PROČ VĚDECKÁ ŠKOLA A JAK SE K NÍ DOSTAT? WHY SCIENTIFIC SCHOOL AND HOW TO ACHIEVE IT? Abstrakt Cyril Klimeš Univerzita Konstantina Filozofa v Nitře Fakulta přírodních věd, katedra informatiky, e-mail cklimes@ukf.sk Příspěvek řeší problematiku vědeckých škol, jejich principů zakládání a financování. Jsou diskutovány cesty vytváření vědeckých škol. Je uveden modelový příklad financování vědecké školy. Abstract Paper is dedicated to the issues of scientific schools, the principles of their foundation and financing. We discuss here how to create the scientific school. Financing model for scientific school has been shown here, as well. Klíčová slova Vědecká škola, vědecká osobnost, špičkový výzkum, grantová činnost, financování vědy. Keywords Scientific school, scientific person, to reasearch, grant activities, financing of sience. 1 Cesty k vědecké škole Úvahy nad vznikem vědecké školy vychází z potřeby podpory výzkumu na katedře informatiky. Tato podpora bude následně analyzována a charakterizována v několika částech: - Část proklamativní. - Část analytická. - Část návrhová. 1.1 Část proklamativní Zde vycházíme z přesvědčení, že: 1. Věda jako celek je založena na vědeckých osobnostech, které jsou mezinárodně uznávané, stávají se zakladateli vědeckých škol, udávají dlouhodobý směr ve svém oboru i měřítka skutečné kvality. 2. Bez vědeckých osobností a pěstování vědecké excelence by budoucnost vědy v podmínkách vysokých škol neměla opodstatnění a smysl, neboť pro vysoké školy patří výzkum k hlavním posláním (ne však jediným). 3. Skutečnou vědeckou osobnost a vědeckou excelenci lze rozeznat, pokud je k tomu vůle. 81
4. Podpora vědecké excelence a vědeckých osobností, které se zpravidla zabývají zásadními a dlouhodobě řešenými problémy, vyžaduje stabilní prostředí s předvídatelnými pravidly a způsoby financování. 5. Stávající systémy hodnocení výzkumu i nástroje institucionálního a účelového financování sice vytvářejí tlak na udržování a mírný růst průměru úrovně, případně na eliminaci vysloveného podprůměru, neposkytují však cílené nástroje a prostředky pro specifickou podporu skutečné vědecké excelence úrovně mezinárodní. Jen takový cíl však může zajistit vědě budoucnost. 1.2 Část analytická 1.2.1 Role a charakteristika vědeckých osobností Vědecké školy nejsou obecně zřizovány zřizovateli; vědecké školy vyrůstají kolem vědeckých osobností. Vědecké osobnosti vytvářejí jméno vědě a instituci. Úroveň průměru se může zvyšovat jen díky osobnostem a vědeckým školám, které určují cestu. Přestože výzkum je činností zpravidla týmovou, role vedoucí vědecké osobnosti je pro úspěch týmu klíčová. Vědecká osobnost, která patří ke špičce v měřítku mezinárodním, musí v daném měřítku při řešení určitého významného problému vést. Toto vedení se může projevovat různými způsoby: - Vedoucí vědecká osobnost je známa na podstatné části vedoucích světových pracovišť daného oboru a s několika z nich dlouhodobě spolupracuje. - Publikuje v časopisech, v nichž publikují i světové špičky oboru. - Její výsledky jsou citovány v monografiích, které slouží jako učebnice na významných univerzitách ve světě. Nezávisle na ní ve světě vznikají a jsou obhajovány Ph.D. dizertace na témata vycházející z výsledků její práce. - Jezdí za ní vedoucí osobnosti ze zahraničí, na své náklady a někdy i na dlouho. - Je členem některých redakčních rad časopisů vymezujících daný obor (těch není obvykle mnoho). Výše uvedené body představují velmi tvrdá kritéria, která nemusí být splněna všechna najednou. Jsou-li však splněna alespoň tři z nich v přesvědčivé míře, můžeme si být téměř jisti, že máme co dělat se skutečnou vědeckou osobností. I v rámci vedoucích vědeckých osobností by bylo možné rozlišit dva stupně: - Špičkový vědecký pracovník oboru bude v našich podmínkách reprezentantem toho nejlepšího, co v daném oboru máme, bude uznávaný a známý v Evropě i ve světě, ale nebude součástí úzké špičky světové vědy, která diktuje další směry vývoje oboru. - Excelentní (outstanding) vědecký pracovník bude - v souhlasu s anglickým termínem - vědec "stojící mimo" běžné rozložení kvality, na jejímž jednom konci jsou právě špičkoví vědci. Excelentní vědecké osobnosti, podle této definice, by se tedy jevily jako outliers v pomyslném grafu statistické distribuce vědecké kvality. 1.2.2 Podmínky špičkového výzkumu Špičkovému badateli jde především o práci a možnost její realizace a je věcí odpovědnosti instituce a společnosti, aby ji umožnila. Využití přítomnosti výrazné vědecké osobnosti na určitém pracovišti je dáno podmínkami, které jsou jí vytvořeny. Je třeba bez závisti přijmout 82
zásadu, že mimořádným osobnostem je třeba vytvořit i mimořádné podmínky. Jen tak může být jejich potenciál využit ve prospěch celku (pracoviště, oboru). Antirovnostářské klima se projevuje nejen respektem k osobnostem, ale i ochotou přísně rozlišovat při posuzování výsledků výzkumu, navrhovaných projektů apod. co jsou práce špičkové světové úrovně světového standardu vedoucí národní úrovně národního standardu podprůměrné národní úrovně. Rezignace na kritérium nejvyšší a zároveň tolerantní hodnocení toho, co dosahuje úrovní nejnižších, nevytváří prostředí, v němž by se skutečné špičky mohly projevit a uplatnit. Vedle změny postoje jsou samozřejmě důležité i podmínky materiální. Odpovídající finanční zajištění musí svou nadstandardní výší odpovídat nadstandardnímu přínosu. 1.2.3 Zhodnocení funkce dosavadních systémů podpory výzkumu Základním zdrojem finanční podpory projektů vedoucích vědeckých osobností by mělo být institucionální financování. Jeho nedostatečná výše, kdy kryje spíše jen základní chod pracoviště, ztěžuje vedoucím kateder a ústavů diferencovanější vnitřní rozdělení prostředků s ohledem na excelenci výsledků zejména nemůže-li se pro takový krok opřít o nezpochybnitelné diferencované hodnocení. Je pravda, že vedoucí vědecké osobnosti mají velkou pravděpodobnost získání dodatečných prostředků z účelového financování, i když není pravidlem, že by byly výrazně úspěšnější než badatelé průměrní. Doposud se směřování výzkumu realizovalo definováním směrů výzkumu na katedrách. Definování výzkumu na katedře podle výzkumných směrů je nevyhovující, problémy jsou především: - Statický a popisný charakter výzkumných směrů, tj. pouze se konstatuje, co se asi bude dělat, - Volné stanovení a sledování jednotlivých výzkumných směrů neumožňuje realizovat strategii rozvoje katedry v souladu se schválenou koncepcí rozvoje univerzity v oblasti VaV. - Nejasný statut výzkumného směru, - Nemožnost kontrolovat skutečný přínos a kvalitu a vlastní přínos pro strategický záměr katedry. - Nejasné financování výzkumného směru, - Nejsou dopředu stanoveny cíle, doba řešení ani kontrolovatelná kvalita výzkumného směru, - Výzkumné směry nepřinesly za dobu své existence výrazný posun v postavení katedry v oblasti vědy a výzkumu. Za klíčové považuji nejdříve stanovení skutečných a jasných cílů katedry v oblasti VaV a to v souladu se strategii rozvoje univerzity. 83
