Sex v těhotenství Bakalářská práce

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra zdravotnických studií Sex v těhotenství Bakalářská práce Vedoucí práce: PhDr. Lada Cetlová, PhD. Autor: Jitka Tvrdá Jihlava 2011

Anotace Bakalářská práce pojednává o sexualitě v těhotenství. Teoretická část se zabývá anatomií ženských pohlavních orgánů, psychickými, hormonálními, fyzickými změnami ženy v těhotenství a jejich vlivem na prožívání sexuality. Dále seznamuje s možnými komplikacemi narušujícími pohlavní styk v těhotenství. Zároveň představuje vhodné sexuální polohy. Praktická část se zabývá prožíváním sexuality v těhotenství. Annotation The work deals with sexuality in pregnancy. The theoretical part deals with the anatomy of the female genital organs, mental, hormonal and physical changes during pregnancy and their influence on the perception of sexuality. In addition introducespotential complications disrupting sexual intercourse during pregnancy. It is also an appropriate sexual positions. The practical part deals with the experience of sexuality during pregnancy.

Na tomto místě bych ráda poděkovala paní PhDr. Ladě Cetlové, PhD., za odborné vedení mé bakalářské práce. Za vstřícnost, ochotu a cenné rady. Patří jí můj velký dík. Dále děkuji všem, kteří se podíleli na vyplnění dotazníků, díky čemuž bylo možné práci dokončit.

Prohlašuji, že jsem tuto bakalářskou práci vypracovala samostatně. Veškeré prameny použité k citacím jsou uvedeny v seznamu použité literatury, s ohledem na neporušení autorských práv. V Jihlavě dne Podpis

Obsah 1 Úvod... 8 1.1 Cíl práce... 9 1.2 Hypotézy... 9 2 Teoretická část... 10 2.1 Pohlavní ústrojí... 10 2.1.1 Ženské pohlavní orgány... 10 2.2 Oplození... 13 2.3 Těhotenství... 14 2.3.1 Hormonální změny v těhotenství... 15 2.3.2 Psychosociální změny v těhotenství... 15 2.3.3 Psychologie těhotenství... 16 2.4 Sexualita... 17 2.4.1 Sexuální vzrušení... 18 2.5 Erotogenní zóny... 19 2.5.1 Erotogenní zóny ženy... 19 2.5.2 Reakce ženy na sex... 20 2.5.3 Reakce muže na sex... 21 2.6 Sexuální cyklus v těhotenství... 23 2.6.1 Přechod od sexu vedoucích k početí k sexu rekreačnímu... 23 2.6.2 Subjektivní prožívání sexu v průběhu těhotenství... 24 2.6.3 Milování během těhotenství... 24 2.7 Vhodné sexuální polohy v průběhu těhotenství... 27 2.7.1 Doporučené polohy... 27 2.7.2 Porodnické aspekty sexuální aktivity v těhotenství... 29 2.7.3 Nekoitální aktivity... 30 2.8 Kontraindikace pohlavního styku v graviditě... 31 2.8.1 Krvácení z pochvy v graviditě... 31 2.9 Vzájemné naslouchání... 33 2.9.1 Sexualita v těhotenství z hlediska muže... 34 3 Praktická část... 35 3.1 Metodika... 35 3.2 Vzorek respondentů... 35 3.3 Průběh výzkumu... 35 6

3.4 Způsob hodnocení... 36 3.5 Analýza a interpretace dotazníku... 37 3.6 Vyhodnocení vzhledem k hypotézám... 71 3.7 Diskuze... 72 4 Závěr... 74 Seznam použité literatury 69 7

1 Úvod Bakalářská práce pojednává o sexualitě v těhotenství. Ráda bych v ní osvětlila dané téma jako celek. Hodlám se zabývat anatomií ženských pohlavních orgánů, jak zevních, tak vnitřních. Popsat oplození jako takové, neboť si myslím, že oplození je zásadním krokem k tomu, aby se dospělo k sexu v těhotenství. Velmi důležité je osvětlit změny spojené se sexualitou a těhotenstvím. Jde o psychologické hledisko, které hraje obzvlášť v těhotenství velkou roli. Žena v této době prodělává značné fyzické změny, což má také obrovský význam pro její sebepojetí v partnerské sexualitě. Zaměřím se na prožívání těhotenské sexuality, zejména z pohledu ženy. Samozřejmé je popsání určitých mužských pohledů, jeho prožívání jako partnera, ovšem v daleko nižším měřítku. Chci uvést situace, které kontraindikují pohlavní styk v těhotenství, popsat základní situace, kterých se žena, nebo i celkově oba, jako pár mohou, nebo nemusí v sexualitě obávat. Dále se v této práci objeví vhodné nebo doporučované sexuální polohy v těhotenství. Byla bych ráda, aby daná práce byla zajímavým přínosem pro eventuální budoucí čtenáře. 8

1.1 Cíl práce Zjistit postoj těhotných žen k sexuálnímu životu v graviditě. 1.2 Hypotézy Hypotéza 1 Více než 80% těhotných nebude poučeno od svého gynekologa o vhodných sexuálních polohách v těhotenství. Hypotéza 2 U více než 50% žen se v době těhotenství zvýší potřeba sexuálních styků. Hypotéza 3 Více než 50% partnerů těhotných žen nebude mít obavy z pohlavního styku v těhotenství. 9

2 Teoretická část 2.1 Pohlavní ústrojí Ústrojí pohlavní se v embryonálním období vyvíjí ze zárodečných, kaudálně sestupujících žláz, čímž vznikají vlastní pohlavní žlázy, gonády. U chlapců se jedná o varlata a u dívek o vaječníky. Takto se vyvíjí pohlavní ústrojí u obou pohlaví. U dívek se pohlavní cesty pak oddělují z Müllerova embryonálního kanálku a u chlapců z Wolffova kanálku. (Fiala, Valenta, Eberlová, 2008). 2.1.1 Ženské pohlavní orgány Hlavní úkol ženských pohlavních orgánů spočívá v tvorbě zralých pohlavních buněk vajíček, zajištění oplození vajíček a k tvorbě hormonů. Pokud je vajíčko uvnitř pohlavních orgánů ženy oplodněno, začne se vyvíjet. Prvním stádiem je rýhování, pak nastává embryogeneze a nakonec následuje vývoj samotného plodu. Jakmile je dokončen prenatální vývoj, nastává vypuzení donošeného, zralého plodu z matčina těla porodními cestami. Tento jev se nazývá porod. (Roztočil et al., 2008). 2.1.1.1 Vnitřní ženské pohlavní orgány Jde o orgány, které jsou uložené v pánevní dutině: vaječníky, vejcovody, děloha, pochva. (Roztočil et al., 2008). Vaječník Vaječníky jsou párovým orgánem, uloženy po stranách dělohy. K děloze jsou fixovány vazem. Tvar a velikost vaječníku odpovídá zhruba velikosti švestky. Do délky mají 2,5-5cm, do šíře 1-3cm, tloušťka 1-1,5cm a váží asi 6g. Velikost vaječníku je závislá na věku ženy, největší bývají mezi 20. a 30. rokem života. Hlavní úkol vaječníků je, že jsou zdrojem pohlavních hormonů a ženských pohlavních buněk vajíček. (Roztočil et al., 2008). 10

