ČESKÉ ŠKOLSTVÍ CO CHCEME PREAMBULE Českomoravský odborový svaz pracovníků školství v souladu se svým posláním věnuje pozornost vzdělávací soustavě ČR a její činnosti. Cílem aktivit odborového svazu v tomto směru je pomoc při vytváření podmínek pro dobrou práci škol a školských zařízení, pojmenování problémů a předkládání návrhů na jejich řešení. Zaměstnanci ve školství, odborově organizovaní, se chtějí prostřednictvím své odborové organizace podílet na debatě o fungování školství a o podmínkách vytvářených státem pro jeho činnost, a to ve všech složkách finančních, materiálních, personálních i legislativních. Prezentace toho co chceme není samoúčelným zviditelňováním odborového svazu. Naše návrhy vycházejí z poznatků praxe, ze stanovisek a názorů pedagogických pracovníků i dalších řadových zaměstnanců, kteří činnost škol a školských zařízení každodenně zajišťují. Zpracováním dokumentu České školství co chceme ČMOS PŠ opětovně potvrzuje své stanovisko, že školství je nutno chápat jako společenskou prioritu a všestranně podporovat jeho stabilní fungování a rozvoj reagující na nové potřeby. Řízení školství Jasnou státní koncepci ve vzdělávání Odborné metodické řízení školství Odpolitizování řízení škol Optimalizaci sítě škol včetně soukromých a církevních provádět s ohledem na konkrétní region a s přihlédnutím k demografickému vývoji Dlouhodobě požadujeme, aby školství bylo řízeno na odborné bázi a na základě obecného konsensu mezi politiky na úrovni centra i samospráv. S obměnou ministrů školství dochází k zásadním změnám ve školské politice a přístupu k řešení současných problémů. Chybí stabilní a motivující prostředí pro zaměstnance škol, perspektiva a záruky pro potencionální rozvoj. Velmi často se objevují názory, že odvětvové řízení školství bylo efektivnější a pro školy přínosnější. Stát resp. ministerstvo školství by mělo hledat nástroje a možnosti, jakým způsobem nabídnout školám odbornou metodickou pomoc. Posláním politiků, bez ohledu na okruh jejich působnosti, není ovlivňovat obsah školních vzdělávacích programů ani vnitřní chod škol. Změny v síti škol je nutno provádět v souladu s prioritami a pravidly, na kterých by měl existovat většinový konsensus i se sociálními partnery. Financování školství Zvyšování výdajů na vzdělávání v % z HDP na úroveň vyspělých států EU Změnu financování přímých výdajů regionálního školství na jednodušší, vhodnější a transparentnější systém Zvyšování finančních prostředků na ostatní neinvestiční výdaje ve školství Tarifní systém odměňování ve školství zohledňující délku započitatelné praxe Zvyšování úrovně odměňování pedagogických pracovníků nad celostátní průměrnou mzdu Zachovat odměňování nepedagogických pracovníků ze státního rozpočtu kapitoly školství Zachovat financování školního stravování z prostředků státu Využití úplaty za vzdělávání v předškolním, zájmovém a základním uměleckém školství pouze pro výchovně-vzdělávací činnost Snižování státních dotací soukromým školám 1
Česká republika patří v Evropě mezi státy s nejnižším procentem výdajů z HDP na výchovu a vzdělávání. Z tohoto stavu pak vyplývají další problémy při zabezpečování rozvoje školství v ČR, jako např.: neustále klesající prostředky na ostatní neinvestiční výdaje, postupné odbourávání tarifního systému odměňování zaměstnanců ve školství, neuvážené návrhy na rychlé změny financování regionálního školství, neexistence kariérního řádu apod. Naším záměrem, v dlouhodobém horizontu, je postupné řešení jednotlivých bodů v kapitole Financování školství. Problematika financování školství se tak přímo dotýká i dalších kapitol dokumentu České školství co chceme, především pak řízení školství, postavení pedagogických pracovníků a jejich profesního rozvoje a postavení nepedagogických pracovníků v systému školství. Postavení pedagogických pracovníků a jejich profesní rozvoj Jednoznačnou právní úpravu pracovně-právních vztahů pedagogických pracovníků a jejich ochranu při výkonu práce Do přípravy pedagogických pracovníků na jejich budoucí povolání zařadit pracovněprávní oblast Motivační kariérní řád Zlepšování podmínek pro DVPP a profesní