5. ŘEŠENÍ ENERGETICKÉHO HOSPODÁŘSTVÍ ÚZEMÍ

5. ŘEŠENÍ ENERGETICKÉHO HOSPODÁŘSTVÍ ÚZEMÍ 5.1 DEFINICE CÍLŮ Při návrhu opatření a rozvojových variant pro řešení energetického hospodářství území kraje jsou respektovány následující potřeby a cíle: zabezpečení energetických potřeb území snížení spotřeby primárních paliv snížení emisního zatížení v území snížení produkce oxidu uhličitého ekonomická efektivnost navržených opatření S přihlédnutím ke specifickým znakům kraje by měla být především podporována tato opatření : ve spotřebě energie zlepšení tepelné izolace budov měření a regulace dodávky tepla ve výrobě a distribuci energie podpora náhrady uhlí zemním plynem snížení spotřeby primárních paliv využitím - kotlů s vyšší účinností - kombinované výroby tepla a el.energie - aplikací netradičních a obnovitelných zdrojů energie, především - biomasy - tepelných čerpadel dodávka tepla pomocí systémů CZT minimalizace ztrát v rozvodech tepla 133

5.2. FORMULACE VARIANT V předchozí kapitole je stanoven ekonomicky nadějný potenciál úspor energie, který by bylo možno zajistit realizací jednotlivých úsporných opatření v oblasti spotřeby energie i výroby a distribuce energie včetně využití obnovitelných a netradičních zdrojů energie. V následující tabulce je uvedeno srovnání jednotlivých opatření nejen z hlediska úspory, ale též z hlediska investičních nákladů a prosté návratnosti investičních nákladů, která vyjadřuje vliv provozních nákladů. Návratnost investic je uvedena ve formě prosté návratnosti jako poměr investičních nákladů dělený rozdílem výnosů a provozních nákladů. Hodnoty investičních nákladů a návratnosti jsou uvedeny v rozsahu, který respektuje dodavatele zařízení (měrné IN) a složitost instalace, způsob využití (roční využití instalovaného výkonu), cenu uspořené energie atd. Opatření Úspora energie Investiční náklady Návratnost inv. nákladů (TJ/r) (mil. Kč) ( r ) Zlepšení tepelné izolace budov 1 280 4 500 6 000 8 20 Změna způsobu vytápění v průmyslu 80 30 60 4-8 Měření a regulace dodávky tepla 800 350 750 1 5 Snížení spotřeby el. energie v domácnostech 160 30 50 1 5 Výměna kotlů 460 1100 1600 - Kombinovaná výroba tepla a el. energie 900 500 700 6 15 Spalování biomasy 2500 810 950 5-10 Tepelná čerpadla 320 90 110 4 6 Snížení tepelných ztrát rozvodů tepla 380 350 450 8-15 Celkem 6 880 7 760 10 670 Komentář k tabulce : - zlepšení tepelné izolace a měření a regulace je specifikováno za předpokladu aplikace u obecních bytových domů o střední velikosti 20 bytů, poměr plochy oken 15%, měrné náklady na tepelnou izolaci 1000 1200 Kč/m2, 134

měrné náklady na výměnu oken 4000-5000 Kč/m2 - aplikace kogenerace úspora je vyjádřena ve snížení spotřeby primárního paliva nutného pro výrobu el. energie - snížení tepelných ztrát rozvodů uvedené investiční náklady platí při zachování provozu podniku TIBA ve Dvoře Kr. n. L., při likvidaci podniku bude částka dle použité varianty buď o cca 100 mil. Kč vyšší (přechod na horkovod) nebo o cca 30 mil. nižší (decentralizované vytápění pomocí plynových kotelen) - spalování biomasy za předpokladu spalování 100 000 t/r v EPO2 (IN cca do 50mil. Kč, akumulace a doprava paliva do kotle), IN na výstavbu elektrárny EKEZ v Hradci Králové (cca 480 mil. Kč), IN na výstavbu zdrojů tepla pro 10 000 bytů 280 420 mil. Kč Porovnání investičních nákladů a odpovídajících úspor primárního paliva pro jednotlivá opatření je uvedeno v přiloženém grafu na další straně. Toto porovnání je vhodné pro výběr opatření, která je vhodná investičně podporovat vzhledem k dosažené úspoře energie. Je nutno však upozornit, že značná disproporce je důsledkem srovnání opatření, která jsou odlišná z hlediska provozních nákladů. Opatření : - zlepšení tepelné izolace budov - měření a regulace dodávky tepla - snížení ztrát rozvodů tepla nevyžadují již kromě investic žádné, nebo jen velmi nízké, provozní náklady. Naopak ostatní opatření vyžadují výrazné provozní náklady především na nebo el. energii. Jak vyplývá z hodnocení výše úspor a příslušných investičních nákladů navržených opatření je vhodné podporovat především opatření: měření a regulace dodávky tepla instalaci kogenerace instalaci tepelných čerpadel spalování biomasy 135

Současně je však nutno podporovat z hlediska spolehlivosti dodávek tepla i výměnu kotlů. Vysoké investice u výměny velkých kotlů jsou způsobeny náhradou uhelných granulačních kotlů v TDK a TNA o vysokém výkonu a vysokých měrných investičních nákladech. Uvedená výše investic platí pro případ zachování provozu závodů TIBA ve Dvoře Králové nad Labem a tedy provozování TDK se současným instalovaným výkonem. Vysoké investiční náklady na zlepšení tepelné izolace budov představují celkové náklady nejen na tepelnou izolaci, ale i na konečnou úpravu fasády. Aplikace tepelné izolace je obvykle prováděna v rámci revitalizace budovy. V tomto smyslu jsou náklady pouze na zvýšení tepelně izolačních vlastností budovy cca poloviční. Nízké investiční náklady na spalování biomasy vůči úspoře primárního paliva jsou důsledkem spalování 80% biomasy na kotlích v elektrárně EPO2, což vyžaduje jen investičně relativně nenáročnou akumulaci biomasy dodané do EPO2 a její následné dávkování do kotlů. Protože se účinek jednotlivých navržených opatření navzájem neruší, je možno realizovat jen některá, nebo i všechna současně. Součet účinků všech opatření (6 880 TJ/r) představuje úsporu cca 22% stávající spotřeby energie v kraji. Vývoj spotřeby energie v kraji a nutné investiční náklady na zajištění dodávky energie v důsledku rozvoje jednotlivých spotřebitelských sfér v období let 2002 jsou na základě analýzy v kapitole 1.2. stanoveny pro optimistickou, střední a pesimistickou úroveň rozvoje následovně : rozvoj zvýšení spotřeby energie (TJ/r) investiční náklady (mil. Kč) optimistický 1 600 1 410 střední 950 990 pesimistický 300 580 Ze srovnání hodnot pro období let 2002 vyplývá, že : - ekonomicky dostupný potenciál úspor je 7 x vyšší, než střední růst spotřeby energie - investiční náklady pro zajištění ekonomického potenciálu úspor jsou 9x vyšší než investiční náklady související s nárůstem spotřeby energie 136

Na základě zmíněných faktů jsou navrženy tři varianty rozvoje energetického systému kraje pro období let 2002 -, lišící se úrovní využití úsporných opatření. Var.A Maximální varianta Realizace úsporných opatření v plném rozsahu ekonomicky nadějného potenciálu Var.B Minimální varianta Realizace ekonomicky výhodnějších opatření a obnovitelných zdrojů Var.C Střední varianta Kompromis mezi maximální a minimální variantou 137

