Studentská mise při zhodnocení památkového potenciálu Prahy registrační číslo CZ.2.17/3.1.00/36329 (www.prahafondy.eu) 1. Charakteristika studentské výzkumné práce 1. 1. Oblast zájmu a výzkumu Hlavní město Praha v minulosti bylo a nadále zůstává sídlem centrálních politických orgánů a správních úřadů a řady významných organizací Čech. Složitý stavební a urbanistický vývoj historického jádra, vzniklého spojením několika původně samostatných měst v souměstí a od 2. poloviny 18. století i organizačně a správně propojených do jednoho celku, tvoří přirozené historické jádro Prahy, které je v plném rozsahu šesti historických katastrů Starého a Nového Města, Malé Strany, Hradčan, Vyšehradu a Josefova od roku 1971 plošně památkově chráněno jako městská památková rezervace. Stejný územní rozsah sledují od roku 1992 hranice památky UNESCO. 1 Nejstarší historické jádro Prahy je obklopeno téměř uzavřeným prstencem městských památkových zón nových městských čtvrtí, které se dílem rozvinuly z původně samostatných měst a osad (Smíchov, Karlín, Žižkov, Vršovice apod.) postupně připojovaných k Praze, a dílem nově rozplánovaných městských čtvrtí (nová VII. městská čtvrť na místě dvou zaniklých osad Bubny a Holešovice; Nusle, část Vršovic a Smíchova apod.). Za tímto prstencem se nachází Ochranné pásmo pražské památkové rezervace (OP PPR), které však reguluje pouze výškovou hladinu zástavby s ohledem na ochranu pohledových dominant ve vztahu k PPR. 1. 2. Struktura zkoumaných území Předmětné zkoumané území pojímáme jako celek, tedy v celém územním rozsahu hlavního města Prahy, nevyčleňujeme uměle některá území a části. Výzkumný záměr vychází z charakteru a hierarchie stávající plošné památkově ochrany na území města, kterou lze proto rozdělit do tří oblastí: a) z hlediska plošné památkové ochrany území stabilizovaná: střed města Pražská památková rezervace (PPR) a městské památkové zóny (PZ). Tato území nebudou předmětem psaných elaborátů vlastní studentské výzkumné práce, nicméně jako podstatná součást celé problematiky výukového programu bude zohledněna v přednáškách, seminářích, praktikách apod. Příklad: Studenti by měli poznat současný stav legislativy s ohledem na praktický výkon PP u všech typů památkové ochrany v Praze, odborná a výkonná památková péče, dosavadní průzkum těchto území. Studenti by se měli kupříkladu dozvědět, že stávající regulativy PPR jsou daleko vágnější, než přednější vyhlášky řady městských památkových zón apod. b) styčná a smíšená území: v zásadě celé území OP PPR, včetně katastrů, které jsou částečně chráněny v rámci PZ. Pozornost bude upřena především na ta území, kde jsou plánovány velké transformační změny (oblasti industriálního charakteru, nádraží, prstenec vnějších rychlostních komunikací včetně přivaděčů z centra apod.), případně heterogenní území s řadou málo prozkoumaných lokalit. Toto území je hlavním těžištěm zájmu studentských výzkumných prací, zpracovaných do elaborátu A. c) území minimálně a nedostatečně prozkoumaná: oblasti mimo OP PPR a jakoukoliv plošnou památkovou ochranu, svou rozlohou zahrnují zhruba 2/3 rozlohy hlavního města. Zde se nachází řada katastrů, které jsou dosud málo prozkoumané, takže jejich zpracování bude druhým těžištěm zájmu studentských výzkumných prací, zpracovaný do elaborátu B. V rámci územního rozsahu