!! Pozor!! Toto je internetová edice článku Petr Vavroušek, Ugaritská lexikografie na rozcestí? In: Chatreššar 1997. Ročenka Ústavu starého Předního východu. Editor Petr Vavroušek. Praha (: enigma corporation) 1997, s. 23-29. Při citování se odvolávejte výhradně na tištěnou verzi.!! Tato elektronická edice podléhá ochraně podle autorského zákona!! Petr Vavroušek 1997
Ugaritská lexikologie na rozcestí? Petr VAVROUŠEK Poslední léta jsou v relativně krátké historii ugaritologie zcela výjimečná: jestliže za poslední čtvrt století vyšlo jedno souborné vydání ugaritských textů, 1 jedna literární konkordance 2 a jediný slovník je ještě staršího data, 3 pak za necelé dva roky (1995 a 1996) bylo vydáno hned několik klíčových prací, které jsou tematicky velmi podobné. Především v r. 1995, téměř současně s druhým vydáním edice ugaritských textůvpřepisu, 4 vyšla rozsáhlá konkordance, která je výstupem jednoho z nejpozoruhodnějších počítačových projektů v oblasti staré semitské filologie, vedeného Jesúsem CUNCHILLOSEM, 5 a ve stejné době a zcela nezávisle i konkordance Petra ZEMÁNKA. 6 O rok později vydalo centrum ugaritských studií v Münsteru (po bezmála třiceti letech [!]) svoji vlastní konkordanci, 7 postavenou ovšem na nové edici textů (KTU 2 ). Důvody, proč po tak dlouhé pauze vychází hned několik prací na prakticky stejné téma, jsou složité a nejsou, žel, typické jen pro ugaritologii. Nicméně jejich rozbor není předmětem této studie. Ze všech tří konkordancí pouze poslední z nich (Münster) zpracovává nové vydání ugaritských textů (KTU 2 ). Na první pohled jsou tedy první dvě vydané konkordance limitovány tím, že vycházejí z edice staré prakticky 30 let. Je to 1 DIETRICH Manfried LORETZ Oswald SANMARTÍN Joaquín, Die keilalphabetischen Texte aus Ugarit einschließlich der keilalphabetischen Texte außerhalb Ugarits. Teil 1: Transkription. Neukirchen Vluyn 1976 [= AOAT Bd. 24] dále jen KTU. 2 WHITAKER Richard E., A Concordance of the Ugaritic Literature. Massachusetts (Harvard University Press) 1972. 3 AISTLEITNER Joseph, Wörterbuch der ugaritischen Sprache. Hrsg. von Otto EISSFELDT. Berlin 1963, 362 str. [další vydání jsou jen nezměněné otisky]. 4 DIETRICH Manfried LORETZ Oswald SANMARTÍN Joaquín, The Cuneiform Alphabetic Texts from Ugarit, Ras Ibn Hani and other Places. (KTU: second, enlarged edition). Münster 1995, 666 str. [= Abhandlungen zur Literatur Alt Syrien Palästinas und Mesopotamiens, Bd. 8] dále jen KTU 2. Srv. recenzi Stanislava SEGERTA in: ArOr 64, 1966, str. 424-426. 5 CUNCHILLOS Jesús VITA Juan Pablo, Concordancia de Palabras Ugaríticas. Sv. II/1, II/2 a II/3. Madrid Zaragoza 1995, 2786 str. 6 Ugaritischer Wortformenindex. Hamburg (Helmut Buske Verlag) 1995, XII + 294 str. [= Lexicographia Orientalis Bd. 4]. 7 DIETRICH Manfried LORETZ Oswald, Word List of the Cuneiform Alphabetic Texts from Ugarit, Ras Ihn Hani and other Places. (KTU: second, enlarged edition). Münster 1996, 232 str. [= Abhandlungen zur Literatur Alt Syrien Palästinas und Mesopotamiens, Bd. 12]. Srv. také recenzi Stanislava SEGERTA in: ArOr 65, 1997, str.132-133.
