OBCHODNÍ AKADEMIE, PRAHA 1, DUŠNÍ 7 KLASIFIKAČNÍ ŘÁD Článek 1 Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků vycházejí z 30, odst. 2, zákona č. 561/2004 Sb. (školský zákon) v platném znění a vyhlášky č.13/2005 Sb. (o středním vzdělávání) v platném znění. Klasifikace je jednou z forem hodnocení žáka. Klasifikací se vyjadřuje hodnocení výsledků vzdělávání. Předmětem klasifikace jsou výsledky, jichž žák dosáhl v souladu s požadavky školního vzdělávacího programu. Vyučující posuzuje ucelenost, přesnost a rozsah osvojených vědomostí, schopnost aplikovat získané poznatky, dovednosti a návyky. Zároveň přihlíží k aktivitě žáka při výuce, k zájmu o předmět, ke kultuře jazykového a grafického projevu. Klasifikaci provádí vyučující, který v dané třídě příslušný předmět vyučuje, ve výjimečných případech učitel, jehož pověří vedení školy. V předmětu, ve kterém vyučuje více učitelů, určí výsledný stupeň učitelé po vzájemné dohodě. Každý vyučující seznámí žáky s podmínkami klasifikace v daném předmětu na první vyučovací hodině. Článek 2 Zásady průběžného hodnocení Při průběžné klasifikaci hodnotí vyučující dílčí výsledky a projevy žáka. Žák je hodnocen během celého klasifikačního období. Vyučující posuzuje výkony žáka komplexně a objektivně. Specifické vzdělávací potřeby žáka doložené odborným posudkem jsou při klasifikaci zohledňovány. Při hodnocení učitel uplatňuje přiměřenou náročnost a pedagogický takt. Podklady pro klasifikaci se získávají zejména těmito metodami, formami a prostředky: pozorováním žáka soustavným sledováním výkonů žáka a jeho připravenosti na vyučování různými druhy zkoušek (písemné, ústní, grafické, praktické, pohybové) hodnocením samostatných prací, projektů, prezentací hodnocením výkonů na praxi, kurzech apod. posouzením aktivity žáka v hodině, jeho zájmu o předmět, kultury jeho jazykového a grafického projevu Učitel oznamuje žákovi výsledek každé klasifikace a známku zdůvodní. Při ústním zkoušení oznámí učitel výsledek hodnocení okamžitě, při hodnocení písemných zkoušek a praktických činností nejpozději do 14 dnů. Pokud žák neodevzdá zadanou práci v určeném termínu, je hodnocena stupněm nedostatečný.
V jednom dni může být žákům uložena pouze jedna předepsaná písemná práce nebo jedno souhrnné písemné nebo praktické opakování. Konání takové zkoušky musí být žákům oznámeno předem a zapsáno v třídní knize. V případě nepřítomnosti žáka při ověřování znalostí, schopností a dovedností je na rozhodnutí učitele, zda poskytne žákovi náhradní termín. Žáci, kteří studují podle individuálního vzdělávacího plánu, jsou zkoušeni příslušným vyučujícím v určených termínech a ve stanoveném rozsahu. Všichni vyučující jsou povinni vkládat průběžnou klasifikaci do systému Bakaláři neprodleně po udělení známky. Tento systém umožňuje dálkový přístup ke klasifikaci. Učitel je povinen vést soustavnou evidenci o každé klasifikaci žáka průkazným způsobem tak, aby mohl doložit správnost celkové klasifikace žáka i způsob získání známek. V případě dlouhodobé nepřítomnosti nebo rozvázání pracovního poměru v průběhu klasifikačního období předá tento klasifikační přehled zastupujícímu učiteli nebo vedení školy. Článek 3 Hodnocení výsledků vzdělávání a chování žáka 3. 1 Hodnocení výsledků vzdělávání v jednotlivých předmětech Výsledky vzdělávání žáka v jednotlivých povinných a nepovinných předmětech stanovených školním vzdělávacím programem se hodnotí těmito stupni prospěchu: 1 - výborný 2 - chvalitebný 3 - dobrý 4 - dostatečný 5 - nedostatečný Stupeň 1 výborný Žák ovládá požadované poznatky uceleně, přesně a úplně a chápe vztahy mezi nimi. Pohotově vykonává požadované činnosti. Pracuje samostatně, je aktivní. Tvořivě uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti pro řešení úkolů, při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí. Myslí logicky správně. Jeho jazykový projev je kultivovaný, plynulý a výstižný; grafický projev přesný a estetický. Výsledky jeho činnosti jsou kvalitní, pouze s nepodstatnými nedostatky. Je schopen samostatně studovat vhodné texty. Žák je velmi aktivní.
