MISIONÁŘ Ročník: 7 Číslo: 68 SBOROVÝ ZPRAVODAJ Březen 2003 6,- Kč CASD v Mladé Boleslavi I kdyby ustoupily hory a zakolísaly pahorky, moje milosrdenství od tebe neustoupí a smlouva mého pokoje kolísat nebude, praví Hospodin, tvůj slitovník. (Izaiáš 54,10) Vracím se k vám a nenechám vás opuštěné. (Jan 14,18) Klíč k životu není třeba hledat v nadpozemských výšinách, ani pracně dobývat z hlubin země. Vše potřebné již za nás udělal Kristus. Každý člověk má ten klíč na dosah, má ho ve svém srdci. NENÍ SOBOTA JAKO SOBOTA, NENÍ DEN JAKO DEN Naplněn pokojem a radostnou myslí otevírám prostor vzpomínce na prožitý den. Čím byl tak zvláštní, že mi stojí za to o něm napsat? Tím dnem byla sobota. Za téměř 32 let, co jsem se stal křesťanem-adventistou, jsem jich již prožil hezkou řádku. Prožil jsem soboty skromné i bohaté, prosté i vznešené, veselé i smutné, se slzami od smíchu, ale i od pláče. Musím ale přiznat, že zase ne tak často odcházím ze sobotního shromáždění domů povznesen na těle i na duchu tak, jako v sobotu 22.2.03. Byl to bez jednoho dne právě rok, co mi sborové společenství připravilo jednu z těch mých nejkrásnějších sobot v životě s připomínkou mého životního výročí. S milou návštěvou manželů Radka a Vlasty Jonczyových jsem si právě po roce uvědo- mil, jak je možné prožít krásné chvíle v domě Božím s citelným dotekem Božího požehnání a radosti ve spříznění společné naděje. Br. Radek Jonczy má zvláštní dar. V kázání Božího slova je úderný, ale i citlivý. Umí střídat vážnost s vtipem a když nám ještě spolu s manželkou Vlastou zazpívali s doprovodem kytary, byl jsem velmi oblažen. Prožil jsem vytržení ze stereotypu mnohých sobot. Br. Radek s Vlastou po skončení pobožnosti nikam nepospíchali a přestože jsme dopředu nic dalšího neplánovali, velice rádi s námi poseděli až téměř do 14,30 hod. A jaká byla náplň? Vzpomínání, sdílení se o práci na společném díle Boží i lidské rodiny se vstupy společného zpěvu písniček při kytaře, které jsme již delší dobu nezpívali. Kolem stolu nás bylo 12 s jedinečnou atmosférou jako za časů sborového rozkvětu. Jak to bylo milé. Ještě večer jsem obdržel radostnou SMS zprávu od spřízněné duše - Jarky K. - jak nám bylo společně hezky. Přemýšlím o tom, co si můžeme vzájemně dát, aby naše soboty pro nás byly opravdovým svátkem, na který se budeme celý týden těšit. Určitě chci podpořit její návrh, abychom alespoň 1x za čtvrtletí při příležitosti prožívání večeře Páně tuto sobotu oddělili od svých osobních plánů, udělali si na sebe čas a nikam nepospíchali. Proč bychom si nepřipravili podmínky pro bohatě prostřený slavnostní stůl a naše děti zapojily do takového odpoledne, aby měly důvod prožívat i ony něco hezkého, nevšedního, na co budou vzpomínat spolu s námi? Vždyť jsme přece Boží rodina! Mám pocit, že často ani rodiče našich dětí nevyhledávají příležitosti, aby si jejich