Vejcovody Jde opět o párový orgán, trubicovitého tvaru. Laterální konec ústí do peritoneální dutiny, mediální konec je napojen na děložní dutinu. Vejcovod je dlouhý asi 10-15cm a široký 5mm. V místě, kde vejcovod vstupuje do dutiny děložní, se zužuje až na 1mm. Vejcovod je tvořen dvěma vrstvami, z nichž ta dutinová, vystlána sliznicí vybíhá ve velké množství řas. Na povrchu sliznice je jednovrstevný cylindrický epitel s řasinkami a četným obsahem sekrečních buněk. Druhá vrstva je svalová, tvořena dvěma vrstvami hladké svaloviny. Hlavním úkolem vejcovodů je dopravit zralé vajíčko do děložní dutiny. Fyziologicky je vajíčko uvolňováno do vejcovodu při ovulaci. Po ovulaci zachytí vajíčko,,třásně vejcovodů a díky peristaltickým pohybům a rytmickým pohybům řasinek je vajíčko dopraveno až do dutiny děložní. Celý tento přesun trvá 4-5 dní. Zralé vajíčko bývá oplozeno právě ve vejcovodu, odkud se už během přesunu do dělohy začíná rýhovat. (Roztočil et al., 2008). Děloha Děloha je dutým svalovým orgánem. Hlavní úkol dělohy spočívá v přijetí oplozeného rýhujícího se vajíčka. Dále rýhující se vajíčko vyživuje a ochraňuje vyvíjející se zárodek a následně plod a to až do porodu. Koncem těhotenství je z dělohy plod vypuzen porod. Tvar dělohy je hruškovitý a lehce předozadně oploštělý. Žena, která dosud nerodila ani nebyla těhotná, má v nejširším místě dělohu širokou zhruba 5cm, na délku mívá 8-10cm a tloušťka děložní stěny je 10-15mm. Váží zhruba 50g. Multipary (ženy, které již byly těhotné a rodily) mívají všechny tyto rozměry o trochu větší. Fyziologicky se děloha zvětšuje, když žena menstruuje, vlivem tkáňového moku, kterým je děložní stěna prosáklá. Dalším fyziologickým zvětšením je nárůst dělohy během těhotenství, kdy na konci těhotenství vyplňuje téměř celou břišní dutinu. Děloha má dvě části: tělo corpus a děložní krček cervix uteri. 11

Děložní tělo je největší částí dělohy. Horní okraj se nazývá děložní fundus a tvoří nejširší část dělohy. Kaudálním směrem se postupně děloha zužuje do válcovitého tvaru cervix uteri. Tato část přirůstá a přechází v pochvu. Délka děložní dutiny od děložního fundu, po zevní branku je zhruba 6cm. Přední stěnou naléhá na močový měchýř, zadní na kličky tenkého střeva. Děloha je tvořena třemi vrstvami. Vnitřní výstelku dělohy tvoří sliznice (endometrium). Střední vrstva je svalová (myometrium) a zevní vrstva je serózní zvaná perimetrium. (Roztočil et al., 2008). Pochva Jde o kopulační orgán, v době porodu se stává součástí měkkých porodních cest, při menstruaci je pochvou odváděna menstruační krev ven z těla ženy. Pochva je spojnicí mezi vulvou a dělohou. Její tvar je trubicovitý, na délku měřící 8cm a do šíře 3-5cm. Poševní stěny jsou velmi pružné, 3-4mm silné, díky této skutečnosti se vysvětluje možnost roztažení při porodu. Lze takto přes pochvu vyšetřovat i vedlejší orgány. V poševní sliznici se nevyskytují žádné žlázy. Dojde-li k pohlavnímu vzrušení, objeví se zvýšená lubrikace, jde o výpotek krevní plazmy. (Roztočil et al., 2008). 2.1.1.2 Zevní ženské pohlavní orgány Hrma, Venušin pahorek Jde o trojúhelníkovitou vyvýšeninu, která se nachází v dolní oblasti podbřišku. Hrma je tvořena tukovým polštářem a na povrchu tlustou kůží. Obsahuje mnoho potních a mazových žláz. Kůže na povrchu hrmy v pubertě začne porůstat silným ochlupením. (Roztočil et al., 2008). Velké stydké pysky Jde o dva kožní valy, tvořené tukovou tkání, které jsou vyklenuté. Jejich umístění je v oblasti dalších částí zevních rodidel. Délka bývá kolem 8cm a šíře 3cm. Z vnitřní strany bývají velké stydké pysky vlhké. (Roztočil et al., 2008). 12

Malé stydké pysky Malé stydké pysky bývají zcela překryty velkými stydkými pysky. Též jde o kožní řasy, dlouhé jsou zhruba 3cm a na šíři mají 5mm. Malé stydké pysky neobsahují potní žlázy, ani žádný porost, mají charakter sliznice a obsahují mnoho mazových žláz. Jsou prostoupeny množstvím žilních pletení, díky tomu mají možnost lehké erekce. Přední okraje malých stydkých pysků se dělí na dvě řasy obkružující klitoris. (Roztočil et al., 2008). Poštěváček Ženský klitoris je obdobou mužského penisu. Celková délka poštěváčku je 8cm, ale napovrch je patrná část zhruba 1cm. Poštěváček je překrýván řasami malých stydkých pysků. Poštěváček tvoří topořivá tělíska, která mají velmi podobnou stavbu jako mužská topořivá tělesa. Při dráždění poštěváčku dochází k pohlavnímu vzrušení. Erekce je obdobná jako u penisu. (Roztočil et al., 2008). Panenská blána Jde o vazivovou blánu, která je kryta z obou stran sliznicí. Téměř uprostřed hymenu bývá otvor, který má různý tvar i velikost. Díky tomuto otvoru odtéká menstruační krev. Po prvním pohlavním styku bývá hymen protržen a rozdělen na okrajové řasy. Po porodu z hymenu zůstávají pouze drobné vyvýšeniny. (Roztočil et al., 2008). 2.2 Oplození Po ejakulaci se spermie dostanou do zadní poševní klenby, kde se uloží. Posun spermií do děložního hrdla je zapříčiněn aktivním pohybem spermií, což je 2-3mm za minutu, ale také poševními stahy při orgasmu. Důležité je v tomto momentě ph prostředí, pokud je více alkalické, tak i pohyb spermií je aktivnější. První spermie se dostanou k cervikální oblasti zhruba za 90 vteřin. Pokud žena právě ovuluje, složení cervikálního hlenu se mění, hlen je daleko řidší, obsahuje 99% vody, čímž je pro spermie mnohem prostupnější. Zhruba za 5 minut po ejakulaci se spermie dostanou až do vejcovodů. 13

