Železniční požární řád

České dráhy, a.s. ČD Op 14 Železniční požární řád Úroveň přístupu A

České dráhy, a.s. ČD Op 14 Železniční požární řád Schváleno rozhodnutím dne 21. 7. 1959 č.j.: Účinnost od 1.1.1960 1

2

OBSAH Záznam o změnách... 5 Rozsah znalostí... 7 Distribuce v elektronické podobě... 9 Seznam použitých značek a zkratek... 11 ÚVOD... 13 ČÁST PRVNÍ POŽÁRNÍ PREVENCE A TAKTIKA... 15 ČÁST DRUHÁ ZÁKLADNÍ PŘEDPISY... 16 Kapitola I Železniční požární řád, jeho rozsah a platnost... 18 Kapitola II Ústřední řízení požární ochrany... 18 Kapitola III Úkoly národních výborů a jejich výkonných orgánů... 19 Kapitola IV Organizace požární ochrany na železnicích... 19 Kapitola V Požární útvary v železničních uzlech... 19 Kapitola VI Závodní požární sbory a požární hlídky... 20 Kapitola VII Dosažitelnost orgánů požární ochrany... 20 Kapitola VIII Úkoly železničních požárních jednotek... 21 Kapitola IX Odpovědnost a základní úkoly vedoucích závodů... 21 Kapitola X Zajištění preventivní požární ochrany na objektech železnic... 22 Kapitola XI Požární kontroly... 26 Kapitola XII Ukládání pokut... 27 Kapitola XIII Povinnosti zaměstnanců... 27 Kapitola XIV Požární poplachové směrnice... 28 Kapitola XV Cvičný požární poplach... 29 Kapitola XVI Požární plán závodu... 29 Kapitola XVII Povinnost hlásit požár... 30 Kapitola XVIII Zajištění požární bezpečnosti závodu v době pracovního klidu.. 30 Kapitola XIX Základní znalosti osob pověřených péčí o požární bezpečnost závodu v době pracovního klidu... 30 Kapitola XX Povinnosti osob pověřených péčí o požární bezpečnost závodu v době pracovního klidu... 31 Kapitola XXI Požárně bezpečnostní opatření v provozovnách, skladech, kancelářích a jiných objektech ČSD... 31 Kapitola XXII Sváření... 34 Kapitola XXIII Používání topného plynu... 39 Kapitola XXIV Kotelny... 41 3

Kapitola XXV Nabíjení akumulátorů... 41 Kapitola XXVI Garáže silničních a kolejových vozidel... 42 Kapitola XXVII Měnírny... 44 Kapitola XXVIII Elektrická instalace... 45 Kapitola XXIX Tankovací stanice a sklady pohonných hmot... 47 Kapitola XXX Lampárny... 51 Kapitola XXXI Sklady technického a jiného materiálu... 51 Kapitola XXXII Lokomotivní depa... 55 Kapitola XXXIII Rozehřívání a stáčení živic... 57 Kapitola XXXIV Čištění a zbavování výparů nádržkových vozů před jejich opravou... 57 Kapitola XXXV Manipulace s kapalným chlorem a jeho přeprava po železnici... 58 Kapitola XXXVI Postup vlakového mužstva při požáru ve vlaku... 58 Kapitola XXXVII Hašení požáru... 60 Kapitola XXXVIII Opatření na požářišti za požáru... 61 Kapitola XXXIX Opatření na požářišti po požáru... 61 Kapitola XL Vyklizení ohrožených budov a jejich ochrana... 62 Kapitola XLI Opatření v dopravní službě... 62 Kapitola XLII Cizí pomoc při požáru na železnici... 63 Kapitola XLIII Přeprava cizích požárních jednotek po železnici a na lanových drahách... 63 Kapitola XLIV Vyšetřování příčin požárů a zjišťování rozsahu škod... 64 Kapitola XLV Statistika požárů... 64 Kapitola XLVI Živelní pohromy a nehody... 64 Kapitola XLVII Požární stanice a požární depa... 65 Kapitola XLVIII Vodní zdroje... 65 Kapitola XLIX Výzbroj a výstroj požárních jednotek... 66 Kapitola L Vybavení objektů požárními prostředky... 67 Kapitola LI Hasicí přístroje... 68 Kapitola LII Údržba hasicích přístrojů... 68 Kapitola LIII Závěrečná ustanovení... 70 Přílohy k železničnímu požárnímu řádu... 71 4

ZÁZNAM O ZMĚNÁCH 1) číslo č.j. 1 2 Změna Předpis účinnost od opravil dne podpis 1.1.1961 1.10.1991 1) Držitel tohoto výtisku je odpovědný za včasné a správné provedení schválených změn a provedení záznamu na této stránce. 5

6

ROZSAH ZNALOSTÍ Organizační složka Funkce Znalost 7

8

DISTRIBUCE V ELEKTRONICKÉ PODOBĚ Organizační složka Funkce El. podoba 9

10

SEZNAM POUŽITÝCH ZNAČEK A ZKRATEK ČD... České dráhy, a.s. 11

12

ÚVOD Požáry každoročně ochuzují naše národní hospodářství a výstavbě socialistické společnosti způsobují citelné ztráty. Ničí výsledky úsilí pracujících a zpomalují vzestupný růst jejich životní úrovně. Je proto nutné, aby každý z nás učinil všechno, čeho je třeba, aby požáry nevznikaly. Vznikne-li však požár, je nutno vykonat veškerá opatření, aby byl co nejrychleji a s co nejmenšími škodami zdolán. Zaměstnanci v železniční dopravě, kterým se svěřují cenné hodnoty, se musí úkolu požární ochrany zvlášť chopit. Nejvlastnějšími příčinami požárů jsou ty, že se nebezpečí ohně podceňuje, že se při odstraňování závad vzniklých z nedostatku základních znalostí nebezpečí požárů a jejich následků projevuje lehkomyslnost, že se nedodržuje požární řád a nedbá předpisů. Některé požáry vznikají z technických závad na strojích nebo nesprávnou obsluhou strojů. Úkolem železničního požárního řádu je seznámit zaměstnance s nebezpečím požárů, s preventivními opatřeními proti vzniku požárů, s použitím požární techniky při omezování a zdolávání požárů. K plnění tohoto úkolu je nutné předem připravovat podmínky podle zásad socialistické požární prevence a taktiky. 13

14

ČÁST PRVNÍ POŽÁRNÍ PREVENCE A TAKTIKA Socialistická požární prevence je v podstatě souhrn plánovaných požárních opatření prováděných jako cílevědomý a zákonitý systém dbající o zájmy lidu a státu. Základním úkolem požární prevence je: 1. Organizovat a provádět požární preventivní opatření tak, aby požár nemohl vzniknout. Tento úkol je plněn: a) správným projektováním technologických procesů ve výrobě vzhledem k vlastnostem používaných surovin a polotovarů, b) vydáním a prováděním požárních opatření, pravidel a předpisů ve všech odvětvích, c) požárně technickým školením zaměstnanců a všeho obyvatelstva. 2. Organizovat a provádět opatření, která rozšiřování požáru zamezují. Tento úkol je plněn: a) správným situováním budov (objektů), b) rozšiřováním výstavby budov z ohnivzdorných materiálů i jejich konstrukcí, c) zřizováním požárních proluk, požárních zdí a příček, d) zákazem skladování hořlavých materiálů v požárních prolukách, aby se nestaly místem pro šíření požáru, e) uskladňováním požárně nebezpečných materiálů jen ve stanovených místnostech a v předepsaném množství. 3. Předem organizovat a provádět opatření na úspěšnou evakuaci lidí, zvířat a majetku pro případ požáru. Tento úkol je plněn: a) správným a účelným rozmísťováním evakuačních cest v dostatečném množství a šíři pode platných norem; b) udržováním evakuačních cest ve stálém pohotovostním stavu pro případ požáru; c) vypracováním plánů evakuace v nebezpečných výrobnách a budovách, v nichž se shromažďuje velké množství osob. 4. Zabezpečit podmínky pro okamžité ohlášení vzniklého požáru, aby se přivolaly jednotky požární ochrany a požár se likvidoval. Tento úkol je plněn: a) zřízením a udržováním vhodného a spolehlivého sdělovacího prostředku pro ohlášení vzniklého požáru a přivolání pomoci, b) vybavením budov a objektů vhodnými prostředky k hašení (hasicí přístroje, sprinklery, drenčery, hydranty, nádrže atp.), c) zřízením a udržováním příjezdů k vodním zdrojům, k objektům a budovám, d) zřizováním požárních žebříků a suchovodů na vysoké budovy. 15

