ZLOMKY HÉRAKLEITOVY ŘEČI

1 ZLOMKY HÉRAKLEITOVY ŘEČI Všechny zlomky, které vydání Diels-Kranz uvádí jako přímé (B), a některé jejich další verze: český překlad, originální řecký (nebo latinský) text, kritický aparát, prameny. Používané značky: - Za číslem zlomku v pořadí edice Diels-Kranz je v závorce číslo zlomku v edici Ch. Kahna, pokud jej obsahuje. Řádkování se snaží respektovat myšlenkovou strukturu. - V hranatých závorkách [ ] je řecký text, který patrně pochází od antického autora, jenž o Hérakleitovi referuje. Stejně je označen i český překlad takové pasáže. Z toho ještě nutně neplyne, že zbylý neoznačený text je vždy přímo Hérakleitův. Český překlad vynechává bez označení některé řecké částice (zvláště, ) v těch případech, kdy jde patrně o vsuvku hellénistického autora do citátu. - Mezi lomenými závorkami < > jsou v řeckém textu doplňky a vsuvky novodobých editorů, v českém textu jejich překlad a v některých případech také ještě nutné překladatelské vsuvky. - Tři tečky... v českém překladu označují nepřeložený úsek řeckého kontextu zlomku. - Mezi křížky je nečitelný, hrubě porušený nebo zcela nesrozumitelný řecký text. - Údaje kritického aparátu začínají číslem, které odkazuje na patřičný řádek uvedeného řeckého textu. Aparát zahrnuje i některé údaje o tom, jak text čtou známé edice. Jeho cílem není úplnost, nýbrž možnost orientace ve významových variantách a základní informace o kvalitě uchování textu. Zdrojem jsou edice: Diels, Diels-Kranz, Bollack-Wismann, Kahn, Marcovich a v části případů i aparát kritických edic textů, ve kterých jsou Hérakleitovy zlomky zachovány. Odchylky našeho čtení od čtení edice Diels-Kranz uvádíme vždy. - Čísla v kulatých závorkách na konci řádku aparátu uvádějí rozsah řádků uchování zlomku v dotyčném pramenu.

2 B 1 (Kahn I) 1 Vůči řeči platné vždy nechápaví jsou lidé, jak předtím, než ji slyšeli, 3 tak poté, co uslyší prvně. Ačkoliv se všechno děje podle této řeči, 5 podobají se nezkušeným, když zakoušejí taková slova i díla, 7 jak je já vykládám, když každé rozlišuji podle přirozenosti 9 a ukazuji, jak se to s nimi má. Ostatním lidem však zůstává skryto, co dělají, když bdí, 11 tak jako zapomínají, <co dělají,> když spí. Sextos Empeirikos, Adversus mathematicos VII,132 = A 16/1,132 (1-11) Hippolytos, Refutatio omnium haeresium IX,9,1 (1-9) Aristotelés, Rhetorica III,1407b16-17 = A 4/1 (1-2) Kléméns Alexandrijský, Stromata V,111,7 (1-3) Eusebios, Praeparatio evangelica XIII,13,39 (1-2) Viz A 4/2. Hippolytos; Kléméns, Aristotelés; Sextos vynechává. Sextos (většina rkpp); Hippolytos, Kléméns, Eusebios, Aristotelés (část rkpp); Sextos (l rkp). Kléméns, Eusebios (část rkpp); Hippolytos, Eusebios (část rkpp), Aristotelés; vynechává Sextos. Hippolytos; Sextos vynechává. Hippolytos; Sextos vynechává. Sextos; Hippolytos. Sextos; Hippolytos. Sextos; Hippolytos. Verze překladu s jiným doplněním v závěru (Conche): Ostatním lidem však uniká, co dělají, když bdí,

3 11 tak jako jim uniká, co zapomínají, když spí. B 2 (Kahn III) 1 [Pročež Hérakleitos výslovně poukazuje na to, že všechno konáme a myslíme díky účasti na božské řeči, 3 když krátce poté ještě připojuje:] Proto je třeba následovat to společné, 5 [<protože xynos znamená iónsky společné>, xynos je tak <totéž, co> koinos]. Ačkoliv je řeč společná, 7 žijí běžní lidé tak, jako kdyby měli své vlastní vědomí. Sextos Empeirikos, Adversus mathematicos VII,133,3-5 Mutschmann-J.Mau = A 16/1 vkládá Bekker, Diels a většina editorů; nevkládá Kahn. 7 mnozí žijí majíce své vědomí za vlastní (podobně i Bollack) B 3 (Kahn XLVII) 1 [O velikosti Slunce:... Hérakleitos říká, že] zšíři lidského chodidla. Aetios, Placita philosophorum II,21,4 = De placitis reliquiae (Stobaei excerpta), p. 890c10 (= D. 351,20) [Podle Hérakleita] <je Slunce> jako chodidlo.

4 Aetios, De placitis reliquiae (Theodoreti et Nemesii excerpta), p. 351,12 (Theodórétos IV,23) Slunce je tak velké, jak se jeví. Díogenés Laertios, Vitae philosophorum IX,7 = A 1,7 B 3a Papyrus Derveni 1 [... svého (?) <...> <daim>ón, který zůstává> s b<ohy> - <o něm říká> (Orfeus?), že dává <Krona Zénovi> -, 3 se tím spíš<e vzt>ahuje <ke Slunci>, nemůže to přece být pochopeno jako od náhody, od něho je podle <Orfe>a u<tvořeno> uspořádání (svět) toho<to veškerenstva>. 5 Hérakleitos, který sle<duje> (vše) společné, uspo<řádává> svoje (slova) jako rov<ná Posvátné> řeči, když říká:] 7 Slun<ce> přirozeně <vládne svě>tu, je zšíři lids<kého> chodidla a nepřekračuje <hranice>; pokud by totiž pře<kroči>lo roč<ní> <ob>dobí, 9 vyhleda<ly> by je Erínye, <pomocnice Diké>. [Takto pak pravil, aby řeč učinil podivnou a nezřetelnou.] < > Čtení papyru podle restaurace K. Tsantsanoglou - G. M. Parssiglou (viz A. Lebeděv: Heraclitus in P. Derveni; in: Zeitschrift für Papyrologie und Epigraphik 79, 1989 - jiné čtení téhož papyru ovšem pod 22 B 3a podává Bibliotheca Augustana). PDerv = B 3 (Aetios). Paralela k B 94 aj.: PDerv; B 94.1 (Plútarchos); B 100.4 (Plútarchos); B 30.5 (Chrýsippos u Klémenta a Alexandros u Simplikia). PDerv; B 94.1 (Plútarchos). PDerv; B 94.2 (Plútarchos).

5 PDerv; B 100.5 (Plútarchos); B 67.3 (Hippolytos). PDerv.; B 94.3 (Plútarchos). 1-2 tady asi daimón = Kronos = (mysl), údajně jako Orfeovo pojetí (a snad i jako Hérakleitovo) 6-7a uvození 7b = B 3 = zšíři lidské nohy 8-9 = B 94, ale se vsuvkou (8b) o ročních obdobích ( časech ), viz B 100 (tam ale doby ), B 120 (Medvědice jako Erínye nebo přímo jako Diké?) Struktura výroku v papyru Derveni jakožto hypotetického výroku Hérakleitova: 5 [Hérakleitos, který sleduje (vše) společné, 6 uspořádává svoje (slova) jako rovná Posvátné řeči, když říká:] 7 Slunce vládne světu přirozeně: 7-8 je zšíři lidského chodidla a nepřekračuje hranice; 8-9 pokud by totiž překročilo roční období, vyhledaly by je Erínye, pomocnice Diké. B 4 (Kahn App. I) 1 [Kdyby štěstí spočívalo v příjemnostech těla, pokládali bychom voly za šťastné, 3 když najdou k žrádlu vikev.] 1 [si felicitas esset in delectationibus corporis, boves felices diceremus, 3 cum inveniant orobum ad comedendum.] Albertus Magnus, De Vegetalibus VI,401 1 in delectationibus 1 rkp; irrationalis 1 rkp; indeabilis 2 rkpp; in delectabilibus 1 rkp. Bollackova rekonstrukce řeckého textu: Voli si libují ve vikvi [spíše než ve vodě]. B 5 (Kahn CXVII) 1 Očišťují se marně krví jsouce poskvrněni, jako by se někdo, kdo vstoupil do bláta, omýval blátem. 3 Zdálo by se, že šílí, kdyby si nějaký člověk všimnul, že si počíná takto. A oni se modlí k těmto sochám, 5 jako kdyby si někdo povídal s domy

