Kristýnka 14 - Víkendový výlet

Podobné dokumenty
Proč si všichni na střední musí připadat jako králové nebo královny?

Bůh to zařídí? Miroslav Krejčí ilustrace Miroslav krejčí starší. Ukázka knihy z internetového knihkupectví

2. Kapitola - Útěk. Kurtis:,,Mě se neptej..." Já:,,A jak ale mohl vzít roha?"

A jakmile stanula nad bílou kaluží, jasné světlo rázem zhaslo. Dívka se souhlasně podívala na svůj stín. Dobrá práce, řekla mu.

JAOS. povídka na pokračování pro kroužek robotiky (pro děti 8 12 let)

Copyright Eric Kahn Gale, 2011, 2013 Translation Květa Kaláčková, 2013 Nakladatelství JOTA, s. r. o., 2013 ISBN

Sam si o tom chtěl promluvit. Meredith nechtěla. Sam

m.cajthaml Na odstřel

Naruto Násilná Sakura. Napsal uživatel Wiggin Úterý, 24 Červenec :10 - Aktualizováno Úterý, 24 Červenec :19



1. kapitola. Najednou se odněkud přiřítil chlapec, o něco málo starší, než já. Co tu děláš? zeptal se překvapeně.

Kapitola IV. Mezizemí

PES V NEBI. Dobrý den, povídá muž. Copak to tady prosím je?

Josífek byl už opravdový školák,

Klasické pohádky. Medvídek Pú. Page 1/5

Korpus fikčních narativů

14 16 KH CS-C

1. kapitola (Petra) No, já sama nevím, jak se ta zastávka jmenuje vím jen, že to kousek od Řešovské.

Tohle byla jedna z mnoha etap jejího života, která měla brzy skončit. Alespoň tak jsem to vnímala a bála se toho, že to skončí příliš brzy.

Trpaslíci se vraceli domů po celodenní dřině v diamantových dolech.

Samuel van Tongel. Nevinnosti I

A Vike šel domů a vysadil dveře hlavního vchodu. Pak ohnul dvě pružné, pevné mladé břízky, které stá-

Pravidla přátelství. Na motivy úspěšného seriálu od Disney Channel


Ahoj kamarádi, pokud mě ještě neznáte, jmenuji se Foxík. A hrozně rád bych byl vaším kamarádem. Mohli bychom si spolu povídat o tom, co jsme zažili a

Byl jednou jeden princ. Janči se jmenoval. A ten princ Janči byl chudý. Nebydlel v zámku, ale ve vesnici

Deník,,správnýho psa

ČTVRTÁ ITERACE. Nevyhnutelně se začnou vynořovat základní nestability. IAN MALCOLM

Ano, které otevírá dveře

Co byste o této dívce řekli?

Od chvíle, kdy se na ně podívala naposledy, neuplynuly ještě ani dvě minuty. Měla pocit, jako by se ocitla v nějaké časové pasti.

Fialová holčička ZŠ Kamenice Barbora Koppová


Žába 92 / 93. zahrada.indd :26:09

Deník mých kachních let. Září. 10. září

to byla jsem starší. Člověk stárne každým dnem, ale to hle bylo jiné, horší, definovatelné. Bylo mi osmnáct. A tolik Edwardovi nikdy nebude.

Sexuální fantasie. Valentová a Kateřina Klapilová

duly. Mohutná loď se naklonila na stranu, jako by jí zmítala bouře. Z paluby se ozývaly hlasité povely a pobíhaly po ní temné postavy, rozčileně

Bertil stál u okna a díval se ven. Začalo se smrákat. Venku byla mlha, zima a ošklivo. Bertil čekal na maminku a na tatínka, až se vrátí domů.

No dobře, je pravda, že není ani nudný. V tu chvíli přišla do třídy Margaretina učitelka, aby si promluvila s naším učitelem, což bylo dobré, protože

Když jsem mámě říkala, že by měla jít za svým snem a otevřít si vlastní pekařství, vůbec jsem si neuvědomila, že se kvůli tomu budu muset stěhovat,

Podívejte se na Měsíc, vypadá jako písmenko D, zavolal Lukáš.

