OBSAH 1. Úvod...3 2. Cíl a metodika práce...5 3. Charakteristika životního pojištění a produktů pojištění osob...6 3.1. Pojišťovnictví v České republice...6 3.2. Charakteristika životního pojištění...10 3.2.1. Druhy životního pojištění...10 3.2.2. Připojištění k životnímu pojištění...11 3.2.3. Stanovení výše pojistné částky...13 3.2.4. Výnosy ze životního pojištění...14 3.2.5. Daňové zvýhodnění životního pojištění...15 3.2.6. Důchodové pojištění...18 3.2.7. Investiční pojištění...19 3.2.8. Kapitálové životní pojištění...22 3.2.9. Úrazové pojištění...23 3.2.10. Komerční zdravotní pojištění...24 3.2.11. Svatební pojištění...25 4. Proces taxace pojistných smluv životního pojištění...27 4.1. Zařazení taxace v organizační struktuře pojišťovny...27 4.2. Předávání návrhů pojistných smluv od získatelů...29 4.3. Charakteristika taxace pojistných smluv...30 4.4. Kontrola údajů v dotazníku na zdravotní stav pojištěného...31 4.4.2. Identifikační údaje v dotazníku na zdravotní stav pojištěného...32 4.4.3. Povolání pojištěného...33 4.4.4. BMI index...35 4.4.5. Datum a podpisy v dotazníku na zdravotní stav pojištěného...36 4.5. Kontrola údajů uvedených v návrhu pojistné smlouvy...38 4.5.1. Identifikační údaje v návrhu pojistné smlouvy...38 4.5.2. Kontrola údajů o pojištění...39 4.5.3. Vstupní věk pojištěného...39 4.5.4. Pojistná doba a doba placení pojistného...40 1
4.5.5. Kontrola pojistného a pojistných částek...40 4.5.6. Pojistné období...41 4.5.7. Pojistné podmínky...41 4.5.8. Určení oprávněné osoby...42 4.5.9. Údaje o pojistném...43 4.5.10. Identifikace klienta...44 4.5.11. Příspěvek zaměstnavatele...46 4.5.12. Datum a podpisy na návrhu pojistné smlouvy...46 4.6. Kontrola údajů dle provozního systému Golem...47 4.7. Kontrola dokumentů přiložených k návrhu smlouvy...49 4.7.1. Žádost o vinkulaci nebo úvěrová smlouva...49 4.7.2. Doklad o výši příjmu pojištěného...50 4.8. Ocenění zdravotního rizika...53 4.9. Neinkasní intervence...56 4.9.1. Neinkasní intervence mailem...56 4.9.2. Neinkasní intervence dodatkem...56 4.9.3. Neinkasní intervence vrácením návrhu pojistné smlouvy...59 4.9.4. Přepracování návrhu pojistné smlouvy...60 4.9.5. Termín pro vyřízení neinkasní intervence...61 4.10. Výpověď pojistné smlouvy...62 4.10.1. Výpověď ze strany pojistitele...62 4.10.2. Výpověď pojistné smlouvy na žádost pojistníka...63 4.11. Analýza problémů a nedostatků v rámci procesu taxace...64 4.11.1. Chybovost získatelů...64 4.11.2. Předávání produkce a neinkasních intervencí...68 4.11.3. Výpovědi pojistných smluv a další problémy procesu taxace...69 5. Shrnutí výsledků...71 6. Závěr...74 7. Použitá literatura...75 8. Seznam tabulek, obrázků a grafů...77 9. Přílohy...78 2
1. ÚVOD Životní pojištění je finanční produkt, kterým lze zabezpečit pro svou rodinu životní standard i v nenadálých vážných životních situacích, které bývají spojeny s výrazným snížením rodinných příjmů nebo ve chvílích, kdy státem poskytovaný důchod nepostačuje na pokrytí běžných výdajů. Základním znakem životního pojištění je jeho dlouhodobost. Klient pojišťovny musí být připraven podstatnou část svého produktivního života odkládat část své spotřeby a tyto finanční prostředky ukládat do životního pojištění. Bohužel povědomí o důležitosti životního pojištění je v České republice stále na poměrně nízké úrovni. Lidé si neuvědomují důsledky, které může přinést ztráta živitele rodiny nebo vážný úraz s trvalými následky. Dokážou si představit, že požár nebo povodeň jim může poškodit jejich majetek a celkem jednoduše také vyčíslí výši takové škody. O životě a zdraví ale nejsou zvyklí takto přemýšlet. Především starší generace se stále spoléhá na pomoc státu. V souvislosti s nárůstem hypoték a úvěrů se ale tento přístup pomalu začíná měnit. Zejména mladší a střední generace s vyšším vzděláním si uvědomuje svou zodpovědnost vůči svým blízkým a životní pojištění stále častěji využívá. V porovnání s vyspělou Evropou má ale Česká republika stále ještě co dohánět. Ve srovnání s členskými státy EU existují značné rozdíly v pozici životního pojištění. Tyto rozdíly nelze vysvětlit jen úrovní nebo silou ekonomiky, vyplývají spíše z různých tradic a obliby některých finančních produktů, hlavně ale z poměru mezi veřejnou složkou a doplňkovými složkami důchodového systému. Zatímco v původních 15 členských státech EU přesáhl podíl pojistného u životního pojištění na celkovém pojistném 60 %, u nás se tento poměr blíží teprve 40 %. Stejně tak podíl pojistného u životního pojištění na HDP dosahuje v EU v průměru 5 %, u nás je to jen 1,6 %. Pozitivním jevem ale je, že tempo růstu v ČR bylo mnohem vyšší než průměr dosažený členskými státy EU. K tomu přispěly daňové výhody účinné od roku 2001. 3
Životní pojištění je totiž finanční produkt výhodný nejen pro klienty ale i pro stát, protože řeší problém důchodového věku a eliminuje v kombinaci s vhodným připojištěním sociální náraz či neočekávanou událost u jednotlivce nebo rodiny. Na druhé straně kumulace finančních zdrojů z životního pojištění slouží k financování ekonomiky a je také odkladem spotřeby s antiinflačním působením. Aby sjednané životní pojištění bylo v pořádku z věcného i pojistně technického hlediska a nedošlo později k poškození klienta nebo pojišťovny, existuje v pojišťovně oddělení pořízení pojistných smluv. Pracovníci tohoto oddělení, tzv. taxátoři, zabezpečují kontrolu sjednaných návrhů pojistných smluv, jejich zavedení do provozního systému a poté i přijetí návrhu smlouvy do pojištění (akceptaci). 4
