VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA. Porodní asistentka. Premenstruační syndrom z pohledu porodní

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Porodní asistentka Premenstruační syndrom z pohledu porodní asistentky bakalářská práce Autor: Jiřina Jansová Vedoucí práce: Mgr. Lenka Görnerová Dis. Jihlava 2012

PODĚKOVÁNÍ Mé poděkování patří Mgr. Lence Görnerové Dis. za její vstřícnost, rady a podněty při tvorbě této bakalářské práci. Dále bych ráda poděkovala všem respondentkám za vyplnění dotazníku a za jejich čas, který mu věnovaly.

Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracovala jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušila autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též AZ ). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne 25.5 2012 Podpis

Anotace Bakalářská práce Premenstruační syndrom z pohledu porodní asistentky je složena z teoretické a výzkumné části. Teoretická část je založena na definici menstruačního cyklu, na vysvětlení pojmu premenstruační syndrom a na možnosti jeho léčby. Zejména pak na konzervativní doporučení. Výzkumná část je založena na vyhodnocení dotazníků týkající se výskytu a příznaků menstruačního syndromu. Výsledku jsou uvedeny v diskuzi a závěru. Klíčová slova Premenstruační syndrom, anatomie ženy, menstruační cyklus, nepříjemné projevy v období před menstruací, léčba premenstruačního syndromu, příznaky premenstruačního syndromu. Anotation Bachelor thesis Premenstrual syndrome from the perspective of midwives is consists of theoretical and research section. The theoretical part is based on the definition of the menstrual cycle, explain the concept of premenstrual syndrome and its treatment.in particular, the conservative recommendations. Research section is based on the evaluation regarding the occurrence and symptoms of menstrual syndrome. The results are given in the discussion and conclusion. Key words Premenstrual syndrome, women anatomy, menstrual cycle, unpleasant symptoms in the period before menstruation, premenstrual syndrome treatment, symptoms of premenstrual syndrome.

Obsah Obsah... 5 1 Úvod... 8 2 Teoretická část... 10 2. 1 Ženský pohlavní systém... 10 2. 1. 2 Pohlavní žlázy... 10 2. 1. 3 Pohlavní cesty... 11 Vejcovod... 11 Děloha... 12 Stěna děložní... 13 2. 2 Menstruační cyklus... 13 2. 2. 1 Folikulární fáze... 14 2. 2. 2 Ovulační cyklus... 14 2. 2. 3 Luteální fáze... 15 2. 2. 4 Sekreční fáze menstruace... 15 2. 3 Cyklické změny v ženském těle... 16 2. 3. 1 Ovariální cyklus... 16 2. 3. 2 Endometriální cyklus... 16 2. 3. 3 Cervikální cyklus... 16 2. 3. 4 Vaginální cyklus... 16 2. 3. 5 Cyklus mléčné žlázy... 17 2. 4 Premenstruační syndrom... 17 2. 4. 1 Definice... 17 2. 4. 2 Historie... 17 2. 4. 3 Etiologie... 18 2. 4. 4 Příznaky... 19 2. 4. 5 Diagnostika... 20 5

2. 4. 6 Léčba... 20 2. 5 Premenstruační syndrom z pohledu porodní asistentky... 21 2. 5. 1 Dieta... 21 2. 5. 2 Hořčík... 22 2. 5. 3 Olej pupalky dvouleté... 23 2. 5. 4 Byliny... 23 2. 5. 5 Homeopatika... 24 2. 5. 6 Aromaterapie... 26 3 Praktická část výzkum... 28 3.1 Cíle a hypotézy výzkumu... 28 3.2 Metodika výzkumného řešení... 29 3. 2. 1 Zkoumaný soubor a jeho charakter... 29 3. 2. 2 Organizace výzkumu... 29 3. 2. 3 Dotazníkové šetření... 29 3. 2. 4 Zpracování dat... 29 3. 3 Interpretace výsledků... 30 Znalost termínu premenstruační syndrom... 30 Bolest hlavy před menstruací... 31 Křeče v podbřišku před menstruací... 32 Citlivost prsů v období před menstruací... 33 Změna chuti k jídlu před menstruací... 34 Zácpa v období před menstruací... 35 Únava v období před menstruací... 36 Změna nálad v období před menstruací... 37 Snížená sexuální touha v období před menstruací... 38 Používané metody zmírňování nepříjemných pocitů v období před menstruací. 39 Užívání hormonální antikoncepce... 41 6

Parita respondentek... 42 Věk respondentek... 43 3. 4 Vyhodnocení hypotéz... 44 4 Diskuze... 51 5 Závěr... 55 Seznam použité literatury:... 56 Seznam zkratek... 58 Seznam tabulek... 59 Seznam grafů... 60 Přílohy... 61 Dotazník... 61 7

1 Úvod Premenstruační syndrom je soubor příznaků, jak fyzických, tak i psychických, které se vyskytují vždy v období před prvním dnem menstruace. Tyto příznaky mohou být pro ženu velice nepříjemné a mohou ji dokonce omezovat v jejím běžném životě a snížit kvalitu života. Příznaků premenstruačního syndromu je popisováno několik, což svědčí o individuálním vnímání změn v období před menstruací. Mezi nejběžnější příznaky patří migrénovité bolesti hlavy, změny chutě k jídlu, nespavost, problémy s vyprazdňováním, otoky, citlivosti prsů, křečovité bolesti v podbřišku, změny nálad až deprese. I přesto, že je premenstruačním syndrom neustále studován, není přesně známá účinná léčba těchto příznaků ani přesný důvod výskytu syndromu. Obecně je ale syndrom definován jako nerovnováha mezi produkcí progesteronů a estrogenu během menstruačního cyklu. Z tohoto důvodu si některé ženy, které premenstruačním syndromem trpí, nechávají předepisovat hormonální antikoncepci, ta blokuje ovulačních cyklu a tím produkci progesteronů. Individuální vnímání a výskyt příznaků znamenají také individuální léčbu. Mezi možnosti zmírnění příznaků premenstruačního syndromu patří několik farmakologických přípravků například diuretika, analgetika či spasmolytika, ale také antidepresiva. Farmaka nejsou jedinou možností, existuje spousta konzervativních metod, které mohou účinně premenstruační syndrom zmírňovat. Mezi tyto konzervativní metody patří mimo jiné přikládání teplých obkladů, relaxační cvičení, aromaterapie, masáže či dietní opatření jako například zvýšený přísun hořčíku či využití oleje z pupalky dvouleté. Úkolem porodní asistentky v problematice premenstruačního syndromu je se dívat na ženu jako na jedinečnou individuální bytost. Získat si důvěru, aby byla žena schopna se porodní asistence otevřít a sdělit ji vnímání premenstruačního syndromu a jeho příznaků. Na základě toho má porodní asistentka ženě doporučit vhodné metody, které by mohly být účinné právě pro ni. Prioritou porodní asistentky by mělo být nejprve využití konzervativních metod a nezasahovat tak do přirozeného menstruačního cyklu ženu. Až poté, co se tyto metody nebudou jevit jako účinné a nebudou zlepšovat 8

nepříjemné projevy premenstruačního syndromu, by měla být na řadě léčba farmakologická. Práce má 4 cíle. Cíl č. 1: Zjistit, jaké jsou nejčastější projevy menstruačního syndromu. Cíl č. 2: Zjistit, které metody na zmírnění premenstruačního syndromu používají respondentky nejčastěji. Cíl č. 3: Zjistit zda používání hormonální antikoncepce snižuje výskyt premenstruačního syndromu. Cíl č. 4: Zjistit, zda to, že ženy už rodily, má vliv na snížení premenstruačního syndromu. Hypotéza č. 1: Víc jak 50% žen trpí před menstruací bolestí hlavy. Hypotéza č. 2 : Víc jak 40% žen trpí před menstruací křečemi v podbřišku. Hypotéza č. 3: Víc jak 40% žen trpí před menstruací změnami nálad. Hypotéza č. 4: Víc jak 50% žen používá na zmírnění příznaků premenstruačního syndromu analgetika. Hypotéza č. 5: Víc jak 30% žen používá na zmírnění příznaků premenstruačního syndromu aplikaci tepla. Hypotéza č. 6: U žen užívajících hormonální antikoncepci je menší výskyt premenstruačních příznaků než u žen, které hormonální antikoncepci neužívají. Hypotéza č. 7: U žen, které rodily je menší výskyt premenstruačních příznaků než u žen, které nerodily. 9

