Posilování imunity lesa v nejistých dobách

Podobné dokumenty
Stav lesních půd drama s otevřeným koncem

E- learningový materiál Pěstování dřevinné vegetace Hlavní typy hospodářství

Před dvěma tisíci lety zabíraly lesy většinu Evropy, Ameriky a Asie, ale značnáčást z nich byla vykácena. Dnes lesy pokrývají asi jednu třetinu

PĚSTEBNÍ POSTUPY ZVYŠUJÍCÍ

Problematika škod na lesních porostech v Jizerských horách. Mgr. Petra Kušková, Centrum pro otázky životního prostředí UK,

KATALOG OPATŘENÍ 1. POPIS PROBLÉMU 2. PRÁVNÍ ZÁKLAD. (omezování dopadů acidifikace) DATUM ZPRACOVÁNÍ Prosinec 2005 ID_OPATŘENÍ 21

Růstová dynamika smrkových výsadeb na degradovaných stanovištích v extrémních polohách NP Šumava

Minerální výživa na extrémních půdách. Půdy silně kyselé, alkalické, zasolené a s vysokou koncentrací těžkých kovů

Půdní úrodnost, výživa a hnojení

Les jako ekosystém 1

MODULARIZACE VÝUKY EVOLUČNÍ A EKOLOGICKÉ BIOLOGIE CZ.1.07/2.2.00/ Ekologie lesa. Lesní půdy

Nabídka mapových a datových produktů Limity využití

SOUČASNÉ PROBLÉMY OBNOVY LESŮ A STAV KOŘENOVÉHO SYSTÉMU LESNÍCH DŘEVIN V ZÁVISLOSTI NA MĚNÍCÍM SE PODNEBÍ

Sešit pro laboratorní práci z biologie

Stav půdy ČR a její vliv na retenci vody. Jan Vopravil, Tomáš Khel

ZMĚNY OBSAHŮ PRVKŮ V POROSTECH SMRKU, BUKU, JEŘÁBU

Využití mykorhizních symbióz v lesnictví

Současné poznatky o stavu lesních půd v ČR

Anotace: BIOLOGIE HUB - Vytvoření výukového plakátu na symbiózu některých hřibovitých hub s kořeny vyšších rostlin

Indikátory pro polní plodiny v rámci výzkumného záměru

Úvod k lesním ekosystémům

Historická variabilita režimu disturbancí v lesích střední Evropy. Doc. Ing. M. Svoboda, Ph.D.,ČZU v Praze,

Nízký a střední les. alternativa budoucnosti. Jan Kadavý

Abiotické faktory působící na vegetaci

Stav půdy ČR a její vliv na retenci vody. Jan Vopravil

139/2004 Sb. VYHLÁŠKA

Zpráva o testu klonů topolů a vrb na pozemku ve Stachách na Šumavě

lesních dřevin Výhled potřeby sadebního materiálu

Roční výkaz odvětvových ukazatelů v lesnictví

Škola + praxe = úspěch na trhu práce reg. č. CZ.1.07/2.1.00/ Učební texty z předmětu. Pěstování lesů

značné množství druhů a odrůd zeleniny ovocné dřeviny okrasné dřeviny květiny travní porosty.

KONTINUÁLNÍ SLEDOVÁNÍ TLOUŠŤKOVÉHO RŮSTU KMENE NA PLOCHÁCH INTENZIVNÍHO MONITORINGU ICP FORESTS V ČESKÉ REPUBLICE

Proč chránit ekosystémy horských smrčin?

Katedra pěstování lesů (KPL)

file:///home/moje/dokumenty/prace/olh/pred...

NÁZEV ŠKOLY: Základní škola a Mateřská škola Jakubčovice nad Odrou okres Nový Jičín, příspěvková organizace

Půda je přírodním útvarem, který vzniká z povrchových zvětralin zemské kůry a ze zbytků organické hmoty.

Cykly živin v terestrických

VĚSTNÍK MINISTERSTVA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ. OBSAH

Oceněné rostlinné hnojivo!

J a n L e š t i n a Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i. Praha - Ruzyně

Soubor map Rozšíření autochtonních populací přimíšených a vtroušených druhů dřevin v porostech NPR Voděradské bučiny

Péče o vnitrodruhovou diversitu na příkladu smrku v horských polohách. Antonín Jurásek, VS VÚLHM Opočno

Klima jako jeden z půdotvorných faktorů, dopady sucha

EKOLOGIE LESA Pracovní sešit do cvičení č. 8:

E- learningový materiál Pěstování dřevinné vegetace Hlavní typy hospodářství

Vliv kompostu na kvalitu půdy


ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND

SMRK ZTEPILÝ PŘEČTI SI TEXT A POTÉ VYŘEŠ ÚKOLY: 1. SMRK POCHÁZÍ Z: a) VYŠŠÍCH NADMOŘSKÝCH VÝŠEK, b) STŘEDNÍCH POLOH, c) NÍŽIN.