ČÁST DRUHÁ ZÁKLADNÍ PŘEDPISY Zákon č. 97/1950 Sb., o drahách. Vládní nařízení č. 37/1951 Sb. (ze dne 3. dubna 1951), o vybudování a provozu drah. Zákon č. 18/1958 Sb., o požární ochraně. Vyhláška ministerstva vnitra č. 106/1959 Ú. l., o organizaci požární ochrany. Vyhláška ministerstva dopravy č. 108/1952 Ú. l., o ochraně dráhy před škodlivou činností v jejím okolí, o vyvlastnění a o styku mezi obecenstvem a drahou. Vyhláška ministerstva vnitra č. 87/1955 Ú. l., o ochraně provozu na železnicích. Vyhláška ministerstva vnitra č. 169/1955 Ú. l., o zajištění a organizaci požární ochrany v závodech. Vládní nařízení č. 12/1951 Ú. l., o náhradě škody příslušníkům hasičstva a jiným osobám v oboru ochrany před požáry a jinými živelnými pohromami. Vyhláška ministerstva vnitra č. 248/1951 Ú. l., kterou se upravují podrobnosti o náhradě škody v oboru ochrany před požáry a jinými pohromami. Vyhláška ministerstva vnitra č. 305/1952 Ú. l., o výbušninách. Vyhláška ministerstva vnitra č. 135/1952 Ú. l., o zacházení zkapalněným topným plynem. Vyhláška ministerstva stavebního průmyslu č. 709/1950 Ú. l., o podrobnějších předpisech pro pozemní stavby. Pravidla technického provozu železnic z roku 1954. Železniční přepravní řád (vládní nařízení č. 37/1954 Sb.), příloha 1 k 51. Služební předpis S-11, o opatřeních k zamezení vzniku a šíření lesních a polních požárů v okolí dráhy. Služební předpis D-19, o stáčení a přečerpávání hořlavých kapalin s bodem vzplanutí až do 100 C. Služební předpis M-10/1, o uskladnění materiálu nebezpečného ohněm a výbuchem. Služební předpis Železniční požární řád. Op 14. 16

Pro zajištění požární bezpečnosti skladů, průmyslových objektů a obytných budov platí dále tyto předpisy: Normy: ČSN 73 0760 - Požární předpisy pro výstavbu průmyslových podniků a sídlišť. ČSN 34 1390 - Předpisy pro hromosvody (nahrazuje předpisy ESČ 1950, hlavu k části XIII). ČSN 73 0080 - Předpisy pro projektování investiční výstavby - garáže. ČSN 44 1315 - Skladování uhlí. ČSN 49 0071 - Uspořádání skladů dříví z hlediska požární bezpečnosti. ČSN 34 1032 - Používání chráněných vodičů v silových zařízeních. ČSN 37 5050 - Používání elektroinstalačních trubek. ČSN 34 0070 - Prostory, prostředí a podklady pro elektrické instalace - třídění. ČSN 34 3100 - Pracovní a provozní předpisy pro elektrotechnická zařízení. Souvisící předpisy: Předpis pro spojení a signalizaci v PO. Bojový řád požárních jednotek. Směrnice o postupu řízení a provádění preventivní požární ochrany. Směrnice pro topné období. Směrnice o požárních plánech závodů. Ministerské nařízení č. 185 ze dne 10. 9. 1912 o skladování karbidu vápenného a o výrobě a užívání acetylenu. Vládní nařízení č. 129/1925 Sb., o zacházení s celulosou a s jejími odpadky. 17

Kapitola I Železniční požární řád, jeho rozsah a platnost 1. Železniční požární řád stanoví taková opatření, jak zamezit požárům na objektech a zařízeních drah a na ostatních objektech na pozemcích železnic, a opatření, jak požáry zdolat. 2. Náčelníci výkonných jednotek a vedoucí orgány všech železničních objektů a zařízení (dále jen vedoucí závodu) jsou odpovědni za to, že v jejich služebním obvodu jsou vykonána všechna požárně bezpečnostní opatření nařízená železničním požárním řádem, a že všichni přidělení zaměstnanci jsou s nimi obeznámeni. Zaměstnanci, kterým je uložen přímý dohled nad prováděním a plněním požárně bezpečnostních zařízení, jsou povinni dokonale ovládat všechna ustanovení železničního požárního řádu jakož i předpisy o zajištění požární bezpečnosti. Ve své působnosti musí o nich poučovat ostatní zaměstnance a dbát o to, aby se předpisy plnily a dodržovaly. Kapitola II Ústřední řízení požární ochrany 1. Ústřední řízení požární ochrany a dozor na ni přísluší podle 2 zákona č. 18/1958 Sb. ministerstvu vnitra. 2. Ministerstvo vnitra je oprávněno činit v mezích platných předpisů potřebná opatření, jimiž se požární ochrana zajišťuje, zejména: a) stanovit zásady pro řízení a organizaci požární ochrany a v oboru požární ochrany vydávat obecné právní předpisy; b) stanovit požadavky požární ochrany, jichž je třeba dbát při přípravě projektů a při provádění staveb; c) určovat zásady, jak opatřovat, rozdělovat a zkoušet věcné prostředky požární ochrany, a podávat návrhy na normalizaci a typizaci těchto prostředků; d) stanovit zásady o školení a výcviku pracovníků požární ochrany z povolání i příslušníků dobrovolných jednotek požární ochrany; e) provádět výzkum v požární ochraně. 3. Organizace požární ochrany v železniční, vodní a letecké dopravě se řídí předpisy vydanými ministerstvem dopravy v dohodě s ministerstvem vnitra. (Srovn. 9 odst. 2 zákona č. 18/1958 Sb.). 18

