Základní informace o městě

Základní informace o městě Geografická poloha Město Bílovec leží na trase silnice I/47 Olomouc Ostrava a je napojeno na dálnici D47. Na evropský železniční koridor je napojeno lokální železniční tratí Bílovec Studénka. Ve vzdálenosti 18 km se nachází letiště Leoše Janáčka Ostrava Mošnov. Rozloha 38,85 km² Nadmořská výška 280 m Zeměpisná šířka 49 45' 34'' Zeměpisná délka 18 0' 44'' Klimatické podmínky Město Bílovec se rozkládá na posledních výběžcích Oderských vrchů svažujících se k jihovýchodu do Moravské brány. Dolní část města leží v nadmořské výšce 238 m, horní 253 m nad mořem. Kopce kolem města jej chrání před studenými větry ze severu. Proto má Bílovec na rozdíl od svého okolí velmi mírné klima. Průměrná roční teplota se v posledních letech pohybuje kolem +9º C (dlouhodobý průměr je 7,12 C) a roční úhrn srážek kolem 6300 mm H2O (dlouhodobý průměr je 703 mm H2O). Nejteplejším měsícem bývá srpen (průměrná teplota +16,2ºC), nejchladnějším únor (průměrná teplota -1,75 C). Roční chod teplot je bez větších výkyvů, zato srážky jsou velmi rozkolísané. Zřejmě v důsledku globálního oteplování je v posledních letech roční chod počasí dosti nestabilní. Zimy jsou většinou bez sněhu s teplotami nad OºC, jarní období oproti dlouhodobému průměru teplejší, stejně jako léto, klasické období podzimu babí léto nastupuje nepravidelně. Období let 2003-2007 Průměrné roční teploty Roční úhrn srážek v mm 2003 +8,67 507,9 2004 +9,2 562 2005 +8,85 657 2006 +9,49 727 2007 +10,3 693 +9,30 C 629,38 mm Počet obyvatel Město má k 31. 12. 2008 7 712 obyvatel Zdroj: Český statistický úřad

1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 Sňatky 44 37 30 44 29 31 30 24 35 42 63 Rozvody 21 10 16 28 33 19 27 17 25 25 44 Narození 98 73 74 86 90 84 81 79 74 84 89 Zemřelí 84 76 78 83 89 93 60 81 70 73 68 Přistěhovaní 138 113 102 149 132 84 130 149 155 135 230 Odstěhovaní 121 124 141 122 116 130 148 125 160 137 134 Přírůstek: celkový 31-14 -43 30 17-55 3 22-1 9-1 Samosprávní celek Město Bílovec je: - součástí vyššího samosprávního celku Moravskoslezského kraje - obcí s rozšířenou působností pro výkon státní správy pro území s 27 tisíci obyvateli - zakladatelem a předsednickou obcí mikroregionu Bílovecko s 13 tisíci obyvateli a sdružující 11 samostatných obcí Město Bílovec má v současné době 15 členné zastupitelstvo. Rada města má 5 členů. V čele města stojí starostka a dva místostarostové (z toho jeden neuvolněný). Národnostní složení obyvatelstva Až do první světové války mělo město převážně německý ráz i své německé jméno Wagstadt. Po 2. světové válce došlo k výrazným změnám ve složení obyvatel - k odsunu Němců a k osídlení českými obyvateli. V současné době je etnické složení obyvatelstva tvořeno téměř z 93% českou, 2% moravskou a 1% slezskou národností, další 2 % slovenskou a zbylou část tvoří občané romské, německé a polské národnosti. Občanská vybavenost Školství Tři základní školy, šest mateřských škol, dvě střední školy - Gymnázium Mikuláše Koperníka a Soukromá podnikatelská škola, Základní umělecká škola, Dům dětí a mládeže. Zdravotnictví Nemocnice pro spádovou oblast se 45 tisíci obyvateli s akutní péčí v oblasti interny a chirurgie. Poliklinika a zubní středisko, domov důchodců, dům s pečovatelskou službou. Kultura Dům kultury s ochotnickými divadelními, pěveckými a hudebními soubory, letní a kryté kino, městská knihovna. Sport a rehabilitace Sportovní hala s parametry pro konání mezinárodních halových turnajů, tenisové a squashové kurty, kuželna, bowling, fitnessová centra, několik tělocvičen a venkovních hřišť, sauna s bazénem, masážní a relaxační centra, solná jeskyně.