6 a nepoznával, co jsou bohové a héroové zač. Aristokritos, Theosophia 68 H. Erbse, Hamburg 1941, p. 184 (1-6) Kléméns Alexandrijský, Protrepticus 50,4 (4-5) Kelsos u Órigena, Contra Celsum VII,62 (4-6) Éliás Krétský, Orationes in Gregor. Naz. 25,15 (parafráze 1-2) Apollónios z Tyany, Epistulae 27 (parafráze 2) rkp, Kahn; Diels (cfr. Hippolytos), vynechává Elias. Aristokritos; Kelsos, Diels, Kahn. Kléméns, Kelsos, Diels, Kahn; rkp. Kléméns, Kelsos, Diels, Kahn; Aristokritos rkp. Aristokritos; Kelsos, Diels, Kahn. Kléméns, Kelsos, Kahn; Aristokritos. Kléméns, Kelsos, Kahn, z Kelsa doplňuje Bywater, Diels; Aristokritos vynechává. B 6 (Kahn XLVIII A) 1 [Je zřejmé, že podle Hérakleita] i Slunce je nejen každý den nové, 3 ale [že je ustavičně] vždy nové. Aristotelés, Meteorologica II,2, p. 355a14 1 [S tím přece souhlasí i Hérakleitos, který praví, že] i Slunce vždy vzniká. Plótínos, Enneades II,1,2,11 Kahn XLVIII B: [Ti, kdo se <filosofie> vůbec dotýkají, jsou chlapci... ke stáru pak kromě několika málo pohasínají mnohem více než Hérakleitovo Slunce,

7 jenže se už znovu nevzněcují.] sc. Platón, Respublica VI,498ab B 7 (Kahn CXII) 1 Pokud by se všechny věci staly dýmem, nozdry by je rozpoznaly. Aristotelés, De sensu 5, p. 443a23 editoři; Aristotelés, Robinson. rkpp, Diels, Kahn; 1 rkp. rkp, Diels, Kahn; 2 rkpp. B 8 (Kahn LXXV) 1 Protikladné se shoduje - z neshodných věcí je nejkrásnější harmonie, 3 a všechno vzniká sporem. Aristotelés, Ethica Nicomachea VII,1, p. 1155b4 Viz též A 1,8 u Díogena Laertia. B 9 (Kahn LXXI) 1 Oslové by si vybrali spíše podestýlku nežli zlato. Aristotelés, Ethica Nicomachea X,5,1176a7 1 rkp, Diels, Kahn; rkp; 2 rkp; Bollack a Wismann. 1 většina rkpp; 1 rkp; Lloyd-Jones. 1 rkpp, Bekker, Diels, Kahn; Bollack a Wismann. Aristotelův kontext:

8 Protože slasti koně, psa a člověka jsou různé, právě tak, jak říká Hérakleitos, že oslové... B 10 (Kahn CXXIV) 1 Spojitosti: celé a necelé, shodné a neshodné, 3 souzvučné a nesouzvučné, a ze všeho jedno, a z jednoho vše. Pseudo-Aristotelés, De mundo 5,396b20 (1-4) Apuleius, De mundo 20 = A 5/6 (1-4) Stobaios, Anthologium I,40,360 (1-4) Platón, Sophista 242e2-3 (2) rkpp, Diels; rkpp; 2 rkpp, Kahn. 4 rkpp Diels, Kahn; (a podobné verze) 10 rkpp. Stobaios (1 rkp), Apuleius; Pseudo-Aristotelés, Stobaios (1 rkp), Apuleius. 6 rkpp, Stobaios, Apuleius; 8 rkpp. Vždy se [totiž] rozchází i schází. Platón, Sophista 242e2-3 = A 10/1 (viz B 91) B 11 (Kahn LXXVI) 1 Vše, co leze, se pase pod bičem. Stobaios, Anthologium I,1,36 Pseudo-Aristotelés, De mundo 6,401a10 Apuleius, De mundo 36 (jen 1. část) Stobaios, Diels (oprava De mundo podle Stobaia, cfr. A 14a), Kahn; Pseudo-Aristotelés, Bekker, Bollack. Viz Kleanthův hymnus na Dia, C 3.4.

9 Každé plazivé zvíře se pase jen následkem rány. Každý plaz je živ uštknutím. Každý plazivec... Možné významy kodexového čtení v Pseudo-Aristotelově De mundo: Vše, co leze, si rozděluje zemi. Vše, co leze, je živo zemí. Bollackovo chápání Pseudo-Aristotela: Vše, co leze, má svůj podíl na zemi. B 12 (Kahn L, CXIII B) 1 [Zénón <z Kitia> o duši říká, že je vnímatelným výparem, (Kahn CXIII B) stejně jako Hérakleitos. 3 Ten totiž chtěl dát najevo, že když se duše vypařují, vždy se stávají duchovními, 5 a proto je přirovnal k řekám, když pravil:] Na ty, kdo vstupují do týchž řek, (Kahn L, CXIII B) 7 se valí jiné a jiné vody; duše se však z té vlhkosti vypařují. (Kahn CXIII B) Kleanthés u Areia Didyma fr. 39.2 (ed. Diels, Doxographi graeci, p. 471.4) u Eusebia, Praeparatio evangelica XV,20,2 (Viz též A 15/1 u Aristotela, A 15/3 u Aetia.) Wellmann, Diels, Kahn; rkp. rkpp; Meerwaldt, Marcovich; Diels. rkp; Capelle, Diels, Kahn. B 13 (Kahn LXXII) 1 [A na způsob prasete se s oblibou povaluje v bahně.]

10 Filón Alexandrijský, De specialibus legibus I,148 1 [Prasata si libují v bahně spíše než v čisté vodě.] Kléméns Alexandrijský, Stromata I,2,2 [Vždyť je třeba, aby miláček nebyl ani ušmudlaný, ani špinavý, ani si neliboval v bahně, podle Hérakleita]. Athénaios, Deipnosophistae V,6.10 Kaibel = V, p. 178f (Athénaios, Deipnosophistae - epitome II,1, p. 60,7) 1 [Prasata si libují v bahně.] Rekonstrukce Bollacka a Wismanna. B 14 (Kahn CXV = jen závěr) 1 [Komu věští Hérakleitos z Efesu?] Tulákům noci: 3 mágům, bakchům, lénám, mystům; 5 [jedněm hrozí tím, co bude po smrti, druhým věští oheň.] Jsou [totiž] bezbožně zasvěcováni do mystérií obvyklých u lidí. Kléméns Alexandrijský, Protrepticus 22,2 (1-6)

11 Eusebios, Praeparatio evangelica II,3,37 (1-6) Kléméns, Kahn; Eusebios 1 rkp, Diels; Eusebios 1 rkp; Eusebios 1 rkp. 6 Jsou totiž zasvěcováni do mystérií, která jsou lidmi tradována bezbožným způsobem. 6 Mystéria, která jsou u lidí obvyklá, jsou slavena bezbožně. B 15 (Kahn CXVI) 1 [Mystickou připomínkou tohoto zážitku jsou fally, které se po obcích pozvedávají Dionýsovi na počest.] 3 Kdyby to nebylo Dionýsovi, pro kterého konají průvod a zpívají píseň pro pohlaví, 5 zaměstnávali by se nanejvýš nestydatými věcmi [říká Hérakleitos]; Hádés a Dionýsos je však tentýž, 7 kterému šílí a běsní. [Ne tolik kvůli opilosti těla, řekl bych, 9 jako kvůli zavrženíhodné hierofanii bezuzdnosti.] Kléméns Alexandrijský, Protrepticus 34,5 (1-9) Plútarchos, De Iside et Osiride 362a (6-7) Heinse, Schleiermacher, Diels; rkp., Kahn, Marcovich, Bollack. B 16 (Kahn CXXII) 1 Jak by se mohl někdo skrýt tomu, co nikdy nezapadá? Kléméns Alexandrijský, Paedagogus II,99,5

12 B 17 (Kahn IV) 1 Běžní lidé si neuvědomují věci takové, jaké jsou, když se s nimi potkávají; ani když se o nich poučí, nerozpoznávají je; 3 ale sami pro sebe se domnívají. Kléméns Alexandrijský, Stromata II,8,1 rkp, většina editorů; Bergk. Bergk, Stählin (cfr. A 16/2), Kahn; rkp, Diels, Bollack-Wismann; Gataker, Wilamowitz (cfr. Archilochos, fr. 68 Diehl, viz Hérakleitos A 16/1,128; Diels = fr. 132.3 West), Bywater. Schuster, Diels (cfr. B 72), Stählin, Kahn; rkp. 3 vždyť se zdají i sobě samým. Překlad podle Wilamowitzova čtení: 1 Běžní lidé si neuvědomují <všechny> ty <věci>, se kterými se potkávají; Překlad podle rkp: 1 Takové věci si běžní lidé neuvědomují: tolikeří se potkávají a nepoznávají, ani když se poučí, 3 nýbrž se sobě zdají. B 18 (Kahn VII) 1 Nemá-li naději v beznadějné, nenalezne to, neboť je to nevypátratelné a nepřístupné. Kléméns Alexandrijský, Stromata II,17,4 Theodórétos, Graecarum affectionum curatio I,88,4 Gomperz dává za Kléméns; Theodórétos. Kléméns; Theodórétos. B 19 (Kahn XVII) 1 [Hérakleitos, káraje jakési lidi, že jsou nevěřící, říká:]