Kapitola III Úkoly národních výborů a jejich výkonných orgánů Národní výbory a jejich výkonné orgány řídí, organizují a kontrolují požární ochranu ve svých obvodech. K zajištění této ochrany jsou oprávněny vydávat obecné právní předpisy a činit všechna opatření, zvláště jde-li o předcházení požárů; jde-li o železniční, vodní a leteckou dopravu a lesní hospodářství, dbají přitom zvláštního způsobu jejich organizace a potřeb jejich provozu (srovn. 3 odst. 1 zákona č. 18/1958 Sb.). Kapitola IV Organizace požární ochrany na železnicích Řídící orgány 1. Ministr dopravy ve svém resortu řídí požární ochranu a vykonává na ni dozor prostřednictvím odboru pro zvláštní úkoly - oddělení ozbrojené a požární ochrany ministerstva dopravy; toto oddělení vykonává funkci ústřední inspekce požární ochrany v resortu ministerstva dopravy. 2. Požární ochranu v obvodu dráhy řídí a dozor na ni vykonává odbor pro zvláštní úkoly - oddělení ozbrojené a požární ochrany správy dráhy ve funkci oblastní inspekce požární ochrany železnic. Kapitola V Požární útvary v železničních uzlech 1. V některých železničních uzlech jsou zřízeny požární útvary, vykonávající svou funkci v určeném služebním obvodu. Požární útvary jsou organizačně začleněny do oddílů ozbrojené a požární ochrany. 2. Organizace požárních útvarů železnic a výkon služby v nich jsou přizpůsobeny zásadám platným pro vojenské útvary v rozsahu stanoveném ministerstvem vnitra v dohodě s ministerstvem národní obrany. 3. Úprava stejnokroje, jmenování do osobních hodností, jakož i materiální zabezpečení příslušníků požárních útvarů na železnicích je upraveno zvláštními předpisy ministerstva dopravy. 4. Organizaci, dislokaci, početní stavy, výzbroj a výstroj požárních útvarů na železnicích stanoví ministerstvo dopravy v dohodě s ministerstvem vnitra. 19

Kapitola VI Závodní požární sbory a požární hlídky 1. V železničních dílnách, lokomotivních depech, železničních stanicích nebo podnicích a provozovnách (dále jen v závodech ) se z dobrovolných pracovníků zřizují závodní požární sbory. Zřizuje je vedení závodů se souhlasem oddělení ozbrojené požární ochrany odboru ZÚ správy dráhy a v součinnosti s okresní organizací Československého svazu požární ochrany (ČSPO). Závodní požární sbory jsou přímo podřízeny vedoucímu toho závodu, u kterého byly zřízeny a který zajišťuje jejich vybavení a materiální zabezpečení a odpovídá za jejich akceschopnost. 2. Úprava stejnokrojů a hodnostní označení u závodních požárních sborů se řídí jednotnými směrnicemi vydanými ČSPO. 3. V době zvýšeného požárního nebezpečí nebo vyžadují-li toho jiné závažné okolnosti, zřídí vedoucí závodu požární hlídky. 4. O zřízení a organizaci dobrovolných požárních čet, závodních požárních sborů platí předpisy o závodních požárních sborech, vydané ministerstvem vnitra. 5. Rozsah, vybavení a výcvik těchto požárních jednotek závisí též na tom, zda a jakou pomoc při požáru může poskytnout veřejný požární útvar a jaké objekty a zařízení je třeba chránit. Kapitola VII Dosažitelnost orgánů požární ochran 1. Řídící a vyšetřující orgány požární ochrany železnic (náčelníci, inspektoři a velitelé útvarů požární ochrany) musí zpravidla bydlet v sídle svého pracoviště, aby byly rychle dosažitelný a mohly zajistit své operativní řízení při likvidaci požárů, železničních nehod nebo živelních pohrom, zjišťovat a vyšetřovat příčiny požárů a rozsah škod. 2. Aby je bylo možno zpravit o požáru apod. v mimopracovní době a aby mohly všechny úkoly plnit úspěšně, musí mít řídící orgány (náčelníci a inspektoři požární ochrany) zaveden do bytu telefon a mít k použití služební vozidlo. 20

Kapitola VIII Úkoly železničních požárních jednotek 1. Úkolem železničních požárních jednotek je především chránit železniční majetek a zboží přepravované po železnici před požáry, stálými hlídkami (prevencí) předcházet požárům, bdít nad dodržováním všech požárních opatření, předpisů a nařízení, zdolávat požáry a odstraňovat následky živelních pohrom nebo nehod na železnici a v jejím nejbližším okolí. Mimo tyto úkoly jsou útvary požární ochrany povinny doprovázet zásilky zvlášť nebezpečné pro snadnou vznětlivost nebo výbušnost. Svou činnost vykonávají tyto útvary v přiděleném služebním obvodu. 2. Při opuštění svého stanoviště musí být požární jednotky vybaveny veškerou zásahovou požární výstrojí a výzbrojí, ochrannými maskami, kyslíkovými dýchacími přístroji, veškerým vyprošťovacím nářadím a protichemickými balíčky. Kapitola IX Odpovědnost a základní úkoly vedoucích závodů 1. Za to, aby opatření nutná k zesílení požární bezpečnosti byla řádně provedena, za organizování přípravy, za využití sil a prostředků požární ochrany v závodě odpovídá vedoucí závodu. (Viz vyhlášku ministerstva vnitra č. 169/1955 Ú. l.). 2. Vedoucí závodu je povinen: a) zajišťovat a organizovat požární bezpečnost závodu po stránce osobní a věcné; b) pečovat soustavně o to, aby se příčiny požárů odstraňovaly a nově nevznikaly, aby byla všechna požárem nebezpečná místa v závodě opatřena nápisy o zákazu kouření a manipulace s ohněm a otevřeným světlem, aby se dodržovaly všechny předpisy a pokyny o požární ochraně a aby se dbalo o provádění stálého dozoru (preventivní požární ochrana) jakož i aby se uplatňovaly náhrady škod podle zákona č. 71/1958 Sb. ve všech případech, kdy škodu způsobenou požárem zavinil zaměstnanec nedbáním požárních předpisů; c) pečovat v rámci daných pokynů o zřizování a zabezpečování požárních sborů a požárních hlídek a starat se o jejich řádné vybavení; d) zajišťovat, aby se plánovaly, finančně zabezpečovaly, zřizovaly, opatřovaly a udržovaly věcné prostředky závodní požární ochrany úměrné velikosti závodu, jako požární zbrojnice, požární depa, požární stříkačky, hasicí přístroje (ruční, pojízdné), dostatečné vodní zdroje k požárním účelům ap. 3. Úkoly orgánů revolučního odborového hnutí zejména orgánů inspekce práce při zajišťování požární ochrany v závodech jsou stanoveny zvláštními předpisy a pokyny vydanými jednotnou odborovou organizací. 21