děti utvářely mezi sebou ty nejužší vztahy. Je otázka, jestli o to samy rodiny vůbec stojí? Bylo by jistě ke škodě, aby si děti se svými mimo-sborovými vrstevníky rozuměly více jen proto, že mají v duchovní rodině málo příležitostí ke sblížení. Nedají-li k tomu rodiče prostor, nelze očekávat úspěch ani změnu k lepšímu. Protože se blíží termín další slavnostní soboty s vysluhováním Božího daru v symbolech oběti Ježíše Krista, navrhuji, abychom se na tento čas připravili opravdu nevšedním způsobem. Zkusme být vynalézaví a navzájem vstřícní, nebo nám již vůbec na sobě nezáleží? V souvislosti s tímto zamyšlením se ptám sám sebe s výzvou ke své duchovní rodině. Jsem idealista, nebo snad blázen, že takto uvažuji? Co nás vlastně spojuje? Je to zábava, zájmy a záliby, podobné problémy a starosti? Je to starost o budoucnost našich dětí, o budoucnost naší víry a touhy po věrnosti Bohu? Možná od každého trochu, ale hlavně by to snad měl být společný zájem o následování Ježíše Krista! Alespoň tak jsme se přece na začátku naší duchovní cesty rozhodli! V uplynulých třech týdnech jsme se vždy ve čtvrtek setkávali k přednáškovým večerům. Velké díky našim přednášejícím bráškům - D. Kučerovi, Vl. Královi a J. Vopelákovi, kteří oslovili shromážděné účastníky k obecné spokojenosti. Setkali jsme se s několika novými lidmi, kteří se s námi nebáli posedět u čaje. Myslím, že tudy vede cesta k lidem. Mé díky patří několika málo našim vytrvalým sestrám, kteří na každý večer připravily podmínky pro příjemné posezení. Děkuji těm, kteří nějak přispěli k přípravě na realizaci programu i na modlitbách. Ostatní nechť požehná Bůh. Okolnosti provázející přípravu našich tématických večerů mne přesvědčily, že podobné aktivity žel nejsou naší společnou prioritou. V této věci jsem se opět přesvědčil, že jsem idealista a asi se s tím musím smířit. Studený únor je za námi a já se raduji, že toto březnové číslo již prezentuje čas, který otevírá dveře jaru. Po zimním spánku se - 2 - bude probouzet příroda. Kéž bychom se probudili i my jako sborová rodina k nové radosti a bojování dobrého boje víry. K tomu nám dopomáhej Bůh. Váš bráška Pavel P. OHLÉDNUTÍ Stále víc si uvědomuji, že náš život se skládá z maličkostí. I z malých radostí a vděčností i obyčejností každého dne. A stále víc jsem vděčná za chvilky radosti z malé SMS od někoho, kdo mě chtěl potěšit, za pohled, úsměv, pohlazení často ten druhý ani netuší, jak moc to zahřeje. Jsem v téhle chvíli i moc vděčná za ty tři přednášky, které proběhly, každá byla jiná, od nejsilnější účasti k nejmenší, ale přesto mě každá obohatila. Nejen o to, že jsem byla i v týdnu jeden večer s vámi, ale dozvěděla jsem se i něco nového, prožila hezkou atmosféru a mám na co vzpomínat. Říkali jsme si pak s Pavlem Přibylem, jak máme pak v srdíčku radost a pokoj, jak se nám hezky klidně usíná. A i to poslední setkání, které by spíš člověka tak malou účastí malomyslnělo, bylo nakonec taky pěkné a optimistické. Bylo o optimismu, pro který jsem se znovu rozhodla, protože je tak krásný a nakažlivý, pili jsme optimistický čaj a hřáli jsme se jeden o druhého. I modlitební chvilka u nás se odehrála v pěti lidech, mysleli jsme na bolesti v zádech Ivy Rutové, na paní Homolkovou, na Renku s Tomášem, aby měli dost síly zvládnout tatínkovu nemoc, na Jarmilku, na Růženku, na Olinku, aby se uzdravila, i na Martinu, aby se v pořádku vrátila protože se máme rádi a chceme nést svá břemena. Díky Bohu za všechny tyhle chvilky, že je máme a že máme jeden druhého. Mám vás všechny moc ráda. - Jarka K.