2. CÍL A METODIKA PRÁCE Hlavním cílem diplomové práce je analyzovat životní pojištění a některé produkty pojištění osob a to nejen z obecného hlediska, ale i z pohledu oddělení taxace. Taxace je pojem poměrně neznámý, ačkoli v rámci každé pojišťovny hraje velmi důležitou a nepostradatelnou roli. V první části diplomové práce jsem se zaměřila na charakteristiku životního pojištění v České republice, konkrétně na zákonnou úpravu, výnosy pojištění, daňové zvýhodnění životního pojištění a dále jsem uvedla stručný popis hlavních produktů pojištění osob. Procesu pořizování pojistných smluv životního pojištění se věnuji ve druhé části této práce. Kromě zařazení oddělení taxace v organizační struktuře pojišťovny popisuji jednotlivé kroky procesu taxace tzn. kontrolu návrhu pojistné smlouvy, dotazníku na zdravotní stav pojištěného a ostatních potřebných dokumentů, dále se pak zaměřuji na řešení nedostatků prostřednictvím neinkasních intervencí, na případné výpovědi pojistných smluv a také na problémy spojené s procesem taxace. Metodika diplomové práce vychází z obvyklých analytických přístupů využívaných při zpracování jiných odborných prací. Údaje o chybovosti získatelů uvedené v kapitole 4.11.1 jsem získala analýzou neinkasních intervencí jednotlivých taxátorů. Pro získání procentuálního vyjádření v rámci jednotlivých skupin chyb jsem použila aritmetického průměru, čímž jsem získala procento chybovosti v dané skupině vzhledem k celkovému počtu chyb. Postup při zpracování diplomové práce byl následující. Nejprve jsem konzultovala obsah práce s Ing. Evou Vávrovou, Ph.D. a s pracovníky Odboru pojistně technického životního pojištění. Poté jsem shromáždila potřebné podklady a literaturu vztahující se k dané problematice životního pojištění. Analýzou a zpracováním daných podkladů jsem vypracovala konečný obsah a výsledky, které jsem konzultovala s vedoucí diplomové práce. Posledním krokem bylo finální zpracování diplomové práce z hlediska gramatické a formální správnosti. 5
3. CHARAKTERISTIKA ŽIVOTNÍHO POJIŠTĚNÍ A PRODUKTŮ POJIŠTĚNÍ OSOB 3.1. Pojišťovnictví v České republice Základním předpisem upravujícím pojišťovnictví v České republice je zákon č. 363/99 Sb. o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů. Dle tohoto zákona může pojišťovací nebo zajišťovací činnost na území České republiky provozovat pouze pojišťovna nebo zajišťovna, které Ministerstvo financí udělilo povolení. Tato pojišťovna nebo zajišťovna musí mít formu akciové společnosti nebo družstva a vykonávat činnost a činnosti s tím související jen v rozsahu povolení, které jí bylo uděleno ministerstvem. Pojišťovací činností se rozumí uzavírání pojistných smluv pojišťovnou, správa pojištění a poskytování plnění z pojistných smluv. Součástí pojišťovací činnosti je i nakládání s aktivy, jejichž zdrojem jsou technické rezervy pojišťovny, uzavírání smluv pojišťovnou se zajišťovnami o zajištění závazků pojišťovny, vyplývajících z jí uzavřených pojistných smluv, a činnost směřující k předcházení vzniku škod a zmírňování jejich následků. Mezi činnosti související s pojišťovací činností nebo zajišťovací činností patří zprostředkovatelská a poradenská činnost, šetření pojistných událostí prováděné na základě smlouvy s pojišťovnou. Životním pojištěním je chápán soubor následujících pojistných odvětví: 1. Pojištění pouze pro případ smrti, pojištění pouze pro případ dožití, pojištění pro případ dožití se stanoveného věku nebo dřívější smrti, pojištění spojených životů, životní pojištění s vrácením pojistného. 2. Svatební pojištění nebo pojištění prostředků na výživu dětí. 3. Důchodové pojištění. 4. Pojištění podle bodů 1 až 3 spojené s investičním fondem. 5. Kapitálové činnosti - umořování kapitálu založené na pojistně matematickém výpočtu, jimiž jsou jednorázovým nebo periodickým platbám dohodnutým 6
předem přijaty závazky se stanovenou dobou trvání a ve stanovené výši, - správa skupinových penzijních fondů, - činnosti doprovázené pojištěním zabezpečujícím zachování kapitálu nebo platbu minimálního úroku, - pojištění týkající se délky lidského života, které je upraveno právními předpisy z oblasti sociálního pojištění, pokud zákon umožňuje jeho provádění pojišťovnou na její vlastní riziko. 6. Pojištění pro případ úrazu nebo nemoci, je-li doplňkem pojištění podle odvětví 1 až 5. Mezi odvětví neživotního pojištění dle Přílohy č. 1 k zákonu č. 363/1999 Sb. (část B) patří: 1. Úrazové pojištění. 2. Pojištění nemoci. 3. Pojištění škod na pozemních dopravních prostředcích jiných než drážních vozidlech. 4. Pojištění škod na drážních vozidlech. 5. Pojištění škod na leteckých dopravních prostředcích. 6. Pojištění škod na plavidlech. 7. Pojištění přepravovaných věcí včetně zavazadel a jiného majetku bez ohledu na použitý dopravní prostředek. 8. Pojištění škod na majetku jiném než uvedeném v bodech 3 až 7 způsobených požárem, výbuchem, vichřicí, jinými přírodními živly, jadernou energií a sesuvem nebo poklesem půdy. 9. Pojištění jiných škod na majetku jiném než uvedeném v bodech 3 až 7 vzniklých krupobitím nebo mrazem anebo jinými příčinami. 10. Pojištění odpovědnosti za škodu vyplývající z provozu pozemního motorového vozidla a jeho přípojného vozidla, z provozu drážního vozidla a z činnosti dopravce. 11. Pojištění odpovědnosti za škodu vyplývající z vlastnictví nebo užití leteckého dopravního prostředku, včetně odpovědnosti dopravce. 7
12. Pojištění odpovědnosti za škodu vyplývající z vlastnictví nebo užití vnitrozemského nebo námořního plavidla, včetně odpovědnosti dopravce. 13. Všeobecné pojištění odpovědnosti za škodu jinou než uvedenou v odvětvích č. 10 až 12. 14. Pojištění úvěru. 15. Pojištění záruky (kauce). 16. Pojištění různých finančních ztrát. 17. Pojištění právní ochrany. 18. Pojištění pomoci osobám v nouzi během cestování nebo pobytu mimo místa svého trvalého bydliště. Následující tabulka zobrazuje přehled počtu pojišťoven v ČR v letech 1998 2004 a jejich rozdělení dle odvětví, která poskytují. Za neživotní, respektive životní pojišťovnu považujeme pojišťovnu poskytující jedno nebo více odvětví neživotních, respektive životních pojištění. Univerzální pojišťovna provozuje současně jedno nebo více životních odvětví a jedno nebo více neživotních odvětví. Tabulka 1: Počet pojišťoven v letech 1998 2004 Počet pojišťoven Počet pojišťoven celkem z toho: - životních - neživotních - univerzálních Rok 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 41 42 41 43 42 42 40 5 3 3 3 3 3 3 19 21 20 23 22 23 21 17 18 18 17 17 16 16 Zdroj: Česká asociace pojišťoven Výroční zpráva 2004. 8
Vybrané právní předpisy, vztahující se v ČR k pojištění, jsou: Zákon č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví a o změně některých souvisejících zákonů ve znění pozdějších předpisů, poslední rozsáhlá novela zákonem č. 39/2004 Sb. Vyhláška č. 303/2004 Sb., kterou se provádí zákon č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 38/2004 Sb., o pojišťovacích zprostředkovatelích a samostatných likvidátorech pojistných událostí a o změně živnostenského zákona. Zákon č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě a o změně souvisejících zákonů. Následující graf zachycuje strukturu pojistného trhu v České republice v roce 2004. Na první pohled je zřejmé, že největší podíl zaujímá životní pojištění (39 %). Pojištění odpovědnosti z provozu motorového vozidla je s 19 % na druhém místě a pojištění majetku s 15% podílem na třetí pozici. Zatímco životní pojištění v roce 2002 dosahovalo 37% podílu, během posledních dvou let jeho podíl vzrostl, což dokazuje vzrůstající význam životního pojištění do budoucna. Graf 1: Struktura pojistného trhu v ČR v roce 2004 Havarijní pojištění motorových vozidel 13% Pojištění majetku 15% Pojištění odpovědnosti za škodu 4% Pojištění odpovědnosti z provozu vozidla 19% Ostatní 10% Životní pojištění 39% Zdroj: Česká asociace pojišťoven Pojistný trh v číslech 2004. 9