Kapitola X Zajištění preventivní požární ochrany na objektech železnic 1. Vedoucí závodu je povinen především věnovat zvýšenou pozornost zajištění preventivní požární ochrany v závodě a stanovit k jejímu provádění zvláštní orgány (orgány preventivní požární ochrany). (Viz vyhlášku ministerstva vnitra č. 169/1955 Ú. l.). 2. V závodech, v nichž je zřízen závodní požární sbor, plní tento sbor úkoly orgánu preventivní požární ochrany. Jeho velitel a ostatní příslušníci vykonávají své úkoly v těsné spolupráci s požárně technickou komisí. 3. V ostatních závodech, kde požární sbor není, pověří vedoucí závodu funkcí orgánu preventivní požární ochrany vhodnou a způsobilou osobu z provozních zaměstnanců. 4. Vedoucí závodu ustaví požárně technickou komisi podle služebního předpisu ČSD Op-12. Kromě požárně bezpečnostních prohlídek orgánů požární ochrany železnic provádí požárně technická komise podle potřeby nejméně jednou za rok důslednou preventivní prohlídku v celém závodě, při níž sleduje stav požárního zabezpečení. O provedené prohlídce sepíše zápis; čistopis zápisu dostane vedoucí závodu, jeden opis odešle oddělení ozbrojené a požární ochrany správy dráhy, druhý opis si ponechá komise, aby mohla kontrolovat, zda byly zjištěné závady odstraněny. V malých závodech, v nichž je požární situace naprosto přehledná, jakož i v závodech, v nichž je nebezpečí požáru nepatrné, nemusí se požární komise zřizovat. 5. Požární komise bude zajišťovat školení zaměstnanců závodu o požární ochraně. Při celozávodních schůzích bude krátkými referáty o požární bezpečnosti nabádat zaměstnance k ostražitosti, k bdělosti a opatrnosti. O tom, jak se odborné školení o požární ochraně železnic provede, dohodne se vedení závodu s útvarem požární ochrany železnic (POŽ) a zajistí účast všech zaměstnanců. 6. Požární komise sleduje veškeré stavební změny v závodě, zda jsou v projektu zapracovány všechny požárně bezpečnostní normy a zda jsou dodrženy předpisy a ustanovení, zejména Požární předpisy pro výstavbu průmyslových podniků a sídlišť - ČSN 73 0760 a vyhláška ministerstva stavebního průmyslu č. 709/1950 Ú. l., o podrobnějších předpisech pro pozemní stavby. Dále dbá o dodržování předpisu CO-Stav- 1-, 1-B ( Prozatímní směrnice pro technická opatření civilní obrany ). Sleduje též všechny změny výrobních procesů, zda prostory, v nichž jsou výrobní procesy prováděny, vyhovují požárně bezpečnostním předpisům. O zjištěných požárních závadách a nutných opatřeních, navržených požární komisí, se musí u vedení podniku jednat a z jednání musí vyjít konkrétní návrhy, jak požární ochranu závodu zajistit. 7. Při přijímání nových zaměstnanců ČSD zajistí komise v závodě, aby byli o požární ochraně a o použití ručních hasicích přístrojů poučeni. 8. Za činnost závodního požárního sboru po stránce technického výcviku a teoretického školení, za pohotovost a akceschopnost odpovídá velitel závodního požárního sboru vedoucímu závodu. 9. Orgány požární ochrany železnic kontrolují, zda příkazů, vydaných požární komisí vedení závodu dbá a zda jsou zjištěné závady uvedené v protokole o prohlídce odstraněny. 10. Osobám pověřeným funkcí orgánu preventivní požární ochrany (odst. 1-2) nahradí závod podle platných předpisů újmu spojenou s výkonem funkce, zejména ztrátu na pracovním výdělku. 11. Úkolem orgánů preventivní požární ochrany v závodě je zejména pravidelně prohlížet závod a jeho zařízení a zjišťovat, zda v něm nejsou požární závady. Vedoucí závodu 22

stanoví v součinnosti s velitelem závodní požární jednotky, popřípadě s osobou pověřenou funkcí orgánu preventivní požární ochrany, jak často se mají tyto prohlídky konat; přihlíží při tom k velikosti, rozlehlosti, důležitosti a druhu výroby nebo nebezpečnosti provozu v závodě. 12. Orgány preventivní požární ochrany v závodě zaznamenávají zjištěné požární závady do Požární knihy, kterou vedoucí závodu proto zavede. Orgán preventivní požární ochrany v záznamu zároveň navrhne, jaká opatření je nutno učinit, aby se zjištěné závady odstranily; každý záznam, opatřený datem a podpisem orgánu preventivní požární ochrany, se předloží vedoucímu závodu k nahlédnutí a k zjednání nápravy. Vedoucí závodu záznam v požární knize potvrdí. V knize se také zaznamená, kdy a jak byly zjištěné požární závady odstraněny. Do požární knihy se zapisují i jiné významnější okolnosti o požární ochraně v závodě (poplachy, požáry všech druhů, školení zaměstnanců - kdy a o čem byli školeni, zhodnocení přednášek aj.). Každý záznam v požární knize musí být podepsán tím, kdo jej učinil. Vedoucí závodu určí, kde bude požární kniha uložena a kdo o ni bude pečovat. 13. Vedoucí závodu je povinen dbát o to, aby se příslušníkům závodních požárních sborů a ostatním osobám, pečujícím o požární ochranu závodu dostalo potřebné průpravy o požární ochraně, a to tak, aby mohli své úkoly řádně plnit. 14. Vedoucí závodu je povinen umožnit přiměřenému počtu osob pověřených v závodě péčí o požární ochranu, účast na kursech požární ochrany. O počtu těchto osob se vedoucí závodu dohodne s oddělením ozbrojené a požární ochrany správy dráhy; oddělení pak zapracuje požadavky vedoucích závodu do plánu školení. Zaměstnancům, vyslaným do kursu požární ochrany, nahradí závod podle platných směrnic jízdné hromadným dopravním prostředkem z místa bydliště do místa kursu a zpět, jakož i ušlý pracovní výdělek. 15. Kromě prohlídky provedené orgány preventivní požární ochrany musí být podle 207 PTPŽ vykonána prohlídka všech budov. Při této prohlídce je nutno zjistit, zda se dbá všech stavebních a jiných požárně bezpečnostních předpisů a nařízení z hlediska požární bezpečnosti. O prohlídce se sepíše stručný zápis a uvedou se v něm všechny zjištěné závady a určí termín, do kdy mají být odstraněny. Jde-li o cizí objekty nebo zařízení, ležící na pozemku dráhy, nařídí komise jejich uživateli (odpovědnému zástupci), aby závady ve stanovené lhůtě odstranil; k tomu se uživatel objektu zaváže podpisem v zápise. Uživateli takového objektu se musí důrazně připomenout, že neodstraní-li je a nebude-li dbát platných požárních předpisů nebo opatření, stanovených v zápise o prohlídce, bude proti němu zavedeno trestní řízení nebo učiněn návrh na zastavení provozu v ohrožených a požárně nebezpečných objektech. Každý rok předkládají traťové distance službě traťového hospodářství a budov správy dráhy zprávu o prohlídkách a to jak objektů železničních, tak i objektů cizích ležících na pozemku dráhy. V této zprávě uvedou především, které závady zjištěné při předchozí prohlídce nebyly ještě odstraněny a z jaké příčiny. Požárně bezpečnostní závady investiční povahy zjištěné při prohlídce v železničních objektech oznámí náčelník traťové distance příslušné službě a ta uplatní požadavky v plánu investic. Kontrolní orgány všech služeb správ drah jsou při svých pracovních cestách povinny dohlížet, zda se u hospodářských jednotek požárně bezpečnostní předpisy a nařízení dodržují. 23