2 Teoretická část 2. 1 Ženský pohlavní systém Pohlavní systém ženy je funkčně i anatomicky velice složitý. V reprodukčním procesu zajišťuje umožňování dvou hlavních procesů: fertilizace a gestace (Dylevský, 2009). Fertilizace znamená oplození vajíčka, což je děj, kdy spermie proniká do vajíčka. Gestace je doba těhotenství, tudíž doba vývoje oplozeného vajíčka, zárodku a plodu v organismu ženy (Dylevský, 2009). Stavba ženského těla odpovídá biologické funkci, kterou zastává. Pohlavní ústrojí ženy je složeno z párových žláz. K párovým ženských žlázám patří vaječníky a vývodné pohlavní cesty, což jsou párové vejcovody. Ve vejcovodech dochází ke splynutí vajíčka se spermií a k začátku vývoje zárodku. Dále k nim patří děloha, zde se zárodek a následně plod vyvíjí, pochva, je orgán, který slouží ke kopulační funkci a jako porodní cesty, a zevní pohlavní orgány. Mezi zevní pohlavní orgány patří vulva, velké a malé stydké pysky, poštěváček (Dylevský, 2009). 2. 1. 2 Pohlavní žlázy Vaječník (ovarium) je párový žláza. Je zavěšen na boční stěně malé pánve pomocí pobřišnice. Vaječník váží zhruba 6 10 g, je dlouhý 3 5 cm, široký cca 1,5 cm široký a asi 1 cm silný. Rozlišuje dva póly: horní pól, který směřuje k vejcovodu a dolní pól je přiklopen k děloze (Dylevský, 2009). 10

Stavba vaječníku - na povrchu je vaječník světle růžový; v dětství je povrch hladký, v dospělosti je hrbolatý vyklenujícími se váčky a ve stáří je jizvený. Zevní vrstva je tvořena plochým epitelem. Pod touto vrstvou je vlastní vazivový obal vaječníku (tunica albuginea). Na řezu vaječníkem lze rozdělit vrstvu korovou, která je vnější a vnitřní vrstvu dřeňovou. V kůře vaječníku jsou uložena v různě velkých váčcích folikulech vajíčka. Většina folikulů tvoří primární folikuly, dále jsou tu sekundární folikuly a zrající a zralé Graafovy folikuly (Dylevský, 2009). 2. 1. 3 Pohlavní cesty Mezi pohlavní cesty patří párové vejcovody, děloha, pochva a zevní pohlavní orgány. Vzhledem k uložení vaječníku a vejcovodů tvoří přívěsky (adnexa) děložní (Dylevský, 2009). Vejcovod Vejcovod (salpinx, tuba uterina) je trubice dlouhá 8 15 cm a 6 8 cm široká. Vejcovod je členěn na několik úseků, ale pro hlavní funkci vejcovodu, což je oplození a transport oplozeného vajíčka do dělohy, má rozšířený úsek navazující na začátek vejcovodu. Vstup lemují dlouhé třásnité výběžky (fimbriae) (Dylevský, 2009). Stavba stěny vejcovodu má charakteristické rysy jako všechno trubicovité orgány. Jsou to sliznice, svalová vrstva, pobřišnice. Sliznice je pokrytá kmitajícími řasami směrem do dělohy a dále buňkami, které produkují hlen živící oplozené vajíčko v první fázi zárodku. Oba tyto mechanizmy se podílejí na funkcí vaječníku: transport vajíčka a vytváření optimálních podmínek pro oplození a počáteční fázi zárodku (Dylevský, 2009). 11

Děloha Děloha je dutý svalový orgán. Slouží k přijetí oplozeného vajíčka, k výživě a ochraně zárodku a plodu (Roztočil, 2008). Děloha má hruškovitý tvar. Bývá 8 10 cm dlouhá, v nejširším místě bývá 5 cm široká. Tloušťka děložní sliznice bývá okolo 10 15 cm. Váží asi 50 g. U žen, co již rodily, jsou rozměry o něco větší. Děloha se také mírně zvětšuje během menstruace, kdy jsou její stěny prosáklé tkáňový mokem. Během těhotenství děloha se děloha zvětšuje, na konci těhotenství vyplňuje téměř celou dutiny břišní (Roztočil, 2008). Děloha se skládá s těla děložního (corpus uteri) a děložního krčku (cervix uteri). Obě části spojuje istmus uteri (Roztočil, 2008). Tělo děložní je největší část dělohy. Zaoblený okraj děložního těla (fundus uteri) představuje nejširší část dělohy. Přední strana naléhá na močový měchýř. Zadní stěna obrací proti rectu a naléhají na ni kličky tenkého střeva. Ve fundu děložním se obě strany stýkají. Po stranách do sebe zaoblenými hranami děložními (margines uteri) přecházejí. V místech, kde hrany děložní vstupují do fundu děložního, vybíhají z corpu děložního rohy děložní (cornua uteri), ve kterých do dělohy vstupují vejcovody (Roztočil, 2008). Děložní krček představuje zúženou kaudální část dělohy. Má válcovitý tvar. Ke krčku děložnímu přirůstá pochva. Horní část děložního krčku se nachází nad úponem pochvy. Dolní část leží pod poševním úponem a vyčnívá do pochvy jako čípek (portio vaginalis). Čípek měří okolo 1 cm. Na vrcholu děložního čípku se otevírá zevní děložní branka. U žen, co doposud nerotily má tvar kruhovitý. U multipar je má tvar příčně rozeklané štěrbiny. Povrch čípku děložního je kryt poševní sliznicí. Isthmus uteri je zúžený úsek mezi děložním hrdlem a tělem děložním. Je dlouhý okolo 1 cm (Roztočil, 2008). 12