3.2. Charakteristika životního pojištění Životní pojištění je finanční produkt, který slouží jednak k pokrytí řady životních rizik, např. úmrtí, invalidita, nemoc, úraz apod., ale na druhé straně může představovat i spořící produkt. Před rozhodnutím, zda životní pojistku uzavřít, či neuzavřít, stojí především lidé, na jejichž příjmu jsou závislí další členové domácnosti, zejména pokud je rodinný rozpočet zatížen většími finančními závazky ve formě splátek úvěru, leasingu apod. Účelem životního pojištění je tedy ochránit oprávněné osoby (nejčastěji rodinu) finančním překlenutím těchto výdajů, které zůstávají i po úmrtí pojištěného. 3.2.1. Druhy životního pojištění Nejčastější klasifikace životního pojištění je založena na rozlišení dvou hlavních skupin rizikového a rezervotvorného pojištění. Rizikové životní pojištění chápeme jako pojištění kryjící pouze riziko úmrtí. Jedná se o poměrně levný pojistný produkt, který poskytuje finanční zabezpečení rodiny a blízkých osob pojištěného pro případ smrti, která je způsobena nejen úrazem, ale i nemocí nebo stářím organismu. Veškeré pojistné se spotřebuje na krytí rizika, netvoří se tedy kapitál, a proto nelze uplatnit daňové výhody. Často je tohoto pojištění na žádost finančních institucí využíváno k zajištění úvěru, hypotéky aj. Rezervotvorné životní pojištění je kombinace pojištění a spoření, kdy část zaplaceného pojistného je pojišťovnou investována a později vyplacena zhodnocená klientovi. V podstatě existují dva druhy rezervotvorného pojištění: pojištění pro případ smrti nebo dožití v případě úmrtí vyplatí pojišťovna sjednanou pojistnou částku dědicům nebo oprávněným osobám, v případě dožití předem sjednaného věku vyplatí pojišťovna tuto částku pojištěnému, pojištění pro případ dožití zpravidla nekryje žádné riziko a slouží výhradně ke spoření. 10
Jednotlivá rezervotvorná pojištění lze ještě rozdělit podle způsobu investování vložených prostředků: klasický způsob zhodnocování rezerv vložené prostředky jsou pojišťovnou investovány do různých instrumentů (zejména se jedná o bezpečné produkty jako státní dluhopisy, pokladniční poukázky, depozitní certifikáty apod.), u kterých Ministerstvo financí vyhláškou č. 75/2000 stanovilo limity skladby finančního umístění pojišťovny. U tohoto způsobu je nositelem rizika pojišťovna, která klientovi garantuje minimální zhodnocení v podobě technické úrokové míry. Tento způsob lze tedy chápat jako investici s nižším rizikem a konzervativním výnosem. investiční zhodnocování je typické tím, že klient sám určuje, do kterých fondů vložené prostředky investovat. Sám se tak stává nositelem investičního (popř. i kurzového) rizika. U investičního zhodnocování tedy není zaručeno minimální zhodnocení, ani zachování vložených prostředků. 3.2.2. Připojištění k životnímu pojištění K většině životních pojištění lze připojit další pojištění - tzv. připojištění. Ta mohou zvyšovat ochranu proti základním rizikům nebo se vztahují na rizika, kterých se základní složka netýká. Některé z nich je možné sjednat i jako samostatný produkt, aniž by měl klient uzavřené životní pojištění. Rozlišujeme následující druhy připojištění: 1. zvýšené pojištění pro případ smrti Slouží ke zvýšení pojistné ochrany pro případ smrti (ať nastane z jakéhokoli důvodu). Bývá sjednáváno např. z důvodu čerpání půjčky, a to na omezenou dobu. Na zvýšení krytí pro případ smrti se obvykle používají riziková životní pojištění, nejčastěji dočasné pojištění pro případ smrti. 2. připojištění pro případ smrti způsobené úrazem 11
Toto připojištění také slouží ke zvýšení pojistné ochrany pro případ smrti, ale na rozdíl od předcházejícího dojde k výplatě pojistného plnění jen v případě, když smrt nastala následkem úrazu. 3. připojištění pro případ trvalých následků způsobených úrazem Smyslem tohoto připojištění je snížit náklady, které vzniknou pojištěnému v případě, že se mu stane úraz, který zanechá trvalé následky. 4. připojištění pro případ ušlého výdělku v případě nemoci a/nebo úrazu Pojistné plnění (denní dávky v případě pracovní neschopnosti) z tohoto připojištění je poskytováno v případě, že pojištěný je v pracovní neschopnosti z důvodu úrazu nebo nemoci. 5. připojištění pro případ ušlého výdělku v případě úrazu Pojistné plnění (denní odškodné) je vypláceno v případě, že pojištěný je z důvodu úrazu pracovně neschopen, a je vypláceno po dobu nezbytné doby léčení úrazu. Slouží tedy k vyrovnání rozdílu mezi nemocenskou a obvyklým příjmem ze zaměstnání. 6. připojištění pro případ tělesného poškození v případě úrazu Pojistná částka je poskytnuta v případě, že se pojištěnému stane úraz, ale na rozdíl od denního odškodného nezávisí na době léčení. Lze ji tedy chápat jako určitou formu bolestného. 7. připojištění nákladů spojených s úrazem V některých případech s úrazem vznikají náklady, které později zraněný musí zaplatit (např. převoz zraněného Horskou službou pomocí helikoptéry). 8. připojištění zproštění od placení pojistného v případech trvalé invalidity Stane-li se pojištěný trvale plně invalidní, pojišťovna za něj přebírá placení pojistného a pojištěný nadále zůstává pojištěn na rizika, proti kterým si sjednal pojistnou ochranu (včetně pojištění pro případ dožití). 9. připojištění pro případ plné invalidity Stejný případ jako u připojištění zproštění od placení pojistného v případech trvalé invalidity, ale pojištěnému je vyplacena v hotovosti pojistná částka, kterou si pro tento případ sjednal. 12