- 3 - KLÍČ - nejmladší sbor CASD Nejmladší sbor Církve adventistů sedmého dne v České republice se jmenuje Klíč a sídlí v Plzni. Má za sebou teprve půl roku existence, nicméně patří mezi nejaktivnější sborová společenství. Náš sbor jsme pojmenovali Klíč, což má znázorňovat, že chceme pomáhat lidem otvírat dveře jejich problémů a podle svých možností jim v nich pomáhat, řekl Josef Libotovský, který stojí v čele sboru spravovaného kazatelem Josefem Bajuszem. Rádi bychom vytvořili prostor pro lidi, kteří hledají nějaké místo, kam mohou přijít a vědět, že tam najdou přátele. Kromě bohoslužeb a duchovních setkání se sbor Klíč snaží vstoupit i do společenského života města a podílet se tak na budování občanské společnosti. Jak je pro sbory Církve adventistů sedmého dne typické, daří se to především prostřednictvím pořádání vzdělávacích, osvětových a zdravotních programů. V prvním lednovém týdnu plzenští uspořádali seminář napomáhající lidem, kteří se rozhodli nekouřit a v těchto dnech vrcholí seminář Umění zvládat stres, který se mimo jiné zabývá i zásadami správné komunikace mezi lidmi, řešením konfliktních situací a problémy osamělosti. Věříme, že účastníci, kterých se na večerech scházelo okolo čtyřiceti, seminářem získali pomoc ve svých všedních problémech, doplnil Libotovský. Chceme být společenstvím, které je spíše rodinou, která má svoje silné vnitřní vazby a která má radost, ale i starost a bolest s každým sourozencem, protože nás spojuje nebeský Otec, kterého máme rádi. Chtěli bychom být jeho rodinou - těmi, kteří jeho slovo slyší a jednají podle toho, uzavřel Libotovský. www.casd.cz ÍRÁK A CASD Stanovisko vedení CASD ve střední k situaci kolem Íráku (Bern, Švýcarsko) Miliony lidí na celém světě se v současné době obávají případné války v Iráku. Církev adventistů sedmého dne již v dubnu loňského roku varovala před následky válečného konfliktu a teroristickými odvetami. Válka v Iráku by si vyžádala nespočet lidských obětí především v řadách civilního obyvatelstva. Důsledky pro lidstvo na celém světě by byly katastrofální. Vzhledem k situaci vyzývá vedení církve adventistů ve střední Evropě znovu své členy k tomu, aby se mírovými prostředky zasadili o odvrácení válečného konfliktu a aby se angažovali pro blaho všech lidí a národů. Bůh je Bohem/Pánem míru. Jako křesťané se chceme povzbuzovat slovy Ježíše Krista z jeho kázání na hoře: Blaze těm, kdo působí pokoj, neboť oni budou nazváni syny Božími. (Matouš 5,9) www.casd.cz Písnička sourozenců Ulrychových text Jan Skácel Pane ať jsi stéblo trávy nebo obyčejný list prosím dej ať aspoň trochu umím ve tvých vzkazech číst prosím dej ať řeči stromů aspoň trochu rozumím ať vědí že se učím a že nic neumím prosím dej ať řeči stromů aspoň trochu rozumím ať vědí že se učím a že nic neumím.
Dej ať zlomím svojí pýchu dej mi hledat pokoru když se trápím zbytečnostmi ať pohlédnu nahoru ať mi stačí dohlédnout na obzor který jsi mi dal ať se smířím se vším co jsi mi kdy vzal ať mi stačí dohlédnout na obzor který jsi mi dal ať se smířím se vším co jsi mi kdy vzal. A dej mi sílu snášet pokorně co změnit nemám sil odvahu abych to nač stačím na tomhle světě pozměnil a také prostý rozum který vždycky správně rozezná co se změnit nedá a co se změnit dá a také prostý rozum který vždycky správně rozezná co se změnit nedá a co se změnit dá. SBOROVÉ INFO? Na sobotu 15.3. je naplánována slavnost večeře Páně. Poselstvím kázání a výsluhováním nám bude sloužit br. kazatel Jaroslav Šroll. Na sobotu 29.3. bude naším hostem br. kazatel Pavel Hološ. Zvláštností této soboty bude promítání dokumentárního filmu, který natočil br. Hološ při poznávacím pobytu v Izraeli. Projekci bude poutavě komentovat sám kameraman. Určitě neváhejte pozvat své přátele a rodinné příslušníky. S naším veselým a vtipným hostem slibuji nevšední zážitek. Pravděpodobný začátek bude mezi 13.00 13,30 hod. - 4 - V sobotu 8.3. bude členské shromáždění našeho sboru volit jednoho svého zástupce s právem hlasovacím, který nás bude reprezentovat na pracovním konferenčním jednání v Praze ve dnech 4.5.2003 (neděle) a 18.-19.5.2003 (neděle a pondělí) v modlitebně CASD, Praha 5 Smíchov. Z navržených a oslovených členů našeho sboru jsou ochotni nás pro konferenční jednání reprezentovat bratři - V. Kučera nebo P. Přibyl. Jeden z těchto kandidátů, který obdrží nejvíce hlasů, dostane mandát k zastupování našeho sboru. Volba proběhne lístkovou metodou. Slavnostní konferenční sobota, které bychom se chtěli osobně zúčastnit, se bude konat ve velkém sále Kongresového centra v Praze. Hostem slavnostní soboty bude tajemník Euroafrické divize br.puyol. Sbírky - Únor 2003 Na sbor 1588,- Misie 1156,- ADRA 493,- AWR 1212,- Narozeniny Lucinka Škodová 11. 3. Imrich Šamu 14. 3. Vašek Kučera 17. 3. Karlík Kumsta 19. 3. Dájínek Brodský 6. 3. Všem bráškům i sestřičce Lucince přejeme lásku a radost z Boží pokladničky, tiché a pokorné srdce, naději a vytrvalost a držte se lásky (1. Kor. 14,1) a Bůh pokoje ať vás provází vašimi všedními i svátečními dny. A malému Dájínkovi všichni přejeme taky, aby jeho srdíčko neopustila láska, radost a důvěra. 2003 Mladá Boleslav Editor si vyhrazuje právo na změnu ceny aktuálního čísla úměrně jeho rozsahu.