1. Ekologie zabývající se studiem jednotlivých druhů se nazývá: a) synekologie b) autekologie c) demekologie

KŮROVCOVÁ KALAMITA PODKLADY. Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů prezentace z Porady OAK, KAK, RAK ze dne

10. Minerální výživa rostlin na extrémních půdách

Rostlinné populace, rostlinná společenstva

EU PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/

II. Informační seminář FRAMEADAPT Celková koncepce projektu. Petr Čermák, LDF MENDELU Brno

Ekologie lesa, stabilita lesních ekosystémů a faktory ovlivňující zdravotní stav lesů

Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský Oddělení půdy a lesnictví

K R A J I N Y ( )

Základní komponenty modelu lesa. Jan Kadavý

Na jemné škále vývraty signifikantně ovlivňují dynamiku lesa Ekologické podmínky (teplota, vlhkost) Erozně sedimentační procesy Výskyt cévnatých i

Lesy ČR panelová diskuse Praha

Přestavba lesa v Národním parku Schwarzwald

MATERIÁL PRO RADU MĚSTA č. 9

4.3. Vztahy rostlinstva a prostředí T Vzájemné vztahy mezi rostlinami (1/51)

Hodina Umělá obnova lesa a zakládání lesních porostů

Představení Katalogu pěstebních opatření pro zvýšení biodiversity lesů v chráněných územích.

± 2,5 tis. ks/ha) a Kraji Vysočina (11,8 ± 3,2 tis. ks/ha). Jedná se zároveň o kraje s nejvyšším zastoupením jehličnanů.

Odbor životního prostředí

Bonita stanoviště a bonita porostu

UNIVERZITA STAROSTY Radešín

lesních dřevin Výhled potřeby sadebního materiálu

I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í

Důležitost organické hmoty v půdě. Organická složka. Ing. Barbora Badalíková

Zpráva o testu dřevin na pozemku ve Stachách na Šumavě

Diverzita doubrav ve vztahu k produktivitě stanoviště. Irena Veselá

Účel a doba měření. Měřicí místa a měřené veličiny

III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT VY_32_INOVACE_02_Př4

Ekologické zemědělství a komposty Ing. T. Zídek Ph.D.

Přírodní společenstva v České republice: LES. Martin Chlumský Dis. 3. ročník BI-TV PdF UK Praha Ing. Helena Jedličková Ph.D.

Vliv zhoršeného zdravotního stavu smrkového porostu v důsledku globálních klimatických změn na reálný efekt celospolečenských funkcí lesa

Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský Oddělení bezpečnosti půdy a lesnictví

Výsledky lesnického výzkumu v Krušných horách v roce 2001

KA 6 NLP II Snížit dopady očekávané globální klimatické změny a extrémních meteorologických jevů. Emil Cienciala

Analýza a vyhodnocení účinnosti a kvality leteckého vápnění v Krušných horách Litvínov

Chemie životního prostředí III Pedosféra (02) Půdotvorné faktory a procesy

Jak funguje zdravá krajina? Prof. RNDr. Hana Čížková, CSc.

Bilance půdní organické hmoty aplikace pro praxi

Lesnická činnost ÚKZÚZ Brno

Karel Čapek: Ornice Lidové noviny 24. září 1933

Volitelný předmět Habituální diagnostika

Cykly živin v terestrických

Hodnocení účinků látek znečišťujících ovzduší na ekosystémy dle metodologie EHK OSN

Les provází člověka od počátku dějin, pouze v tomto období však byl přírodním výtvorem. S proměnou člověka v zemědělce docházelo k masivnímu kácení a

Koncepce Ministerstva zemědělství v období ochrana půdy.

Ing. Jan Leugner, Ph.D. Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v.v.i. Úvodní seminář k projektu č. EHP-CZ02-OV

Škôlkar. Ľudia pre lesy, lesy pre ľudí MAREC 2017

Představení nové technologie

Vyhláška č. 298/2018 Sb. doporučení pro praxi

Hlavní adaptační opatření v ČR a jejich implementace v HÚL

Transkript:

Posilování imunity lesa v nejistých dobách Mgr. Pavel Rotter, Ph.D. Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v.v.i.

Co se stalo s imunitou lesa?