13 Nejsou schopni naslouchat ani mluvit. Kléméns Alexandrijský, Stromata II,24,5 B 20 (Kahn XCVIII) 1 Ti, kdo se zrodili, chtějí žít a mít úděly smrti, či spíše odpočívat, 3 a zanechávají děti, aby vznikly úděly smrti. Kléméns Alexandrijský, Stromata III,14,1 1 Narodili se, chtějí žít a zadržet úděly smrti, ale ještě více je zastavit; 3 a zanechávají děti, takže se úděly smrti rodí. B 21 (Kahn LXXXIX) 1 Smrt je, cokoliv vidíme, když bdíme; cokoliv vidíme, když spíme, je spánek. Kléméns Alexandrijský, Stromata III,21,1 rkp; Marcovich; Nestle. Diels předpokládá pokračování (viz B 26): 3 <když umíráme, život.> Klémentovo uvedení: Což nenazývá také Hérakleitos zrod smrtí, podobně jako Pýthagorás a Sókratés v Gorgiovi (Platón, Gorgiás 492e), s nimiž říká: B 21? (Podle Klémenta se tak Hérakleitos vyjadřuje jenom zdánlivě a na tom je prý založeno mylné Markionovo mínění o řeckých filosofech, totiž že zrod chápou jako zlo.) B 22 (Kahn VIII)

14 1 Ti, kdo hledají zlato, prokopávají mnoho země 3 a nacházejí málo. Kléméns Alexandrijský, Stromata IV,4,2 Theodórétos, Graecarum affectionum curatio I,88 B 23 (Kahn LXIX) 1 Neznali by jméno Diké, kdyby nebylo těchto věcí. Kléméns Alexandrijský, Stromata IV,9,7 Sylburg, Diels, Stählin, Kahn; rkp, Bollack-Wismann; Hoeschel. 1 Neznali by jméno (pojem?) práva... Překlad podle Hoeschelovy konjektury: 1 Nebáli by se jména Diké... B 24 (Kahn C) 1 Bozi i lidé ctí zabité Aréem. Kléméns Alexandrijský, Stromata IV,16,1 Theodórétos, Graecarum affectionum curatio VIII,39 Kléméns, Theodórétos. Padlé v boji ctí bohové i lidé. B 25 (Kahn XCVI)

15 1 Vznešenější smrti dostávají vznešenější úděly. Kléméns Alexandrijský, Stromata IV,49,3 Hippolytos, Refutatio omnium haeresium V,8,42 Theodórétos, Graecarum affectionum curatio VIII,39 1 Kléméns, Hippolytos, většina editorů; Theodórétos. Větší úděly smrti dostávají větší podíly <života>. B 26 (Kahn XC) 1 Člověk si v noci zapaluje světlo - jsa sobě mrtvý, má vyhaslý zrak; 3 živý se dotýká mrtvého, když spí, má vyhaslý zrak; 5 probuzený se dotýká spícího. Kléméns Alexandrijský, Stromata IV,141,2 Sylburg, Diels, Kahn; rkp. rkp; vynechávají Diels i Kahn; vynechává Bywater. rkp; vynechávají Diels i Kahn (údajně jako duplicitu). Verze překladu s jiným vázáním zájmena: 1 Člověk v noci zapaluje světlo pro sebe, jsa mrtvý, má vyhaslý zrak... Verze překladu uchovávající identitu slovesa: 1 Člověk se v noci dotýká světla, jsa sobě mrtvý, má vyhaslý zrak... resp.: 1 Člověk se v noci dotýká světla pro sebe, jsa mrtvý, má vyhaslý zrak... Překlad podle Dielsova a Kahnova užšího čtení: 1 Člověk v noci zapaluje světlo, protože má v sobě vyhaslý zrak;

16 3 živý pak se dotýká mrtvého, když spí, probuzený se dotýká spícího. B 27 (Kahn LXXXIV) 1 Zemřelým lidem nastávají věci, které nečekají, a které se ani nedomnívají. Kléméns Alexandrijský, Stromata IV,144,3 Theodórétos, Graecarum affectionum curatio VIII,41 Kléméns ve Strómateis, Diels, Kahn; Kléméns v parafrázi v Protreptiku 22,1; Theodórétos. B 28 (Kahn LXXXV, LXXXVII) 1 Vždyť nejslavnější člověk rozpoznává zdánlivé věci, které střeží. 2 Diké uchopí strůjce i svědky klamů. Kléméns Alexandrijský, Stromata V,9,3 Schleiermacher, Diels, Kahn; rkp, Bergk, Bywater, Gomperz aj. Diels, Kahn; rkp, Stählin, Schuster, Heidel, Gomperz; Schleiermacher, Bollack a Wismann. Verze překladu (Marcovich): 1 Nejslavnější mezi Řeky poznává a střeží zdánlivosti. Verze překladu podle rkp (infinitivem): 1 Nejslavnější poznává zdánlivosti, aby je uchoval. 1 Nejslavnější poznává, aby uchoval zdánlivosti. Verze překladu 2. výroku: 2 Spravedlnost polapí (zmocní se, dostihne) strůjce lží i ty, kteří pro ně svědčí. B 29 (Kahn XCVII) 1 Ti nejlepší si místo všeho vybírají jedno, nehynoucí slávu místo pomíjivostí; 3 běžní lidé jsou však nasyceni jako dobytek.

17 Kléméns Alexandrijský, Stromata V,59,4-5 Cobet podle Klémentových Strom. IV,50,2, Diels, Kahn; Stählin (i Strom. IV,50,2); rkp. Bernays, Diels, Kahn; rkp. 1 Ti nejlepší místo všech věcí volí jedno, nepomíjivou slávu smrtelných, 3 zatímco mnozí jsou přesyceni jako dobytek. (Výklad: nejlepší, tedy šlechtici, chtějí hloupost, ostatní jsou hloupostí přežráni?) Překlad podle rukopisu L: 1 Ti nejlepší si ze všeho vybírají protiklady... Klémentova parafráze: [Indičtí filosofové Alexandrovi Makedonskému: S těly můžeš hýbat z místa na místo, naše duše však nedonutíš činit, co nechceme. Oheň je pro lidi největším trestem, my jím pohrdáme. A proto si Hérakleitos] 1 zvolil slávu, jedno místo všeho, [a tvrdí, že] běžní lidé scházejí z cesty 3 a sytí se jako dobytek. Kléméns Alexandrijský, Stromata IV,50,1-2 (Citát o Indech uvádí též Kalanos u Filóna Alex., Quod omnis probus liber sit 96 = VI, p. 27) Jiný překlad Strom. IV,50,2: [Tvrdí, že] běžní lidé podléhají 3 a sytí se jako dobytek. B 30 (Kahn XXXVII) 1 Svět, stejný pro všechny, neutvořil žádný z bohů ani z lidí

18 3 - ale byl vždy a je a bude - vždyživý oheň, 5 vzněcující se s ohledem na <svoje> míry a pohasínající s ohledem na <svoje> míry. Chrýsippos (Physika, fragment 590.5 von Arnim) u Klémenta Alex., Stromata V,104,2 (1-5) Alexandros u Simplikia, In Aristotelis De caelo commentaria, Vol. VII, p. 294,4-5 = A 10/4 (1-3 a 5) Plútarchos, De animae procreationis in Timaeo 5, p. 1014a (1-2) Iústínos, Apologia I,60,8 Krüger (4) Olympiodóros, in Phaedonem 237,7 Norvin (5) Viz 10/6 u Aetia. Doslovný překlad závěru: 5 vzněcující míry a zhasínající míry. Verze u Plútarcha: 1 Tento svět neutvořil žádný z bohů ani z lidí. Alexandrova verze u Simplikia: 1 Takovýto svět nikdy nepočal, 3 nýbrž byl vždy. B 31 (Kahn XXXVIII) 1 [Že jej však <svět> považoval také za vzniklý a za podléhající zkáze, to připomínají následující slova:] 3 Obraty ohně - nejprve moře; (Kahn XXXVIII) <obraty> moře - zpola země, zpola blýskavice. 5 [To říká v tom smyslu, že vlivem logu a boha, který všechno uspořádává,

