Vyšší odborná škola zdravotnická Vsetín, náměstí Svobody 809, 755 01 Vsetín. Absolventská práce. 2013 Vendula Kociánová

Vyšší odborná škola zdravotnická Vsetín, náměstí Svobody 809, 755 01 Vsetín Absolventská práce 2013 Vendula Kociánová

Vyšší odborná škola zdravotnická Vsetín, náměstí Svobody 809, 755 01 Vsetín Informovanost žen o neplodnosti Absolventská práce (PRŮZKUMNO VÝZKUMNÁ PRÁCE) Zpracovala: Vendula Kociánová studentka denního studia oboru diplomovaná všeobecná sestra Vedoucí práce: Mgr. Bronislava Kořistková Vsetín, červen 2013

PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem absolventskou práci vypracovala samostatně a všechny použité prameny jsem uvedla v seznamu literatury. Souhlasím s prezentačním zpřístupněním absolventské práce ke studijním účelům. Ve Vsetíně 7. 2. 2013...

PODĚKOVÁNÍ Rada bych touto cestou poděkovala vedoucí mé práce Mgr. Bronislavě Kořistkové za vstřícnost, odborné vedení mé práce, cenné rady a podněty při jejím zpracování. Také bych ráda poděkovala sestrám a doktorům oddělení gynekologie v nemocnici Valašské Meziříčí.

0 Obsah 0 Obsah... 5 1 Úvod... 6 2 Cíl práce a pracovní hypotézy... 7 2.1 Ve vztahu k výzkumnému problému jsem si stanovila následující cíle:... 7 2.2 Hypotézy... 7 3 Charakteristika problému... 8 3.1 Anatomie... 8 3.1.1 Zevní rodidla se skládají z:... 10 3.1.2 Vnitřní rodidla se skládají z:... 11 3.2 Fyziologie menstruačního cyklu... 13 3.3 Historie neplodnosti... 14 3.4 Neplodnost... 15 3.5 Co se skrývá pod pojmem sterilita u ženy?... 15 3.6 Rizikové faktory:... 16 3.6.1 Rizikový faktor-pracoviště... 16 3.6.2 Rizikový faktor- návyk a stres, napětí... 16 3.6.3 Riziko potratu mají:... 17 3.7.1 Příčiny lze rozdělit do několika skupin:... 17 3.7.2 Celkové příčiny:... 18 3.8 Čemu by se měli partneři vyhnout?... 19 3.9 Jaká je míra neplodnosti?... 19 3.10 Jak jsou na tom ženy s věkem?... 20 3.11 Co je potřeba na cestě za dítětem?... 20 3.12 Vyšetření neplodnosti u ženy... 21 3.12.1 Dozrávání vajíčka... 21 3.13 Diagnostické metody při vyšetření ženy:... 23 3.14 Chirurgické metody léčby neplodnosti... 24 3.15 In Vitro fertilizace=ivf... 25 3.16 Úhrada IVF... 29 3.17 Kryoembryotransfer... 29 3.18 Metoda ICSI... 29 3.19 Metoda TESE, PESA... 29 3.19.1 TESE= Testicular Sperm Ectraction... 29 3.19.2 PESA= Percutaneous Sperm Aspiration... 30 3.20 Metoda Ludmily Mojžíškové... 30 4 Metody a metodika výzkumu... 32 4.1 Rozbor jednotlivých otázek... 32 5 Výsledky výzkumu a jejich analýza... 35 5.1 Analýza zjištěných výsledků... 46 6 Návrh zjištěných nedostatků... 50 7 Závěr... 51 8 Resumé... 52 8.1 Resumé v českém jazyce... 52 8.2 Resumé in english language... 53 9 Seznam použité literatury... 54 10 Seznam příloh:... 56

1 Úvod Téma neplodnost je pro mnoho lidí aktuální problematika. I já jsem se ve svém okolí setkala s ženami, které toužily mít vlastní dítě a bohužel, nedařilo se jim otěhotnět. Proto mě tato problematika zaujala. Myslím si, že většina žen touží splnit si svoji ženskou povinnost, a sice přivést na svět dítě. Je to základní a přirozená potřeba ženy. Následuje však tvrdá realita dnešní doby a ženy si uvědomují, že je nezodpovědné přivést na svět dítě do nevhodných podmínek. Nejprve si chtějí vybudovat zázemí a v práci postavení. I muži chtějí děti, ale u nich se tato potřeba projevuje později. Jsou totiž nejprve sobečtí a nechtějí se o lásku své drahé osoby dělit. Mají pocit, že by byli šizení a příchod dítěte odkládají. Prvním krokem pro početí dítěte je najít si vhodného partnera. Jakmile se najdou dva lidé, kteří si myslí, že jsou pro sebe ti praví, začínají plánovat společnou budoucnost. Dnešní doba je velice uspěchaná, stále více žen odkládá těhotenství. Začínají si uvědomovat, že jim život utíká a jejich svět je stereotypní a chtěly by to změnit. Připouštějí si již myšlenku, že by zde mohlo pobíhat malinké stvoření, které by přineslo osvěžení a radost ze života. Po určité době pociťují, že vyvrcholením jejich vzájemné lásky by mělo být zrození potomka. Začínají se projevovat mateřské a otcovské sklony, ale ne vždy se to daří. Podle mého názoru je nespravedlivé, že ženy, které dlouhou dobu touží po dítěti, nemohou otěhotnět. Naopak hodně žen, které otěhotní, jdou raději na potrat.

2 Cíl práce a pracovní hypotézy 2.1 Ve vztahu k výzkumnému problému jsem si stanovila následující cíle: 1) Cílem mé absolventské práce je zjistit, informovanost žen a dívek o problematice neplodnosti, jeho příčinách a rizikových faktorech. 2) Cílem mé práce je zjistit názory na umělé oplodnění. 2.2 Hypotézy 1) Předpokládám, že jsou o 30% více informovány ženy (20-46 a více let), než dívky (do 20 let) o problematice neplodnosti. 2) Předpokládám, že více než 70 % respondentek si myslí, že páry začínají plánovat rodičovství po třicátém roce.

3 Charakteristika problému 3.1 Anatomie Ženské ústrojí je přizpůsobené pro rozmnožování a následnému pohlavnímu životu. Patří sem i mléčná žláza, která je přizpůsobená k tvorbě mléka a je důležitá pro výživu kojence. (viz lit č. 8) Pohlaví (sexus) zahrnuje anatomicko-fyziologické znaky, které jsou buď přímé, nebo nepřímé vzhledem k rozmnožování. U každého jedince je pohlaví předurčeno geneticky, jakmile dojde k oplození vajíčka. (viz lit. č. 6) Pohlavní systém ženy má mnoho funkcí: 1. Zraní vajíček a uvolnění z kůry vaječníku 2. Produkce pohlavních hormonů 3. Uskutečnění pohlavního spojení 4. Při oplození vajíčka vytváří vhodné prostředí pro vývoj plodu a jeho porod (viz lit č. 3) Vaječník je pohlavní žlázou každé ženy. Zralá vajíčka obsahují poloviční počet chromozomů a jsou uvolňovány v pravidelných osmadvacetidenních cyklech, uvolněny jsou z folikulů. Folikuly produkují estrogen. Dojde-li k prasknutí folikulu, vzniká žluté tělísko, které vytváří progesteron. Vejcovody-pomocí vejcovodu je vajíčko transportováno do dělohy. Ve vejcovodech dochází k oplození. Děloha je uložená pod středem dutiny malé pánve. Děloha je svalový orgán. Má tři vrstvy: slizniční, svalovou a vazivovou. V slizniční děloze probíhají cyklické změnymenstruační cyklus. Děložní svalovina má za hlavní úkol vypuzení plodu. Děloha je spojena se zevními pohlavními orgány. Vaječníky jsou párové pohlavní žlázy, které se nacházejí na bočních stěnách pánevní dutiny. Vaječníky jsou k pánvi připevněny řasou pobřišnice, která přechází i na část povrchu vaječníku. Velikostně se dá přirovnat ke zralé švestce u dospělé ženy. V období puberty je povrch ovaria hladký, později se na povrchu tvoří drobné jizvičky. Vaječník se mikroskopicky skládají z tenkého vazivového obalu, z kůry a dřeně.

