SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU

Příloha č. 3 k rozhodnutí o registraci sp.zn.sukls126226/2009, 126227/2009 SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU 1. NÁZEV PŘÍPRAVKU Moprilic 10 mg, enterosolventní tvrdé tobolky Moprilic 20 mg, enterosolventní tvrdé tobolky 2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ Moprilic 10 mg tobolky: Jedna tobolka obsahuje omeprazolum 10 mg. Moprilic 20 mg tobolky: Jedna tobolka obsahuje omeprazolum 20 mg. Pomocné látky: Obsahuje sacharózu, viz bod 4.4. Jedna 10 mg tobolka omeprazolu obsahuje 51 až 58 mg sacharózy. Jedna 20 mg tobolka omeprazolu obsahuje 102 až 116 mg sacharózy. Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1. 3. LÉKOVÁ FORMA Enterosolventní tvrdá tobolka. Moprilic 10 mg tobolky: neprůhledná tobolka žluté barvy velikost č. 3 obsahující téměř bílé až krémově bílé kulaté mikrogranule. Moprilic 20 mg tobolky: neprůhledná tobolka žluté barvy velikost č. 2 obsahující téměř bílé až krémově bílé kulaté mikrogranule. 4. KLINICKÉ ÚDAJE 4.1 Terapeutické indikace Moprilic tobolky jsou indikovány k léčbě příznaků refluxní choroby jícnu (např. pálení žáhy, kyselá regurgitace) u dospělých. 4.2 Dávkování a způsob podání Dávkování u dospělých Doporučená dávka je 20 mg jednou denně po 14 dnů. Možná bude nezbytné užívat tobolky po 2 až 3 po sobě následující dny, aby bylo dosaženo zlepšení symptomů. Většina pacientů dosáhne úplné úlevy od pálení žáhy během 7 dnů. Jakmile dojde k úplné úlevě od symptomů, léčba by měla být ukončena. Zvláštní populace 1/10

Porucha funkce ledvin U pacientů s poruchou funkce ledvin není nezbytné dávku nijak upravovat (viz bod 5.2). Porucha funkce jater U pacientů s poruchou funkce jater je zapotřebí se před užíváním přípravku Moprilic poradit s lékařem (viz bod 5.2). Starší pacienti (> 65 let) U starších pacientů není žádná úprava dávkování zapotřebí (viz bod 5.2). Způsob podání. Doporučuje se užívat Moprilic tobolky ráno, polykat je celé a zapít do poloviny naplněnou sklenicí vody. Tobolky se nesmí žvýkat ani drtit. Pacienti s polykacími obtížemi Pacienti mohou otevřít tobolku a spolknout obsah s polovinou sklenice vody nebo po smíchání obsahu se slabě kyselou tekutinou, např. jogurtem, ovocným džusem nebo jablečným moštem. Pacienty je zapotřebí upozornit na to, že disperze se musí požít bezprostředně (nebo do 30 minut), vždy se těsně před vypitím zamíchá a zbytek se vypláchne půl sklenicí vody. Pacienti mohou rovněž tobolku vysát a spolknout pelety s půl sklenicí vody. Enterosolventní pelety se nesmí žvýkat. 4.3 Kontraindikace Hypersenzitivita na omeprazol, substituované benzimidazoly nebo na kteroukoliv pomocnou látku. Omeprazol podobně se jako jiné inhibitory protonové pumpy nesmí souběžně používat s nelfinavirem (viz bod 4.5). 4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití Při přítomnosti jakéhokoliv varovného symptomu (například významná neúmyslná ztráta tělesné hmotnosti, opakované zvracení, dysfagie, hemateméza nebo meléna) a je-li podezření na žaludeční vřed nebo vřed již existuje, je nutné vyloučit malignitu, protože léčba může ulevovat od symptomů a opozdit diagnózu. Současné podávání atazanaviru s inhibitory protonové pumpy se nedoporučuje (viz bod 4.5). Pokud se usoudí, že je kombinace atazanaviru s inhibitorem protonové pumpy nevyhnutelná, doporučuje se pečlivé klinické sledování (např. virová zátěž) v kombinaci se zvýšením dávky atazanaviru na 400 mg se 100 mg ritonaviru; dávka 20 mg omeprazolu by se neměla překračovat. Omeprazol je inhibitorem CYP2C19. Při zahájení nebo ukončení léčby omeprazolem je nutné vzít v úvahu potenciál pro interakce s léčivy metabolizovanými CYP2C19. Mezi klopidogrelem a omeprazolem byla zjištěna interakce (viz bod 4.5). Klinický význam této interakce není jistý. Jako bezpečnostní opatření je zapotřebí se vyvarovat souběžnému užívání omeprazolu a klopidogrelu. Moprilic obsahuje sacharózu. Pacienti se vzácnými dědičnými problémy s intolerancí fruktózy, malabsorpcí glukózy a galaktózy nebo deficiencí sacharázy-izomaltázy by tento přípravek neměli užívat. 2/10