Přežije 200 500 spermií, které se s vajíčkem ve vejcovodu setkají. Za normálních okolností mužský ejakulát obsahuje 300-500 milionů spermií. Spermie jsou schopné vajíčko oplodnit po ejakulaci ještě 24-72 hodin, poté umírají. Vajíčko je schopné oplození pouze do 24 hodin po ovulaci. Po oplození se vajíčko začne rýhovat a přesouvat do dělohy, kde se uhnízdí. Celý tento přesun trvá zhruba 11 dní. Dále už se embryo a následně plod vyvíjí v děloze až do porodu. (Roztočil et al., 2008). 2.3 Těhotenství V průběhu těhotenství žena prochází mnoha viditelnými změnami vlastního těla. Nejvíce viditelnou změnou je zvětšující se děloha, která koncem prvního trimestru vystupuje z pánve. Koncem druhého trimestru už dosahuje k pupku a na konci třetího trimestru dosahuje 2-3 prsty pod mečovitý výběžek hrudní kosti. Se zvětšující se dělohou významně roste celkový objem ženy a tím pádem se dost zásadně mění i její vzhled. Vlivem hormonů se zvětšují i prsa, která se postupně připravují na tvorbu mleziva, mateřského mléka a následné kojení. Celkový nárůst tělesné hmotnosti bývá kolem 12-20 kilogramů, což s sebou nese další nemilé věci, jako jsou eventuelní strie vznikající napínáním pokožky. Ke konci těhotenství se objevují otoky, převážně dolních končetin. V době těhotenství se ve zvýšené míře městná krev v dolní polovině těla, to má za následek vznik varixů, ale také městnání krve v pohlavním ústrojí. Následkem toho je mírné zvětšení stydkých pysků a zvýšené prokrvení všech pohlavních orgánů ženy včetně vulvy, projevující se zvýšenou vaginální lubrikací. Tento sekret bývá bez zápachu, bělavý, mírně hrudkovitý. Je-li jeho charakter jiný, je třeba navštívit gynekologa. Působením hormonů relaxinu a gestagenů dochází k rozvolnění vazivových struktur především pánevních. Těhotné svůj vzhled koncem gravidity vnímají vcelku hůře, připadají si sexuálně neatraktivní. Toto se vyskytuje i u žen, které byly zpočátku na svoje rostoucí bříško pyšné. (Weiss et al., 2010). Těhotenství je období, kdy se v těle ženy vyvíjí plod. V průměru toto období trvá 280 dní, což je 10 lunárních měsíců po 28 dnech. Těhotenství začíná oplozením vajíčka (ženské pohlavní buňky) spermií (mužské pohlavní buňky). K oplození vajíčka dochází 14

nejčastěji ve vejcovodu, kde se tyto dvě pohlavní buňky spojí. Těhotenství se dělí do tří trimestrů. Celé toto období je ukončeno porozením plodu. První trimestr je od početí do 12. týdne těhotenství. V tomto trimestru se zakládají všechny životně důležité tělní systémy. Na konci tohoto období začínají ledviny vylučovat moč, plod začíná polykat plodovou vodu, gastrointestinální trakt je průchodný od úst až po anální otvor. Embryo váží 8-14g a jeho délka je kolem 50-80 mm. Druhý trimestr je od 13. do 24. týdne těhotenství. V tomto trimestru zpočátku rychlý růst, urychluje se vývoj svalů a kostí, plod se napřimuje, matka začíná cítit pohyby plodu, pokračuje vývoj plic. Koncem tohoto období dochází k podstatnému nárůstu hmotnosti, kůže červená, je vidět krev v kapilárách. V tuto dobu plod váží 300-800g a měří 200-228 mm. Třetí trimestr je od 25. do 40. týdne těhotenství. V tomto trimestru začíná podkožní tuk vyplňovat záhyby, rychle se vyvíjí mozek, oční víčka jsou otevřena, u chlapců začíná sestup varlat do šourku. Tělo a obličej postupně dostávají vzhled, který budou mít v době porodu. Od 38. týdne je plod zralý, hlavička má v obvodu asi o 2cm více než hrudník, velikost plodu je ovlivněna genetickými vlivy a prostředím které plod vyživuje. Na konci tohoto období má plod 41-51cm a váží 2600-3800g. (Roztočil et al., 2008). 2.3.1 Hormonální změny v těhotenství Tato doba je v životě ženy hormonálně výjimečná, žádné z dalších životních období se tomu nevyrovná. Zvyšují se zejména estrogeny a progesteron, produkcí placenty a prolaktin dosahuje desetinásobku své normální hodnoty. Také významně stoupá hladina oxytocinu hormonu, který má na starosti průběh porodu, stav po porodu, ale také orgasmus a ejekci mléka. (Weiss et al., 2010). 2.3.2 Psychosociální změny v těhotenství Psychosociální změny nebývají v těhotenství ničím výjimečným, pouze nejsou na pohled tak patrné jako změny fyzické. 15

Benigní těhotenská encefalopatie: těhotná má problémy s učením se, soustředěním a s pamětí vůbec. Velmi často se vyskytuje dezorientace. Tento stav je patrný téměř u poloviny všech těhotných. Častější výskyt byl zaznamenán u primipar, ovšem po skončení šestinedělí se tento stav upravuje a žena již tyto problémy nemá. Deprese: mají na ní podíl endokrinní i psychosociální faktory, jedná se o typickou emoci těhotné ženy. Úzkost: tento afekt postihuje velkou část těhotných žen, jednou z hlavních rolí hrají například faktory psychosociální a z velké části především ekonomické. Další typy úzkostí jsou zaměřené na těhotenství, na porod, nebo na strach z výchovy dítěte. Obvyklé jsou i obavy z komplikací spojených s porodem, epidurální analgezií, nástřihem nebo natržením hráze. V těhotenství žena potřebuje cítit ze strany svého partnera zvýšený zájem o vlastní osobu. Čeká zvýšenou pozornost i od rodiny, ve které hledá oporu. Důležitou roli zde má matka těhotné, neboť v tuto chvíli velmi stoupá její vliv. Lehce vznikají pocity uškození, nezájmu a zanedbávání, ze strany partnera. V některých případech toto může vést i k rozvratu manželství. (Weiss et al., 2010). 2.3.3 Psychologie těhotenství Těhotenství je pro ženu obdobím plným psychických i tělesných změn, se kterými se musí vyrovnávat. Mění se nejen její tělesný vzhled, ale i změny nálad, pocitů, prožívání situací a to vše vlivem hormonů. V prvních třech měsících těhotenství se žena velmi zaměřuje na sebe a sleduje první známky gravidity. Začíná si uvědomovat a smiřovat se s myšlenkou, že v jejím těle se vyvíjí plod - nový život, který po narození změní její dosavadní způsob života a to od základů. Často žena uvažuje o tom, čeho se bude muset v životě vzdát. Objevuje se období nejistoty, kdy žena prožívá pocity pochybnosti a strachu z následně se vyvíjející situace. Je rozladěná, přecitlivělá, to všechno jsou životní změny, ve kterých mnoho těhotných žen vyhledává svou matku, protože u ní cítí pochopení a zároveň čekají radu a poskytnutí vlastních zkušeností. V prvním trimestru se mohou objevit i problémy s tím, jak ono očekávání oznámit rodině, obzvlášť pokud 16