19 se oheň skrze vzduch obrací ve vlhkost, 7 a to jako v semeno uspořádání světa, které nazývá mořem. Z něho <z ohně?> pak znovu vzniká země a nebe a věci, které k nim přináležejí. 9 Jak se znovu navrací a vzněcuje, to zřetelně vyjadřuje těmito slovy:] 11 Moře se rozlévá a poměřuje se vůči témuž určení, (Kahn XXXIX) jaké bylo dříve, než vznikla země. Chrýsippos (590.7-11) u Klémenta Alexandrijského, Stromata V,104,3-5 Eusebios, Praeparatio evangelica XIII,13,31 Viz též A 1,7 u Díogena Laertia. Kléméns, Diels, Kahn; Eusebios. Kléméns; Eusebios, Diels. Kléméns; Eusebios. Schuster; Kléméns, Diels, Kahn; Eusebios; vynechavají Bollack a Wismann. B 32 (Kahn CXVIII) 1 To jedno moudré 3 samotné nechce i chce být zváno jménem Zéna. Kléméns Alexandrijský, Stromata V,115,1 Eusebios, Praeparatio evangelica XIII,13,42

20 B 33 (Kahn LXVI) 1 Zákon - také důvěřovat úradku jednoho. Kléméns Alexandrijský, Stromata V,115,2 Eusebios, Praeparatio evangelica XIII,13,42 tradiční ed. oprava, Diels, Kahn; Kléméns, Eusebios (1 rkp); Eusebios (1 rkp). B 34 (Kahn II) 1 Když nechápaví uslyší, podobají se hluchým; 3 výrok jim dosvědčuje: jsouce zde, jsou nepřítomni. Eusebios, Praeparatio evangelica XIII,13,42 Kléméns Alexandrijský, Stromata V,115,3 Theodórétos, Graecarum affectionum curatio I,71 Eusebios, Diels, Kahn; Kléméns, Theodórétos. Eusebios (některé rkpp), Theodórétos; Kléméns; Eusebios (jiné rkpp). rkpp Eusebia, Theodórétos, Kranz, Kahn; rkp Klémenta, Stählin u Klémenta. Překlad podle Klémenta: 4 jsouce zde, odcházejí. B 35 (Kahn IX) 1 Je totiž velmi potřeba, aby mužové milující moudré byli znalci mnohých věcí. Kléméns Alexandrijský, Stromata V,140,6

21 [Skutečný filosof je znalcem mnoha věcí.] Porfyrios, De abstinentia II,49 (Nejmenuje však Hérakleita.) B 36 (Kahn CII) 1 Pro duše je smrt stát se vodou, pro vodu je smrt stát se zemí; 3 ze země pak vzniká voda a z vody duše. Kléméns Alexandrijský, Stromata VI,17,2 (1-4) Filón Alexandrijský, De aeternitate mundi 111 (1-2) Hippolytos, Refutatio omnium haeresium V,16,4 (1) Aristeidés Quintilianus, De musica II,17 (1) Iúlianos, Orationes V,165cd (1) Kléméns, Hippolytos, Filón; Quintilianus, Iúlianos, Núménios a jiní. 1 Smrt duší je voda, smrt vody je země, 3 ze země však vzniká voda, z vody pak duše. B 37 (Kahn LXXII B) 1 [Prasata se myjí blátem, drůbež prachem nebo popelem.] 1 [sues caeno, cohortales aves pulvere vel cinere lavari.] Columella, De re rustica VIII,4,4 1 cohortales 2 rkpp; chortales 1 rkp. 2 vel cinere 1 rkp; vynechávají 2 rkpp.

22 B 38 (Kahn XXIV) 1 [Zdá se, že podle některých se jako první zabýval astronomií <Thalés>... dosvědčují mu to Hérakleitos i Démokritos.] sc. Díogenés Laertios, Vitae philosophorum I,23 = Thalés A 1,23 B 39 (Kahn LXII) 1 [V Priéně se zrodil Biás, syn Teutameův, jehož řeč je mocnější než těch ostatních. 3 A priénští mu zasvětili okrsek zvaný Teutameion. <Biás> prohlašoval:] 5 Většina je špatná. Díogenés Laertios, Vitae philosophorum I,88 1 rkp, Diels; 2 rkp, Kahn. Viz Biás v tradici doxografů: Většina lidí je špatná. Démétrios z Faléru u Stobaia, Anthologium III,1,172 B 40 (Kahn XVIII) 1 Mnohoučenost rozumu nenaučí: jinak by byla naučila Hésioda i Pýthagoru 3 a dále Xenofana a Hekataia. Díogenés Laertios, Vitae philosophorum IX,1 = A 1,1 (1-3) Athénaios, Deipnosophistae XIII,610b (1)

23 Gellius, Noctes Atticae, praef. 12 (1) Kléméns Alexandrijský, Stromata I,93,2 (1) Scholia in Theaetetum 179e, VI,245 Hermann (1-2) Díogenés (2 rkpp), Diels, Kahn; Díogenés (1 rkp); Díogenés (1 rkp). B 41 (Kahn LIV) 1 To jedno moudré: vědět, že důmysl... řídí všechno skrze vše. Díogenés Laertios, Vitae philosophorum IX,1 = A 1,1 Viz též 10/6 u Aetia. Conche; 2 rkp; 1 rkp oprava; 1rkp; Diels, Long; Kahn. Překlad Dielsovy konjektury: 2 poznat důmysl, který řídí všechno skrze vše. Překlad Bollackova pochopení: 2 vědět, že důmysl, ať jakýkoliv... Překladová verze:... záměr... B 42 (Kahn XXI) 1 I Homér si zaslouží být vyhozen ze závodů a ztlučen holí, 3 a stejně tak i Archilochos. Díogenés Laertios, Vitae philosophorum IX,1 = A 1,1 část rkpp, Diels, Kahn; část rkpp. B 43 (Kahn CIV) 1 Zpupnost je třeba hasit spíše než požár.

24 Díogenés Laertios, Vitae philosophorum IX,2 = A 1,2 část rkpp, Diels, Kahn; část rkpp. 2 rkpp, Diels, Kahn; 1 rkp. B 44 (Kahn LXV) 1 Je třeba, aby lid bojoval o zákon, který se rodí, jako o hradbu. Díogenés Laertios, Vitae philosophorum IX,2 = A 1,2 část rkpp, Bollack, Conche; vynechává část rkpp, Diels, Kahn. Je třeba, aby lid bojoval o zákon, o to, co vzniká... Je třeba, aby lid bojoval za zákonem, za tím, který se rodí, jako za hradbou. B 45 (Kahn XXXV) 1 Ani ten, kdo prochází všechny cesty, nemůže svým krokem najít hranice duše: 3 tak hluboké má určení. Díogenés Laertios, Vitae philosophorum IX,7 = A 1,7 Diels, Kahn; část rkpp; část rkpp; část rkpp. 2 rkpp; 1 rkp; Cobet, Diels, Kahn. 1 rkp, Diels; většina rkpp; část rkpp. Jiný překlad závěru: 3 tak hluboký má logos (smysl, osud, řeč). 1-2 Hranice duše nikdy nenajdeš, i když projdeš všechny cesty.

25 Terminus animae nequaquam invenies, omnem viam ingrediens. Tertullianus, De anima II,6 B 46 (Kahn: Appendix I) 1 [Říkal, že] mínění je posvátná choroba a zrak [že] klame. Díogenés Laertios, Vitae philosophorum IX,7 = A 1,7 Domnívavost [nazýval] posvátnou chorobou a klamáním zraku. B 47 (Kahn XI) 1 Nedohadujme se zbrkle o nejdůležitějších věcech. Díogenés Laertios, Vitae philosophorum IX,73 B 48 (Kahn LXXIX) 1 Jméno luku je život, avšak jeho dílo je smrt. Etymologicum magnum, s.v. (luk) Tzetzés, Exegesis in Iliadem, p. 101 Hermann Eustathios, In Iliadem I,49 B 49 (Kahn LXIII) 1 Jeden je pro mě za tisíce, když je nejlepší. Galénos, De dignitate pulsibus VIII,773 Kühn (jen po tisíce ) Theodóros Prodromos, Epistulae I,20 (p. 1240a Migne) Olympiodóros, In Gorgiam 20,7 Galénos, Cicero, Olympiodóros; Theod. Prodromos.

26 Jeden, pokud je nejlepší. Uni, si esset optimus. Symmachus, Epistulae IX,115 B 49a (Kahn: Appendix I) 1 Do týchž řek vstupujeme i nevstupujeme, jsme i nejsme. Hérakleitos Homérikos, Allegoriae (= Quaestiones) Homericae 24,5 většina rkpp, editoři; 1 rkp. většnina rkpp, editoři; vynechává 1 rkp. většina rkpp, editoři; 1 rkp. Do téže řeky dvakrát vstupujeme i nevstupujeme. In idem flumen bis descendimus et non descendimus. Seneca, Epistulae VI,6,23, p. 58,23 Reynolds; viz A 6/9, B 91 B 50 (Kahn XXXVI) 1 [Hérakleitos tedy praví, že všechno je rozdělené nerozdělené, 3 zrozené nezrozené, smrtelné nesmrtelné, 5 řeč život, otec syn, 7 bůh spravedlivý.] Jestliže vyslechli ne mě, nýbrž řeč, je moudré, aby souhlasili, 9 že všechno jest jedno; [říká Hérakleitos.]

