Příloha č. 1: Stanovisko ERÚ ke všem pozměňovacím návrhům ke Sněmovnímu tisku 351/0 Stanovisko ERÚ k pozměňovacím návrhům předaným HV Parlamentu ČR

Příloha č. 1: Stanovisko ERÚ ke všem pozměňovacím návrhům ke Sněmovnímu tisku 351/0 Stanovisko ERÚ k pozměňovacím návrhům předaným HV Parlamentu ČR Navrhovatel řádek Poslanec Petr Adam 1-5 Poslanec Ivan Adamec 6-8 Poslanec Jaroslav Klaška 9 Poslanec Martin Kolovratník 10 Poslanec Josef Novotný 11 Poslanec Milan Šarapatka 12 Poslanec Karel Šidlo 13-22 Poslanec Milan Urban 23-155 Poslanec Ladislav Velebný 156-159 1

Summary Celkový počet pozměňovacích návrhů novely EZ a zákona o POZE předaných HV: 159, návrhy s největšími negativními dopady na energetické odvětví: nová právní úprava regulovaných cen (Urban - řádek 60), přepracování úpravy ochrany spotřebitele (Urban - ř. 44-48), změna právní povahy cenového rozhodnutí na správní rozhodnutí (Urban - ř. 31), úprava povinnosti měření v POZE (Šidlo - ř. 16, Velebný ř. 158, Urban ř. 130, 139, 140), úprava institutu neoprávněně čerpané podpory (Urban - ř. 36), změna právní úpravy hrazení poplatku na činnost ERÚ (Urban - ř. 52), úprava podmínek změny licence (Urban - ř. 41), nezahrnutí výjimky pro platby provozovatelů soustav za ztráty v soustavách (Urban - ř. 141), návrh upravující maximální platbu za složku ceny služby distribuční soustavy na podporu elektřiny doporučujeme upravit (Urban - ř. 142), vydání cenového rozhodnutí (Urban - ř. 151), úprava ustanovení upravujícího archivační povinnost výrobců (Šidlo - ř. 17, 22, Urban ř. 23, 152, Velebný ř. 157), úprava zmocňovacího ustanovení (Urban - ř. 148), úprava výše pokut za správní delikty (Urban - ř. 145), uvedení výrobny do provozu (Urban - ř. 128). 2

1. Poslanec Petr Adam 2. Poslanec Petr Adam oprava bodu 26 novely - v 3 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní: (4) Licence se nevyžaduje a) na obchod, výrobu, distribuci a uskladňování koksárenského plynu čistého, degazačního a generátorového plynu, biometanu, propanu, butanu a jejich směsí, pokud se nejedná o distribuci potrubními systémy, k nimž je připojeno méně než 50 odběrných míst " Navrhovaný text postrádá logiku, zřejmě zpracovateli utekla dvojí negace ve zvýrazněných slovech. Logické by bylo buď pokud se jedná o distribuci k nimž je připojeno méně než nebo pokud se nejedná o distribuci k nimž je připojeno více než doplnění 3 odst. 5 stávajícího textu zákona (novela jej přečíslovává na odst. 6) Stávající text zní: "Fyzické a právnické osoby, jejichž předmětem podnikání je plnění propanu, butanu a jejich směsí do propan-butanových lahví, jsou povinny zajistit pravidelné provádění tlakových zkoušek, kontrolu a opravy jimi vlastněných lahví. Plnění propanbutanových lahví bez souhlasu jejich vlastníka se zakazuje." Navrhujeme test doplnit takto: "Fyzické a právnické osoby, jejichž předmětem podnikání je plnění propanu, butanu a jejich směsí do propan-butanových lahví, jsou povinny zajistit pravidelné provádění tlakových zkoušek, kontrolu a opravy jimi vlastněných lahví. Plnit propan, butan a jejich směsi do lahví s nevyhovující periodickou zkouškou, nebo do lahví neodpovídajících technickým požadavkům na lahve určené pro plnění propanu, butanu a jejich směsí podle zvláštních předpisů xc), je zakázáno. Plnění propanbutanových lahví bez souhlasu jejich vlastníka se zakazuje." Odkaz pod čarou: xc) zákon č. 174/1968 Sb. v pl. znění, zákon č. 22/1997 Sb. v pl. znění, NV č. 208/2011 Sb. Mezinárodní dohoda o přepravě nebezpečných věcí po Doporučujeme. Neutrální stanovisko. 3

silnici (ADR) v pl. znění, ČSN EN 1439. Smyslem doplnění je jasné definování odpovědnosti a umožnění kontroly přímo v plnírnách lahví. Plnění plynu do technicky nezpůsobilých lahví (lahví poškozených, lahví s prošlou tlakovou zkouškou apod.) je jedním z největších problém současného trhu LPG. Naplněním nezpůsobilé může dojít až k ohrožení života. 3. Poslanec Petr Adam 4. Poslanec Petr Adam Doplnění 18b odst. 1 Navrhujeme text doplnit takto: "Provádí-li Energetický regulační úřad šetření na trhu s elektřinou nebo plynem, je účastník trhu s elektřinou nebo plynem, fyzická nebo právnická osoba, jejímž předmětem podnikání je plnění propanu, butanu a účastník trhu podle Nařízení o velkoobchodním trhu s energií povinen podrobit se šetření Energetického regulačního úřadu v obchodních prostorách." Smyslem doplnění je umožnit provádění kontrol I v plnírnách propanu a butanu u těch osob, které nejsou držitelem licence podle zákona. Energetický zákon stanoví pravidla (povinnosti), které souvisí s bezpečností provozu plníren, s povinnými revizemi a údržbou lahví. Za nedodržování těchto pravidel stanoví sankce. Bylo by však chybné tyto povinnosti vyžadovat pouze po držitelích licence. Tyto povinnosti je třeba požadovat (a tedy i kontrolovat, vymáhat a jejich neplnění sankcionovat) u kohokoli, kdo se předmětnou činností zabývá. k ČÁSTI ČTRNÁCTÉ - Změna zákona o podporovaných zdrojích energie Pozměňovací návrh stanovení maximálního množství elektřiny, na které lze nárokovat podporu Čl. XVI 1. Dosavadní novelizační bod 18 zní: 18. V 4 se na konci odstavce 6 tečka nahrazuje čárkou, doplňují se písmena d) až 4 Provádění kontrol v plnírnách (pokud bychom vůbec připustili jeho účelnost), za žádných okolností nepatří do ustanovení o sektorálních šetřeních podle 18b. Případné kontroly by byly realizovány podle 18 a kontrolního řádu. Úprava nezapadá do systematiky EZ. Doporučujeme.