16. Důležitá preventivní požární opatření na železnicích jsou tato: a) řádné zajištění hořlavých a snadno zápalných, lehce vznětlivých látek, které snadno podléhají samovznícení (čl. 10 a 13 služebního předpisu ČSD S 11, o opatřeních k zamezení vzniku a šíření lesních a polních požárů v sousedství dráhy); b) dřevěné pražce, impregnované telegrafní sloupy apod. musí být po vyložení z vozu ihned srovnány do hranic na nezarostlou, čistou plochu. Mezera mezi hranicemi nesmí být užší 1,5 m. Pokud to místo dovolí, je třeba zvláště při větším počtu uložených impregnovaných pražců a telegrafních sloupů volit vzdálenost jednotlivých hranic co největší, aby se zabránilo nahromadění výparů z impregnačních látek, vznikajících značným zahřátím v přímém slunečním světle. Horní vrstvy pražců, telegrafních sloupů apod. je třeba pokrýt vrstvou popela nebo škváry, popř. i jiným nehořlavým materiálem. Z okolí hranic, zvláště jsou-li hranice blízko kolejí, musí být bezpodmínečně odstraněna suchá tráva, papíry, třísky, piliny a jiné hořlavé odpadky nebo předměty. Pokud je to možné nemají se pražce, telegrafní sloupy apod. ukládat blízko kolejí o velkém stoupání nebo v místě rozjezdu vlaků, kde lokomotivy silně jiskří (týká se i posunovacího obvodu stanice, vlečky apod.); c) impregnované telegrafní sloupy, pražce apod. musí být ve skládkách ukládány na vyvýšené podklady, aby byl od země volný prostor nejméně 30 cm; d) není-li vzhledem k místním poměrům bezpečné uložení možné a skládka nemůže být vybavena všemi náležitostmi, může být takového místa použito jen dočasně. Je však třeba dbát zvýšené opatrnosti a dohledu. Bedlivého dohledu a péče je třeba zvláště tam, kde je uloženo mnoho pražců, telegrafních sloupů a dříví. V takových případech musí být postaráno o náležité vybavení složišť pohotovými hasicími prostředky. (Připomínáme normu ČSN 49 0071 - uspořádání skladů dříví z hlediska požární bezpečnosti); e) olejem nasáklé hadry, čisticí vlna, papíry apod. se musí ukládat do ohnivzdorných nádob opatřených víky a umístěných na ohnivzdorných podkladech tak, aby dno nádoby bylo alespoň 10 cm vzdáleno od podlahy; f) popel a škvára z topenišť se smí ukládat jen na místech zvlášť k tomu určených, bezpečně vzdálených od dřevěných staveb, skladů, plotů, skládek uhlí a dříví, nesmí se sypat na smetiště, do otevřených dřevěných skříní železničních vozů apod. Žhavý popel a škvára se musí vždy uhasit a lopatou přeházet. Popel z topenišť se musí sypat do popelových jam nebo k tomu určených ohnivzdorných nádob opatřených víky. Vypouštění popela z lokomotiv na trati, na mostech a ve stanicích mimo popelové jámy je přísně zakázáno; g) hořlavé odpadky, jako hobliny, piliny, papír, odřezky, odštěpky, prach atd. se musí z pracovišť odstraňovat nejméně jednou denně, vždy však před skončením pracovní doby nebo při střídání směn. Hořlavé odpadky nesmějí být smíchány se žhavým popelem, škvárou, žhavou struskou, nebo smetím. Odpadky nepodléhající sběru se mají spálit, a to zbytky barev a odpadky jiných lehce vznětlivých látek na volném prostranství, ostatní hořlavé odpadky a zbytky ve zvláštních kamnech nebo v kotlích ústředního topení; h) hořlavých kapalin smí být uloženo ve služebních a pracovních místnostech jen tolik, kolik je úměrné denní spotřebě; rozsah nesmí však přesahovat nejvyšší přístupné množství stanovené vyhláškou ministerstva vnitra č. 164/1953 Ú. l. Vylévání hořlavých kapalin do odpadových kanálů a potrubí je zakázáno. Hořlavé kapaliny v denním provozu nespotřebované musí být po ukončení práce vráceny do určených skladišť; 24

i) petrolejové a olejové lampy se mají čistit a plnit vždy jen v místnostech k tomu určených (v lampárnách, olejárnách); j) bezpodmínečně je zakázáno kouřit a používat otevřeného ohně a světla v prostoru, kde jsou uloženy nebo zpracovávány hořlavé kapaliny a jiné lehce vznětlivé látky nebo kde vznikají hořlavé a výbušné plyny, páry a prach. Na tento zákaz je třeba upozornit dobře viditelnými a nápadnými nápisy umístěnými vně i uvnitř takovýchto provozoven, zejména ve skladech, na překládkových rampách a všude tam, kde se manipuluje s hořlavými kapalinami, nebo s lehce zápalnými předměty. V prostoru, kde se hořlavé kapaliny skladují a kde se s nimi manipuluje, smí být použito jen bezpečnostních elektrických svítilen pro napětí 24 V, opatřených skleněným krytem a drátěným košem z mosazi nebo z jiného nejiskřícího materiálu. Ručních akumulátorových svítilen je možno použít jen tehdy, jsou-li z nejiskřícího materiálu v bezpečnostním provedení. Užívání jakýchkoliv jiných (i běžných kapesních elektrických) svítilen je nepřípustno. Elektrická instalace musí být provedena pro prostředí s nebezpečím výbuchu; k) plynové vedení musí mít centrální uzavírání pro jednotlivé objekty a uzavírací armatury musí být v požárním plánu zřejmé. Je nutno dbát, aby vadné hořáky byly včas vyměněny a uvolněné kohouty řádně utaženy. Těsnost se zkouší mýdlovou vodou, nikdy ne ohněm; l) všechna topeniště a kouřovody je nutno před začátkem zimy (před topným obdobím) prohlédnout. Kouřové roury musí být řádně osazeny, utěsněny a bezpečně izolovány od hořlavých nebo nesnadno hořlavých konstrukcí. Stavba komínů musí vyhovovat ustanovení ČSN 20 2022/1940 a vyhlášce ministerstva stavebnictví a průmyslu č. 709/1950 Ú. l. Zdivo komínů musí být bez trhlin, komínová dvířka musí být dvojitá, řádně utěsněna a uzamčena nebo zajištěna závorou. Nepoužívané komínové otvory (sopouchy) musí být řádně opatřeny víčky a nesmějí být ucpány hořlavými předměty (hadry, papír apod.); m) elektrické instalace musí být v řádném stavu a vyhovovat předpisům ESČ (Elektrotechnický svaz Československý). Opravy pojistek a ostatních částí elektrické instalace musí provádět jen odborník a podle předpisů ESČ. Dynama, elektroměry, přeřaďovače, elektrické vedení, izolátory, pojistky, spínače, rozvodné desky atd. musí být stále čisté a v jejich blízkosti se nesmějí hořlavé předměty ukládat; n) hromosvody a jejich části musí vyhovovat předpisům (ESČ 1950, ČSN-ESČ 113/49 a ČSN 34 1390) a musí být každoročně řádně přezkoušeny. O prohlídkách musí být pro potřebu kontrolních orgánů vedeny záznamy; o) aby byl umožněn vstup do železničních budov a služebních místností (skladišť, dílen apod.) a rychlý odchod všech osob z nich při požáru, musí se vchody, schodiště, chodby, jakož i evakuační cesty udržovat stále volné. Klíče od objektů a místností musí být vždy po ruce a při nutné potřebě rychle dosažitelné. V mimopracovní době se klíče uschovávají na vhodných místech tak, aby byly pod stálým dohledem a vždy přístupné. Za bezpečné a účelné uložení klíčů odpovídá vedoucí závodu; p) klíče se opatří štítky, jež mají čitelné označení budov a místností, srovnají se podle čísel a zavěsí na zvláštní tabuli, a to ve správních budovách na stanovišti člena závodní stráže nebo vrátného, ve stanicích v dopravních kancelářích, v lokomotivních depech u strojmistrů a v ostatních závodech na strážnici závodní stráže železnic, nočních hlídačů nebo vrátných. Duplikáty klíčů od skladišť cenného materiálu nebo předmětů, zvláště od důležitých kanceláří (místností kádrových pracovníků, pro zvláštní úkoly apod.) jsou uloženy v zasklené skříňce na stanovišti závodní stráže železnic; 25