Stěna děložní Je tvořena 3 částmi: děložní sliznice (endometrium), svalová vrstva (myometrium), povrchová vrstva (perimetrium). Myometrium tvoří hladká svalovina, proto má schopnost se stahovat a několikrát se zvětšit. Povrchová vrstva má serózní charakter. V této vrstvě probíhají velké cévy a nervy. Děloha je fixovaná k dutině břišní vazy (Rob, 2008). Endometrium prodělává během menstruačního cyklu změny sliznici pod vlivem hormonálních změn. V endometriální sliznici jsou přítomny děložní žlázy (glandulae uterinae). Pod vlivem progesteronu endometrium narůstá. Endometriální buňky se naplní glykogenem a následně vylučují hlen. Tímto procesem je sliznici připravena na přijetí oplozeného vajíčka (Rob, 2008). 2. 2 Menstruační cyklus Menstruační cyklus označujeme fyziologické periodické změny v těle ženy. Celý cyklus je pod kontrolou hormonálního reprodukčního systému. Jeho správné fungování je nezbytné pro reprodukci. Menstruační cykly ženy probíhají každý měsíc od puberty po menopauzu ( Ferin, 1997). Během menstruačního cyklu se ve vaječníku vyvine pouze jedno zrale vajíčko. Pokud 2 a více dojde k vývoji dvojčat, či trojčat. Uvolnění vajíčka dochází v období, které se nazývá ovulace. Po ovulaci dochází k přípravě endometria na přijetí oplozeného Vajíčka. Pokud k oplození nedojde, děloha začne sliznici odlučovat. Tento děj nazýváme menstruací. Odloučená výstelka, kromě své nehlubší vrstvy, odchází spolu s nesrážlivou krví přes pochvu ven s těla. Menstruační krev se nesráží díky enzymu, který se nazývá plazmin ( Ferin, 1997). Menstruační cyklus se skládá ze 4 fází, a to z folikulární, ovulační, luteální a sekreční menstruace ( Ferin, 1997). 13

2. 2. 1 Folikulární fáze Ve vaječníku začíná pod vlivem folikulostimulačního hormonu (FSH) růst několik folikulů. Folikuly obsahují vajíčka jejichž obaly produkují estrogeny, a to zejména estradiol. Tyto hormony zahajují vývin nové vrstvy endometria zvané proliferační endometrium. Stoupající hladina estrogenů začne působit díky negativní zpětné vazbě na hypofýzu. Ta snižuje hladinu folikulostimulačního hormonu. Inhibin, který vylučuje největší folikul, snižuje též sekreci folikulostimulačního hormonu ( Ferin, 1997). 2. 2. 2 Ovulační cyklus Zralý folikul je velký v průměru 12 20 mm. Stěna váčku je tvořena několika vrstvami buněk produkující testosteron měnící se na estrogeny. Proto se do krve uvolňují s folikulárních buněk pouze estrogeny. Jednotné dutiny ve váčku jsou vyplnění folikulární tekutinou. Zralý Graafův folikul vyklenuje povrch vaječníku a stěna váčku se v místě největšího vyklenutí ztenčuje a následně praská. Vytékající folikulární tekutina strhává vajíčko v na povrch ovaria, kde je zachyceno do břišního ústí vejcovodu ( Ferin, 1997). Proces uvolňování vajíčka z ovaria se nazývá ovulace. Dochází k ní přibližně v polovině menstruačního cyklu, tj. u pravidelného 28denního cyklu asi kolem 14. dne. Za 3 4 dny po ovulaci se slepí stěny vyprázdněného folikulu slepí a přemění se v žluté tělísko corpus luteum. Buňky tvořící jednu z vrstev stěny folikulu se mění v tzv. luteinové buňky, které obsahují žlutý pigment lutein. Luteinové buňky produkují hlavně hormon žlutého tělíska, který se nazývá progesteron, dále např. určité množství estrogenů ( Ferin, 1997). Pokud dojde k oplození vajíčka spermií, udržuje se produkce hormonů až do 4. měsíce těhotenství. Poté funkci přebírá placenta. Jestliže k oplodnění nedojde, mění se žluté tělísko ve vazivovou jizvu, která se nazývá bílé tělísko (corpus albicans). To je hormonální neaktivní ( Ferin, 1997). 14

2. 2. 3 Luteální fáze Za podpory hormonů vylučovaných hypofýzou se po ovulaci zbytek folikulu přetransformuje do žlutého tělíska (corpus luteum). Toto tělísko složí jako zdroj výživy pro embryo na začátku jeho vývoje. Žluté tělísko navíc produkuje hormon progesteron. Pokud dojde k oplození vajíčka, putuje přes vejcovod do děložní dutiny. Po implantaci vytváří rostoucí embryo hormon zvaný lidský choriový gonadotropin (hcg) a dává tak znát svou existenci mateřskému systému Lidský choriový gonadotropin je důležitý pro udržení žlutého tělíska a pokračování v produkci progesteronu. Pokud k těhotenství nedojde, žluté tělísko zaniká a hladiny estrogenů a progesteronů klesají. Klesnutí hladiny progesteronu je signál pro začátek menstruace. Dochází k přerušení krevního přivodu do endometria a k následné hypoxické nekróze. Snížení hladiny estrogenů zapříčiní pozdější růst hladin folikulostimulačního hormonu pro dozrávání nových folikulů ( Ferin, 1997). 2. 2. 4 Sekreční fáze menstruace V praxi se menstruace běžně nazývá jako perioda, menses, měsíčky. Její vynechání v reprodukčním věku většinou naznačuje vznik těhotenství. První menstruace se nazývá menarché. Průměrně začíná kolem věku 12 13 let. Objevit se ale může už od 8 do 16 let. Poslední menstruační cyklus v životě ženy se nazývá menopauza. Vyskytuje se obvykle ve věku od 45 až 55 let. Odchylky ať už od začátku menarche či menopauzy mohou signalizovat patologii a je nutné je řešit s gynekologem. Stejně tak ztráta menses může být signalizací začátku nějaké choroby, jako je například mentální anorexie či hormonální dysbalance ( Ferin, 1997). Průměrná doba trvání menstruačního cyklu je 28 dní. Fyziologická rozpětí je však 25 až 30 dní. Délka menstruace je průměrně 5 dní. Fyziologický je interval od 2 do 7 dnů. Jedna menstruace znamená ztrátu zhruba 50 až 80 ml menstruační krve (Ferin, 1997). Začátek menstruačního cyklu je brán jako 1. den menstruace ( Ferin, 1997) 15

2. 3 Cyklické změny v ženském těle Hladiny hormonů, které se během menstruačního cyklu mění, neovlivňují pouze děložní sliznici, ale mají za následek mnoho dalších struktur v ženském těle. Během menstruačního cyklu rozlišujeme 5 dalších cyklů ovariální, endometriální, cervikální, vaginální, a cyklus mléčné žlázy (Rob, 2008). 2. 3. 1 Ovariální cyklus Jako ovariální cyklus se nazývá dozrání Graafova folikulu, ovulace a vznik žlutého tělíska (Rob, 2008). 2. 3. 2 Endometriální cyklus Cyklické změny děložní výstelky, jeho proliferační a sekreční fáze- menstruace. Endometrium narůstá od 0,3 mm, krátce před menstruací má okolo 5 mm (Rob, 2008). 2. 3. 3 Cervikální cyklus Změny děložního hrdla projevující se různou konzistencí cervikálního hlenu. Hlen umožňuje průchod a přežití spermií. Během ovulace je řídký a tažný, což průchod spermií ulehčuje a tím vzrůstá šance na oplodnění (Rob, 2008). 2. 3. 4 Vaginální cyklus 16

