Kdy začít? Po dokončeném šestém měsíci u kojených, čtvrtém až šestém měsíci u uměle živených dětí. Ve druhém půlroce života začínají dítěti růst první zoubky, tvoří se více slin. Svaly jazyka i úst jsou dostatečně silné a dítě rádo věci kouše, žvýká. Je také už mnohem šikovnější a obratnější, umí sedět s oporou, nenechavými ručkami si dává do úst všechno, na co dosáhne. Začíná se zajímat o jiné chuti a prosazovat své,,já". Zcela zřetelně umí dát najevo, co mu chutná a co ne. V situaci, kdy je v okolí někdo, kdo jí, živě se o to zajímá a natahuje ruce. Mateřské mléko sice i nadále stačí krýt potřeby růstu a chrání proti většině nemocí, ale vaše dítě se už dostalo do období, kdy je vhodné začít s podáním jiné stravy. Také zažívací systém a ostatní orgány, které se na příjmu a využití stravy podílejí, jsou v této době obvykle schopny změny. Podáním jiné stravy než mléka zahajujeme období přechodu na stravu smíšenou. U kojeného dítěte tím nastává doba odstavování. Jiné stravě než mateřské mléko pak říkáme příkrm, na rozdíl od dokrmu, který je přídavek jiného mléka než mateřského. Nekojené, uměle živené dítě může dostávat nemléčné příkrmy dříve než kojené, ne však před dokončeným čtvrtým měsícem věku. Pro dítě kojené je výlučné kojení prvních šest měsíců tou nejlepší výživou. Mateřské mléko plně kryje jeho potřeby a zdravý kojenec nemá v této době dostávat žádný přídavek tekutin. Ani dítě živené umělým mlékem nepotřebuje v prvních čtyřech až šesti měsících žádnou jinou tekutinu. Výjimkou může být horečka, ztráta chuti k jídlu a silné pocení. V horkých letních dnech můžete zvýšené ztráty tekutin nahradit jednoduše tak, že dítě přiložíte k prsu častěji, třeba každou hodinu. Vitamin C je v dostatečném množství obsažen v mateřském i v počátečním umělém mléce. Tedy ani argument, že ovocnou šťávou doplníme malému kojenci vitaminy, neobstojí. Teprve v době, kdy se masozeleninový příkrm stane pravidelnou součástí jídelníčku, kolem osmého až devátého měsíce, můžeme takovému dítěti nabídnout trochu kojenecké vody, čaje nebo ovocné šťávy, nejlépe z hrníčku s pitítkem, aby zahnalo žízeň, ale ne tolik, aby již nechtělo prs, a pokud ji odmítá, není důvod ho nutit. Není ani dobré, aby se tekutina přislazovala, protože dítě jí pak dává přednost před mlékem, nehledě na to, že sladké tekutiny, zejména když je dítě popíjí z plastové kojenecké lahve, která mu doslova visí u pusy, podporují kazivost zubů. Jak příkrm podávat? 1 / 5
Vhodná je malá plastová lžička, plochá, nehluboká s neostrým okrajem. Pokud však dítě dostávalo mléko z lahve, nebude mu stejná forma podání příkrmu po lahvi dělat potíže. Dudlík v lahvi musí mít větší otvor. Kojené dítě nemusí poznat lahev vůbec. Z prsu přejde na lžičku a později na hrneček, samotný nebo s pitítkem. Podávání nemléčného příkrmu kojenému dítěti lžičkou je také záruka zachování jeho zájmu o matčin prs a pokračování v úspěšném kojení. Lžičku nenaplňujte po okraj a dávejte ji dítěti hlouběji do pusinky, aby polévku snáze polklo. Ne všechny děti totiž umějí příkrm podaný na lžičce sami posunout do úst a spolknout. Proto, když dítě otevře ústa, podejte mu malé množství kašovité stravy na zadní polovinu jazyka, nikoli na špičku. Dítě totiž zavře pusu a jazykem udělá pohyb, který zná z kojení a z pití z lahve - stiskne jazyk proti patru, a co bylo na špičce, vytlačí nevědomky z úst. Vy pak můžete mít pocit, že jídlo plive, že mu nechutná. Začátek nemusí být vždy jednoduchý. Některé děti příkrm odmítají. Vám nezbývá než trpělivost. Jedna až dvě lžičky, které