q) součástí projektové dokumentace na výstavbu nových závodů (provozoven, objektů) je projekt zařízení a opatření požární ochrany; r) v obytných budovách a strážních domcích musí být vyvěšen domovní řád obsahující požárně bezpečnostní předpisy a opatření, jichž ve všech drážních budovách musí obyvatelé bytů dbát. 17. Se železničními vozy s nákladem snadno vznětlivých nebo výbušných látek se zachází podle ustanovení PTPŽ ( 383, 384, 395, 400-431) a přílohy 1 k 51 ŽPŘ. Ve stanicích musí být takové vozy střeženy a nejsou-li na vlaku, musí být odstaveny pokud možno nejdále od budov a kolejí, sloužících osobní dopravě. Hořlaviny a výbušniny se na železničních pozemcích musí ukládat vzhledem k bezpečnosti okolí železnice. Požární zařízení lokomotiv se musí prohlížet a udržovat v bezvadném stavu. Strojvedoucí a pomocníci strojvedoucích jsou povinni při jízdě osadami, lesem, v místech nebezpečí vzniku požáru nebo v blízkosti snadno zápalných hmot (v době žní) dbát přepisů o zamezení požárů. V neobsazených oddílech první třídy a v jiných čalouněných vozech musí být za jízdy i ve stanici okna stále uzavřena. 18. Ke všem vodním zdrojům a objektům (zejména objektům požáru nebezpečným) se musí stále udržovat dobrý přístup a u vodních zdrojů trvale a spolehlivě zajišťovat použitelnost, a to i v zimě za ztížených povětrnostních podmínek. Kapitola XI Požární kontroly 1. V otázce požárních kontrol úzce spolupracují orgány požární ochrany železnic s orgány odborů pro vnitřní věci rad okresních národních výborů. 2. Orgány odborů pro vnitřní věci rad ONV si počínají takto: a) zpravidla o předpokládané kontrole uvědomí velitele útvaru požární ochrany železnic (POŽ), do jehož obvodu kontrolovaný objekt náleží; b) před vstupem do objektu se ohlásí u vedoucího závodu a oznámí mu důvod vstupu do objektu. Zvláštní průkazy ČSD pro vstup do uzavřeného prostoru dráhy se na orgánech odborů pro vnitřní věci rad ONV nepožadují; c) na požádání se orgán odboru pro vnitřní věci rady ONV vykáže průkazem opravňujícím jej ke kontrolám; d) při předpokládaných kontrolách větších objektů požádají orgány požární ochrany železnic příslušné orgány odborů pro vnitřní věci rad ONV o spolupráci, zvláště tam, kde lze očekávat zásadní řešení závažných otázek o zajištění požární bezpečnosti. 4. Orgány požární ochrany železnic jsou při kontrolách prováděných orgány odborů pro vnitřní věci rady ONV jim nápomocny, zejména jde-li o řešení závažných otázek. 5. Velitelé útvarů POŽ jsou povinni vyslat k účasti při kontrolách prováděných orgány odboru pro vnitřní věci rad ONV příslušníka, který je doprovází a je se stavem požárně bezpečnostních opatření kontrolovaného objektu obeznámen. 26

6. Vedoucí závodů jakož i jiné osoby odpovědné za správu a provoz v objektech jak železničních, tak i jiných na pozemku dráhy, jsou povinni: a) dovolit orgánům odborů pro vnitřní věci rad ONV a orgánům požární ochrany železnic vstup do objektů k výkonu požární kontroly a umožnit jim její řádné provedení; b) dát těmto orgánům nahlédnout do spisů a plánů, pokud je toho k účelům požární kontroly třeba, stejně tak poskytnout jim vysvětlení a předložit jim doklady nebo je na jejich požádání ve stanovené lhůtě opatřit. To se týká zejména dokladů o požárně nezávadném stavu elektrických zařízení, trakčních měníren, bleskosvodů, acetylenových stanic a vyvíječů, tlakových nádob, stáčecích plnících a skladovacích zařízení hořlavých kapalin a plynů, topných zařízení, komínů apod. Kapitola XII Ukládání pokut 1. Odbory pro vnitřní věci rad ONV ukládají za porušování a nedodržování předpisů v požární ochraně pokuty podle ustanovení trestního zákona správního; jednotliví pracovníci odboru pro vnitřní věci rad ONV ukládají za tyto přestupky pokuty podle vyhlášky č. 273/1956 o blokovém řízení. 2. Zjistí-li při požárně bezpečnostní prohlídce orgán požární ochrany železnic nedostatky takového rázu, že ohrožují bezpečnost a mohou kdykoliv způsobit požár, oznámí je bez prodlení vedoucímu závodu, aby je ihned odstranil. 3. Jestliže vedoucí závodu tak neučiní, oznámí to orgán požární ochrany železnic odboru pro vnitřní věci rady ONV. 4. Zjistí-li orgán požární ochrany železnic přestupek podle trestního zákona správního, je povinen jej neprodleně oznámit odboru pro vnitřní věci rady ONV. Jde-li o podezření z trestného činu, oznámí to přímo okresnímu prokurátorovi. Kapitola XIII Povinnosti zaměstnanců 1. Každý zaměstnanec, který požár zpozoruje a může jej uhasit sám, je povinen tak neprodleně učinit. Není-li to možné, je povinen bezodkladně to oznámit způsobem stanoveným poplachovými směrnicemi. 2. Každý pracující je zásadně povinen zúčastnit se podle svých sil v rámci ustanovení poplachových směrnic závodu zdolání požáru v závodě. 3. Zaměstnanci všech pracovišť jsou při práci povinni si tak počínat, aby požár nezavinili, zejména musí bát všech požárně bezpečnostních opatření. Zjistí-li v závodě požární závady, jsou je povinni bezodkladně ohlásit vedoucímu závodu nebo osobě pečující o požární bezpečnost závodu. 27

4. Vedoucí (mistři, četaři) jednotlivých pracovišť (dílen) jsou povinni dbát, aby při skončení práce byla pracoviště v požárně nezávadném stavu (např. aby byl vypnut elektrický proud, uzavřen plyn, uhašen oheň v kamnech, uzavřeny požární dveře, odstraněna nečistota a různý ohni nebezpečný odpadový materiál apod.). Kamna ve služebních místnostech a železničních vozidlech vytápěná místně se nesmějí přetápět. Do kamen ve služebních místnostech se nesmí 2 hodiny před koncem pracovní doby již přikládat. Žádná topná tělesa, pokud je v nich oheň, se nesmějí ponechávat bez dozoru. Každé poškození kamen má být ohlášeno a kamna ihned opravena. Kamna s větším poškozením se musí vyměnit. Podlaha pod topeništěm a před ním musí být opatřena ochrannými plechy, přesahujícími okraje topného tělesa o 60 cm. Kapitola XIV Požární poplachové směrnice 1. Vedoucí závodu je povinen zajistit vypracování požárních poplachových směrnic závodu; účelem těchto směrnic je zabezpečit rychlý a organizovaný poplach v závodě a přesně vymezit úkoly zaměstnanců při vypuknutí požáru. (Viz vyhlášku ministerstva vnitra č. 169/1955 Ú. l.). Požární poplachové směrnice musí zejména obsahovat: a) co má činit ten, kdo požár v závodě zpozoruje, komu a jak jej má ohlásit; b) jak se v závodě poplach vyhlašuje, popřípadě jaké poplachové signály jsou určeny pouze pro jednotky požární ochrany, jaké pro jednotky požární ochrany i osazenstvo závodu a jaké pro některé jejich části apod.; c) kde se mají při vyhlášení poplachu příslušníci závodní požární ochrany shromáždit; d) jak se má osazenstvo závodu při vyhlášení poplachu chovat, kdy má zůstat na svých pracovištích a kdy je má opustit, popřípadě jak má při zdolání požáru přispět svou pomocí; e) co má výpravčí (vlakový dispečer) při vypuknutí požáru na objektu nebo vlaku zajistit; f) přesné určení stanoviště a telefonní číslo závodní jednotky požární ochrany; g) adresu a telefonní číslo nejbližšího útvaru požární ochrany železnic (POŽ); popř. umístění nejbližšího požárního hlásiče (automatu), jakož i adresu a telefonní číslo místní veřejné jednotky požární ochrany; h) adresu a telefonní číslo závodního lékaře a ústavu národního zdraví; i) adresu a telefonní číslo pohotovostní služby vodáren, elektráren a plynáren; j) adresu a telefonní číslo oddělení OPOŽ, odboru pro vnitřní věci rady ONV a orgánu veřejné bezpečnosti železnic (VBŽ). 2. Vedoucí závodu si prostřednictvím odboru pro vnitřní věci rady ONV zjistí, do jakého stupně poplachu je závod podle poplachového plánu místního národního výboru zařazen. Vyžádá si od něho seznam všech dalších jednotek požární ochrany, které jsou povinny při požáru poskytnout pomoc. Vedoucí závodu se postará o doplnění seznamu přesnými adresami a telefonními čísly těchto požárních jednotek. Tento seznam je součástí poplachových směrnic, avšak jeho obsah se v závodě neuveřejňuje. Vedoucí závodu určí, 28