1.3 Část návrhová Strategickým cílem je Dostat katedru do povědomí jako pracoviště, kde existuje špičková vědecká školy plně akceptované zahraniční odbornou komunitou. Definujme si na tomto místě pojem vědecké školy: - Výzkum koncentrovaný do určité oblasti. - Existence mezinárodně uznávaných představitelů tohoto výzkumu. - Kvalita výzkumu plně srovnatelná na mezinárodní úrovni: - Aktivní mezinárodní spolupráce. - Uznání mezinárodní komunitou. - Publikační činnost převážně v mezinárodních odborných publikacích. - Pravidelný proces transferu výzkumu: - Aktivní presentační činnost (semináře, konference). - Výchova nových generací vědců v dané oblasti. Vybudovat vědeckou školu je možno dvěma možnými cestami: 1.3.1 První cesta V období následujících 2-4 létech vybudování výzkumného pracoviště na katedře mající charakter vědecké školy, schopné produkovat v zahraničí uznávané vědecké výsledky a zajistit jejich transfer. Toto pracoviště musí splňovat následující ukazatele: a) Existence mezinárodně uznávaných představitelů tohoto výzkumu. b) Významná publikační aktivita v mezinárodně uznávaných odborných časopisech a tomu odpovídající ohlasy této aktivity. c) Aktivní mezinárodní spolupráce a uznání mezinárodní odbornou komunitou. d) Úspěšná grantová činnost v dané oblasti. e) Existence transferu výzkumné činnosti, tj.: - Aktivní vlastní presentační činnost (organizování seminářů, konferencí). - Aktivní doktorské programy realizované na mezinárodní úrovni. 1.3.2 Druhá cesta V období následujících 3 let vybudovat vědecký rozvojový inkubátor pro potenciální novou vědeckou školu, která by po cca 3-4 létech působení v tomto inkubátoru mohla být klasifikována dle 1. cesty. 2 Realizace vědecké školy 2.1 Jaké jsou možné principy realizace navrhovaných změn v části 1? Z dotačních financí za studenty jsme ze zákona povinni financovat i výzkumnou činnost. Stávající systém rozdělování financí na univerzitě tento aspekt nereflektuje. Důsledkem tohoto stavu je, že se neřídí a nesleduje, jakým způsobem a s jakým výsledkem jsou tyto finance na vědu vynakládány. 84
Finance získané na základě počtu studentů a koeficientu náročnosti programů zákonem stanovené využití Finance na vzdělávací činnost finance na výzkumnou činnost 2.2 Jak změnit tento stav? Na úrovni fakulty vyčlenit část těchto financí pro cílené a kontrolovatelné užití podporující další rozvoj vědy. Finance na vzdělávací činnost finance na výzkumnou činnost standardní využití Cílené využití 2.3 Postup realizace Uvedené cíle je možné uskutečnit ve formě projektů dvou typů: - vědeckých rozvojových projektů, zaměřených na podporu realizace výše uvedených cílů, tj. vytvoření a podpora vědeckých škol, případně vědeckého rozvojového inkubátoru, - vědeckých realizačních projektů, zaměřených na podporu realizace konkrétních dílčích vědeckých projektů. 2.3.1 Vědecké rozvojové projekty musí mít příslušné atributy - Navrhovatele odpovědného za realizaci projektu, - Jasně stanovené cíle projektu včetně popisu cílového stavu, - Doba realizace, tj. zahájení a ukončení, - Kontrolovatelné etapy se stanovenými typy výstupy, - Odhadované a zdůvodněné náklady nutné pro řešení projektu. - Zabezpečení nutných zdrojů pro realizaci, - tj. způsob financování, tj. specifikace očekávaných zdrojů potřebných na celou dobu existence projektu: - Jaká část z rozpočtu např. katedry je vyčleněna na tento projekt (např. ve formě mezd, jiných nákladů apod.), - Jaké prostředky se očekávají z grantových zdrojů (i ve výhledu), 85
- Jaké zdůvodněné finance jsou požadovány navíc po vedení fakulty nebo univerzity (pokud tomu tak bude), - Personální zabezpečení projektu. - Způsob, jak budou zajištěna, dosažena a kontrolována požadovaná kvalitativní hlediska, tj. ukazatele a) d) z předchozího návrhu První cesty. 