Dřeň tvoří vazivo, cévy a nervy vstupující do vaječníku. V malém množství obsahují hladkou svalovinu. Hlavní funkcí dřeně je látková výměna vaječníku. Kůra obsahuje od narození nezralá vajíčka (leukocyty). V dětství se leukocyty nevyvíjejí. K dalšímu dozrávání dochází v pubertě důsledkem produkce hormonů adenohypofýzy-folitropinu (FSH) a atropinu (LH). V dospělosti dochází k opakovanému tvoření vajíček s plně funkčními obaly, nazýváme je ovariální nebo vaječníkový cyklus. (viz lit č. 4) Ovulační cyklus končí mezi 40-50 lety věku a začíná v pubertě, období embryonálního vývoje (zde se nachází zhruba 6-7 miliónů pohlavních buněk). V kůře dozrává pouze nepatrný počet vajíček. Většina vajíček zaniká. Po narození se počet snižuje na 700 tisíc leukocytů a v období puberty se počet snižuje až na 80-100 tisíc. Zraní vajíček je proces, který probíhá přímo ve vaječníku a vede ke vzniku obalu vajíčka. Nezralá vajíčka dokončí redukční dělení- meiosu. V meiose je vždy jediná zralá pohlavní buňka s polovičním počtem chromozomů (23). Nezralá vajíčka, obsahují dvojici pohlavních chromosomu XX, oproti tomu zralá vajíčka mají vždy jeden X chromozomů. Meiosa leukocytů má průběh jako redukční dělení spermií, ale časově je jiný. Dělení se zastaví před narozením, pokračuje v pubertě a dokončí se při oplození. Zralé vajíčko je kulovitá buňka s jádrem. V jádře se nachází poloviční počet chromozomů. Lidská vajíčka obsahují nevýznamné množství zásobních látek (žloutků). Lidská vajíčka obsahují malé množství žloutků, která nemají význam pro výživu vyvíjejícího se lidského zárodku. Proto u nich vzniká krevní oběh a placenta, zabezpečující příjem látek z mateřského organismu. V kůře vaječníku jsou leukocyty obklopeny tenkou vrstvou plochých buněk. Buněčný obal kolem pohlavních buněk vytváří malý váček folikul. Jeden folikul se začne účinkem FSH a LH zvětšovat až k povrchu vaječníku. Graafův folikul je zralý folikul s vytvořenou dutinkou, obaly a vajíčkem. Graafův folikul je veliký 15-20 mm a vyklenuje povrch vaječníku. Jakmile stoupá tlak, tekutiny ve folikulu způsobí prasknutí váčku a vajíčko je vyplaveno na povrch vaječníku a vede k ovulaci. Uvolněné vajíčko vklouzne do ústí vejcovodu. Žluté tělísko vzniká, když se uzavírá prasklý folikul, stěny váčku se slepují a v buňkách tvořících obaly váčku se ukládá žluté barvivo. (viz lit č 2,3)

Hrma Velké stydké pysky Malé stydké pysky Poštěváček Panenská blána Hráz 3.1.1 Zevní rodidla se skládají z: Hrma (mons pubis) je vyklenutí na dolní části podbřišku a před stydkou sponou. Je tvořena tukovou vrstvou, která je zpevněna vazivem krytá hrubší kůží. Po pubertě je ochlupení ženského typu. Velké stydké pysky (labia major pudendi) vycházejí z hrmy. Vzadu se spojují řasou, zadní komisurou. Tvoří ji tuková tkáň. V dospělosti je kožní kryt více pigmentový s řídkým ochlupením na zevních plochách. Naopak kůže na vnitřních plochách má spíše charakter sliznice. Ve střední čáře na sebe stydké pysky naléhají a tvoří stydkou štěrbinu. Oddálíme-li stydké pysky od sebe, objeví se nám další části zevních rodidel: vpředu poštěváček, pod ním zevní ústí močové trubice, dále poševní vchod a na stranách malé stydké pysky. V zadní třetině velkých stydkých pysků se nachází velké předsíňové žlázy velikosti hrachu (glandulae vestibulares Bartholini) s vývodem v rýze mezi malými stydkými pysky a panenskou blánou. Tato žláza produkuje hlenovitou látku, která se zvlhčuje při pohlavním vzrušení (poševní předsíň a poševní vchod). Malé stydké pysky (labia minora pudendi) jsou kožní řasy uložené mediálně od velkých stydkých pysků. Je tvořená z elastického vaziva, žilní sítě a je pokrytá jemnou kůží bez ochlupení s početnými žlázkami. Okraj je zřasený. Vpředu, se malé pysky dělí na dvě raménka zevní přechází na horní plochu poštěváčku a tvoří jeho předkožku (praeputium clitoridis). Vnitřní raménka zespodu přirůstají k poštěváčku jako jeho uzdička (frenulum clitoridis). Dozadu se malé stydké pysky snižují, a buď přejdou do ztracena do velkých stydkých pysků, nebo se spojí z obou stran do uzdičky malých stydkých pysků a tvoří jakousi jamku poševní předsíně (fossa vestibuli vaginae).

Poševní předsíň (vestibulum vaginae) je ohraničený prostor malými stydkými pysky. Vpředu pod poštěváčkem se nachází ústí močové trubice a pod ním poševní vchod (ostium vaginae). Vzadu je poševní předsíně ohraničen zadní komisurou velkých stydkých pysků, někdy vytváří uzdičku malých stydkých pysků jakousi jamku (foss vestibuli vaginae). Panenská blána (hymen) je pevná slizniční řasa různých tvarů: kruhovitá, poloměsíčitá, s jedním i více otvory, jindy jako síto, neúplně uzavírající poševní vchod. Panenská blána se roztrhne na více cípu při pohlavním styku, obvykle za mírného krvácení. Dále se panenská blána trhá při porodu, takže kolem poševního vchodu vznikne vroubkovaný lem. Hráz (perineum) patří mezi zevní rodidla nacházející se na zadní komisuře velkých stydkých pysků a řitním otvorem. Je vysoká asi 4 centimetry. Skládá se z předního raménka řitního svěrače (musculus sphincter ani externus). Hráz se stává po porodu součástí měkkých porodních cest.(viz lit. č. 2, 6) 3.1.2 Vnitřní rodidla se skládají z: Dělohy Vaječníků Vejcovodů Děložní vazy Pochva (vagina) představuje štěrbinovitou dutinu, která dole ústí do poševní předsíně a vzadu nahoře se upíná na děložní hrdlo v střední třetině. Tuto část označujeme jako děložní čípek (portio vaginalis peri) Mezi poševními stěnami a čípkem vznikají poševní klenby- mělčí přední (7 centimetrů dlouhá), hlubší zadní (8 centimetrů dlouhá) a dvě postranní. Poševní stěna je tvořena vazivovými a svalovými vlákny, je roztažitelná a poddajná. A to je důležité při porodu a prostupu plodu. Pochva je vystlána dlaždicovým epitelem, ale bez žlázek a ochlupení. V období pohlavní zralosti je sliznice pokrytá vrstvičkou škrobovité, mazlavé hmoty. V pochvě dospělé ženy se nachází bacil mléčného kvašení (Lactobacillus Doderlein). Děloha (uterus) je dutý orgán hruškovitého tvaru, 8 až 9 centimetrů dlouhý, vážící 50 gramů. Skládá se z děložního hrdla a děložního těla.