Evropské fondy Bílovec čerpá dotace z evropských fondů v oblastech: informační technologie, dopravní infrastruktura, regenerace zeleně, energetické úspory školních budov a obnova kulturních památek. Město má z posledních deseti let bohaté zkušenosti s financováním investičních akcí města z jiných zdrojů. Téměř 75 % nákladů na realizaci staveb bylo pokryto z národních a jiných finančních zdrojů, zbytek tvořily finanční prostředky z rozpočtu města. Historie a státem chráněné významné památky ve městě Město bylo pravděpodobně založeno Vokem z Kravař v letech 1316-1324, kdy získal statky pánů z Lichtenburka, které jim odňal král Jan Lucemburský. Z roku 1324 pochází také první písemná zmínka o městě v němčině Wagstadt - Vokovo město. Od pánů z Kravař získalo město svůj znak zavinuté střely a v roce 1383 právo odúmrtní a privilegium k výstavbě hradeb. V držení pánů z Kravař zůstalo město do poloviny 15. století. Poté přešlo do rukou Fulštejnů a v roce 1552 pod správu Pražmů z Bílkova. Na konci 16. století byl za Pražmů vystavěn renesanční zámek a radnice. Počátkem 17. století zde byly uloženy zemské desky a privilegia knížectví opavského a rovněž se zde konala zasedání zemských stavů. V té době se město stalo střediskem odporu nekatolické šlechty Opavska proti Habsburkům. Během třicetileté války a po ní bylo město opakovaně dobyto a zpustošeno (1626, 1643, 1645, 1646) Švédy i císařskými vojsky. V roce 1648 se stalo majetkem rodu Sedlnických z Choltic, kterému zůstalo město až do roku 1945. V průběhu osvobozeneckých bojů na konci 2. světové války bylo město silně poškozeno leteckým bombardováním, ostřelováním a požáry. 30. dubna 1945 osvobodily Bílovec jednotky sovětské armády. Farní kostel sv. Mikuláše Objekt pochází ze 14. století. V roce 1615 byla přistavěna 50,7 m vysoká hranolová kamenná věž s prvky renesance. Záměrem města je zpřístupnění věže veřejnosti a její využití jako vyhlídkové.

Muzeum Historická budova pochází z poloviny 18. století. V roce 1925 se stala městským muzeem a dnes se v ní nachází stálá expozice věnovaná historii města. V nejbližší době proběhne komplexní revitalizace objektu a zatraktivnění muzejní expozice s cílem vytvořit nabídku pro rozvoj cestovního ruchu ve městě. Zámek Původní objekt, předchůdce dnešního zámku, byl postaven asi kolem roku 1240 jako dřevěná tvrz. Mezi lety 1576-1595 dal na jeho místě Bernhard Pražma z Bílkova vybudovat nový renesanční zámek s částečně uzavřeným lichoběžníkovým nádvořím a válcovými nárožními věžicemi. V roce 1729 částečně vyhořel a v roce 1736 bylo započato s barokními úpravami. Zámek postupně získával dnešní podobu. V roce 1945 byl znovu vypálen do základů a ještě téhož roku se začalo s jeho postupnou výstavbou. Zámek je v současné době veřejnosti nepřístupný a je připraven projekt na jeho komplexní revitalizaci.

Památník osvobození v centru Slezského náměstí stojí na místě někdejšího pranýře a studny dílo sochaře Vincence Havla s letopočtem 1945. Památník byl zhotoven v roce 1952. Sochy sv. Jana Nepomuckého a Panny Marie Neposkvrněného Početí u kostela sv. Mikuláše byly v roce 2008 zrestaurovány. Kaple sv. Barbory byla původně součástí špitálu, který byl později přestavěn na chudobinec. Do dnešní doby se zachovala pouze kaple. První písemné zmínky o ní pocházejí z roku 1465. V 70. letech minulého století byla kaple zrekonstruována a dnes je využívána jako obřadní síň. Radnice v jádru renesanční budova pochází z roku 1593. Pod radnicí jsou rozsáhlé sklepní prostory, pravděpodobně gotické. Radnice slouží jako sídlo starostky města a městského úřadu. V budově radnice se nachází turistické informační centrum.