24 ovšem jen na první pohled. Od doby prvního vydání (KTU) se přirozeně rozšířil počet známých ugaritských textů (především nové nálezy na lokalitě Rās Ibn Hānī). 8 Pokud byly ovšem tyto texty publikovány, jsou zapracovány jak ve španělské konkordanci, tak přirozeně i v práci Petra ZEMÁNKA (srv. str. XI XII). Protože KTU 2 není žádnou editio princeps a nepřináší žádné, dříve jinde nevydané texty, není münsterská konkordance z r. 1996 rozsahem zpracovávaného materiálu odlišná. Ovšem KTU 2 není edicí textů v pravém slova smyslu. Autoři předkládají pouze přepis (bez fotografií textů), který je jejich interpretací (= dekódováním) původního zápisu (= alfabetické ugaritské písmo) a uživatel má omezené možnosti ověření jejich interpretace (tj. sekundárního zakódování původního dekódovaného textu). Jen část ugaritských textů je totiž veřejně přístupná v publikovaných fotografiích, dostatečně kvalitních, které by umožnily diskuse o sporných místech. 9 Jestliže také druhé vydání KTU vychází i po třiceti letech bez obrazové přílohy všech přepisovaných textů, je reedicí (když odhlédneme od nesporně vyšší technické kvality tisku a doplněné bibliografie) do jisté míry nadbytečnou. Nových přírůstků textů je nejvýše na stručný suplement a errata či corrigenda ke čtením v první edici jsou zhruba na jedné stránce. Pro porovnání přístupu autorů ke zpracování všech tří konkordancí jsem zvolil několik namátkou vybraných příkladů. Prvním je termín ktrt (označení určité skupiny božstev). Pro zjednodušení a z technických důvodů volím pro označení poškozených písmen hvězdičku za příslušným grafémem (např. kt*rt, kde druhá hláska je poškozena, apod.). 10 Již prosté statistické srovnání citovaných výskytů ve všech třech konkordancích vykazuje určité rozdíly. Jestliže CUNCHILLOS avita uvádějí 21 výskytů adiet- 8 Srv. např BORDREUIL Pierre - CAQUOT André, Les textes en cunéiformes alphabétiques découverts en 1977 à Ibn Hani. In: Syria 1979, str. 295-315; BORDREUIL Pierre - CAQUOT André, Les textes en cunéiformes alphabétiques découverts en 1978 à Ibn Hani. In: Syria 1980, str. 343-373. 9 Srv. především Herdner André, Corpus des tabletes en cunéiformes alphabétiques découvertes à Ras Shamra Ugarit de 1929 à 1939. Texte, figures et planches. In: Mission de Ras Shamra 10, Paris 1963 apod. S tímto problémem se dosud, žel, potýká filologie mnoha dalších jazyků starého Předního východu. Absence (totální nebo částečná) verifikovatelných edic textů vede často k tomu, že řešení diskuse o některých problémech je omezena na velice úzkou skupinu odborníků, kteří si pro sebe vyhradili přístup k musejním sbírkám a v řadě případů se v odborné literatuře spekuluje o problémech, které bezprostředně vyřeší prostý pohled na kvalitní fotografii textu. 10 Petr ZEMÁNEK zvolil ve své práci [po vzoru Almuty HINTZEOVÉ, A Lexicon to the Cyprian Syllabic Inscriptions. Hamburg (Buske Verlag) 1993, 234 str.] tisk poškozených písmen do stínovaného obdélníku. Toto je pro uživatele zdaleka nejpřehlednější.