mají obavy z negativní reakce. Svobodné ženy mohou mít strach z partnerovy reakce, nebo začít přemýšlet nad trvalým zpečetěním vztahu svatbou. Další psychologická etapa nastává, když žena začne cítit pohyby plodu. V té době již přibývá na objemu i rostoucí těhotná děloha. Při ultrazvukovém vyšetření může hýbající se plod i vidět. Dosud prožívané pochybnosti se většinou mění v pozitivní náhled na celé těhotenství. Žena si začíná uvědomovat individualitu života, který v sobě nosí. Vytváří si ke svému plodu pozitivní citové pouto, hovoří na něj, častěji si hladí bříško a začne se snažit o to, aby těhotenství proběhlo v pořádku až dokonce. Přispívá k tomu svým životním stylem. Mnoho těhotných se v tomto období začne zajímat o plavání a cvičení určené pro těhotné, dále i o předporodní kurzy a začínají se sdružovat s ostatními těhotnými ženami. Hledají veškeré možné informace o těhotenství v knihách, na internetu a zároveň si mezi sebou předávají svoje vlastní zkušenosti. Toto období bývá z psychologického hlediska vzhledem ke graviditě, velmi šťastné. Většina žen v tuto dobu udává, že těhotenství bylo naprosto chtěné. Poslední období je svázáno s přípravou prostředí pro potomka, ve kterém bude po narození žít. Tomuto období se také říká období,,stavění hnízda. Dalším aspektem je příprava na porod, kdy těhotná začíná více přemýšlet nad samotným průběhem porodu, nastupují obavy: strach z bolesti, komplikací, z nástřihu hráze, obavy jestli to vůbec dokáže a v neposlední řadě strach o miminko. Žena je v této době fyzicky dost zatížená, unavená, špatně spí a prožívá celkovou tělesnou nepohodu. Zdá se jí, že těhotenství je nekonečné. Cítí se velmi nemotorná a nepřitažlivá. Na druhé straně ví, že plod je už dostatečně zralý a těší se na jeho příchod na svět. Toto období je charakteristické opět zvýšenou emoční náročností. (Ratislavová, 2008). 2.4 Sexualita Sama potřeba sexu je jednou z nejsilnějších potřeb člověka v životě vůbec. Neboť úzce souvisí s potřebou množení se, což v sobě má velká většina lidské populace podvědomě zakódované. Nehledě na to, že v dnešní době pohlavní styk a sexuální život jako takový už neslouží výhradně k plození potomků, ale také k uspokojování svých vlastních 17

potřeb a pocitů. Díky lidské důmyslnosti lze sexuálních radovánek užívat k uspokojování vlastních potřeb, bez nutnosti početí nového života. (Pastor, 2007). 2.4.1 Sexuální vzrušení V lidské sexualitě figurují dvě základní funkce. V prvním případě jde o reprodukci, druhá je psychologická. Toto je aspekt, který odděluje lidskou sexualitu od sexuality zvířat. Lidé svou sexualitou vyjadřují něžnosti, náklonnost, lásku, očisťují se od napětí, umožňuje jim uspokojit vlastní potřeby. Druhou stránkou je možnost zplodit potomka. Různé podněty, především dotykové a fantazijní jsou definovány jako podněty eroticky dráždivé. U každého jedince má samozřejmě větší význam zcela jiný podnět. Převážně se jedná o sledování erotických pořadů, filmů, fotografií. V jiných případech jde o dotyky v oblasti erotogenních zón a v okolí genitálu. Někomu stačí cítit vůni osoby, kterou milují, na jiného více působí něžné šeptání. Na erotické dráždění reaguje lidský organismus sexuálním zrušením. Vzhledem k tomu, že každý člověk prožívá svou sexualitu jinak a má jiné představy a potřeby, tak není nikde dán návod na správný, nebo dokonalý sex. Vždy jde o to, aby z pohlavního splynutí měli požitek oba partneři. Někomu je příjemné se zaměřit na partnerovi vzdechy, někomu naopak při milování vyhovuje ticho. Někdo rád střídá různé polohy, jiní preferují pouze určité, kterých se drží. Do sexuality nepatří jen přímý pohlavní styk, ale i masturbace, orální stimulace a podobně. Existují dvě úrovně sexuálního vzrušení, které jsou v podstatě velmi rozdílné: Vzrušení psychické: velkou roli zde hraje míra erotických představ a myšlenek, do tohoto vzrušení je zahrnuta i fantazie. Vzrušení fyziologické: v tomto případě jde o projev čistě fyzických reakcí. U muže jde o erekci penisu, u ženy o poševní lubrikaci. Na vzrušení se podílí více faktorů a největší funkci má při tomto procesu mozek. Jde o zpracování informací, představ a myšlenek, které jsou tělem vysílány. Největší vliv má fantazie, díky představám se sexuální vzrušení posiluje, zvyšuje i udržuje. V čím vyšším měřítku jsou podpořeny tyto vlivy, tím snáze se dosahuje orgasmu. (Vigué et al., 2006). 18

Z různých studií lze jednoduše vyčíst, že u mužů v jejich představách silně dominuje ženský vzhled. Ženy naopak v tomto nevidí úplnou prioritu a orientují se spíše na pocity, city, něhu a lásku. Od pradávna byl projev citu u mužů považován za projev slaboty. Naopak byl přiřazován ženským projevům jako normální. Díky těmto jevům by se dalo říct, že sexualita muže je mnohem více pohlavní, kdežto sexualita ženy je daleko více zaměřena na cit. (Vigué et al., 2006). 2.5 Erotogenní zóny Každý člověk má na těle určitá místa, která reagují ve zvýšené míře na dotyky od opačného pohlaví. Tato místa jsou velice citlivá a jejich drážděním lze vyvolat sexuální vzrušení. Každý člověk reaguje jinak. V tomto směru je opět velmi důležitým aspektem vzájemná partnerská komunikace. Pokud jeden druhému otevřeně nesdělí co mu je a není příjemné, nemůže čekat, že druhý na všechna vhodná místa k správnému uspokojení a přání přijde sám. Celkově je pokožka velmi citlivým orgánem, dokáže reagovat na různé typy polibků, dotyků i hlazení. Tyto erotogenní zóny jsou u každého člověka jiné a je třeba je objevovat. (Vigué et al., 2006). 2.5.1 Erotogenní zóny ženy Vlasy: Celkové pohrávání si s vlasy a hlazení, šimrání v oblasti vlasové části hlavy vyvolává u mnoha žen příjemné pocity a vnímají tuto situaci pozitivně. Ústa: Ženy vítají, pokud se k jejich ústům muž přibližuje s něžností a pomaličku. Oblast rtů je celkově velmi citlivou oblastí, obzvlášť ret horní. Dále pak rozhraní mezi nosem a horním rtem. Oči: Oční oblast patří mezi další erotogenní zóny, neboť je velmi citlivá na jemný dotek, to znamená na doteky rtů, jazyka, ale i špiček prstů. Oči nejsou jen orgánem, díky kterému jsme schopni přijímat optický vjem. V očích se zrcadlí dojmy. Při sexuálním vzrušení se objevuje pod očima tmavé zabarvení, tzv.,,kruhy. Těhotné ženy mohou mít přechodné zrakové obtíže spojené s omezením zorného pole a poruch pro barevné vnímání. Tyto problémy končí po porodu. 19

Krk: Většina stresu, co na ženy působí, se ukládá i s napětím v okolí krku. Proto masáží této oblasti dochází k uvolňujícím a příjemným pocitům. Záda: V oblasti zad je obrovské množství nervových zakončení. Velmi příjemné je přejíždění nehty po celé délce zad i kolem páteře. Vzrušující je jemné hlazení a jednou z nejcitlivějších částí je oblast nad hýžděmi. Ať už masáž, nebo hlazení, bývá v oblasti zad velmi vítané. Poprsí: Ne každé ženě musí být zcela příjemné jejich přímé dráždění, neboť bradavky jsou velmi citlivou částí ženského těla. Hýždě: Přitisknutím hýždí, nastává zvýšený tlak v pánevní oblasti, což může být zdrojem velmi příjemných pocitů. Naskytuje se možnost něžného kousání, nebo poplácávání. Vulva a klitoris: Oblast ženského genitálu se dá obrazně pojmout jako hodiny, v místě klitorisu je číslice 12. Pak je třeba si představit oblasti, kde by byly číslice 4 a 8. V těchto místech se objevují velmi citlivé body a stimulace těchto oblastí přináší velkou vzrušivost. Hráz: Jde o oblast mezi konečníkem a poševním vchodem. Tento prostor je možno hladit. (Vigué et al., 2006). 2.5.2 Reakce ženy na sex Když je žena vzrušená projevuje se u ní zrychlený tep a dech, začíná se potit. Zrůžoví jí rty, oční panenky se rozšíří a díky překrvení se zvětší prsa. První reakcí na sexuální vzrušení je zvlhnutí pochvy. Tento zvláčňující film se vyskytuje ve značném množství. Vaginální stěny neobsahují žádné žlázy. Tato lubrikace je způsobena nadměrným přívalem krve, přestupem moku z krevní plazmy, žádný jiný zdroj zatím popsán nebyl. Čím větší je sexuální vzrušení, tím víc mění pochva svůj tvar a připravuje se tak na proniknutí penisu protažením do délky i do šířky. Reakce poštěváčku je nejrychlejší na přímou stimulaci. (Stoppardová, 1999). 20

