Trh. Tržní mechanismus. Úroková arbitráž. Úroková míra. Úroková sazba. Úrokový diferenciál. Úspory. Vnitřní směnitelnost.

Transkript

1 Slovník pojmů Agregátní poptávka Apreciace Bazický index Běžný účet platební bilance Cena Cenný papír Cenová hladina Centrální banka Centrální košová parita Ceteris paribus Černý trh Čistá inflace Daň z přidané hodnoty Deficit státního rozpočtu Deflace Depreciace Depreciační okraj Derivace Devalvace Devizové rezervy Devizový kurz Devizový trh Devizy souhrn poptávaného zboží a služeb při různých úrovních cenové hladiny. Apreciace domácí měny je proces, kdy se měnový kurz mezi domácí a cizí měnou mění tak, že se cizí měna stává levnější. poměr mezi hodnotou daného ukazatele v běžném a v základním období. Vyjadřuje, kolikrát daný ukazatel vzrostl oproti původní hodnotě. finanční přehled o vývozu a dovozu zboží a služeb. Je součástí platební bilance, která zahrnuje přehled o všech transakcích přes hranice státu. relativní hodnota statku vyjádřená v jednotkách jiného statku, kterým jsou obvykle peníze. listinné nebo centrálně registrované právo. Obvykle se jedná o právo na splacení dluhu nebo o právo k majetku. relativní úroveň součtu cen v ekonomice vážených jejich podílem na transakcích. Měří se pomocí indexů, které mají přesně definované položky s přesně definovanými vahami. Běžně používaným indexem je např. index spotřebitelských cen. banka, která má od státu monopol na emisi peněz a která provádí měnovou politiku. výchozí definice měny na základě fixně stanoveného poměru k jedné měně a vzájemného kurzu této měny vůči dalším měnám. za jinak stejných okolností. neoficiální trh, který vzniká, pokud je obchodování s danými statky zakázáno nebo regulováno. upravený index spotřebitelských cen, ze kterého jsou vyloučeny položky, jejichž ceny jsou stanovované vládou nebo místními orgány. daň, která se vybírá při každém prodeji statků na všech stupních cesty statku ke konečnému spotřebiteli. Platí se jako podíl z částky, která představuje rozdíl mezi cenou prodávaného zboží a cenou nakoupených vstupů pro výrobu daného statku. rozdíl mezi výdaji a vybranými příjmy státního rozpočtu, obvykle krytý emisí dluhopisů. Proces poklesu cenové hladiny Depreciace domácí měny je proces, kdy se měnový kurz mezi domácí a cizí měnou mění tak, že se cizí měna stává dražší. hranice oscilačního pásma při režimu fixního kurzu s pásmem oscilace, za níž se kurz nesmí znehodnotit. matematicky sklon tečny funkce v daném bodě. Tento sklon je roven přírůstku závislé proměnné při přírůstku nezávislé proměnné o jednotku, pokud je jednotka nekonečně malá. v režimu fixního kurzu administrativní změna měnového kurzu, která znamená depreciaci domácí měny. aktiva ve formě deviz, resp. drahých kovů, která jsou ve vlastnictví banky (obvykle míněno centrální banky). též měnový kurz. Cena jedné měny vyjádřená v jednotkách druhé měny. trh, na kterém se obchoduje s devizami. cizí volně směnitelné měny. 1

2 Dezinflace Distorze Dluhopis Emise Emisní banka Export Externí směnitelnost Extrapolace Fixní kurz Floating Fluktuační pásmo Friedman Milton HDP Hrubý domácí produkt Hume David Identita Index spotřebitelských cen Individuální koš Inflace Intervence Investice Investor Konvergence Kupní síla peněz Kvantitativní teorie peněz Liberalizace cen Měna proces, kdy se snižuje tempo růstu cenové hladiny. zkreslení (cenové) informace, která vede spotřebitele a producenty k nejefektivnější volbě. Zásah státu ve formě daní či regulací mění cenu statku, který spotřebitelé a producenti poté poptávají a nabízejí na základě nové ceny, a tím dochází k neefektivnosti. též obligace. Závazek emitenta dluhopisu splatit uvedený dluh. vydávání, vypouštění. V ekonomii se nejčastěji jedná o vydávání cenných papírů nebo peněz. banka s právem emitovat vlastní peníze. vývoz zboží, resp. služeb za hranice země. situace, kdy mají cizí subjekty možnost měnit svoji měnu za domácí měnu. prodloužení vývoje ukazatele do budoucnosti na základě trendu vyplývajícího ze známých údajů z minulosti. režim, kdy centrální banka stanoví danou úroveň kurzu, kterou udržuje pomocí intervencí na devizovém trhu. režim, kdy centrální banka nezasahuje intervencemi do kurzového vývoje a kurz se vyvíjí dle nabídky a poptávky ostatních subjektů. pásmo kolem centrálního kurzu v režimu fixního kurzu, ve kterém se kurz může pohybovat a které vymezuje hranice, za které centrální banka nenechá kurz vychýlit za použití intervencí na devizovém trhu. současný americký ekonom, hlavní představitel Chicagské školy a monetarismu. viz hrubý domácí produkt. ukazatel celkové produkce v dané ekonomice. anglický filosof ( ), který vystupoval proti merkantilistickým názorům a který položil základy kvantitativní teorie peněz. rovnice, ve které jsou si obě strany rovné z podstaty definice jednotlivých veličin. ukazatel měřící cenovou hladinu na základě sledování vývoje cen zboží a služeb charakteristických pro spotřebu domácností. soubor měn, na základě jejichž vývoje se stanovuje kurz domácí měny v režimu kurzu fixně zavěšeného na tento soubor měn. proces růstu cenové hladiny. zásah státu při kterém centrální banka, obvykle prostřednictvím třetích subjektů, vstupuje na devizový trh a nabízí nebo poptává devizy s cílem ovlivnit kurz. nákup reálných nebo finančních statků s cílem dosáhnout zhodnocení vložených prostředků. subjekt, který realizuje investice. proces sbližování ekonomické úrovně jednotlivých ekonomik. relativní hodnota statků, kterou lze za danou peněžní jednotku nakoupit. Při růstu cen kupní síla peněz klesá. teorie vyjadřující, že růst cen závisí na množství peněz a množství statků. Její základy položil David Hume a rozvíjel ji ve dvacátém století Irving Fisher. Z principů, které zakotvuje, vycházejí též monetaristé. proces, kdy stát odstupuje od administrativní kontroly cen a ceny ponechává působení tržního vývoje nabídky a poptávky. peněžní jednotka. 2