Děložní tělo je zploštělé zpředu dozadu. Popisuje se na něm přední a zadní stěna (silné 1-1,5 cm tvořené hladkými svalovými vlákny, spirálově probíhajícími), dále děložní hrany, děložní rohy a děložní fundus. Děložní dutina je ve tvaru trojúhelníku. Přechází dolů do děložního hrdla. Nahoře je děložní dutina spojena lumen vejcovodů. Vystlána je děložní dutina sliznicí, endometriem (probíhají cyklické změny od puberty do klimakteria). Žlázy sliznice produkují hlenovitou tekutinu. Děložní hrdlo má válcovitý, dlouhý tvar 3,5-4,0 cm. Popisuji část supervaginální (nad úponem pochvy), část infravaginální (děložní čípek). Nahoře je vnitřní branka (v místě istmu), která spojuje kanál s děložní dutinou. Na čípku je zúžená část (zevní branka), která je vyústěna cervikálním kanálem do pochvy. Vejcovody (tubae uterinae) jsou volně zavěšené trubice v peritoneální řase na boční stěně pánve. Vejcovody jsou dlouhé 13 cm. Trubice s vaječníky tvoří tzv. děložní adnexa. Kolem abdominální ústí tuby jsou řasy (fimbrie). V rozích je lumen vejcovodů spojený s děložní dutinou tenkým kanálkem, označovaným jako intramurální část vejcovodů. Stěna vejcovodu je tvořena svalovou vrstvou s možností peristaltického pohybu. Lumen je vystlán hlenovitými buňkami. Vejcovodem putuje oplozené vajíčko do děložní dutiny, je posunován peristaltickými pohyby svalové vrstvy a kmitáním epiteliálních řasinek. Vaječníky (ovaria) jsou párové orgány velikosti zploštělé švestky, zavěšené na peritoneální řase na zadní list širokého vazu pod ampulární části vejcovodu. S dělohou je spojen vaječník vazivovým pluhem. Vaječník má dvě funkce: tvoří a uvolňuje zárodeční ženské buňky- vajíčka, produkuje ovariální hormony. (viz lit. č. 2, 3, 6)

3.2 Fyziologie menstruačního cyklu 1. První menstruační fáze dochází k odloučení a odstranění zničené sliznice. Začátkem je první den krvácení. Menstruační fáze trvá přibližně čtyři dny. 2. Proliferační fáze navazuje na menstruační krvácení, při kterém, byla děložní sliznice odloučena od děložní stěny a následně odplavena. V této fázi roste nová děložní sliznice, která vystýlá děložní dutinu. Tato sliznice je silně prokrvena. A obnovují se potrhané žlázy při odlučování sliznice. Řídí estrogeny tvořící se v Graafově folikulu. Trvání této fáze je asi týden. 3. Sekreční fáze navazuje na období proliferace, dochází ke zvětšování sliznice (až 5 mm). Rostou žlázky, které produkují velké množství hlenu. Sliznice je dobře prokrvená. Změny vyvolává progesteron, vytvářený v žlutém tělísku. Toto období trvá od 12. do 27. dne cyklu. Děložní sliznice je schopna přijmout vajíčko, dojde-li k oplození, přechází zárodek z vejcovodů do dělohy. Vajíčko se uvolňuje mezi 12. až 14. dnem cyklu. Nedojde-li k oplození, dojde k zániku žlutého tělísku. Po ovulaci klesá produkce progesteronu, který udržuje sliznici v sekreční fázi. Poklesne-li jeho množství, dojde ke snižování děložní sliznice a následnému rozpadu mezi 24. až 27. dnem. 4. Ischemická fáze tato fáze trvá krátce asi 24 hodin, dostavují se 27. až 28. den menstruačního cyklu. Pokles progesteronu a uvolnění oxytocinu vyvolává křečovité stažení cév, zásobující sliznici a nedostatečné prokrvení endometrium se rozpadne. Časový průběh menstruačního cyklu trvá 28 dní. Typické je kolísání v rozmezí 24 až 32 dnů jeho celkové délky. Je-li větší odchylka, obvykle souvisí s poruchou. Důležité je celkové trvání cyklu, délka a poměr jednotlivých fází cyklu. ( viz. lit. č. 2)

3.3 Historie neplodnosti Lidé v pravěku věřili, že jsou ženy oplodňovány silami přírody (např. měsíc či slunce). 500 př. n. l Aristoteles založil teorii, že zdrojem nového života je mužský ejakulát, zatím co ženy dodávají pouze živiny. 400 př. n. l Podle Hippokrata je zdrojem nového života navzájem se podobající reprodukční tekutiny vylučované oběma pohlavími. 200 př. n. l Galin kombinuje teorie Aristotele i Hippokrata. Na základě toho vytvořil teorii tzv. početí dvojím semenem. 1672 Marcello Malpighi studoval embryonální vývoj uvnitř slepičího vejce. Došel k závěru, že zdrojem života je ženské vajíčko. 1677 Antoni von Leeveunhoek objevil spermie pomocí primitivního mikroskopu, který si sám vyrobil. 1680 Dr. John Hunter provedl úspěšně první oplodnění člověka. 1827 Karl Ernst von Baer identifikoval jako první savčí vajíčko. 1861 Karl Gegenbaur označil savčí vajíčko za jednobuněčné. 1875 Oscar Hertwig objevil umělé oplodnění. Využil kombinaci jader samčích a samičích gamet. 1877 Herman Fal ukázal, jak dochází k oplodnění. Pomocí mořské ježovky. 1891 H. Henking popsal pohlavní chromozomy 1900 Tři evropští vědce se zabývali hybridizaci rostlin zveřejněnou Gregorem Mendelem v letech 1856-1866. Na základě toho vzniká Mendlova teorie dědičnosti. Dnes označujeme jako klasickou genetiku. 1960 Sandrum Shettles zveřejnil fotografický atlas lidského vajíčka. (viz lit. č. 12)

3.4 Neplodnost V dnešní době děti nepatří k naplnění života. Rodičovství pro každého člověka není jeho perspektivou. Spousta manželských dvojic si přeje mít děti. Od ženy se očekává, že prokáže své ženství a plodivou sílu a ukáže muži své ženství. Touha mít dítě se objevuje v každé etapě života. Závisí na sociálních podmínkách a na kulturním okruhu. Za posledních pětadvacet let stoupá neplodnost víc než dvakrát. V šedesátých letech zůstávala touha po dětech jen pro 8% mladých manželství, v současnost je bezdětný každý pátý či šestý pár. Od roku 1977 označila Světová zdravotnická organizace WHO neplodnost za nemoc. Neplodnost je považovaná, jako nemoc páru. Nelze přistoupit k terapeutickým procedurám bez informovaného souhlasu jednoho z páru. ( lit. č. 4, 11) 3.5 Co se skrývá pod pojmem sterilita u ženy? Za neplodnou ženou považujeme takovou ženu, která neotěhotní do dvou let při pravidelném, přiměřeném provádění, nechráněného pohlavního styku s plodným mužem. V naší populaci se nachází mnoho neplodných manželských párů. Všeobecně se odhaduje, že mnoho oplodněných vajíček končí tak, že je potraceno a zbytek samovolně zanikne v cyklickém krvácení, aniž by si toho žena všimla. Primární sterilní žena- je žena, která nebyla nikdy těhotná a neměla porod ani potrat. Sekundární sterilní žena-je žena, která již měla porod nebo potrat, která nemůže dále otěhotnět. Absolutní neplodnost-jedná se o stav, který vylučuje otěhotnět (například po oboustranné ovariektomii, hysterektomii..) Relativní neplodnost- jedná se o stav snížené plodnosti. Příčinou může být snížená plodnost jednoho z manželů, ale může být do určité míry vyvážená vysokou plodností druhého. Esenciální neplodnost- jedná se o neplodnost u dívek v pubertě a u žen ve věku 45 let, kdy vajíčko nevyzrávají, dále v těhotenství a laktaci. Kdy žena snadno otěhotní, ale dítě nedonosí, plod se potratí. (viz lit. č. 5)