Stupeň 2 - chvalitebný Žák ovládá poznatky vymezené učebními osnovami v podstatě uceleně, přesně a úplně. Požadované činnosti vykonává bez větších problémů. Vcelku samostatně a produktivně nebo za pomoci menších podnětů učitele uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti při řešení úkolů, při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí. Myslí logicky správně. Ústní a písemný projev obsahuje jen menší nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. Kvalita výsledků činnosti je zpravidla bez podstatných nedostatků. Grafický projev je estetický, bez větších nepřesností. Žák je schopen samostatně nebo s menší pomocí studovat vhodné texty. Projevuje zájem o předmět, v hodinách se aktivně zapojuje do všech činností. Stupeň 3 - dobrý V osvojení požadovaných poznatků, návyků a dovedností nedosahuje žák očekávané úrovně ucelenosti, přesnosti a úplnosti, ale může na ně bez velkých obtíží navazovat. V kvalitě výsledků jeho činnosti se projevují častější nedostatky. Jeho práce vykazují podstatnější chyby; nepřesnosti a nedostatky však dovede za pomoci učitele korigovat. Uplatňuje poznatky a provádí hodnocení jevů a zákonitostí podle podnětů učitele. Jeho myšlení je vcelku správné, ale vždy tvořivé. Ústní a písemný projev není vždy správný, přesný a výstižný. Je schopen samostatně studovat podle návodu učitele. Je v činnostech při hodině méně aktivní, nevyužívá dostatečně svých schopností a předpokladů. Stupeň 4 - dostatečný Žák má v osvojení požadovaných poznatků závažné mezery. Při provádění požadovaných činností je málo pohotový a má větší nedostatky. Při řešení zadaných úkolů se dopouští závažných chyb, ve výkladu, hodnocení a aplikaci jevů a zákonitostí je nesamostatný a netvořivý. V logice myšlení se vyskytují závažné chyby. Jazykový projev ústní i písemný je nepřesný a nekultivovaný. Výsledky jeho činnosti nejsou kvalitní, Závažné nedostatky a chyby dovede žák opravit jen s pomocí učitele. Při samostatném studiu má velké těžkosti. V hodinách je málo aktivní, projevuje velmi malý zájem, rozvíjí jen v malé míře své schopnosti a předpoklady. Stupeň 5 - nedostatečný Žák si požadované poznatky neosvojil, má v nich závažné a značné mezery. Jeho znalosti a dovednost vykonávat požadované činnosti jeví velmi podstatné nedostatky. Není schopen uplatňovat vědomosti a dovednosti ani s podněty učitele. Nepracuje samostatně, nemyslí logicky. V ústním a písemném projevu se projevují závažné nedostatky. Kvalita výsledků jeho činnosti a grafický projev jsou na nízké úrovni. Závažné nedostatky a chyby nedovede opravit ani s pomocí učitele. Nedovede samostatně studovat. V činnostech je převážně pasivní, nevyvíjí potřebné úsilí rozvíjet své schopnosti a předpoklady.