RICH s LORETZEM 20, pak ZEMÁNEK jen 18. Protože Španělé a Petr ZEMÁNEK zpracovávali zcela identický materiál (KTU a návazně časopisecky publikované texty), nabízí se nejprve prozkoumání rozdílů mezi těmito dvěma konkordancemi. Kontrola s edicí textů ukazuje, že ve španělské práci je omylem uveden jeden doklad dvakrát (na str. 1158 je ř. KTU I 17, II 30 ještě jednou chybně uvedena jako ř. 29, ale jde jen o jeden doklad) 11 a zcela odpadají dva doklady v KTU I 24,5, kde stojí: tld bd. t*rt. hr[xx.počet uváděných výskytů je tedy, po provedení uvedených oprav, stejný. Velkým problémem jakékoli konkordance (nejen) ugaritských textů je zachycení poškozených a doplněných výskytů slov. Toto řeší CUNCHILLOS a VITA uváděním příslušného výrazu v určitém kontextu, kde jsou označeny poškozené a editory doplněné grafémy. Problémem je, že tyto případy se vyskytují pod společným lexémem 12 (např. naše ktrt zahrnuje i tak poškozená místa, jako kt (KTU I 130,20), nebo již uvedené t*rt v KTU I 24,5, které je ale (v tomto 25 11 Jde o nepřesnost způsobenou zřejmě automatickým počítačovým zpracováním textu. CUNCHILLOS avita totiž uvádějí všechy doklady v kontextu, jehož rozsah byl zřejmě předem nadefinován. Tak dochází občas k posunu citací [na str. 1158: místo KTU I 17, II 29 recte II,30 a řádka 29 odpadá]. Podobné problémy jsou i na dalších místech této španělské konkordance. Např. u prepozice b (která má základní význam lokální a klidový) odpadá doklad KTU I 82,5, ovšem v KTU I 82,4 se vyskytuje partikule dvakrát (str. 355). Podobný problém je na str. 793 ( hmr osel ), kde KTU IV 380,23 odpadá, protože je hmr je až v ř. následující (KTU IV 380,24) a místo KTU IV 380,26 recte KTU IV 380,25 (!). 12 Ani v jedné z uvedených konkordancí nejde o lematizaci v běžném slova smyslu, jsou to v podstatě indexy doložených forem, jejichž separace je ovšem někdy sporná. To je s o- hledem na stav bádání v ugaritologii (místy velice poškozené texty, jen obtížně doplnitelné podle řídkých analogických kontextů, četná )apac leg<omena, apod.) zcela pochopitelné a zatím jedině možné řešení. Sémantická i morfologická analýza ugaritského lexika postupuje velmi pomalu a výsledky nebývají jednoznačně akceptovány. Z bohaté produkce posledních let srv. např.: AARTUN Kjell, Neue Beiträge zum Ugaritischen Lexicon I. In: UF 1984, str. 1-52; AARTUN Kjell, Neue Beiträge zum Ugaritischen Lexicon II. In: UF 1986, str. 1-47; DE MOOR Johannes C., Contributions to the Ugaritic Lexicon. In: UF 1979, str. 639-653; MERLIS Mark Aaron, Akkadian and Ugaritic Lexicography: A Comparative Inquiry. Nepublikovaná PhD disertace. Yešiva University 1983; RENFROE Fred, Arabic-Ugaritic Lexical Studies. Münster 1992. [= Abhandlungen zur Literatur Alt-Syrien-Palästinas und Mesopotamiens, Bd. 5] a další studie především Manfrieda DIETRICHA, Oswalda LORETZE a Joaqína SANMARTÍNA publikované od počátku 70. let zejména v UF. Jiným směrem jdou některé interpretace Dennise Grahama PARDEEHO, srv. např. A Philological and Prosodic Analysis of the Ugaritic Serpent Incantation UT 607. In: JNES 1978, str. 73-108; BORDREUIL Pierre - PARDEE Dennis Graham, Le combat de Ba lu avec Yammu d après les textes ougaritiques. In: MARI 1993, str. 63-70; PARDEE Dennis Graham, Les textes Para-Mythologiques de la 24e campagne (1961). Avec une notice archéologique par J.-C. COUTOIS. Paris 1988. [= Ras Shamra-Ougarit. T. 4], ale i takové jeho práce jako Ugaritic Proper Nouns. In: AfO 1989-1990, str. 390-513 aj.