Byla to láska. Kytička milostné poezie. Obsah: Když jsem byla hodně malá. Pomalu vrůstám do tebe. Kdybych to dovedl. Byla to láska.

něco přišlo. Začali tedy spolu hovořit o všem možném, co je napadlo, nikoliv ale o moři, o ostrově a o muminím

Comenius meeting Dánsko Svendborg. Finsko Itálie Island Dánsko Česká republika

MARTIN SICHINGER SMRT KRÁLE ŠUMAVY DO NITRA HOR PO DÁVNÝCH STEZKÁCH KE STARÝM PŘÍBĚHŮM 65. POLE

Jak tak bloudila lesem, objevila se před ní najednou babička. Byla celá shrbená, na zádech nesla dříví a samotnou ji nohy sotva nesly.

Zuzana Pospíšilová ilustroval Drahomír Trsťan

Adaptační pobyt 6.B 26/2015. Penzion Jana - Mlýnky

GIO: PŘÍBĚH AFRICKÉHO CHLAPCE

Zájezd jižní Anglie

Wendy čekala před domovními dveřmi své učitelky

Potrestat nebo nepotrestat

Růžová víla jde do města

linka pomoci Čekáte nečekaně dítě? Poradna (nejen) pro ženy v tísni Celostátní linka pomoci:

Večer Pufík obcházel záhony modrých růží na zahradě a čekal na Pepíka. Jenže ten měl zpoždění, a tak si Pufík řekl, že mezitím něco napíše do své

Příspěvek č. 21 Setkávání se smrtí

Titul: TV_1303_Duchovné praktikovanie a úprimnosť pomáhajú planéte_iii Zdravím, Mistryně! (Ahoj.) Ano?

Přijeli jsme na tábor asi v 17 hodin a Upírovo strejda s Upírem a Žralokem už tam byli a sekali trávu sekačkou, co byla Upírovo strejdy, protože tu

Kapitola 1. Kjell-Ove nasával vůni šampónu a předstíral, že je všechno jinak. Na co myslíš? zeptala se Mirjam a zvedla hlavu z jeho ramene.

Legenda o třech stromech

Ondřej, mamka a děda Meda se třemi psy

Řehořovi bylo jasné, co Markétka zamýšlí, chce odvést matku do bezpečí a jeho pak zahnat ze stěny dolů. Ale jen ať si to zkusí! Řehoř sedí na svém

Pohádkové povídání. - pro děti i dospělé -

Nejdřív mysli, potom běž! říkával strýček Šmajda

Binky a kouzelná kniha Binky and the Book of Spells

Julinka a její zvířátka Prázdninový zvěřinec

Ahoj kamarádi, rok se s rokem sešel a v našem lese je bílo až oči přecházejí. Všechny stromy se oblékly do nadýchaných jiskřivých kabátů, na kterých

LAURA MARX FITZGERALDOVÁ

Otevře dveře. aby mohli jít se mnou.

Vypravování. Metodický pokyn. Číslo projektu Kódování materiálu Označení materiálu Název školy Autor Anotace

Školní výlet do Norska

Figuriny. "Ha-ha-ha! " začala se řehotat Katarina,když ožila. "Hi-hi-hi!" odpovědi se jí dostalo od Anabely.

košili a koženou vestu s přiléhavými, obtaženými kalhotami a měkkými botami, které vypadaly jako trepky. Frankie měl červenou tuniku, kterou volně

1. KAPITOLA. Pýcha předchází pád

Pod Kingstonem. Mobil hlasitě zapípal.

ALBATROS MaS ve skole_ _cz.indd :30:45

Jediné dovolené, o kterých vážně chci něco slyšet, jsou ty, co se NEPOVEDLY. To mi potom aspoň není líto, oč jsem přišel.

ISBN

Ahoj, řekl Jeník. Ahoj, řekla Sylva. Sedli si vedle sebe na zídku před domem a klátili nohama.

Příběhy se šťastným koncem Zapomenuté jehňátko

Rovnoměrný pohyb III

Literární druhy a žánry

Jakmile Theo odešel ze soudní budovy, vrátil se do reality. Kapitola 15

Žíjky, Zdeňka Hlavatá 2013

Bože můj! Proč jsi mne opustil?

ČTVRTLETNÍK ZÁKLADNÍ ŠKOLY STRÁŽ NAD NISOU Č. 10 ÚNOR DUBEN 2015

rukavicemi na Maxe, Frankieho domácího mazlíčka. Ten spal, stočený na konci pohovky. Stejně si myslím, že psi by měli spát v pelechu.