které osoby, kromě osob pečujících o požární ochranu v závodě, se musí s obsahem zmíněného seznamu obeznámit a mít jej po ruce. 3. Poplachové směrnice se musí neustále přizpůsobovat změnám, které v závodě a v jeho obvodu nastanou. Nejméně jednou do roka musí být provedena revize poplachových směrnic, aby se zjistilo, zda jejich obsah vyhovuje skutečnému stavu. Revize poplachových směrnic se také provede po každém požáru v závodě, aby se případně mohly podle nabytých zkušeností zlepšit. O revizi se učiní záznam v požární knize. Zjištěné nedostatky je nutno neprodleně odstranit. Revizi směrnic provede vedoucí závodu ve spolupráci orgánu požární ochrany.) Kapitola XV Cvičný požární poplach 1. Vedoucí závodu v součinnosti se závodní jednotkou požární ochrany, popř. osobou pověřenou funkcí orgánu preventivní požární ochrany se postará o to, aby v závodě byl nejméně dvakrát do roka proveden cvičný požární poplach, a to buď pro celý závod nebo pro jeho jednotlivá pracoviště. Cvičný poplach musí být předem oznámen OZÚ-SD oddělení ozbrojené a požární ochrany železnic a odboru pro vnitřní věci rady ONV. O provedení cvičného poplachu se v požární knize učiní záznam, kde se stručně vylíčí průběh poplachu. Kapitola XVI Požární plán závodu 1. O součinnosti osob při pořizování požárního plánu závodu, o jeho přizpůsobování změnám v závodě jakož i o revizi platí ustanovení článku 14, odstavce 2 a 3. 2. Malé závody, v nichž je požární situace zcela přehledná a závody, v nichž je požární nebezpečí nepatrné, nejsou povinny požární plán pořizovat. 3. Vedoucí závodu stanoví stupeň utajení požárního plánu a určí zároveň, které osoby se musí s jeho obsahem seznámit. 4. Vedoucí závodu se postará o bezpečné uložení požárního plánu a zajistí pro případ potřeby jeho snadné dosažení. 5. Podrobnosti o požárním plánu závodu obsahují Směrnice o požárních plánech závodů, vydané ministerstvem vnitra v r. 1956. 29

Kapitola XVII Povinnosti hlásit požár Vznik každého požáru, výbuchu nebo živelní pohromy na železnici musí okamžitě oznámit každý železniční zaměstnanec, který požár apod. zpozoroval nebo se o něm dověděl, útvaru požární ochrany železnic. Vedoucí závodu je povinen každý požár, který v jeho závodě vznikl, hlásit útvaru požární ochrany železnic a nejbližšímu orgánu veřejné bezpečnosti železnic. Hlášení je třeba učinit i tehdy, byl-li požár v zárodku uhašen a je-li škoda nepatrná. Mimo to oznámí vedoucí závodu požár příslušnému odboru pro vnitřní věci rady ONV. Kapitola XVIII Zajištění požární bezpečnosti závodu v době pracovního klidu 1. Pro zajištění požární bezpečnosti v závodě v době pracovního klidu zařídí vedoucí závodu, aby závod byl střežen. 2. V závodech, kde je zřízena závodní požární jednotka, pečuje o požární bezpečnost závodu v době pracovního klidu podle pokynů vedoucího závodu tato jednotka. 3. V závodech, kde je zřízena závodní stráž, je povinností této stráže, aby v rámci svých úkolů dbala v době pracovního klidu také o požární bezpečnost závodu. 4. V ostatních závodech ustanoví vedoucí závodu jinou spolehlivou osobu, aby pečovala o požární bezpečnost závodu v době pracovního klidu, popř. zajistí požární bezpečnost závodu jiným vhodným způsobem. Kapitola XIX Základní znalosti osob pověřených péčí o požární bezpečnost závodu v době pracovního klidu Osoby pověřené péčí o požární bezpečnost závodu v době pracovního klidu musí být náležitě obeznámeny se všemi zařízeními a důležitými skutečnostmi z hlediska požární bezpečnosti závodu. Musí zejména: a) znát rozmístění a obsluhu hasicích prostředků v závodě; b) ovládat způsob použití ručních hasicích přístrojů všech druhů a způsob hašení různých požárů těmito přístroji; c) dokonale ovládat způsob, jak se v závodě vyhlašuje požární poplach podle poplachových směrnic závodu a jak se přivolávají požární jednotky; d) znát dokonale veškerý provoz a všechna požárně nebezpečná místa v závodě. 30

Kapitola XX Povinnosti osob pověřených péčí o požární bezpečnost závodu v době pracovního klidu 1. Povinností osob pověřených péčí o požární bezpečnost závodu v době pracovního klidu je zejména: a) provádět pravidelné pochůzky závodem, dozírat a přesvědčovat se zda nehrozí nebezpečí vzniku požáru. Na zvlášť nebezpečných místech (sklady hořlavin, pracoviště svářečů, topeniště apod.) jakož i v objektech zvláštní důležitosti nebo s požárně nebezpečnou výrobou se musí pochůzky vykonat nejméně jednou za dvě hodiny, popř. podle rozhodnutí vedoucího závodu i častěji. První pochůzku je nutno vykonat ihned po odchodu zaměstnanců z práce; b) neprodleně odstraniti požárně nebezpečné závady zjištěné při pochůzce, pokud tak mohou samy učinit; není-li to možné, oznámí závady neprodleně vedoucímu závodu; c) pokusit se ihned uhasit vzniklý požár; d) způsobit požární poplach; nejsou-li schopny samy požár uhasit, okamžitě přivolat požární jednotky; e) učinit neprodleně všechna opatření a přípravy k rychlému zdolání požáru a pro hladký zásah požárních jednotek (uvolnění příjezdových cest, volný přístup k vodním zdrojům apod.). 2. Osoby pověřené péčí o požární bezpečnost závodu v době pracovního klidu musí mít přístup k hasicím prostředkům (hlavně k ručním hasicím přístrojům, k poplachovým zařízením a sdělovacím zařízením), jakož i do všech závodních prostorů. 3. Vedoucí závodu rozhodne, za jakých podmínek může osoba pověřená péčí o požární bezpečnost závodu v době pracovního klidu vstoupit do takových místností, do nichž je jinak přístup vyhrazen jen omezenému kruhu pracovníků. Kapitola XXI Požárně bezpečnostní opatření v provozovnách, skladech, kancelářích a jiných objektech ČSD 1. Provozovny Místnosti používané k provozním účelům mají mít světlou výšku nejméně 3 metry, musí být světlé, vzdušné a mají být častěji vybíleny. Dveře mají být upraveny tak, že se dají otevírat navenek ve směru východu z místnosti. 2. Kovárny Kovárny musí být od ostatních provozoven odděleny požární zdí se stěnami, podlahami a stropem zcela nehořlavým. Kovářská výheň musí mít vedení kouře do zděného komínu o dostatečném průřezu, aby byl zaručen dokonalý tah, a tím i volný odchod plynů. Nad každou kovářskou výhní musí být umístěn dýmník k zachycení a odvádění kouře do komínového průchodu. Kovářská dílna musí být dostatečně větrána. Komín kovárny musí být opatřen lapačem jisker. 31