Příloha Špetka teologie pro dnešní den ZVE NÁS JEŽÍŠ K NÁSLEDOVÁNÍ FARIZEÙ? Tehdy Ježíš mluvil k zástupům i k svým učedníkům: "Na stolici Mojžíšově zasedli zákoníci a farizeové. Proto čiňte a zachovávejte všechno, co vám řeknou; (Mt 23:1-3a) Každý, kdo si přečte tato první slova 23. kapitoly Matoušova evangelia, si bezpochyby a právem řekne: vždyť Ježíš vlastně farizeům nahrával na ruku. Jak tomu mám rozumět? Cožpak po nás Ješíš chce, abychom své náboženství pojali tak jako oni? Vidíme, že Matouš zde mluví k teologickým špičkám své doby k učitelům zákona, tj. k profesionálním teologům, a k farizeům, kteří jako horliví laici měli silný vliv na celý národ. Tito náboženští vůdcové, píše Matouš, zasedli na stolici Mojžíšově. To první, co je zde třeba osvětlit, je význam této fráze, která ve skutečnosti říká, že někdo se stává následovníkem jiného, tj. že zákoníci a farizeové se považovali za legální následovníky Mojžíše a tedy i nositele veškeré jeho autority. Ovšem byli to oni sami, kdo se do této pozice svévolně postavili (či spíše do ní usedli). Text nikde neříká, že by jim Ježíš tuto pozici schvaloval. Matouš prostě jen konstatuje, že se tak stalo a všichni to dnes (myšleno v 1. století) považují za přirozené. Ježíšova slova však pokračují dále a jsou uvozena výrazem proto, který poukazuje na přímou souvislost s v. 2. a tak se zdá, že následující část přiznává této skupině náboženských vůdců plnou autoritu a vyzývá druhé k jejímu přijetí: - 5 - Proto čiňte a zachovávejte všechno, co vám řeknou (v.3a). Tato slova nemůžou být otupena a zlehčena názorem (některých teologů), že se jedná jen o tu část jejich učení, která byla v zákrytu s Ježíšovým výkladem zákona. To prostě nejde, protože je zde doslova napsáno všechno (ř. panta hosa). Jedná se tedy o velice silný Ježíšův výrok! A nelze také přijmout další názor, který říká, že Ježíš toto tvrdí, aby uchlácholil své protivníky a mohl pak dále pokračovat v duchu Kázání na hoře. Jsou to právě jiné Ježíšovy výroky zaznamenané v Matoušově evangeliu, které tento postoj vylučují, protože jsou přímé a jasné. V zásádních otázkách, jako je vztah k Písmu, jedná Ježíš vždy bez kompromisů. Vždyť ve zmíněném Kázání na hoře tolikrát opakuje Slyšeli jste, že bylo řečeno já však vám pravím (Mt 5:21-48). V 15. kapitole téhož evangelia čteme Ježíšovu kritiku farizejské tradice týkající se rituálního umývání rukou a z další kapitoly můžeme citovat známý verš Tehdy pochopili, že jim neřekl, aby se měli na pozoru před kvasem, nýbrž před učením farizeů a saduceů (Mt 16:12). A stejně tak i kontext naší 23. kapitoly se rozhodně vyslovuje proti učení těchto lidí: Běda vám, slepí vůdcové (Mt 23:16). Ke správnému pochopení kritického výroku 23:3a nám pomůže v. 4: svazují těžká břemena a nakládají je lidem na ramena, ale sami se jich nechtějí dotknout ani prstem. Jedná se zde bezpochyby o záměrně zdůrazněný protiklad k nádhernému výroku Ježíše Krista na jiném místě tohoto evangelia: Pojďte ke mně všichni, kdo se namáháte a jste obtíženi břemeny, a já vám dám odpočinout. (Mt 11:28). Náš v. 4 z 23. kapitoly tak staví farizeje a zákoníky jednoznačně do protikladu k Ježíši a je vlastně vysvětlením druhé poloviny předchozího verše: ale podle jejich skutků nejednejte: neboť oni mluví a nečiní. (Mt 23:3b), kde je kritizováno jednání náboženských vůdců.