Léčba inhibitory protonové pumpy může vést k mírně zvýšenému riziku infekcí gastrointestinálního traktu, například salmonelami a campylobacterem (viz bod 5.1). Pacienti s dlouhodobými rekurentním symptomy poruchy trávení nebo pálení žáhy by měli pravidelně navštěvovat ošetřujícího lékaře. Informovat svého lékárníka či lékaře by měli především pacienti starší 55 let, kteří užívají léky proti poruchám trávení či pálení žáhy bez lékařského předpisu. Pacienty je nutné upozornit, aby se obrátili na lékaře, pokud: již předtím trpěli žaludečními vředy nebo podstoupili chirurgický výkon v gastrointestinálním traktu, trvale podstupují symptomatickou léčbu poruchy trávení nebo pálení žáhy po 4 týdny či delší dobu, mají žloutenku nebo závažné onemocnění jater, jsou starší 55 let a mají nové nebo nedávno změněné symptomy. Pacienti by neměli omeprazol užívat jako preventivní medikaci. 4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce Vliv omeprazolu na farmakokinetiku jiných léčivých látek Léčivé látky se vstřebáváním závisejícím na hodnotách ph Snížená intragastrická acidita během léčby omeprazolem by mohla zvýšit či snížit absorpci léčivých látek se vstřebáváním dependentním na žaludečním ph. Nelfinavir, atazanavir Hladiny nelfinaviru a atazanaviru v plazmě se v případě společného podávání s omeprazolem snižují. Souběžné podávání omeprazolu s nelfinavirem je kontraindikováno (viz bod 4.3). Souběžné podávání omeprazolu (40 mg jednou denně) snížilo průměrnou expozici nelfinaviru přibližně o 40 % a průměrná expozice farmakologicky aktivního metabolitu M8 byla snížena přibližně o 75 až 90 %. Interakce může rovněž zahrnovat inhibici CYP2C19. Souběžné podávání omeprazolu s atazanavirem se nedoporučuje (viz bod 4.4). Souběžné podávání omeprazolu (40 mg jednou denně) a atazanaviru 300 mg/ritonaviru 100 mg zdravým dobrovolníkům vedlo k 75% poklesu expozice atazanaviru. Zvýšení dávky atazanaviru na 400 mg nekompenzovalo dopad omeprazolu na expozici atazanaviru. Souběžné podávání omeprazolu (20 mg jednou denně) s atazanavirem 400 mg/ritonavirem 100 mg zdravým dobrovolníkům vedlo k přibližně 30% poklesu expozice atazanaviru v porovnání s kombinací atazanavir 300 mg/ritonavir 100 mg jednou denně. Digoxin Současné podávání omeprazolu (20 mg denně) a digoxinu u zdravých jedinců vedlo k 10% zvýšení biologické dostupnosti digoxinu. Toxicita digoxinu byla hlášena vzácně. Když se však omeprazol podává starším pacientům ve vysokých dávkách, je zapotřebí opatrnosti. Monitorování terapeutických hladin digoxinu be mělo být zintenzivněno. Klopidogrel Ve zkřížené klinické studii byl po 5 dnů podáván klopidogrel (300 mg zaváděcí dávka následovaná 75 mg/den) samostatně a s omeprazolem (80 mg v tutéž dobu jako klopidogrel). Expozice 3/10