f), která znějí: d) vyrobenou výrobcem elektřiny z obnovitelných zdrojů, který nesplní některou z povinností podle 11a odst. 1, 2 nebo 4, nebo nesplní povinnost vůči operátorovi trhu podle 11a odst. 7, odst. 8 písm. a), 9 nebo 10, nebo e) naměřenou měřicím zařízením, které 1. zaznamenalo naměřené hodnoty nesprávně tak, že došlo k prospěchu výrobce, v důsledku neoprávněného zásahu do tohoto měřicího zařízení nebo do jeho součásti či příslušenství, nebo byly v měřicím zařízení provedeny takové zásahy, které údaje o skutečné naměřené hodnotě změnily, nebo 2. vykazuje chyby měření ve prospěch výrobce a na kterém bylo buď porušeno zajištění proti neoprávněné manipulaci, nebo byl prokázán zásah do měřicího zařízení, nebo f) přesahující maximální podporované množství elektřiny z obnovitelných zdrojů podle odstavce 13.. 2. Za dosavadní novelizační bod 20 se vkládá nový novelizační bod 21, který zní: 21. V 4 se doplňují odstavce 13 až 15, které znějí: (13) Maximální množství elektřiny pro výrobnu elektřiny, které je podporováno ve výši podle 12 odst. 1 a 2 se vypočte a) za každý kalendářní rok jako součin instalovaného výkonu výrobny elektřiny, uvedené do provozu v období, pro které Úřad stanovil podporu elektřiny z obnovitelných zdrojů, uvedeného v rozhodnutí o udělení licence na výrobu elektřiny nebo v rozhodnutí o změně rozhodnutí o udělení licence na výrobu elektřiny a hodnoty ročního využití instalovaného výkonu; v případě výroben elektřiny využívajících energii vody, energii slunečního záření nebo energii větru umožní Úřad v cenovém rozhodnutí navýšení ročního limitu podporovaného množství minimálně o 20 % z důvodu proměnlivého charakteru výroby těchto obnovitelných zdrojů, b) za dobu trvání práva výrobny elektřiny na podporu elektřiny z obnovitelných zdrojů jako součin instalovaného výkonu výrobny elektřiny, uvedené do provozu v období, pro které Úřad stanovil podporu elektřiny z obnovitelných zdrojů, uvedeného 5

v rozhodnutí o udělení licence na výrobu elektřiny nebo v rozhodnutí o změně rozhodnutí o udělení licence na výrobu elektřiny, doby trvání práva na podporu elektřiny z obnovitelných zdrojů nebo doby zachování minimální výše výkupních cen a hodnoty ročního využití instalovaného výkonu. (14) Dobu trvání práva na podporu elektřiny z obnovitelných zdrojů nebo dobu zachování minimální výše výkupních cen a hodnotu ročního využití instalovaného výkonu pro jednotlivé obnovitelné zdroje zveřejní Úřad v cenovém rozhodnutí s ohledem na technicko-ekonomické parametry nebo jejich kombinaci. Úřad je povinen využít technicko-ekonomické parametry stanovené prováděcím právním předpisem platným v době uvedení výrobny elektřiny do provozu. (15) Výše maximálního podporovaného množství elektřiny z obnovitelných zdrojů podle odstavce 13 zůstává zachována i v případech, kdy je výrobna elektřiny v průběhu doby trvání práva na podporu elektřiny z obnovitelných zdrojů částečně rekonstruována nebo částečně modernizována v celkové hodnotě do 30 % investice vynaložené pouze na výstavbu výrobny elektřiny včetně nezbytných součástí před jejím uvedením do provozu nebo do 1. 1. 2006, přičemž náklady na pronájem, nebo jiné užívací právo, anebo náklady na pořízení pozemku se nepovažují za investici vynaloženou na výstavbu výrobny elektřiny podle tohoto ustanovení. V těchto případech se nejedná o nové uvedení výrobny elektřiny do provozu podle 12 odst. 1 písm. b).. V návaznosti na to se následující body přečíslují. 3. Za dosavadní novelizační bod 41 se vkládá nový novelizační bod 42, který zní: 42. V 12 odstavec 2 zní: (2) Pro podporu elektřiny z obnovitelných zdrojů Úřad stanoví v souladu s 1 odst. 3 a 4 odst. 3, 7 a 8 a 6 odst. 7v daném kalendářním roce na následující kalendářní rok výši ročního zeleného bonusu na elektřinu a postup pro stanovení hodinového zeleného bonusu na elektřinu tak, aby výše ročního zeleného bonusu na elektřinu pokryla pro daný druh obnovitelného zdroje, s výjimkou podle 12 odst. 8, alespoň rozdíl mezi výkupní cenou a očekávanou průměrnou roční hodinovou cenou a výše hodinového zeleného bonusu na elektřinu pokryla pro daný druh 6

obnovitelného zdroje, s výjimkou podle 12 odst.8, alespoň rozdíl mezi výkupní cenou a dosaženou hodinovou cenou. Způsob stanovení hodinového zeleného bonusu na elektřinu a hodinové ceny stanoví prováděcí právní předpis.. V návaznosti na to se následující body přečíslují. 4. Za dosavadní novelizační bod 43 se vkládá nový novelizační bod 44, který zní: 44. V 12 se doplňuje odstavec 8, který zní: (8) V případě výroben elektřiny využívajících energii biomasy je Úřad povinen stanovit podporu ve formě ročního zeleného bonusu na množství elektřiny vyrobené nad rámec podporovaného množství elektřiny podle 4 odst. 13 zohledňující zvýšené palivové náklady těchto výroben vůči nahrazovaným fosilním palivům.. V návaznosti na to se následující body přečíslují. Čl. XVII 5. V Přechodných ustanoveních se doplňuje bod 12, který zní: 12. Pro stanovení maximálního podporovaného množství elektřiny z obnovitelných zdrojů podle 4 odst. 13 písm. b) zákona č. 165/2012 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, v případě výroben uvedených do provozu před nabytím účinnosti tohoto zákona se do množství elektřiny stanoveného podle 4 odst. 13 písm. b) zákona č. 165/2012 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, započte množství elektřiny vyrobené od 1. 1. 2006, na které výrobce elektřiny z obnovitelných zdrojů čerpal podporu. Výše uvedené návrhy zavádějí do zákona mechanizmus definující limity maximálního množství elektřiny, na které je výrobce oprávněn nárokovat podporu za celou dobu životnosti výrobny elektřiny a v rámci jednoho kalendářního roku. Nejedná se o zavedení limitu na výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů, ale o limit množství elektřiny, na kterou je výrobci umožněno uplatnit provozní podporu podle zákona č. 165/2012 Sb. Uplatněním mechanizmu maximálního množství elektřiny s nárokem na podporu výrobce inkasuje podporu pouze na takové množství elektřiny, se kterým bylo kalkulováno při výpočtu výše výkupní ceny garantující 15letou dobu 7