10. připojištění pro případ velmi vážného onemocnění Toto připojištění slouží k hrazení nadstandardních nákladů, které souvisí s léčbou civilizačních chorob (infarkt myokardu, operace by-pass, rakovina) a nejsou hrazeny zdravotní pojišťovnou. 11. a další Pokud u životního pojištění nedojde k výpovědi smlouvy v počátečních dvou měsících, nemůže ji pojišťovna později vypovědět. I kdyby došlo ke zhoršení zdravotního stavu klienta, na podmínkách se nic nemění. Výjimkou jsou situace, kdy klient úmyslně uvede nepravdivé informace o svém zdravotním stavu v době sjednávání pojistné smlouvy. 3.2.3. Stanovení výše pojistné částky Při sjednávání životního pojištění je důležitým krokem stanovení optimální výše pojistné částky. Její určení je plně v kompetenci pojištěného a podle potřeby ji lze za určitých podmínek zvyšovat, popř. i snižovat. Pokud by pojištěný nastavil pojistnou částku příliš vysoko, došlo by k tzv. přepojištění a platil by zbytečně vyšší pojistné. Od určité výše pojistné částky navíc pojišťovny požadují kromě zdravotního dotazníku i podstoupení lékařského vyšetření. Naopak pokud by klient stanovil pojistnou částku příliš nízko (tzv. podpojištění), nemusely by peníze postačit na uhrazení potřebných závazků. Obecně lze říci, že pojistná částka by měla být ve výši minimálně jednoho hrubého ročního platu, ale za optimální je považována částka, která činí dvou až třínásobek čistého ročního příjmu. Při určování výše pojistné částky se zohledňují následující faktory: přímé závazky tj. výši nesplacených spotřebních úvěrů, hypotéky, leasingu, apod., nepřímé závazky rodinné výdaje spojené s provozem domácnosti, jejichž výše je dána početností rodiny a nelze je okamžitě snížit. Od přímých a nepřímých závazků je vhodné odečíst: 13
likvidní prostředky tj. hotovost, peníze na běžném účtu, ve stavebním spoření a penzijním připojištění, příp. další majetek, který lze přeměnit na hotovost do 3 měsíců, sociální dávky ze státního rozpočtu např. vdovský či vdovecký důchod. 3.2.4. Výnosy ze životního pojištění Výnos ze životního pojištění se skládá ze dvou části: 1. technická úroková míra (TÚM) představuje smluvně zaručené zúročení finančních prostředků vkládaných do pojištění. Pojišťovna ale nezhodnocuje o TÚM veškeré klientem vložené pojistné, ale pouze tu část, která se akumuluje (vytváří rezervu). Určitý podíl totiž spotřebuje na pokrytí nákladů spojených s vedením pojistky a krytím rizik. 2. podíl na výnosech k zaručenému zhodnocení pojišťovny navíc přidávají podíl na výnosech z rezerv životního pojištění. Výše podílů na výnosech závisí na hospodaření a investiční strategii příslušné pojišťovny. TÚM nebyla do roku 2002 regulována. Od dubna 2002 je v platnosti vyhláška, 1 která stanovuje maximální strop TÚM. Ten v současné době činí 2,4 % a nad něj pojišťovny jít nesmějí. Skutečné zhodnocení ale bývá vyšší, a tak se pojišťovny ve smlouvách zavazují vyplácet pojištěnému i podíly na tomto zisku. Výše podílu je určována objemem rezervy, která vzniká na konkrétní pojistce. Rezerva se tvoří pouze z vybraného pojistného a prostředky, které se v ní zhodnocují, jsou zdrojem nejen pro výplatu pojistného plnění, ale i podílu na zisku. Za normálních okolností rezerva narůstá. Na začátku je záporná, ale po 2 až 3 letech dosáhne kladných hodnot a na konci pojistné doby se vyšplhá až na sumu rovnající se garantované pojistné částce. 1 Vyhláška 75/2000 Ministerstva financí ze dne 17. března 2000, kterou se provádí zákon č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojišťovnictví). 14
Celkový objem rezerv pojišťovna investuje a výnosy z tohoto investování potom později zpětně rozděluje na jednotlivé pojistky. Velikost podílu na zisku u každé pojistky je určována velikostí rezervy, kterou ta daná pojistka k vytvoření podílu přispěla. Čím je smlouva starší a nese tak větší rezervu, tím také tvoří větší podíly na zisku. Přesná výše připsané částky se vypočítává na základě průměrné rezervy za minulý rok (neuvažuje se rok kalendářní, ale rok začínající dnem uzavření pojistky). Podíly na zisku bývají zpravidla připisovány pouze z investičního výnosu. Část přebytků, které vzniknou například z příznivějšího škodního průběhu (tzn. nižší úmrtnosti, než se kterou se počítá v úmrtnostních tabulkách), se do podílů nezapočítávají. Takto vytvořený zisk bývá velmi malý a zpravidla je vykompenzován pojištěním pro případ dožití. 3.2.5. Daňové zvýhodnění životního pojištění Kapitálové životní pojištění charakterizují dva základní předpoklady. První je, že kapitálové životní pojištění kromě pojistné ochrany vytváří pojištěnému i určitou finanční rezervu. Druhým předpokladem je potom dlouhodobost tohoto produktu. Tyto dva předpoklady s sebou přinášejí z makroekonomického hlediska několik pozitivních prvků. Pokud pojištěný zemře, je oprávněným osobám vyplaceno pojistné plnění, které pomáhá udržet určitý životní standard pozůstalých. Tím se snižuje zátěž kladená na sociální síť státu. Vzhledem k odkládání finančních prostředků pojištěné osoby na poměrně dlouhou dobu se zmenšuje objem volných peněžních prostředků, čímž se snižují tlaky vedoucí ke zvyšování inflace způsobených zvýšenou spotřebou. Centrální banka tak vynakládá méně prostředků na udržení inflace ve stanovených mezích. Pojišťovny musejí svěřené prostředky vhodně investovat. Dle zákona o pojišťovnictví mají přesně stanoveno, že určitá část prostředků musí být 15
investována do dluhopisů vydaných Českou republikou nebo Českou národní bankou, do pokladničních poukázek, veřejně obchodovatelných komunálních obligací apod. Tím stát získává peníze ve velkém objemu za poměrně malý úrok, které může využít k posílení infrastruktury, školství a tak může příznivě stimulovat rozvoj podnikání a tím i růst hrubého národního důchodu. Přínosu těchto pozitivních prvků si je vědoma většina ekonomicky rozvinutých států, a proto životní kapitálové pojištění podporují různými formami. Česká republika využívá následujících způsobů podpory - odloženou splatnost daně z příjmu fyzických osob a možnost odpočtu části zaplaceného pojištěného ze základu daně z příjmu. Odložená splatnost daně z příjmu fyzických osob Výnosy, které pojištěný získá ze životního pojištění, podléhají dani z příjmu. Základem daně v tomto případě je vyplacené plnění ze životního pojištění (včetně příspěvků zaměstnavatele) snížené o zaplacené pojistné. Uplatňována je zvláštní sazba ve výši 15 %, pouze při předčasném vypovězení smlouvy činí sazba 25 %. Právě u daně sražené zvláštní sazbou se uplatňuje odložená splatnost, která spočívá v tom, že daň bude stržena až v okamžiku čerpání naspořených prostředků. Tím je dosaženo při stejné úrokové míře vyššího efektivního úroku a tím i vyššího zhodnocení vložených prostředků. Např. u termínovaného vkladu je daň strhávána ke konci roku a dále se pak zhodnocuje pouze vklad a zhodnocení snížené o zaplacenou daň. U kapitálového životního pojištění tato daň ke konci roku stržena není, a proto se může nadále zhodnocovat i ta část, která by jinak byla stržena ve formě daně (viz Tabulka 2). 16