Minimální četnost klasifikace Povinné předměty Ústní zkoušení Předepsané kontrolní písemné práce Testy, praktické činnosti Český jazyk a literatura 1 1x za pololetí 2 Cizí jazyky základní předmět 1 1x za pololetí 4 Technická angličtina 1-2 Angličtina pro hospodářskou praxi 1-2 Obchodní kontakty (ANJ, NEJ) 1-2 Občanská nauka 1-2 Psychologie 1-2 Společenská kultura 1-2 Komunikace 2-1 Dějepis 1-2 Zeměpis / Hospodářský zeměpis 1-2 Matematika 1 2x za pololetí, 4 4. r. 2/1 Fyzika 1-2 Chemie 1-2 Biologie 1-2 Ekologie 1-2 Základy přírodních věd 1-2 Tělesná výchova - - 2 Informační technologie - - 3 Písemná a elektronická komunikace - - 5 + dokumentace Ekonomika 1-2 Ekonomie 1-2 Účetnictví 1-4
Ekonomické výpočty 1-2 Právo 1-2 Účetnictví na PC - - 2 Informační technologie - - 3 Informační a komunikační technologie - - 3 Hardware 1-2 Aplikační software - - 3 Grafika - - 3 Počítačové systémy 1-2 Programování - - 3 Vývoj aplikací 1-1+1 Bankovnictví 1-1 Podnikání a daně - - 2 Marketing 1-1 Management 1-1 Fiktivní firma - - 2 Konverzace v cizím jazyce 2-2 Matematický seminář 1-3, Společenskovědní seminář 1-2 Matematická cvičení 1-3 Projekty 1 1 - Ekonomická cvičení - - 2 Cvičení z programování - - 2 Zpracování textu - - 5 + dokumentace Praxe - - Zpráva z praxe
3.2 Hodnocení chování žáka, výchovná opatření Hodnocení chování navrhuje třídní učitel. Třídní učitel může na základě vlastního rozhodnutí nebo na základě podnětů ostatních vyučujících žákovi udělit pochvalu za výrazný projev iniciativy nebo za déletrvající úspěšnou práci. Pochvala je projednána na pedagogické radě. Ředitel školy může na základě vlastního rozhodnutí nebo na základě podnětu jiné osoby žákovi udělit pochvalu za mimořádný projev lidskosti, občanské nebo školní iniciativy, záslužný nebo statečný čin, za reprezentaci školy na veřejnosti nebo za dlouhodobou úspěšnou práci. Pochvala je projednána na pedagogické radě. Pochvalu lze udělit na konci klasifikačního období i v průběhu školního roku. Při porušení povinností stanovených školním řádem nebo obecně platnými právními předpisy lze podle závažnosti tohoto porušení uplatnit následující výchovná opatření: napomenutí třídního učitele důtku třídního učitele důtku ředitele školy podmíněné vyloučení žáka ze školy vyloučení žáka ze školy 3.3 Příklady hodnocení přestupků proti školnímu řádu v oblasti docházky do školy Přestupek Výchovné opatření Klasifikace chování 1-2 pozdní příchody napomenutí třídního učitele 1 3-5 pozdních příchodů důtka třídního učitele 1 1 2 neomluvené hodiny 6 9 pozdních příchodů důtka třídního učitele ve čtvrtletí 1 nebo 2 3 10 neomluvených hodin 10 a více pozdních příchodů důtka ředitele školy ve čtvrtletí 2 nebo 3 11-20 neomluvených hodin 21-50 neomluvených hodin důtka ředitele školy ve čtvrtletí 3 opakovaná neomluvená absence 51 a více neomluvených hodin podmíněné vyloučení 3 opakovaná neomluvená absence Za závažná porušení školního řádu a dalších předpisů se zejména považuje: hrubý slovní nebo fyzický útok žáka vůči spolužákovi nebo pracovníkovi školy zcizení nebo úmyslné zničení školního majetku, majetku pracovníků školy nebo spolužáků