návratnosti. Výroba elektřiny nad rámec tohoto množství nebude žádným způsobem omezena, bude založena na tržním principu bez podpory. Důvodem pro navržení tohoto mechanismu je vytvoření předpokladu pro plnění závazku České republiky plynoucího z notifikace zákona č.165/2012 Sb., ve kterém se ČR zavázala přistoupit k individuální kontrole všech výroben OZE v desátém roce provozu výrobny a ověřit, zda nedochází u konkrétního příjemce podpory k nadměrné kompenzaci podporou poskytnutou z veřejných prostředků. Česká republika se již zavázala Evropské komisi k této kontrole pro zdroje a výrobny uvedené do provozu po 1. 1. 2013. Nicméně notifikace stále probíhá a je velmi pravděpodobné, že minimálně stejný závazek bude EK vyžadovat po ČR i pro všechny ostatní výrobny a zdroje. Implementace opatření vedoucího k omezení množství elektřiny s nárokem na podporu bude předmětem další novely zákona, nicméně stanovení limitu množství elektřiny s nárokem na podporu je velmi důležité opatření, které je nutné zavést před samotnou individuální kontrolou po deseti letech, jelikož se lze důvodně obávat, že zákon č. 165/2012 Sb., ale především zákon č. 180/2012 Sb. umožňoval (umožňuje) nadměrnou kompenzaci veřejné podpory, která byla (je) v rozporu s podmínkami pro poskytování veřejné podpory stanovenými právem Evropské unie nebo rozhodnutími Komise vydanými na jeho základě. Vzhledem k výše uvedeným důvodům může při kontrole po deseti letech provozu reálně nastat situace, kdy bude kontrolou zjištěno, že u výrobce uplatňujícího podporu došlo k nadměrné kompenzaci, která je v rozporu s podmínkami pro poskytování veřejné podpory stanovenými právem Evropské unie, již před kontrolou provedenou v desátém roce. To by nutně muselo vést k situacím, kdy výrobce bude muset vyplacenou podporu vracet. Vzhledem k možné vysoké výši vracené podpory lze předpokládat značné dopady na investory, které pravděpodobně povedou k neschopnosti vracet tyto finanční prostředky a tedy insolvenci dotčených společností. Navrhovaný mechanizmus vedoucí k omezení podporovaného množství elektřiny slouží k rovnoměrnému rozložení výplaty veřejné podpory takovým způsobem, aby při následné kontrole v desátém roce nebyl kontrolovaný subjekt nadměrně kompenzován a nenastala tak situace, kdy bude nucen veřejnou podporu vracet. Výsledkem kontroly v desátém roce pak může být stanovení nového ročního limitu 8

množství elektřiny s nárokem na podporu tak, aby výše vyplacené podpory byla poskytována v souladu s podmínkami pro poskytování veřejné podpory stanovenými právem Evropské unie. Cílem mechanismu na omezení podporovaného množství je tedy rozložit výplatu podpory v čase rovnoměrně a podporu právě na takové množství elektřiny resp. dobu využití, která byla uvedena v prováděcích předpisech v danou dobu a se kterou se počítalo při stanovení výkupní ceny, a které zajišťovala 15 letou návratnost investice. Tento mechanismus zohledňuje všechny garance stanovené zákonem a v průběhu legislativního procesu také zohlednil zásadní připomínky, které mu byly vytýkány. 5. Poslanec Petr Adam V části čtrnácté, článku XVII (Přechodná ustanovení*/) se za bod 11. vkládá nový bod 12., který zní: 12. U výroben elektřiny využívajících energii slunečního záření s instalovaným výkonem nad 100 kw, na které je uplatňováno právo na podporu a které byly uvedeny do provozu od 1. 1. 2011 do 28. 2. 2011, se výše podpory počínaje dnem 1. 1. 2016 stanoví ve výši účinné ke dni právní moci rozhodnutí Úřadu o udělení licence na výrobní zařízení využívající podporovaný zdroj energie navýšené meziročně indexem cen průmyslových výrobců dle vyhlášky č.140/2009 Sb. a dále snížené o 10% u výkupních cen a o 11% u zelených bonusů, ekvivalentně platnému odvodu z elektřiny ze slunečního záření u zařízení uvedených do provozu v r. 2010. V souvislosti se změnami ve státní politice podpory výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů ve směru snížení veřejné podpory především v letech 2010 a 2011 došlo ke vzniku nerovné situace mezi jednotlivými skupinami výrobců elektřiny z obnovitelných zdrojů, která deformuje soutěžní prostředí v odvětví výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů a která znamená existenci výrazně nerovných cenových podmínek pro investory. Na základě vládního návrhu zákona ze dne 15. 9. 2010 byla zákonem č. 330/2010 Sb. zcela zrušena podpora výroby elektřiny u fotovoltaických elektráren s instalovaným výkonem nad 100 kw od 1.3 2011. Výkupní cena pro nově budované výrobny uvedené do provozu v lednu a únoru roku 2011 byla stanovena nesprávně ve výši 5,50 Kč/kWh, protože doba výstavby těchto Neutrální stanovisko. 9

výroben činila 6 až 12 měsíců, výstavba byla zahájena ještě v r. 2010, takže výkupní cena měla správně odpovídat investičním nákladům roku 2010. V roce 2015 je pak výkupní cena u těchto výroben o 50,7 % nižší ve srovnání s výkupní cenou u výroben uvedených do provozu v roce 2010 sníženou o platný odvod z elektřiny (srážkovou daň), a to i když investiční náklady u obou skupin těchto výroben byly vynaloženy ve stejném období, v roce 2010. Účelem pozměňovacího návrhu je narovnat tuto zásadní disproporci a nespravedlnost v úrovni výkupních cen a zelených bonusů a stanovit s účinností od 1. 1. 2016 pro výrobny s instalovaným výkonem nad 100 kw, které byly připojeny do distribuční soustavy v lednu a únoru roku 2011, výkupní ceny a zelené bonusy ve výši výkupních cen a zelených bonusů roku 2010 snížené dále o 10% u výkupních cen a o 11% u zelených bonusů, což odpovídá výši odvodu z elektřiny (srážkové dani) u výroben uvedených do provozu v roce 2010. 6. Poslanec Ivan Adamec ČÁST PRVNÍ PŘECHODNÁ USTANOVENÍ Čl. II, bod 3. zní: Vláda jmenuje ke dni 1. srpna 2017 členy Rady, a to tak, že jednoho člena jmenuje na funkční období 1 roku, jednoho člena jmenuje na funkční období 2 let, jednoho člena na funkční období 3 let, jednoho člena na funkční období 4 let a jednoho člena na funkční období 5 let.. ČÁST ŠESTNÁCTÁ ÚČINNOST Čl. XIX zní: "Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 2015, s výjimkou ustanovení části bodu 100, pokud jde o 17b a ustanovení bodu 106, které nabývají účinnosti dnem 1. srpna 2017, části první části bodu 163, pokud jde o 24 odst. 10 písm. y), části 10 Doporučujeme. Tato varianta přechodného ustanovení a účinnosti je vhodnější než následující, pokud by měla být Rada ERÚ opravdu zřízena.