5.3. KVANTIFIKACE ÚČINKŮ A NÁROKŮ VARIANT Specifikace variant Var.A Maximální varianta Opatření Úspora energie Investiční náklady (TJ/r) (mil. Kč) Všechna navržená v plném rozsahu 6 880 9 215 Var.B Minimální varianta Opatření Úspora energie Investiční náklady (TJ/r) (mil. Kč) Zlepšení tepelné izolace budov 260 1050 Změna způsobu vytápění v průmyslu 40 22 Měření a regulace dodávky tepla 800 550 Snížení spotřeby el. energie v domácnostech 40 10 Výměna kotlů 320 945 Kombinovaná výroba tepla a el. energie 180 120 Spalování biomasy 2500 880 Tepelná čerpadla 320 100 Snížení tepelných ztrát rozvodů tepla 190 200 Celkem 4 650 3 877 138

Var.C Střední varianta Opatření Úspora energie Investiční náklady (TJ/r) (mil. Kč) Zlepšení tepelné izolace budov 640 2630 Změna způsobu vytápění v průmyslu 40 22 Měření a regulace dodávky tepla 800 550 Snížení spotřeby el. energie v domácnostech 80 20 Výměna kotlů 400 1180 Kombinovaná výroba tepla a el. energie 900 600 Spalování biomasy 1200 50 Tepelná čerpadla 320 100 Snížení tepelných ztrát rozvodů tepla 250 260 Celkem 4 630 5 412 Protože nárůst spotřeby energie je vůči efektu úsporných opatření relativně nízký, předpokládá se ve všech třech variantách v období 2002 střední rozvoj spotřeby energie : - nárůst spotřeby energie 950TJ/r - investiční náklady pro jeho zajištění 990 mil. Kč Konečná spotřeba energie v kraji v roce a investiční náklady pro její zajištění Varianta Počáteční spotřeba energie v r. 2002 Zvýšení spotřeby energie vlivem rozvoje Snížení spotřeby energie vlivem úspor Konečná spotřeba energie v r. IN na dodávku energie vč. realizace úspor. opatření (TJ/r) (TJ/r) (TJ/r) (TJ/r) (mil. Kč) A 30 800 950 6 880 24 870 10 205 B 30 800 950 4 650 27 100 4 867 C 30 800 950 4 630 27 120 6 402 139

Změna ve spotřebě jednotlivých druhů paliv dle navržených variant (+ zvýšení, - snížení) Hodnocení z hlediska spotřeby paliv na území kraje Var. A HU LTO TTO ZP BIOMASA (t/r) (t/r) (t/r) (tis.m3/r) (t/r) - 387 210-2 944-2 760 24 710 208 250 Var. B HU LTO TTO ZP BIOMASA (t/r) (t/r) (t/r) (tis.m3/r) (t/r) - 287 871-2 048-1920 9 980 208 250 Var. C HU LTO TTO ZP BIOMASA (t/r) (t/r) (t/r) (tis.m3/r) (t/r) - 260 515-2 560-2 400 28 564 99 960 Hodnocení z hlediska celospolečenského V důsledku výroby el. energie v kogeneračních plynových jednotkách a elektrárně EKEZ v Hradci Králové je navíc vykázáno snížení množství HU (t/r), které by bylo spáleno v kondenzačních elektrárnách (mimo území kraje) při výrobě stejného množství el. energie. Varianta Snížení spotřeby HU Plynové kog. jednotky Snížení spotřeby HU EKEZ Hr. Králové A 85 500 48 780 B 17 100 48 780 C 85 500 0 140

Snížení emisí dle navržených variant Hodnocení z hlediska kraje Varianta tuhé SO2 NOx CO Celkem (t/r) (t/r) (t/r) (t/r) (t/r) A 370 1 578 1 419 1 314 4 277 B 48 965 898 775 2686 C 416 1 259 1 014 896 3586 Hodnocení z hlediska celospolečenského Varianta tuhé SO2 NOx CO Celkem (t/r) (t/r) (t/r) (t/r) (t/r) A 403 1 756 2 224 1 382 5 765 B 65 1 052 1 293 808 3 218 C 438 1 373 1 527 939 4 277 Jak vyplývá z hodnot v tabulkách je pořadí výhodnosti všech variant z hlediska snížení emisí stejné, bez ohledu na způsob hodnocení. Nejvýhodnější je varianta A, nejhorší varianta B. 141

5.4 KOMPLEXNÍ HODNOCENÍ VARIANT Výsledky energetického, ekonomického a ekologického hodnocení variant A, B a C jsou vyhodnoceny vícekriteriálním způsobem s uplatněním váhy jednotlivých kriterií. Pro hodnocení byla zvolena tato kriteria : - výše investičních nákladů - celkové snížení emisí - výše úspory primárních energetických zdrojů - míra využití obnovitelných a netradičních zdrojů energie V následující tabulce je uvedena váha kriterií, která určuje maximální počet bodů, které může dané kriterium získat a výsledek hodnocení. Kriterium Váha kriteria Var. A Var. B Var. C Investiční náklady 5 2,4 5 3,8 Celkové snížení emisí 10 10 6,4 8,6 Úspora prim. energ. zdrojů 7 7 4,8 4,7 Míra využití ONZE 5 5 2,5 5 Celkem bodů 24,4 21,2 19,6 Z výsledku vícekriteriálního hodnocení vyplývá, že nejvýhodnější z hlediska navržených kriterií je Varianta A. 142

5.5. VÝBĚR OPTIMÁLNÍ VARIANTY ENERGETICKÉ KONCEPCE Na základě komplexního hodnocení navržených variant A, B a C rozvoje energetického systému Královéhradeckého kraje v této koncepci, byla pro období let 2002 vybrána Varianta A. Přehled navržených úsporných opatření a aplikací obnovitelných a netradičních zdrojů energie a předpokládané investiční náklady na jejich realizaci dle této varianty jsou uvedeny v následující tabulce. Opatření Úspora energie Investiční náklady (TJ/r) (mil. Kč) Zlepšení tepelné izolace budov 1 280 5 250 Změna způsobu vytápění v průmyslu 80 45 Měření a regulace dodávky tepla 800 550 Snížení spotřeby el. energie v domácnostech 160 40 Výměna kotlů 460 1 350 Kombinovaná výroba tepla a el. energie 900 600 Spalování biomasy 2500 880 Tepelná čerpadla 320 100 Snížení tepelných ztrát rozvodů tepla 380 400 Celkem 6 880 9 215 Pro dosažení těchto hlavních cílů je nutno volit taková opatření, která zajistí maximální efekt se současně co nejpříznivější ekonomickou efektivností. Podpůrné státní finanční prostředky je nutno tedy použít především pro opatření, která jsou atraktivní z hlediska úspory energie, ale ne zcela z podnikatelského hlediska. 143

Snížení emisí po realizaci navržených opatření dle Varianty A tuhé SO2 NOx CO CO2 rok 2002 (t/r) 4 596 7 609 7 294 9 831 2 582 308 rok (t/r) 4 226 6 331 5 875 8 517 2 090 600 snížení (%) 8,1 20,7 19,5 13,4 19,1 Možná rizika vybrané Varianty A Konkrétní výsledky z realizace navržených úsporných opatření dle nejvhodnější varianty A mohou být ovlivněny následujícími riziky : - vývojem hospodářské a legislativní politiky vlády ČR - zvoleným scénářem státní energetické koncepce - daňovými zákony a sazbami - zákony na ochranu životního prostředí - změnami rozpočtové a investiční politiky - změnami nákupních cen energie - cenami energie - cenami surovin - cenami výrobků - haváriemi výrobních energetických zařízení - živelnými pohromami 144