rozvoj pedagogických pracovníků Zakotvit psychickou pracovní zátěž pedagogických pracovníků do příslušné právní normy Vzhledem k současné společenské situaci, kdy dochází k nárůstu agresivity jak ze strany žáků, tak rodičů, uzákonit právní ochranu pedagogických pracovníků (částečný statut veřejného činitele), popř. začlenit do skupin zaměstnanců, kterým hrozí zvýšené riziko při práci (novela trestního zákoníku). V rámci akreditovaných studijních programů na veřejných vysokých školách, které připravují pedagogické pracovníky, by bylo vhodné zařadit předmět pracovně-právní vztahy. Tím by se nepochybně posílila jejich znalost této problematiky. V rámci životní kariéry pedagogických pracovníků vytvořit kariérní řád, který bude pracovníky motivovat v jejich dalším vzdělávání a práci se žáky (2 atestace podložené finanční odměnou, kreditní systém (zdravotníci) inspirace Slovensko, Slovinsko, Finsko). Umožnit všem pedagogickým pracovníkům, kteří se chtějí dále vzdělávat a prohlubovat své znalosti, absolvovat kurzy DVPP, které budou zajištěny po všech stránkách (ceny kurzů, suplování apod.). Vytvořit právní normu, která bude upravovat pracovní podmínky vzhledem k psychické zátěži pedagogických pracovníků, a umožní jejich zvýhodnění (např. po 20leté praxi delší studijní volno nebo dovolená). Postavení nepedagogických pracovníků v systému vzdělávání Zachování postavení nepedagogických pracovníků jako součást vzdělávacího systému Centrální standardy pracovních úkonů odvíjené od rozsahu a náročnosti práce Nepedagogičtí pracovníci tvoří jeden celek spolu s pedagogickými pracovníky škol. Obslužné činnosti, které ve škole zajišťují, jsou neoddělitelnou součástí celé vzdělávací soustavy. Je proto nezbytné, aby nadále byli zaměstnanci dané školy či školského zařízení Je nutné standardizovat obsah a rozsah pracovních úkonů s ohledem na charakter vykonávané práce. Stanovování úvazků podle počtu žáků je v tomto případě irelevantní. 2
Předškolní vzdělávání Zachování předškolního vzdělávání ve školském zákoně Snížení rozsahu přímé pedagogické činnosti u ředitelek MŠ, jejich zástupkyň a vedoucích učitelek Legislativní úpravu přijímání dětí mladších tří let na zkušební dobu Legislativní úpravu snížení počtu dětí připadajících na jednu učitelku v jednotlivých činnostech výchovně-vzdělávacího procesu Význam předškolního vzdělávání pro rozvoj dítěte a jeho budoucí vzdělávání dokazují zkušenosti i ze zemí OECD. Výzkumy ukazují, že děti, které absolvovaly předškolní vzdělávání, lépe prospívají v základní škole. Předškolní věk je období, kdy je dítě nejvnímavější. Vyspělé státy věnují předškolnímu vzdělávání stále větší pozornost, protože hraje důležitou roli v životě dítěte. Stálé zvyšování administrativy v práci vedoucích zaměstnanců MŠ vede k přetěžování těchto zaměstnanců, pokud tato činnost není dokonce na úkor přímé práce s dětmi. Obě části (přímá a nepřímá) se při aktivním a zodpovědném přístupu nedají v řádné pracovní době zvládnout. Přijímání dětí mladších tří let do předškolního zařízení má svá rizika. Není výjimkou, že děti nejsou připraveny na vstup do kolektivního zařízení a nemají osvojeny základní návyky sebeobslužné a hygienické. Tato skutečnost komplikuje pedagogickou činnost, a to v době stále se zvyšujícího počtu dětí ve třídách nepřináší prospěch celému kolektivu. Je nutné v legislativě zakotvit zkušební dobu, kdy se ověří připravenost dítěte. Zajistit kvalitní vzdělávání s vysokým počtem dětí na jednoho pedagogického pracovníka není možné i v souvislosti s individuálními potřebami. Pokud má být realizován RVP pro PV a jeho cíle, je potřeba v legislativní normě snížit počet dětí na jednu učitelku. Základní vzdělávání Rozšíření společného základu učiva v Rámcovém vzdělávacím programu učivo a očekávané výstupy definovat pro jednotlivé ročníky Zajištění odborné pomoci školám pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami nejen prostřednictvím speciálních center, ale i přímo ve školách Stanovení maximálního počtu žáků se speciálními vzdělávacími potřebami ve třídě základní školy Podporu manuální zručnosti žáků Využívání srovnávacích