aktivnímu metabolitu klopidogrelu poklesla o 46 % (den 1) a o 42 % (den 5), pokud se klopidogrel a omeprazol podávaly společně. Průměrná inhibice agregace destiček (IPA) poklesla o 47% (24 hodin) a o 30 % (den 5), pokud se klopidogrel a omeprazol podávaly společně. V jiné studii se prokázalo, že podávání klopidogrelu a omeprazolu v odlišných dobách nezabránilo jejich interakci, která se pravděpodobně řídí inhibičním účinkem omeprazolu na CYP2C19. Z observačních a klinických studií byla hlášena nekonzistentní data o klinických dopadech této interakce PK/PD z hlediska závažných kardiovaskulárních příhod. Jiné léčivé látky Absorpce posakonazolu, erlotinibu, ketokonazolu a itrakonazolu je významně snížená, a tím může být i zhoršená klinická účinnost. V případě posakonazolu a erlotinibu je nutné se vyvarovat souběžného podávání. Léčivé látky metabolizované CYP2C19 Omeprazol je středně silný inhibitor CYP2C19, hlavního enzymu metabolizujícího omeprazol. Tímto způsobem může být snížený metabolismus souběžně podávaných léčivých látek, které jsou rovněž metabolizovány CYP2C19, a systémová expozice těmto látkám může být zvýšena. Příkladem takových léčiv jsou R-warfarin a další antagonisté vitamínu K, cilostazol, diazepam a fenytoin. Cilostazol Omeprazol podávaný v dávkách 40 mg zdravým jedincům ve zkřížené studii zvyšoval Cmax a AUC pro cilostazol o 18 %, resp. o 26 %, a jednoho z jeho aktivních metabolitů o 29 %, resp. o 69 %. Fenytoin Během prvních dvou týdnů po zahájení léčby omeprazolem se doporučuje sledování plazmatické koncentrace fenytoinu a v případě, že se provede úprava dávky fenytoinu, sledování a další úprava dávky by měly nastat po ukončení léčby omeprazolem. Neznámý mechanismus Saquinavir Současné podávání omeprazolu se saquinavirem/ritonavirem vedlo ke zvýšeným hladinám v plazmě až o přibližně 70 % u saquinaviru společně s dobrou snášenlivostí u pacientů infikovaných HIV. Takrolimus Bylo hlášeno, že současné podávání omeprazolu zvyšovalo hladiny takrolimu v séru. Je zapotřebí provádět intenzivní sledování koncentrací takrolimu a funkcí ledvin (clearance kreatininu) a dávku takrolimu upravit podle potřeby. Vlivy jiných léčivých látek na farmakokinetiku omeprazolu Inhibitory CYP2C19 a/nebo CYP3A4 Protože je omeprazol metabolizován CYP2C19 a CYP3A4, mohou léčivé látky, o nichž je známo, že inhibují CYP2C19 nebo CYP3A4 (například klaritromycin a vorikonazol), způsobovat zvýšení sérových hladin omeprazolu tím, že snižují rychlost metabolismu omeprazolu. Souběžná léčba s vorikonazolem vedla k více než zdvojnásobení expozice omeprazolu. Protože vysoké dávky omeprazolu byly dobře snášeny, úprava dávky omeprazolu se všeobecně nepožaduje. Úprava dávky by se však měla zvážit u pacientů se závažným postižením jater a v případě, kdy je indikována dlouhodobá léčba. 4/10

Induktory CYP2C19 a/nebo CYP3A4 Léčivé látky, o nichž je známo, že indukují CYP2C19 nebo CYP3A4, případně oba (jako jsou rifampicin a třezalka tečkovaná (hypericum perforatum)), mohou způsobovat snížené hladiny omeprazolu v séru zvyšováním rychlosti metabolismu omeprazolu. 4.6 Fertilita, těhotenství a kojení Výsledky tří prospektivních epidemiologických studií (více než 1000 exponovaných výsledků) nesvědčí o žádných nežádoucích účincích omeprazolu na těhotenství nebo na zdraví plodu/novorozence. Omeprazol může být během těhotenství používán. Omeprazol se vylučuje do mateřského mléka, ale není pravděpodobné, že by ovlivňoval dítě při užívání terapeutických dávek. 4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje Není pravděpodobné, že by Moprilic měl nepříznivý vliv na schopnost řídit a obsluhovat stroje. Mohou se objevit nežádoucí účinky jako závratě a poruchy visu (viz bod 4.8). Pokud se tyto účinky projeví, pacienti by neměli řídit dopravní prostředky ani obsluhovat stroje. 