bodu 190, pokud jde o 25 odst. 11 písm. l), části bodu 258 pokud jde o 58 odst. 8 písm. dd), a části bodu 318, pokud jde o 59 odst. 8 písm. ff), které nabývají účinnosti dnem 1. července 2017 a s výjimkou ustanovení části čtrnácté bodů 2, 4, 5, 7 až 11, 73 a 80, které nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2016, a s výjimkou ustanovení části první části bodu 121, pokud jde o 19a odst. 8, a části čtrnácté bodu 31, které nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2017.. 7. Poslanec Ivan Adamec ČÁST PRVNÍ PŘECHODNÁ USTANOVENÍ Čl. II, bod 3 zní: Vláda jmenuje ke dni 1. srpna 2017 členy Rady, a to tak, že jednoho člena jmenuje na funkční období 1 roku, jednoho člena jmenuje na funkční období 2 let, jednoho člena na funkční období 3 let, jednoho člena na funkční období 4 let a jednoho člena na funkční období 5 let.. ČÁST ŠESTNÁCTÁ ÚČINNOST Čl. XIX zní "Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 2015, s výjimkou ustanovení části bodu 100, pokud jde o 17b a ustanovení bodu 106, které nabývají účinnosti dnem skončení funkčního období dosavadního předsedy Energetického regulačního úřadu, části první části bodu 163, pokud jde o 24 odst. 10 písm. y), části bodu 190, pokud jde o 25 odst. 11 písm. l), části bodu 258 pokud jde o 58 odst. 8 písm. dd), a části bodu 318, pokud jde o 59 odst. 8 písm. ff), které nabývají účinnosti dnem 1. července 2017 a s výjimkou ustanovení části čtrnácté bodů 2, 4, 5, 7 až 11, 73 a 80, které nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2016, a s výjimkou ustanovení části první části bodu 121, pokud jde o 19a odst. 8, a části čtrnácté bodu 31, které nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2017.. Méně vhodná varianta předchozího. 11

8. Poslanec Ivan Adamec 9. Poslanec Jaroslav Klaška ČÁST PRVNÍ ZMĚNA ENERGETICKÉHO ZÁKONA 1) V 17b odst. se v písm. c) za slovo funkci doplňuje středník a text: za praxi v oboru energetiky se považuje trvalá činnost ve výrobě, přenosu, přepravě, distribuci, rozvodu či dodávce elektřiny, plynu nebo tepla, činnost v oblasti obchodu s elektřinou, plynem nebo teplem nebo činnost v orgánech státní správy a Operátora trhu v těchto oborech 2) 17b odst. se v písm. e) za slovo Rady mění tečka na čárku a doplňuje se nové písmeno f), které zní : f) je v oboru energetiky uznávanou a zkušenou osobností. V 17 se slova 30 kw nahrazují slovy 300 kw. Navrhujeme zvýšit hranici instalovaného výkonu určující fotovoltaické zařízení osvobozená od solárního odvodu ze současných 30 kw na 300 kw. Jedná se o instalace uvedených zařízení osob samostatně výdělečně činných, malých a středních českých firem, typicky umístěných v zemědělských areálech a farmách, výrobních halách a malých provozovnách, školách, kulturních centrech nebo na plochách určených k jiné výrobní činnosti. Tříletý solární odvod v letech 2011-2013 dopadl na tato malá zařízení nejcitlivěji z důvodu významně vyšších investičních nákladů a nákladů na pořízení úvěru, které v případě těchto instalací jsou až o 25% vyšší oproti velkoplošným pozemním instalacím, které dosahovaly nižších pořizovacích nákladů v důsledku většího objemu investic a technologie. V důsledku tříletého odvodu se návratnost těchto zařízení posouvá k 20 letům, tedy významně za návratnost garantovanou zákonem, tj. 15 let. Prodloužení solárního odvodu na celou dobu životnosti těchto malých instalací, odhlasované v loňském roce, znamená pro tyto podnikatele, že se jim vložené prostředky nevrátí za dobu životnosti zařízení, což bude mít významný dopad na jejich jiné podnikatelské 17b zavádí naprosto zbytečnou definici, Rada, pokud by měla být zřízena, rozhoduje i o záležitostech netýkajících se energetiky, podmínka praxe v energetice je neúčelná. Doplnění písm. f) je rovněž nadbytečné, navíc právně neurčité. Odbornost je zajištěna již požadovanou praxí v oboru. Neutrální stanovisko. Komentář: Doporučujeme vyjádření MF, neboť se jedná o snížení příjmů státu. 12

aktivity v České republice. Navrhované rozšíření počtu instalací osvobozených od odvodu pomůže celkem 870 českým firmám (54% z počtu instalací zatížených odvodem uvedených do provozu v roce 2010). Instalovaným výkonem těchto provozoven je 96 MW (7% z výkonu instalovaného v roce 2010, který podléhá solárnímu odvodu). Prostředky vybrané ze solárního odvodu se tímto navrženým opatřením sníží o 7%, tedy poměrně zanedbatelně. 10. Poslanec Martin Kolovratník 1) V 2 odst. 2 písm. a) bodě 5 se za slovo hodnot, vkládají slova včetně inteligentního měřícího zařízení, 2) V 2 odst. 2 písm. a) se doplňuje bod 22, který zní: 22. inteligentním měřícím zařízením zařízení pro měření, přenos a zpracování naměřených hodnot, které může přenášet a přijímat údaje za použití určité formy elektronické komunikace,. 3) V 49 odst. 1 se za slova příslušný provozovatel distribuční soustavy vkládají slova za pomoci inteligentního měřícího zařízení. 4) V 49 odstavec 7 zní: Provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy na svůj náklad zajišťuje instalaci vlastního inteligentního měřicího zařízení typu stanoveného prováděcím právním předpisem, jeho udržování a pravidelné ověřování správnosti měření a pro účely provedení odečtu, pokud je měřicí zařízení bez napětí, má právo uvést měřicí zařízení pod napětí na nezbytně nutnou dobu. Zákazník má právo na instalaci měřicího zařízení pro měření dodávky elektřiny do svého odběrného místa. Pokud zákazník požádá provozovatele distribuční soustavy o instalaci měřicího zařízení vyššího typu než měřicí zařízení stanoveného typu, provozovatel distribuční soustavy požadované měřicí zařízení instaluje. Zákazník je v takovém případě povinen uhradit provozovateli distribuční soustavy rozdíl nákladů na měřicí zařízení, jeho instalaci, provoz a odečty požadovaného měřicího zařízení oproti měřicímu zařízení stanoveného typu.. 5) 71 včetně nadpisu zní: Neutrální stanovisko. Komentář: V této chvíli nemá ERÚ kvantifikaci dopadů tohoto návrhu, není jasné, jaké náklady provozovatelů by s tím byly spojené a tedy jak by se tyto náklady mohly pomítnout do konečných cen energií. 13

(1) Odběr plynu je měřen inteligentním měřicím zařízením. (2) Provozovatel přepravní soustavy a provozovatelé distribučních soustav jsou povinni vybavit inteligentním měřicím zařízením odběrná místa zákazníků připojená k jimi provozované soustavě a předávací místa mezi jimi provozovanou soustavou a jinou distribuční soustavou. Provozovatel přepravní soustavy je dále povinen vybavit měřicím zařízením předávací místa zásobníků plynu. Výrobce plynu je povinen vybavit měřicím zařízením předávací místa mezi výrobnou plynu a přepravní soustavou, distribuční soustavou nebo zásobníkem plynu, těžebním plynovodem jiného výrobce a odběrná místa zákazníků připojená k jím provozovanému těžebnímu plynovodu. 6) ČÁST ŠESTNÁCTÁ ÚČINNOST Čl. XIX Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 2015, s výjimkou ustanovení části první bodu 5, části bodu 9, pokud jde o 2 odst. 2 písm. a) bod 22, části bodu 164, pokud jde o 24 odst. 10 písm. y), části bodu 191, pokud jde o 25 odst. 11 písm. l), bodu 221, části bodu 222, pokud jde o slovo inteligentního, části bodu 260 pokud jde o 58 odst. 8 písm. dd), části bodu 320, pokud jde o 59 odst. 8 písm. ff), a části bodu 353, pokud jde v 71 odst. 1 o slovo inteligentním a pokud jde v 71 odst. 2 o slovo inteligentním, které nabývají účinnosti dnem 1. července 2017 a s výjimkou ustanovení části čtrnácté bodů 2, 4, 5, 7 až 11, 73 a 80, které nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2016, a s výjimkou ustanovení části první části bodu 121, pokud jde o 19a odst. 8, a části čtrnácté bodu 31, které nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2017. Jedná se o transpozici směrnice o energetické účinnosti a dále směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/72/ES ze dne 13. července 2009 o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou, kdy by do roku 2020 mělo být vybaveno inteligentními měřícími systémy alespoň 80 % spotřebitelů. Měřicí zařízení přitom vlastní tito provozovatelé, kteří zodpovídají za jeho udržování, 14