Tabulka 2: Vliv odložené splatnosti daně u termínovaného vkladu a kapitálového životního pojištění Produkt Termínovaný vklad Kapitálové životní pojištění Jednorázový vklad 100 000 Kč 100 000 Kč * Zhodnocení 10 % p. a. v 1. roce 10 000 Kč 10 000 Kč Daň 15 % 1 500 Kč 1 500 Kč Základ pro zhodnocení ve 2. roce 108 500 Kč 110 000 Kč ** Zhodnocení 10 % p. a. ve 2. roce 10 850 Kč 11 000 Kč * vklad je proveden formou přímého vkladu na kapitálovou rezervu pojištění ** splatnost daně je odložena až do okamžiku, kdy bude zhodnocení čerpáno Zdroj: www.penize.cz Odpočet části zaplaceného pojistného ze základu daně z příjmu Ke dni 1. 1. 2001 vstoupila v platnost novela zákona o dani z příjmu, která umožňuje fyzickým osobám a jejich zaměstnavatelům odečíst si od základu daně z příjmu část zaplaceného pojistného. Hlavní body, které přinesla novela o dani z příjmu, jsou: - daňově zvýhodněny jsou pojistné smlouvy se spořivou složkou (jedná se tedy o kapitálové životní pojištění, pojištění pro případ dožití nebo důchodové pojištění), - fyzická osoba má možnost odpočtu části zaplaceného pojistného od základu daně maximálně ve výši 12 tisíc Kč ročně, - zaměstnavatel si může uplatnit odpočet zaplaceného pojistného od základu daně maximálně ve výši 8 tisíc Kč ročně za každého zaměstnance (tato odečtená částka je navíc osvobozena od placení sociálního a zdravotního pojištění), 17
- minimální pojistná doba, na kterou musí být pojistka sjednána, je 5 let a současně musí pojištěný dosáhnout věku 60 let, - poplatník daně a pojištěný jsou stejná osoba. Nová úprava, platná od 1. 5. 2004, dodává ještě další předpoklad a tím je minimální pojistná částka pro případ dožití u kapitálových životních a důchodových pojistek. Tato pojistná částka je stanovena pro pojistné smlouvy s pojistnou dobou od 5 do 15 let včetně na 40 tisíc Kč a pro pojistné smlouvy s pojistnou dobou nad 15 let na 70 tisíc Kč. U důchodového pojištění se za minimální pojistnou částku považuje odpovídající jednorázové plnění při dožití. 3.2.6. Důchodové pojištění Existují dvě základní koncepce důchodových systémů průběžný a fondový způsob financování důchodu. Průběžný způsob financování důchodu (Pay As You Go) je založen na principu mezigenerační solidarity a funguje prostřednictvím financování penzí současných důchodců ze sociálního pojištění placeného lidmi v produktivním věku. U fondového způsobu financování důchodu se příspěvky na sociální pojištění shromažďují na zvláštním účtu plátce. Tyto prostředky jsou po dobu produktivního věku plátce zhodnocovány a při odchodu plátce do důchodu je vyplácena starobní penze z tohoto speciálního účtu, tzn. že každý si spoří sám na sebe. Ve většině evropských zemí je využíváno průběžného způsobu financování. V důsledku efektu stárnutí populace je ale intenzivnější tlak na přechod k fondovému způsobu financování (odhodlalo se k němu již Polsko a Maďarsko). Problémem v současné době je, že zatímco stát musí stále vyplácet penzi současným důchodcům, mladí lidé již spoří na vlastních účtech. Vlády tedy musí tyto chybějící příjmy ze sociálního pojištění kompenzovat příjmy z privatizace. 18
Důchodové pojištění je druh pojištění pro případ dožití s postupnou výplatou pojistné částky. V rámci důchodového pojištění se uskutečňuje výplata různých druhů důchodu (starobní, invalidní, sirotčí, vdovský, vdovecký, důchod druha a družky apod.). O tom, jaký důchod se v rámci důchodového pojištění uplatní, rozhoduje pojistník tím, že volí ve prospěch koho důchodové pojištění sjedná. Důchodové pojištění lze tedy chápat jako obdobu penzijního připojištění s určitými odlišnostmi. Hlavní rozdíl spočívá v chápání důchodového pojištění jako komplexnějšího produktu. Na rozdíl od penzijního připojištění, které slouží výhradně ke spoření, důchodové pojištění může zahrnovat i krytí vybraných rizik (nejčastěji invaliditu, např. v podobě zproštění od placení pojistného v případě plné invalidity). Důchodové pojištění může zajistit klienta lépe během invalidity, protože mu může být pojišťovnou vyplácen sjednaný dočasný invalidní důchod do doby, než bude mít nárok na základní důchod. Pak je mu vyplácen základní důchod, resp. vyplaceno jednorázové vyrovnání, i když po dobu pobírání dočasného důchodu neplatil pojistné. U penzijního připojištění je klientovi vyplacena v případě invalidity jen ta částka, kterou měl v té době na svém účtu. V případě úmrtí může být z důchodového pojištění rovněž vyplácen po dohodnutou dobu sjednaný důchod, zatímco z penzijního připojištění se vyplácí pozůstalostní důchod do vyčerpání celkem naspořené částky, skládající se z vkladů účastníka, státních příspěvků a odpovídajících podílů na výnosech penzijního fondu. 3.2.7. Investiční pojištění Investiční pojištění patří na západních pojistných trzích mezi nejoblíbenější produkty životního pojištění. Jeho historie spadá až do 30. let, kdy se poprvé objevilo ve Velké Británii, kde se ale na trhu příliš neuplatnilo. Teprve v 50. a 60. letech začíná být prodáváno v Nizozemí, Velké Británii a Jihoafrické republice. 19
Do USA se tento produkt dostal v 70. letech, stejně tak do Austrálie, Francie a Německa. Během 80. a 90. let už je nabízen na většině pojistných trhů a stává se nejoblíbenější formou životního pojištění, a to především díky růstu akciových trhů i tradicím jednotlivých zemí. Toto pojištění lze chápat jako obdobu kapitálového životního pojištění. Hlavní rozdíl je v možnosti rozhodování o způsobu investování vložených prostředků, kdy pojištěný sám ovlivňuje, kam prostředky investovat. Tím se stává nositelem rizika (investičního i kurzového), kdy na jedné straně může dosáhnout vyššího zhodnocení, ale na druhé straně také dosáhnout ztráty. S tím souvisí další odlišnost - výše pojistného plnění, která u investičního pojištění není předem určena, ale je plně závislá na výsledných výnosech z investovaných rezerv pojistného. Investiční pojištění bývá obvykle ale kombinováno s rizikovým životním pojištěním a nabízí tak finanční zajištění pro případ smrti pojištěného. V tomto případě je tedy garantována určitá minimální pojistná částka, která je oprávněným osobám v případě smrti klienta vyplacena, nebo jim je vyplacena aktuální hodnota podílů (podle toho, která hodnota je vyšší). Před sjednáním pojištění by si měl klient ujasnit výši pojistné částky. Čím je pojistná částka vyšší, tím větší podíl z ní jde na krytí rizik a méně na spoření. Naopak menší pojistná částka umožňuje více spořit. Investiční pojištění je také zvýhodněno daňovými úlevami. Obecně jsou totiž předmětem daňového zvýhodnění ta pojištění, která vytváří kapitál, který bude sloužit k doplnění finanční prostředků ve stáří. Tuto podmínku investiční pojištění splňuje, neboť je zde vytvářen kapitál prostřednictvím investování do fondů. Rezervotvorná část pojištění je vložena buď do externího podílového fondu, který je ve správě určité investiční společnosti spolupracující s pojišťovnou (nejčastěji ze stejné finanční skupiny), nebo do fondu přímo vytvořeného pojišťovnou a využívaného pouze klienty pojišťovny. Klient si může vybrat z několika typů fondů a to podle rizika, které je ochoten podstoupit. Stejně tak může investovat 20