6 ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA VČETNĚ ENERGETICKÉHO MANAGEMENTU Zásobování el. energií a zemním plynem je na území kraje zajištěno dvěma distribučními systémy provozovanými společnostmi VČE a.s. a VČP a.s. Zásobování teplem na území kraje je zajišťováno pomocí čtyř velkých systémů CZT, několika menších systémů CZT a dále z lokálních zdrojů. Ze čtyř největších systémů CZT je dominantní systém ve městě Hradci Králové napájený z Elektrárny Opatovice. Stav tohoto systému je konsolidovaný, jak v rezervě výkonu, tak technickém stavu. Další rezervní výkon bude zajištěn přímo ve městě Hradec Králové po výstavbě náhradních zdrojů jako reakce na havárii EOP v r.2002. Další velký systém CZT v Náchodě je také v dobrém technickém stavu a předpokládá pouze rekonstrukci nebo výměnu největšího kotle do r. 2008 a postupnou rekonstrukci primárních rozvodů tepla. Výraznější zásahy vyžadují další dva velké systémy CZT v Trutnově a okolí a Dvoře Králové nad Labem. Systém CZT v Trutnově a okolí z hlediska spotřeby paliva a výroby tepla ve zdroji představuje téměř polovinu celkové výroby tepla ve velkých zdrojích celého kraje. Zdroj systému CZT v Trutnově EPO2 je v dobrém stavu, rozsáhlejší rekonstrukci však vyžadují primární rozvody tepla (především parní). Je také připravována výměna jednoho stávajícího parního soustrojí za soustrojí, které umožní vyšší využití tepla při výrobě el. energie. Současně je nutno v této oblasti maximálně podpořit výstavbu a připojování dalších odběratelů tepla především nově budovaných průmyslových závodů. Tím by bylo možno lépe využít vysoký výkon zdroje EPO2, který je v současné době provozován s nízkým využitím tepla z výroby el. energie. Systém CZT ve Dvoře Králové nad Labem vyžaduje rekonstrukci jak ve zdroji tak v primárních rozvodech tepla. Způsob a rozsah rekonstrukce bude třeba určit v návaznosti na výhled dvou závodů TIBA ve městě. Při dalším provozu těchto závodů bude třeba vyměnit dožité uhelné kotle za nové o stejném výkonu. Kromě druhu paliva zůstane zachován i rozsah a druh teplonosného media v primárních rozvodech tepla, dojde pouze k výměně starých a poškozených úseků potrubí. 145

Při likvidaci závodů TIBA bez náhrady jiným průmyslovým odběrem stejného rozsahu a s požadavkem na dodávku technologické páry je nutno rekonstruovat jak zdroj, tak rozvody tepla. Jsou připraveny dvě varianty, buď s redukcí výkonu zdroje i rozvodů tepla pouze na centrum města a výstavbou doplňkových lokálních zdrojů, nebo decentralizované zásobování města teplem z blokových kotelen s využitím stávajících sekundárních rozvodů tepla. Obě varianty jsou založené na spalování zemního plynu. Uvedené variantní řešení vychází ze závěrů studie EVČ Pardubice, nelze jej brát jako definitivní. Snížení spotřeby primárních paliv v kraji je možno, kromě snížení spotřeby energie u konečných uživatelů, zajistit především rozšiřováním systémů CZT se zdroji s kombinovanou výrobou tepla a el. energie v oblastech, které vzhledem k výši plošné spotřeby tepelného příkonu jsou proto vhodné. Do této oblasti je nutno především směrovat finanční podpory tak, aby cena tepla pro odběratele byla atraktivní při srovnání s dodávkou tepla z lokálních zdrojů. Stejně tak je třeba podporovat rekonstrukce plynových výtopen (s výrobou jen tepla) na teplárny (kombinovaná výroba tepla a el. energie) instalací plynových kogeneračních jednotek zajišťujících podstatně vyšší konverzi paliva na el. energii než u parních turbosoustrojí a tím úsporu primárních paliv při výrobě el. energie. Dalším nesporně energeticky i ekologicky vhodným opatřením je náhrada el. přímotopných a akumulačních zdrojů tepla tepelnými čerpadly zajišťujícími úsporu přibližně dvou třetin primárního paliva pro výrobu el. energie. Z hlediska náhrady vyčerpatelných zdrojů fosilních paliv obnovitelnými zdroji je jednoznačně nejvýhodnější jak dle výše úspory, tak i ekonomického efektu, podporovat spalování biomasy jak pro výrobu tepla, tak tepla a el. energie v kombinovaném cyklu. 146

PROGRAM REALIZACE NAVRŽENÝCH OPATŘENÍ VE SPRÁVNÍCH OBVODECH KRAJE V OBDOBÍ LET 2002 - Opatření na úsporu energie dle Varianty A, uvedené globálně pro celý Královéhradecký kraj, jsou dále rozdělena jako koncepční návrhy pro časové období od r. 2002 do r. pro území jednotlivých 15 správních obvodů kraje. Jsou uvedeny výše úspor energie a investiční náklady na navržená opatření s rozdělením do třech časových období (do r., r. 2008 a r. 2015 ). Z navržených opatření jsou v přehledech vypuštěna opatření : - změna způsobu vytápění v průmyslu (nízký úsporný efekt) - snížení spotřeby el. energie v domácnostech (aktivita obyvatel) 147

SPRÁVNÍ OBVOD BROUMOV Analýza současného stavu zásobování území energií Ve městě Broumově jsou provozovány dvě soustavy CZT. Zásobování teplem ostatních objektů v území je decentralizované, z lokálních zdrojů. Území má nižší stupeň plynofikace. Do budoucna se na území počítá s výstavbou VTL/STL regulační stanice včetně přípojky Provodov Šonov. Zásobování území elektrickou energií je z hlediska současného odběru zajištěno. Výhledové zásobování elektrickou energií oblasti Broumovska si vyžádá uvedení nové TR 110/35 kv Broumov do provozu k roku 2015. Koncepční návrhy ve spotřebě energie Zlepšení tepelné izolace budov a měření a regulace v dodávce tepla V bytových domech ve městech Broumov, Teplice nad Metují a Meziměstí ve výrobě energie Výměna kotlů a aplikace kogenerace Velké zdroje KOH I NOOR, Broumov 5,2 MW LTO rok výroby kotlů 1969, 1980 výměna za moderní uhelné kotle do r. zhodnotit instalaci kog. plynové jednotky, el. výkon cca 0,3 MW 148

BROUMOVSKÉ STROJÍRNY, Hynčice 5,9 MW ZP rok výroby kotlů 1979 výměna za moderní plynové kotle do r. zhodnotit instalaci kog. plynové jednotky, el. výkon cca 0,3 MW Střední zdroje Podíl hnědého uhlí u středních zdrojů činí 4%. Doporučena postupná výměna dožitých kotlů spalujících hnědé uhlí za moderní uhelné, nebo plynové. Spalování biomasy Podpora spalování v malých lokálních zdrojích nebo malých systémech CZT. Především v osmi obcích obvodu kde není zaveden zemní plyn ve čtyřech z těchto obcí nebude zaveden ani v budoucnu. v distribuci energie Ve městě Broumov v systému CZT Křinice je nutno rekonstruovat rozvody tepla. Předpokládané investiční náklady cca 12 mil. Kč. Přehled doporučených opatření - investice a úspory Opatření Investice (mil. Kč) Celkem Úspora (TJ/r) do r. 2008-2015- IN (mil.kč) zlepšení tepelné izolace budov 46 68 71 185 11 28 45 měření a regulace dodávky tepla 4 7 8 19 6 16 28 výměna kotlů ve velkých zdrojích 10 12 0 22 2 5 5 výměna kotlů ve středních zdrojích 0 1 2 3 0 1 2 aplikace kogenerace 6 10 3 19 9 25 30 snížení ztrát rozvodů tepla 12 0 0 12 9 9 9 spalování biomasy 6 18 22 46 9 35 68 aplikace tepelných čerpadel 1 1 2 4 3 6 11 Celkem 85 117 108 310 49 125 198 149