4.8 Nežádoucí účinky Nejčastějšími nežádoucími účinky (1-10 % pacientů) jsou bolest hlavy, bolest břicha, zácpa, průjem, plynatost a nauzea/zvracení. V programu klinických studií pro omeprazol a po uvedení na trh byly zjištěny následující nežádoucí účinky nebo se objevilo podezření na ně. U žádného nežádoucího účinku nebyla zjištěna závislost na dávce. Dále uvedené nežádoucí účinky jsou klasifikovány podle frekvence a třídy orgánových systémů (SOC). Kategorie frekvence jsou definovány podle následující konvence: Velmi časté ( 1/10); časté ( 1/100 až < 1/10); méně časté ( 1/1000 až < 1/100); vzácné (>( 1/10000 až < 1/1000); velmi vzácné (< 1/10000), není známo (z dostupných údajů nelze určit). SOC/frekvence Nežádoucí účinek Poruchy krve a lymfatického systému Leukopenie, trombocytopenie Agranulocytóza, pancytopénie Poruchy imunitního systému Poruchy metabolismu a výživy Hyponatrémie Hypomagnesémie Psychiatrické poruchy Nespavost Neklid, zmatenost, deprese Agresivita, halucinace Poruchy nervového systému Hypersenzitivní reakce, např. horečka, angioedém a anafylaktická reakce/šok 5/10

Časté: Poruchy oka Bolest hlavy Závratě, parestézie, ospalost Porucha chuti Rozmazané vidění Poruchy ucha a labyrintu Vertigo Respirační, hrudní a mediastinální poruchy Bronchospasmus Gastrointestinální poruchy Časté: Bolest břicha, zácpa, průjem, plynatost, nauzea/zvracení Sucho v ústech, stomatitida, gastrointestinální kandidóza Poruchy jater a žlučových cest Zvýšené hodnoty jaterních enzymů Hepatitida se žloutenkou či bez ní Selhání jater, encefalopatie u pacientů s již dříve existujícím onemocněním jater Poruchy kůže a podkožní tkáně Dermatitida, pruritus, vyrážka, kopřivka Alopecie, přecitlivělost na světlo Erythema multiforme, Stevensův-Johnsonův syndrom, toxická epidermální nekrolýza (TEN) Poruchy svalové a kosterní soustavy a pojivové tkáně Artralgie, myalgie Svalová slabost Poruchy ledvin a močových cest Intersticiální nefritida Poruchy reprodukčního systému a prsu Gynekomastie Celkové poruchy a reakce v místě aplikace Malátnost, periferní edém Zvýšené pocení 4.9 Předávkování Informace o účincích předávkování omeprazolem u lidí jsou omezené. V literatuře byly popsány dávky až do 560 mg a byla získána příležitostná hlášení, kdy jednorázové perorální dávky dosáhly až 2400 mg omeprazolu (120násobek obvyklé doporučené klinické dávky). Byla hlášena nauzea, zvracení, závratě, bolest břicha, průjem a bolest hlavy. V jednotlivých případech byla rovněž popsána apatie, deprese a zmatenost. Symptomy popisované v souvislosti s předávkováním omeprazolem byly přechodné a nebyl hlášen žádný závažný výsledek. Rychlost eliminace zůstala s rostoucími dávkami nezměněná (kinetika prvního řádu). Léčba, pokud jí je zapotřebí, zůstává symptomatická. 6/10

5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI 5.1 Farmakodynamické vlastnosti Farmakoterapeutická skupina: Inhibitory protonové pumpy, ATC kód: A02BC01 Mechanismus účinku Omeprazol, racemická směs dvou enantiomerů, snižuje sekreci kyseliny v žaludku prostřednictvím vysoce cíleného mechanismu působení. Je to specifický inhibitor protonové pumpy parietálních buněk. Působí rychle a zajišťuje kontrolu reverzibilní inhibicí sekrece žaludeční kyseliny podáváním jednou denně. Omeprazol je slabá zásada a je koncentrován a konvertován do aktivní formy ve vysoce kyselém prostředí intracelulárních kanálků uvnitř parietální buňky, kde inhibuje enzym H+ K+ - ATPázu - protonovou pumpu. Tento účinek na konečný krok procesu tvorby žaludeční kyseliny je závislý na dávce a zajišťuje vysoce účinnou inhibici jak bazální sekrece kyseliny, tak i stimulované sekrece kyseliny bez ohledu na podnět. Farmakodynamické účinky Všechny pozorované farmakodynamické účinky lze vysvětlit účinkem omeprazolu na sekreci kyseliny. Účinek na sekreci žaludeční kyseliny Perorální podávání omeprazolu jednou denně zajišťuje rychlou a trvalou inhibici