obou typů území každý student vytipuje vybranou hodnotnou stavbu a zpracuje ukázkový návrh na prohlášení za KP. Tím bude elaborát C studentské výzkumné práce. Podobně jako předmět zkoumání budou i písemné elaboráty studentské výzkumné práce mít tři části. Při přípravě tohoto koncepčního materiálu byla zohledněna skutečnost, že předmět studia (přednášky či exkurze) se nerovná předmětu zpracovaných vytipovaných území. Naopak území by měla být méně prozkoumaná, aby studenti mohli aplikovat teoretické znalosti, které získali během tohoto kurzu. Mělo by se jednat o území s nízkou nebo žádnou plošnou památkovou ochranou. Důležitým prvkem pro stanovení limitů aplikování znalostí do praxe bylo, vedle druhotného užití pro potřeby Národního památkového ústavu, primárně zohledněno dodržování principu proporcionality, vyváženosti a časových možností zkoumaných území. Poznámka: Zpracovávaná území nesmí být příliš velká, měla by obsahovat typologicky mnohotvárný stavební fond. Jelikož nejsou dosud podrobně zpracována, měly by na nich být přímo aplikovány teoretické znalosti při práci s archivními prameny, mapovými podklady a formulováním závěrů. 1 S výjimkou průhonického parku. 1
Obr. 1. Schéma plošně památkově chráněných oblastí na území hl. města Prahy 2
2. Stávající plošná památková ochrana v Praze 2. 1. Přehled Při srovnání plošné památkové ochrany hl. m. Prahy (obr. 1) s ostatními velkými městy na území Čech a Moravy vyplynou základní charakteristiky plošné ochrany na území hl. m. Prahy. Ostatní krajská či zemská města mají totiž celkovou strukturu plošné památkové ochrany značně odlišnou. Např. Brno, Plzeň, Olomouc mají chráněná historická městská jádra jako městské památkové rezervace (MPR), ovšem chybí navazující prstenec přiléhajících městských památkových zón (MPZ). V Praze je pražská památková rezervace (PPR) 2 obklopena prstencem následujících městských památkových zón: - PZ Vinohrady, Žižkov, Vršovice 3 na územích Prahy 2 (kat. ú. Vinohrady), Praha 3 (k. ú. Vinohrady, Žižkov) a Prahy 10 (část kat. ú. Vršovice); - PZ Nusle 4 na území MČ Prahy 2 a 4 (část kat. ú. Nusle), - PZ Karlín na území MČ Prahy 8 (část kat. úz. Karlín), 5 - PZ Dejvice, Bubeneč, horní Holešovice na území MČ Prahy 6 a 7 (části kat. úz. Bubeneč, Dejvice a Holešovice) 6 a - PZ Smíchov na území MČ Prahy 5 (část kat. úz. Smíchov). 7 Pokus o ucelené doplnění tohoto prstence památkových zón o zbývající přiléhající nechráněné katastry Střešovice a Břevnov nebyl úspěšný. Jeho výsledkem byly vždy dílčí vyhlášky vybraných částí zmíněných katastrálních území. Z území Střešovic to jsou: - PZ Staré Střešovice 8 na severním svahu střešovického kopce - PZ Střešovičky 9 (Malé Střešovice) na jižním svahu střešovického kopce; proti jsou tři plošně chráněné dělnické osady se zástavbou předměstského typu v Praze. Z původně rozsáhlejšího návrhu na PZ Břevnov Ministerstvo kultury vyhlásilo území - PZ Tejnka. 10 Podobně jako v jiných velkých městech i v Praze se nacházejí vesnické památkové rezervace (VPR). Poměrně bohatá je na takto území například Plzeň (obr. 2), v Praze se naopak nacházejí mimo PPR pouze dvě vesnické památkové rezervace: - PR Stodůlky 11 dnes na území MČ Praha 13 a - PR Ruzyně. 12 2 Vyhláška vlády ČSR č. 66 ze dne 21. 7. 1971 o památkové rezervaci v hlavním městě Praze. 