26 případě chybnou) emendací autorů. Takovéto místo textu je (v případě emendace) pro uživatele prakticky ztraceno a jen těžko ho lze nalézt. Tento problém řešil Petr ZEMÁNEK tím, že důsledně uváděl všechny kontexty (poškozená, doplněná místa) jako samostatná lemata s vyznačením poškození (srv. např. str. 281: tt*, t[, t], ]tt, ]tt[ atd.). Tento přístup se ukazuje jako velice korektní a pro uživatele konkordance optimální. Autoři konkordance z Münsteru kupodivu tento problém prakticky ignorují, což vede k předkládání poměrně nepřesných údajů. Dokládá to např. náš příklad, kdy na str. 116 je uvedeno 14 dokladůvýskytu ktrt, z nichž pouze 4 (!) 13 jsou ve skutečnosti nepoškozené, všechna ostatní místa jsou poškozena, zhusta dokonce zvětší části (KTU I 11,6 ktr*t*; KTU I 17, II 20,37 a 40 k*t*rt apod.). Problematické je ovšem i doplnění některých chybějících grafémů. Markantní problém je např. KTU I 24,40, kde DIETRICH aloretz citují v konkordanci doklad ktr[t, celá řádka je však v textu silně poškozena a autoři jí prakticky doplňují (!). 14 Přitom čtení a*š*r* i*l*h*[t] k*t*r*[t bn] není nikterak jednoznačné. 15 Uživatel münsterské konkordance musí tedy všechny doklady opět konfrontovat s edicí, aby zjistil, do jaké míry je místo poškozené. To je ovšem nedostatek, který je jen těžko pochopitelný. Španělská práce má na několika místech chyby, které jsou doslova zarážející. Např. u lexému st (str. 859-860) se uvádí celkem 15 výskytů, z nichž plných 14 odpadá (!!!!). Paradoxní h je, že v citacích příslušných pasáží z textů, které uvádějí sami autoři konkordance, se st vyskytuje skutečně jen jednou (KTU IV 131,5), což potvrzuje také další kontrola h přímo podle edic textů. Petr ZEMÁNEK (str. 108) i münsterská konkordance (str. 87) jsou naproti tomu naprosto korektní a pracují s jediným dokladem tohoto slova. Podrobnější srovnávání ukazuje, že Jesús CUNCHILLOS a Pablo VITA uvádějí ojediněle některé lexémy, které nejsou ani u Petra ZEMÁNKA ani v konkordanci münsterské. Je to např. na str. 1841 uváděné )apac leg<omenon ršt, které je ovšem 13 Takto správně uzemánka na str. 147 [KTU I,17 II 26, KTU I,17 II 33, KTU I,17 II 35 a KTU I, 148 25]. 14 Je logické, že u ZEMÁNKA, který pracuje jinou metodou, jež je nepochybně bližší výchozímu jazykovému materiálu, tento doklad nenalezáme. Podobně uněj musí chybět KTU I,10 II 40, kde je zachována pouhé ]b*l [ ]t[, doplněné DIETRICHEM aloretzem na h]b*l [ktr]t[. 15 Výskyt ašr je omezen zatím pouze na tento text, kromě našeho místa v 24,38 a 24,1, spolu s ilht by se mělo vyskytovat jen jednou, právě na tomto poškozeném místě apod.
abstrahováno, navíc se značnou dávkou odvahy, 16 na základě poškozeného místa v ugaritském vokabuláři (ř. 28) 17 : i [r]i? iš [tum]. Toto místo dokumentuje rozdíl mezi španělskou prací a oběma dalšími konkordancemi, který vyplývá z různého zadání, které si autoři kladou. Münsterská i ZEMÁNKOVA práce (srv. název první a předmluvu druhé) totiž nezahrnují malou skupinu textů, psaných klínovým (nealfabetickým) písmem (právě z těchto textů je výše citovaný příklad). Jde o přístup, pro který se jen těžko hledá logické zdůvodnění. Část jazykového materiálu jednoho jazyka se takto vyčleňuje, a to vlastně jen proto, že jde o zápis v jiném (převzatém) grafemickém systému. Nepříliš průkazná je pro mne argumentace, která se někdy v odborné literatuře uvádí, že mezi interpretací obou dvou forem zápisu je občas obtížné hledat styčné body, resp. argumentace o určitém jednostranném obsahu sylabicky psaných textů apod. 18 Paradoxní je, že nová münsterská edice (KTU 2 ), která má zpracovávat klínopisné alfabétické texty z Ugaritu, Ras [sic!] Ibn Hani [sic!] a z jiných míst, uvádí na str. 603 jako appendix (siglum KTU 10) přepis jednoho (!) ugaritského textu in syllabic script (jde však skutečně o text v ugaritštině?, srv. literaturu tamtéž). Je to dvojí nedůslednost: především tento text není v münsterské konkordanci, která je indexem ke KTU 2, zahrnut a v edici je z několika textů tohoto typu uváděn jen jeden (!). Chyba nebo nedůslednost, která nemá v publikacích tohoto typu místo. Jestliže se tedy ZEMÁNKOVA i münsterská konkordance v podstatě shodují v uváděných výskytech, je zde ovšem jiný rozdíl, který však vyplývá nikoliv ze srovnání konkordancí, ale z prvního a druhého vydání ugaritských textů. Nová edice totiž mění hodnocení některých míst, protože však Petr ZEMÁNEK mohl pracovat pouze s prvním vydáním a promítá do řazení lexémů své konkordance místa poškozená, jsou zde určité rozdíly. Např. v KTU I 17, II 37 má ZEMÁNEK k*trt, nové vydání navrhuje k*t*rt, oproti k*tr*t navrhuje druhé vydání čtení k*t*rt (KTU I 17, II 40) apod. Nemohl jsem přirozeně prověřit celou konkordanci, namátková kontrola však ukazuje, že drtivá většina případů představuje minuózní rozdíly. Navíc hodnocení těchto změn v KTU 2 oproti prvnímu vydání je pro badatele, který nemá k dispozici alespoň kvalitní fotografie, prakticky nemožné. 