3.6 Rizikové faktory: Životní prostředí Psychické příčiny (stres) 3.6.1 Rizikový faktor-pracoviště Mnoho neplodných lidí bývá v těchto skupinách: rolníci, lesní dělníci, pěstitelé vína laboratorní a chemičtí pracovníci zdravotní sestry ( převážně sestry pracující na onkologii, radiologii..) anesteziologové a anestezioložky natěrači zpracovatelé kůže a textilu dělníci pracující v hutích na tavení olova a mědi. Za posledních čtvrtstoletí klesl počet spermií schopných funkce na polovinu, a to u městských obyvatel více než u venkovských. Prostředky proti plevelům a škůdcům hlavně dibromchlorpropan dále rtuť, olovo a kadmium, ionizující paprsky poškozují zárodeční žlázy. Jedy, které se nacházejí v životním prostředí otravují dětské embryo Škodlivin jsou příčiny odumření plodu. 3.6.2 Rizikový faktor- návyk a stres, napětí psychické problémy sexuální poruchy (například poruchy sexuálního vzrušení)

3.6.3 Riziko potratu mají: ženy pracující v anesteziologických týmech zdravotní sestry, které pracují na onkologii dělnice pracující v obuvnických závodech 3.7.1 Příčiny lze rozdělit do několika skupin: I) Vývojové změny na genitálních orgánech a anatomické změny (například záněty, nádory, poranění) II) III) IV) Funkční poruchy genitálních a nadřazených orgánů Celkové choroby Emocionální a psychosomatické příčiny V) Imunologické faktory Příčiny I. a II. skupiny podle orgánů a) Primárně sterilní ženy trpí nejčastěji poruchou činnosti ovariální a poruchy průchodnosti vejcovodů. Dále poruchy cervikální a jiné. b) Sekundárně sterilní ženy jsou ženy, které mají pozánětlivé změny na vejcovodech a častý je cervikální faktor. Příčiny III. Celkové choroby, intoxikace a neplodnost Chronické choroby mohou způsobit těžké ovariální insuficience a tím neplodnost. Do chronických chorob může zahrnout onemocnění endokrinních žláz, diabetes mellitus, morbus Addisoni, Sheehanův syndrom, morbus Basedovi, dlouhodobá chudokrevnost, těžké tělesné a duševní vyčerpání, adrenogenitální syndrom, chronické infekce, poruchy výměny látkové (například u nadměrné otylosti). Jaterní choroby způsobují nerovnováhu estrogenprogesteronovou příčinu neplodnosti. Morfin způsobuje intoxikaci, která vede k poruchám ovariální činnosti. Dále nikotin a chronické používání barbiturátových preparátů, chronické otravy fosforem, rtutí, olovem, arsenem způsobují rovněž neplodnost.

Příčiny IV. Psychogenní sterilita Reprodukční filosofii mohou narušit emocionální faktory. Tyto faktory působí přes hypotalamus a tím ovlivňují produkci a výdej gonadotropních hormonů a ovariální činnost (potlačují ovulaci, omezují činnost žlutého tělíska, způsobuje křečové stahy svaloviny vejcovodů, mohou rušit pasivní transport spermií, dále pánevní kongesci a chemické změny hlenu v děložním hrdle). (viz lit. č. 5) Příčiny IV. Psychogenní sterilita Reprodukční filosofii mohou narušit emocionální faktory. Tyto faktory působí přes hypotalamus a tím ovlivňují produkci a výdej gonadotropních hormonů a ovariální činnost (potlačují ovulaci, omezují činnost žlutého tělíska, způsobuje křečové stahy svaloviny vejcovodů, mohou rušit pasivní transport spermií, dále pánevní kongesci a chemické změny hlenu v děložním hrdle). (viz lit. č. 5) 3.7.2 Celkové příčiny: Hormonální řízení vaječníků (vajíčka nemohou dozrát a nedojde k ovulaci) Nadprodukce nebo naopak snížená produkce jiných hormonů než pohlavních (například: snížená nebo zvýšená činnost štítní žlázy, jaterní nebo ledvinné choroby a jiné) Nadváha (vaječníky se dusí v tuku) Podváha (narušení oběhu hormonů) Léky (hormonální, léky na duševní choroby) Alkoholismu, nikotismus Stres (způsobuje nedostatečnou propustnost nebo omezenou pohyblivost vejcovodů) Pozánětlivé srůsty (následky operací slepého střeva, cyst na vaječníku a jiné..) Srůsty (vejcovody nemohou zachytit dozrálé vajíčko ve vaječníku). Problémy děložního hrdla (málo otevřené děložní hrdlo, odmítání mužských spermii, poševní sliz bývá překyselen, infikace cervikálního slizu)

Ve většině případů bývá důvod neplodnosti nevyjasněn. Jedna třetina příčin mít dítě je, že spoustu lidí dnes plánují děti pozdě. Se stoupajícím věkem neplodnost klesá. (viz lit. č. 4, 5, 10) 3.8 Čemu by se měli partneři vyhnout? Oba partneři by se měli vyhnout kouření, pití alkoholu, užívání léků, které ohrožují plod. Partneři by si měli na sebe udělat čas a spát spolu alespoň každý třetí den převážně v době plodnosti. Nejlepší je změnit prostředí a vyvarovat se stresu (jiné prostředí stimuluje vitalitu, sluneční paprsky povzbuzují dobrou náladu). Vhodné je naučit se technikám odpočívání, masáže, rašelinové koupele, udržovat se v kondici sportem (nikoli výkonnostním). Důležitá je změna jídelníčku (spousta čerstvé zeleniny, ovoce) Pro ženy je vhodné skoncovat s dietami, které mohou narušit oběh hormonů. Jíst pestrou a bohatou stravu. Důležitá je stimulace hormonů (doporučuje se čapí nůsek, semena granátového jablka a pití bylinných čajů po dobu několika měsíců). Muži by neměli nosit těsný oděv. Dát přednost spodkům i kalhotám z přírodních materiálů. Vyhýbat se spaní pod peřovými přikrývkami. Měli by omezit návštěvy sauny a terminálních lázní, které mohou způsobit pokles kvality spermií. (viz lit. č. 1) 3.9 Jaká je míra neplodnosti? Na tuto otázku není jednoduchá odpověď. Klesá průměrná koncentrace spermií u mužů za posledních padesát let a počet neplodných můžu, klesl až na dvojnásobek. Jedním z problémů je znečistěné životní prostředí a stres. Ženy touží po dítěti ve vyšším věku, kdy je jejich plodnost snížená. Stálé více párů vyhledává odbornou pomoc. Dnešní rozvoj medicíny disponuje širokou škálou terapeutických a diagnostických metod.(viz lit č. 1)