Co se stalo s imunitou lesa? 1. Zavedení smrkového lesa věkových tříd Plíživé změny půdního chemismu a akumulace humusu, zrychlení acidifikace stanovišť, ztráty prvků a půdního života na holosečích a v důsledku snížení biodiverzity = první zhoršení výživy lesa a destabilizace 2. Kyselý déšť Rozšíření akutního poškození lesů, hluboké změny v půdách, ztráty bazických iontů, uvolňování volného Al, škody na jemných koříncích a mykorhizách, potlačení mikrobiální aktivity = výrazné zhoršení imunity lesa a jeho výživy

Důsledky kyselého deště Lesní půda chleba pro výživu lesa obsahuje méně nutrientů, než odpovídá kategorizaci stanovišť dle úživnosti luxusní nedostatečná Dostupný K+ v organických horizontech Fiala a kol., 2013

Důsledky kyselého deště Lesní půda chleba pro výživu lesa obsahuje méně nutrientů, než odpovídá kategorizaci stanovišť dle úživnosti luxusní nedostatečná Dostupný Ca+ v organominerálních horizontech Fiala a kol., 2013

Co se stalo s imunitou lesa? 3. Depozice reaktivním dusíkem Vysoký vstup reaktivního dusíku vede k poškození mykorrhizy, uvolnění N z ekosystému, možnému prohloubení limitace dalšími prvky a nárůstu citlivosti vůči suchu = synergie s negativními dopady klimatické změny mykorhiza je kritická pro výživu lesa (N, P, bazické ionty) a příjem vody vdevegetal.com

Novější odhady depozic reaktivním dusíkem Hůnová et al. Environmental Pollution 213 (2016): 10281041.

Co se stalo s imunitou lesa? 4. Působení globální klimatické změny Podvyživené porosty s oslabenou imunitou jsou vystavovány častějším extrémním klimatickým jevům (sucho, nápory větru, neobvyklé průběhy zimy ) = porosty se stávají extrémně náchylné vůči působení biotických škůdců (lýkožrout, václavka, pevník, bekyně )

Synergické působení stresových faktorů na příkladu smrku

Synergické působení stresových faktorů na příkladu smrku depozice NH4+ kyselá depozice Al3+ BC (Ca2+) nitrifikace H+ Jemné kořínky Carter et al., Ecosphere (2017); Brunner et al., Frontiers in plant science (2013)

Synergické působení stresových faktorů na příkladu smrku depozice NH4+ kyselá depozice Al3+ BC (Ca2+) nitrifikace H+ Jemné kořínky Carter et al., Ecosphere (2017); Brunner et al., Frontiers in plant science (2013) alokace jemných kořínků do svrchnějších horizontů vyšší aktivita volného Al3+= imobilizace volného Al3+ mykorhizou

Synergické působení stresových faktorů na příkladu smrku depozice reaktivním dusíkem odumírání mykorhizy depozice NH4+ kyselá depozice Al3+ BC (Ca2+) nitrifikace H+ Jemné kořínky Carter et al., Ecosphere (2017); Brunner et al., Frontiers in plant science (2013) alokace jemných kořínků do svrchnějších horizontů vyšší aktivita volného Al3+= imobilizace volného Al3+ mykorhizou

Synergické působení stresových faktorů na příkladu smrku depozice reaktivním dusíkem odumírání mykorhizy depozice NH4+ kyselá depozice Al BC (Ca2+) 3+ nitrifikace H+ Jemné kořínky Carter et al., Ecosphere (2017); Brunner et al., Frontiers in plant science (2013) zhoršené zásobování vodou alokace jemných kořínků do svrchnějších horizontů vyšší aktivita volného Al3+= imobilizace volného Al3+ mykorhizou

Synergické působení stresových faktorů na příkladu smrku depozice reaktivním dusíkem odumírání mykorhizy depozice NH4+ kyselá depozice Al BC (Ca2+) 3+ nitrifikace H+ Jemné kořínky Carter et al., Ecosphere (2017); Brunner et al., Frontiers in plant science (2013) zhoršené zásobování vodou alokace jemných kořínků do svrchnějších horizontů vyšší aktivita volného Al3+= imobilizace volného Al3+ mykorhizou

Co nás asi čeká? začíná bitva o nový les

Pravděpodobné scénáře průběhu klimatické změny Riziko výskytu suchých a horkých period 1981-2010

Pravděpodobné scénáře průběhu klimatické změny Riziko výskytu suchých a horkých period 2050 https://www.klimatickazmena.cz Model IPSL, střední emise CO2

Pravděpodobné scénáře průběhu klimatické změny Riziko výskytu suchých a horkých period 2090 https://www.klimatickazmena.cz Model IPSL, střední emise CO2

Pravděpodobné scénáře průběhu klimatické změny Lokalizace a posuny LVS pro plochy s převahou smrku 1981-2010

Pravděpodobné scénáře průběhu klimatické změny Lokalizace a posuny LVS pro plochy s převahou smrku 2050 https://www.klimatickazmena.cz Model IPSL, střední emise CO2

Pravděpodobné scénáře průběhu klimatické změny Lokalizace a posuny LVS pro plochy s převahou smrku 2090 https://www.klimatickazmena.cz Model IPSL, střední emise CO2

Na co v Bitvě o nový les vsadit?