Změny poševní sliznice, která na začátku menstruačního cyklu narůstá a v druhé polovině cyklu postupně odumírá a odchází s menstruační krví ven (Rob, 2008). 2. 3. 5 Cyklus mléčné žlázy Mléčná žláza je též pod vlivem účinků hormonů. Mléčné žlázové vývody se připravují na případné těhotenství a tím na začátek laktace. Proto některé ženy pociťují citlivost a napětí prsou před začátkem menstruace (Rob, 2008). 2. 4 Premenstruační syndrom 2. 4. 1 Definice Premenstruační syndrom je soubor fyzických, psychických i emocionálních příznaků, které jsou nepříjemné pro ženu i její okolí (Roztočil, 2011). Vyskytuje se v období před 1. dnem menstruace a ustupuje s nástupem menses. Vzniká většinou pravidelně ve stejném období menstruačního cyklu (Roztočil, 2011). 2. 4. 2 Historie V roce 1931 se objevily první zmínky o nepříjemné období předcházející začátek menstruačního krvácení, kdy americká lékař R. T. Frank vyslovil termín premenstruační tenze. V roce 1953 tento výraz opravují britští lékaři R. Green a K. Dalton na výraz, který používáme dodnes premenstruační syndrom. V lékařské literatuře zaměřující se psychiatricky se můžeme také potkat s termínem premenstruační dysforie (Mulač, 2008). 17

V minulosti byly ženy s premenstruačním syndromem léčeny jako psychicky nemocné. Dříve se dokonce uvádělo, že vznik premenstruačního syndromu je zapříčiněný z obavy z možného těhotenství (Mulač, 2008). Až do druhé poloviny minulého století byly ženy trpící premenstruačním syndromem léčeny heroinem, opiem, morfinem či aspirinem. Používaly horkou lázeň, vyhřáté polštáře a elektrické stimulátory. Pokud si žena stěžovala na své premenstruační křeče, byla pak posílaná k psychiatrům, jelikož se menstruační křeče považovaly za odmítání ženskosti (Livotiová, 2004). Doktorka Moore v roce 1992 publikovala článek shrnující několik různých záležitostí vyplývajících ze změn chování v období premenstruačního syndromu. Ukazuje například na: - zvýšenou kriminalitu žen, které již v minulosti trestný čin spáchaly, - častější pokusy o sebevraždu, - častější absence v zaměstnání a neúspěchy v práci, - stranění se společnosti či-li agorafobii, - zvýšenou nehodovost způsobenou únavou a podrážděním; (Shreeve, 1998). 2. 4. 3 Etiologie Dnešní poznatky svědčí o psycho-neuro-endokrinním původu premenstruačního syndromu. Premenstruační syndrom je definován jako neuroendokrinní porucha, která může být ovlivněna psychickými vlivy. Je také známa souvislost s cyklickou funkcí hypotalamo-hypofyzo-ovariální osy a s cyklickou sekrecí ovariálních steroidních hormonů v rámci menstruačního cyklu (Calda, 1999). 18

Příčiny vzniku premenstruačního syndromu již studovalo mnoho lékařů i léčitelů. Přesto otazníky přetrvávají. Dalo by se dokonce říct, že kolik výzkumů, tolik hypotéz. Podobná situace je i v léčbě premenstruačního syndromu. 2. 4. 4 Příznaky Příznaků je celá škála a jsou velice individuální. Dle Roztočila je dělíme na symptomy psychické a somatické. Symptomy psychické: - dysforie, - neklid, agresivita, - nervozita, podrážděnost, intolerance, - vyhledávání konfliktů, - deprese, emoční labilita, - narušení vztahů s okolím, - psychózy, suicidární pokusy, - kriminalita; (Roztočil, 2011). Symptomy somatické: - prsa - 60-80 % (napětí, zvětšení, hyperestezie), - abdomino - pánevní oblast (nafouknutí břicha, zvětšení objemu, pocit tíže), - venózní systém (otoky - víčka, prsty, kotníky), - zvýšení hmotnosti (pocit těžkých nohou, cyklická bolestivost varixů, hemeroidy), 19

- GIT příznaky (nauzea, bulimie, průjmy, obstipace), - neurologické příznaky (vertigo, cefalea, migrena), - dermatologické příznaky (akné, seborea, kopřivka, alergie, vulvovag. kandidósa), - urologické příznaky (cystitis, polakisurie, inkontinence), - srdce (palpitace); (Roztočil, 2011). 2. 4. 5 Diagnostika Diagnostika premenstruačního syndromu spočívá ve sledování příznaků alespoň 2 až 3 menstruačních cyklů (Roztočil, 2011). 2. 4. 6 Léčba Léčbu premenstruačního syndromu lze rozdělit na farmakologickou a nefarmakologickou. Farmakologická léčba: - hormonální : gestageny, estrogeny, antigonadotropiny, analoga GnRH, - psychotropní léčba (alprazolon, valpronate, fuoxetin), - diuretika (spirolacton), - venotonika (ruscus siccum), - inhibitory syntézy prostaglandinů; (Roztočil, 2011). 20

Nefarmakologická léčba: - dieta, - hořčík, - olej pupalky dvouleté, - byliny, - homeopatika, - aromaterapie; (Shreeve, 1998). 2. 5 Premenstruační syndrom z pohledu porodní asistentky Porodní asistentka je uznávána jako plně zodpovědný zdravotnický pracovník, který pracuje jako partner ženy, poskytuje jí potřebnou podporu, péči a radu. (Unie porodních asistentek, 2010). První volbou porodní asistentky v rámci problematiky premenstruačního syndromu by měla být vždy rada, doporučení či edukace, které nutně nemusí znamenat farmakologickou léčbu. Pro ženy trpící premenstruačním syndromem je hned několik konzervativních rad pro zmírnění příznaků premenstruačního syndromu. 2. 5. 1 Dieta Ženám trpícím premenstruačním syndromem se doporučují lehce stravitelné sacharidy. Ty se lehce vstřebávají a vyrovnávají hladinu glykémie v krvi. Poklesy glykémie jsou považovány za jednu z možných příčin vzniku premenstruačního syndromu (Shreeve, 1998). Jako přílohy k jídlům jsou doporučovány rýže, brambory, ovesné pečivo, těstoviny, obilné kaše, žitný a těstovinový chléb. Tyto přílohy by samozřejmě neměly být 21

doplněny tučnými přísadami jako například majonézou, uzeninou, máslem či tučným sýrem (Shreeve, 1998). Doporučuje se nahradit bílý chleb a pečivo spíše celozrnnými výrobky. Přednost by se mělo dávat rostlinným tukům před živočišnými. Velice vhodné je zvýšit příjem čerstvé zeleniny a čerstvého ovoce. Omezit by se pak mělo hlavně solení. Pokud se někdo bez solení neobejde, můžeme doporučit draselnou sůl, která nezatěžuje organismus v takové míře (Shreeve, 1998). Nejvhodnější úprava jídla je zejména taková, která nevyžaduje přidávání tuku. Ideální je úprava v páře, povaření, pečení (Shreeve, 1998). 2. 5. 2 Hořčík V roce 1983 vědec Guy E. Abraham vyslovil jako první teorii, že nedostatek hořčíku je příčinou premenstruačního syndromu. Od té doby mu mnoho praktických zkušeností i odborných prací dává za pravdu. V dubnu 1992 byla v Journal of Sexual Medicine v Pavii v Itálii provedena a následně publikována kontrolovaná studie potvrzující přínos léčby hořčíkem v tabletách. Dobrovolnicím se podávalo 360 mg hořčíku třikrát denně od 19. dne cyklu do začátku další menstruace. Léčba měla pouze zanedbatelné vedlejší účinky a jejím hlavním přínosem bylo zmírnění psychických obtíží jako například napětí, podrážděnosti, pocitů stresu či depresí (Shreeve, 1998). Účinky magnesia můžeme podpořit podáváním spolu s dalšími nutričními látkami. V popředí zájmu ve výzkumu premenstruačního syndromu je vitamin B6 (pyridoxin). Ten plní v těle několik desítek důležitých funkcí. Například pomáhá minerálním látkám prostoupit buněčnou membránu a dostat se tak z mimobuněčné tělní tekutiny do nitra buňky. Pyridoxin dále kontroluje přeměnu tryptofanu a dalších aminokyselin na neurotransmitery. Tím se podílí na regulaci nálady a dokonce zajišťuje větší odolnost vůči stresu. V praxi se bohužel ale teorie nepotvrdila. Specialista J. Klienjinen a jeho spolupracující tým publikoval Souhrnná zpráva o vitamínu B 6 v léčbě premenstruačního syndromu v roce 1990 v British Journal of Obstetrics 22