Kristýnka 21 - Hrátky v koupelně

Erik vypjal hru, upravil si baseballovou čepici a vyrazil dlouhými kroky otevřenou branou dovnitř.

na jeho límci. Mnohokrát jsem vynesla

Nástrahy lesa 147 Nejkrásnější drahokam 165 Nečekaný talent 183 Bella a tajemná příšera 201 Pouštní závod 217 Princezna od narození 233 Velká kocouří

Daniela Kováøová MINUTOVÉ POVÍDKY

poznejbibli biblické příběhy pro děti

Autoři sborníku: Děti ZŠ Prostějov, Dr. Horáka 24 a klienti Centra sociálních služeb v Prostějově, Lidická 86 Školní rok: 2017/2018

Dokonale jsem si všechno připravil, včetně příchodu do třídy. Musel jsem zvolit správný krok. Sebejistý a cílevědomý. Když jsem si o víkendu

Jaká část těla tě nejvíc vzrušuje?

žonglovala s míčem. Když se objevil Frankie, otočila se a vystřelila míč nízkým obloučkem na Charlieho. Ten se stále ještě rozcvičoval, ale bleskově

Myši vzhůru nohama. podle Roalda Dahla

Transkript:

Kristýnka 14 - Víkendový výlet Trysky Po posledním zážitku s Týnkou jsem přemýšlel, jak jí to vrátit. To, jak si mě naposledy vychutnala, nemohlo zůstat bez odplaty. Věděl jsem, že přes týden na sebe mít čas nebudeme, protože ona měla mít odpolední. Začalo to jednou takovou nevinnou esemeskou, kterou mi poslala. Jezdíš na kole? Samozřejmě, že jako správný chlap se přece od ní nenechám zahanbit. Jezdím. Proč se ptáš? Odpověď na sebe nenechala dlouho čekat. A máš něco v plánu na víkend? Pokud vím, tak mám o víkendu volno. Tak v tom případě si na víkend nic neplánuj a v pátek ve čtyři tě čekám na nádraží i s kolem. Návrat bude v neděli večer, tak s tím počítej. Rozkaz, odepsal jsem, protože na to se nedalo nic jiného říct. Neustále jsem přemýšlel, co na mě zase chystá. Bylo úterý odpoledne a já měl tak vlastně jen dva dny dát kolo do pořádku. Navíc, už rok jsem na něm neseděl. Ze sklepa jsem vyndal kolo a začal ho kontrolovat. Všechno namazat, zkontrolovat brzdy a pláště, nachystat rezervní duše a nářadí. Skončil jsem v devět večer. Zbývalo mi ještě uklidit kolo, nářadí, vysprchovat se a zalézt do postele. Druhý den, když jsem se vrátil z práce domů, jsem rovnou nasedl na kolo a vyrazil na menší projížďku. Netušil jsem, co mě o víkendu čeká, tak jsem se chtěl alespoň trošku připravit. Vypadalo by hodně špatně, kdybych v pátek měl sednout na kolo a neujel bych ani pár metrů. Bylo mi jasné, že to za dva dny nezachráním, ale snad se alespoň neznemožním. Ještě ve čtvrtek večer jsem si od kamaráda půjčil tašky na kolo, abych nemusel všechno mít v batohu. Nadešel pátek, den našeho výletu. Ráno jsem popadl batoh, tašky na kolo, vyndal kolo ze sklepa a vyrazil na nádraží. V práci jsem to nějak přestál, ale za moc to nestálo, spousta nudné práce. Přesto, že jsem se celou dobu snažil z Kristýnky vytáhnout, kam pojedeme, nic mi neřekla. Naštěstí už byl čas zamířit na nádraží. Sedl jsem na kolo a vyrazil. Na nádraží jsem přemýšlel, co dál. Netušil jsem, kam si koupit lístek. Chvíli jsem tam jen tak postával. Pak jsem vytáhl z kapsy telefon, abych napsal Kristýnce. Zjistil jsem, že už od ní mám zprávu, ani jsem nezaregistroval, že mi napsala, vůbec jsem to neslyšel. Až přijdeš na nádraží, tak jdi rovnou na třetí nástupiště, tam najdi vagón s oddílem pro kola a rovnou nastup. Sejdeme se tam. Nemusíš se bát, lístek pro tebe mám. A poslední věc, nekoukej prosím na to, kam ten vlak jede. Už jsem na nádraží a mířím k vlaku. Doufám, že brzy dorazíš, odepsal jsem. Odpověď přišla téměř okamžitě: To je fajn. Já jsem zrovna chtěla nastoupit. Počkám na tebe. Vynesl jsem kolo na nástupiště a tam už na mě Kristýnka mávala. Zamířil jsem rovnou k ní. Ahoj, pozdravil jsem ji. Ahoj, odpověděla, objala mě a políbila. Pomůžeš mi s tím kolem? ptala se. Jasně, odvětil jsem a naložil obě kola do vlaku a společně jsme se usadili na sedačku. Tak kam jedeme? vyzvídal jsem. Uvidíš, už se brzy dočkáš.