3. Dřevoobráběcí provozovny (ČSN 73 0760 novelizovaná) Pro dřevoobráběcí provozovny musí být voleny místnosti vzdušné, světlé, stěny a stropy z nehořlavého materiálu. Piliny a odpadky je nutno z těchto provozoven každodenně odklízet na místa předem k tomu účelu vyhrazená. Provozovny musí být opatřeny odsávacím a větracím zařízením. Elektrická instalace musí vyhovovat předpisům ESČ stanoveným pro tyto provozovny a musí být pravidelně zbavována prachu. Vytápění je dovoleno jen parovodním nebo teplovodním zařízením. Jakékoliv hořlavé předměty se nesmějí ukládat do těsné blízkosti topných těles (minimální vzdálenost od topných těles je 80 cm). Klih se ohřívá jen ve vodní lázni. V provozovně nesmějí být stroje, které jiskří. Elektrické stroje musí být řádně uzemněny. Brusky na dřevo musí být instalovány v oddělených místnostech opatřených výkonným odsávacím a větracím zařízením. Na dveřích, vně i uvnitř, musí být na viditelných místech nápisy o zákazu kouření a zákaz o používání otevřeného ohně a světla. Rozsáhlé provozovny musí být rozděleny požárními zdmi tak, aby jednotlivé výrobní plochy nepřekračovaly 3000 m 2. Každá provozovna o ploše 3000 m 2 musí být opatřena dvěma východy, kudy by ji zaměstnanci mohli opustit. 4. Lakovny Nanášení barev, zejména nitrolaků postřikem, smí se provádět jen v přízemních místnostech, od jiných pracoven úplně oddělených, opatřených dvěma východy, z nichž jeden vede do volného prostranství (do dvora, zahrady atd.). Podlaha musí být nehořlavá, hladká, beze spár, a strop a stěny nehořlavé, opatřené hladkým, snadno omývatelným nátěrem. Ve všech lakovnách musí být postaráno o řádné větrání u podlahy a stropu. V lakovnách, kde se nanášejí barvy postřikem, musí být zřízeno kromě shora uvedeného větrání ještě odsávání rozprášených částí barev a laků, jakož i výbušných par. Odsávací potrubí musí být vyvedeno do volné prostory, nejlépe nad střechu budovy (nikoliv však v blízkost komínů, jimiž je odváděn kouř). Vyústění nesmí být v přímé blízkosti oken, větracích zařízení apod. Elektrická instalace v lakovnách musí být provedena a udržována podle ČSN 34 1400 i ČSN 34 1490, a to se zřetelem k příslušnému stupni nebezpečí. Kompresor s elektromotorem (i v minimálním provedení) je nutno umístit mimo prostor lakovny. Zásoby barev a nitrolaků smějí dosahovat množství polodenní spotřeby. Ostatní zásoby těchto hořlavých látek musí být ponechány ve skladišti. Lakovny mohou být vytápěny pouze takovými topnými tělesy, která nežhaví (topení parou, teplou vodou apod.). Kouření a jakákoliv manipulace s otevřeným světlem nebo ohněm je v těchto prostorách zakázána. Aby nevznikl požár mechanickou jiskrou nebo samovznícením zde používaných surovin (např. fermeže), je nutno v lakovně i ve vedlejších pomocných pracovištích dbát na pořádek a čistotu. Odsávací zařízení se musí pravidelně zbavovat usazených barev. Odstraňovat usazeniny se smí jen nářadím z materiálu, který nemůže způsobit jiskru (mosaz, bronz). Zamaštěné nebo od barev, laků a ředidel znečištěné hadry, čisticí vlna atd. se musí ukládat do kovových nebo jiných nehořlavých nádob opatřených víky; nádoby musejí být denně před skončením pracovní doby vyprázdněny. 32

5. Opravárny Strojní součástky se mohou čistit v naftě a v petroleji pouze ve volné prostoře nebo v místnosti, která je na stěnách, podlaze a stropu zcela nehořlavá, má náležité větrání a nepracuje se tam s ohněm. Elektrická instalace musí vyhovovat předpisům ESČ pro provozovny nebezpečné výbuchem. Opotřebené strojní oleje se nesmějí ukládat v provozovně, nýbrž ve skladech k tomu účelu určených. Hadry a čisticí vlna znečištěná olejem, petrolejem apod. se musí ukládat do nehořlavých nádob opatřených víky; nádoby se musejí pravidelně vyprazdňovat. Motorová (kolejová i silniční) vozidla určená k opravě musí být před opravou zbavena všech pohonných látek mimo opravárnu. Má-li se opravovat nádržka pohonných látek, musí se několikrát důkladně vypařit, vymýt teplou mýdlovou vodou a naplnit potom svrchu vodou a zbavit tak veškerých stop po pohonných látkách a jejich párách. Jsou-li místnosti vytápěny parou nebo teplou vodou, musí být výhřevná tělesa opatřena krytem upevněným v takovém sklonu, aby se na něho žádné předměty nemohly pokládat. Podlahy se musí udržovat v čistotě a zbavovat nánosu. V místech, kde se jakkoliv manipuluje s hořlavými kapalinami, musí být výstražné nápisy o zákazu kouření a zákazu používání otevřeného ohně a světla. 6. Zařízení pro vytápění místnosti Jsou-li kanceláře, dílny a ubytovny zaměstnanců vytápěny kamny, je nutno dbát toho, aby kamna byla zaústěna do zděného komínu a postavena na nehořlavou podložku přesahující ústí do kamen o 60 cm. Plechové kouřovody musí být do sebe řádně zasazeny a při svém zaústění do komína utěsněny, aby se zamezilo vylétnutí jisker. Zaústění plechových kouřovodů musí být provedeno nejkratší cestou do komínů. Dřevěné stěny kolem kamen a kouřovodů je nutno v celé výši nahradit cihelným zdivem. Strop a ostatní předměty v blízkosti kamen a kouřovodů musí být před jejich sálavým teplem chráněny nehořlavou deskou, upevněnou ke stropu a na stěna na izolačních podložkách tak, aby mezi stropem a deskou nebo mezi stěnou a deskou, vznikl prostor (vzduchový polštář) 10 cm. Do 80 cm od kamen nesmějí být umístěny žádné hořlavé předměty. Tělesa ústředního topení je nutno jednou týdně zbavovat usazeného organického prachu, který prosycen olejem nebo tukem by mohl způsobit případné vznícení nebo samovznícení. Komíny, do nichž se odvádí kouř z topenišť, musí být zděné, opatřené ve své nejspodnější části sběračem sazí a dvojitými vybíracími dvířky. Tato dvířka musí být těsně uzavřena a zajištěna závorou. Hlava komínu nad střechou musí být omítnuta nebo vyspárována a je-li v blízkosti stavby s hořlavou krytinou, musí být opatřena jiskerníkem. V místech, kde komín prochází půdním prostorem, musí být omítnut a nesmějí se kolem něho do vzdálenosti 1 m ukládat žádné hořlavé předměty. Používat topeniště s otevřenými plameny (kamen na pevná paliva, plynových kamen, elektrických kamen s otevřenými žhavicími tělesy) v místnostech, kde se pracuje s hořlavými kapalinami nebo plyny nebo kde se při zpracování tvoří hořlavý prach, je nepřípustné. 33