and Gyneacology. Došli v ní k závěru, že pyridoxin je pravděpodobně jen velmi slabě působící, čí dokonce zda působí vůbec. Za to doktor Michael Brush poukázal na výhody podávání hořčíku ve formě multivitaminových a minerálních komplexů (Shreeve, 1998). 2. 5. 3 Olej pupalky dvouleté Ženám trpícím menstruačním syndromem je doporučováno dvakrát denně po jídle užívat 50 100 mg oleje z pupalky dvouleté. Olej by se měl začít užívat dva dny před nástupem příznaků premenstruačního syndromu (Shreeve, 1998). Pupalkový olej má mimo jiné příznivý účinek na atopický ekzém. Ten má tendenci se zhoršovat v souvislosti s premenstruačním syndromem. Dále má výborný efekt na zmírnění bolesti v prsou způsobené obvykle benigními uzlíky v prsních žlázach (Shreeve, 1998). Olej z pupalky dvouleté může mít léčivý účinek na další onemocnění, které je vázáno na premenstruační syndrom a tím je dráždivý tračník. Jeho příznaky jsou bolesti břicha, nadýmání, průjmy i zácpy, plynatost, střevní nevolnosti (Shreeve, 1998). Pupalkový olej můžeme kombinovat s preparáty s obsahem minerálních látek a vitamínů. Vhodný je přídavek zinku, který je kofaktorem syntézy prostaglandinů z gama-linolenové kyseliny. Pupalkový olej spolu s kalciem je velmi vhodný přírodní lék v postmenopauzálním období (Shreeve, 1998). 2. 5. 4 Byliny Při menstruačních otocích je vhodné na odvodnění využít celer, kontryhel, petržel, chřest. Na mnoho příznaků premenstruačního syndromu pozitivně působí Vitex asgnus scastus neboli drmek obecný (Shreeve, 1998). Jedná se o bobule sklízející se v říjnu. Hlavní obsahové a účinné látky jsou vonné prchavé látky tzv. silice (limonen, cineol, pinen a sabinen). Dále flavonoidy 23

(kaempferol, orientin a isovitexin) a hormonům podobné látky. Jeho účinků jde dále využít i při menopauze, akné, ženské neplodnosti a při prevenci samovolného potratu u pacientek s nízkou hladinou patřičných hormonů. Lze ho užívat buď v surové formě či v tekuté formě kapek. Dále se doporučuje pití čaje z meduňky lékařské, která má zklidňující a uvolňující účinky. (Červenka, 2006) 2. 5. 5 Homeopatika Na premenstruační syndrom lze použít přípravky sépie, Mag-M (magnesium muraticum). Na podrážděnost a premenstruační tenzi kreosot. Calcarea ostrearum lastura ústřice nebo conium maculatum- jed z bolehlavu může zmírnit bolestivé pnutí v prsou (Shreeve, 1998). Zde pro příklad pár konkrétních homeopatických přípravku z nepřeberného množství zaměřených na zmírnění premenstruačních příznaků. Alumina Lze ho využít pokud premenstruační syndrom doprovází nepříjemnou zácpu. Aloe socotrina Uleví při plynatosti, bolestivých hemoroidech. Berberis vulgarit Vhodné při bolestech v podbříšku vyzařujích do lumbální krajiny. 24

Calcarea carbonica Mohou ho využít ženy trpící citlivostí prsou během období premenstruačního cyklu. Capsicum Zmírňuje bolesti hlavy, nervozitu a úzkost v období před menstruací. Kali carbonicum Upravuje kolísání nálad spjetých s premenstruačním syndromem. Magnesia muriatica Uvolňuje menstruační křeče. Pulsatilla Zmírňuje vystřelující bolest do šíje a horní části zad. Sepia Tlumí prudkou bolest hlavy způsobenou premenstruačním syndromem. Viburnum opulus Zklidňuje neklid a nervozitu před menstruací (Boericke, 2011). 25

2. 5. 6 Aromaterapie Léčivé esence, které pozitivně působí na zmírnění premenstruačního syndromu: Heřmánek vhodný při poruchách spánku, zmírňuje nervové napětí. Růže a santalové dřevo zvyšují sexuální touhu a celkově zlepšují náladu. Majoránka ve formě teplého obkladu ulevují při bolestech břicha a kříže, při bolestivých křečích. Pokud je v oleji, lze ji využít na masírování bolestivých partií. Rozmarýn lékařský, pelargonie ulevují od nadýmání spojeném s celkovým otokem provázejícím premenstruační syndrom (Shreeve, 1998). Éterické oleje Meduňka lékařská (Melissa officinalis) Má sedativní, harmonizující a antidepresivní účinky. Má analgetické a spasmolytické účinky. Dokáže zmírnit migrénu a premenstruační i menstruační bolesti. Usnadňuje proudění krve a tím i zmírňuje premenstruační tenzi. Olej z meduňky lékařské je velice dráhy, ale lze využít levandulovou silici, která má obdobné účinky. Levandule lékařská (Lanvandule officinalis) Zmírňuje napětí, úzkost, bolest a uvolňuje křeče. Potlačuje pocity zmatku, paniky až hysterii. Pomeranč sladký (Citrus aurantinum) Osvěžuje, uklidňuje a má harmonizující účinky. Působí na křeče, bolest hlavy, nadýmání, nevolnost a nechutenství. 26

Cypriš stálezelený (Cupressus sempervirens) Důležitý zejména v léčbě premenstruačního syndromu, jelikož má schopnost regulovat prodění krve v organismu. Má spasmolytický účinek. Posiluje žilní i nervový systém. Heřmánek pravý (Matricaria chamomlla) Pomáhá při migrénách, bolestech a menstruačních obtížích. Rozmarýn lékařský (Rosmarinum officinalis) Uvolňuje křeče, zmírňujě bolest a menstruační obtíže. Vhodný při celkovém fyzickém vyčerpání. Nesmí se používat v těhotenství. Růže damašská (Rosa damascena) Sedativní účinek. Zmírňuje premenstruační tenzi. Účinný při nespavosti, úzkosti a nervozitě (Burianová, 2008). 27

3 Praktická část výzkum 3.1 Cíle a hypotézy výzkumu Cíl č. 1: Zjistit, jaké jsou nejčastější projevy menstruačního syndromu. Cíl č. 2: Zjistit, které metody na zmírnění premenstruačního syndromu používají respondentky nejčastěji. Cíl č. 3: Zjistit zda používání hormonální antikoncepce snižuje výskyt premenstruačního syndromu. Cíl č. 4: Zjistit, zda to, že ženy už rodily, má vliv na snížení premenstruačního syndromu. Hypotéza č. 1 : Víc jak 50% žen trpí před menstruací bolestí hlavy. Hypotéza č. 2: Víc jak 40% žen trpí před menstruací křečemi v podbřišku. Hypotéza č. 3: Víc jak 40% žen trpí před menstruací změnami nálad. Hypotéza č. 4: Víc jak 50% žen používá na zmírnění příznaků premenstruačního syndromu analgetika. Hypotéza č. 5: Víc jak 30% žen používá na zmírnění příznaků premenstruačního syndromu aplikaci tepla. Hypotéza č. 6: U žen užívajících hormonální antikoncepci je menší výskyt premenstruačních příznaků než u žen, které hormonální antikoncepci neužívají. Hypotéza č. 7 : U žen, které rodily je menší výskyt premenstruačních příznaků než u žen, které nerodily. 28