zkoušek pouze jako nástroje pomoci školám a žákům, nikoli jako segregačního nástroje Speciální školství Zachování systému speciálních a praktických škol Je nezbytné rozšíření společného základu učiva v Rámcovém vzdělávacím programu. Učivo a očekávané výstupy definovat pro jednotlivé ročníky sjednotit soubor vědomostí a dovedností pro každý ročník. Roztříštěnost učiva klade nároky nejen na rodiče a žáky, ale zejména na učitele. Zajištění odborné pomoci školám pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami nejen prostřednictvím speciálních center, ale i přímo ve školách integrace a inkluze přistupuje k žákům necitlivě, vytrácí se individuální přístup. Nebere se ohled na přání žáků, rodičů, učitelů jak v jednom, tak i ve druhém směru. Klesá úroveň třídy, učitel nemá dostatek času věnovat se současně nadaným žákům i žákům se speciálními vzdělávacími potřebami. 3
Podporu manuální zručnosti žáků chceme podporovat zajištění materiálních podmínek pro takové předměty, jako jsou např. pracovní činnosti. Ve školách se ruší dílny, chybí aprobovaní učitelé, technické zázemí i materiál pro výuku. Využívání srovnávacích zkoušek pouze jako nástroje pomoci školám a žákům, nikoli jako segregačního nástroje srovnávací testy navádějí učit pouze pro to, aby škola dobře dopadla v testech a ostatní učivo jde stranou. Vytvoří se elitářství, školy nebudou chtít přijmout žáky se speciálními vzdělávacími potřebami, aby jim nekazili průměr. Doporučujeme, aby srovnávací testy byly použity jako motivační prvek pro žáky např. jako součást přijímacího řízení na víceletá gymnázia či jiné střední školy. Základní umělecké vzdělávání Zachování základního uměleckého vzdělávání ve školském zákoně jako pevné součásti na sebe navazujícího uměleckého vzdělávání Zachování struktury základního uměleckého vzdělávání a široké sítě základních uměleckých škol Zachování finanční podpory soutěží a talentovaných žáků Přestože základní umělecké vzdělávání (ZUV) neposkytuje stupeň vzdělání, je důležité pro další studium ve středních, vyšších odborných školách uměleckého a pedagogického zaměření a konzervatořích, nebo pro studium na vysokých školách s uměleckým nebo pedagogickým zaměřením. Struktura ZUV a široká síť základních uměleckých škol zajišťuje rovný přístup ke vzdělání, významně přispívá k výchově dětí a mládeže, ke kulturnímu životu a tradicím regionu a země. Důležité je proto nejen zachovat, ale i podle místních potřeb rozšiřovat kapacitu škol. Podpora soutěží a soutěžních přehlídek ve všech uměleckých oborech ZUV a talentovaných žáků je významnou součástí výchovně vzdělávacího systému zakotveného ve školském zákoně. V zájmu kvality soutěží a soutěžních přehlídek není možné snižovat finanční prostředky na organizování soutěží vyhlašovaných MŠMT. Cílem soutěží a soutěžních přehlídek je srovnávání kvality pedagogického procesu v základních uměleckých školách a významná podpora talentovaných žáků. Školská výchovně-vzdělávací zařízení Zachování školských zařízení pro zájmové vzdělávání (školní družiny, školní kluby a střediska volného času) ve školském zákoně jako nedílné součásti základního školství Vytvoření stejných pracovních podmínek pro výkon vychovatelské profese na plný úvazek, stejně jako u ostatních pedagogických pracovníků (sjednocení úvazků na spodní hranici rozpětí) Jasně definované postavení vedoucí vychovatelky v jednotlivých školských zařízeních Snížení počtu dětí v jednotlivých odděleních školní družiny tak, aby byly dodrženy požadavky na bezpečnost a ochranu dětí Školská výchovně vzdělávací zařízení pro zájmové vzdělávání měla a doposud mají v našem školském systému dlouholetou a nezastupitelnou tradici. Proto chceme zachovat tato zařízení jako nezbytnou součást vzdělávacího systému garantovaného státem a zároveň jako nedílnou součást základního školství. Nařízení vlády, kterými se stanoví rozsah přímé výchovné činnosti pedagogických pracovníků, určuje pro vychovatelky ŠD a ŠK míru přímé výchovné činnosti 28-30 hodin týdně. Je zneužívána hranice 30 hodin, aniž to vyžaduje provoz daného zařízení a vychovatelky jsou nuceny stále častěji pracovat na zkrácené úvazky. Na základě těchto 4