27 Hippolytos, Refutatio omnium haeresium IX,9,1 Viz též A 1,8 u Díogena Laertia. rkpp, Kranz; Diels. rkpp, Kranz; Diels. Bernays, Diels, Kranz, Kahn; Hippolytos, Bergk. Wendland, Diels, Kranz, Kahn; rkp. Miller, Diels, Kranz, Kahn; rkp Paris. B 51 (Kahn LXXVIII) 1 Nechápou, jak neshodné se sebou souhlasí: 3 spojení, které se obrací zpátky, tak jako u luku a lyry. Hippolytos, Refutatio omnium haeresium IX,9,2 (1-4) Platón, Symposion 187ab (2-4) Hippolytos, Refutatio omnium haeresium IX,9,5 (3-4) Plútarchos, De tranquillitate animi 473f (3-4) Plútarchos, De Iside et Osiride 369b (3-4) Plútarchos, De animae procreationis in Timaeo 1026a (3-4) Porfyrios, De anthro nympharum 29 (3-4) Viz též A 1,7 u Díogena Laertia. Miller, Diels-Kranz, Kahn, Marcovich v ed. Hippolyta; rkp; Diels připouští i (viz Platón, Symp. 187a); (podle Platóna, Symp. 187a, Soph. 242de) Zeller, Gigon, Marcovich, Walzer, Snell, Marcovich navrhuje v edici Hérakleita, aj. Hippolytos, Plútarchos 437f, 1026b; Plútarchos 369b, Porfyrios. 3 zpět se navracející spojení světa... 3 harmonie, která se obrací zpátky...

28 [Říká totiž, že] jedno, 2 jsouc neshodné samo se sebou se shoduje, 4 jako spojení u luku a lyry. Platón, Symposion 187a [Jsoucno jest množství i jedno a je udržováno pohromadě nepřátelstvím i přátelstvím,] 2 vždy se [totiž] rozchází i schází. Platón, Sophista 242de 3 Spojení světa se [totiž] obrací zpátky, 4 tak jako u lyry a luku. Plútarchos, De tranquillitate animi 473f - 474a 3 Opačně (opětovně?) napínané spojení světa, 4 tak jako u lyry a luku, [podle Hérakleita. A podle Eurípida (fr. 21): Šlechetnost a špatnost bez sebe nemohou být, nýbrž jsou v jakési směsi, aby to bylo krásné. ] 3 Protikladným napětím působená harmonie světa... Plútarchos, De Iside et Osiride 369b

29 Harmonie je i u luku, byť skrze protiklady. Porfyrios, De antro nympharum 29 B 52 (Kahn XCIV) 1 Život je dítě, které si hraje, hraje s kostkami: království náleží dítěti. Hippolytos, Refutatio omnium haeresium IX,9,3-4 (1-2) Lúkiános, Vitarum auctio 14 = C 5 (1) Lúkiános, Diels, Kahn; rkp Hippolyta. Klémentova reference: Hérakleitos říká, že tuto jakousi hru hraje sám Zeus. Kléméns Alexandrijský, Paedagogus I,22,1 B 53 (Kahn LXXXIII) 1 Zápas je všech otec, všech král: jedny předvádí jako bohy, jiné jako lidi; 3 jedny činí otroky, jiné svobodnými. Hippolytos, Refutatio omnium haeresium IX,9,4 (1-3) Plútarchos, De Iside et Osiride 370d (1) B 54 (Kahn LXXX) 1 Nezjevné spojení je mocnější než zjevné.

30 Plútarchos, De animae procreatione in Timaeo 1026c Hippolytos, Refutatio omnium haeresium IX,9,5 Hippolytos, Refutatio omnium haeresium IX,10,1 1 Nezjevná harmonie je silnější než zjevná. 1 Nezjevnost je mocnější pouto zjevného. Plútarchův kontext: [Žádná část duše není ponechána čistá, nesmíšená ani oddělená od ostatních, neboť - jak říká Hérakleitos -] mocnější než zjevné spojení je spojení nezjevné, [do něhož mísící bůh ukryl a ponořil rozdílnosti a různosti. Nerozumné složce duše se nicméně z tohoto spojení zjevuje to zmatečné, zatímco rozumové složce to uspořádané; smyslům to z nutnosti, mysli to samovládné.] B 55 (Kahn XIV) 1 Čeho se týká vidění, slyšení, učení, [to jest smysly,] to, [říká,] já nadevše ctím, 3 [a nikoliv to, co je nezjevné.] Hippolytos, Refutatio omnium haeresium IX,10,1 Hippolytos, Refutatio omnium haeresium IX,9,5 Refutationes IX,10,1, Diels (podle Refut. IX,10,1 - i když čte IX,9,5), Kahn; rkp Refut. IX,9,5. vsuvky označené [ ] má Refut. IX,10,1; nemá je Refut. IX,9,5, Diels, Kahn. Z čeho vzniká vidění, slyšení a vnímání, to já ctím především...

31 B 56 (Kahn XXII) 1 Lidé se při poznávání zjevných věcí mýlí podobně jako Homér, 3 který byl moudřejší než všichni Řekové. Zmýlily ho totiž děti hubící vši, 5 když mu řekly: Co jsme uviděli a uchopili, toho se zbavujeme, 7 avšak to, co jsme ani neuviděli, ani neuchopili, to neseme. Hippolytos, Refutatio omnium haeresium IX,9,5 rkp, Kahn; Bernays, Diels. B 57 (Kahn XIX) 1 Hésiodos, učitel velmi mnohých: vědí o něm, že velmi mnoho ví, 3 on, který nepoznal, jak je to se dnem a nocí: jsou totiž jedno. Hippolytos, Refutatio omnium haeresium IX,10,2 Miller, Diels, Kahn; rkp. 1 Hésiodos, učitel většiny... B 58 (Kahn LXXIII) 1 Ačkoliv lékaři nemocné řežou, pálí a všemožně ošklivě mučí, přesto si stěžují, 3 že od nich nedostávají nijak přiměřenou mzdu, když toto způsobují: 5 dobra i nemoci.

32 Hippolytos, Refutatio omnium haeresium IX,10,2-3 rkp, Kahn; Bernays, Diels. Wordsworth, Diels, Kahn; rkp. rkp, Zeller, Nestle, Bollack - Wismann; Wendland, Wilamowitz, Sauppe, Marcovich. Překlad podle konjektury: když způsobují totéž: 5 dobra i nemoci. Kahn čte jen: B 59 ( Kahn LXXIV) 1 Cesta na mykacím stroji, rovná i křivá, 3 [neboť nástroj zvaný šnek, který je součástí mykacího stroje, se otáčí rovně i křivě: 5 pohybuje se totiž současně vzhůru a v kruhu] je jedna a táž. Hippolytos, Refutatio omnium haeresium IX,10,4 Bernays, Diels, Kranz; rkp, Bollack a Wismann; Marcovich, Kahn; Bywater; Tannery; Mullach. Bernays, Diels, Kranz; rkp Paris, Bollack a Wismann. Překlad rukopisného čtení podle Bollacka a Wismanna: 1 Cesta malířů:

33 rovná i křivá 3 [neboť takzvaný šnek, který je součástí grafického nástroje...] B 60 (Kahn CIII) 1 Cesta nahoru-dolů, jedna a táž. Hippolytos, Refutatio omnium haeresium IX,10,4 (1-2) Hippokratés, De alimento (Peri trofés = De nutrimento) = C 2,45 Poseidónios, fr. 289 Theiler u Kleoméda, De motu circulari corporum caelestium, p. 112 Ziegler (1) Plótínos, Enneades IV,8,1,13 (1) Díogenés Laertios, Vitae philosophorum IX,1,8 = A 1,8 (1) Tertullianus, Adversus Marcionem II,28,1 (lat) Poseidóniova parafráze: B 61 (Kahn LXX) 1 Moře: voda nejčistší i nejposkvrněnější; 3 pro ryby pitná a životodárná, pro lidi nepitná a zhoubná. Hippolytos, Refutatio omnium haeresium IX,10,5 B 62 (Kahn XCII) 1 Nesmrtelní jsou smrtelní, smrtelní jsou nesmrtelní: 3 jedni žijí smrt těch druhých, druzí umírají život těch prvních. Doslovný překlad: Nesmrtelní smrtelní...