sekrece žaludeční kyseliny v denní a noční dobu, přičemž maximálního účinku je dosaženo během 4 dnů léčby. Při dávce 20 mg omeprazolu se poté udržuje průměrné snížení 24hodinové intragastrické acidity o nejméně 80 % u pacientů s duodenálním vředem, kdy je dosaženo průměrného snížení vrcholového výdeje kyseliny po stimulaci pentagastrinem přibližně o 70 % za 24 hodin po podání. Perorální podávání omeprazolu 20 mg udržuje intragastrické ph 3 průměrně 17 hodin v rámci 24hodinového intervalu u pacientů s vředem duodena. U pacientů s refluxní chorobou jícnu omeprazol v závislosti na dávce snižuje/normalizuje expozici jícnu kyselému žaludečnímu obsahu jako následek snížené žaludeční sekrece a žaludeční acidity. Inhibice sekrece kyseliny je vztažena k ploše pod křivkou popisující závislost plazmatických koncentrací omeprazolu v závislosti na čase (AUC),nikoli na aktuální plazmatické koncentraci léčiva v daném čase. Během léčby omeprazolem nebyla pozorována tachyfylaxe. Jiné účinky spojené s inhibicí kyseliny Během dlouhodobé léčby byl hlášen výskyt gastrických glandulárních cyst v poněkud zvýšené míře. Tyto změny jsou fyziologickým důsledkem význačné inhibice sekrece kyseliny, jsou benigní a jeví se jako reverzibilní. Snížená kyselost žaludečního obsahu způsobená jakýmkoliv podnětem, včetně působení inhibitorů protonové pumpy, zvyšuje v žaludku počet bakterií normálně přítomných v gastrointestinálním traktu. Léčba přípravky snižujícími tvorbu kyseliny může vést k mírně zvýšenému riziku infekcí gastrointestinálního traktu, například salmonelami a campylobacterem. 7/10

Omeprazol jako všechna léčiva blokující tvorbu kyseliny může snižovat absorpci vitamínu B12 (kyanokobalamin) díky hypochlorhydrii nebo achlorhydrii. To je zapotřebí vzít v úvahu při dlouhodobé terapii u pacientů se sníženými zásobami vitamínu B12 v organismu nebo s rizikovými faktory pro jeho sníženou absorpci. 5.2 Farmakokinetické vlastnosti Absorpce Omeprazol je nestálý v kyselém prostředí, a proto se perorálně podává ve formě enterosolventních granulí v tobolkách. Absorpce omeprazolu je rychlá a nejvyšší plazmatické hladiny se objevují přibližně za 1 až 2 hodiny po podání. Absorpce omeprazolu probíhá v tenkém střevě a je obvykle dokončena během 3 až 6 hodin. Současný příjem potravy nemá na biologickou dostupnost žádný vliv. Systémová dostupnost (biologická dostupnost) u jednorázové perorální dávky omeprazolu dosahuje přibližně 40 %. Po opakovaném podávání jednou denně biologická dostupnost roste přibližně na 60 %. Distribuce Zdánlivý distribuční objem u zdravých jedinců je přibližně 0,3 l/kg tělesné hmotnosti. Omeprazol se váže na na plazmatické bílkoviny z 97 %. Metabolismus Omeprazol se zcela metabolizuje pomocí systému cytochromu P450 (CYP). Hlavní část jeho metabolismu je dependentní na polymorfně exprimovaném CYP2C19, který odpovídá za tvorbu hydroxyomeprazolu, což je hlavní metabolit v plazmě. Zbývající část je dependentní na další specifické izoformě, CYP3A4, která odpovídá za tvorbu sulfonu omeprazolu. V důsledku vysoké afinity omeprazolu k CYP2C19 existuje potenciál pro kompetitivní inhibici a metabolické interakce typu lék-lék s jiným substráty pro CYP2C19. Ovšem díky nízké afinitě k CYP3A4 nemá omeprazol žádný potenciál k inhibici metabolismu jiných substrátů CYP3A4. Kromě toho omeprazol postrádá inhibiční účinek na hlavní enzymy CYP. Přibližně 3 % kavkazské a 15 až 20 % asijské populace nemá funkční enzym CYP2C19 a nazývá se pomalí metabolizátoři. U takových jedinců je metabolismus omeprazolu pravděpodobně převážně katalyzován CYP3A4. Po opakovaném podání 20 mg omeprazolu jednou denně byla průměrná AUC 