3 Vyhláška hl. m. Prahy č. 10/1993 ze dne 28.9.1993 (nabytí právní moci 1.11.1993) pod názvem Vyhláška hl. 4 Vyhláška hl. m. Prahy č. 10/1993 ze dne 28.9.1993 (nabytí právní moci 1.11.1993) pod názvem Vyhláška hl. 5 Vyhláška hl. m. Prahy č. 10/1993 ze dne 28.9.1993 (nabytí právní moci 1.11.1993) pod názvem Vyhláška hl. 6 Vyhláška hl. m. Prahy č. 10/1993 ze dne 28.9.1993 (nabytí právní moci 1.11.1993) pod názvem Vyhláška hl. 7 Vyhláška hl. m. Prahy č. 10/1993 ze dne 28.9.1993 (nabytí právní moci 1.11.1993) pod názvem Vyhláška hl. 8 Vyhláška MK č. 108/2003 Sb. ze dne 1. dubna 2003 o prohlášení území s historickým prostředím ve vybraných městech a obcích za památkové zóny a určování podmínek pro jejich ochranu. 9 V registrech NPÚ je však označována jako VPZ. Vyhláška MK č. 413/2004 Sb. ze dne 24. června 2004 o prohlášení území s historickým prostředím ve vybraných obcích a jejich částech za památkové zóny a určení podmínek pro jejich ochranu. 10 Vyhláška MK č. 108/2003 Sb. ze dne 1. dubna 2003 o prohlášení území s historickým prostředím ve vybraných městech a obcích za památkové zóny a určování podmínek pro jejich ochranu. 11 Nařízení vlády č. 127/1995 Sb. ze dne 24.5.1995 o prohlášení území ucelených částí vybraných měst a obcí s dochovanými soubory lidové architektury za památkové rezervace. 3
Vesnické památkové zóny (VPZ) byly v Praze vyhlášeny na místě starých vesnických jader: - PZ Staré Ďáblice, 13 - PZ Staré Bohnice, 14 - PZ Stará Hostivař 15 a - PZ osadě Rybáře. 16 Jistou typologickou variantou k vesnickým je krajinná PZ: - PZ Královice 17 na katastrálních územích Královice a Hájek u Uhříněvsi. Charakter dělnické osady má - PZ osada Buďánka 18 na katastrálním území Smíchov. Pražským specifikem jsou památkové zóny, které bychom přiřadili k městským památkovým zónám (MPZ), ač nepřiléhají k PPR - jedná se o tři vilové kolonie: - PZ Ořechovka 19 na k. ú. Střešovice, - PZ Barrandov 20 na kat. ú. Hlubočepy na území MČ Praha 5 a - PZ Baba 21 na území MČ Praha 6. Kromě památkových rezervací a památkových zón se v Praze nachází ochranné pásmo Pražské památkové rezervace 22 (OP PPR), přiléhající přímo k území PPR. Z výše uvedeného přehledu vyplývá, že celkový charakter plošné ochrany v Praze má v zásadě podobu pásů, soustředěných kolem PPR. Nejblíže PPR se nachází téměř souvislý pás MPZ, přerušený kat. úz. Břevnov a Střešovice. Solitérní charakter mají VPR a VPZ, stejně tak jako dělnické osady a vilové kolonie. 12 Nařízení vlády č. 127/1995 Sb. ze dne 24.5.1995 o prohlášení území ucelených částí vybraných měst a obcí s dochovanými soubory lidové architektury za památkové rezervace. 13 Vyhláška hl. m. Prahy č. 15/1991 ze dne 16.5.1991 pod názvem Vyhláška o prohlášení části území hlavního města Prahy za památkové zóny a o určení podmínek jejich 14 Vyhláška hl. m. Prahy č. 10/1993 ze dne 28.9.1993 (nabytí právní moci 1.11.1993) pod názvem Vyhláška hl. 15 Vyhláška hl. m. Prahy č. 10/1993 ze dne 28.9.1993 (nabytí právní moci 1.11.1993) pod názvem Vyhláška hl. 16 Vyhláška hl. m. Prahy č. 15/1991 ze dne 16.5.1991 pod názvem Vyhláška o prohlášení části území hlavního města Prahy za památkové zóny a o určení podmínek jejich 17 Vyhláška hl. m. Prahy č. 15/1991 ze dne 16.5.1991 pod názvem Vyhláška o prohlášení části území hlavního města Prahy za památkové zóny a o určení podmínek jejich 