27 16 Ze třech konsonantů tohoto abstrahovaného lexému je v textu nepoškozen jen jeden (š), další dva jsou zcela nebo částečně doplněny! 17 Zpracování těchto vokabulářů předložil John HUEHNERGARD, Ugaritic Vocabulary in Syllabic Transcription. In: Harvard Semitic Studies sv. 32, 1987, naše místo srv. str. 27. Srv. recenzi této publikace: VAN SOLDT, W.H. In: BiOr 1990, str. 728-736. 18 V jiných filologiích starého Předního východu by byl tento přístup sotva akceptovatelný. Nikdy se např. nestalo, že by někdo v íránistice takto vyčleňoval pázendové mazdaistické texty na základě argumentu, že jde sice o zápis středoperštiny, ale v jiném grafemickém systému (avestské písmo).
28 Jedno dekódování nahradilo jiné zakódování a verifikace, s ohledem též na velkou fragmentárnost ugaritských textů, je na mnoha místech stále otevřená. Pro úplnost je třeba dodat, že španělská konkordance je ve své tištěné formě jakýmsi částečným výstupem rozsáhlého počítačového projektu, který rozhodně stojí za stručné představení. Projekt Banco de Datos Filológicos Semíticos Noroccidentales rozvíjí madridská LABORATORIO DE HERMENEUMÁTICA 19 a jeho cílem je (velmi stručně shrnuto) elektronické zpracování textových korpusů některých semitských jazyků. Tato zpracování mají poskytnout, vedle textových korpusů a běžných vyhledávacích funkcí, které zaručuje každý trochu slušnější lingvistický software, celou řadu nových speciálně pro konkrétní jazyk vyvinutých počítačových nástrojů pro morfologickou analýzu, rozšířené vyhledávání např. gramatických tvarů apod. 20 Zatím byl vydán jeden CD ROM, 21 který je právě věnován ugaritštině. 22 Technická úroveň zpracování je vynikající, na celém přístupu je patrná bohatá finanční podpora, která umožnila přípravu softwarového prostředí přímo na míru a každý uživatel tento přístup ocení. Jiným problémem je obsahová stránka. Texty nabízené v elektronické podobě bylo třeba individuálně připravit (např. provést morfologické a další analýzy) a zde nelze vyloučit podobné problémy, které se projevují u tištěné konkordance. Nicméně nová korigovaná edice takového textového korpusu by byla, ve srovnání s klasickými postupy, 19 Průběžné informace jsou na počítačové stránce této laboratoře nazvané Sapānu (http://www.labherm.filol.csic.es). 20 Srv. k některým aspektům jazykovědné analýzy textů v rámci tohoto projektu např. CUNCHILLOS ILARRI Jesús-Luis, Traitement informatique des syntagmes simples. In: Studia Iranica, Mesopotamica et Anatolica. Hrsg. von Jost GIPPERT und Petr VAVROUŠEK. Bd. 2, 1996. Praha 1997, str. 223-234. 21 CUNCHILLOS Jesús-Luis - CERVIGÓN Raquel - VITA Juan-Pablo - GALÁN José Manuel - ZAMORA José-Ángel, Generador de Segmentaciones, Restituciones y Concordancias (GSRC). Banco de Datos Filológicos Semíticos Noroccidentales. Primera parte: Datos ugaríticos, III. 1 CD-ROM. Madrid 1996. ISBN: 84-922189-0-8. Doporučená konfigurace: počítač Apple Macintosh s procesorem 68xxx, operační systém Mac OS 7.0, lépe 7.5 a vyšší, 6 MB RAM, 53 MB prostoru na pevném disku. 22 Jistým problémem je, že softwarové prostředí, které bylo speciálně pro tento účel vyvinuto, pracuje pouze v operačním systému Apple Macintosh. Podstatně lepší přístup volily jiné projekty, které poskytují na elektronickém médiu texty: formát je zcela univerzální (ASCII) a obslužný software je obyčejně zvlášt jak pro operační systém WINDOS tak pro počítače Macintosh. Takto např. CD ROM řeckých textů sřecko-anglickým slovníkem, podrobnou morfologickou analýzou, výkladovými příručkami apod., který nyní vydal projekt PERSEUS (http://www.perseus.tufts.edu), stejně postupuje i THESAURUS LINGUAE GRAECAE (http://www.uci.edu/~tlg/), byt toto řešení je pro tento projekt daleko snažší (jde o rozsáhlé elektronické edice řeckých textů, ale bez morfologické nebo sémantické analýzy).
