejsou imobilizovány, na listinné akcie na jméno a další na to návazné změny. 68 Zákon nabyl účinnosti dne 30. června 2013. 69 Cílem přijetí zákona o zvýšení transparentnosti akciových společností bylo vytvořit nezávislou úpravu na zákoně o obchodních korporacích, která by byla aplikovatelná jak v případě účinnosti zákona o obchodních korporacích k 1. lednu 2014, tak v případě odložení jeho účinnosti a která by umožnila posunout okamžik transformace i k dřívějšímu termínu. Zákon o zvýšení transparentnosti akciových společností novelizoval obchodní zákoník mimo jiné v tom, že od jeho účinnosti již společnosti nemohly emitovat listinné akcie na majitele jinak, než formou jejich současné imobilizace. Za účelem časového souladu nových úprav datum, odkdy se listinné akcie na majitele považují za listinné akcie na jméno, bylo stanoveno k 1. lednu 2014, tj. k datu plánované (posléze i skutečné) účinnosti zákon o obchodních korporacích, aby akciové společnosti nebyly zbytečně nuceny do dalších nákladů. Zákon o zvýšení transparentnosti akciových společností byl nezbytný také z toho důvodu, že v zákoně o obchodních korporacích nejsou stanovena výslovná pravidla pro změnu akcií. 70 3.1 Důvody nové úpravy V České republice docházelo ke stále se zvyšujícímu počtu akciových společností s listinnými akciemi na majitele. Z tiskové zprávy agentury ČEKIA vyplývá, že k prosinci roku 2010 více než polovina akciových společností měla akcie na majitele, z nichž většina byla v listinné podobě. Co se týče srovnání listinných a zaknihovaných 68 Ust. 1 zákona č. 134/2013 Sb., o některých opatřeních ke zvýšení transparentnosti akciových společností. 69 Rozhodnutí o přijetí samostatného zákona bylo učiněno již před projednáváním zákona o obchodních korporacích v Poslanecké sněmovně. Zákon o obchodních korporacích, který nabyl účinnosti dne 1. ledna 2014, již neumožňuje existenci neimobilizovaných listinných akci í na majitele. 70 Důvodová zpráva k zákonu č. 134/2013 Sb., o některých opatřeních ke zvýšení transparentnosti akciových společností. 26

akcií bez ohledu na jejich formu, více než 91 % akciových společností vydalo listinné akcie. 71 Důvody obliby listinných akcií na majitele byly několikeré: jednalo se zejména o jejich snadnou převoditelnost, kdy postačovalo fyzické předání, a s tím spojené nízké administrativní náklady, odpadla například povinnost platit poplatky osobám vedoucím evidence cenných papírů. Fakt, že tyto akcie nebyly evidovány v žádné evidenci a k jejich převodu nebylo třeba záznamu v této evidenci, umožňoval naprostou anonymitu vlastnických struktur akciových společností. S anonymními korporátními strukturami mohou být poté spojeny negativní jevy jako praní špinavých peněz, daňové úniky, střet zájmů či korupce. 72 Tyto problémy se netýkaly jen akciových společností, ale i všech struktur, na nichž se akciové společnosti mohly podílet (například společnost s ručením omezeným, jejímž společníkem byla akciová společnost) a také i fyzických osob, které si mohly své peněžní prostředky uložit do listinných akcií na majitele a tento příjem z jejich majetku poté nevykazovaly (jako příjem pro daňové účely). Listinné akcie na majitele stejně jako ostatní akcie představovaly investice, které mohou přinášet kapitálový či důchodový výnos, zatímco podíl na zisku se zdaňuje přímo u společnosti, příjem ze zisků z prodeje akcií je zdanitelným příjmem, který je třeba uvést v daňovém přiznání. 