18 Vyhláška hl. m. Prahy č. 15/1991 ze dne 16.5.1991 pod názvem Vyhláška o prohlášení části území hlavního města Prahy za památkové zóny a o určení podmínek jejich 19 Vyhláška hl. m. Prahy č. 15/1991 ze dne 16.5.1991 pod názvem Vyhláška o prohlášení části území hlavního města Prahy za památkové zóny a o určení podmínek jejich 20 Vyhláška hl. m. Prahy č. 10/1993 ze dne 28.9.1993 (nabytí právní moci 1.11.1993) pod názvem Vyhláška hl. 21 Vyhláška hl. m. Prahy č. 10/1993 ze dne 28.9.1993 (nabytí právní moci 1.11.1993) pod názvem Vyhláška hl. 22 Rozhodnutí o určení ochranného pásma památkové reservace v hl. m. Praze Národního výboru Prahy ze dne 19. května 1981, čj. Kul/5-932/81. 4
Obr. 2. Srovnání s ostatními městy - přehled plošně památkově chráněných oblastí na území města Plzně 5
3. Charakteristika elaborátů studentské výzkumné práce, vycházející z inovovaného kurzu: Písemné závěrečné elaboráty každého studenta mohou být trojího typu A, B, C. A) STAV PAMÁTKOVÉHO FONDU NA STYČNÝCH SMÍŠENÝCH ÚZEMÍCH. Zpracování plošné - výběr z větší oblasti (Elaborát A). Zpracování tohoto elaborátu je skupinové, vybranou oblast (například domovní blok, ulice, část souvislého osídlení) je skupinové, vybranou oblast bude zpracovávat určená pracovní skupina studentů, dále jen PS (cca 10 studentů). PS si zvolí ke zpracování lokalitu z následujícího Seznamu zkoumaných lokalit A. Přednostně jsou zde zkoumány oblasti, nacházející se mimo stabilizované jádro PPR a PZ. Seznam vytipovaných lokalit A) 23 Zájmové oblasti, nacházející se na styčných a smíšených územích hl. města Prahy - pro výstup A 1) Praha 6-Břevnov (území ležící mimo památkovou zónu a NKP) 2) Praha 7-Bubeneč (území ležící mimo památkovou zónu) 3) Praha 6-Dejvice (území ležící mimo památkovou zónu) 4) Praha 5-Hlubočepy - různorodé území s řadou málo prozkoumaných lokalit (např. Žvahov), území mimo PZ Barrandov 5) Praha 7-Holešovice (území ležící mimo památkovou zónu) - plány na velké transformační změny 6) Praha 5-Košíře - území charakterem zástavby navazující na zástavbu památkové zóny (od Košířského náměstí jižním směrem od Plzeňské ulice) 7) Praha 8-Libeň - kromě plánované zástavby na místě industriálních objektů se zde nacházejí málo prozkoumané lokality jako např. Na Kotlasce 8) Praha 4-Nusle (území ležící mimo památkovou zónu) 9) Praha 4-Podolí (území ležící mimo Pražskou památkovou rezervaci) 10) Praha 5-Smíchov (území ležící mimo památkovou zónu), západní část 11) Praha 5-Smíchov (území ležící mimo památkovou zónu), jižní a jihozápadní část - území charakterem zástavby navazující na zástavbu památkové zóny (Malvazinky) 12) Praha 4-Záběhlice - mimořádně zajímavé území s aktuálně plánovanou zástavbou v místech lokality Na Slatinách, navazující na již transformované území Pod Bohdalcem, za tratí pak zajímavé lokality Dolní Chaloupky a Horní Chaloupky, osada Práče, staré Záběhlice a zajímavé lokality Spořilova a Zahradního města. 13) Praha 10-Strašnice - transformační území 14) Praha 10-Vršovice (území ležící mimo památkovou zónu) 15) Praha 9-Vysočany Slovní popis elaborátu A: 24 - Souhrnné zhodnocení celé lokality, na které se podílí pracovní skupina a která obsahuje: - Historický a urbanistický vývoj lokality - podrobnější popis výseku sledované oblasti v kontextu navazující zástavby - památkové hodnoty sledované oblasti - Seznam zpracovatelů: jména všech členů příslušné pracovní skupiny - Část s kartami jednotlivých památkově hodnotných objektů. Podrobný návod na vyplňování listů zde: ://webstage.cz/spm/files/metodika-karet-def.pdf 23 Seznam lze doplnit po konzultaci s užší řešitelskou skupinou. Zvýrazněné lokality jsou upřednostněné. 24 Elaborát A metodicky vychází z Odborných podkladů pro zpracování plánu ochrany památkové zóny Barrandov, NPÚ ÚOP HMP, Praha 2009. 6