34 Hippolytos, Refutatio omnium haeresium IX,10,6 (1-4) Hérakleitos Homérikos, Allegoriae (= Quaestiones) Homericae 24 (1-4) Maximos z Tyru, Dialexeis 4,4 Hobein (1-2) Maximos z Tyru, Dialexeis 41,4 (3-4) Kléméns Alexandrijský, Paedagogus III,1,5 (1-2) Žijeme jejich smrt, jsme mrtvi jejich životem. Filón Alexandrijský, Legum allegoriarum libri I,108 (3-4) B 63 (Kahn CX) 1 Postavit se tomu, kdo tam je, a stát se bdělými strážci živých i mrtvých. Hippolytos, Refutatio omnium haeresium IX,10,6 rkp, Diels, Bollack a Wismann; Kahn; Patin; Sauppe. rkp, Diels, Kahn; Bollack a Wismann. Bernays, Diels, Kahn; rkp. 1 Jsou probouzeni tím, který zde je, a stávají se bdělými strážci živých a mrtvých. Překlad s konjekturou (Patin): 1 Postavit se nějakému bohu tam (zde?)... Překlad s konjekturou (Sauppe): 1 Je třeba se postavit bohu... B 64 (Kahn CXIX) 1 [<Hérakleitos> tvrdí, že soud světa a všech věcí v něm

35 nastává prostřednictvím ohně. Proto říká:] 3 Toto veškerenstvo řídí blesk. [To jest, že je spravuje, 5 neboť ohni - věčnému - říká blesk. O tomto ohni také říká, že je vědomý 7 a že je příčinou uspořádání veškerenstva.] Hippolytos, Refutatio omnium haeresium IX,10,7 Filodémos, De pietate 6a, p. 70 Gomperz Boeder, Kahn; rkp, Diels, Kranz. Překladová verze: 3 Toto všechno řídí blesk. B 65 (Kahn CXX) 1 [Přívrženec Hérakleitovy nauky, který zavádí výrazy:] Nasycení a nedostatek, 3 vše jako jedno a všechno v proměně. Filón Alexandrijský, Legum allegoriarum libri III,7 3 jedno veškerenstvo a všechno v proměně. [Což někteří nazvali] 2 nasycení a nedostatek, [zatímco jiní vzplanutí a rozvržení v kosmos.]

36 Filón Alexandrijský, De specialibus legibus I,208 (Analogie k tomu: Plútarchos, De E apud Delphos 9, p. 389c) [Nazývá jej <oheň> však] 2 nedostatek a nasycení. [Nedostatkem je totiž podle něj rozvržení v kosmos, vzplanutí je pak nasycení.] Hippolytos, Refutatio omnium haeresium IX,10,7 B 66 (Kahn CXXI) 1 Oheň svým příchodem všechno vytříbí a zachvátí. Hippolytos, Refutatio omnium haeresium IX,10,7... vše rozsoudí a pojme. B 67 (Kahn CXXIII) 1 Bůh: den noc, 3 zima léto, zápas mír, 5 nasycení hlad. [Veškeré protiklady: 7 Tato Mysl <zde> -] Proměňuje se právě tak, 9 jako když se smísí s kadidly, nazývá se podle vůně každého z nich.

37 Hippolytos, Refutatio omnium haeresium IX,10,8 Viz též A 1,8 u Díogena Laertia. Miller, Diels, Kahn; rkp. rkp, Kahn, Bollack a Wismann; Diels, Kranz. 7 Mysl (oheň?) se proměňuje právě tak, jako je Bůh, 9 když se smísí s kadidly, nazýván podle vůně každého z nich. Závěr podle Dielsova doplnění: 7 [Tato Mysl] se proměňuje jako <oheň>: 9 když se smísí s kadidly... [A Z<eus:> <shromažď>uje však <i pro>tiklady, <urážení> bož<ských věcí,> (?) noc, <den, zápas, mír...>] Filodémos, De pietate 6a, p. 70, Gomperz B 67a (Kahn: Appendix I) 1 [Tak životní teplo vycházející od Slunce <dodává všemu, co žije, život>. K této myšlence podává nejlepší přirovnání odpočívající Hérakleitos, 3 totiž podobenství o pavoukovi jakožto duši a pavučině jakožto tělu: Jako pavouk stojící uprostřed pavučiny cítí, 5 když moucha náhle poruší některé její vlákno, a hned tam rychle běží, jako by ho přetnutí vlákna bolelo, 7 tak duše člověka rychle běží tam, kde je nějaká část těla poškozena, jako kdyby nesnesla poškození těla,

38 9 se kterým je pevně a úměrně spojena.] 1 [ita vitalis calor a sole procedens omnibus quae vivunt vitam subministrat, cui sententiae Heraclitus adquiescens optimam similitudinem dat 3 de aranea ad animam, de tela araneae ad corpus. sic<ut> aranea, [ait,] stans in medio telae sentit, 5 quam cito musca aliquem filum suum corrumpit itaque illuc celeriter currit quasi de fili persectione dolens, 7 sic hominis anima aliqua parte corporis laesa illuc festine meat quasi impatiens laesionis corporis, 9 cui firme et proportionaliter iuncta est.] Hisdosus Scholasticus, Ad Chalcidium In Platon. Tim. 34b, cod. Paris. l. 8624 s. XII F.2 6 persectione Diels; perfectione rkp. Překlad podle rukopisného čtení (6. řádek): [... a hned tam rychle běží, jako by trpěl <starostí> o dokonalost vlákna...] B 67a/2 Tento nedlouhý příklad je od Stratóna, Ainesidéma a Hérakleita, neboť i oni sami si všímají jednoty duše, která je rozptýlena v celém těle a všude je sama sebou jako vanutí zvuku dutinou píšťaly, a tak rozličnými způsoby vyzařuje skrze smysly, nejsouc ani tak oddělená, jako spíše rozdělená. non longe hoc exemplum est a Stratone et Aenesidemo et Heraclito. nam et ipsi unitatem animae tuentur, quae in totum corpus diffusa et ubique ipsa, velut flatus in calamo per cavernas, ita per sensualia variis modis emicet non tam concisa quam dispensata Tertullianus, De anima 14 (Viz též Sextos Empeirikos, Adversus mathematicos VII,349-350; VII,127; VII,130.) B 68 (Kahn: Appendix I) 1 [A proto Hérakleitos ony <posvátné obřady> vhodně nazýval] tišící prostředky <totiž: vztyčení obřadních fallů>, 3 [neboť utišují hrůzy a osvobozují duše od svízelností, které přináší zrození.] sc vel sc. I,11,32

39 Iamblichos, De mysteriis I,11,63 Cobet, Parthey, Diels aj.; Des Places, Bollack a Wismann; rkpp. B 69 (Kahn: Appendix I) 1 [Rozlišuji tudíž dva druhy obětních obřadů: ty první, které přísluší zcela očištěným lidem, 3 se provádějí velmi zřídkakdy] před jedním, 5 [jak říká Hérakleitos, nebo před několika málo muži; 7 druhé jsou látkové a tělesné a jsou ustaveny prostřednictvím proměny.] Iamblichos, De mysteriis V,15,12 1 rkp; 1 rkp. B 70 (Kahn LVIII) 1 [Hérakleitos pokládal lidská mínění za dětské hračky.] Iamblichos, De anima (u Stobaia, Anthologium II,1,16), fr. 429 Schleiermacher = fr. 79 Bywater B 71 (Kahn V)

40 1 [Mít na paměti také toho,] kdo zapomněl, kam vede cesta. Marcus Aurelius IV,46 většina rkpp; 1 rkp. B 72 (Kahn V) 1 S čím se zcela nepřetržitě stýkají, [s logem, který spravuje veškerenstvo,] 3 s tím se neshodují, a věci, se kterými se každý den potkávají, 5 se jim jeví cizí. Marcus Aurelius IV,46 1 rkp, Diels, Kahn; 1 rkp; vynechává 1 rkp. Pokus o rekonstrukci: 1 Zcela nepřetržitě se stýkají s řečí, se kterou se neshodují; a věci, se kterými se každý den potkávají, se jim jeví cizí. B 73 (Kahn V) 1 Nemá se jednat a mluvit jako spící, vždyť i tehdy se nám zdá, že jednáme a mluvíme.

41 Marcus Aurelius IV,46 B 74 (Kahn XIII) 1 [Mít na paměti, že] není správné být <jednat a mluvit jako> děti rodičů, 3 [prostě řečeno: tak, jak nám to bylo předáno.] sc. Marcus Aurelius IV,46 Casaubonus; Gataker; Schänkl. Rendall, Diels, Kahn; rkp. B 75 (Kahn XCI) 1 [Hérakleitos, myslím, říká, že] také spící jsou dělníky a pomocníky toho, 3 co na světě vzniká. Marcus Aurelius VI,42 3 co se na světě děje. B 76 (Kahn XLI) 1 Smrt země je stát se vodou a smrt vody je stát se vzduchem, 3 a <smrtí> vzduchu <stát se> ohněm, a naopak.