Projevy orgasmu u ženy Nejsnazší je sledovat poševní reakci, kdy vnější třetina vaginy podléhá orgastickým stahům. Minimální rozsah těchto kontrakcí je 3-5, nejvýše dosahuje 10-15. Interval mezi jednotlivými stahy je 0,8 vteřiny. Každá orgastická kontrakce vyvolává intenzivní pocit rozkoše. Intenzita a délka prožívání se u každé ženy liší. Napínání svalů a vzpínání se proti partnerovi je naprosto normálním projevem orgasmu. Je možné objevení se červených skvrn v oblasti hrudníku a obličeje, zrychlený dech, pulz a zvýšený tlak. U některých žen je toto doprovázeno hlasitým verbálním projevem, některé naopak svoji rozkoš prožívají potichu. (Stoppardová, 1999). Reprodukce u žen je založena na jiném principu než u mužů. V pradávných dobách bylo pro ženu výhodné otěhotnět s jedním a to tím nejlepším mužem. Pokud možno při jednom jediném styku. Žena není přírodou nastavena na větší množství porodů během jednoho roku, než jeden. Tudíž není biologicky motivována k velkému počtu sexuálních styků vůbec. O ženském orgasmu se uvažuje z reprodukčního hlediska jako o,,nepotřebném. Otěhotní stejně tak ta žena, která orgasmus neprožívá, jako žena, která ho prožívá každý den. (Pastor, 2007). 2.5.3 Reakce muže na sex Muži bývají nejvíce vzrušeni vizuálními vjemy, mužská vzrušivost začíná v mozku. U mužů se pohlavní vzrušení projeví erekcí údu. Erekce je způsobena zastavením odlivu krve z penisu. Celkové prokrvení těla se až u jedné čtvrtiny mužů projevuje červenými skvrnami různě po těle. Zvyšuje se krevní tlak, pulz i dech. Varlata se přimknou blíže k tělu a šourek se zvětší. Přítomnost skvrn jakožto známka maximálního vzrušení vymizí po orgasmu. Těsně po ejakulaci se většina mužů zvýšeně potí. Pocitem nevyhnutelnosti je nazýván moment před vlastní ejakulací, kdy muž pociťuje, že ejakulace nastává, ale ví, že jí již nelze zabránit. Tento pocit se vyskytuje v době, kdy je ejakulát připraven v prostatě, trvá zhruba 2-3 vteřiny. Nastává zvedání se a zvětšování varlat. Konečná fáze vzrušení se projevuje neovladatelnými kontrakcemi svalů. (Stoppardová, 1999). 21

Projevy orgasmu u muže Při mužském orgasmu nastávají kontraktilní pohyby hloubkových svalů v penisu, zároveň se rytmicky stahuje i močová trubice, touto souhrou dochází k ejakulaci spermatické tekutiny. Stahy jsou podobné jako u žen v časovém rozmezí po 0,8 vteřiny. Při vícedenní sexuální abstinenci je množství ejakulátu větší, než při pravidelné sexuální aktivitě. Požitek u muže z ejakulace je tím větší, čím déle trvala sexuální abstinence. Po celém aktu bývají muži ospalí a cítí potřebu spánku. Poznat na některém muži, že opravdu orgasmus prožívá, může být těžké, protože stejně jako ženy, i muži jej dávají najevo každý jinak. Někteří tiše, bez jakéhokoliv náznaku, což může u ženy způsobit obavy, zda vůbec muž při styku s ní orgasmu dosáhl. Jiní nešetří sténáním, vzdycháním, či výrazným křivením obličeje. (Stoppardová, 1999).,,Orgasmus a ejakulace jsou dva rozdílné procesy, které mohou, ale nemusí probíhat současně. Jeden se může objevit bez druhého. Orgasmus představuje náhlý pocit rozkoše a uvolnění napětí, který se obvykle rozhostí v oblasti genitálií i po celém těle; ejakulace je výron spermatu z penisu. Muž může ejakulovat v důsledku sexuální stimulace a nemusí přitom prožívat orgasmus. Méně často platí, že muž zažívá orgasmus, ale neejakuluje. (Stoppardová, 1999, str. 19). V tomto směru příroda obdařila muže, dalo by se říci k sexuální aktivitě až lehce nadbytečné. Muži jakožto,,rozsévači, ještě z pradávných dob, mívají potřebu oplodnit co největší množství žen, aby tak zajistili pokračování rodu v dnešní době zřejmě už přežitá myšlenka, leč v chování mužů se objevující. Tudíž odměnou jim za jejich velké snažení se je, že byli obdarováni schopností orgasmu. U mužů se totiž prakticky nevyskytuje stav, kdy by při souloži nedosahovali orgasmu. Mužská anorgasmie je tedy spíše mýtus, než množstevně předložený problém k řešení. (Pastor, 2007). 22

2.6 Sexuální cyklus v těhotenství V podstatě nejde o žádný zásadní rozdíl mezi sexuálním cyklem v těhotenství a mimo něj. Jediným větším rozdílem je zvýšené městnání krve v žilním řečišti zvyšující se s průběhem těhotenství. Fáze excitace: zkraje gravidity je daleko patrnější zduřelost stydkých pysků. Především malé stydké pysky se mohou zvětšit až trojnásobně. V pozdní graviditě bývá zduření vulvy i v klidu tak veliké, že prakticky nelze pozorovat žádné změny. Ve větší míře u těhotných zkraje těhotenství nabírají na objemu prsy, což může být doprovázeno bolestivostí. Koncem gravidity už nejsou velikostní změny patrné. Do popředí v tu dobu vystupuje otok prsních dvorců a erekce bradavek, což přetrvává i v klidové fázi. Fáze plató: v této fázi bývají zanedbatelné rozdíly mezi těhotnými a netěhotnými, genitál reaguje normálně. Může se ale stát, že orgastická manžeta, především u multipar poševní vchod zcela uzavře. Orgasmus: v některých případech může být pociťován bolestivě. Tím pádem ženy začnou projevovat obavy o plod i o těhotenství. V posledních třech měsících jsou občas pozorovatelné tonizující stahy dělohy, trvající 1 minutu. V jiných situacích může děložní aktivita po orgasmu pokračovat až půl hodiny. Při přetrvávání orgastických kontrakcí tonické ho typu může plod svou reakci na tuto situaci vyjádřit bradykardií (zpomalenou srdeční činností). Fáze relaxace: čím je gravidita pokročilejší, tím pomaleji dochází k ústupu cévního městnání. V posledních třech měsících k úplnému ústupu prakticky nedochází. (Weiss et al., 2010). 2.6.1 Přechod od sexu vedoucích k početí k sexu rekreačnímu Najednou nastala doba, kdy si oba z dvojice plně uvědomují, že partnerka je v jiném stavu a mohou si styk plně užívat. Dosud vypočítávali ovulace, soustředili se na otěhotnění. Nyní mají ze styku potěšení, protože už není vykonáván z důvodu oplodnění, ale z důvodu potěšení. Sex může být naprosto jiný, než byl doposud. Toto se 23