Cestou jsme si povídali o všem možném a čas příjemně ubíhal. Najednou se zvedla a povídá: Už je čas, vystupujem. Trochu zmateně jsem se na ní podíval a vyrazil za ní. Vlak zastavil, já vyndal kola a společně jsme vyšli před nádraží. Otočil jsem se na ní a zeptal se: Kam dál? Uvidíš, nasedni a pojeď za mnou. Neodporoval jsem a vyrazil za ní. Myslel jsem, že jedem jen kousek, ale po pár kilometrech mi začalo být jasné, že to asi nebude jen kousek. Jak daleko jedem? Neboj, není to daleko. Vždyť jsi říkal, že na kole jezdíš. To jo, to jezdím. Obvykle tak 20 až 30 kilometrů, ale převážně po rovině. Jen letos jsem na kole ještě neseděl. Aha, tak to jo. No do místa určení nám zbývá, tak 15 kilometrů. To je v pohodě, když to nebude do kopce. Neboj, dneska ne. Tak se mě drž, zakončila debatu a šlápla do pedálů. Musel jsem přidat, abych jí stačil, ale stálo to za to. Sledovat tu její vyšpulenou prdelku a pravidelný pohyb štíhlých nohou. Už mi bylo jasné, kde vzala tu vysportovanou postavičku. S pohledem na ten pevný zadeček ubíhaly zbývající kilometry rychleji. Dorazili jsme k takovému malému penzionu. Sesedat, už jsme tady, zavelela Kristýnka. Rozkaz, zastavil jsem a s úlevou sesedl z kola. Zatím, co jsem ukládal kola, byla už na recepci, aby nás ubytovala. Po chvíli přišla, aby mi pomohla s věcmi. Nahoru do patra do pokoje, šla přede mnou. Netuším, jak to dělala ani, jestli to dělala schválně, ale to svůdné pohupování boků bylo vzrušující. Ač jsem byl vysílený a unavený, stál jsem v pozoru. Otevřela dveře a vešli jsme do pokoje. Složil jsem tašky do skříně a zálibně se zahleděl na postel. Tak na to ani nemysli, se smíchem se mi ozvalo za zády. Jak můžeš vědět, na co myslím? No, už tě trochu znám. A navíc ten tvůj pohled je výmluvný, ostatně nejen ten pohled. Aha, to zase vypadá na tu ženskou intuici, viď. Přesně tak. Takže na postel teď zapomeň, nejdřív sprcha a pak nás čeká večeře. To nezní špatně. Než jsem se stihl zeptat, kdo jde první do sprchy, zmizela v koupelně. Hmm, asi nemá cenu se ptát, kdo půjde první, řekl jsem si pro sebe. Ponořil jsem se do skříně a chystal si věci na večer. Usadil jsem se na posteli, když v tom sprcha utichla. Otočil jsem se směrem ke koupelně a pohledem hypnotizoval dveře. Ještě chvíli se nic nedělo. Pak se otevřely dveře. Na zárubni dveří se objevily prstíky. Za prstíky se začala ukazovat odhalená nožka. Od prstů, přes lýtko a koleno až do půlky stehna. Zpozoroval jsem stékající kapku. Zanechávala za sebou vlhkou cestičku. Najednou mi vyschlo v ústech. Z koupelny vyšla Kristýnka zahalená jen do ručníků. Jeden obtočený kolem těla, v druhém měla zamotané vlasy. Šla směrem k posteli. Ručník omotaný kolem těla jí začal slézat. Čekal jsem, jestli ho nechá spadnout. Místo toho, ho povytáhla zpět nahoru a pevněji přitáhla. To způsobilo odhalení kousku její rozkošné prdelky. Lačně jsem ji pozoroval, když se skláněla nad svou tašku, aby si vylovila něco na sebe. Nekoukej na mě tak a mazej do sprchy. Ač nerad, poslechl jsem a vyrazil do koupelny. Teplá voda odplavovala z mého těla nejen pot a špínu z cesty, ale i únavu. Bylo to příjemné. Po patnácti minutách jsem konečně vylezl z koupelny. Napodobil jsem ji v tom, že jsem měl na sobě také jen ručník. Rovnou jsem zamířil k připravenému oblečení.