5 až 10krát vyšší u pomalých metabolizátorů než u jedinců s funkčním enzymem CYP2C19 (rychlí metabolizátoři). Vyšší byly i průměrné vrcholové koncentrace v plazmě, a to 3 až 5krát. Tato zjištění nemají žádné dopady na dávkování omeprazolu. Vylučování Poločas eliminace omeprazolu v plazmě je obvykle kratší než jedna hodina jak po jednorázovém, tak po opakovaném perorálním podání jednou denně. Omeprazol je zcela odbourán z plazmy mezi jednotlivými dávkami a při podávání jednou denně se neobjevila žádná tendence ke kumulaci. Téměř 80 % perorální dávky omeprazolu se vylučuje jako metabolity do moči, zbytek do stolice, kde primárně pochází z vylučování žluči. AUC omeprazolu vzrůstá s opakovaným podáním. Tento nárůst je závislý na dávce a po opakovaném podání má za následek nelineární vztah mezi dávkou a AUC. Tato časová a dávková závislost je způsobena poklesem metabolismu prvního průchodu játry a systémové clearance, což je pravděpodobně způsobeno inhibicí enzymu CYP2C19 omeprazolem a/nebo jeho metabolity (např. sulfonem). Zjistilo se, že žádný metabolit nemá účinek na sekreci žaludeční kyseliny. 8/10

Zvláštní populace Porucha funkce jater Metabolismus omeprazolu u pacientů s jaterní dysfunkcí je zhoršený, což má za následek zvýšenou AUC. Omeprazol neprokázal žádnou tendenci ke kumulaci při podávání jednou denně. Porucha funkce ledvin Farmakokinetika omeprazolu včetně systémové biologické dostupnosti a rychlosti eliminace je u pacientů se sníženou funkcí ledvin beze změn. Starší pacienti Rychlost metabolismu omeprazolu je u starších pacientů (75-79 let věku) poněkud snížená. 5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti V celoživotních studiích u potkanů léčených omeprazolem byla pozorována gastrická hyperplazie ECL-buněk a karcinoidy. Tyto změny jsou výsledkem trvalé hypergastrinémie v důsledku inhibice tvorby kyseliny. Podobné nálezy byly zjištěny po léčbě antagonisty H2-receptoru, inhibitory protonové pumpy a po částečné fundektomii. Tyto změny však nejsou přímým účinkem žádné konkrétní léčivé látky. 6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE 6.1 Seznam pomocných látek Zrněný cukr (obsahuje kukuřičný škrob a sacharózu) Natrium-lauryl-sulfát Hydrogenfosforečnan sodný Mannitol Hypromelóza 2910/6 Makrogol 6000 Mastek Polysorbát 80 Oxid titaničitý (E 171) Disperze kopolymeru MA/EA 1:1 30% Vrchní a spodní část tobolky: Želatina Hlinitý lak chinolinové žluti (E 104) Oxid titaničitý (E 171) 6.2 Inkompatibility Neuplatňuje se. 6.3 Doba použitelnosti 3 roky. HDPE lahvička: 3 měsíce po prvním otevření. 9/10

6.4 Zvláštní opatření pro uchovávání Uchovávejte při teplotě do 25 C. OPA-ALU-PVC/ALU blistr: Uchovávejte v originálním obalu, aby byl přípravek chráněn před vlhkostí. HDPE lahvička: Uchovávejte v dobře uzavřené lahvičce, aby byl přípravek chráněn před vlhkostí. Po použití uzávěr pevně dotáhněte. 6.5 Druh obalu a velikost balení OPA-ALU-PVC/ALU blistr: 10 mg: 7, 14, 28 tobolek. 20 mg: 7, 14 tobolek. HDPE lahvička, bílý PP šroubovací bezpečnostní uzávěr s vloženým vysoušedlem (silikagel). 10 mg: 7, 14, 28 tobolek. 20 mg: 7, 14 tobolek. Na trhu nemusí být všechny velikosti balení. 6.6 Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku Žádné zvláštní požadavky. 7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI Chemo Ibérica, S.A., Barcelona, Španělsko 8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO(A) Moprilic 10 mg, enterosolventní tvrdé tobolky: 09/002/11-C Moprilic 20 mg, enterosolventní tvrdé tobolky: 09/003/11-C 9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE/PRODLOUŽENÍ REGISTRACE 6.4.2011 10. DATUM REVIZE TEXTU 6.4.2011 10/10