B) HLEDÁNÍ PAMÁTKOVÉHO POTENCIÁLU NA ÚZEMÍ MIMO DOSAVADNÍ ZÁJEM PAMÁTKOVÉ PÉČE. Zpracování plošné podrobné (Elaborát B). Bude plošně zpracováno vybrané celé katastrální území, nebo jeho část (seznam vytipovaných oblastí Seznam B) tak, že budou vytipovány všechny památkově hodnotné objekty. Zpracování tohoto elaborátu by mělo pojmout celé katastrální území, je skupinové, vybranou oblast (většinou v rozsahu katastrálního území) bude zpracovávat vždy jedna PS v počtu cca 10 studentů. Seznam B) 25 Zájmové oblasti nechráněné žádným typem plošné památkové ochrany (mimo OP PPR), většinou i bez nemovitých KP - pro výstup B 26 1) Praha-Březiněves - ://cs.wikipedia.org/wiki/b%c5%99ezin%c4%9bves 2) Praha-Dolní Chabry - oblast poškozená současnými zásahy, nicméně v rámci KÚ lze nalézt i památkově hodnotné a nezdokumentované objekty, např. mlýn v západní části KÚ. ://cs.wikipedia.org/wiki/doln%c3%ad_chabry 3) Praha 22 - Hájek u Uhříněvsi - ://cs.wikipedia.org/wiki/h%c3%a1jek_(praha) 4) Praha 20-Horní Počernice - m. č. Xaverov - zástavba kolem dvora 5) Praha 15-Hostivař, s ohledem na rozsáhlost bude zpracována pouze předem vymezená část katastru - kupř. zástavba zvl. okolí filmových ateliérů. 6) Praha 12-Cholupice - zástavba kolem dvora s rozsáhlou budovou špýcharu, Cholupická bažantnice. ://cs.wikipedia.org/wiki/cholupice 7) Praha 21 - Klánovice - prvorepubliková příměstská vilová obec, dřevěná budova golfového klubu. ://cs.wikipedia.org/wiki/kl%c3%a1novice 8) Praha-Miškovice 9) Praha 22-Pitkovice - ://cs.wikipedia.org/wiki/pitkovice 10) Praha 12-Písnice, pouze část KÚ s historickou zástavbou - bývalý vesnický katastr 11) Praha 13-Řeporyje, s ohledem na rozsáhlost bude zpracována pouze předem vymezená část katastru - bývalý vesnický katastr s rozvinutou předměstskou řemeslně-rukodělnou výrobou 12) Praha 13-Slivenec - bývalý vesnický katastr s dominantní stavbou křížovnického hospodářského dvora a mramorovými lomy 13) Praha-Třeboradice (součást MČ Praha-Čakovice) 14) Praha 22-Uhříněves, část KÚ kolem dvora Netluky - velký hospodářský dvůr s řadou neogotických správních domků a výrobními objekty 15) Praha 13-Zadní Kopanina Slovní popis elaborátu B: 27 - Obsah: - Stručná charakteristika lokality: - Přehled historického vývoje: - Urbanistický vývoj a stavební historie: - Seznam pramenů, plánů, ikonografie a literatury: - Urbanistické, architektonické a památkové zhodnocení: - Náměty pro zachování a obnovu souboru staveb: - Katalog památkově významných staveb, sestává z karet jednotlivých objektů. Každá karta bude obsahovat tyto položky: 25 Seznam lze doplnit po konzultaci s užší řešitelskou skupinou. 26 Není-li uvedeno jinak, míní se oblastí ke zpracování celé KÚ. 27 Elaborát B metodicky i strukturou vychází z výstupu Dokumentace a vyhodnocení jader pražských vesnic a jejich historického, památkového, architektonického a urbanistického významu (výzkumný úkol MK ČR, 2005-2010; v Praze zpracovány katastry Královice, Kyje, Rybáře, Nedvězí, Stodůlky, Vokovice, Lipany, Kolovraty, Tehovičky, Blatov). 7