3.10 Jak jsou na tom ženy s věkem? Tato otázka je velice choulostivá. Je to dilema 21. století. Počet žen majících první dítě po třicítce se zčtyřnásobil. Jedním důvodem je, že se ženy dožívají vyššího věku a odkládají mateřství na pozdější dobu, kdy očekávají, že budou zralejší a budou žít ve stabilním partnerském vztahu. Míra otěhotnět po třicítce a čtyřicítce je malá. Naopak roste pravděpodobnost potratu u čtyřicetiletých žen. Antikoncepční pilulka dala mnoha ženám pocit svobodného rozhodování, kdy mít dítě. I když se spousta žen udržují v dobré psychické a fyzické kondici, domnívají se, že jsou v pořádku i jejich vaječníky. Vaječníky však stárnou mnohem rychleji, než jiné orgány. Stále častěji vyhledávají ženy po čtyřicítce odbornou pomoc. Spousta metod je teprve ve fázi experimentování. Největší americká profesní organizace American Society for Reproductive Medicine rozjela velkou informační kampaň pro ženy. (viz lit. č. 1) 3.11 Co je potřeba na cestě za dítětem? 1) Heterosexuální partner/partnerka Umělé oplodnění lze provést pouze na žádost obou manželů. Žádost se podává u ošetřujícího lékaře žadatelky. Oba partneři by měli umělé oplodnění požádat osobně a společně. Musí prokázat svojí osobnost. Pokud se jedná o umělé oplodnění semene dárcem, musí podepsat prohlášení, že byli poučeni o právních důsledcích umělého oplodnění i o komplikacích, které mohou nastat. 2) Vhodná vůle a schopnost k tomu Velmi často nastává situace, že chybí zájem o dítě. Schází-li dobrá vůle jednoho z partnerů není to vhodné z estetických důvodů. K použití nejmodernějších léčebných technik musí být souhlas partnera. 3) Oplození schopné spermie Má-li muž snížený počet spermií, sníženou pohyblivost, tvarové abnormality nebo se shlukují spermie, pak mluví odborníci o patospermii. 4) K oplození schopné vajíčko Mnoho žen, mají poruchu vaječníků spočívající v nesprávné činnosti. Porucha muže být spojená s nesprávnou funkcí hormonálního, nervového či imunologického systému.

5) Prostupnost genitálních cest Spermie se musí dostat za vajíčkem. Spermie se musí dostat z varlat do pochvy, prodrat se děložním hrdlem a přes dělohu se dostat do vejcovodů, kde dojde k setkání s vajíčkem. Komplikaci mohou znemožnit například choroboplodné prostředí pochvy nebo je-li změněný hlen. Další komplikací může být neprůchodnost vejcovodů. 6) Vhodné prostředí pro uhnízdění a vývoj vajíčka Plod může zaniknout ze strany genetické příčiny nebo ze strany matky, kdy nejsou vhodné podmínky pro uložení oplodněného vajíčka do dělohy. Důležité je najít poruchu s následnou léčbou. (viz lit. č. 1) 3.12 Vyšetření neplodnosti u ženy 3.12.1 Dozrávání vajíčka Existuje několik metod: a) Sledování bazálních teplot (BT) nejprve musí dozrávat vajíčka, po té přichází druhá fáze cyklu, kdy se tvoří hormon progesteron. Progesteron u žen zvyšuje teplotu organismu o 0,3 0,4 C. Teplotu je třeba měřit vždy ve stejném čase a za stejných podmínek. Nejlépe ráno, než vstane žena z postele. Teplota se měří v pochvě nebo konečníku. Měření bazální teploty je nepřesné, má-li žena chřipku a je lehce nachlazená, nebo pracuje v nočních směnách. Měření bazální teploty nám poukazují, zda jsou hormonální poměry ženy v pořádku. Nedostatkem tohoto měření je, nemožnost předpovědět, kdy a zda vůbec dojde k uvolnění zralého vajíčka. b) Hladina hormonu se dá vyšetřit z krve nebo moči výsledky se posuzují v laboratoři a je zapotřebí brát v úvahu den cyklu, kdy byla moč či krev odebrána. Tato metoda je velice drahá. Obvyklá cena stanovení jednoho hormonu je 200 korun. Pro stanovení hormonů se odebírá krev z žíly. Hladina hormonů se mění v závislosti na denní době a dní cyklů. Důležité je držet se pokynů lékaře. Pacientka nemusí být na lačno.

Vyšetření hladiny hormonů v moči se provádí papírkovou metodou, kterou může žena provést sama. Na papírek se kápne moč a sleduje se, zda se zbarví jeden proužek nebo dva. Pokud je jeden proužek zbarven, znamená to, že hormon není přítomen. Jsou-li zbarveny dva proužky, je přítomen hormon ve větším množství než určená hranice. Cena se pohybuje v rozmezí 40 200 korun. V lékárnách se dá zakoupit papírkový těhotenský test (na hormon hcg) a dále test na ovulaci (tedy luteinizační hormon LH) c) Ultrazvuková folikulometrie jedná se o ultrazvukové vyšetření, při kterém se měří váček folikul. Pokud se chceme dozvědět o dozrávajících vajíčkách ve vaječnících, musíme se co nejblíže přiblížit k vyšetřovanému orgánu. Používá se zvláštní sonda, která je zaváděna přímo přes pochvu. Sonda je ve tvaru úzké zaoblené tyčinky v průměru 15-20 mm. Na povrch lékař navléká prezervativ, aby byl povrch čistý. Na povrch prezervativu lékař aplikuje speciální gel pro lehčí zavedení. Postup: pacientka se lehne na lehátko na zádech, nohy jsou pokrčené v kolenou a kolena jsou od sebe oddálená. Pomocí ultrazvuku lze vidět i drobné folikuly o velikosti 2-3 mm. Folikul se sleduje 2-3 krát před ovulaci a poté se ještě kontroluje zda došlo k ovulaci. d) Postkoitální test (PCT) - jedna se o jednoduché vyšetření, kdy se odebere hlen z hrdla děložního. Pomocí mikroskopu zjistíme, zda obsahuje pohyblivé spermie. Je nutné, aby byl před vyšetřením pohlavní styk. Pokud najdeme spermie v děložním hrdlu i 24 hodin po pohlavním styku je vše v pořádku. Doporučuje se, aby byl pohlavní styk 3-15 hodin před vyšetřením. Žena se může po styku osprchovat, ale neměla by se koupat ani aplikovat jakékoliv léky do pochvy. Jedná se o gynekologické, nebolestivé vyšetření. Nalezne-li lékař pod mikroskopem vhledu, alespoň jednu pohyblivou spermii, je hlen pro spermii průchodný. e) Průchodnost vejcovodů - neprůchodnost vejcovodů může mít několik příčin: po zánětech a interrupcích. Postup: Z jedné strany se napustí do trubice plyn nebo tekutina a sleduje se, zda se na druhém konci objeví.