3.2 Metodika výzkumného řešení 3. 2. 1 Zkoumaný soubor a jeho charakter V rámci výzkumu byl sestaven dotazník, který byl uveřejněn na internetu. Tento internetový dotazník vyplnilo 110 respondentek. Pro výzkum byly použity všechny vyplněné dotazníky. Jediné kritérium pro vyplnění dotazník byl, aby respondentky měly menstruační cyklus. 3. 2. 2 Organizace výzkumu Dotazník byl zadán do internetového souboru https://docs.google.com. Po vytvoření dotazníku v této databázi byl ve formě odkazu uveřejněn. Možnost vyplnění probíhala od ledna do poloviny dubna roku 2012. Po vyplnění dotazníku respondentkou byl následně odeslán zpět do uvedené databáze, která nebyla přístupná a viditelná. Tímto opatřením byla zajištěna anonymita respondentek. 3. 2. 3 Dotazníkové šetření Výzkum byl proveden dotazníkovou metodou. Dotazník obsahuje 13 otázek. U většiny otázek byly přesně zadaný výběr možnosti odpovědí. Pouze u dvou možností byla odpověď volná. Pro správné vyplnění dotazníku musela být u všech otázek vybraná alespoň jedna možnost odpovědi. Vyplnění dotazníku bylo zcela anonymní. 3. 2. 4 Zpracování dat Získaná data byla uložena v databázi na internetu. Tato databáze byla uložena do počítače a následně statisticky zpracována. Data byly zpracovány do tabulek a grafů. 29

3. 3 Interpretace výsledků Tabulka 1 - znalost termínu premenstruační syndrom Znalost termínu premenstruační syndrom počet % Ano, slyšela jsem tento termín, ale nevím, co přesněji znamená. 41 37% Ano, slyšela jsem tento termín a vím, co znamená. 60 55% Ne, nesetkala jsem se s tímto výrazem. 9 8% celkem 110 100% 8% 37% Ano, slyšela jsem tento termím, ale nevím, co přesněji znamená. Ano, slyšela jsem tento termím a vím, co znamená. Ne, nesetkala jsem se s tímto výrazem. 55% Graf 1 znalost termínu premenstruační syndrom Znalost termínu premenstruační syndrom Z celkového počtu 110 (100%) respondentek odpovědělo 41 (37%), že již tento termín slyšely, ale neví, co přesně znamená. 60 (55%) respondentek odpovědělo, že termín premenstruační syndrom slyšely a vědí, co znamená. S tímto termínem se nesetkalo 9 (8%) respondentek. 30

Bolest hlavy před menstruací Tabulka 2 Bolest hlavy před menstruací Bolest hlavy před menstruací počet % Ano, pravidelně 16 15% Ano, ale jen občas 34 31% Ne 60 55% celkem 110 100% 15% Ano, pravidelně Ano, ale jen občas Ne 55% 31% Graf 2 Bolest hlavy před menstruací Ze 110 (100%) respondentek 16 (15%) odpovědělo, že trpí bolestí hlavy pravidelně. 34 (31%) respondentek bolestí hlavy trpí, ale pouze občas. 60 (55%) bolestí hlavy netrpí. 31

Křeče v podbřišku před menstruací Tabulka 3 - Křeče v podbřišku před menstruací Křeče v podbřišku v období před menstruací počet % Ano, pravidelně 31 28% Ano, ale jen občas 53 48% Ne 26 24% Celkem 110 100% 24% 28% Ano, pravidelně Ano, ale jen občas Ne 48% Graf 3 - Křeče v podbřišku před menstruací Z počtu 110 (100%) respondentek 31 (28%) odpovědělo, že bolestmi podbřišku trpí pravidelně. 53 (48%) respondentek pociťuje bolest podbřišku pouze občas. Zbývajících 26 (24%) bolesti v podbřišku nemá. 32

Citlivost prsů v období před menstruací Tabulka 4- Citlivost prsů v období před menstruací Citlivost prsů v období před menstruací počet % Ano, pravidelně 40 36% Ano, ale jen občas 28 26% Ne 42 38% Celkem 110 100% 38% 36% Ano, pravidelně Ano, ale jen občas Ne 26% Graf 4 Citlivost prsů v období před menstruací Z celkového počtu 110 (100%) respondetek trpí pravidelně bolestmi prsů před menstruací 40 (36%). 28 (25%) respondetek cítí bolesti prsů pouze občas. 42 (38%) respondentek netrápí bolesti prsů vůbec. 33

Změna chuti k jídlu před menstruací Tabulka 5 Změna chuti k jídlu před menstruací Změna chuti k jídlu v období před menstruací počet % Ano, zvýšena chuť k jídlu 51 46% Ano, snížena chuť jídlu 11 10% Nezměněná chuť k jídlu 48 44% Celkem 110 100% 44% 46% Ano, zvýšena chuť k jídlu Ano, snížena chuť jídlu Nezměněná chuť k jídlu 10% Graf 5 Změna chuti k jídlu před menstruací Ze 110 (100%) respondentek odpovědělo 51 (46%), že mají v období před menstruací chuť k jídlu zvýšenou. Naopak sníženou chuť k jídlu pociťuje 11 (10%) respondentek. 48 (44%) respondentkám se chuť k jídlu nemění. 34

Zácpa v období před menstruací Tabulka 6 Zácpa v období před menstruací Zácpa v období před menstruací počet % Ano, pravidelně 8 7% Ano, ale jen občas 18 16% Ne 84 76% Celkem 110 100% 7% 17% Ano, pravidelně Ano, ale jen občas Ne 76% Graf 6 Zácpa v období před menstruací Z celkového počtu 110 (100%) respondentek odpovědělo 8 (7 %), že zácpou trpí pravidelně. 18 (16%) trpí zácpou občas. 84 (76%) respondentek tímto problémem netrpí vůbec. 35

Únava v období před menstruací Tabulka 7 Únava v období před menstruací Únava v období před menstruací počet % Ano, pravidelně 24 22% Ano, ale jen občas 54 49% Ne 32 29% Celkem 110 100% 29% 22% Ano, pravidelně Ano, ale jen občas Ne 49% Graf 7 Únava v období před menstruací Ze 110 (100%) respondentek trpí 24 (22%) pravidelnou únavou před menstruací. 54 (49%) cítí únavu pouze občas. 32 (29%) necítí únavu v období před menstruací. 36

Změna nálad v období před menstruací Tabulka 8 Změna nálad v období před menstruací Změna nálad v období před menstruací počet % Ano, pravidelně 49 45% Ano, ale jen občas 42 38% Ne 19 17% Celkem 110 100% 17% 45% Ano, pravidelně Ano, ale jen občas Ne 38% Graf 8 Změna nálad v období před menstruací Změnou nálad z celkového počtu 110 (100%) respondentek trpí změnou nálad 49 (45%). 42 (31%) trpí změnou nálad před menstruací pouze občas. Tímto problémem netrpí 19 (17%) respondentek. 37