3 Měnová báze Měnová politika Meziroční růst Míra nezaměstnanosti Množství peněz Monetaristé Monetární politika Nabídka Nominální kotva Nominální produkt Obchodní bilance Oscilační pásmo Peněžní agregát M1 Peněžní agregát M2 Peněžní multiplikátor Peněžní ukazatel Peněžní zásoba Peníze Poukázka ČNB Polštář Poptávka správněji peněžní báze z anglického monetary base. Peněžní agregát zahrnující peněžní prostředky s nejvyšším stupněm likvidity. Zahrnuje hotovostní peníze v oběhu, povinné minimální rezervy bank uložené u centrální banky a rezervy v pokladnách bank. viz monetární politika. růst ukazatele za období 12 měsíců, nárůst oproti stejnému okamžiku předchozího roku. Záporný růst se nazývá pokles. podíl množství lidí hledajících práci na celkovém počtu práceschopných osob. nominální množství peněžních jednotek, které jsou v dané ekonomice v oběhu. Různé propočty množství peněz se liší podle toho, jaké vklady na účtech se do něj započítávají. Česká národní banka pod tímto pojmem obvykle vykazuje peněžní agregát M1. zastánci ekonomického směru monetarismus, podle něhož rozhodujícím faktorem, který působí na cenovou hladinu, ekonomický růst a rovnováhu, je nabídka peněz, resp. měnová politika. Hlavním představitelem monetarismu je Milton Friedman. Monetarismus je spojován s Chicagskou ekonomickou školou. též měnová nebo peněžní politika - souhrn zásad a opatření usměrňujících oběh peněz v ekonomice a jejich prostřednictvím i působení množství peněz na základní ekonomické jevy, jako je inflace, hospodářský růst, dílčí salda platební bilance a nezaměstnanost. nabízené množství statků při dané ceně statku. termín vzniklý pravděpodobně během české transformace - veličina, která je zafixovaná, takže ekonomické procesy, které by na ni jinak měly vliv, se projevují v nestabilitě jiných veličin. Pokud je nominální kotvou měnový kurz, zůstává nominálně stabilní, ale procesy, které kurz normálně ovlivňují, se projeví v růstu cen a reálně kurz stabilní není - reálně se měna zhodnocuje. hrubý domácí produkt vyjádřený v běžných cenách. přehled o vývozu a dovozu zboží sestaven zpravidla na základě údajů o přechodu zboží přes hranice. Je součástí platební bilance, která zahrnuje přehled o všech transakcích přes hranice státu. viz fluktuační pásmo. ukazatel množství peněz, který zahrnuje obvykle oběživo, vystavené šeky a vklady na běžných účtech. ukazatel množství peněz, který zahrnuje peněžní agregát M1 a navíc obvykle termínované vklady. číslo, které vyjadřuje, kolikrát je daný peněžní agregát vyšší než měnová báze. ukazatel, který měří množství peněz. Běžné peněžní ukazatele jsou měnový (peněžní) agregát M1 a měnový (peněžní) agregát M2. množství peněz. Česká národní banka obvykle pod tímto pojmem uvádí množství peněz podle peněžního agregátu M2. prostředek směny. Statek, který není přijímán za účelem jeho spotřeby, ale za účelem použití ke směně za další statky. cenný papír, který vydala v devadesátých letech Česká národní banka za účelem sterilizace přílivu zahraničního kapitálu. termín vzniklý pravděpodobně během české transformace - vyjadřuje stav, kdy byla v roce 1990 koruna devalvována pod úroveň, pod jakou by jí nejspíš ocenil trh. Vytvořil se tím prostor pro relativně dlouhé udržení fixního kurzu a pro růst devizových rezerv. požadované množství statků při dané ceně statku. 3