SPRÁVNÍ OBVOD DOBRUŠKA Analýza současného stavu zásobování území energií Ve městě Dobrušce je provozována jedna soustava CZT, ve městě Opočně jsou provozovány jen 3 blokové kotelny. Zásobování teplem ostatních objektů v území je decentralizované, z lokálních zdrojů. Území má velmi nízký stupeň plynofikace. Do budoucna se na území ne počítá s výstavbou VTL plynovodů nebo VTL/STL regulačních stanic. Zásobování území elektrickou energií je z hlediska současného i výhledového odběru zajištěno. Koncepční návrhy ve spotřebě energie Zlepšení tepelné izolace budov a měření a regulace v dodávce tepla V bytových domech ve městech Dobruška a Opočno ve výrobě energie Výměna kotlů a aplikace kogenerace Velké zdroje CUKROVAR, České Meziříčí 39,0 MW HUPR rok výroby kotlů 1947 výměna za moderní uhelné kotle do r. zhodnotit instalaci parního turbosoustrojí, el. výkon cca 0,8 MW NUTRICIA, Opočno 17,8 MW TTO, ZP rok výroby kotlů 2x TTO 1961, TTO/ZP - 1996 je připraven do provozu nový plynový kotel (r.2002) o výkonu 4,5 MW, který nahradí 2 staré TTO kotle zhodnotit instalaci kog. plynové jednotky, el. výkon cca 0,2 MW 150

Střední zdroje Podíl hnědého uhlí u středních zdrojů činí 24%. Doporučena postupná výměna dožitých kotlů spalujících hnědé uhlí za moderní uhelné, nebo plynové. Spalování biomasy Podpora spalování v malých lokálních zdrojích nebo malých systémech CZT. Především v 21 obcích obvodu kde není zaveden zemní plyn v 7 z těchto obcí nebude zaveden ani v budoucnu. v distribuci energie V území není nutná žádná rekonstrukce. Přehled doporučených opatření - investice a úspory Opatření Investice (mil. Kč) Celkem Úspora (TJ/r) do r. 2008-2015- IN (mil.kč) zlepšení tepelné izolace budov 20 60 66 146 5 20 36 měření a regulace dodávky tepla 3 6 6 15 4 13 22 výměna kotlů ve velkých zdrojích 124 0 0 124 43 43 43 výměna kotlů ve středních zdrojích 1 3 3 7 1 2 4 aplikace kogenerace 18 4 4 26 25 30 36 snížení ztrát rozvodů tepla 0 0 0 0 0 0 0 spalování biomasy 9 35 42 86 13 65 128 aplikace tepelných čerpadel 1 1 1 3 3 6 9 Celkem 176 109 122 407 94 180 278 151

SPRÁVNÍ OBVOD Dvůr Králové nad Labem Analýza současného stavu zásobování území energií Ve městě Dvůr Králové nad Labem je provozována rozsáhlá soustava CZT zásobující nejen bytovou, ale především průmyslovou sféru především dva závody TIBA. Zásobování teplem ostatních objektů v území je decentralizované, z lokálních zdrojů. Území má velmi nízký stupeň plynofikace. Do budoucna se na území počítá s výstavbou VTL plynovodu Dvůr Králové Doubravice a VTL/STL regulační stanice. Zásobování území elektrickou energií je z hlediska současného i výhledového odběru zajištěno. Koncepční návrhy ve spotřebě energie Zlepšení tepelné izolace budov a měření a regulace v dodávce tepla V bytových domech ve městě Dvůr Králové nad Labem ve výrobě energie Výměna kotlů a aplikace kogenerace Velké zdroje ČEZ, Teplárna TDK, Dvůr Králové n. Labem 124,2 MW HUPR/ZP/LTO rok výroby kotlů 1955, 1968, 1982 Rekonstrukci zdroje řešit v souvislosti s vývojem odběru tepla, především v závodech TIBA s požadavkem dodávky technologické páry. V případě skončení dodávky tepla do závodů TIBA rekonstrukce zdroje výměna olejových hořáků na 3 kotlích spalujících LTO z roku 1982 (celkový instalovaný výkon 15,6 MW) za dvouvé hořáky ZP/LTO. 152

Posouzení a případná instalace kogenerační jednotky (jednotek) s plynovým motorem o celkovém instalovaném el. výkonu cca 2 MW. Výstavba lokálních plynových zdrojů tepla pro odběratele mimo centrum města (nemocnice, ZOO). Celkové investiční náklady na rekonstrukci a výstavbu nových zdrojů mimo centrum města cca 60-100 mil. Kč, horní hranice platí při instalaci kogenerační jednotky. TIBA, Mostek 16,0 MW HUPR rok výroby kotlů 1936, 1983 výměna kotlů za moderní uhelné o nižším instalovaném výkonu do r. zhodnotit instalaci parního turbosoustrojí, el. výkon cca 0,3 MW Střední zdroje Podíl hnědého uhlí u středních zdrojů činí 27%. Doporučena postupná výměna dožitých kotlů spalujících hnědé uhlí za moderní uhelné, nebo plynové. Spalování biomasy Protože VČP a.s. má zájem o plynofikaci zbývajících 21 obcí v území, které zatím nejsou plynofikovány, předpokládá se nižší podpora spalování biomasy. v distribuci energie Ve městě Dvůr Králové nad Labem je možno upřesnit rekonstrukci rozvodů tepla ve stávající soustavě CZT až po rozhodnutí, zda bude dodáváno teplo do závodu Zálabí a Vorlech podniku TIBA. 153

Při zachování provozu podniku TIBA Postupná výměna parních rozvodů za parní vakuové v průběhu období do r. Celkové náklady na úplnou rekonstrukci cca 150 mil. Kč Při likvidaci podniku TIBA bez náhrady se spotřebou technologické páry Var.I Vybudování nových horkvodních rozvodů v centru města s předávacími stanicemi v zásobovaných objektech. Celkové investiční náklady na horkovodní rozvody včetně PS cca 150 mil. Kč. Var.II V centru města vybudovat plynové teplovodní kotelny (90/70 C) s dodávkou tepla pomocí stávajících čtyřtrubkových rozvodů. Od r. další náklady na rekonstrukci stávající čtyřtrubkové soustavy v centru města. Přehled doporučených opatření - investice a úspory Opatření Investice (mil. Kč) Celkem Úspora (TJ/r) do r. 2008-2015- IN (mil.kč) zlepšení tepelné izolace budov 36 90 106 232 9 31 57 měření a regulace dodávky tepla 5 9 10 24 7 20 35 výměna kotlů ve velkých zdrojích* 30 400 0 430 5 77 77 výměna kotlů ve středních zdrojích 2 4 4 10 1 4 7 aplikace kogenerace 4 8 10 22 6 19 34 snížení ztrát rozvodů tepla* 30 50 50 130 20 54 88 spalování biomasy 3 7 10 20 4 15 29 aplikace tepelných čerpadel 1 1 2 4 4 7 14 Celkem 111 569 192 872 57 227 341 * hodnoty platí při zachování provozu závodů TIBA 154

SPRÁVNÍ OBVOD HOŘICE V PODKRKONOŠÍ Analýza současného stavu zásobování území energií Ve městě Hořice je provozována jedna soustava CZT a 12 blokových kotelen. Zásobování teplem ostatních objektů v území je decentralizované, z lokálních zdrojů. Území má nižší stupeň plynofikace. Do budoucna se na území nepočítá s výstavbou VTL plynovodů nebo VTL/STL regulačních stanic. Zásobování území elektrickou energií je z hlediska současného odběru zajištěno. Výhledové zásobování elektrickou energií si vyžádá výstavbu nové TR 110/35 kv. Koncepční návrhy ve spotřebě energie Zlepšení tepelné izolace budov a měření a regulace v dodávce tepla V bytových domech ve městě Hořice v Podkrkonoší ve výrobě energie Výměna kotlů a aplikace kogenerace Velké zdroje Vzhledem k tomu, že dva velké zdroje v území jsou plynové a kotle jsou z roku 1992 a 1995, není doporučena jejich výměna. Střední zdroje Podíl hnědého uhlí u středních zdrojů činí 23%. Doporučena postupná výměna dožitých kotlů spalujících hnědé uhlí za moderní uhelné, nebo plynové. Spalování biomasy Protože VČP a.s. má zájem o plynofikaci zbývajících 16 obcí v území, které zatím nejsou plynofikovány, předpokládá se podpora spalování biomasy v malých lokálních zdrojích nebo malých systémech CZT. 155

v distribuci energie V území není nutno rekonstruovat rozvody tepla. Přehled doporučených opatření - investice a úspory Opatření Investice (mil. Kč) Celkem Úspora (TJ/r) do r. 2008-2015- IN (mil.kč) zlepšení tepelné izolace budov 20 50 60 130 5 17 32 měření a regulace dodávky tepla 3 5 6 14 4 11 20 výměna kotlů ve velkých zdrojích 0 0 0 0 0 0 0 výměna kotlů ve středních zdrojích 2 4 4 10 1 4 6 aplikace kogenerace 3 8 8 19 5 17 30 snížení ztrát rozvodů tepla 0 0 0 0 0 0 0 spalování biomasy 1 6 8 15 1 10 22 aplikace tepelných čerpadel 0 1 1 2 0 4 8 Celkem 29 74 87 190 17 64 118 156