do jednoho nebo do více fondů současně a v průběhu trvání pojištění tyto fondy měnit a přesouvat prostředky mezi nimi. Každý fond je rozdělen na tzv. podíly, které pojišťovna nakupuje a prodává za příslušný kurs daného fondu. Klientem zaplacené pojistné se převede na tyto podíly podle aktuální hodnoty kurzu. Rozlišují se následující podílové jednotky: počáteční podílové jednotky se nakupují v počátečních letech pojištění a v podstatě slouží k umoření počátečních nákladů pojištění, akumulační podílové jednotky jsou nakupovány v dalších letech pojištění a jsou základem k tvorbě zisku. Zisk klienta závisí na pohybu příslušného kurzu, který může růst i klesat. Zisk pojišťovny je tvořen rozdíly mezi nákupní a prodejní cenou a různými poplatky např. za správu, za převod podílů mezi fondy apod. Z klientova účtu je každý měsíc sráženo v případě sjednané pojistné částky rizikové pojistné a správní poplatky. Veškeré poplatky jsou podle nákupního kurzu přeměněny na podílové jednotky, o které se pak sníží počet aktuálních jednotek klienta. V České republice není tento způsob zhodnocování prostředků příliš rozšířený, proto pojišťovny nemají k dispozici tak velký objem svěřených prostředků a jsou nuceny možnosti investování mírně omezit. Svým klientům dávají na výběr ze tří až šesti programů. Pokud má klient na výběr ze tří programů, zpravidla se jedná o následující zaměření: 1. fond se zaměřením na peněžní trh prostředky jsou investovány převážně do termínovaných vkladů u bank, do státních pokladničních poukázek a dluhopisů. Tento způsob je vhodný pro konzervativní klienty, kteří preferují velmi nízkou míru rizika a jistý a stabilní výnos. 2. fond se zaměřením na dluhopisový trh prostředky jsou investovány do nákupu kvalitních státních a podnikových dluhopisů. Tento fond volí méně konzervativní klienti, protože představuje vyšší míru investičního rizika, ale také vyšší očekávaný výnos než fond předchozí. 21
3. fond smíšený u tohoto fondu budou klientovi vložené prostředky investovány do dluhopisů a akcií, ale i do termínovaných vkladů. Podíl prostředků investovaných do tohoto fondu většinou nepřesahuje 50 % z celkově investovaných prostředků. Takto investují klienti, kteří se nebojí podstoupit relativně vysoké investiční riziko, ovšem s vyhlídkou mnohem vyššího zisku, než je tomu u předchozích dvou fondů. Může-li si klient vybrat ze šesti programů, jedná se o fondy: 1. fond s garantovaným výnosem jedná se o investování především do termínovaných vkladů. Pouze u těchto fondů pojišťovna garantuje určité jejich zhodnocení. Tento fond nenese žádné riziko, ale výnos je téměř stejný jako při uložení peněz na termínových účtech. 2. fond se zaměřením na peněžní trh 3. fond se zaměřením na dluhopisový trh 4. fond smíšený konzervativní jedná se o smíšený fond, kde podíl nakoupených akcií nepřesáhne 35 % z celkově investovaných prostředků 5. fond smíšený dynamický u tohoto fondu je větší podíl akcií (až 50 %), s tím souvisí i vysoké investiční riziko a příslib většího zisku 6. fond akciový jedná se o nejrizikovější způsob investování s potenciálně vysokým výnosem, kdy se investuje převážně do akcií (zhruba 70 % z celkového portfolia) a zbytek je investován do dluhopisů a termínovaných vkladů. Jednotlivé produkty investičního pojištění se od sebe odlišují variabilitou ve volbě pojistné částky, v možnostech změn, v možnostech investování spořící složky, výší poplatků a nabídkou připojištění. 3.2.8. Kapitálové životní pojištění Kapitálové životní pojištění je spojením rizikového pojištění pro případ smrti a pojištění pro případ dožití. Zemře-li pojištěný, pojišťovna vyplatí dědicům nebo oprávněným osobám sjednanou pojistnou částku pro případ smrti. Pokud se 22
pojištěný dožije předem stanoveného věku, pojišťovna mu vyplatí pojistnou částku pro případ dožití. Pojišťovny nabízí kromě základních produktů i několik vylepšených variant. Asi nejznámější variantou kapitálového životního pojištění je případ, kdy je ve smlouvě sjednána stejně vysoká částka pro případ smrti i dožití (1:1). Protože tento produkt plní funkci pojistné ochrany, je při sjednávání smlouvy zkoumán zdravotní stav pojištěného. Pojištění pro případ dožití s vrácením zaplaceného pojistného je variantou, kdy je sjednáno pouze pojištění pro případ dožití. Při dožití se stanoveného věku je pojištěnému vyplacena pojistná částka. Zemře-li pojištěný během trvání pojištění, je výše plnění rovna zaplacenému pojistnému a vyplácí se oprávněné osobě, stanovené ve smlouvě. Vzhledem k absenci významného pojistného rizika, není požadováno vyplnění zdravotního dotazníku a zdravotní stav pojištěného se tak nezkoumá. Určitou modifikací standardního produktu je pojištění s částečnými výplatami. Pojištěný má dohodnutou stejnou pojistnou částku pro případ dožití a smrti. Částka pro dožití není vyplacena jednorázově ale postupně během trvání pojištění (např. u 20leté smlouvy každých 5 let vyplacena ¼ pojistné částky). Po celou dobu je klient pojištěn i pro případ smrti. 3.2.9. Úrazové pojištění Úrazové pojištění je produkt, který kryje rizika úrazu a pomáhá zmírnit finanční důsledky, které mohou zhoršit životní situaci klienta, např. kvůli poklesu příjmu v době léčby úrazu. Úrazové pojištění je značně variabilní a existuje v několika různých typech. Základní funkci plní pojištění pro případ smrti následkem úrazu. V případě smrti následkem úrazu pojišťovna vyplatí oprávněné osobě sjednanou pojistnou částku pro případ smrti následkem úrazu. 23