Tak jak se ti líbím? ozvalo se z postele, na kterou jsem se před tím ani nepodíval. Už, už jsem měl na jazyku automatickou odpověď, když v tom jsem se otočil. Očekával jsem, že bude mít na sobě nějaké šaty, že bude připravená na slibovanou večeři. Místo toho měla na sobě lehkou průsvitnou košilku. Nebyl jsem schopen slova. Tak co? Nechceš si jít lehnout ke mně? lákala mě k sobě. Nabídce se nedalo odolat. Udělal jsem tři kroky a už jsem si lehal k ní na postel. Ještě nám tady něco překáží, řekla a rukou už rozmotávala ručník kolem mého těla. Než jsem se nadál, rukou zpracovávala můj penis. Chtěl jsem se zapojit alespoň rukou. Ale ani to mi nebylo dovoleno. Něžně odsunula mou ruku a zavrtěla hlavou. Nechal jsem to tedy být a užíval si její péči. Přisunula se ke mně blíž. Přehodila svou nožku přes mou, cítil jsem na stehně její vlhkou rozpálenou kundičku. Sáhla za sebe, vylovila kondom, rozbalila ho a nasadila mi ho. Ještě se kousek posunula tak, až nade mnou klečela a její prcinka se dotýkala špičky mého kopí. Pomalu dosedala a já se nořil do hlubin jejího těla. Sklonila se, políbila mě a chytla za hlavou mé ruce. Cítil jsem na hrudi její ňadra, její ztuhlé bradavky, mě přes tenkou látku košilku příjemně tlačily. Zvolna se na mě pohybovala. Oddávali jsme se láskyplnému milování. Byl to stav, kdy jsme se plně oddali tomu druhému. Záleželo nám na uspokojení toho druhého více než na vlastním. Její mušlička mi vycházela vstříc rychleji a rychleji. Něžné a pomalé milování získávalo na vášnivosti. Nejen vzdechy, ale i vůně našich pohlaví a zpocených těl naplnily pokoj. Beze slova jsme se oddávali našim hrátkám. Oba jsme se blížili k vrcholu. Ještě jeden, dva pohyby a pak naposledy dosedla. Zaklonila hlavu a z úst jí vyšel dlouhý vzdech. Její prožitek dovedl na vrchol i mne. Kristýnka se sklonila a položila se na mě. S hlavou na mém rameni téměř usínala. Pohladil jsem ji po tváři a políbil ji. Počkej, měla by ses zvednout A proč? ptala se. Mohla by se stát nehoda. A to by ti tolik vadilo? zkoušela to na mě. Se zavřenýma očima jsem o tom mlčky přemýšlel. Tak co? Vadilo by to? dožadovala se odpovědi. Já vlastně ani nevím, řekl jsem po pravdě, Kdyby se to stalo, tak se to stane. Rozhodně to nebude žádná tragédie. To sice není odpověď, kterou bych ráda slyšela, ale i tak dobrá, usmála se a začala se zvedat. Sáhl jsem mezi naše těla a přidržel použitý kondom, aby nedopatřením nesklouzl. Když se zvedla, dali jsme se oba do pořádku, oblékli se a vyrazili na večeři. Seděli jsme se u večeře, popíjeli víno a povídali si. Já z ní celou dobu nemohl spustit oči. Týnka si totiž na sebe vzala přiléhavé tričko a krátkou sukni. Jestli měla kalhotky, jsem nezjišťoval, stačilo, že šla bez podprsenky. Pod tričkem se jí zřetelně rýsovaly bradavky, a když jsem se pozorně zadíval, rozeznal jsem i dvorce. Celou dobu až k dezertu jsem sbíral odvahu se jí zeptat na to, na co jsme narazili v posteli. Můžu se tě na něco zeptat? začal jsem opatrně. Můžeš. Je na tobě vidět, že ti celý večer něco vrtá hlavou. Když já nevím, jak s tím začít. Tak se neboj a ptej se. Fajn. Stejně by na to jednou došlo a vzhledem k tomu, jak se chováme, bude dobré to probrat, řekl jsem a nadechl se k pokračování, Jestlis to myslela vážně, že bys chtěla se mnou děti. Myslela. Ty seš si nějak jistá. Tohle tvrdit po měsíci chození je dost odvážné, vždyť mě skoro vůbec neznáš. Odvážné možná, ale já jsem si jistá. To, jak ses zachoval na prvním rande, které jsem zkazila, mi řeklo vše.