SPRÁVNÍ OBVOD HRADEC KRÁLOVÉ Analýza současného stavu zásobování území energií Ve městě Hradec Králové je provozována velmi rozsáhlá soustava CZT napájená teplem z Elektrárny Opatovice ležící mimo území kraje. V důsledku havárie EOP v r. 2002 je plánována výstavba tří záložních tepelných zdrojů na území města o celkovém instalovaném výkonu 140 MW. Zásobování teplem ostatních objektů v území je v některých městech zajištěno z blokových kotelen, převážně však z lokálních zdrojů. Území má vysoký stupeň plynofikace. Do budoucna se na území nepočítá s výstavbou VTL plynovodů nebo VTL/STL regulačních stanic. Zásobování území elektrickou energií je z hlediska současného odběru zajištěno. Výhledové zásobování elektrickou energií si vyžádá pro oblast města Hradec Králové výstavbu dvou nových TR 110/35 kv v období r. 2009-2015. Případně s výstavbou další TR 110/35 kv se počítá v lokalitě města Chlumec nad Cidlinou. Koncepční návrhy ve spotřebě energie Zlepšení tepelné izolace budov a měření a regulace v dodávce tepla V bytových domech ve městech Hradec Králové, Chlumec nad Cidlinou, Nechanice, Smiřice a Třebechovice pod Orebem ve výrobě energie Výměna kotlů a aplikace kogenerace Velké zdroje ČKD MOTORY, Hradec Králové 27,3 MW HUTR/ZP rok výroby kotlů 1942, 1986, 1994 výměna kotlů z r. 1942 moderní uhelné nebo plynové o nižším instalovaném výkonu do r. zhodnotit instalaci plynové kog. jednotky, el. výkon cca 1,0 MW 157

FOMA BOHEMIA, Hradec Králové 26,8 MW ZP rok výroby kotlů 1964, 1971, 1987 výměna kotlů za moderní plynové do r. zhodnotit instalaci plynové kogenerační jednotky, el. výkon cca 1,0 MW Poznámka : v případě, že FOMA bude připojena na CZT výměna kotlů odpadá Střední zdroje Podíl hnědého uhlí u středních zdrojů činí 14%. Doporučena postupná výměna dožitých kotlů spalujících hnědé uhlí za moderní uhelné, nebo plynové. Spalování biomasy Protože VČP a.s. má zájem o plynofikaci zbývajících 5 obcí v území, které zatím nejsou plynofikovány, kromě výstavby elektrárny EKEZ u Hradce Králové se nepředpokládá intenzivnější podpora spalování biomasy. v distribuci energie Kromě pokračujících plánovaných oprav rozvodů CZT v městě Hradec Králové a jejich rozšiřování pro zásobování nových odběratelů (např. FOMA), není nutno v území zásadně rekonstruovat rozvody tepla. Přehled doporučených opatření - investice a úspory Opatření Investice (mil. Kč) Celkem Úspora (TJ/r) do r. 2008-2015- IN (mil.kč) zlepšení tepelné izolace budov 240 650 714 1604 58 215 389 měření a regulace dodávky tepla 30 62 75 167 44 134 244 výměna kotlů ve velkých zdrojích 25 40 0 65 10 27 27 výměna kotlů ve středních zdrojích 2 8 12 22 1 7 15 aplikace kogenerace 18 28 45 91 26 65 129 snížení ztrát rozvodů tepla 0 0 0 0 0 0 0 spalování biomasy 480 10 10 500 787 804 820 aplikace tepelných čerpadel 4 12 15 31 13 51 98 Celkem 799 810 871 2480 939 1303 1722 158

SPRÁVNÍ OBVOD JAROMĚŘ Analýza současného stavu zásobování území energií Ve městě Jaroměř jsou provozovány dvě soustavy CZT, které však zásobují teplem jen cca 21% bytové sféry. Zásobování teplem ostatních objektů v území je zajištěno z lokálních zdrojů. Území má vyšší stupeň plynofikace. Do budoucna se na území nepočítá s výstavbou VTL plynovodů nebo VTL/STL regulačních stanic. Zásobování území elektrickou energií je z hlediska současného odběru zajištěno. Výhledové zásobování elektrickou energií si vyžádá pro oblast města Jaroměř výstavbu nové TR 110/35 kv. Koncepční návrhy ve spotřebě energie Zlepšení tepelné izolace budov a měření a regulace v dodávce tepla V bytových domech ve městě Jaroměř ve výrobě energie Výměna kotlů a aplikace kogenerace Velké zdroje Všechny zdroje jsou plynové, s kotli z let 1989 2000. Dva uhelné kotle ve zdroji TEPLO s.r.o. v Jaroměři z let 1965 a 1970 nejsou již provozovány. Střední zdroje Podíl hnědého uhlí u středních zdrojů činí 32%. Doporučena postupná výměna dožitých kotlů spalujících hnědé uhlí za moderní uhelné, nebo plynové. 159

Spalování biomasy Protože VČP a.s. má zájem o plynofikaci zbývajících 4 obcí v území, které zatím nejsou plynofikovány, nepředpokládá se intenzivnější podpora spalování biomasy. v distribuci energie V území není akutní požadavek na rekonstrukci rozvodů tepla. Přehled doporučených opatření - investice a úspory Opatření Investice (mil. Kč) Celkem Úspora (TJ/r) do r. 2008-2015- IN (mil.kč) zlepšení tepelné izolace budov 28 76 79 183 7 26 45 měření a regulace dodávky tepla 4 7 8 19 6 16 28 výměna kotlů ve velkých zdrojích 0 0 0 0 0 0 0 výměna kotlů ve středních zdrojích 1 4 4 9 1 5 8 aplikace kogenerace 3 8 9 20 5 17 30 snížení ztrát rozvodů tepla 0 0 0 0 0 0 0 spalování biomasy 0 2 2 4 0 3 6 aplikace tepelných čerpadel 1 1 1 3 4 7 11 Celkem 37 98 103 238 22 73 128 160

SPRÁVNÍ OBVOD JIČÍN Analýza současného stavu zásobování území energií Ve městě Jičíně jsou provozovány soustavy CZT napájené z jedné teplárny a šesti blokových výtopen, které však zásobují teplem cca 45% bytové sféry a zařízení města. Zásobování teplem ostatních objektů v území je zajištěno z lokálních zdrojů. Území má nízký stupeň plynofikace. Připravuje se však plynofikace měst Kopidlna a Sobotky a dalších 56 obcí. V této souvislosti se počítá s výstavbou VTL plynovod Jičín Libáň a 5 VTL/STL regulačních stanic. Zásobování území elektrickou energií je z hlediska současného i výhledového odběru zajištěno. Připravuje se výstavba nadzemního vedení VVN (2 x 110 kv) mezi TR Staré Místo a TR Nový Bydžov. Koncepční návrhy ve spotřebě energie Zlepšení tepelné izolace budov a měření a regulace v dodávce tepla V bytových domech ve městech Jičín, Kopidlno, Lázně Bělohrad, Sobotka ve výrobě energie Výměna kotlů a aplikace kogenerace Velké zdroje KRKONOŠSKÉ SÝRÁRNY, Jičín 10,0 MW ZP rok výroby kotlů 1982 výměna kotlů za moderní plynové do r. zhodnotit instalaci plynové kog. jednotky, el. výkon cca 1,5 MW 161