Kymoinsuflace: při kymnoinsuflaci se vpouští do děložní dutiny plyn kysličník uhličitý. Sleduje se na tlakoměru a průtokoměru, jak prochází. Na papír se zapisuje typická křivka a při poslechu přes fonendoskop v podbřišku slyšíme plyn. Výkon trvá 3-5 minut a není nutná hospitalizace v nemocnici. Jedná se o nebolestivé vyšetření. Provádí se bez narkózy. Hysterosalpingografie: používá se jako náplň dělohy a vejcovody látkou viditelnou na rentgenu. Při vyšetření sledujeme, kam proniká a jaké jsou rozměry dutin, kterými prochází. Před výkonem se musí vyprázdnit střevo. Výkon trvá 10-15 minut při krátkodobém pobytu v nemocnici, který trvá 1-2 dny. Nevýhodou je možná alergie na kontrastní látku. Laparoskopie: při laparoskopii se používá optika - trubičky o průměru 8-12 mm k nahlédnutí dutiny břišní. Trubička s optikou (periskop) se zavádí v celkové anestezii s malým řezem pod pupkem do dutiny břišní. V dnešní době se vyrábějí mikrolaparoskopy malého průměru, což umožňuje vyšetření bez narkózy, jen v místním znecitlivění. Při laparoskopii vidíme dělohu, vaječníky, vejcovody, střeva a srůsty nebo endometriózu. Jako kontrastní látka se využívá obarvená voda. Výhodou laparoskopie je vyšetření orgánů dutiny břišní a naopak nevýhodou je nutnost narkózy a následného pobytu v nemocnici, vyšší riziko případného poranění. Po výkonu zůstává jeden steh pod pupkem, který se odstraní za 5-7 dní. (viz lit. č. 10) 3.13 Diagnostické metody při vyšetření ženy: Ultrazvukové vyšetření malé pánve Metoda spočívá v provedení transvaginálního ultrazvuku dělohy a vaječníků s ohledem na fázi menstruačního cyklu. Ultrazvukem lze posoudit velikost a tvar dělohy, přítomnost svalových uzlů, výšku a kvalitu děložní sliznice, dále informace o stavu vaječníků, růstu folikulů a přítomnost cyst nebo endometriózy. Vyšetření hladiny hormonů Vyšetřuje se krev v období 1-3 dne menstruace. Lékař zjišťuje informace o stavu vaječníku. Vyšetřují se hladiny folikulostimulačního hormonu (FSH) a luteinizačního hormonu (LH), Anti-Mulleriánského hormonu (AMH), stanovení hladiny prolaktinu (PRL) a hormonů štítné žlázy (TSH, T4).

Rentgenové vyšetření dělohy a vejcovodů-hysterosalpingografie-hsg Pomoci rentgenu je schopné ukázat tvar děložní dutiny a průchodnost nebo neprůchodnost vejcovodů. Vyšetření provádí gynekolog. Gynekolog zavede speciální aparát do hrdla dělohy a pozvolna aplikuje kontrastní látku. Průnik je vidět na rentgenu. Laparoskopické vyšetření Tato metoda umožňuje prohlédnutí dutiny břišní a ověřit průchodnost vejcovodů. Spadá do tzv. minimálně invazivní chirurgie. Pomocí speciálních nástrojů lze vpichy zobrazit dutinu břišní a provést operační zákrok. Při této metodě není nutné otevřít dutinu břišní. Provádí se za účelem léčebným nebo diagnostickým. Hysteroskopie Tato metoda spočívá ve vizualizaci dutiny děložní a provedení drobných výkonů v dutině a hrdlu děložním. Odstraňují se polypy, srůsty a sept dělohy. Výkon se provádí bez anestezie. (viz příloha č.16 obr. 3) Genetické vyšetření V této metodě se vyšetřují chromozomy, které nám dávají informace o genetické výbavě partnerů. Negativní nález může být jednou z příčin neplodnosti, dále mohou vést k selhání metod asistované reprodukce a vést k opakovaným potratům. Imunologické vyšetření Vyšetřují se protilátky proti spermiím, vajíčkům, embryím, antifosfolipidové protilátky. (viz lit. č. 13) 3.14 Chirurgické metody léčby neplodnosti Chirurgicky se odstraňuje mechanická překážka, blanité srůsty v okolí vaječníku nebo znovu zprůchodní přerušený vejcovod. Mechanická překážka vznikne, pokud je vejcovod uzavřen srůstem. Ve vejcovodu dochází k hromadění tekutiny a zvětšuje se orgán o průměru 3-4 mm na vak silný několika centimetrů - tomu se říká saktosalpinx. Příčinou jsou pozánětlivé srůsty v ústí vejcovodu. Pokud je uzavřen vejcovod není možné k proniknutí spermie k vajíčku. Saktosalpinx jde vidět pomocí ultrazvuku. Je hmatný při pohmatu anebo lze vidět pomocí laparoskopie. Při operaci saktosalpingu můžeme postupovat dvěma způsoby: první je mikrochirurgicky (výkon nebývá příliš úspěšný) a druhým je úplné odstranění vejcovodu (vejcovod je zcela nefunkční).

Myomy - svalovina stěny děložní v jednom nebo několika místech zbytní a vytvoří tuhý oválný útvar v průměru několika milimetrů až do 15-20 cm. Jde-li o neplodnost, snaží se lékaři odstranit myom z dělohy co nejšetrněji, aby okolní stěnu poškodil co nejméně. Často se před operaci podávají hormony (estrogeny), které zajistí, že estrogenů bude málo. Myom se zmenší během 2-3 měsíců, většinou na polovinu. Ve chvíli kdy je myom malý, lékař myom operačně odstraní. Endometrióza - příčina je neznámá. Problém spočívá v tom, že sliznice děložní, která má růst pouze v dutině dělohy, se vyskytují i jinde (většinou na vaječnících či okolí pobřišnice). Ve sliznici probíhají cyklické změny. Když probíhá menstruace, tak krvácí i endometrióza. Ložisko sliznice je většinou kryto tenkou blánou pod, kterou může vzniknout cysty. Endometriózní cysta je většinou veliká 1-5 cm, naplněná tmavou hnědavou tekutinou-zbytky krve. Příčinou endometriózy se uvádí porucha imunity. (viz lit. č. 10) 3.15 In Vitro fertilizace=ivf 1) Podávají se léky, které podporují růst vajíček ve vaječníku. 2) Musí se sledovat účinek léků a poté přizpůsobit dávky hormonů podle reakce každé ženy. 3) Načasuje se dozrání vajíček a podání hormonů, které odstartují poslední fázi zrání vajíček 4) Odeberou se vajíčka a jejich vyhledání v laboratoři. 5) Přidání spermií k vajíčkům. 6) Nalezení správně oplozených vajíček a kontrola růstu rostoucích embryi. 7) Přenos embryí do dělohy. 1) Stimulace růstu folikulu U zdravé ženy dozrává vajíčko v jednom folikulu přibližně 14 den cyklu. Podle statistiky IVF ze 100 folikulů rostoucích ve vaječnících se získá 70 vajíček následně 45 oplozených vajíček a po té 30-40 dobře se dělících embryí. Přibližně 15% embryí se uchytí v děloze.

Přibližně jedna třetina embryí zaniká. Výsledkem je že 1 z 10 embryí transferovaných do dělohy vede k otěhotnění. V přirozeném cyklu dozrává jediné vajíčko. Pro tvorbu IVF je zapotřebí 15-20 cyklů, než žena otěhotní. Aby se zvýšila naděje na otěhotnění dávají se většinou tři embrya do dělohy. Pravděpodobnost otěhotnění je třikrát vyšší. Chceme-li dosáhnout dorůstání folikulu, musí se zvýšit hladinu folikulostimulačního hormonu (FSH). Tento postup se nazývá stimulace růstu folikulů. 2) Sledování účinku léků a přizpůsobení dávek Pomocí ultrazvuku sleduje lékař růst folikulu, měří průměr, který zaznamenává a zároveň vidí, kolik folikulu roste. Podle vyšetření se stanoví dávka hormonů. Jakmile dorostou folikuly do velikosti 18 milimetrů, může se přistoupit k odstartování jejich dozrání. 3) Kdy dozrává vajíčko? Folikul puká za 36-40 hodin. Signál vychází z hypofýzy. Vyslán je signál prudce zvýšeném množství luteinizačního hormonu (LH). Luteinizační hormon se dá vyšetřit z krve nebo moče. Krev se odebírá co 3 hodiny, sleduje se hladina hormonu. Stoupne-li hladina hormonu, připočítává se 36 hodin, než dojde k naplánování odběru vajíčka. Tento postup je pro pacientku zatěžující, neboť musí být vzorec zpracován nejpozději následující den. Hladina luteinizačního hormonu může stoupnout kdykoliv. Proto je velice nevýhodné čekat, než hypofýza vyšle signál k dozrání vajíčka. Používá se gonadotropin (GnRH) pro stimulaci hypofýzy. Lékař podává například- Profas, Pregnyl, který obsahuje vysokou dávku hormonu humánní choriový gonadotropin (hcg). Podobný účinek jako luteinizační hormon. Hormon hcg má dvě funkce při léčbě neplodnosti: 1) Vytváří estrogeny a progesteron (podklad těhotenských testů). Vzniká v embryu v děloze a udržuje žluté tělísko. 2) Velice podobný hormonu luteinizačního. Způsobuje odstartování dozrání vajíčka a následné puknutí folikulu s uvolněním vajíčka. Injekce hcg nastartuje proces dozrání vajíček, který trvá 36-46 hodin.