42 Marcus Aurelius IV,46 1 Smrtí země vzniká voda a smrtí vody vzniká vzduch; 3 a vzduchu oheň, a tak dokola. Varianty u jiných autorů: Smrt ohně je vznikem vzduchu a smrt vzduchu je vznikem vody. Plútarchos, De E apud Delphos 18, p. 392c Smrt ohně je vznikem vzduchu; [také oheň umírá jako živá bytost, buď že hasne proti své vůli, nebo že pohasíná sám od sebe.] Plútarchos, De primo frigido 10, p. 949a Oheň žije smrt země a vzduch žije smrt ohně, voda žije smrt vzduchu, země vody. Maximos z Tyru, Dialexeis 12,4, p. 489 Kranz se pokouší rekonstruovat z Maxima s přihlédnutím k B 36: Oheň žije smrt vody, voda žije smrt ohně nebo země, země žije smrt vody.

43 B 77 (Kahn CVIII) 1 [Hérakleitos řekl, že] pro duše je rozkoš nestávat se smrtí ve vlhkých věcech, 3 [a že rozkoší je pro ně pád do zrození. A jinde řekl:] My žijeme jejich <duší?> smrt 5 a ony žijí naši smrt. Núménios u Porfyria, De antro nympharum 10; fr. 35 Thedinga (1-5) Proklos, In Platonis rem publicam commentarii II,270.30 Winnington-Ingram (1-2) Porfyrios (ed. TLG), Bollack a Wismann, Kahn; Diels; Kranz; vynechává Schuster. Různé verze překladu: 1 [Hérakleitos řekl, že] vlhkým duším smrt nenastává jako rozkoš 3 [a že rozkoší je pro ně pád do zrození.] 1 Pro duše je to rozkoš, nikoliv smrt, když se stanou vlhkými. 3 [Rozkoší jim je pád do zrození.] Překlad (1-2) podle různých konjektur: Diels: Pro duše je to rozkoš nebo smrt, když se stanou vlhkými. Kranz: Pro duše je to rozkoš i smrt... Schuster: Pro duše je to rozkoš... Proklův text: 1 Pro duše je to smrt, [jak říká Hérakleitos,] když se stanou vlhkými. Proklos, In Platonis rem publicam commentarii II,270,30 Winnington-Ingram (Aristeidés Quintilianus, De musica II,17.89)

44 B 78 (Kahn LV) 1 Lidská povaha nemá záměry, božská však má. Kelsos u Órigena, Contra Celsum VI,12 Viz také A 16/2. B 79 (Kahn LVII) 1 Muž je daimonem shledáván dětinským, tak jako dítě mužem. Kelsos u Órigena, Contra Celsum VI,12 B 80 (Kahn LXXXII) 1 Je třeba vědět, že zápas je společný, a právo je sporem, 3 a všechno vzniká sporem a nutností. Kelsos u Órigena, Contra Celsum VI,42 (1-4) Aristotelés, Ethica Nicomachea 1155b6 (3) Viz též A 1,8 u Díogena Laertia. Diels, Kranz, Kahn; Schleiermacher; rkp. Schleiermacher, Diels (podle A 22), Kahn; rkp. Diels podle Filodéma, De pietate; rkp, Wolf, Kahn; Schuster; Bywater; Gundermann. Překladová verze závěru: 4 a jak je zapotřebí. Závěr podle kodexového čtení: 4 a je věštbami vyhlášeno.

45 [...že zápas a Zeus je totéž, jak to říká i Hérakleitos] Filodémos, De pietate 14,26 (Diels podle revize Philodemi Papyri incerti, p. 81 Gomperz) B 81 (Kahn XXVI) 1 [... příchod řečníků... <o Pýthagorovi>] Je vůdce podvodníků. Díogenés Stoik (= z Babylónu), fr. 105, in: Filodémos, Rhetorica I, coll. 56,62, p. 351 Sudh. 3 Je přední z podvodníků. 1 [Jako podvodníka označuje dovednosti slov kromě jiných i Tímaios, který píše takto:] [Tak vychází najevo i to, že Pýthagorás nebyl skutečný vynálezce] 3 <umění> podvodníků [a že ho Hérakleitos neobvinil právem, 5 nýbrž že Hérakleitos sám je chvástal.] Tímaios z Tauromenia = Timaeus Historicus, fr. 132 (Volume-Jacoby-F3b,566), in: Schol. in Eur. Hec. 131 Schwarz, Jacoby; rkpp; rkpp. Schwarz; 1 rkp; 1 rkp; Mette; Diels. Schwarz. B 82 (Kahn LVI) 1 Nejkrásnější z opic je šeredná ve srovnání s rodem lidí.

46 Platón, Hippias maior 289a Bekker, Diels, Kahn (podle B 83); rkpp; Gomperz. 2 ve srovnání s jiným pokolením. B 83 (Kahn LVI) 1 Nejmoudřejší z lidí se vůči bohu jeví jako opice [moudrostí, krásou i ve všem ostatním.] Platón, Hippias maior 289b B 84 (Kahn LII, LIII) 1 Proměňujíc se odpočívá. 2 Usilovat o totéž a <pořád> začínat je dřina. Plótínos, Enneades IV,8,1,14 1 Odpočívá tím, že (se) proměňuje. Verze překladu (tranzitivní): 1 Zatímco proměňuje, odpočívá <oheň>. Různé verze překladu 2. výroku: 2 Je namáhavé pro totéž se lopotit a začínat. 2 Usilovat o něco a zároveň tím být ovládán je dřina. 2 Je únavné se pro tytéž <věci, pány?> lopotit a být jimi ovládán. 2 Pro tytéž <lidi> je namáhavé se lopotit a být ovládán. (U Plótína jsou tyto dva původně různé výroky zařazeny hned za sebou jako příklady Hérakleitových paradoxů ohledně vztahu duše k mysli a její svébytnosti dokonce i v tělesném životě:) Vždyť Hérakleitos, který nás vybízí, abychom toto zkoumali, učí o nutných směnách (viz B 90) protikladů, mluví o cestě nahoru dolů (B 60.1) a říká, že proměňujíc se, odpočívá (B 84.1) a že usilovat o totéž a <pořád> začínat je dřina. (B 84.2). Zanechal nám tušení, opominul, aby nám ten výrok učinil zřejmým; snad proto, že my sami máme hledat, jako on sám nalezl, když hledal.

47 Plótínos, Enneades IV,8,1,11-17 B 85 (Kahn CV) 1 Bojovat s touhou je obtížné, protože když něco chce, 3 platí za to duší. Plútarchos, Amatorius 11, p. 755d (1-3) Plútarchos, De cohibenda ira 457d (1-3) Plútarchos, Vita Coriolanum 22,1 (1-3) Iamblichos, Protrepticus 21, p. 113 (1-3) Aristotelés, Ethica Eudemia 1223b23 (1 a 3) Aristotelés, Politica 1315a29 (1 a 3) Aristotelés, Ethica Nicomachea 1105a7 (1) Amatorius, De cohibenda ira, Iamblichos; Vita Corriolanum; vypouští Bollack a Wismann na základě Aristotela, Ethica Eudemia 1223b22. (Diels-Kranz: je archaická forma ) 3 platí se za to duší. 3 kupuje to za duši. B 86 (Kahn LXXXVI) 1 Skrývat [hlubiny známosti je ovšem podle Hérakleita] dobrá nedůvěra, 2 neboť díky nedůvěře unikají, aby nebyly poznávány. Kléméns Alexandrijský, Stromata V,88,5 poznámka v rkp, Stählin; rkp. Stählin z Plútarcha; rkp. Verze překladu téhož čtení (= Stählinových konjektur Klémenta): 2 neboť unikají před nedůvěrou, aby nebyly poznávány.