objevuje především u dvojic, které těhotenství dlouze plánovaly a usilovaly o něj dlouhý čas. (Murkoffová, 2007). 2.6.2 Subjektivní prožívání sexu v průběhu těhotenství Ve většině dostupných prací se uvádí stejná reaktivita v prvním půlroce těhotenství, jako v době před otěhotněním. Jde o celkem nestabilní rovnováhu. Zvýšená potřeba sexuálních styků je způsobená nadměrným prokrvením pánve. Většina žen se v toto období hodnotí, po sexuální stránce kladně. Vyskytuje se zvýšené procento uspokojování masturbací. Snížení pak způsobují hormonální vlivy především hladin prolaktinu a progesteronu. Tudíž jsou na místě individuálně se projevující rozdíly. Sex mění svou podobu zejména v posledních třech měsících těhotenství. Začíná se snižovat potřeba pohlavního styku i celková sexuální touha včetně potřeby orgasmu. Požitek ze sexu je v té době spíš horší a nastává celkové omezení sexuality. Na řadu přichází i změna sexuálních poloh, kdy se obvykle používané mění na méně náročné. Vzhledem k přibývajícímu objemu těhotné, a na pokračující graviditu se velmi často využívá poloha na boku, která s koncem gravidity převládá. (Weiss, 2010). 2.6.3 Milování během těhotenství V průběhu těhotenství dochází ke značným změnám, které dozajista sexuální život ovlivňují. Vyskytují se zde faktory jak, pozitivní, tak negativní. Některé z nich jdou do určité míry ovlivnit, jiné je třeba přijmout jako součást těhotenství. (Murkoffová, 2007) Nucení na zvracení a zvracení Patří mezi obvyklé těhotenské nepříjemnosti. Pokud trvá nevolnost převážnou část dne a zasahuje i do nočních hodin je třeba vyčkat, až tyto nevolnosti vymizí. Většinou tomu tak bývá koncem prvního trimestru. Jestliže nevolnosti přicházejí jen v určitou denní dobu, je třeba se tomu přizpůsobit. Není dobré, aby partnerka byla do sexu nucena, pokud se necítí dobře. Nátlak na emoce by mohl těhotenské nevolnosti ještě zhoršit. (Murkoffová, 2007). 24

Únava Nejvyšší bývá v prvním a koncem třetího trimestru. V tuto dobu se doporučuje provozovat sex spíše přes den a zbytečně kvůli pozdnímu nočnímu sexu neponocovat. Není od věci po milování trocha spánku. (Murkoffová, 2007). Změna postavy Zvětšující se bříško zejména koncem třetího trimestru může způsobovat lehké problémy v sexuálním životě. Bývá tou dobou dost nepohodlné a překážející. Může se i stát, že výsledný vzhled těhotné může snížit sexuální apetenci buď jednoho, nebo obou partnerů. (Murkoffová, 2007). Překrvení zevního pohlavního ústrojí Vlivem hormonů u některých žen dochází ke zvýšenému průtoku pánevní oblastí, což může zvyšovat sexuální potřeby. V jiných případech může překrvení vyvolat opačný efekt a sexuální uspokojení je menší, především koncem gravidity. Je to způsobeno tím, že i po orgasmu zůstává určitá zvýšená náplň a žena tento stav pociťuje jako neúplné uvolnění po orgasmu. Překrvení zevního pohlavního orgánu ženy může zvýšit prožitek i u muže, ovšem jen za předpokladu, že překrvení nebrání mužovi v erekci. (Murkoffová, 2007). Prosakování kolostra Koncem těhotenství se v prsních žlázách vytváří mlezivo. Mlezivo předchází tvorbě mateřského mléka. Vlivem sexuálního dráždění může dojít k prosakování mleziva a tím pádem být neblaze ovlivněna předehra. Netřeba se tímto aspektem jakkoli znepokojovat. (Murkoffová, 2007). Citlivost prsů Tím, jak se prsní žlázy začínají připravovat na produkci mateřského mléka a kojení, se jejich objem postupně zvětšuje. Prsy bývají pevnější a plnější, ale také mnohem citlivější. Největší stádium bolestivosti bývá do konce prvního trimestru, poté se 25

postupně upravuje. Přesto však citlivost prsů zůstává. Některé dvojice si plnost a zvětšení prsů užívají a jejich milostný život je touto skutečností obohacen a podporován. Jiné ženy pociťují bolestivost, tak nepříjemnou, že je vhodné se v danou chvíli dráždění prsou vyhnout úplně. (Murkoffová, 2007). Změny výtoku z pochvy V době gravidity, se charakter poševní sekrece mění, především pach a příchuť. Zvýšení celkové sekrece zvyšuje požitek z pohlavního styku. Hlavně u žen, které měly problémy s nedostatečnou poševní lubrikací nebo poševní vchod zúžený. Někdy může být sekrece natolik zvýšena, že způsobí muži obtíže s dosažením vlastního orgasmu. Změna pachu a příchuti poševního sekretu může neblaze ovlivnit i orální praktiky. V tomto případě lze využít aromatické krémy nebo oleje a vtírat je do oblasti genitálu do pochvy nikoliv. (Murkoffová, 2007). Krvácení vyvolané přecitlivělostí hrdla děložního V těhotenství bývá oblast děložního hrdla zvýšeně prokrvena, díky výskytu mnoha přídatných krevních cév, kvůli přizpůsobení zvýšeného krevního průtoku. Z tohoto důvodu bývá děložní hrdlo mnohem měkčí, než mimo dobu gravidity. Proto může žena po hlubokém průniku po styku zakrvácet. Hodně aktuální je tato situace především koncem těhotenství, protože v tu dobu se již hrdlo postupně připravuje na porod. Jestliže žena po styku zakrvácí a je lékařem ujištěna, že ono krvácení rozhodně nevyvolá žádnou komplikaci plodu, není třeba se znepokojovat, ani sexuálně abstinovat. (Murkoffová, 2007). Strach z poškození plodu Tato obava je vcelku bezpředmětná. Pokud těhotenství probíhá naprosto v pořádku, není důvod se znepokojovat. Již z anatomického sestavení ženských pohlavních orgánů nelze plod při styku nijak přímo poškodit. Některé páry vyjadřují obavy z,,udeření plodu do hlavičky. Není to možné. Jde spíše o individuální psychologické postoje. (Murkoffová, 2007). 26