A) Odběr vajíček z folikulů Odběr vajíček se provádí pod ultrazvukovou kontrolou a to jehlou zavedenou přes pochvu. Před tím, než folikuly puknou a uvolní vajíčka, lékař napíchne každý folikul jehlou a odsaje z něj tekutinu. S touto tekutinou se dostane do jehly také vajíčko. B) Vyhledání vajíčka Vajíčko měří 0,1 milimetrů. Pouhým okem je špatně rozeznatelné, když je největší buňkou lidského těla. Pod mikroskopem vajíčko připomíná sluníčko, neboť je obklopeno mnoha vrstvami malých buněk - kumulem. Tento útvar je veliký 3-5 milimetrů a je vidět pouhým okem. Pod mikroskopem se kontroluje, zda je vajíčko pořádku. V laboratoři se vajíčka uchovávají ve specializovaných roztocích při teplotě 37 stupňů Celsia, v atmosféře s 5% kysličníku uhličitého (podobné prostředí, jaké je v těle ženy). 4) Přidání spermií k vajíčku Vajíčka se nechávají nějaký čas v termostatu, aby mohla dokonale dozrát, než se k nim přidá spermie. Sperma se získá od partnera pacientky masturbací v den odběru. Důležitá je hygiena genitálu. Nejlépe opláchnout hojným množstvím vody žalud genitálu, aby nedošlo k přenesení infekce. Při dlouhodobém pobytu manžela v cizině, může lékař použít mražené sperma. Podstatou metody IVF spočívá v tom, že z desítek spermii přidaných k vajíčku do něj samo pronikne. 5) Práce v laboratoři Přibližně za 16-18 hodin po přidání spermií si lékař prohlédne odběr vajíček pod mikroskopem. Pokud jsou správně oplodněná, vajíčka nalezneme uvnitř každého vajíčka dva kulovité útvary - prvojádra. Jedná se o chromozomy připravené ke spojení - jedno prvojádro je otcovské (pochází ze spermie) a druhé mateřské (pochází z vajíčka). Následuje rozdělení vajíčka na dvě buňky. Dále pokračuje dělení a postupem vzniká embryo- zárodek

6) Přenos do dělohy Jedná se o jednoduchý nebolestivý výkon. Nejčastěji se přenáší do dělohy tři embrya, ostatní se zmrazují. Výkon trvá přibližně 5 minut. Poté by měla pacientka ležet, přibližně 10-20 minut. Postup: lékař nasaje do katétru z umělé hmoty embrya a jednoduše zavede do dělohy přes pochvu, hrdla děložního tekutinu s embryi. Komplikace: Hyperstimulační syndrom - projevuje se zvětšením vaječníku a následnou bolestivostí a zvětšením břicha. Žena může mít pocity na zvracení. Břicho se zvětšuje, neboť vaječníky vytlačí směrem nahoru střeva. Potíže nastávají 2-4 den po odběru vajíček punkcí. Bolest trvá asi dva týdny, potom samovolně ustoupí. Poranění při odběru vajíček - tato komplikace je zcela výjimečná. Jehla může zasáhnout drobné cévy v okolí vaječníku. Vznikne drobné krvácení, podobné bodnutí jehlou z prstů. Většinou je zřídka krvácení z pochvy. Mnohočetné těhotenství - touto komplikací může vzniknout mnohočetné těhotenství- dvojčata, trojčata. Vzniká vždy, když se do dělohy přenáší více než jedno embryo. Takové těhotenství provází řadu obtíží- větší zátěž pro ženu. Větší riziko předčasného porodu. Narozené plody jsou nezralé, a proto je potřeba vysoce odborné péči. Většinou se přenáší tři i více embryí u starších žen. Mimoděložní těhotenství - jako mimoděložní těhotenství se označuje těhotenství, které se uchytilo a roste mimo dělohu, nejčastěji ve vejcovodu. Část těchto těhotenství zanikne, někdy může dojít k uzavření vejcovodu. Další část z nich roste, až vejcovod nevydrží a praskne. Žena má bolesti v břiše, bledne, má slabý pulz, točí se jí hlava a omdlévá. Důležité je dovézt ženu včas do nemocnice a operovat ji.

3.16 Úhrada IVF V České republice platí, že výkony a léky asistované reprodukce jsou hrazeny z veřejného zdravotnického pojištění. Na doporučení ženského lékaře ve věku od 18 do 39 let. Úhrada je vázaná na předchozí souhlas revizního lékaře zdravotní pojišťovny a každým léčebným cyklem. Tento souhlas mohou mít pouze akreditovaná pracoviště. (viz lit. č. 1, 10) 3.17 Kryoembryotransfer Zmrazování embryí se provádí v přístroji. Tento přístroj pomalu, po několika hodinách snižuje teplotu. Embrya se nacházejí ve speciálním roztoku s propylenglykolem a sacharózou nebo s dimetylsulfoxidem. Díky tomu se zamezí, aby krystaly ledu neroztrhaly jednotlivé buňky, a tím nezničily embrya. Jakmile se rozhodne lékař embrya použít, rozmrazí je a vyjmou se všechny ochranné roztoky, které se dávaly před zmrazováním. Poté se mohou embrya transferovat do dělohy. Proces zamrazení a rozmrazení přežije jen polovina embryí. 3.18 Metoda ICSI Jedná se o zkratku z anglických slov IntraCytoplasmatic Sperm Injection. Poprvé byla provedena v roce 1992. Dnes patří k běžnému vybavení center asistované reprodukce. Při IVF se dává spermie do těsné blízkosti s vajíčkem. Spermie svými enzymy musí vyvrtat kanálek a dostat se dovnitř. K tomuto spermii slouží bičík, díky němuž postrkuje dopředu. Některé spermie to nedokáží. Důvodem může být malý počet spermií v ejakulátu. Výkon se provádí pod mikroskopem za pomocí mikromanipulátoru. Mikromanipulaní operace je velice náročná na zručnost. Pro metodu ICSI stačí nalézt jen tolik spermií, kolik je vajíček. Úspěšnost je vysoká. Má-li partner partnerky poruchu tvorby spermií, je procento dosažení těhotenství vyšší než při metodě IVF. (viz lit č. 10) 3.19 Metoda TESE, PESA 3.19.1 TESE= Testicular Sperm Ectraction Při této metodě dochází k vyjmutí spermií z varlete. Malá část varlete se operativně vyjme a v laboratoři se z něj spermie získají.