Turistický a cestovní ruch ve městě Nedá se říci, že by v Bílovci vládl čilý cestovní ruch. Přesto geografická poloha města v těsné blízkosti Ostravy (300 tis. obyvatel) láká cykloturisty a v zimním období i běžkaře. K nabídce jednodenní turistiky patří sportovní a kulturní akce pořádané venku. Tradiční sportovní akcí je např. červnová Bílovecká padesátka (turistický pochod a cyklojízda). Příchod léta a školních prázdnin je v Bílovci oslavován konáním již tradičního Dne města Bílovec, jehož program je každoročně zaměřen nejen na významná výročí ve městě, ale letos i nově na událost týkající se celého našeho státu předsednictví ČR v Parlamentu EU. Den města se koná každoročně přímo v historickém jádru města, jehož centrum tvoří obří šachovnice o rozměrech 8x8 m. Za její vybudování v roce 2001 získalo město Bílovec certifikát o vytvoření celostátního rekordu Město s největší kamennou šachovnicí v ČR. Díky zdařile zrekonstruovanému interiéru kaple sv. Barbory je Bílovec vyhledáván k obřadům uzavření sňatku. Veškeré významné návštěvy ve městě, ale také skupiny občanů z partnerských měst jsou vedením města přivítány v objektu kaple. Partnerství s městy Bad Neustadt v Německu a Kietrz v Polsku obyvatelé města nejen registrují, ale také využívají k četným vzájemným výměnám a neformálním poznáváním. Ve městě chybí hotel se stravováním na kvalitní úrovni, podmínky jsou kapacitně velmi omezeny. Volný čas Kulturní, společenské a sportovní vyžití. Výletní místa. Nabídka aktivní kultury ve městě Divadelní soubor Odřivous (ochotníci dospělí) Divadelní soubor Odřivousek (ochotníci děti) Divadlo Na schodech (ochotníci děti) Pěvecký sbor Bílovec (smíšený sbor, dospělí) Dětské pěvecké sbory při základních školách Dechový orchestr Rozmarýnka Klub seniorů Bílovec Hudební soubory a výtvarný obor Základní umělecké školy Bílovec Mažoretky Sportovní aktivity a zařízení Fotbalový areál, sportovní hala, Sokolovna, kuželna, volejbalová hřiště, hřiště pro malé i větší děti, hala na squash, krytá tenisová hala, bowling, fitnesscentra, futsal, bojové sporty, jóga, sauna a plavání, plavání pro kojence, motokrosový areál ve Skalce, lyžařský svah Na Dvorku, zimní běžecké tratě v Údolí mladých. Výletní místa Údolí mladých, Medvědí bouda u přehrady, Střelnice, Dvorek, Hubleska.

Akce Kulturní, společenské a sportovní akce konané v Domě kultury Bílovec, v sále Na Střelnici, základní umělecké škole, v kostele sv. Mikuláše, muzeu, v kině Radost, v centru chovatelů drobného zvířectva, sportovní hale. Divadelní a filmová představení, výstavy s vernisáží, koncerty, plesy, taneční zábavy pro mládež, seniory, výstavy drobného zvířectva, psů, přednášky, halové turnaje, sportovní soutěže a olympiády. Akce pořádané venku Den města, Martinský trh s příjezdem Martina na bílém koni (11. 11. dle pranostik první sníh), Velikonoční jarmark, Mikulášský jarmark, Pálení čarodějnic (30. 4. Filipojakubská noc), Evropský den mobility, účast na celostátních rekordech (2008 - vypouštění balónků s přáním Ježíškovi), lampionový průvod, opékání makrel a smaženice Klubu seniorů, turistické pochody, cyklozávody, dětská sportovní olympiáda, Valašské hry, běh do zámeckých schodů. Osobnosti Historie Emil Přikryl starší, pedagog, kronikář města a výtvarník, narodil se 11. 10. 1912 ve Výklekách a zemřel 26. 1. 2001 v Bílovci malíři - Rudolf Sokol, akademický malíř, narodil se 7. 9. 1887 v Bílovci Staré Vsi a zemřel 29. 4. 1974 v Brémách Felix Ivo Leicher, významný slezský malíř náboženských motivů se narodil v Bílovci 18. 5. 1727 a zemřel ve Vídni 20. 2. 1812 Současníci Emil Přikryl mladší, profesor na Akademii výtvarných umění v Praze, architekt Stanislav Lubojacký, akademický malíř Mgr. Zdeněk Kuchta, kronikář města, autor řady knih a divadelní hry s historickou tématikou Právo první noci Tradice, zvyklosti a krajové speciality Vánoční tradice a typická jídla Vánoční stromeček, koledy, rozkrojení jablka, pouštění půlek ořechů se svíčkou po vodě. V adventním čase se peče vánoční cukroví. V průběhu Štědrého dne se nic nejí, aby se vidělo zlaté prasátko. Večeří se po setmění, až vyjde první hvězda. K jídlu se podává rybí nebo hrachová polévka, bramborový salát připravený den předem a smažené řízky obvykle z kapra. Poté se rozbalují dárky a navštěvuje se půlnoční mše v kostele, před kterým již tradičně v Bílovci hraje koledy dechový orchestr Rozmarýnka. První svátek vánoční zůstávají lidé ve svých domovech, druhý svátek vánoční chodí na návštěvy k přátelům a příbuzným. Ve městě se koná tradiční taneční Štěpánská zábava určena mladým lidem.