technicky i finačně nenáročná a záhy může vzniknout skutečně spolehlivá elektronická ugaritská databáze. 23 Závěrem stručné shrnutí. Přes veškerou monumentálnost zůstává španělská konkordance CUNCHILLOSE a VITY nejproblematičtější ze všech tří, prakticky současně publikovaných prací. Značná nepřehlednost (složitý systém označování konce řádek, doplnění, poškození apod.), místy problematické (zřejmě) automatické generování kontextu (přinášející zhusta uvádění jednoho identického výskytu na dvou místech), přiřazování sporných kontextů k nasazovaným lexémům to jsou jen některé prohřešky proti přísné filologické metodě, kterou práce tohoto typu vyžaduje. Münsterská konkordace těží z toho, že vychází z nové edice textů a zapracovává nové kolace a změny v hodnocení některých míst. V drtivé většině jde ovšem o změny nepatrné a zčásti navíc značně problematické. Zcela však pomíjí označování poškozených grafémů a není tedy důsledným indexem k nové edici. Konkordace Petra ZEMÁNKA je spolehlivou příručkou, jež vyniká mj. také způsobem řazení lexikálních forem, který je neobyčejně praktický a přehledný. Umožňuje na první pohled vyčlenit z dalších úvah nejistá a problematická místa a hledat relevantní kontexty. Určitá omezení jsou dána objektivním problémem, s nímž zápolí většina filologů starého Předního východu, kteří musí pracovat s nedokonalými edicemi textů, bez větší možnosti verifikace těchto vydání. Na druhé straně má v našich oborech i ta nejkompletnější tištěná konkordance jepičí život: objevy nových textů každé takové příručce záhy nemilosrdně reservují pouze přísně vymezené místo v dějinách oboru. 24 To vše opět dokládá, že klasická konkordance ztratila smysl a doba je zralá pro důsledný přechod na elektronická publikační média. 29 23 Zřejmě (zatím?) mimo možnosti tohoto španělského projektu je rozšířit CD ROM o naskenerované ugaritské tabulky, což je pro komplexnost materiálu, který byměl ugaritský korpus poskytovat, nanejvýš žádoucí. Elektronické grafické zpracování ugaritských tabulek je jedním z cílů projektu univerzity v Edinburghu. K dispozici je ovšem zatím jen několik ukázek (http://www.ed.ac.uk/~ugarit/home.html). K tomuto a dalším obdobným projektům srv. GIPPERT Jost, The Use of Computers in Ancient Near Eastern Studies. State of the Art and Future Prospects. In: Studia Iranica, Mesopotamica et Anatolica. Hrsg. von Jost GIPPERT und Petr VAVROUŠEK. Bd. 2, 1996. Praha 1997, str. 235-248. 24 To je nakonec osud všech tří konkordancí, které jsme rozebírali: koncem roku 1994 byl ohlášen objev nových ugaritských tabulek, vykopanýchvrās Šamrā vkvětnu - červnu stejného roku. Podle předběžných informací (elektronický bulletin Orientálního ústavu v Chicagu: ANCIENT NEAR EAST DIGEST, Friday, 14 October 1994) šlo o over three hundred texts [357 bits and pieces]. The September mission allowed us to complete the clearance (2nettoyage ), with a further 62 inventory items, including fragments.... Jinou otázkou je, kdy jejich fotografie nebo alespoň přepisy spatří širší vědecká veřejnost.