3.19.2 PESA= Percutaneous Sperm Aspiration Při této metodě dochází k nasátí spermií přes kůži šourku (nejčastěji z nadvarlete). Jedná se o chirurgické metody získání spermií. (viz lit. č. 10) 3.20 Metoda Ludmily Mojžíškové Ludmila Mojžíšková se narodila 25. Října 1932 v Užhorodě. Spolu se svým bratrem prožila dětství v Opočně ve východních Čechách. Studovala střední zdravotnickou školu. Po škole pracovala jako sestra na transfuzní stanici v Pardubicích. V roce 1955 odjela do Prahy, kde působila na Fakultě tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy. Svůj život zasvětila odstraňování zdravotních potíží a bolesti pohybového ústrojí. Její celoživotní práce v oblasti léčebné rehabilitace vyústila v rehabilitační metody na odstraňování některých druhů ženské i mužské sterility. Významnou úlohu měla v oblasti sportu. Zejména v letech 1978-1988 nechyběla na světových, evropských soutěžích a olympijských hrách. Zemřela 3. ledna 1992 po těžké chorobě. Ludmila Mojžíškova, rehabilitační pracovnice, která se zaobírala metodami svalového cvičení. Dokázala odstranit některé druhy funkční sterility žen a uvolnit svalové spazmy v oblasti páteře a pánevního dna. Dlouhá léta pracovala se sportovci a pečovala o jejich přetížené a unavené svaly. Metodu lze využít při bolestivé menstruaci, inkontinenci moči a stolice nebo při sexuální dysfunkci. Rehabilitace je snadno dostupná a lehce použitelná. Před zahájením je velice důležité navštívit svého gynekologa, který provede důležitá vyšetření. Příběh z praxe,,před pár léty navštívila paní Ludmilu Mojžíškovou žena, šestatřicetiletá učitelka gymnázia, která měla problémy s otěhotněním. Říkala, že trpí bolestmi hlavy a bolestmi při menstruaci. Její manžel jí už 15 let vozíl na gynekologii. Čtyři měsíce poté, co ji Ludmila Mojžíšková srovnala, ji přišla oznámit, že se cítí jako normální žena. Za šest měsíců přišla s oznámením, že je ve čtvrtém měsíci očekávání. Narodil se ji syn. V šestinedělí přišla do jiného stavu. Narodila se jí dcera. (viz lit. č. 7) Pánevní dno Pánevní dno je tvořeno skupinou svalů, které chrání orgány uložené v malé pánvi. Vůli je ovladatelná. Porucha může způsobit bolestivou menstruaci, sexuální potíže a poruchu

menstruačního cyklu. Pánevní dno ovlivňuje i správné držení páteře, proto může způsobit bolesti v křížích a kostrči. (viz lit. č. 7)

4 Metody a metodika výzkumu Můj výběrový soubor tvořil 48 dívek ze Střední zdravotnické školy ve věku 16-19 let a 50 žen ve věku 20 a více let, které pracují ve zdravotnictví. Rozdala jsem 120 dotazníků. Na střední zdravotnickou školu jsem rozdala 60 dotazníků a vrátilo se mi 48 dotazníků. Na poliklinice v Rožnově pod Radhoštěm jsem rozdala 60 dotazníků a vrátilo se mi 50 dotazníků. Průzkum probíhal v období 5.2-22. 2. 2013. Znění dotazníku: 1) Věk Originál dotazníku je uveden v příloze č. 1. 4.1 Rozbor jednotlivých otázek a) do 20 let b) 20-35 let c) 36-45 let d) 46 a více V této otázce rozdělím věkově skupiny žen a dívek. Chtěla bych jejich názory porovnat na problematiku neplodnosti. Jedná se o polozavřenou otázku. 2) Kdy poprvé ženy a dívky navštěvují gynekologa? a) 10-15 let b) 15-20 let c) 20-30 let d) více V této otázce bych chtěla zjistit, kdy ženy a dívky poprvé navštěvují gynekologa. Tato otázka je vypracovaná na podkladě polozavřené otázky. 3) Jste zastáncem antikoncepce? a) ano b) ne Touto otázkou bych chtěla zjistit, jaký mají názor ženy a dívky na antikoncepci. Tato otázka je ve formě dichotomické otázky.

4) Myslíte si, že může zjištění neplodnosti narušit vztah partnerů? a) ano b) ne c) nevím Touto otázkou budu zjišťovat a porovnávat názory žen a dívek, zda si myslí, že neplodnost může narušit partnerský vztah. Jedná se o trichotomickou otázku. 5) V případě, že by Vám lékař sdělil, že nebudete moci mít dítě přistoupila by jste k adopci? a) ano b) ne c) nevím Touto otázkou budu zjišťovat názory žen a dívek na adopci a porovnávat jednotlivé názory. Tato otázka je zpracovaná ve formě trichotomické otázky. 6) Znáte nějaké odborné pracoviště, zabírající se neplodností? a) ano Kde?... b) ne V této otázce budu zjišťovat informovanost žen a dívek o odborných pracovištích, které řeší neplodnost. Jedná se o dichotomickou otázku. 7) Co si pod pojmem neplodnost představujete? Tato otázka je ve formě volné odpovědi a bude se vztahovat k mojí první hypotéze. Budu pomocí ni zjišťovat a porovnávat názory žen a dívek, co si pod pojmem neplodnosti představují. Budu porovnávat, jak jsou v této problematice informované. 8) Setkala jste se ve svém okolí s někým, kdo problematiku neplodnost řeší ( nebo řešil )? a) ano Jakým způsobem?... b) ne Tato otázka je zaměřená, jestli se ženy a dívky setkaly s někým, kdo problematiku neplodnosti říší nebo bude řešit. Pokud se některé ženy a dívky setkaly s takovou ženou, ráda bych se zajímala, jakým způsobem řešily nebo budou řešit neplodnost. Tato otázka je ve formě dichotomické otázky.

9) Jaké bývají nejčastější příčiny neplodnosti? a) hormonální problémy b) špatná životospráva c) genetické predispozice d) vývojové vady e) jiné V této otázce se budu snažit zjistit, jaké jsou nejčastější příčiny neplodnosti. Tato otázka je ve formě polozavřené otázky. 10) Víte, jaké jsou možnosti léčby neplodnosti? a) ano Jaké?... b) ne Pomocí této otázky se pokusím zjistit, jestli jsou ženy informovány o léčbě neplodnosti. Tato otázka je ve formě dichotomické otázky. 11) Co si myslíte o umělém oplodnění? Tato otázka je ve formě otevřené odpovědi. Budu zjišťovat a porovnávat jednotlivé názory a žen a dívek, co si pod pojmem umělé oplodnění představují. 12) Kdy si myslíte, že se páry v naší společnosti začínají zaobírat myšlenkou rodičovství? a) po dvacátém roce b) po třicátém roce c) po čtyřicátém roce d) jiné Tato otázka se vztahuje k mé druhé hypotéze. Tato otázka je vypracovaná ve formě polozavřené otázky Pomocí této otázky budu chtít znát názory žen a dívek, kdy si myslí, že se dnešní ženy a dívky zaobírají myšlenkou rodičovství.

5 Výsledky výzkumu a jejich analýza Pro svůj výzkum jsem zvolila dotazníkovou metodu. Výzkum obsahuje dvanáct otázek. Otázky 1, 3, 4, 5, 6, 8, 9, 10, 11, 12 jsou vyjádřeny v procentech a zobrazeny v grafech. Otázky 2, 7 jsem vybrala jako nejzajímavější odpovědi, neboť byly ve formě otevřené odpovědi. Vyhodnocování dotazníků je rozdělena do dvou částí. V první jsem rozdělila respondentky podle věku do dvou skupin. První skupinu tvoří dívky do 20 let, druhou ženy ve věku 20-35 let, dále ženy 36-45 let a ženy 46 a více let. Ve druhé části jsem se zaměřila na vyhodnocování dotazníku. Otázka č. 2: Kdy poprvé ženy a dívky navštěvují gynekologa? Tabulka č. 1 dívky do 20 let 20-35 let 36-45 let 46 a více ženy a) 10-15 let 12 2 5 3 10 b) 16-20 let 36 13 18 9 40 c) 21-30 let 0 0 0 0 0 d) více let 0 0 0 0 0 48 15 23 12 50