instalace a používání cizího softwaru na školních počítačích chování vedoucí k šikaně distribuce a používání omamných látek ve školní budově, v jejím bezprostředním okolí a na akcích pořádaných školou Každá neomluvená absence nebo jiné závažné porušení školního řádu je projednána ve výchovné komisi. Případ je projednán se žákem, v případě nezletilého žáka i s jeho zákonným zástupcem. Jednání se účastní vedení školy, výchovná poradkyně a podle závažnosti pracovník pedagogicko-psychologické poradny, policie, pracovník orgánu sociálně právní ochrany nezletilých apod. O jednání je sepsán zápis. Podle závažnosti přestupku proti školnímu řádu udělí třídní učitel po projednání s ředitelem školy výchovné opatření. Návrh na snížený stupeň z chování s odůvodněním předkládá třídní učitel k projednání pedagogické radě za příslušné pololetí. O podmíněném vyloučení a o vyloučení ze studia rozhodne ředitel školy do dvou měsíců ode dne, kdy se o provinění žáka dověděl, nejpozději do jednoho roku ode dne, kdy se žák provinění dopustil, s výjimkou případu, kdy je provinění klasifikováno jako trestný čin. O svém rozhodnutí informuje pedagogickou radu. O udělení pochvaly třídního učitele, pochvaly ředitele školy, jakož i o všech kárných opatřeních je neprodleně informován nejen žák, ale i jeho zákonní zástupci. Třídní učitel provede zápis do třídního výkazu. Článek 4 Klasifikace souhrnná Souhrnná klasifikace se provádí na konci 1. a 2. pololetí školního roku formou celkového hodnocení na vysvědčení. Při určování stupně prospěchu v jednotlivých předmětech na konci klasifikačního období se hodnotí kvalita práce a učební výsledky, jichž žák dosáhl za celé klasifikační období. Přitom se přihlíží k systematičnosti v práci žáka během tohoto období. Učitel zohledňuje všechny specifické aspekty týkající se žáka a zohlední i fakt, že žák mohl v průběhu klasifikačního období pro určitou indispozici ve svých výkonech zakolísat. Stupeň prospěchu není pouhý aritmetický průměr z klasifikace za příslušné období. Pokud žák splnil podmínky dané klasifikačním řádem a vyučujícím, je na konci pololetí z jednotlivých předmětů klasifikován v řádném termínu. Žák, který dosáhl v 1. pololetí celkové absence vyšší než 100 hodin a ve 2. pololetí v 1. a 2. ročníku 100 hodin, ve 3. ročníku 80 hodin a ve 4. ročníku 70 hodin anebo jeho absence v určitém předmětu překročila 25% odučených hodin, může být z rozhodnutí pedagogické rady přezkoušen. Důvodem je snaha ověřit, zda při vysoké absenci řádně zvládl látku předepsanou pro celé dané klasifikační období. Dva týdny před klasifikační pedagogickou radou za dané pololetí nahlásí třídní učitelé i ostatní vyučující žáky s nadměrnou absencí. Mimořádná pedagogická rada pak posoudí individuálně u každého žáka poměr mezi krátkodobou a dlouhodobou absencí, důvody absence, jeho celkový
přístup ke studiu apod. Na základě toho rozhodne, zda má být žák přezkoušen a z jakých předmětů. Třídní učitel neprodleně sdělí rozhodnutí této pedagogické rady žákům. Žák je přezkoušen před třídou nebo zkoušejícímu přisedá učitel se stejnou či příbuznou kvalifikací. Přezkoušení z rozhodnutí pedagogické rady není zkouškou komisionální. Žák je přezkoušen z látky celého pololetí a tato známka je základem pro výsledné hodnocení za pololetí. Výsledek přezkoušení se zaznamená do zvláštního formuláře. Na konci klasifikačního období před jednáním pedagogické