skutečností chceme sjednotit úvazky na spodní hranici rozpětí, tj. 28 hodin přímé výchovné práce, která je dle výkladu MŠMT plným úvazkem. Pozice vedoucí vychovatelky byla vždy zárukou kvality odvedené práce ve ŠD a ŠK. Chceme docílit toho, aby vedoucí vychovatelka pracovala v družině tak jako dříve, kdy měla určenou náplň práce s danými kompetencemi a na vzniklé problémy v zařízeních mohla být okamžitá reakce. Upozorňujeme na to, že je nezbytné stanovit pro oddělení ŠD počet zapsaných žáků (navrhujeme, aby v oddělení bylo zapsáno 25 pravidelně docházejících žáků a 5 nepravidelně docházejících žáků tak, aby byla splněna podmínka 30 účastníků). Potom lze připravovat programy činností bez obav, že dojde při akcích mimo objekt družiny k porušení podmínek bezpečnosti práce a ochrany dětí. Chceme iniciovat změnu vyhlášky a zapracovat do ní doposud neřešenou situaci ohledně bezpečnosti a zdraví dětí těchto zařízeních. Středoškolské vzdělání Zavedení povinných přijímacích zkoušek na všechny obory středních škol ukončených maturitní zkouškou Konání jednotné přijímací zkoušky zadávané centrálně v jednom termínu. Státní maturitní zkoušku s jednou úrovní Dva povinné předměty státní maturitní zkoušky: český jazyk, cizí jazyk nebo matematika Vyšší zapojení podnikatelského sektoru do financování odborného školství Zapojení odborníků z praxe do vzdělávání žáků SOU a SOŠ Je potřeba zlepšit úroveň přijímaných žáků na jednotlivé obory středních škol zakončené maturitní zkouškou a zároveň také zajistit srovnání úrovně znalostí přijímaných absolventů jednotlivých ZŠ. Požadujeme uzákonit jednu úroveň státní maturitní zkoušky s tím, že bude navyšována hranice náročnosti (cut-off score). Umožnit alternativní volbu matematiky, nebo cizího jazyka pro studenty technických a uměleckých oborů je vhodné s ohledem na různou úroveň podpory matematiky ve školních vzdělávacích programech. Z důvodu získávání žáků pro studium technických oborů, které v praxi chybí, doporučujeme více spolupracovat se strojírenskými firmami a podniky. Zajistit větší provázanost odborné přípravy mezi školami a zaměstnavateli (ukazuje se, že velmi chybí praktická příprava učňů a studentů technických oborů přímo v podnicích) je jistě žádoucí. 5
PŘEHLED PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ, JICHŽ SE NAVRHOVANÁ OPATŘENÍ DOTÝKAJÍ: Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce Nařízení vlády č. 564/2006 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě Vyhláška č. 263/2007 Sb., kterou se stanoví pracovní řád pro zaměstnance škol a školských zařízení zřízených MŠMT, krajem, obcí nebo dobrovolným svazkem obcí Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník Zákon č. 563/2004Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů Nařízení vlády č. 75/2005 Sb., o stanovení rozsahu přímé vyučovací, přímé výchovné, přímé speciálně pedagogické a přímé pedagogicko-psychologické činnosti pedagogických pracovníků Vyhláška č. 317/2005 Sb., o dalším vzdělávání pedagogických pracovníků, akreditační komisi a kariérním systému pedagogických pracovníků Zákon č. 306/1999Sb., o poskytování dotací soukromým školám, předškolním a školským zařízením Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) Vyhláška č. 671/2004 Sb., kterou se stanoví podrobnosti o organizaci přijímacího řízení ke vzdělávání ve středních školách Vyhláška č. 14/2005 Sb., o předškolním vzdělávání Vyhláška č. 48/2005 Sb., o základním vzdělávání a některých náležitostech plnění povinné školní docházky Vyhláška č. 71/2005 Sb., o základním uměleckém vzdělávání Vyhláška č. 72/2005 Sb., o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních Vyhláška č. 73/2005 Sb., o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných Vyhláška č. 74/2005 Sb., o zájmovém vzdělávání Vyhláška č. 108/2005 Sb., o školských výchovných a ubytovacích zařízeních a školských účelových zařízeních Vyhláška č. 492/2005 Sb., o krajských normativech Vyhláška č. 177/2009 Sb., o bližších podmínkách ukončování vzdělávání ve středních školách maturitní zkouškou V Praze, dne 15. listopadu 2012 6