opravdu dítě spolkne, jsou úspěchem. Pak ho nakojíte, nebo dokrmíte umělým mlékem. Některé děti potřebují k přijetí nové chuti i více než deset až dvacet pokusů. Zeleninu, pokud je to možné, nemixujte. Rozmačkejte jí vidličkou nebo lžičkou či propasírujte. Zkušenosti napovídají, že většina dětí zpočátku lépe přijme právě jemně propasírovanou vařenou zeleninu. (Začínáme s rozmělněnou, v nesolené vodě vařenou sladší zeleninou, jako je mrkev, petržel, brambor, brokolice atp., viz níže.) Navíc, zvykne-li si dítě na příliš jemně rozmixované jídlo, nerado později přechází na tužší stravu. Jídlo je pro dítě důležitý rituál a zároveň příležitost zkoumat nové a nepoznané. Procvičuje při tom i svou zručnost a dovednost. Postupně se může začít učit pít z hrnečku s pítkem. Trpělivost nadevše Buďte trpěliví, když jídlo odmítá a nenuťte je. Spolehlivějším ukazatelem zdraví vašeho dítěte je jeho spokojenost, s níž dokončuje každé krmení, spíše než množství snědeného jídla a váhové přírůstky. Jeho růstová rychlost je menší, než byla v prvních týdnech po porodu, a tomu odpovídají i individuálně menší požadavky na jídlo. Může se stát, že dítě měsíc na váze 2 / 5
nepřibude, ale pak se přírůstky zvýší, jako by je chtělo dohnat. Drobnější děti mohou mít koncem prvního roku velmi malé váhové přírůstky, a přesto to neznamená, že strádají. Vaše trpělivost, krmení jen podle jejich vůle a chuti, je zachrání před mnoha skutečnými poruchami v příjmu potravy. Nenechávejte nikdy při jídle dítě samotné! Jakým příkrmem začít a jak pokračovat? Začíná se zeleninovou polévkou z jednoho druhu zeleniny, po malých dávkách, po lžičkách. Většinou podáváme mrkvové pyré před poledním kojením či pitím, nebo můžeme trochu mrkve zamíchat do mléka. Během tří až čtyř dnů můžete přidat další druh zeleniny, například brambor, brokolici nebo květák. Časový odstup je potřebný pro rozpoznání případné nesnášenlivosti nové potraviny. Vyzkoušenou zeleninu pak zkombinujete s masem a postupně zvýšíte podíl příkrmu na úkor mléka. Maso je pro organizmus důležitý zdroj železa, bílkovin a mastných kyselin. Koncem druhého nebo během třetího týdne nahrazujeme celou polední dávku nemléčným příkrmem. Výsledkem je, že dítě dostává 150-200 g maso-zeleninové polévky, která zcela nahrazuje jednu, většinou polední, mléčnou porci, šestkrát týdně. Vařeného, jemně nakrájeného libového masa je zpočátku asi 20 g na dávku, od sedmého měsíce až 35 g. Jedenkrát týdně je vhodné nahradit maso-zeleninovou polévkou se slepičím žloutkem (nebo dvakrát týdně zeleninovou polévkou s 1/2 žloutku). Vaječný žloutek musí projít varem, aby se odstranilo riziko přenosu bakteriální nákazy. Vejce proto uvaříme natvrdo a žloutek pak snadno vyjmeme a zapracujeme. Pozor na vaječný bílek. Není pro dítě do jednoho roku vhodný. Po maso-zeleninovém příkrmu můžete do jídelníčku kojence zavést ovocné pyré a obilné kaše, které nahradí především večerní porci mléka. Ovocné pyré nepřislazujte. Zakoupená kaše musí nést označení druhu obilniny, ze které je vyrobena, a údaj o věku dítěte, od kterého ji lze podávat. Obilnina v kaši je buď samotná, nebo s ovocem či zeleninou a kaše buď mléko již obsahuje a ředí se vodou, anebo je bezmléčná a připravuje se do mléka. Kaše a všechny potraviny obsahující lepek (mouka, moučné výrobky, obilné kaše s lepkem, krupicová kaše) se doporučuje dítěti podat až po šestém měsíci! Sliznice střevní nebývá do té doby schopna správně a bez potíží lepek vstřebávat. Její poškození může vést k závažnému dlouhodobému onemocnění zvanému celiakie. Lepek není obsažen v rýži, kukuřici, pohance a v jáhlech. Rýžový odvar nebo kaši (bezmléčnou) lze tedy použít u malého kojence i dříve, například při léčbě průjmu. 3 / 5