Dalším typem je pojištění pro případ trvalých následků úrazu. Zanechá-li úraz pojištěného trvalé následky, vyplatí pojišťovna pojistné plnění ve výši procentuálního podílu ze sjednané pojistné částky pro případ trvalých následků úrazu. Velký vliv na konečnou sumu má posouzení zdravotního stavu lékařem. Na základě jeho hodnocení jsou totiž stanovena procenta trvalých následků, podle nichž později pojišťovna pojistné plnění vyplatí. Toto posuzování zdravotního stavu probíhá po 2 3 letech smluvním lékařem pojišťovny, nehodnotí se tedy zdravotní stav bezprostředně po úrazu. Některé pojišťovny nabízí volbu mezi lineárním a progresivním plněním. V případě progresivního se plnění progresivně zvyšuje v závislosti na rozsahu trvalých následků, takže pojistné plnění je tak daleko vyšší než při lineárním plnění. U pojištění pro případ tělesného poškození úrazem je důležité procento poškození, které uzná lékař. Dojde-li k úrazu pojištěného, pojišťovna mu vyplatí plnění ve výši procentuálního podílu ze sjednané částky pro případ tělesného poškození. Tento procentuální podíl je stanovován podle oceňovacích tabulek pro příslušné tělesné poškození platných v době vzniku úrazu. V rámci úrazového pojištění lze také sjednat pojištění pro případ pobytu v nemocnici v důsledku úrazu. Celkové pojistné plnění tak bude ve výši součinu sjednané denní dávky a počtu dní strávených v nemocnici. 3.2.10. Komerční zdravotní pojištění Zdravotní pojištění lze rozdělit na 2 základní kategorie veřejné a soukromé. Zatímco veřejné zdravotní pojištění musí odvádět jednotlivým zdravotním pojišťovnám každý zákonem stanovený plátce, u soukromého komerčního pojištění záleží na každém jednotlivci, zda se rozhodne si jej uzavřít či nikoliv. Pomocí komerčního zdravotního pojištění má pojištěný možnost se pojistit např. pro případ hospitalizace v nemocnici, pro případ pracovní neschopnosti atd. a eliminovat tak pomocí tohoto pojištění případnou ztrátu výdělku. 24
Pojištění pro případ pracovní neschopnosti se sjednává pro případ ztráty výdělku, jehož příčinou je pracovní neschopnost z důvodu nemoci nebo úrazu. Po dobu trvání pracovní neschopnosti je pojištěnému přiznána náhrada od pojišťovny, která by spolu s dávkami nemocenského pojištění měla pokrýt průměrný měsíční příjem pojištěného. Tato náhrada se stanoví jako součin stanovené denní dávky a počtu dní, které stráví pojištěný v pracovní neschopnosti. Navíc existuje tzv. karenční doba, která se nezapočítává do dnů pracovní neschopnosti. Minimální denní dávka činí zpravidla 100 Kč, maximální až 2000 Kč. Ceny za pojištění pracovní neschopnosti se liší podle věku, pohlaví, délky karenční doby a výše denní dávky. Pojištění pro případ pobytu v nemocnici se sjednává pro riziko, že pojištěný je hospitalizován v nemocnici v důsledku úrazu nebo nemoci a ztratí tak část svého příjmu. Minimální částka činí 100 Kč /1 den, horní hranice je omezena 1000 2000 Kč /1 den. Výši denního odškodného si zvolí sám pojištěný, ale nemělo by spolu s nemocenskou přesáhnout průměrný příjem. Cena pojištění pobytu v nemocnici opět závisí na věku, pohlaví a výši denní dávky. Pojištění stomatologické péče hradí stomatologické výkony a stomatologické náhrady, které jsou nad rámec úhrady poskytované zdravotními pojišťovnami. Jde většinou o výkony čelistní ortopedie, implantáty, náhradní protézy za ztracené protetické náhrady, apod. 3.2.11. Svatební pojištění Stejně jako na našem trhu existuje řada pojistných produktů pro dospělé, lze najít i produkty, které se zaměřují na ochranu dětí. I když ale jde o pojištění dětí, je pojištěn spíše rodič a dítě je tak chráněno pro případ úmrtí jednoho z rodičů. Sjednáním svatebního pojištění lze dosáhnout dvou různých cílů. Zabezpečení dětí pro případ tragické události v rodině v tomto případě plní pojištění klasickou ochrannou funkci pro případ smrti rodičů. 25
Pojišťovna vyplatí dítěti dohodnuté finanční plnění. Rodiče jsou prostřednictvím této pojistky chráněny před vážnými onemocněními či úrazem, nebo i trvalou invaliditou, která může vést ke snížení příjmu. V případě této invalidity je rodič zproštěn povinnosti platit pojistné a dítě dostane ve stanoveném čase vyplacenu pojistnou částku dohodnutou při uzavření pojištění. Snaha poskytnout mladým lidem základní finanční vybavení při vstupu do života - tato složka je v podstatě forma dlouhodobého spoření. Výsledkem je předem stanovená částka, která bude vyplacena dítěti na prahu dospělosti. Výše pojistného se liší v závislosti na vstupním věku dítěte i dospělých, stejně tak se liší dle pohlaví a to jak dětí, tak rodičů. Sjednání pojistky je doporučováno co nejdřív čím dříve se začne platit, tím více bude mít dítě do své dospělosti naspořeno. Obecně je doporučováno, aby pojistná doba trvala minimálně 10 let. Součástí svatebního pojištění může být i doplňkové úrazové pojištění dítěte, zejména pojištění trvalých následků úrazu, tělesné poškození, případný pobyt v nemocnici apod. 26
4. PROCES TAXACE POJISTNÝCH SMLUV ŽIVOTNÍHO POJIŠTĚNÍ 4.1. Zařazení taxace v organizační struktuře pojišťovny Taxaci a správu pojistných smluv životního pojištění v Kooperativě, pojišťovně, a. s. dříve vykonávali pracovníci pojistně technického oddělení jednotlivých agentur. Od roku 2004 prochází Kooperativa významnými organizačními změnami a proces taxace a správy pojistných smluv byl přesunut na úroveň center. Centra stejně jako jednotlivé agentury jsou podřízeny představenstvu a dozorčí radě (celá organizační struktura Kooperativy je umístěna v přílohách). Taxací a správou smluv životního pojištění se zabývá Centrum zákaznické podpory sídlící v Brně, konkrétně Odbor pojistně technický pojištění osob. Odbor pojistně technický pojištění osob se skládá ze tří oddělení. Oddělení administrativního dispečinku zajišťuje jednak archivaci stávajících a nových pojistných smluv, ale hlavně má na starost přerozdělování došlých poštovních zásilek na jednotlivá oddělení a týmy a zajišťuje tak plynulý chod těchto oddělení. Oddělení pořízení pojistných smluv je oddělení, kde dochází k procesu taxace a typování nových pojistných smluv životního pojištění. Toto oddělení je rozděleno na dva hlavní týmy, každý z týmů se specializuje na pojistné produkty rozdělené podle získatelů. Další tým tvoří pracovníci oceňování, kteří pro taxátory posuzují zdravotní rizika u pojistných smluv. Oddělení správy pojistných smluv zajišťuje správu stávajících i nových pojistných smluv ze všech agentur. Oddělení je rozděleno na několik týmů, které se zaměřují na jednotlivé činnosti v rámci správy smluv. 27