MAVE, Vršce 4,9 MW LTO rok výroby kotlů 1973 výměna kotlů za moderní plynové do r. zhodnotit instalaci plynové kog. jednotky, el. výkon cca 0,2 MW Střední zdroje Podíl hnědého uhlí u středních zdrojů činí 23%. Doporučena postupná výměna dožitých kotlů spalujících hnědé uhlí za moderní uhelné, nebo plynové. Spalování biomasy Vzhledem k nízké plynofikaci území se podpora spalování biomasy uvažuje především v některé z 56 obcí, kde zatím není zaveden zemní plyn, v malých lokálních zdrojích nebo malých systémech CZT.. v distribuci energie V území není akutní požadavek na rekonstrukci rozvodů tepla. Přehled doporučených opatření - investice a úspory Opatření Investice (mil. Kč) Celkem Úspora (TJ/r) do r. 2008-2015- IN (mil.kč) zlepšení tepelné izolace budov 62 135 154 351 15 48 86 měření a regulace dodávky tepla 7 14 16 37 10 31 54 výměna kotlů ve velkých zdrojích 8 0 16 24 3 3 8 výměna kotlů ve středních zdrojích 4 8 8 20 3 10 16 aplikace kogenerace 9 22 30 61 13 46 93 snížení ztrát rozvodů tepla 0 0 0 0 0 0 0 spalování biomasy 5 22 26 53 7 40 78 aplikace tepelných čerpadel 1 3 3 7 3 12 21 Celkem 96 204 253 553 55 190 356 162

SPRÁVNÍ OBVOD KOSTELEC NAD ORLICÍ Analýza současného stavu zásobování území energií V území jsou provozovány ve městě Týniště nad Orlicí dvě soustavy CZT a ve městě Kostelec nad Orlicí 3 plynové blokové kotelny. Zásobování teplem ostatních objektů v území je zajištěno z lokálních zdrojů. Území má střední stupeň plynofikace. Nepočítá se však s výstavbou VTL plynovodů nebo VTL/STL regulačních stanic. Zásobování území elektrickou energií je z hlediska současného i výhledového odběru zajištěno. Koncepční návrhy ve spotřebě energie Zlepšení tepelné izolace budov a měření a regulace v dodávce tepla V bytových domech ve městech Kostelec nad Orlicí a Týniště nad Orlicí ve výrobě energie Výměna kotlů a aplikace kogenerace Velké zdroje SAINT - GOBAIN, Kostelec nad Orlicí 13,5 MW ZP rok výroby kotlů 1984 výměna kotlů za moderní plynové do r. zhodnotit instalaci plynové kog. jednotky, el. výkon cca 1,0 MW MONING - ELITEX, Týniště nad Orlicí 16,0 MW HUPR rok výroby kotlů 1965, 1997 výměna dvou kotlů z r. 1965 za plynové o nižším výkonu do r. zhodnotit instalaci plynové kog. jednotky, el. výkon cca 1,0 MW 163

Střední zdroje Podíl hnědého uhlí u středních zdrojů činí 29%. Doporučena postupná výměna dožitých kotlů spalujících hnědé uhlí za moderní uhelné, nebo plynové. Spalování biomasy Vzhledem ke střední plynofikaci území se podpora spalování biomasy uvažuje především v 13 obcích kde není zaveden zemní plyn, v malých lokálních zdrojích nebo CZT. v distribuci energie Rozvody ve dvou soustavách CZT ( U Dubu a Střed ) ve městě Týništi nad Orlicí jsou staré 38 a 23 let a jsou za hranicí své životnosti. Je navržena rekonstrukce za čtyřtrubkové přeizolované rozvody, akce je již projekčně připravena. Investiční náklady jsou stanoveny v soustavě U Dubu na 7 mil. Kč a u soustavy Střed na 4 mil. Kč. Přehled doporučených opatření - investice a úspory Opatření Investice (mil. Kč) Celkem Úspora (TJ/r) do r. 2008-2015- IN (mil.kč) zlepšení tepelné izolace budov 37 67 73 177 9 25 43 měření a regulace dodávky tepla 4 7 8 19 6 16 27 výměna kotlů ve velkých zdrojích 20 0 18 38 14 14 26 výměna kotlů ve středních zdrojích 2 6 7 15 1 6 11 aplikace kogenerace 12 10 15 37 19 35 62 snížení ztrát rozvodů tepla 11 0 0 11 8 8 8 spalování biomasy 1 5 6 12 2 9 18 aplikace tepelných čerpadel 1 1 1 3 4 7 11 Celkem 88 96 128 312 63 122 206 164

SPRÁVNÍ OBVOD NÁCHOD Analýza současného stavu zásobování území energií V území je provozována ve městě Náchodě rozsáhlá soustava CZT se zdrojem v Teplárně Náchod, která přešla z vlastnictví ČEZ a.s. do vlastnictví společnosti HARPEN. Zásobování teplem ostatních objektů v území je kromě několika blokových kotelen ve městech zajištěno z lokálních zdrojů. Území má střední až nižší stupeň plynofikace. Při další plynofikaci území se počítá s výstavbou VTL plynovodu v okolí České Skalice a VTL/STL regulační stanice. Zásobování území elektrickou energií je z hlediska současného i výhledového odběru zajištěno. Je připravována výstavba nadzemního vedení 2 x 110 kv Neznášov Náchod. Koncepční návrhy ve spotřebě energie Zlepšení tepelné izolace budov a měření a regulace v dodávce tepla V bytových domech ve městech Náchod, Červený Kostelec, Česká Skalice, Hronov a Police nad Metují ve výrobě energie Výměna kotlů a aplikace kogenerace Velké zdroje HARPEN, Teplárna Náchod 115,4 MW HUPR/ZP/LTO rok výroby kotlů 1969, 1978, 1985 výměna uhelného kotle 50 MW z roku 1969 za moderní hnědouhelný granulační kotel, nebo jen výměna teplosměnných ploch, nebo ekologická rekonstrukce do roku 2008 přídavné spalování plynu (platnost nových emisních stropů SO2) ostatní kotle ZP/LTO s minimálním provozem ponechat 165

ZEMKO, Česká Skalice 18,0 MW ZP rok výroby kotlů 1986 výměna kotlů za moderní plynové do r. zhodnotit instalaci plynové kog. jednotky, el. výkon cca 0,8 MW KOVOPOL, Police nad Metují 8,7 MW TTO rok výroby kotlů 1976, 1985 výměna kotlů za plynové o nižším instalovaném výkonu do r. zhodnotit instalaci plynové kog. jednotky, el. výkon cca 0,4 MW Střední zdroje Podíl hnědého uhlí u středních zdrojů činí jen 12%. Doporučena postupná výměna dožitých kotlů spalujících hnědé uhlí za moderní uhelné, nebo plynové. Spalování biomasy Vzhledem k nižší plynofikaci území se podpora spalování biomasy uvažuje především v 16 obcích kde není zaveden zemní plyn, především ve 3 obcích, kde nebude zaveden ani v budoucnu, v malých lokálních zdrojích nebo CZT. v distribuci energie Kromě plánované postupné rekonstrukce rozvodů CZT v městě Náchodě není žádná akutní rekonstrukce rozvodů v území navržena. 166