Strach, že orgasmus vyvolá potrat nebo předčasné porodní bolesti Pokud je těhotenství fyziologické a probíhá bez komplikací, tak děložní stahy při orgasmu nepředstavují pro plod žádné riziko. Někdy se může stát, že děložní stahy po orgasmu mohou trvat i 30 minut. Plodu může být dokonce pohupování se v plodové vodě během orgasmu příjemné. Obavy z toho, že si plod po narození tyto situace bude pamatovat, jsou neopodstatněné. Orgasmus, obzvláště ten vyvolávaný masturbací, se nedoporučuje pouze v případech, kde hrozí předčasný porod anebo kde hrozí vysoké riziko potratu. Jde o to, že orgasmus vyvolaný masturbací bývá ještě intenzivnější. Různé studie prokázaly, že u párů, které se věnují sexu aktivně až do porodu, se daleko méně vyskytují předčasné porodní bolesti. Jestliže plod po orgasmu reaguje aktivně zvýšeným kopáním, je to vlivem hormonů a působením děložní činnosti. (Murkoffová, 2007). Strach ze zavedení infekce V případě, že muž nemá žádnou infekční pohlavní nemoc, netřeba se až do konce osmého měsíce obávat rizika zavedení infekce. Díky plodovým obalům je plod chráněn před vniknutím spermatu a choroboplodných zárodků. Má-li pár velké obavy, doporučením je užívat v posledních čtyřech až osmi týdnech při sexu prezervativ, jako bariéru před eventuelní infekcí. (Murkoffová, 2007). 2.7 Vhodné sexuální polohy v průběhu těhotenství Někdy se lidé milně domnívají, že období těhotenství je obdobím bez sexu. Zvyšující se obavy jsou spojovány s rostoucím břichem budoucí maminky. Pokud probíhá těhotenství bez komplikací, není důvod se milování v těhotenství vzdát, pouze je třeba provozovat takové polohy, které budou těhotné ženě vzhledem k jejímu celkovému stavu i proporcionalitě vyhovovat. (Pařízek, 2005). 2.7.1 Doporučené polohy Žena se položí na postel, na záda, kde se dotýká okrajů postele svou pánví. Nohy má pokrčené nebo natažené volně spuštěné dolu z postele. Pozice muže je v kleče, mezi 27

partnerčinými stehny. Ruce má volné a tak se může věnovat hlazení a laskání partnerčina těla (Příloha 1). Sedící muž se opírá vzadu za zády o ruce, má natažené nohy. Žena je k partnerovi zády, sedí na něm rozkročmo. Tím pádem je schopna si sama regulovat hloubku průniku. Volnou ruku může použít k dráždění partnerových varlat (Příloha 2). Žena se položí na záda, pokrčí dolní končetiny. Muž vstupuje v pokleku mezi jejími stehny. Opírá se nad partnerčiným tělem o ruce, zabraňuje tím tlaku na břicho (Příloha 3). Muž leží na zádech, má natažené dolní končetiny. Žena sedí na partnerovi rozkročena, k němu zády. Může se rukama opírat o kolena muže (Příloha 4). Další poloha je vhodná zejména u párů, kde žena má větší vaginu a muž menší penis. Žena leží na zádech, má vztyčené nohy, opřené o partnerova ramena. Jde o náročnější techniku, kde je velmi důležitá vzájemná komunikace, neboť hloubku průniku zde řídí pouze muž (Příloha 5). Muž leží na boku, žena vedle něho na zádech a svoje nohy má přes partnera přehozené (Příloha 6). Muž klečí rozkročmo nad partnerčiným tělem. Partnerka leží na zádech, jednu nohu vztyčí a opře ji o partnerovo rameno (Příloha 7). Muž leží vedle ženy na boku. Žena na zádech, jednu nohu si přehodí přes partnera, druhou vsune mezi partnerova stehna. V této poloze se dá krásně zabránit tlaku na břicho a to i při hlubším průniku (Příloha 8). Muž si lehne na záda, žena sedí na partnerovi, obkročmo, obličejem k němu. V této poloze si žena může řídit hloubku průniku sama (Příloha 9). Další poloha je ve stoje. Žena je zády k partnerovi a přímo předkloněna. I zde si sama reguluje hloubku průniku. Jako opory může použít vlastní stehna (Příloha 10). 28

Muž se posadí na židli nebo na okraj postele. Žena na partnera nasedá, zády k němu. Opět sama řídí průnik a intenzitu (Příloha 11). Žena leží na zádech, má roztažené a vztyčené obě dolní končetiny do vzduchu. Muž je v pokleku, nad ženiným tělem a opírá se o ruce, aby nepřenášel svou váhu na partnerčino břicho (Příloha 12). Muž sedí, žena obličejem k partnerovi na něm. Vzadu za zády se opírá o ruce a nohama se opírá o podložku. Při zapření nohou a rukou se může sama nadzvedávat. Muž pomáhá tím, že ženu drží za boky a nadlehčuje ji (Příloha 13). I v těhotenství je normální provozovat orální sex, pokud je oběma partnerům příjemný (Příloha 14). Žena si klekne, pod lokty si navrší polštáře, o které se opírá. Muž do ženy vstupuje zezadu (Příloha 15). Oba partneři leží na boku. Muž proniká zezadu. Přesto je možný oční kontakt. Muž volnou rukou může dráždit klitoris (Příloha 16). Nevhodné polohy jsou prakticky všechny ty, které těhotné ženě nevyhovují a ty, při kterých by byl na její břicho vyvíjený tlak. Proto je v tomto období velmi důležitá partnerská komunikace (Pařízek, 2005). 2.7.2 Porodnické aspekty sexuální aktivity v těhotenství Pokud je těhotenství fyziologické, bez jakýchkoliv komplikací, neexistuje prakticky žádné striktní omezení sexuálních aktivit. Ochrana plodu spočívá v uložení v plodových obalech, které jsou zkraje těhotenství několikavrstevné. Později tuto ochranu přebírá plodová voda, které je dostatek na to, aby plod nebyl nijak ohrožen. Aspekty podporující zvýšené riziko předčasného porodu jsou stále diskutovanými tématy. Zde by mohly figurovat 3 faktory: 29

Při nástupu orgastických kontrakcí prochází plod určitou zátěží, které ovšem jako zdravý, čelí naprosto s přehledem a danou situaci kompenzuje. Mají-li orgastické kontrakce nějaký vliv na předčasný porod není nijakým způsobem dokázáno a stále se na tuto tématiku vedou spory. Některé zdroje uvádí, že ženy prožívající zvýšené procento orgasmů, především koncem těhotenství rodí celkově lépe, rychleji a průměrně dříve, než ženy, které orgasmy neprožívají. Prostaglandiny obsažené v ejakulátu mohou mít vliv na uzrávání děložního hrdla a přípravu porodních cest vůbec. Sporné stále zůstává, zda v tomto množství mohou vyvolat předčasný porod. Samotné prostaglandiny jsou totiž naprosto běžně využívanou součástí preindukce a indukce porodu v porodnicích. Další spornou záležitostí je doporučování opakovaných nechráněných souloží u potermínových gravidit. Základ této myšlenky je jistě racionální, ovšem sporný. Jednu z nejdůležitějších rolí jistě hraje infekce. Riziko předčasného porodu zvyšují pohlavně přenosné infekce a bakterie, které tyto nemoci způsobují. Proto, pokud má těhotná v graviditě nového partnera, nebo partnera, o kterém ví, že je rizikový, je naprosto vhodné chránit sebe i plod při styku prezervativem. Pohlavní styky v graviditě zakazují pouze výjimečné situace, typu vcestného lůžka, nebo výrazné inkompetence děložního hrdla. (Weiss et al., 2010). 2.7.3 Nekoitální aktivity Nekoitální aktivity nejsou kontraindikovány snad v žádném případě. Pokud má žena o sex zájem, nelze tyto praktiky zakázat. U sexuálního omezení se stejně objevují spontánní orgasmy ve spánku. Tento fakt byl sledován a došlo se k závěru, že orgasmy probíhající ve spánku byly doprovázeny předčasným odtokem plodové vody. Zároveň se prokázalo, že naprostá většina žen, kterým byl koitální styk zakázán, alespoň masturbovalo. Orální sex je běžnou sexuální aktivitou dnešní doby. Zde se jedná konkrétně o orovaginální sex. Je nutné upozornit na riziko vzniku vzduchové embolie a to až se smrtelným následkem. Dojít k tomu může, pokud muž ženě do pochvy fouká vzduch. Jistý problém je v tom, že tato situace může nastat v době, kdy je žena těhotná krátce 30