73,74 Absence evidence těchto akcií umožňovala nepřiznání těchto příjmů a následné daňové úniky. Podstatou zákona proti praní špinavých peněz jsou povinnosti uložené určitým osobám (v souvislosti s převodem akcií zejména centrálnímu depozitáři) identifikovat účastníky transakce, provádět kontrolu účastníků a informovat Ministerstvo financí o podezřelých obchodech s cílem zamezit legalizaci výnosů z trestné činnosti. 75 Pro fyzické převody listinných akcií žádná obdobná povinnosti neexistovala, a proto mohly být jejich prostřednictvím převáděny vysoké majetkové hodnoty za účelem legalizace výnosu z trestné činnosti bez možnosti kontroly těchto převodů. 71 ČEKIA: Polovina akciových společností v ČR má utajeného vlastníka. Bisnode.cz [online]. Publikováno 16. 12. 2010 [cit. 25. 3. 2014]. 72 Důvodová zpráva k zákonu č. 134/2013 Sb., o některých opatřeních ke zvýšení transparentnosti akciových společností. 73 Osvobození příjmu z prodeje akcií od DPFO přesáhne-li doba mezi nabytím a převodem při prodeji akcie dobu 3 let ( 4 odst. 1 písm. w) ZDP) 74 Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. 75 Zákon č.253/2008 Sb. o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, ve znění pozdějších předpisů. 27

Práva spojená s listinnou akcií na majitele (účast na valné hromadě, vybrání podílu na zisku aj.) vykonávala osoba, která akcie fyzicky předložila, tyto akcie tedy mohly sloužit k fiktivnímu výkonu práv akcionáře, kdy tato práva vykonávala osoba akcionářem pověřená, a skutečný vlastník zůstal utajen. Listinné akcie na majitele představovaly komplikaci také v oblasti čerpání veřejných prostředků a umožňovaly vznik střetu zájmů či případné korupční praktiky. Ačkoliv je dle 68 odst. 3 písm. b) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách součástí nabídky akciové společnosti jako uchazeče o veřejnou zakázku seznam akcionářů vlastnících akcie o souhrnné jmenovité hodnotě přesahující 10 % základního kapitálu, tuto podmínku nebylo možné splnit u akciových společností s listinnými akciemi na majitele, kdy byli akcionáři nedohledatelní. V této situaci nebylo možné ověřit, jaká konečná fyzická osoba byla podílníkem akciové společnosti či jiných skupin společností, jejichž členy byli právě akciové společnosti s listinnými akciemi na majitele. Fyzická osoba rozhodující o přidělování veřejných prostředků, pak mohla být podílníkem ve společnosti, která určitou veřejnou výhodu (ať už veřejnou zakázku, dotaci či jiné) získala. Tato osoba mohla přizpůsobit podmínky soutěže vybrané společnosti a následně získat úplatky ve formě dividend ze společnosti, která byla příjemcem veřejných prostředků. Tyto praktiky měly za následek předraženost veřejných zakázek, způsobenou jednak absencí řádné soutěže, která by tlačila cenu dolů, a také určitou prémií pro osobu ve funkci rozhodovatele o veřejných zakázkách, která byla touto osobou následně vybrána ve formě dividend. 76 Vysvětlení a potvrzení hypotéz poskytuje případová ekonomická studie projektu zindex Centra aplikované ekonomie, který zkoumal souvislost mezi transparentností vlastnické struktury a ziskem u firem získávajících veřejné zakázky. Výsledkem testu bylo zjištění, že společnosti s listinnými akciemi na majitele dosahovaly při realizaci veřejných zakázek o 23-70 % vyšších zisků než společnosti s jinou vlastnickou strukturou, což souviselo s faktem, že při veřejných tendrech, ve kterých zvítězily akciové společnosti s listinnými akciemi na majitele, byly úspory, tj. rozdíl mezi vítěznou cenou a očekávanou cenou, nižší než ve veřejných tendrech, kde zvítězily jiné společnosti. 77 76 VONDRÁČEK, op. cit., s. 28-30. 77 Případová studie: Ziskovost firem s listinnými akciemi na majitele ve veřejných zakázkách. ZIndex.cz [online]. Publikováno 30. 8. 2011 [cit. 26. 3. 2014]. 28