Přehled doporučených opatření - investice a úspory Opatření Investice (mil. Kč) Celkem Úspora (TJ/r) do r. 2008-2015- IN (mil.kč) zlepšení tepelné izolace budov 102 275 278 655 25 92 160 měření a regulace dodávky tepla 16 24 29 69 23 58 100 výměna kotlů ve velkých zdrojích 0 215 25 240 0 35 39 výměna kotlů ve středních zdrojích 2 4 5 11 1 4 7 aplikace kogenerace 10 22 32 64 14 46 96 snížení ztrát rozvodů tepla 0 0 0 0 0 0 0 spalování biomasy 6 17 21 44 9 34 65 aplikace tepelných čerpadel 2 5 5 12 7 23 40 Celkem 138 562 395 1095 80 294 507 167

SPRÁVNÍ OBVOD NOVÁ PAKA Analýza současného stavu zásobování území energií Ve městě Nová Paka je provozována soustava CZT s plynovým zdrojem tepla a jedna bloková olynová kotelna. Zásobování teplem ostatních objektů v území je zajištěno z lokálních zdrojů. Území má vyšší stupeň plynofikace. Do budoucna se nepočítá s výstavbou žádného VTL plynovodu nebo VTL/STL regulační stanice. Zásobování území elektrickou energií je z hlediska současného i výhledového odběru zajištěno. Koncepční návrhy ve spotřebě energie Zlepšení tepelné izolace budov a měření a regulace v dodávce tepla V bytových domech ve městě Nová Paka ve výrobě energie Výměna kotlů a aplikace kogenerace Velké zdroje Vzhledem k tomu, že tři velké zdroje v území jsou plynové a kotle jsou z roku 1986-2000, není doporučena jejich výměna. Střední zdroje Podíl hnědého uhlí u středních zdrojů je však relativně vysoký, činí 52%. Doporučena postupná výměna dožitých kotlů spalujících hnědé uhlí za moderní uhelné, nebo plynové. Spalování biomasy Protože VČP a.s. má zájem o plynofikaci i zbývajících 2 obcí v území, které zatím nejsou plynofikovány, nepředpokládá se intenzivnější podpora spalování biomasy. 168

v distribuci energie Je plánována rekonstrukce rozvodů CZT ve městě Nová Paka v roce 2010. Přehled doporučených opatření - investice a úspory Opatření Investice (mil. Kč) Celkem Úspora (TJ/r) do r. 2008-2015- IN (mil.kč) zlepšení tepelné izolace budov 25 52 55 132 6 19 32 měření a regulace dodávky tepla 3 5 6 14 4 11 20 výměna kotlů ve velkých zdrojích 0 0 0 0 0 0 0 výměna kotlů ve středních zdrojích 3 7 7 17 2 7 12 aplikace kogenerace 1 3 3 7 1 5 9 snížení ztrát rozvodů tepla 0 6 0 6 0 5 5 spalování biomasy 0 1 1 2 0 2 3 aplikace tepelných čerpadel 1 1 1 3 3 5 8 Celkem 33 75 73 181 16 54 89 169

SPRÁVNÍ OBVOD NOVÉ MĚSTO NAD METUJÍ Analýza současného stavu zásobování území energií Ve městě Nové Město nad Metují jsou provozovány 4 soustavy CZT s plynovými zdroji tepla. Zásobování teplem ostatních objektů v území je zajištěno z lokálních zdrojů. Území kromě města Nové Město nad Metují není zatím plynofikováno.do budoucna se počítá s výstavbou VTL plynovodu Dobruška Nové Město nad Metují a VTL/STL regulační stanice. Zásobování území elektrickou energií je z hlediska současného i výhledového odběru zajištěno. Koncepční návrhy ve spotřebě energie Zlepšení tepelné izolace budov a měření a regulace v dodávce tepla V bytových domech ve městě Nové Město nad Metují ve výrobě energie Výměna kotlů a aplikace kogenerace Velké zdroje STAVOSTROJ, Nové Město nad Metují 32,7 MW HUTR, ZP rok výroby kotlů 1969-1987 výměna dvou uhelných kotlů z r. 1986 za plynové kotle o nižším výkonu do r. zhodnotit instalaci plynové kog. jednotky, el. výkon cca 1,0 MW 170

DEVA, Nové Město nad Metují 7,1 MW ZP rok výroby kotlů 1969 výměna za moderní plynové kotle do r. zhodnotit instalaci plynové kog. jednotky, el. výkon cca 0,4 MW Střední zdroje Podíl hnědého uhlí u středních zdrojů činí jen 11%. Doporučena postupná výměna dožitých kotlů spalujících hnědé uhlí za moderní uhelné, nebo plynové. Spalování biomasy Vzhledem k velmi nízké plynofikaci území se podpora spalování biomasy uvažuje především v 11 obcích, kde zatím není zaveden zemní plyn v malých lokálních zdrojích nebo CZT. v distribuci energie Rozvodů CZT ve městě Nové Město nad Metují nevyžadují akutní rekonstrukci. Přehled doporučených opatření - investice a úspory Opatření Investice (mil. Kč) Celkem Úspora (TJ/r) do r. 2008-2015- IN (mil.kč) zlepšení tepelné izolace budov 22 54 67 143 5 19 35 měření a regulace dodávky tepla 3 5 7 15 4 12 22 výměna kotlů ve velkých zdrojích 37 0 0 37 34 34 34 výměna kotlů ve středních zdrojích 1 2 2 5 1 2 3 aplikace kogenerace 12 9 12 33 17 31 51 snížení ztrát rozvodů tepla 0 0 0 0 0 0 0 spalování biomasy 1 4 5 10 2 8 15 aplikace tepelných čerpadel 1 1 1 3 3 6 9 Celkem 77 75 94 246 67 112 169 171

SPRÁVNÍ OBVOD NOVÝ BYDŽOV Analýza současného stavu zásobování území energií V území není instalována žádná soustava CZT, pouze v města Nový Bydžov jsou 3 blokové kotelny. Zásobování teplem ostatních objektů v území je zajištěno z lokálních zdrojů. Území má vysoký stupeň plynofikace. Do budoucna se nepočítá s výstavbou VTL plynovodu nebo VTL/STL regulační stanice. Zásobování území elektrickou energií je z hlediska současného i výhledového odběru zajištěno. Koncepční návrhy ve spotřebě energie Zlepšení tepelné izolace budov a měření a regulace v dodávce tepla V bytových domech ve městě Nový Bydžov ve výrobě energie Výměna kotlů a aplikace kogenerace Velké zdroje NOBYKO, Nový Bydžov 27,0 MW TTO, ZP rok výroby kotlů 1981-2000 plánována výměna kotle 16,2 MW, TTO z r. 1981 za nový na TTO o výkonu 6 MW do r. PROMIL, Nový Bydžov 31,4 MW ZP rok výroby kotlů 1976, 1989, 1993 výměna kotle 12 MW z r. 1976 za nový do r. zhodnotit instalaci plynové kog. jednotky, el. výkon cca 1,5 MW 172

Střední zdroje Podíl hnědého uhlí u středních zdrojů činí 27%. Doporučena postupná výměna dožitých kotlů spalujících hnědé uhlí za moderní uhelné, nebo plynové. Spalování biomasy Vzhledem k velmi vysoké plynofikaci území se z podporou spalování biomasy neuvažuje. v distribuci energie V území se s výstavbou nových rozvodů tepla nebo akutní rekonstrukcí stávajících neuvažuje. Přehled doporučených opatření - investice a úspory Opatření Investice (mil. Kč) Celkem Úspora (TJ/r) do r. 2008-2015- IN (mil.kč) zlepšení tepelné izolace budov 18 40 44 102 4 14 25 měření a regulace dodávky tepla 3 4 4 11 4 10 16 výměna kotlů ve velkých zdrojích 10 20 0 30 2 5 5 výměna kotlů ve středních zdrojích 2 5 5 12 1 5 8 aplikace kogenerace 18 25 0 43 25 60 60 snížení ztrát rozvodů tepla 0 0 0 0 0 0 0 spalování biomasy 0 0 0 0 0 0 0 aplikace tepelných čerpadel 0 1 1 2 0 3 6 Celkem 51 95 54 200 37 97 120 173