pravidelné ověřování správnosti měření apod. Přitom pro zajištění odběru dat až na úrovni od koncového uživatele je nutné použít takovou technologii, která 1) překoná překážky vyplývající z konstrukce staveb (útlum interference, prostupnost materiálem, atd.) a dále 2) je nutné zajistit, aby byl odběr dat prostřednictvím inteligentního měřícího systému od koncového uživatele bezpečný, a to především s ohledem na omezení rizika ztráty dat v závislosti na rušení elektrickými výboji a jinými negativními vlivy atd. 11. Poslanec Josef Novotný V části čtrnácté, změna zákona o podporovaných zdrojích energie, se v čl. XVII vkládá nový bod 12, který zní: Držitel autorizace na výstavbu výrobny elektřiny z obnovitelných zdrojů využívající energii větru, geotermální energii, energii vody nebo energii biomasy, vydané do 31. prosince 2013, který tuto výrobnu elektřiny uvede do provozu do 31. prosince 2015 včetně, má nárok na podporu elektřiny z obnovitelných zdrojů podle zákona č. 165/2012 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti zákona č. 310/2013 Sb. Zákon č. 310/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 407/2012 Sb., a další související zákony, který upravuje nárok na podporu z obnovitelných zdrojů energie, byl vydán s účinností, která na něj neumožňovala dobře reagovat. Celkem se jedná cca o 20 výrobců elektřiny z obnovitelných zdrojů (vítr, geotermální energie, voda, biomasa), kteří získali autorizaci na výstavbu výrobny elektřiny z obnovitelných zdrojů energie po účinnosti zákona č. 310/2013 Sb. (2. 10. 2013). Tito investoři mají v projektech proinvestovány velké finanční prostředky a byli by tím, že zákon stanovil nárok na podporu elektřiny z obnovitelných zdrojů podle zákona č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie, ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti zákona č. 310/2013 Sb., značně poškozeni. Tito investoři měli vydaná stavební povolení a vyřízeny další náležitosti ke stavbě zdrojů elektřiny před nabytím účinnosti tohoto zákona, samotnou autorizaci však obdrželi až po jeho účinnosti, která byla stanovena dnem jeho vyhlášení ve sbírce zákonů. Zásadním způsobem tak byly změněny podmínky jejich podnikání, bez možnosti těchto subjektů na nové podmínky reagovat. Pokud by mělo dojít k retroaktivnímu otevření podpory obnovitelných zdrojů, upozorňujeme na vícenáklady tohoto řešení, které by byly hrazeny ze státního rozpočtu. Dále upozorňujeme, že se jedná o návrh přechodného ustanovení k zákonu č. 310/2013 Sb., nikoli k této novele. Podle legislativních pravidel vlády přitom v takových případech není možné přechodné ustanovení novelizovat, neboť se tím zasahuje do právní jistoty adresátů právního předpisu. 15

12. Poslanec Milan Šarapatka V části čtrnácté se za bod 27 vkládá nový bod 27a ( 7 odst. 3), který zní: 27a. V 7 odst. 3 se za druhou větu vkládá nová věta třetí, která zní: U výroben elektřiny z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla trvá právo na podporu elektřiny po dobu minimálně 6 let ode dne uvedení tohoto zařízení do provozu.. V části čtrnácté Čl. XVII Přechodná ustanovení nového bodů xx. zní: xx. Pro výrobny elektřiny z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla uvedené do provozu přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona trvá právo na podporu elektřiny podle 7 odst. 3 tohoto zákona po dobu minimálně 6 let ode dne uvedení tohoto zařízení do provozu.. Směrnice 2012/27/EU o energetické účinnosti, o změně směrnic 2009/125/ES a 2010/30/EU a o zrušení směrnic 2004/8/ES a 2006/32/ES uvádí, že vysoce účinná kombinovaná výroba tepla a elektřiny a dálkové vytápění a chlazení mají značný potenciál z hlediska úspory primární energie, který je v Unii z velké části nevyužitý, přičemž pro vybudování stabilního a dlouhodobě předvídatelného legislativního rámce pro rozvoj výroby elektřiny z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla je zcela zásadní zajištění nástrojů podpory pro zvyšování efektivity a konkurenceschopnosti na základě transparentního a stabilního investičního prostředí. Transpozice směrnice 2012/27/EU by měla být považována, stejně jako předcházející transpozice směrnici 2004/8/ES, jako důležitý nástroj pro nastavení legislativních podmínek pro výrobu elektřiny z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla a pro zvyšování účinnosti dodávek tepla ve stabilním a transparentním podnikatelském prostředí. Aby byla v předcházející právní úpravě tato stabilita a transparentnost pro výrobce elektřiny využívající vysokoúčinnou kombinovanou výrobu elektřiny tepla alespoň částečně zajištěna, byl v 32 zákona č. 458/2000 Sb. (energetický zákon), ve znění 16 Přijetí tohoto PN nedoporučujeme z důvodu probíhající notifikace podpory KVET. Změna pravidel podpory se očekává v souvislosti s výstupem této notifikace. Navíc od 1. 1. 2017 může být podpora podle nových pokynů EU pro podporu poskytována pouze v rámci výběrového (nabídkového) řízení. Jedná se navíc o znovuzavedení podmínek, které byly legislativním procesem vyjmuty z energetického zákona a do zákona o podporovaných zdrojích nebyly zapracovány.