48 Překlad rukopisného čtení Klémenta: 1 [Hlubiny známosti je ovšem podle Hérakleita <třeba, lépe>] skrývat dobrou nedůvěrou, 2 neboť nedůvěra uniká, aby se nepoznávalo. [Mnohé z božských věcí však podle Hérakleita] 2 díky nedůvěře unikají, aby nebyly poznávány. Plútarchos, Vita Coriolanum 38 rkp, Bywater, Diels; rkpp, Kahn, Bollack-Wismann; většina rkp; 1 rkp. Překlad jiného čtení Plútarcha (Kahn, Bollack-Wismann): 2 nedůvěra uniká před poznáním. B 87 (Kahn LX) 1 Hloupý člověk se rád rozechvívá nad každou řečí. Plútarchos, Quomodo adolescens poetas audire debeat (= De audiendis poëtis) 28d 1 Hloupý člověk se rád nechává každou řečí vychovávat. Plútarchos, De recta ratione audiendi 41a 1 Hloupý člověk se rád nechává vzdělávat každou řečí. část rkpp Quomodo adolescens... 28d, Kahn, Bollack a Wismann, Xylander jako oprava 41d na základě 28d, tak i Diels, Kranz; ostatní rkpp Quomodo adolescens... 28d; rkpp De recta ratione audiendi 41a. B 88 (Kahn XCIII) 1 Totéž je uvnitř: živé i mrtvé, 3 probuzené i spící,

49 mladé i staré. 5 Jedno je převrácením toho druhého, a to druhé zas převrácením toho prvního. Plútarchos, Consolatio ad Apollonium 10, p. 106e (Náznak parafráze: Plútarchos, De E apud Delphos 18, p. 392cd) 1 rkp, Babbitt, Bollack a Wismann; 2 rkpp, Diels, Kahn. Reiske, Babbit, Diels, Kahn, Bollack a Wismann. rkp, Babbitt, Kahn; 3 rkpp, Diels. vynechává Schleiermacher, Wilamowitz (považují za Plútarchovo). B 89 (Kahn VI) 1 Probuzeným je svět jeden a společný, avšak každý ze spících se obrací k vlastnímu. Plútarchos, De superstitione 3, p. 166c 1 rkp, Bollack-Wismann, připouští Kranz; ostatní rkpp, Diels, Kahn, Marcovich, Robinson, Conche. (Diels a Kranz považují 2. řádek za Plútarchův text, Kahn celý zlomek.) B 90 (Kahn XL) 1 Všechno se směňuje za oheň a oheň za všechno, 3 jako zboží za zlato a zlato za zboží. Plútarchos, De E apud Delphos 8, p. 388e rkpp, Bollack-Wismann; 1 rkp; Diels, Kahn; Sieveking.

50 Bernardakis, Diels, Kahn; 1 rkp; 1 rkp. 1 Směnou ohně je všechno, [říká Hérakleitos]. Díogenés Laertios, Vitae philosophorum IX,8 = A 1,8 (viz též A 1,7) Simplikios, In Aristotelis Physicorum libros commentaria 23,38 (Vol. IX, p. 24.4-8 Diels) = Theofrastos, Physicorum opiniones fr. 1, D. 475 = Kahn XLIII B = část A 5/2 1 [Hérakleitos... učí o nutných] směnách [protikladů...] Plótínos, Enneades IV,8,1,12 (viz B 84.1) B 91 (Kahn LI) 1 Nelze dvakrát vstoupit do téže řeky, [podle Hérakleita, 3 ani se nelze dvakrát dotknout smrtelné bytosti v témže stavu, neboť ta se hbitou a rychlou proměnou] 5 rozptyluje a znovu shromažďuje. [A vlastně se ani nespojuje znovu a někdy později, 7 ale spíše se zároveň spojuje i opouští,] přichází i odchází. Plútarchos, De E apud Delphos 18, p. 392b (1-8) Plútarchos, De sera numinis vindicta 559c (parafráze 1) Platón, Cratylus 402a = A 6/1 (1) Aristotelés, Metaphysica III,1010a14 (1) Viz též A 1,8 u Díogena Laertia; A 10/1 (Platón, Sophista).

51 Diels, Kranz; rkpp, Kahn. Za podmět těchto slov považuje Diels, bůh, analogicky k Epist. Heracl. 6: - Bůh ve světě léčí veliká tělesa živlů (nebeská tělesa?). Vyrovnává jejich neuměřenost... spojuje (smiřuje?) rozptýlené... [Všechno prochází a nic nezůstává, a když všechno, co je, připodobňuje k proudu řeky, praví:] 1 Dvakrát do téže řeky bys nevstoupil. [Všechno pomíjí a nic netrvá...] Platón, Cratylus 402a = A 6/1 1 Dvakrát do téže řeky nelze vstoupit. Aristotelés, Metaphysica III, p. 1010a14 Analogie Grégoria z Nazianzu (nejmenuje Hérakleita): [Nic není stálé. Jsem proudem špinavé řeky, neustále přitékám, nemám v sobě nic ustaveného.] Grégorios z Nazianzu, De humana natura 27, in: Carmina moralia 1,2,14; Migne PG 37, p. 757,11 (Hürt to pokládá za inspirované Hérakleitem.) B 92 (Kahn XXXIV) 1 Když Sibylla šílejícími ústy vykřikuje výroky, jež [podle Hérakleita] nejsou k smíchu, 3 nejsou líbivé, ani příjemné, 5 působením boha dosahuje hlasem tisíce let.

52 Plútarchos, De Pythiae oraculis 6, p. 378a (Srov. tamtéž 406a; Amatorius 763a.) 1 Sibylla šílejícími ústy pronáší [podle Hérakleita] výroky naprosto neveselé, 3 nepřikrášlené a nenalíčené, 5 a přesto zásluhou boha dosahuje svým hlasem tisíců let. B 93 (Kahn XXXIII) 1 Vládce, jehož věštírna je v Delfách: ani nemluví, 3 ani neskrývá, nýbrž dává znamení. Plútarchos, De Pythiae oraculis 21, p. 404d (1-4) Stobaios, Anthologium III,1,199 (1-4) Iamblichos, Epistula ad Dexippum; u Stobaia, Anthologium II,2,5 (parafráze 2-4) Iamblichos, De mysteriis III,15 (parafráze 2-4) Turnebus, Diels, Kahn, Sieveking; 2 rkpp. B 94 (Kahn XLIV) 1 Slunce nepřekročí <své> míry, jinak by je vyhledaly Erínye, 3 pomocnice Diké. Plútarchos, De exilio 11, p. 604a Parafráze: Plútarchos, De Iside et Osiride, p. 370d Filodémos, De pietate 6a, p. 70 Gomperz (parafráze 2-3) B 95 (Kahn CVII)

53 1 Neučenost je lepší skrývat. Plútarchos, De recta ratione audiendi 43d Plútarchos, An virtus doceri possit 439d <Simonidés:> 1 [Vždyť] neučenost je lepší skrývat, [jak říká Hérakleitos,] [je to však těžké při zábavě a při víně.] Plútarchos, Quaestiones convivales III,1, p. 644f [Skrývat neučenost je lepší než se s ní vychloubat.] Stobaios, Anthologium I,175 (= zrušený Hérakleitův zlomek B 109 Diels) B 96 (Kahn LXXXVIII) 1 Mrtvoly jsou k vyhození spíše nežli hnůj. Strabón, Geographica XVI,26,784 Plútarchos, Quaestiones convivales IV,4,3, p. 669a Kelsos u Órigena, Contra Celsum V,14,20 Plótínos, Enneades V,1,2,42 Mrtvoly vyhazovat spíše než výkaly! B 97 (Kahn LXI) 1 Psi štěkají na toho, koho nepoznávají. Plútarchos, An seni respublica gerenda sit 7, p. 787c rkp, Kahn; Wakefield, Diels; rkp, Kahn; Wilamowitz; Diels.

54 Překlad podle rkp: 1 Psi totiž také štěkají na toho, koho nepoznávají. B 98 (Kahn CXI) 1 Duše jsou cítit po Hádu. Plútarchos, De facie in orbe lunae 28, p. 943e Duše čichají k Hádu. B 99 (Kahn XLVI) 1 Kdyby nebylo Slunce a záleželo by <jen> na ostatních hvězdách, měli bychom tmu. Plútarchos, De fortune 98c Viz též A 1,10 u Díogena Laertia. 1 Kdyby nebylo Slunce, byla by tma. Plútarchos, Aquane an ignis sit utilior 7, p. 957a6 1 Kdyby nebylo Slunce a záleželo by <jen> na ostatních hvězdách, byla by úplná noc. Kléméns Alexandrijský, Protrepticus 113,3 B 100 (Kahn XLII A) 1 [Hranice a oběhy: Slunce,

55 3 které je jejich dozorcem a strážcem, aby vymezovalo, rozsuzovalo, ukazovalo a vyjevovalo proměny a] 5 doby, které všechno přinášejí, [jak říká Hérakleitos, 7 se stává pomocníkem vládce a prvotního boha, v nikoli bezcenných a nicotných věcech, nýbrž ve věcech největších a nejdůležitějších.] Plútarchos, Platonicae quaestiones 8,4, p. 1007d Viz též A 1,10 u Díogena Laertia. (Kahn XLII B) [Všechno, co doby přinášejí a země živí.] Plútarchos, De defectu oraculorum 416a... a země vydává. B 101 (Kahn XXVIII) 1 Prohledal jsem sebe sama. Plútarchos, Adversus Colotem 20, p. 1118c Iúlianos, Orationes VI, p. 1085a Suidás, Lexicon, s.v. Plótínos, Enneades V,9,5,29 Verze překladu (gnómický aorist): 1 Hledám sebe sama.