A co když to bylo jen kvůli sexu? Dlouze a zkoumavě se mi zadívala do očí. Ten pohled jsem cítil až v žaludku. Pomalu jsem se v tom pohledu ztrácel, ale neuhnul jsem. Nebylo, řekla rozhodně. Na to se nedalo nic říct. A ty bys děti se mnou nechtěl? pokračoval v tématu. Chvíli jsem přemýšlel, jak vhodně zformulovat odpověď. Když jsem se neměl k odpovědi, trochu se ke mně naklonila a maličko vypnula hrudník. V tu chvíli bych jí odsouhlasil úplně všechno. Kdybych měl mít teď s někým děti, tak jedinou vhodnou kandidátkou bys byla ty. Jen mi připadá, že po měsíci je to hodně brzy. Tak to mě těší. Dojedli jsme a dopili a vyrazili zpátky na pokoj. Sotva za námi zaklaply dveře, vjela mi oběma rukama do vlasů, přitáhla si mou hlavu a přisála se na mé rty. Zvedla jednu nožku a obtočila mi ji kolem boků. Aby neupadla, musel jsem ji přidržovat za zadeček. Sukně se jí vyhrnula nahoru, kalhotky samozřejmě neměla. Chci se s tebou pomilovat, šeptala mi do ucha mezi polibky. Taky tě moc chci, oplácel jsem jí veškerou něhu. Rukama jsem ji hladil po zádech a vyhrnoval ji tričko. Jen zvedla ruce, abych jí ho přetáhl přes hlavu. Rozepnout sukni pak bylo dílem okamžiku. Ani na mě nevydrželo oblečení o moc déle. S knoflíky na košili se nezdržovala, prostě jen zabrala a košile letěla k zemi, ani jeden knoflík neutrhla. V rychlosti ze mne stáhla i ten zbytek a znovu se ke mně přitiskla. Tentokrát už to bylo tělo na tělo. Chtěl ji nasměrovat k posteli. Ne, já to chci tady a teď, a začala rukou zpracovávat můj tvrdý nástroj. Ale, chtěl jsem protestovat. Pšššš, dala mi prst na ústa, já vím, já to chci takhle, bez ochrany. Vážně? ujišťoval jsem se. Vážně, přikývla, věřím, že se ovládneš a včas ho vyndáš. To už měla opět ruce kolem mého krku a nohama obtáčela mé boky. Přidržoval jsem ji za zadeček a opíral ji o zeď. Když ucítila špičku mého kopí na své zmáčené pochvičce, zabrala nohama. Vklouzl jsem do ní až po kořen. V očích se jí zračila rozkoš z toho nenadálého vyplnění. Snažil jsem se ji pomalu protahovat, moc to nešlo a navíc to bylo i celkem nepohodlné. Kristýnka se mě držela jako klíště, tak nebyl problém, abych ji odnesl na postel. Jakmile ucítila, že leží na posteli, uvolnila se a sevření povolilo. Měl jsem volné pole působnosti. Změnil jsem pozici. Klečel jsem u ní, zatím co si tiskla pokrčené nohy k tělu. Položil jsem jí ruce na stehna a přiměl ji pořádně roztáhnout nohy. Její prcinka se objevila v celé své kráse. Nádherně lesklá její šťávičkou. Pravidelnými tahy jsem plenil její lůno. S každým přírazem hlasitě hekla. Zrychloval jsem. Jednotlivé vzdechy se slily dohromady. Hekala a sténala. Já jsem zatínal zuby, ve snaze oddálit své vyvrcholení. Kam to chceš? zeptal jsem, když se mi to blížilo, nepřestával jsem však přirážet. Nejradši aahhh bych to oohhh dovnitř aaahhh, snažila se mi mezi vzdechy odpovědět. To jako vážně? ujišťoval jsem se. Jen přikývla a pak pokračovala: Ale na aaahhh bříško ohhh to bude V tom jsem z ní vyklouzl. Bylo to v poslední chvíli. Prvním výstřikem jsem trefil klitoris. Byla to pro ni asi poslední kapka do poháru vzrušení, protože v tom se začala zmítat v orgasmu. Zbytek spermatu jí pokrýval bříško a v pupíku jí tvořil malé bílé jezírko. Padl jsem na postel vedle ní, vysílený a vyšťavený. Jen jsem na ni koukal. Prstem stírala mou tekutinu, která jí stékala po lapličkách. Ještě jsem zaslechl, jak řekla: To bylo úžasné. Mnohem lepší než s kondomem, už abychom to takhle