Organizační struktury center pojišťovny Kooperativa a Odboru pojistně technického pojištění osob jsou zachyceny na obrázku č. 1 a 2. Obrázek 1: Organizační struktura center Kooperativy, pojišťovny, a. s. Centrum pojištění hospodářských rizik Centrum likvidace PU motorová vozidla Centrum likvidace PU majetek, odpovědnost Centrum pojištění osob Centrum pojištění odpovědnosti za prac. úrazy Centrum zákaznické podpory Odbor podpory prodeje Odbor řízení likvidace pojistných událostí Odbor podpory řízení likvidace pojistných událostí Odbor pojistně technický Odbor metodiky a zvláštních výplat Odbor pojistně technický pojištění osob Odbor underwritingu Odbor likvidace pojistných událostí Odbor likvidace majetkových a odpovědnostních poj. událostí Odbor technické podpory Odbor inkasa Odbor pojistně technický neživotních pojištění Odbor administrace Odbor regionální a speciální likvidace Odbor likvidace majetkových a odpovědnostních PU v regionech Odbor likvidace pojistných událostí Plzeň Odbor likvidace Odbor Call Centre Odbor risk managementu Odbor likvidace zahraničních pojistných událostí Odbor hodnocení škod likvidace PU v majetku a odp. Odbor profitabiliy a controllingu Odbor centrální spisovny a podatelny Odbor likvidace Odbor spolupráce se smluvními servisy Odbor administrativy Odbor metodiky a controllingu Odbor intranetu Zdroj: Smaragd Bulletin pojišťovny Kooperativa pro září a říjen 2005. 28
Obrázek 2: Organizační struktura pojistně technického oddělení životního pojištění Kooperativy, pojišťovny, a. s. Odbor pojistně technický životního pojištění Oddělení administrativního dispečinku Oddělení pořízení pojistných smluv Oddělení správy pojistných smluv Tým oceňování zdravotních rizik Tým změn pojištění Tým typování a taxace I Tým zániku pojištění Tým typování a taxace II Tým vkladového a invest. životního pojištění Tým skupinového životního pojištění Disponent vzniku a správy pojištění Zdroj: Interní sdělení Kooperativy, pojišťovny, a. s. 4.2. Předávání návrhů pojistných smluv od získatelů V rámci Kooperativy lze rozlišit dva druhy získatelů tzv. vnitřní a vnější sítě. Vnitřní sítě zahrnují zaměstnance Kooperativy sjednávající pojištění občanských produktů, dále pak pojišťovací zprostředkovatele. Vnější sítě tvoří finanční společnosti, zabývající se sjednáváním pojistných produktů Kooperativy. Získatelé-zaměstnanci odevzdávají pojistné smlouvy a ostatní dokumenty do dvou pracovních dnů od data jejich sjednání pověřené kontaktní osobě na dané agentuře. Ostatní získatelé jsou povinni odevzdat dokumenty pověřené kontaktní osobě ve lhůtách, které jsou uvedeny ve Smlouvě o obchodním zastoupení nebo v Dohodě o provedení práce (která byla uzavřena mezi Kooperativou a daným získatelem). Získatelé vnějších sítí předávají dokumenty přímo mezi Centrálou 29
(nebo jinou organizační složkou získatele) a centrální podatelnou Kooperativy ve lhůtě stanovené ve Smlouvě o obchodním zastoupení. Pověřená kontaktní osoba, tj. pracovník kanceláře jednotlivých agentur, označí veškeré převzaté dokumenty prezentačním razítkem a provede vstupní kontrolu sjednaných dokumentů. Jsou-li bezchybné, odešle tyto dokumenty spolu s průvodkami do centrální podatelny Kooperativy. Zjistí-li pověřená kontaktní osoba chybu na pojistné smlouvě, sdělí způsob nápravy chyby získateli do dvou pracovních dnů. Získatel provede opravu chyby a dokumenty předá zpět pověřené kontaktní osobě nejpozději do sedmi pracovních dnů. Pokud pověřená kontaktní osoba obdrží neinkasní intervenci, sdělí způsob nápravy získateli nejpozději do dvou pracovních dnů a získatel musí zajistit opravu do sedmi pracovních dnů. Kontaktní osoba vyřízenou neinkasní intervenci označí v Oběhu pojistných smluv za vyřízenou a zajistí její fyzické odeslání do centrální podatelny Kooperativy. 4.3. Charakteristika taxace pojistných smluv Proces taxace lze chápat jako kontrolu věcné a pojistně technické správnosti údajů uvedených v návrhu pojistné smlouvy, dotazníku na zdravotní stav pojištěného a dalších souvisejících dokumentech. Veškeré dokumenty musí být vyplněny čitelně, hůlkovým písmem (kromě podpisů) a nesmí obsahovat přepisované údaje. Je-li potřeba na návrhu pojistné smlouvy provést opravu, chybný údaj se přeškrtne tak, aby zůstal čitelný. U přeškrtnutého či doplněného údaje musí být vždy uveden podpis klienta, který vyjadřuje jeho souhlas s provedenou úpravou. Doplnění či oprava údaje na pojistné smlouvě bez podpisu klienta je neakceptovatelná. 30
Taxace pojistných smluv musí být provedena do tří pracovních dnů od jejich přijetí k taxaci a probíhá v následujících základních krocích: a) kontrola údajů v dotazníku na zdravotní stav pojištěného, b) kontrola údajů uvedených v návrhu pojistné smlouvy, c) kontrola údajů dle provozního systému Golem, d) kontrola přiložených dokumentů. 4.4. Kontrola údajů v dotazníku na zdravotní stav pojištěného Od roku 2005 je nezbytnou součástí každé pojistné smlouvy dotazník na zdravotní stav pojištěného dle platných ustanovení sazebníku dané sazby pojištění a dle platných sdělení, pokynů či příkazů. Tento zdravotní dotazník musí být na správném tiskopise, tj. na tiskopise odkazujícím se na zákon č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě, v platném znění a dále se odkazujícím na platné pojistné podmínky. Dřívější tiskopisy se odkazovaly na ustanovení Občanského zákoníku, což je v současné době pro přijetí smlouvy do pojištění nepřípustné. Rozlišujeme tři základní druhy dotazníků na zdravotní stav pojištěného: dotazník na zdravotní stav pojištěného pro životní pojištění, dotazník na zdravotní stav pojištěného pro úrazové pojištění, dotazník na zdravotní stav pojištěného pro komerční pojištění. Vhodný typ dotazníku k dané smlouvě je zvolen podle pojistné produktu, který je návrhem smlouvy sjednáván. V případě úrazového pojištění je potřeba vyplnit dotazník pro úrazové pojištění, lze ale akceptovat i kompletně vyplněný dotazník pro životní pojištění. Naopak úrazový dotazník je při uzavírání životního pojištění zcela nedostačující. U svatebního pojištění dětí, je-li sjednáno i doplňkové pojištění dítěte pro případ pobytu v nemocnici, je nezbytné doložení dotazníku na zdravotní stav pro životní pojištění, protože je zkoumán celkový zdravotní stav dítěte. Je-li zároveň sjednáno i doplňkového úrazové pojištění dítěte, zkoumá se zdravotní stav dítěte při vstupním věku 4 roky a více a v tomto případě je tedy potřeba doložit i úrazový 31