zákona č. 158/2009 Sb., stanoven nárok na příspěvek po dobu nejméně 6 let od uvedení výrobny do provozu, jakožto záruka stability investičního prostředí po vymezenou dobu. Doba 6 let není záruka návratnosti investice, ale pouze částečná stabilizace podmínek. Navrhované ukotvení nároku na podporu po dobu minimálně 6 let od uvedení výrobny do provozu pro výrobu elektřiny z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla nemá vliv na způsob stanovení výše zelených bonusů na elektřinu k elektřině z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla a druhotných zdrojů dle 12, odst. 5 zákona č. 165/2012 Sb. o podporovaných zdrojích energie a o změně některých zákonů, na základě kterého Energetický regulační úřad meziročně upravuje výši zelených bonusů na elektřinu k elektřině z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla a druhotných zdrojů v závislosti na změnách cen elektřiny na trhu, cen tepelné energie, cen primárních energetických zdrojů, efektivitě výroby a době využití výrobny elektřiny. Energetický regulační úřad má tedy možnost každý rok výši zelených bonusů na elektřinu k elektřině z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla a druhotných zdrojů měnit a nehrozí zneužití tohoto ustanovení. S ohledem na výše uvedené má tento návrh za cíl opětovně ukotvit nárok na podporu výroba elektřiny z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla po dobu minimálně 6 let od uvedení výrobny do provozu, stejně jako tomu bylo již v předchozí právní úpravě energetického zákona, a nastavit tak stabilnější a transparentnější prostředí pro další rozvoj výroby elektřiny z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla tak, aby se mohla rozvíjet podle předpokladů plánu rozvoje. 13. Poslanec Karel Šidlo K novelizačnímu bodu 335: V 61, odst. 2, písm. m) doplnit v textu za slovo "zákazníkovi" text " nebo zplnomocněné osobě". Nové znění 61, odst. 2, písm. m: " m) sdělit neprodleně na žádost zákazníkovi nebo zplnomocněné osobě, který vypověděl závazek ze smlouvy nebo odstoupil od smlouvy, jejímž předmětem je Zmocněnec na základě plné moci jedná jménem zákazníka, není třeba to dávat do textu zákona, vyplývá to z obecných předpisů (OZ). Navíc takové doplnění pouze v jednom ustanovení by mohlo přinést výkladové problémy tam, kde taková zplnomocněná osoba není výslovně uvedena, ale z obecných předpisů její jednání jménem 17

dodávka plynu, datum ukončení dodávky plynu podle této smlouvy." Z logiky legislativních norem vyplývá, že na co má právo zákazník, na to může zplnomocnit i jinou osobu. V případě, že by nesolidní obchodník toto nerespektoval a nebyl ochoten komunikovat se zplnomocněnou osobou, nevyplývají pro něj žádné sankce. Ve snaze zabránit takovémuto obcházení zákona navrhuji doplnění vyjmenování zplnomocnění osoby v textu zákona. zmocnitele přirozeně vyplývá také. 14. Poslanec Karel Šidlo 15. Poslanec Karel K novelizačnímu bodu 365: V 73a, odst. 1 v textu druhé věty souvětí vypustit slova "objem plynu" a za slovo "standardu" vložit slova "ve výši 40 %". Poslední větu odstavce vypustit a nahradit novou větou "Tuto povinnost může obchodník s plynem nebo výrobce plynu zajistit prostřednictvím účastníka trhu s plynem". Nové znění 73a, odst. 1: " Obchodník s plynem nebo výrobce plynu je povinen zajistit bezpečnostní standard požadované dodávky plynu při dodávce zákazníkům podle přímo použitelného předpisu Evropské unie, přičemž část bezpečnostního standardu ve výši 40 % se zajišťuje uskladněním plynu v zásobnících na území členského státu Evropské unie tak, aby byly zajištěny bezpečné, spolehlivé a nepřerušitelné dodávky plynu do České republiky. Tuto povinnost může obchodník s plynem nebo výrobce plynu zajistit prostřednictvím jiného účastníka trhu s plynem." Návrh předpokládá, že přímo v energetickém zákoně (EZ) bude uvedena výše bezpečnostního standardu dodávek (BSD), který má být zajištěn podzemními zásobníky plynu (PZP). V současné době tuto výši stanovuje prováděcí předpis k EZ, kterým je Vyhláška o stavech nouze. Navržená změna pomůže zajistit vyšší bezpečnost dodávek koncovým zákazníkům. K novelizačnímu bodu 366: 18 Neutrální stanovisko. Podle navrhovaného by měl ten, jehož

Šidlo V 73a, odst2 na konec odstavce doplnit větu: "Povinnost předložit údaje o rozsahu a způsobu zajištění bezpečnostního standardu se vztahuje na obchodníka s plynem podle odstavce 1 věty první i na účastníky trhu s plynem, prostřednictvím kterých je povinnost podle odstavce 1 zajišťována." Souvisí se změnou uvedenou v PN k novelizačnímu bodu 365. prostřednictvím je BSD zajišťován, povinnost předkládat údaje ERÚ a OTE také vždy do 15. dne následujícího měsíce. V první části doplňované věty se ale povinnost předložit údaje zužuje jen na obchodníka podle odst. 1 věty první, přitom v odst. 1 větě první je povinnost dána obchodníkovi a výrobci. Vznikla by výkladová nejasnost. 16. Poslanec Karel Šidlo V části 14, čl. XVI, novelizační bod 12: V 2 se na konci písmene v) tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena w) a x), která znějí: "w) ostatní vlastní spotřebou elektřiny elektřina z obnovitelného zdroje, na kterou se vztahuje právo na úhradu zeleného bonusu, která je účelně využita výrobcem či jinou fyzickou nebo právnickou osobou bez použití regionální distribuční soustavy nebo přenosové soustavy, a která nezahrnuje technologickou vlastní spotřebu, x) čistou vyrobenou elektřinou elektřina z obnovitelného zdroje, na kterou se vztahuje právo na podporu, a která představuje výrobu naměřenou na svorkách generátorů sníženou o technologickou vlastní spotřebu; tato elektřina v sobě zahrnuje případnou ostatní vlastní spotřebu elektřiny. V části 14, čl. XVI, novelizační bod 39 V 11a, odstavce 1 a 2 se nahrazují novým textem, který zní: "(1) Výrobce je povinen na svůj náklad a podle zákona o metrologii měřit čistou vyrobenou elektřinu, pokud uplatňuje podporu na ostatní vlastní spotřebu elektřiny. V ostatních případech měření elektřiny, na kterou se vztahuje podpora, zajišťuje provozovatel přenosové nebo distribuční soustavy. (2) Výrobce, který uplatňuje podporu na ostatní vlastní spotřebu elektřiny formou hodinových zelených bonusů, je povinen měřit čistou vyrobenou elektřinu podle odstavce 1 s hodinovým průběhem." V 11a, odstavec 5, písm. b) se nahrazuje novým textem, který zní: Novelizační bod 12: termíny ostatní vlastní spotřeba a čistá vyrobená elektřina se v zákoně nevyskytují, není nutné (a nelze) je proto v 2 definovat. Definice elektřiny z obnovitelných zdrojů a odečet technologické vlastní spotřeby je dostatečně řešen v 4 odstavci 1. Uvedená definice v podstatě jiným způsobem zavádí již zrušenou definici ostatní vlastní spotřeby, kterou nahradila lokální spotřeba výrobce definovaná ve vyhlášce č. 541/2005 Sb., o Pravidlech trhu s elektřinou, zásadách tvorby cen za činnosti operátora trhu s elektřinou a provedení některých dalších ustanovení energetického zákona, ve znění pozdějších předpisů. Zavedení nových definic by způsobilo nekonzistentnost legislativních předpisů. Novelizační bod 39: Úpravami v 11a dochází k odstranění povinnosti zajistit měřidla sloužící k měření elektřiny, na kterou jsou vypláceny veřejné prostředky, pro výrobny do 10 kw. Stejně tak odpadá povinnost měřit technologickou vlastní spotřebu pro všechny výrobny. Dopadem uvedeného 19