Diverzita jako hlavní zbraň pro boj s nejistotami Nový les musí být pestrý, nelze nahradit smrk douglaskou či bukem Na území Česka bylo na této dřevině zatím zaznamenáno 12 druhů kůrovců. Mezi nimi nejobávanější je lýkožrout lesklý. http://www.silvarium.cz/lesnictvi/ochrana-douglasky-proti-kurovcum Výživa buku fosforem se zhoršuje v celé Evropě, tento jev je dáván do souvislosti s depozicí reaktivním N a projevy globální klimatické změny.

Diverzita jako hlavní zbraň pro boj s nejistotami Diverzita a produkce: dub a buk jsou dobří sousedé především a chudých stanovištích Facilitace pozitivní efekt jedné dřeviny na druhou extrémní stanoviště živné stanoviště Pretzsch, Hans. "Facilitation and competition in mixed-species forests analyzed along an ecological gradient." Nova Acta Leopoldina 114.391 (2013): 159-174.

Diverzita jako hlavní zbraň pro boj s nejistotami Diverzita a produkce: ve třech se to lépe táhne směsi tří dřevin jedlebuk-smrk (v horských oblastech) a velmi perspektivní směs dubbuk-borovice (s ohledem na klimatickou změnu) vykazovaly na chudších stanovištích ještě výraznější navýšení produkce oproti monokulturám http://www.myslivost-lovectvi.cz/fotografie//171097/ Pretzsch, Hans. "Facilitation and competition in mixed-species forests analyzed along an ecological gradient." Nova Acta Leopoldina 114.391 (2013): 159-174.

Výsledky těchto experimentů jsou v souladu s teorií S rostoucí diverzitou dřevin roste produktivita a její časová vyrovnanost Výsledky ze simulačních studií pozitivní efekt diverzity na průměrnou produkci pozitivní efekt stability na časovou stabilitu produkce na ekosystémové úrovni Morin, 2011

Diverzita jako hlavní zbraň pro boj s nejistotami A co se sousedskými vztahy udělalo sucho (projev klimatické změny)? Směs buk, smrk, jedle nadprodukce se vlivem sucha snížila Směs buk, dub, borovice nadprodukce se vlivem sucha zvýšila http://www.myslivost-lovectvi.cz/fotografie//171097/ Pretzsch, Hans. "Facilitation and competition in mixed-species forests analyzed along an ecological gradient." Nova Acta Leopoldina 114.391 (2013): 159-174.

Diverzita jako hlavní zbraň pro boj s nejistotami Důležité efekty stojící za facilitací Hydraulický lift = výtah na vodu hluboce kořenící dub funguje jako výtah pro hlouběji přítomnou vlhkost ta se pak stává využitelná i pro buk dodávka až 50% vstřebatelné vody do svrchních horizontů kombinace některých druhů podporuje hydraulický lift buk pěstovaný ve směsi se smrkem koření hlouběji

Diverzita jako hlavní zbraň pro boj s nejistotami Důležité efekty stojící za facilitací Půdu zlepšující efekt některých dřevin hlouběji kořenící buk pěstovaný ve směsi se smrkem zlepšuje půdní vlastnosti svrchních horizontů díky lepším vlastnostem opadu z toho profituje i smrk Péče o lesní půdu je kritickým předpokladem zvyšování stability lesa