rady v termínu stanoveném ředitelem školy zapíší vyučující výsledné hodnocení do třídního výkazu (slovy) a současně do počítačové databáze (číslicí). Žák obdrží vysvědčení s hodnocením svých výsledků každé pololetí. Za první pololetí lze žákovi vydat místo vysvědčení výpis z třídního výkazu. Nelze-li žáka hodnotit na konci prvního pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín tak, aby bylo hodnocení za první pololetí provedeno nejpozději do 30. června. Není-li možné žáka hodnotit ani v náhradním termínu, žák je za první pololetí nehodnocen. Nelze-li žáka hodnotit na konci druhého pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín tak, aby hodnocení za druhé pololetí bylo provedeno nejpozději do konce září následujícího školního roku. Není-li žák hodnocen ani v tomto termínu, neprospěl. Do vyššího ročníku postoupí žák, který na konci druhého pololetí příslušného ročníku prospěl ze všech povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem, s výjimkou předmětů, z nichž se žák nehodnotí. Žák, který na konci druhého pololetí neprospěl nejvýše ze dvou povinných předmětů, koná opravnou zkoušku z těchto předmětů v termínu stanoveném ředitelem školy. 4.1 Hodnocení výsledků vzdělávání na vysvědčení Výsledky vzdělávání žáka v jednotlivých povinných a nepovinných předmětech stanovených školním vzdělávacím programem se hodnotí na vysvědčení těmito stupni prospěchu: 1 - výborný 2 - chvalitebný 3 - dobrý 4 - dostatečný 5 - nedostatečný
4.2 Hodnocení chování na vysvědčení Chování žáka se hodnotí těmito stupni hodnocení: 1 - velmi dobré 2 - uspokojivé 3 - neuspokojivé 4.3 Celkové hodnocení žáka na vysvědčení Celkové hodnocení žáka na konci prvního a druhého pololetí vyjadřuje výsledky vzdělávání ve vyučovaných předmětech a chování. Nezahrnuje klasifikaci nepovinných předmětů. Celkové hodnocení žáka se na vysvědčení vyjadřuje stupni: prospěl (a) s vyznamenáním prospěl (a) neprospěl (a) Žák prospěl s vyznamenáním, není-li klasifikace v žádném povinném předmětu horší než stupeň 2 chvalitebný, průměrný prospěch z povinných předmětů není horší než 1,50 a chování je hodnoceno jako velmi dobré. Žák prospěl, není-li klasifikace v některém povinném předmětu vyjádřena stupněm 5 - nedostatečný. Žák neprospěl, je-li klasifikace v některém povinném předmětu vyjádřena stupněm 5 - nedostatečný. Článek 5 Informace o výsledcích vzdělávání Zákonní zástupci žáků mají právo informovat se o výsledcích vzdělávání a chování žáka. Vyučující jednotlivých předmětů a třídní učitelé jim poskytují požadované informace v termínu a formou, které si s nimi dohodnou (telefonicky, e-mailem, osobně ve škole). Na informace o výsledcích vzdělávání mají podle odstavce 1 písm. b) 21 zák. č. 561/2005 Sb. v případě zletilých žáků právo také jejich rodiče, případně osoby, které vůči zletilým žákům plní vyživovací povinnost. V případě, že má žák slabý prospěch nebo problémy v chování, třídní učitel neprodleně informuje rodiče a zákonné zástupce telefonicky nebo písemně, popř. je vyzve k osobní návštěvě školy. O prospěchu žáka mohou rodiče a zákonní zástupci získávat informace průběžně prostřednictvím dálkového přístupu do systému Bakaláři, který je individuálně přístupný po zadání přístupového jména a přiděleného hesla.