V době adventu, vždy kolem 6. 12. svátku sv. Mikuláše, se koná ve městě tradiční Mikulášský jarmark, na kterém nechybí Mikuláši, čerti ani andělé. Děti posílají svá přáníčka Ježíškovi Nebeskou poštou. V předvečer jarmarku se slavnostně rozsvěcí na náměstí vánoční výzdoba a tradiční vánoční strom, který zasahuje svou výškou přibližně do tří čtvrtin věže kostela sv. Mikuláše. Velikonoční tradice a typická jídla Malování vařených vajíček, malování kraslic, pletení pomlázky, řezání jalovce, pečení velikonočních beránků. Pomlázka, šmigrust - žertovné šlehání děvčat, žen i babiček jalovcem nebo karabáčem upleteným z proutků vrby včetně polévání vodou aby byly celý rok zdravé! Rozdávání dárkových velikonočních balíčků se sladkostmi dětem, obvykle vajíčka a zajíčci z čokolády. V sobotu před velikonoční nedělí se koná ve městě tradiční Velikonoční jarmark. Krajové speciality 1.) Hlavní jídla a polévky Vepřová pečínka s kynutým knedlíkem a zelím Chlupaté knedlíky z bramborového těsta Guláš na různé způsoby Smažený řízek s bramborovým salátem Česnečka (polévka) 2.) Nápoje Pivo Radegast (oblastní pivovar) Víno 3.) Dezert jablkový štrúdl bábovka Typické stravovací návyky, v kterou denní dobu se u vás podává hlavní jídlo dne, existuje u vás fenomén školních jídelen? Hlavním jídlem je oběd kolem poledne, večeře asi v 18.30 hod. V pracovních dnech se žáci stravují ve školních jídelnách, které jsou ve všech školách a školkách ve městě. Ostatní se stravují na pracovišti anebo ve veřejných jídelnách a restauracích. Zajímavosti Bílovec je město s největší kamennou šachovnicí v České republice. Legendy a pověsti Pověst o Odřivousovi objasňující původ znaku města, pověst o dělových koulích zarytých do věže kostela sv. Mikuláše jako vzpomínka na obléhání města Švédy v 17. století. Z kapličky v blízkosti starého tisu údajně vede podzemní chodba až do zámku.

Traduje se legenda O bílé paní na zámku, O vodníkovi v Údolí mladých, O zeleném kříži, o Odřivousovi. Máme několik archeologických nálezů z doby kamenné, sekery, nože a nálezy žraločích zubů z dob, kdy zde bylo moře Stalo se ve vašem městě něco, co ho proslavilo? Má vaše město něco, v čem (s čím) je známé ve světě? (ve smyslu, zda se zde vyrábí nějaký proslulý výrobek apod.) Bílovecké Gymnázium M. Koperníka se proslavilo výukou matematiky a výsledky v celosvětových matematických olympiádách. Továrna na drobné kovové výrobky Massag (dříve KOH-I-NOOR), která vyvážela až do 60 zemí světa, vyráběla lyžařské vázání, psací pera, kuřácké potřeby a drobné kovové výrobky pro obuvnický a oděvní průmysl, zejména různé druhy knoflíků včetně dřevěných a ručně malovaných. Dnes se soustředí na příslušenství pro automobilový průmysl.