SPRÁVNÍ OBVOD RYCHNOV NAD KNĚŽNOU Analýza současného stavu zásobování území energií V území jsou ve městech Rychnov nad Kněžnou, Rokytnice v Orlických Horách a Vamberku instalovány soustavy CZT, které se podílí na zásobování bytové sféry 25 39%. Zásobování teplem ostatních objektů v území je zajištěno z lokálních zdrojů. Území má nízký stupeň plynofikace. Do budoucna se však nepočítá s výstavbou VTL plynovodu nebo VTL/STL regulační stanice. Zásobování území elektrickou energií je z hlediska současného i výhledového odběru zajištěno. Koncepční návrhy ve spotřebě energie Zlepšení tepelné izolace budov a měření a regulace v dodávce tepla V bytových domech ve městech Rychnov nad Kněžnou, Rokytnice v Orlických horách a Vamberk ve výrobě energie Výměna kotlů a aplikace kogenerace Velké zdroje Tepelné hospodářství, Rychnov nad Kněžnou 26,8 MW HUPR rok výroby kotlů 1986 výměna uhelných kotlů za plynové kotle do r. zhodnotit instalaci plynové kog. jednotky, el. výkon cca 1,5 MW 174

KOVEX VD, Rychnov nad Kněžnou 15,0 MW LTO rok výroby kotlů 1972 výměna olejových kotlů za plynové kotle o nižším výkonu do r. zhodnotit instalaci plynové kog. jednotky, el. výkon cca 0,4 MW KDR - KOVODRUŽSTVO, Rychnov nad Kněžnou 6,0 MW ZP rok výroby kotlů 1974, 1981 výměna za moderní plynové kotle o nižším výkonu do r. zhodnotit instalaci plynové kog. jednotky, el. výkon cca 0,2 MW Střední zdroje Podíl hnědého uhlí u středních zdrojů činí jen 10%. Doporučena postupná výměna dožitých kotlů spalujících hnědé uhlí za moderní uhelné, nebo plynové. Spalování biomasy Vzhledem k nízké plynofikaci území se z podporou spalování biomasy v malých lokálních zdrojích nebo CZT uvažuje především ve 14 obcích, které nejsou zatím plynofikovány v distribuci energie V území není nutná akutní rekonstrukce stávajících rozvodů. Je doporučena výstavba teplovodní přípojky ve městě Vamberku ze závodu ESAB do plynového zdroje CZT. 175

Přehled doporučených opatření - investice a úspory Opatření Investice (mil. Kč) Celkem Úspora (TJ/r) do r. 2008-2015- IN (mil.kč) zlepšení tepelné izolace budov 50 105 115 270 12 38 66 měření a regulace dodávky tepla 6 10 12 28 9 23 41 výměna kotlů ve velkých zdrojích 0 55 0 55 0 63 63 výměna kotlů ve středních zdrojích 1 1 2 4 1 2 3 aplikace kogenerace 8 22 18 48 11 47 75 snížení ztrát rozvodů tepla 0 20 0 20 0 15 15 spalování biomasy 2 5 6 13 3 11 20 aplikace tepelných čerpadel 1 2 2 5 3 10 16 Celkem 68 220 155 443 41 208 299 176

SPRÁVNÍ OBVOD TRUTNOV Analýza současného stavu zásobování území energií Město Trutnov a rozsáhlé okolí zásobuje soustava CZT s parní a horkovodní větví. Zásobování teplem ostatních objektů v území je zajištěno z lokálních zdrojů. Území má střední stupeň plynofikace. Do budoucna se nepočítá s výstavbou VTL plynovodu, ale VTL/STL regulační stanice. Zásobování území elektrickou energií je z hlediska současného odběru zajištěno. Vzhledem k předpokládanému zvýšení spotřeby el. energie se však připravuje výstavba TR 110/35 kv pro východní část Krkonoš a TR 110 kv/vn do prostoru Horního Starého Města. Koncepční návrhy ve spotřebě energie Zlepšení tepelné izolace budov a měření a regulace v dodávce tepla V bytových domech ve městech Tutnov, Svoboda nad Úpou, Úpice, Žacléř, Janské Lázně, Pec pod Sněžkou a Rtyně v Podkrkonoší ve výrobě energie Výměna kotlů a aplikace kogenerace Velké zdroje ČEZ, Teplárna EPO2, Trutnov 600,0 MW HUPR/CUPR rok výroby kotlů 1996,1998 upravit dodávku paliva pro spalování biomasy do 10% ve směsi s uhlím do r. VĚZEŇSKÁ SLUŽBA, Malé Svatoňovice 2,7 MW HUTR rok výroby kotlů 1984 výměna za moderní plynové kotle do r. 177

Střední zdroje Podíl hnědého uhlí u středních zdrojů činí jen 5%. Doporučena postupná výměna dožitých kotlů spalujících hnědé uhlí za moderní uhelné, nebo plynové. Spalování biomasy Kromě náhrady části uhlí biomasou v elektrárně EPO2 se podpora spalování biomasy předpokládá v 19 obcích, které nejsou zatím plynofikovány a z těchto především v 7 obcích, které nebudou plynofikovány ani v budoucnu. v distribuci energie V území je nutno vzhledem k podstatnému poklesu odběru tepla v poslední dekádě (převážně průmyslové závody), podpořit výstavbu nových odběratelů tepla a následně vyřešit rekonstrukci rozvodů tepla, především přechodem z parních na horkovodní, dimenzovaných na předpokládanou dodávku tepla. Přehled doporučených opatření - investice a úspory Opatření Investice (mil. Kč) Celkem Úspora (TJ/r) do r. 2008-2015- IN (mil.kč) zlepšení tepelné izolace budov 125 278 283 686 30 98 167 měření a regulace dodávky tepla 18 26 28 72 26 64 104 výměna kotlů ve velkých zdrojích 0 8 0 8 0 5 5 výměna kotlů ve středních zdrojích 1 4 4 9 1 3 6 aplikace kogenerace 5 15 15 35 6 26 45 snížení ztrát rozvodů tepla 20 165 30 215 23 215 250 spalování biomasy 50 9 10 69 1200 1210 1220 aplikace tepelných čerpadel 2 5 6 13 6 23 42 Celkem 221 510 376 1107 1293 1643 1839 178

SPRÁVNÍ OBVOD VRCHLABÍ Analýza současného stavu zásobování území energií V území je instalována jedna soustava CZT ve městě Vrchlabí. Zásobování teplem ostatních objektů v území je zajištěno z lokálních zdrojů. Území má střední stupeň plynofikace. Do budoucna se nepočítá s výstavbou ani VTL plynovodu, ani VTL/STL regulační stanice. Zásobování území elektrickou energií je z hlediska současného odběru zajištěno. Pouze při výkonovém nárůstu ve střední oblasti Krkonoš by bylo nutno vybudovat novou TR 110/35 kv ve Špindlerově Mlýně. Koncepční návrhy ve spotřebě energie Zlepšení tepelné izolace budov a měření a regulace v dodávce tepla V bytových domech ve městech Vrchlabí a Hostinné ve výrobě energie Výměna kotlů a aplikace kogenerace Velké zdroje AVON AUTOMOTIVE, Rudník 15,9 MW ZP rok výroby kotlů 1968 výměna plynových kotlů za nové do r. zhodnotit instalaci plynové kog. jednotky, el. výkon cca 0,5 MW TEXLEN - LENA, Rudník 24,0 MW ZP rok výroby kotlů 1980, 1988 výměna kotlů z r. 1980 za nové do r. zhodnotit instalaci plynové kog. jednotky, el. výkon cca 0,8 MW 179