"b) v případě instalovaného výkonu výrobny nad 10kWe písemně požádat osobu pověřenou ministerstvem o zajištění svého měřidla čisté vyrobené elektřiny podle odstavce 1 až 4, měřidla užitečného tepla podle odstavce 3 a měřidla spotřebovaného paliva jiného než bioplynu použitého pro výrobu elektřiny z bioplynu podle odstavce 3 proti neoprávněné manipulaci, a to na svůj náklad způsobem a v rozsahu podle prováděcího právního předpisu," V 11a, odstavec 8, písm. b) se za slovo "měření" vkládá slovo "čisté". Nové znění odst. 8, písm. b): "b) umožnit operátorovi trhu nebo jím písemně pověřené osobě přístup k měřidlu, které slouží k měření čisté vyrobené elektřiny z podporovaných zdrojů energie." Měření podporované výroby elektřiny, pokud není všechna dodána do distribuční soustavy (obsahuje ostatní vlastní spotřebu). Zákonodárce se pokouší v novele řešit trestné činy některých výrobců, kteří levně nakoupenou elektřinu dodávají jako elektřinu vyrobenou z OZE (FVE). Jde však o podvody, jež jsou na základě stávající zákonné úpravy v působnosti orgánů činných v trestním řízení, a nelze zbytečným měřením zatěžovat poctivé výrobce. Věc je navíc řešena zcela chybně, neboť zákonem neřešená oblast měření ostatní vlastní spotřeby zůstává takto bez kodifikace i nadále. je ztráta možnosti kontroly skutečně vyrobené elektřiny a nemožnost zabránit manipulaci s měřidly. Veřejné prostředky tak mohou být vypláceny na elektřinu, která ve skutečnosti nebyla vyrobena. Výše technologické vlastní spotřeby přímo ovlivňuje množství elektřiny s právem na podporu, jelikož přímo snižuje množství, na které jsou veřejné prostředky vyplaceny. 17. Poslanec Karel Šidlo V části 14, čl. XVI, novelizační bod 30 V 7 se nahrazuje odstavec 7 novým textem a vypouští se poznámka pod čarou. Nový text zní: (7) Doklady týkající se investičních a provozních nákladů výrobny, je povinen výrobce uchovávat za období deseti let počínající dnem vzniku práva na podporu a na vyžádání je předložit Úřadu. Při změně vlastnictví je převodce nebo právní předchůdce povinen předat nabyvateli nebo právnímu nástupci doklady podle věty první nebo jejich kopie. Poslanecký návrh ukládá povinnost uchovávání dokladů pouze po dobu prvních 10 let pobírání podpory. V průběhu dalších let pobírání podpory tak není povinnost dle návrhu uchovávat doklady ani např. o provozní podpoře, což je zcela nepřijatelné. Navrhovanou dobu uchovávání dokladů po dobu pobírání podpory (+ 5 let z důvodu umožnění kontroly po ukončení podpory) považujeme za legitimní. 20

Povinnost archivace investičních a provozních nákladů výrobny je pozměňovacím návrhem uvedena do souladu s notifikací zákona o podporovaných zdrojích Evropskou Komisí a daňovými zákony ČR. Nelze požadovat, většinou po drobných výrobcích, kteří nemají prostory a personální vybavení k provádění archivačních směrnic, archivaci nad rámec deseti let uvedených v těchto nařízeních. Navíc, archivace po dobu 10 let je nedostatečná i s ohledem na notifikaci zákona Evropskou komisí ta požaduje revizi podpory každého příjemce po 10 letech, revize tedy bude probíhat v 11. roce a možná i později (podle počtu příjemců a personálních kapacit určených na revizi). V té době by již uvedené doklady nebyly podle návrhu archivovány, což by znemožnilo jakékoli revize. Uvedený návrh by znemožnil kontrolu na překompenzaci poskytované podpory, která je jedním z hlavních požadavků EK při vyplacení veřejné podpory. Zdůrazňujeme, že cílem opatření je kontrola účelnosti vynakládání veřejných prostředků. Dále je navržené znění retroaktivní a tím i protiústavní, uvedené znění v novele je upraveno podle připomínek Legislativní rady vlády tak, aby bylo aplikovatelné. 18. Poslanec Karel Šidlo V části 14, čl. XVII, Přechodná ustanovení, se doplňuje nový bod 12, který zní: 12. Výrobna elektřiny z obnovitelných zdrojů využívající energii vody o instalovaném výkonu do 10 MW se v případě, že u ní byla v době od 2. 10. 2013 do dne nabytí účinnosti tohoto zákona ukončena rekonstrukce technologické části stávající výrobny elektřiny nebo modernizace, zvyšující technickou a ekologickou úroveň stávající výrobny elektřiny na úroveň srovnatelnou s nově zřizovanými výrobnami elektřiny, považuje za uvedenou do provozu dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Navrhované přechodné ustanovení malým vodním elektrárnám, které byly rekonstruovány či modernizovány v mezidobí, navrací dobu podpory, a to z důvodu vyhnutí se zakázané retroaktivitě od okamžiku nabytí účinnosti projednávané novely. Tím bude odstraněna nerovnost mezi výrobnami rekonstruovanými či Byť rozumíme snaze o nápravu nešťastného ustanovení zákona č. 310/2013 Sb., ustanovení je retroaktivní zpětně mění podmínky (ve prospěch výrobců elektřiny) a navíc navrhované řešení tj. přechodnými ustanoveními současné novely prakticky novelizovat zákon č. 310/2013 Sb. není legislativně možné. Považujeme za naprosto nepřípustné vázat datum uvedení do provozu výrobny elektřiny na datum účinnosti novely zákona. 21