4 Portfolio Potenciální ekonomický růst PRIBOR Příliv kapitálu Reálná úroková míra Reálný produkt Regál Revalvace Riziko Rovnice směny Rychlost obratu peněz Řízený floating Spekulace Spekulační příliv kapitálu Stát Statek Sterilizace Tištění peněz Trade-off Transformační období Transakce Transakční náklady soubor aktiv, jehož hodnota se vyvíjí na základě vývoje hodnot jednotlivých aktiv vážených podle podílu těchto aktiv v souboru. Pokud se hodnoty aktiv v souboru vyvíjejí nezávisle, eliminuje se riziko vývoje hodnoty souboru. maximální růst, kterého lze dosahovat při daném stavu technologie a počtu obyvatel, aniž by docházelo k růstu inflace. Prague Interbank Offer Rate - úroková míra realizovaná při finančních obchodech mezi českými bankami. Je často používána jako referenční úroková míra na jejíž vývoj se odkazují dohody třetích stran. proces, kdy zahraniční subjekty vyměňují devizy za domácí měnu za účelem investic. rozdíl mezi úrokovou mírou a mírou inflace. Je-li míra inflace vyšší než úroková míra, je reálná úroková míra záporná. hrubý domácí produkt ve stálých cenách výchozího období. výhradní právo panovníka, resp. státu, jehož poskytnutí a uplatnění vyúsťuje v příjem panovníka, resp. státu. Takovým právem může být např. právo razit mince. v režimu fixního kurzu administrativní změna měnového kurzu, která znamená apreciaci domácí měny. možnost vzniku události s výsledkem odchylným od předpokládaného výsledku, a to s určitou objektivní (matematickou či statistickou) pravděpodobností. základní rovnice kvantitativní teorie peněz vyjadřující, že množství peněz krát rychlost jejich oběhu za dané období je rovna množstvím transakcí uskutečněných za dané období násobených cenami těchto transakcí neboli celkovému obratu. též rychlost oběhu peněz. Značí se V podle anglického velocity of circulation.vyjadřuje, kolikrát jsou obíhající peníze v průměru použity za dané období k transakcím. též dirty floating. Režim plovoucího kurzu, do něhož si centrální banka vyhrazuje právo zasahovat. finanční investice s očekáváním růstu hodnoty investičního instrumentu. příliv kapitálu za účelem spekulativní investice, obvykle se jedná o spekulaci na zhodnocení deviz, akcií nebo na vývoj úrokových sazeb. jurisdikce vykonávající suverénní moc na daném území. zboží, služba nebo jiná užitečnost. proces, při kterém se centrální banka v režimu fixního kurzu snaží omezit dopad přílivu kapitálu na množství peněz v ekonomice. Peníze vydávané za devizy jsou stahovány prostřednictvím prodeje cenných papírů centrální bankou. proces emise nových peněz nad rámec dosavadní peněžní zásoby. volba mezi možnými stavy, ze které nelze uniknout. v české ekonomice převážně období první poloviny devadesátých let, kdy probíhaly zásadní procesy a kroky, které přeměňovaly předchozí systém centrálně řízené ekonomiky pod komunistickou vládou na systém standardní ekonomiky západního typu s menší mírou zasahování vlády do svobodného jednání lidí. obchod, výměna statků, obvykle za peníze. náklady vynaložené za účelem realizace směny nebo přeměny statků. Různé způsoby realizace mohou vést k různým transakčním nákladům. 4

5 Trh Tržní mechanismus Úroková arbitráž Úroková míra Úroková sazba Úrokový diferenciál Úspory Vnitřní směnitelnost Vytlačovací efekt Zhodnocování měny Znehodnocování měny prostor, na kterém subjekty nabízejí a poptávají statky a na kterém se utváří cena statků. princip alokace zdrojů a realizace směny na základě přirozeného působení nabídky a poptávky svobodných subjektů. snaha realizovat výnos na základě získávání a ukládání prostředků na různých místech za různé úrokové sazby. veličina charakterizující úrokové sazby, obvykle vypočítaná jako průměr z určitých úrokových sazeb. určité procento z vypůjčené částky zaplacené jako odměna za půjčení této částky. rozdíl mezi jednotlivými úrokovými sazbami. Je stimulací úrokové arbitráže. peněžní prostředky uložené obvykle u banky za účelem jejich pozdějšího výběru a využití. situace, kdy mají domácí subjekty možnost měnit svoji měnu za devizy. též crowding-out effect. Jev, kdy poptávka státu po úvěrech za účelem půjčky na krytí rozpočtového deficitu vytlačuje soukromé investice. Na efektivní soukromé investice zbývá menší část omezených zdrojů a poptávkou po úvěrech stát přispívá k růstu úrokových sazeb, které dále stěžují soukromému sektoru přístup k úvěrům. Ke stejnému efektu může dojít i vlivem nákupu cenných papírů centrální bankou. viz apreciace. viz depreciace. 5