- 6 - Jak nám však tato skutečnost pomáhá k pochopení první poloviny v. 3? Renomovaný evangelikální komentář The Expositor s Bible Commentary poukazuje na jednoznačnou chiastickou strukturu našeho textu: A náboženští vůdcové svévolně převzali Mojžíšovu autoritu (v. 2); B dělejte co říkají (v. 3a); B nedělejte to, co dělají (v. 3b); A jejich učení člověka pouze svazuje (v. 4). Jediný možný závěr pak je ten, že Ješíšova slova v částech A a B (v. 2 a 3a) jsou kousavou ironií hraničící až se sarkasmem. Tento závěr je podpořen několika důvody: 1. Další dvě části A a B (v.3b a 4) totiž v obráceném pořadí odhalují bolestnou marnost následování těchto učitelů zákona a potvrzují Kristovy rozhodné postoje k teologii těchto náboženských vůdců. 2. Chápeme-li Kristův výrok jako ironii, pak je jeho obsah plně v zákrytu s výše uvedenými oddíly z Matoušova evangelia. 3. Verš 3a je uvozen výrazem Proto..., který se opírá o evidentně svévolný akt přivlastnění si Mojžíšovy autority těmito náboženkými vůdci popsaný ve v. 2. Parafrázovaně by tedy náš text mohl znít asi následovně: Vy víte, že zákoníci a farizeové si neprávem přisvojili autoritu Mojžíše. No jen si zkuste dělat to, co vám říkají. Rozhodně nejdnejte tak jako oni, protože oni jednají pokrytecky. Však rychle poznáte, že to, co učí, je neunesitelné břemeno, které vás silně omezí a vezme vám všechnu radost ze života víry. Pavel Š EVANGELIZAČNÍ KAVÁRNY (Helsinky, Finsko) Mladý muž se s Církví adventistů sedmého dne setkal v kavárně v Helsinkách. Toto místo pak navštívil ještě několikrát a po řadě rozhovorů dal najevo, že by se chtěl stát křesťanem. Tato kavárna je jedním z projektů, jejichž cílem je zakládání nových sborů. Zařízení, první svého druhu ve Finsku, nabízí programy zaměřené na mladé lidi, kteří nejsou členy církve. Podobná kavárna funguje i v dánské Kodani. Skupina mladých členů církve adventistů pořádá v této kavárně hudební pořady a koncerty, evangelizační setkání, duchovní programy, výstavy i mezinárodní programy s bohoslužbou v anglickém a ruském jazyce. Součástí projektu je rovněž internetová kavárna a čtenářský koutek. Návštěvníci jsou zváni i k diskuzním setkáním věnovaným různým kulturním a náboženským tématům. Veškeré programy koordinuje Jani Virolainen. "Naším cílem je se s lidmi, kteří sem přicházejí, spřátelit a pozvat je do sboru, který se začíná při této kavárně pomalu rozvíjet, řekla Kalliokoskiová. "Ve středu a sobotu se konají noční evangelizační programy, které můžete živě sledovat na adrese www.café-seed.net. Jedná se o kontaktní programy prostřednictvím malých skupinek.tato forma evangelizace může být pro dnešního sekularizovaného člověka cestou, jak se dostat do kontaktu s náboženskou tematikou. Mladým lidem přitom dává tento způsob evangelizace možnost, jak svědčit o Bohu způsobem, který je jim vlastní." Podle Petera Roennfeldta, koordinátora církevního programu zakládání sborů pro oblast západní Evropy, je evangelizační kavárna jedním z pěti projektů, díky kterým se v Helsinkách podařilo zřídit ve městě síť 15 malých skupinek s více než 40 členy. www.casd.cz