Kravské mléko a mléčné výrobky, jako jsou tvaroh, lipánky, smetánky, pacholíčky apod. nejsou pro svůj vysoký obsah bílkovin pro dítě do jednoho roku věku vhodné. Zatěžují jeho organizmus a bílkovina kravského mléka může být zdrojem pozdějších alergických projevů. Z mléčných výrobků lze doporučit jogurt, který v kombinaci s ovocem vhodně doplňuje jídelníček dítěte od osmého až devátého měsíce. Jídlo nesolíme, nekořeníme, nepřislazujeme (s výjimkou nepatrného oslazení některých obilných kaší hroznovým cukrem). Slaná jídla kladou velké nároky na ledviny kojence, jejichž funkce teprve dozrává. Ani ovocné příkrmy není vhodné oslazovat. Ovoce obsahuje ovocný cukr a přidání řepného (nebo třtinového) cukru, který používáme v kuchyni, je nadbytečným zdrojem energie a organizmus dítěte zatěžuje. Mimo jiné také zvyšuje kazivost zubů. Dítě si na sladkou chuť rychle zvykne a neslazené pokrmy pak odmítá. Vyhýbejte se samozřejmě i umělým konzervačním prostředkům, dalším přídatným látkám (tzv. éčka"), umělým sladidlům, kečupu, hořčici. Kolem devátého měsíce v závislosti na vývoji mléčného chrupu a schopnosti dítěte kousat zařazujte do jídelníčku syrovou zeleninu a větší kousky masa k podpoře žvýkání. Také těstoviny už mohou být pestřejší (špagety, vaječné nudle, makarony apod.), podávané ve formě hruběji nasekaných kousků. Množství vypitého mléka by nemělo být menší než 500 ml za den. To platí minimálně až do konce druhého roku života dítěte. Mezi desátým až dvanáctým měsícem se dítě postupně zapojuje do stolování v rodinném kruhu. Má čím dál tím větší chuť okusit jídlo dospělých. A dospělí mívají nutkání dát mu ochutnat ze svého talíře, aby nebylo ošizeno o jejich chuťové zážitky. Dobře míněná snaha však může být na úkor správného vývoje a zdraví vašeho dítěte. Nadále platí, že kořeněná, slaná a slazená jídla jsou pro dítě nevhodná, stejně jako kravské mléko a tvaroh, které doplní jídelníček až po prvním roce věku. Třístupňový způsob zavádění nemléčného příkrmu u dětí ohrožených alergiemi Trpí-li rodiče nebo sourozenci alergickým onemocněním, jako je astma, senná rýma, atopický ekzém, je možnost vzniku potravinové alergie u dítěte mnohem větší. Stejně tak pravděpodobnost, že bude mít časem podobné potíže jako rodiče. Nejlepší ochranou před časným rozvojem těchto onemocnění je kojení. Pokud nemůže být dítě plně kojeno, doporučuje se, především v prvních šesti měsících, hypoantigenní (hypoalergenní) mléko, které doplňujeme nemléčným příkrmem až po šestém měsíci. 4 / 5
Jednotlivé druhy příkrmu tak, jak byly popsány v předchozí kapitole, podáváme postupně, po sedmi dnech, tedy každý týden jednu novou složku. To proto, abychom mohli zjistit, který druh zeleniny dítě nesnáší. Totéž platí pro ovoce. Vejce nejsou pro kojence zatíženého alergiemi vhodná, zavádí se do výživy až po 1. roce věku. Vaječný bílek pak není vhodný do dvou let. Ořechy a ryby se mohou zařadit do výživy až ve třetím roce života. Kravské mléko a mléčné výrobky patří rovněž mezi potraviny, které mohou vyvolat alergii. Mimo to zatěžují organizmus každého kojence vysokým obsahem bílkovin. K přípravě pokrmů je možné použít hypoalergenní mléko (na obalu označené H.A). Jídlo samozřejmě nesolíme, nekořeníme a nedoslazujeme. Výjimečně některé obilné kaše lehce přisladíme 1/2 kávové lžičky hroznového cukru. Autor: MUDr. Martin Gregora Zdroj: www.babyweb.cz 5 / 5