- Čp.: - Adresa (ulice, číslo orientační): - Městská část: - Název nemovitosti: 28 - Fotografie: - Popis nemovitosti: - Architekt, stavitel a další umělci či řemeslníci: 29 - Datace, vznik: - Další významné přestavby a úpravy: - Slohové zařazení, architektonická kvalita, urbanistický význam: - Charakteristika památkové hodnoty: - Zpracoval(a): - Datum: 28 Pokud je, jinak nevyplňovat. 29 Jsou-li známi z literatury a PPD. 8
C) NÁVRH NA PROHLÁŠENÍ VYBRANÉHO OBJEKTU. Každý student zpracuje návrh na prohlášení za kulturní památku (Elaborát C), může být zpracován nechráněný z vytipovaných oblastí ze Seznamů A, nebo B. Podmínkou je, že objekt dosud není nemovitou kulturní památkou. Studenti budou mít na webu k dispozici vzorové návrhy na prohlášení k jednotlivým typům nemovitých kulturních památek Vzorové návrhy na kulturní památky dle typologie - pro elaborát C: 30 1) Praha 2-Vyšehrad, čp. 56, Neklanova 2 - činžovní, resp. měšťanský dům 2) Praha 4 - Podolí, čp. 204 (Hoffmannova vila) - objekt solitérní vilového typu se zahradou 3) Praha 9-Dolní Počernice, čp. 38 (býv. zájezdní hostinec Barborka), Českobrodská - objekt lidové architektury 4) Praha 9-Satalice, cihelna při čp. 158 - objekt vesnického výrobního charakteru, industriální objekt 5) Praha 10-Strašnice, škola čp. 200 - objekt vzdělávacího typu, dominanta 6) Praha 22-Uhříněves, čp. 21 (děkanství) - objekt církevního nekultovního charakteru 7) Praha 4 - Podolí, čp. 157 (Ústav pro péči o matku a dítě) - objekt sociálního, špitálního, či nemocničního charakteru 8) Praha 15-Hostivař, nádraží čp. 165 - objekt dopravní infrastruktury, industriální objekt 9) Praha 19-Vinoř, Černínská hrobka - objekt sepulkrálního charakteru, solitérní 10) Praha 6-Liboc, starý hřbitov - objekt sepulkrálního typu, areál (Košíře - soubor neprohlášených objektů + vyjádření MK; mozaiková dlažba v Praze) Slovní popis elaborátu C: - Titulní list, obsahující nahoře loga, foto, název, katastr, ulice, MČ a titulek Návrh na prohlášení za kulturní památku A: Identifikační údaje Název areálu: Vlastník: 31 Čp.: Umístění: Parc. č.: Katastr: Městská část: Městský obvod: Správní obvod: B: Charakteristika Popis Časové, slohové a autorské určení: Využití: Současný stav: C: Odůvodnění návrhu Památková hodnota Předmět ochrany Stanovisko Regionální komise: 32 D: Přílohy: Prameny a literatura, internet: 30 Typologii lze rozšířit po konzultaci s užší řešitelskou skupinou. 31 Uvádí se údaje z http://nahlizenidokn.cuzk.cz/ 32 Zůstane nevyplněno. 9
E: Autorizace návrhu Zpracoval: Datum zpracování: Datum projednání v RK: 33 Prázdný formulář s logy bude ke stažení na webu. Použité zkratky: čp. - číslo popisné KP - kulturní památka KÚ - katastrální území m. č. - místní část OP PPR - ochranné pásmo Pražské památkové rezervace parc. č. - parcelní číslo PPR - Pražská památková rezervace PS - pracovní skupina studentů, která bude společně zpracovávat vybrané území PP - památková péče PPD - původní plánová dokumentace, většinou původní výkresy, uložené v příslušných archivech PZ - památková zóna Zpracoval Mgr. Josef Hájek, NPÚ HMP (11.2013 1.2014). 33 Zůstane nevyplněno. 10