Nejslibnější dřeviny z pohledu biologické meliorace Dřevina Meliorační působení Buk Efekt meliorace stanoviště bukem se liší značně v závislosti na vlastnostech půdního prostředí. Produkuje nadložní humus s vyššími, ale také stejnými koncentracemi bází a P ve srovnání se smrkem, povětšinou však méně kyselý. Bříza Z hlediska vlivu na ph půdy má podobný vliv jako buk, dub nebo jasan. Ve srovnatelných podmínkách má lepší vliv na půdní prostředí (vyšší ph, vyšší koncentrace živin) než smrk ztepilý. V horách může obohacovat humus o bazické živiny. <2.0 m <1.0 m <2.0 m <1.0 m Lípa Jedna z nejlepších melioračních dřevin z hlediska udržení vyšší hodnoty ph a obsahu bází v humusu a svrchní vrstvě minerální půdy. Výhodou je její schopnost setrvání v podúrovni. <2.0 m <1.0 m <1.5 m <1.0 m Habr Patří mezi dřeviny nejméně acidifikující půdu s dobrým rozkladem opadu a rychlým uvolněním bází do půdy. Je schopen tvořit životaschopnou podúroveň produkčně zdatnějším dřevinám. <2.0 m <1.0 m <2.0 m <1.0 m Javor mléč Javor klen Javory (oba uvedené) patří k dřevinám nejméně acidifikujícím půdu. Jejich opad se rychle rozkládá. Nedochází k hromadění silných vrstev humusu a bazické živiny jsou rychle uvolňovány do půdy. <2.0 m - - <1.5 m - <1.0 m - Třešeň Příznivý obsah bází v opadu a jeho rychlý rozklad vede k obohacení půdy a zlepšení vlastností humusových vrstev. Osika dodává více bazických živin. Vzhledem k rychle se rozkládajícímu opadu jsou živiny z listů dříve dodávány do půdy. - - <2 m <1.5 m <2.5 m <1.0 m <2.0 m <1.5 m Topol osika (sestaveno dle Crow 2005 a Slodničák et al., 2011) Pravděpodobná hloubka prokořenění v daném typu půdy písčité půdy mělké půdy hlinité podzoly <1.0 m <2.0 m <1.5 m

Pestrost jako dobrá pojistka pro stabilitu Nového lesa Ten umí to a ten zas tohle... různá odolnost vůči různým stresovým faktorům = větší pravděpodobnost udržení lesního zápoje jeden rok se lépe daří jednomu, druhý rok jinému = vyšší vyrovnanost produkce efekty facilitace a symbiózy zvýšení vitality a odolnosti při stresu https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/druhove-pestre-lesy-podle-expert a-odolavaji-dopadum-zmeny-klimatu

Mykorhizní houby tvoří v půdě síť, propojující různá věková stádia téhož druhu dřeviny i různé druhy dřevin zajišťují dřevině velkou část příjmu prvků, především dusíku a fosforu, zvyšují aktivní povrch pro příjem vody zlepšují půdní strukturu a tím zvyšují retenční kapacitu půdy pro vodu tvoří ochranu kořenového systému stromu https://www.newphytologist.org/symposia/33

Mykorhizní houby - pomocníci do neklidných časů dospělé mateřské stromy podporují skrze mykorhizní síť ujímavost semenáčků i mladých stromků tento efekt má dosah cca 10 m od paty dospělého stromu naočkování sazenic umělé obnovy mykorhizními houbami zvýšilo ujímavost této obnovy, zvláště v suchých letech van der Heijden et al, 2015

Mykorhizní houby - pomocníci do neklidných časů mykorhizní síť funguje jako potrubí, kterým proudí voda podél koncentračního gradintu hydraulická redistribuce díky mykowebu přinesla některým rostlinám až 50% dodávek vody v některých případech byla Hydraulická redistribuce kritickým faktorem pro přežití van der Heijden et al, 2015

Ohrožení mykorhizní symbiózy reaktivním dusíkem arbuskulárí mykorhizní houby (AM) + rychlý rozklad opadu oba typy mykorhizy + střední rychlost rozkladu opadu ektomykorhizní houby + pomalý rozklad opadu javory, jasan, třešeň, jeřabina nízká senzitivita k depozici N lípa, olše, topol buk, dub, habr, bříza jedle, smrk borovice vysoká senzitivita k depozici N

Novější odhady depozic reaktivním dusíkem Hůnová et al. Environmental Pollution 213 (2016): 10281041.

Péče o funkční diverzitu mykorhizních hub kombinace EM a AM druhů EM houby umí spíše dolovat dusík z organických zdrojů urychlovat rozklad půdní organické hmoty AM umí spíše slídit po anorganických formách dusíku, dolovat fosfor Phillips et al., "The mycorrhizal associated nutrient economy: a new framework for predicting carbon nutrient couplings in temperate forests." New Phytologist 199.1 (2013): 41-51.

Zvýšení funkční diverzity při zalesňování kalamitních holin Bříza, topoly společenstvo na ně vázaných mykorhizních hub umí pracovat s půdním chemismem na holinách Olše hostí AM i EM houby, může zásobovat mykorhizní síť symbioticky fixovaným dusíkem Třešeň, javory vítané AM druhy s výborným vlivem na regeneraci půd

Nový les a kvalita života

Hodně síly, odvahy a dobrou vizi