mohli dělat bez rizika. Pak se ke mně celá ulepená přitulila a já usnul. Ranní probuzení bylo zvláštní. Zdál se mi totiž erotický sen. Seděl jsem v pokoji na židli, hrála hudba a přede mnou se tančila holka. Její smyslné pohyby byly vzrušující. Můj penis se probouzel k životu. Dívka se ke mně přiblížila. Vrtěla se nade mnou, zadečkem kroužila v mém klíně a přitom postupně odhazovala oblečení. Nakonec byla úplně nahá, rukama bloudila po svém těle a dávala mi nakouknout i do svých nejintimnějších míst. V tom jsem byl nahý i já. Ona si na mne sedla. Vlnila se do rytmu hudby. Bylo to jako doopravdy. Cítil jsem její vůni, vlhkost jejího klína, slyšel jsem její vzdychání. Blížil jsem se k vrcholu, když jsem ucítil, jak se mi její nehty zarývají do hrudníku. Ta trocha bolesti mě probudila. Otevřel jsem oči a spatřil nad sebou Kristýnku. Nebyl to tak docela sen, Kristýnka na mě seděla a lehce se pohupovala s rukama zapřenýma v místech, kde jsem cítil bolest. Pevně semknuté rty prozrazovaly snahu o umlčení vzdechů. Tempo se trochu zrychlilo. Už se to nedalo zadržet. Uvolnil jsem se a nechal tomu volný průběh. Životodárná tekutina opouštěla mé tělo v několika mocných dávkách a plnila kondom, o kterém jsem až dosud neměl téměř ani tušení. Týnce už také mnoho nezbývalo, stačilo jen několik pohybů na mém uvadajícím bojovníkovi a prožila své tiché ranní vyvrcholení. Uspokojená si lehla vedle mě. Víš, že by se tohle dalo považovat za znásilnění? ptal jsem se jí. A co? Nevypadals, že by se ti to nelíbilo nebo, že by ses nějak bránil. To ne, připustil jsem, já proti takovému znásilňování od tebe nic nemám. Tak vidíš, tak si nestěžuj. Já si nestěžuju, já se jen zeptal. No dobrá. Vždyť mi to můžeš někdy oplatit. Taková výzva se nedala odmítnout. Jen to dořekla, už jsem v hlavě pomalu spřádal plány. Tak vstávej, čeká nás snídaně. No dobře, už se zvedám. Dali jsme se do pořádku a sešli dolů na snídani. Po snídani jsme sedli na kola a vyrazili poznávat místní krásy. Mě samozřejmě spíš zajímaly krásy, které se vyskytovaly přímo přede mnou. Kristýnka naplánovala na dnešek návštěvu dvou okolních památek, jeden hrad a jeden zámek. Unavující vyjížďka za kulturou byla přerušována občasnými zastávkami na občerstvení. Díky tempu, které Týnka udržovala celý den, jsem se po návratu zvládl sotva vysprchovat a dobelhat se na večeři. Po večeři jsem jen padl nahý do postele a bez jakýchkoli myšlenek na sex. I přesto, že se celý den přede mnou nakrucoval ten sexy zadeček. Kristýnka na tom byla sice o trochu lépe, ale ne o moc. S úlevou padla na postel vedle mě. A i ona byla líná si na sebe něco vzít. Jak jsme padli na postel, tak jsme usnuli. Kolem jedné hodiny v noci jsem se vzbudil, musel jsem na záchod. Když jsem se vracel zpět do postele, svítil na spící Kristýnku měsíc. Ňadra se jí pravidelně zvedala v rytmu dechu. Měsíc svítil skrz okno a žaluzie tak příhodně, že proužek světla šel přes bradavky a přes klín. Stál jsem mezi dveřmi do pokoje a pozoroval ji. To, co jsem viděl, způsobilo pozdvižení v intimní oblasti. Hlavou mi proběhlo ranní probuzení a jen jsem litoval, že má nožky u sebe a je částečně obtočená kolem deky. Ještě chvilku jsem ji pozoroval. Nakonec jsem si šel k ní přeci jen lehnout. Opatrně jsem se uložil, abych jí náhodou nevzbudil. Abych neusínal s trčícím stožárem mezi nohama, rozhodl jsem se, že si od toho odpomůžu. Pomalu jsem se pustil do úlevné a uspokojivé činnosti. Po pár tazích jsem zaregistroval, že se Kristýnka vedle mne pohnula. No co, přece si to nebudu dělat sám, když mám vedle sebe takovou milenku. Otočil jsem se na čelem k ní. Lehce jsem zafoukal na odhalené bradavky. Reakce se dostavila během okamžiku, krásně ztuhly a vztyčily se. Sklonil jsem se k nim a střídavě jsem je bral