modernizovanými v době účinnosti novely č. 310/2013 Sb. a výrobnami ostatními. 19. Poslanec Karel Šidlo V Části první Čl. I novelizační bod 66: V 11a odstavec 2) nahradit novým zněním: (2) Od smlouvy o dodávce tepelné energie, která byla uzavřena distančním způsobem nebo mimo obchodní prostory dodavatele tepelné energie se zákazníkem v postavení spotřebitele podle zvláštního právního předpisu25), má takový zákazník právo písemně odstoupit bez uvedení důvodu a bezplatně ve lhůtě do čtrnácti dnů od uzavření smlouvy. Od smlouvy o dodávce elektřiny nebo plynu nebo smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny nebo plynu, která byla uzavřena distančním způsobem nebo mimo obchodní prostory držitele licence se zákazníkem v postavení spotřebitele podle zvláštního právního předpisu25), má takový zákazník právo písemně odstoupit bez uvedení důvodu a bezplatně ve lhůtě do čtrnácti dnů ode dne zahájení dodávky. Odstoupení od smlouvy doručené držiteli licence méně než deset dnů před zahájením dodávky nebo po zahájení dodávky elektřiny nebo plynu je účinné uplynutím čtrnáctého dne po jeho doručení. Pokud držitel licence na základě uvedených smluv a před účinností odstoupení od smlouvy zahájil dodávku elektřiny nebo plynu, uhradí mu zákazník poměrnou část sjednané ceny za plnění poskytnuté do okamžiku účinnosti odstoupení od smlouvy.. Poznámka pod čarou č. 25 zní: 25) 419 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Ke změně novelizačního bodu 66 - ve srovnání s platným zněním energetického zákona zhoršuje předložený návrh postavení zákazníků při uzavírání vybraných smluv na dodávku energií a obecně zhoršuje úroveň ochrany spotřebitele v ČR. V současné praxi je zcela běžné, že zákazník, který uzavřel smlouvu o dodávce elektřiny nebo plynu distančním způsobem nebo mimo obchodní prostory obchodníka, řeší případnou výhodnost takové smlouvy ve srovnání s ostatními nabídkami na trhu až po podpisu smlouvy. Ve více než 60 % případů je odstoupení doručováno až po uplynutí 14 dnů ode dne uzavření smlouvy. Pokud by bylo možné Neutrální stanovisko. Komentář: Úpravu odstupování od smluv je nutné řešit odbornou diskuzí ve shodě nejen se zástupci Ministerstva průmyslu a obchodu, ale i držitelů licence. O daném ustanovení, které je klíčové z hlediska ochrany spotřebitelů, neproběhla při přípravě zákona téměř žádná diskuse. Úprava pro teplárenství je zbytečná, pokud nebude řečeno, že v postavení zákazníka jsou SVJ a bytová družstva, neboť fyzické osoby nevstupují do smluvních vztahů s dodavateli tepla. Úprava v elektru a plynu je v rozporu s evropskou směrnicí 2011/83/EU (čl. 9 odst. 2 písm. c): "2. Aniž je dotčen článek 10, lhůta pro odstoupení od smlouvy uvedená v odstavci 1 tohoto článku končí po uplynutí 14 dnů: c) v případě smluv týkajících se dodávek vody, plynu nebo elektřiny, pokud nejsou prodávány v omezeném objemu nebo ve stanoveném množství, tepla z dálkového vytápění nebo digitálního obsahu, který není poskytnut na hmotném nosiči, ode dne, kdy byla uzavřena smlouva." 22

realizovat odstoupení jen ve lhůtě 14 dní od uzavření smlouvy, jak je navrhováno v rámci novely energetického zákona, nebude mít většina zákazníků možnost od smlouvy odstoupit. Navrhované znění navíc nereflektuje povahu dodávkových smluv dle judikatury Soudního dvora EU či českých soudů (tj. kupních smluv sui generis s dlouhodobým opakovaným plněním) a nezohledňuje smíšenou povahu těchto smluv jako smluv s dvojím plněním (tj. dodávka dané komodity, resp. zboží a vedle toho poskytnutí zejména služby distribuční soustavy). Lhůta pro odstoupení od smluv na dodávku elektřiny nebo plynu, pokud byly uzavřeny výše uvedenými způsoby, by měla být v obou případech stanovena jednotně, a to nejpozději do 14 dnů ode dne zahájení (první) dodávky, přičemž lhůta začíná běžet již okamžikem uzavření smlouvy (spotřebitel musí mít možnost uplatnit právo odstoupit od smlouvy ještě před zahájením dodávky dané energie obdobně, jako je tomu u smluv na dodávku zboží podle směrnice 2011/83/EU o právech spotřebitelů). 20. Poslanec Karel Šidlo V Části 14, Čl. XVI, novelizační bod 20: V 4 odst. 12) se na konci doplňuje věta Způsob určení hlavního předmětu činnosti zemědělská výroba a způsob vedení seznamu výrobců s hlavním předmětem činnosti zemědělská výroba stanoví prováděcí právní předpis.. V Části 14, Čl. XVI, novelizační bod 27: V 6 odst. 8) se na konci doplňuje věta Způsob určení hlavního předmětu činnosti zemědělská výroba a způsob vedení seznamu výrobců s hlavním předmětem činnosti zemědělská výroba stanoví prováděcí právní předpis.. V Části 14, Čl. XVI, novelizační bod 51: V 24 odst. 10) se na konci doplňuje věta Způsob určení hlavního předmětu činnosti zemědělská výroba a způsob vedení seznamu výrobců s hlavním předmětem činnosti zemědělská výroba stanoví prováděcí právní předpis.. V Části 14, Čl. XVI, novelizační bod 81: V 53 se doplňuje odstavec 3), který zní: Ministerstvo zemědělství stanoví vyhláškou Neutrální stanovisko. 23

a) způsob určení hlavního předmětu činnosti zemědělská výroba, b) způsob vedení seznamu výrobců s hlavní činností zemědělská výroba. Pojem zemědělská výroba zavedla do zákona č. 165/2012 Sb. novela č. 90/2014 Sb. Novela ovšem opomněla provázat normu se zákonem č. 252/1997 Sb., o zemědělství, který obsahuje legální definici pojmu zemědělská výroba. Navrhovaný bod tento nedostatek odstraňuje. 21. Poslanec Karel Šidlo V části 14, Čl. XVI, novelizační bod 54: v 26 odst. 4 se na konci věty za slovy ve výši 50 Kč/GJ ruší tečka a doplňují slova s pravidelným ročním navýšením o 2%. Dále se za slovo povinen vkládají slova pro výrobny tepla podle 24 odst. 3 a na konec textu se doplňuje věta Úřad pro výrobny tepla podle 24 odst. 4 stanoví výši zeleného bonusu na teplo v cenovém rozhodnutí tak, aby bylo dosaženo patnáctileté doby prosté návratnosti investic za podmínky splnění technických a ekonomických parametrů, kterými jsou zejména náklady na instalovanou jednotku výkonu, účinnost využití primárního obsahu energie v obnovitelném zdroji, náklady na pořízení paliva a doba využití zařízení stanovených prováděcím právním předpisem.. Navrhované doplnění bodu 54 odstraňuje nerovnost při stanovení podpory výroby tepla ve srovnání s podporou výroby elektřiny. U této komodity již platná právní úprava počítá s tím, že podpora reflektuje inflaci a v čase roste. Pro výrobu tepla však dosud taková valorizace nebyla zavedena. Odůvodnění vztažené k tomuto PN je zavádějící. U elektřiny z OZE je 2 % indexace vztažena pouze pro podporu formou výkupní ceny u nepalivových výroben, kde je těmto výrobnám garantována návratnost investice. Při podpoře formou zeleným bonusem tyto garance nejsou zákonem poskytovány a nedochází k indexaci zelených bonusů. V případě palivových zdrojů navíc není indexována ani výkupní cena z důvodu značného vlivu palivových nákladů na ekonomiku provozu. Stejně tak podpora tepla je realizována pouze zeleným bonusem na teplo, což je určitý příspěvek k tržní ceně tepla a neplní obdobnou funkci jako výkupní cena u elektřiny z OZE. U provozní podpory tepla zákon rovněž nedefinuje dobu trvání práva na podporu. Tvrzení že je podpora na teplo velmi nízká je rovněž zavádějící vzhledem k jejímu vyjádření v Kč/GJ. Odůvodnění neobsahuje kvantifikaci dopadů regulace. 24