a pár o tom ještě nemusí být zdaleka informován. Pokud k tomu dojde, je tato situace klasifikována jako kriminální potrat. (Weiss et al., 2010). 2.8 Kontraindikace pohlavního styku v graviditě Mezi opodstatněné kontraindikace sexu v těhotenství patří beze sporu tyto aspekty: Inkompetence děložního hrdla Odtok plodové vody Projevy akutního vaginálního zánětu Vaginální krvácení Předčasný nástup děložní aktivity Strach ženy z pohlavního styku (Weiss et al., 2010). 2.8.1 Krvácení z pochvy v graviditě Pokud začne těhotná v graviditě krvácet, je pohlavní styk vždy kontraindikován až do doby, než se vyřeší příčina krvácení a do chvíle, než krvácení ustane. Příčiny krvácení mohou být různého typu. (Weiss et al., 2010). Krvácení nesouvisející s plodovým vejcem Jde o nezávažné krvácení vyvolané překrvením kapilár děložního hrdla. V tomto směru se uplatňuje hormonální vliv a překrvení pánve. Zpravidla nastává po vaginálním vyšetření, nebo po odběru vzorků ke kultivaci. Tento stav pohlavní styk nekontraindikuje. Vyskytnout se může krvácení z hrdla děložního, konkrétně z jeho deciduálních polypů. Opět to není důvodem k zákazu styku. V tomto případě se pohlavnímu styku vyhýbají ženy samy dobrovolně, neboť mívají obavy o následný stav těhotenství. Krvácení vyvolané poraněním pochvy. V tomto případě se postupuje jako u netěhotných. Jestliže je třeba chirurgická léčba v celkové anestezii, je nutné těhotenství anesteziologovi nahlásit kvůli správné volbě farmak. Pohlavní styk po takovém zákroku prakticky možný není a tak se musí vyčkat, dokud se pochva nezahojí. 31

Dalším problémem mohou být malignity děložního hrdla (ne až tak ojedinělý stav), ve zcela výjimečných případech pochvy. Tyto komplikace je třeba ošetřovat na specializovaných onkogynekologických pracovištích, které určí budoucí stav těhotenství a onemocnění vůbec. (Weiss et al., 2010). Krvácení vzniklé v důsledku gravidity V době do 12. Týdne gravidity se může objevit slabé krvácení, které je spojeno s uhnízděním oplodněného vajíčka v děložní sliznici a s poruchou placentace. Většinou bývá těhotenství zachováno jako neporušené. Dokud žena krvácí a do chvíle než se potvrdí na plodovém vejci normální nález, je koitální styk kontraindikován. Terapií je klidový režim, farmaka se v tomto případě užívají jen minimálně. Vcestná placenta neboli placenta praevia, je komplikací vyskytující se v pozdějším těhotenství. Naštěstí nebývá komplikací až tak obvyklou, přesto jde o krvácení závažnější. U tohoto případu jsou sexuální aktivity koitálního typu kontraindikací a to po celou dobu trvání komplikace. V průběhu těhotenství se tento stav může spontánně upravit růstem těhotné dělohy, díky čemuž může být místo inzerce placenty posunuto nad úroveň děložního hrdla. Terapií jsou hemostyptika farmaka stavějící krvácení a klidový režim na lůžku. Pokud je krvácení tak intenzivní, že ohrožuje život těhotné, pak se přistupuje k císařskému řezu a to v jakémkoliv stáří plodu. Slabší krvácení se objevuje také při zahájení činnosti děložní a během porodu. Jestliže do té doby neodtekla plodová voda, pohlavní styk se nezakazuje. (Weiss et al., 2010). 2.8.2 Hrozící předčasný porod předčasná děložní činnost Při hrozícím předčasném porodu jsou koitální aktivity kontraindikovány až do 37. Týdne gravidity. V tuto dobu je třeba zamezit příčinám vedoucím k předčasnému porodu. Velmi často bývá předčasný porod vyvolán infekcí a následným zánětem plodových obalů. Od 37. Týdne těhotenství se předpokládá, že plod je dostatečně zralý a děložní činnosti se nebrání. (Weiss et al., 2010). 32

2.8.3 Odtok plodové vody Při odtoku plodové vody je pohlavní styk kontraindikován z důvodu rizika zavedení infekce a to především tam, kde nenastala pravidelná děložní činnost a tím pádem není po odtoku plodové vody zaručen porod do 12 hodin. Pokud odteče plodová voda a porod se sám nerozběhne do 12 hodin, je v ČR zvykem těhotnou přijmout na porodní sál a zabránit vzniku infekce podáváním antibiotik a sledováním zánětlivých markerů. Tato situace prakticky sex znemožňuje. Častým jevem v graviditě bývají výtoky, které zpravidla nejsou zánětlivé. Zde jde pouze o to, jakým způsobem situaci akceptují partneři, a pohlavní styk se nezakazuje. (Weiss et al., 2010). 2.9 Vzájemné naslouchání Základem je schopnost vžít se do sexuálních potřeb a prožitků partnera/partnerky. Jde o věc, která se dá cílevědomě vypěstovat. U každého člověka ovšem tato snaha trvá jinak dlouho, neboť i milování se je jakýmsi uměním a každý člověk má v této oblasti jiné schopnosti. Lidem, kteří mají pro milování vrozený větší talent, nedělá velké problémy v poměrně krátké době instinktivně pochopit svého partnera/partnerku a zjistit tak, jak svůj protějšek plně uspokojit. Těm, kterým nebylo do vínku dáno ono umění automaticky, musí vynaložit větší úsilí k tomu, aby se naučili vnímat potřeby svého partnera. Důležitý je dlouhodobý nácvik a zautomatizování těchto dovedností. Ruku v ruce s vcítěním se jde komunikace. Otevřená komunikace je nejdůležitějším faktorem v sexuálním životě páru. Velkou chybou je, pokud je sexuální tématika brána jako tabu, něco o čem se stydí mezi sebou navzájem hovořit. V případě, že jeden druhému osvětlí, co od něho očekává, je nasnadě toto přání vyplnit. Tímto se dá předejít mnoha sexuálním neporozuměním a naopak se tím dá velmi dobře podpořit uspokojení obou partnerů. Pestrost sexuálního života, vzrušující a uspokojující partnerský vztah má blahodárný vliv i na duševní sféru a vzájemné prohlubování citového pouta a soudržnosti. Pocit štěstí, naplnění a vyrovnanosti přispívá k uspokojení tělesnému i duševnímu. Milování se s člověku drahou osobou se přirovnává k nejkrásnějším pocitům na světě, které jen těžko lze vyjádřit slovy. (Zvěřina, Budínský, 2004). 33