mezi rty a kroužil po nich jazýčkem. Snažil jsem se ji neprobudit. Moje snaha brzy přinesla své ovoce. Kristýnin dech se zrychloval, i nožky bezděčně rozhodila. Stále spala. Prstem jsem se dotkl lapliček. Opatrně jsem prozkoumával její štěrbinku. Ta už ronila slzičky rozkoše. Přesunul jsem se mezi její nožky. Nechtělo se mi hledat nikde kondomy, tak jsem se rozhodl vzít to zase naostro. Žaludem jsem projížděl mezi závojíčky, až byl celý vlhký. Našel jsem otvůrek do jejího těla a zlehka do ní vstoupil. Zvolna jsem jí protahoval, až ze spánku vzdychala. Snažil jsem se, abych ji nevzbudil, ale bylo to pro mě čím dál tím těžší. Zásun za zásunem nade mnou získávaly moc pudy. Přestával jsem ovládat. Ruce, které až dosud spočívaly na posteli, se teď přesunuly na její tělo. Přidržoval jsem ji za boky a zrychloval tempo svých průniků. Vzdechy zesílily a Kristýnka se začala probouzet. V polospánku mi automaticky vycházela vstříc. Netrvalo dlouho a byla úplně vzhůru, ale to už se blížila k vyvrcholení. Teď aaahhh de facto aahh zná ahh silňuješ aaahhh ty mě, snažila se říct mezi vzdechy. A to ti vadí? odvětil jsem a přestal. Teď už jo, když jsi přestal Aha, řekl jsem a znovu se dal díla. Kristýnka už neměla šanci mluvit, jen vzdychala. Blížila se rychle k vrcholu. S každým přírazem byla blíž a blíž. Naposledy jsem do ní vnikl a zabořil se až na dno její kundičky. Celá se rozechvěla, prohnula se v zádech a obtočila kolem nohy, kolem mého pasu. Mě ještě kousek chyběl, naštěstí, protože bych se z toho sevření asi jen tak nedostal. Mohl jsem se pohnout jen o kousek. Ale i tak jsem toho využil. Krátké pomalé pohyby zalévaly její tělo dalšími vlnami rozkoše. Sevření povolilo. Chytil jsem ji za nožky. Už jsem se blížil k výstřiku, i mě ty pomalé pohyby dělaly dobře. Opustil jsem její lůno a několika tahy se dodělal na její bříško. Skrápěl jsem její tělo proudy bílé tekutiny. Vše si roztírala po bříšku i prsou, jako ten nejdražší tělový krém. Lehl jsem si na postel a pozoroval šťastný úsměv na její tváři. Zanedlouho jsme oba usnuli. Ráno jsme vstávali celkem pozdě a měli jsme co dělat, abychom stihli snídani. Jen jsme na sebe hodili pár věci a seběhli do jídelny. Nabrali jsme si nějaké jídlo a usadili se ke stolu. Kristýnka se během jídla zvláštně uculovala. Co se na to tak tváříš? ptal jsem se. To nic, já jen, že mi chutnáš. Tvářil jsem se nechápavě. Ještě řekni, že se ti to nelíbí. To já jsem rád, jen to nějak nechápu. No, nějak nebyl čas se dát do pořádku, ani se pořádně umýt. A? Ještě řekni, že si nepamatuješ, cos dělal v noci. Pamatuju. Jo, takhle, konečně mi to došlo. To jsem netušila, že jsi takový nechápavý. No jo, občas mám dlouhé vedení. To bylo vidět. Stane se. Dál už jsme snídani dojedli mlčky. Po snídani následovala poslední návštěva pokoje. Rychle jsme se vysprchovali, bohužel každý zvlášť, a pak už následovalo jen balení věcí a odjezd na kolech. Čekal jsem, že pojedeme na stejné nádraží, ze kterého jsme přijeli, místo toho však Týnka vyrazila opačným směrem. Neměl jsem ani čas se tomu divit, jen jsem ji poslušně následoval. Asi po 20km jsme dojeli na nádraží, nasedli jsme na vlak a vydali se domů. Vlak byl nacpaný, tak ani na žádné nemravnosti nedošlo. Dojeli jsme zpátky, Kristýnka vystoupila, doprovodila mě na můj vláček a sama zamířila domů. Na cestě domů jsem zůstal sám jen se svými myšlenkami. Hlavou se mi honilo všechno, co se během

víkendu událo.