Snížená sexuální touha v období před menstruací Tabulka 9 Snížená sexuální touha v období před menstruací Snížená sexuální touha v období před menstruací počet % Ano, pravidelně 12 11% Ano, ale jen občas 31 28% Ne 67 61% Celkem 110 100% 11% Ano, pravidelně Ano, ale jen občas 28% Ne 61% Graf 9 - Snížená sexuální touha v období před menstruací Ze 110 (100%) respondentek odpovědělo 12 (11%), že trpí sníženou touhou v období před menstruací. Občas má sníženou sexuální touhu 31 (28%) respondentek. Sexuální touha se v období před menstruací nesnižuje 67 (61%) respondentkám. 38

Používané metody zmírňování nepříjemných pocitů v období před menstruací Tabulka 10 Používané metody zmírňování nepříjemných pocitů v období před menstruací Používané metody zmírňování nepříjemných pocitů v období před menstruací počet % Aplikace tepla na bolestivou oblast 40 20% Léky proti bolesti 54 27% Zvýšení příjmu tekutin 16 8% Cvičení 18 9% Omezení kávy a černého čaje 5 3% Užívání bylinek 10 5 % Homeopatika 3 2% Užívání hormonální antikoncepce 24 12% Nepoužívání žádné metody, i přes vnímání nepříjemných pocitů 14 7 % Nepoužívání žádné metody,nepříjemné pocity nejsou pociťovány. 12 6% Používání jiné nezmíněné metody 4 2% Celkem odpovědí 200 100% 39

54 40 24 16 18 10 14 12 5 3 4 Graf 10 Používané metody zmírňování nepříjemných pocitů v období před menstruací Z celkových 200 (100%) odpovědí bylo 40 krát (20%) uvedeno, že využívanou metoda na zmírnění nepříjemných pocitů je aplikace tepla. 54 (27%) respondentek používá léky na bolest. 16 (8%) respondentek zvyšuje příjem tekutin. Cvičení využívá 18 (9%) respondentek. 5 (3%) omezuje pití kávy a černého čaje. 10 (5%) respondentek používá na zmírnění nepříjemných pocitů bylinky. Využití homeopatik bylo uvedeno v 3 krát (2%). 24 (12%) respondentek kvůli nepříjemným pocitům před menstruací užívá hormonální antikoncepci. 14 (7%) respondentek nevyužívá žádných metod, i když nepříjemné pocity mají. 12 (6%) respondentek nevyužívá žádné metody, protože nepříjemné pocity před menstruací nemá. Jiné nezmíněné metody používají 4 (2%) respondentky. 40

Užívání hormonální antikoncepce Tabulka 11 Užívání hormonální antikoncepce Užívání hormonální antikoncepce počet % Ano 49 45% Ne 61 56% Celkem 110 100% 45% Ano Ne 55% Graf 11 Užívání hormonální antikoncepce Z celkového počtu 110 (100%) respondentek užívá hormonální antikoncepci 49 (45%). 61 (55%) respondentek hormonální antikoncepci neužívá. 41

Parita respondentek Tabulka 12 Parita respondentek Parita počet % Ano 46 42% Ne 64 58% Celkem 110 100% 42% Ano Ne 58% Graf 12 Parita respondentek Ze 110 (100%) dotazovaných žen rodilo 46 (42%). Nerodilo 64 (58%) respondentek. 42

Věk respondentek Tabulka 13 Věk respondentek Věk počet % 11 15 let 38 35% 21-30 let 39 36% 31-40 let 19 17% 41-50 let 13 12% 51-60 let 1 1% celkem 110 100% 12% 1% 35% 17% 11 15 let 21-30 let 31-40 let 41-50 let 51-60 let 35% Graf 13 Věk respondentek Z celkového počtu 110 (100%) bylo 38 (35%) respondentek ve věku od 11 do 15 let. 39 (35%) bylo ve věku od 21 do 30 roků. Respondentek ve věkové skupině 31 až 40 let bylo 19 (17%). 13 (12%) dotazovaných žen bylo 13. 1 (1%) respondentka byla ve věku od 51 do 60 let. 43

3. 4 Vyhodnocení hypotéz Hypotéza č. 1: Víc jak 50% žen trpí před menstruací bolestí hlavy. Tabulka 14 Hypotéza č. 1 bolesti hlavy Bolesti hlavy Počet % Ano 50 46% Ne 60 55% Celkem 110 100% 46% Ano Ne 55% Graf 14 Hypotéza č. 1 bolesti hlavy. Hypotéza č. 1 se nepotvrdila. Z výzkumu vyplynulo, že 45% respondetek trpí bolesti hlavy před menstruací. 44

Hypotéza č. 2 : Víc jak 40% žen trpí před menstruací křečemi v podbřišku. Tabulka 15 Hypotéza č. 2 křeče v podbřišku Křeče v podbřišku Počet % Ano 84 76% Ne 26 24% Celkem 110 100% 24% Ano Ne 76% Graf 15 Hypotéza č. 2 křeče v podbřišku Hypotéza č. 2 se potvrdila. Křečemi v podbřišku trpí dokonce 84 (76%) respondentek. 45

Hypotéza č. 3: Víc jak 40% žen trpí před menstruací změnami nálad. Tabulka 16 Hypotéza č. 3 změny nálad Změny nálad Počet % Ano 91 83% Ne 19 17% Celkem 110 100% 17% Ano Ne 83% Graf 16 Hypotéza č. 3 změny nálad Hypotéza č. 3 se potvrdila, jelikož změny nálad byly nejčastější projev před menstruací, jak z dotazníku vyplývá. Změnou nálad před menstruací trpí 91 (83%) respondentek. 46

Hypotéza č. 4: Víc jak 50% žen používá na zmírnění příznaků premenstruačního syndromu analgetika. Tabulka 17 Hypotéza č. 4 užívání analgetik Použití analgetik Počet % Ano 54 49% Jiná metoda 56 51% Celkem 110 100% 49% Ano Jiná metoda 51% Graf 17 Hypotéza č. 4 užívání analgetik Hypotéza č. 4 se nepotvrdila. Jak z výzkumného šetření vyplynulo, analgetika využívá ke zmírnění nepříjemných premenstruačních projevů pouze 54 (49%) respondentek. 47

Hypotéza č. 5: Víc jak 30% žen používá na zmírnění příznaků premenstruačního syndromu aplikaci tepla. Tabulka 18 Hypotéza č. 5 aplikace tepla Aplikace tepla Počet % Ano 40 36% Jiná metoda 70 64% Celkem 110 100% 36% Ano Ne 64% Graf 18 Hypotéza č. 5 aplikace tepla Hypotéza č. 5 se potvrdila. 40 (36%) respondentek využívá aplikaci tepla, aby zmírnily příznaky před menstruací. 48