Obvykle dvakrát za rok zve škola všechny rodiče a zákonné zástupce na třídní schůzky, na nichž třídní učitelé a jednotliví vyučující poskytují informace o čtvrtletním hodnocení žáků. 6.1 Obecné zásady Článek 6 Komisionální zkoušky Komise pro komisionální zkoušky je nejméně tříčlenná. Členy komise jmenuje ředitel školy. Jejím předsedou je ředitel školy nebo jím pověřený učitel. Zkoušejícím je učitel, který žáka vyučuje danému předmětu. Přísedícím je učitel, který má odbornou kvalifikaci pro výuku téhož nebo příbuzného předmětu. Pokud je ředitel školy zároveň vyučujícím, jmenuje předsedu komise krajský úřad. Termín komisionálního přezkoušení stanoví ředitel školy bez zbytečného odkladu. Výsledek zkoušky vyhlásí předseda veřejně v den konání zkoušky. O komisionální zkoušce se pořizuje protokol, třídní učitel provede zápis o ní do třídního výkazu. V jednom dni může žák konat nejvýše jednu komisionální zkoušku. 6.2 Typy komisionálních zkoušek 6.2.1 Opravná zkouška Žák koná opravnou zkoušku, pokud neprospěl na konci druhého pololetí nejvýše ze dvou povinných předmětů. Termín této zkoušky určí ředitel tak, aby byla vykonána nejpozději do konce příslušného školního roku. Žákovi, který se z doložených závažných důvodů nemůže k opravné zkoušce dostavit, lze stanovit náhradní termín pro tuto zkoušku nejpozději do 30. září. Žák, který opravnou zkoušku nevykoná nebo se k ní nedostavil, neprospěl. 6.2.2 Komisionální zkouška vyžádaná kvůli pochybnostem o správnosti hodnocení Má-li žák nebo jeho zákonný zástupce pochybnosti o správnosti hodnocení na konci příslušného pololetí, může požádat do 3 pracovních dnů ode dne, kdy se o hodnocení prokazatelně dozvěděl, nejpozději však do 3 pracovních dnů od vydání vysvědčení, ředitele školy o komisionální přezkoušení. Zletilý žák žádá sám, za nezletilého žádá jeho zákonný zástupce. Je-li vyučujícím žáka v daném předmětu ředitel školy, pak žádá OŠ MHMP. Komisionální přezkoušení se pak koná nejpozději do 14 dnů od doručení žádosti nebo v termínu dohodnutém se zletilým žákem nebo zákonným zástupcem nezletilého žáka.
6.2.3 Komisionální zkouška z nařízení ředitele školy Ředitel školy nařídí komisionální přezkoušení žáka, jestliže zjistí, že vyučující porušil pravidla hodnocení. Termín komisionálního přezkoušení stanoví ředitel školy bez zbytečného odkladu. Koná-li žák komisionální zkoušky z důvodu pochybností o správnosti hodnocení nebo kvůli porušení pravidel hodnocení vyučujícím, může být v příslušném pololetí přezkoušen z daného předmětu pouze jednou. Článek 7 Rozdílové zkoušky V souvislosti s přestupem žáka z jiné školy nebo se změnou vzdělávacího oboru může ředitel školy uložit uchazeči povinnost úspěšně vykonat předepsané rozdílové zkoušky. Rozsah, obsah a termín zkoušek určí ředitel školy. Rozdílová zkouška není komisionální. Článek 8 Individuální vzdělávací plán Ředitel školy může ve výjimečných případech ze závažných důvodů povolit žákovi individuální vzdělávací plán, který určí zvláštní organizaci výuky, případně délku a průběh vzdělávání při zachování obsahu a rozsahu vzdělávání stanoveného školním vzdělávacím programem. Průběh a způsob hodnocení bude stanoven s přihlédnutím k důvodům pro povolení individuálního vzdělávacího plánu. Ředitel školy seznámí žáka a zákonného zástupce nezletilého žáka s průběhem vzdělávání podle individuálního vzdělávacího plánu a s termíny zkoušek. Individuální vzdělávací plán, podepsaný ředitelem školy, žákem, zákonným zástupcem nezletilého žáka, jednotlivými vyučujícími a výchovnou poradkyní se stává součástí osobní dokumentace žáka. V Praze dne 31. 8. 2011 Č. j. Ř237/2011 Ing. Jana Maierová ředitelka