Hypotéza č. 6: U žen užívajících hormonální antikoncepci je menší výskyt premenstruačních příznaků než u žen, které hormonální antikoncepci neužívají. Tabulka 19 Srovnání - ženy, co užívaly a neužívaly hormonální antikoncepci Srovnání - ženy, co užívaly a neužívaly hormonální antikoncepci Uživatelky hormonální antikoncepce % Respondentky, které neužívaly hormonální antikoncepci % Bolesti hlavy 14 29% 35 57% Křeče v podbřišku 35 73% 48 78% Citlivost prsů 23 48% 38 62% Změny chutí k jídlu 24 50% 45 73% Nadýmání 19 40% 38 61% Zácpa 5 11% 29 47% Únava 31 65% 47 76% Nálada 38 79% 53 86% Změna sexuální touhy 16 33% 27 44% Celkem 48 100% 62 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% Uživatelky hormonální antikoncepce Respondentky neužívající hormonální antikoncepci 0% Graf 19 Srovnání - ženy, co užívaly a neužívaly hormonální antikoncepci Hypotéza č. 6 se potvrdila. Respondentky užívající hormonální antikoncepci pociťují nepříjemné projevy v období před menstruací, ale v menší míře než ženy, které hormonální antikoncepci neužívají. 49

Hypotéza č. 7: U žen, které rodily je menší výskyt premenstruačních příznaků než u žen, které nerodily Tabulka 20 - Srovnání - ženy, které již rodily a nerodily Respondentky, které již rodily a příznaky premenstruačního syndromu % Respondentky, které ještě nerodily a příznaky premenstruačního syndromu % Bolesti hlavy 23 50% 26 41% Křeče v podbřišku 32 70% 52 81% Citlivost prsů 29 63% 38 59% Změny chutí k jídlu 30 65% 32 50% Nadýmání 24 52% 24 38% Zácpa 20 43% 6 9% Únava 34 74% 27 42% Nálada 36 78% 55 86% Změna sexuální touhy 25 54% 18 28% Celkem 46 100% 64 100% 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% Respondentky, které již rodily a příznaky premenstruačního syndromu Respondentky, které ještě nerodily a příznaky premenstruačního syndromu Graf 20 - Srovnání - ženy, které již rodily a nerodily Hypotéza č. 7 se nepotvrdila. Ženy, které již rodily, trpí premenstruačními příznaky stejně jako ženy, které ještě nerodily. 50

4 Diskuze Dotazník obsahoval 13 otázek. U téměř všech otázek byly varianty odpovědí přesně dané. Respondentky si měly vybrat pouze jednu možnost. Výjimkou byla otázka číslo 10, kde si respondentka mohla vybrat více uvedených možností nebo sama vyplnit volnou odpovědí. Žádná z respondentek tuto možnost nevyužila. V otázce číslo 13 týkající se věku byla odpověď na dopsání. Dotazník vyplnilo 110 respondentek. Cíl č. 1- Zjistit, jaké jsou nejčastější projevy premenstruačního syndromu. K tomuto cíli se vztahovaly otázky č. 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9 a 10. Z dotazníků vyplynulo, že jednoznačně nejčastějším projevem premenstruačního syndromu je změna nálady. Tento projev pociťuje 91 respondentek, což je odpovídá 83% z celkového počtu. 49 respondentek z nich pociťuje změnu nálady pravidelně, 42 respondentek jen občas. Je zajímavé, že pouze 10 respondentek tímto problémem netrpí. Dalším častým projevem premenstruačního syndromu jsou křeče v podbřišku v období před menstruací. Premenstruačními křečemi z celkového počtu 110 respondentek trpí 84 žen, což je 76 %. 31 respondentek trpí pravidelnými křečemi před menstruací a 53 respondetek jen občas. Opět je zajímavé, že většina respondentek tímto problémem trpí. Třetím nejčastějším projevem premenstruačního syndromu z dotazníkového šetření vyšlo, že je pociťovaná únava v období před menstruací. Ze 110 tázaných žen 78 odpovědělo, že trpí únavou před menstruací trpí. Toto číslo odpovídá z celkového počtu respondentek 71%. Přičemž 24 respondentek únavou trpí pravidelně, zbývajících 54 únavu cítí občas. Citlivost prsů před menstruací pociťuje 68 (62%) respondentek (61%). 62 (56%) respondentek (56%) má změnu chuti k jídlu v období před menstruací. Z toho 51 respondentek má chuť k jídlu zvýšenou. Pouze 11 (10%) respondentkám se chuť k jídlu snižuje. Zároveň téměř polovině z tázaných žen se chuť k jídlu v období před menstruací nemění. Bolestí hlavy před menstruací trpí 49 respondentek, tj. 45%. Nadýmáním Před menstruací trpí nadýmáním 48 respondentek, což je 44%. 43 respondentek (39%) pociťuje v období před menstruací sníženou sexuální touhu, ale polovině z nich, konkrétně 67 respondentkám se sexuální touha výrazně nemění. Problém trápící nejmíň z dotazovaných žen je zácpa. Tou v období před menstruací trpí pouze 26 žen (24%), přičemž pouze 8 z nich pravidelně. Velice překvapující je jak velké zastoupení jednotlivé premenstruační projevy mají. 51

Cíl č. 2 byl zjistit, které metody na zmírnění premenstruačního syndromu používají respondentky nejčastěji. K tomuto cíly se vztahuje otázka č. 11. Odpovědi znázorněné graficky můžete vidět na grafu č. 11. Z výzkumu vyplynulo, že nejčastější využívaná metoda k zmírnění nepříjemných projevů menstruačního syndromu je užívání analgetik. Léky proti bolesti využívá 54 (49%) respondentek. Druhou nejčastěji využívanou metodou je aplikace tepla na bolestivé oblasti. Tuto metodu využívá 40 respondentek, tj. 36%. Dalších 24 (21,82%) respondentek používá ke zmírnění projevů premenstruačního syndromu hormonální antikoncepci. Ke zmírnění nepříjemných pocitů před menstruací využívá 18 (16,36%) respondentek cvičení. V premenstruačním období 16 (15%) respondentek zvyšuje příjem tekutin. 10 (9%) respondentek využívá k úlevě od nepříjemných pocitů bylinky. V období před menstruací omezuje pití kávy a černého čaje pouze 5 (5%) respondentek. 4 (4%) respondentky využívají ke zmírnění nepříjemných projevů premenstruačního syndromu jiné nezmíněné metody. Žádná z těchto respondentek nevyužil možnost volné odpovědi a neuvedl, o kterou nezmíněnou metodu jde. Nejmíň respondentek využívá k úlevě od nepříjemných pocitů před menstruací homeopatika, a to pouze 3 (3%). 14 (13%) respondentek nevyužívá žádných metod ke zmírnění premenstruačního syndromu, i když nepříjemné pocity vnímá. 12 (11%) respondentek nepříjemné projevy nemá, a tak žádné metody nevyužívá. Cíl č. 3 byl zjistit, zda používání hormonální antikoncepce snižuje výskyt premenstruačního syndromu. Otázka zabývající se užíváním hormonální antikoncepce byla č. 12. Z celkového počtu 110 respondentek užívalo hormonální antikoncepci 48 žen. 14 (29 %) z nich uvedlo, že trpí bolestí hlavy před menstruací. 35 (73%) respondentek užívající antikoncepci trpí křečemi v období před menstruací. Citlivost prsou pociťuje 23 (48%) respondentek. Změny chutě k jídlu trápí v období před menstruací 24 (50%) respondentek užívající hormonální antikoncepci. 19 (40%) respondentek užívající hormonální antikoncepci trpí zvýšeným nadýmáním. Zácpou před menstruací trpí 5 (10%) respondentek. Až 31 (65%) respondentek udává, že se v období před menstruací cítí unavenější. Nejčastějším premenstruačním příznakem u respondentek užívající antikoncepci byly změny nálad, a to u 38 (79%) respondentek. Snížení sexuální touhy pociťuje 16 (33%) respondentek. Velice překvapující je fakt, že z výzkumného šetření vyplývá, 52