2.3.2 Vědecké realizační projekty musí mít následující atributy - Navrhovatele odpovědného za realizaci výzkumu, - Jasně stanovené cíle projektu především v oblasti presentace a publikace výsledků, - Doba realizace, tj. zahájení a ukončení, - Kontrolovatelné etapy se stanovenými typy výstupů, - Odhadované a zdůvodněné náklady nutné pro řešení projektu. - Zabezpečení nutných zdrojů pro realizaci, tj. - Způsob financování, tj. specifikace očekávaných zdrojů potřebných na celou dobu existence projektu: - Jaká část z rozpočtu např. katedry je vyčleněna na tento projekt (např. ve formě mezd, jiných nákladů apod.), - Jaké prostředky se očekávají z grantových zdrojů (i ve výhledu), - Jaké zdůvodněné finance jsou požadovány navíc po vedení fakulty nebo univerzity (pokud tomu tak bude), - Personální zabezpečení projektu. 3 Postup realizace procesů pro podporu vzniku vědecké školy na katedře informatiky (modelový příklad) Základním procesem je stanovení mimořádných odměn pro pracovníky katedry ve vazbě na mezinárodní transfer výsledků v oblasti vědy a výzkumu. Cílem procesu je motivovat pracovníky katedry informatiky ke zvýšení aktivit v oblasti transferu výsledků vědy a výzkumu do zahraničí a zvýšit tak mezinárodní prestiž katedry informatiky. Vstupem procesu je: - disponibilní objem mzdových prostředků určených pro tyto odměny, - výkaz předložený pracovníkem, obsahující: K1- seznam publikací v zahraničních časopisech (zaslaných, přijatých, publikovaných), K2 - seznam aktivních účastí na zahraničních konferencích, K3 - seznam zahraničních doktorandů, na jejichž školení se podílí, K4 - podíl pracovníka na realizaci Double Diploma, K5 - podíl pracovníka na zajištění pobytu zahraničních odborníků na katedře. Popis procesu Při stanovení rozpočtu katedry bude vyčleněna disponibilní částka určená na tyto odměny. Proces bude realizován k termínu 31.12. daného roku. K tomuto termínu všichni pracovníci katedry zpracují příslušný výkaz o činnosti. 86
Na základě tohoto výkazu se polovina disponibilního objemu mzdových prostředků rozdělí podle podílu pracovníků na publikační činnosti v zahraničí a účasti na zahraničních konferencích. Druhá polovina disponibilních prostředků se rozdělí podle posouzení (vedoucí katedry) podílu pracovníka na školení zahraničních doktorandů a pobytu zahraničních specialistů na katedře. Odměny budou vypláceny v prosinci daného roku. Pravidla pro využití kritérií K1 K5 v řízení katedry: 1. V rozpočtu katedry informatiky bude na daný rok vyčleněna částka 10% pro podporu aktivit souvisejících s realizaci uvedeného cíle. 2. Vyčleněná částka bude rozdělena na dvě části: 2.a. část pro mimořádné odměny pracovníkům katedry za dosažené výsledky podle kritérií K1-K5 (cca 50 % z vyčleněné částky) 2.b. část pro finanční zajištění akcí souvisejících s realizací akcí týkajících se kritérií K1-K5, tj. - Finanční podpora publikačních aktivit v zahraničí (poplatky za publikace, literatura a pod.) - Finanční podpora výjezdů na zahraniční konference (aktivní účast), pokud nejsou plně financovány z jiných zdrojů. - Finanční podpora výjezdů pracovníků podílejících se na realizaci projektu Double Diploma na partnerské zahraniční univerzity, - Finanční podpora výjezdů pracovníků katedry za účelem školení jejich zahraničních doktorandů, - Finanční podpora pobytu zahraničních odborníků na katedře informatiky. O částky uvedené v části 2b budou pracovních katedry žádat na základě přesného popisu účelu čerpání financí. Mimořádné odměny z vyčleněné částky budou pracovníkům katedry rozděleny podle následujícího postupu: - Stanoví se procentuální podíl pracovníka na publikační aktivitě (K1) v zahraničí a na aktivních účastí na zahraničních konferencích (K2). Podle tohoto podílu bude vyplacena polovina částky určená na příslušné odměny. - Každému pracovníkovi katedry, který školí v zahraničí doktoranda (K3) bude vyplácena pevná finanční částka odměny. - Vedoucí katedry posoudí podíl jednotlivých pracovníků na plnění kritérií (K4), (K5) a ze zbývající části odměn stanoví odměny pro jednotlivé pracovníky. Literatura [1] Klimeš C.: Systém dalšího vzdělávání pracovníků výzkumu a vývoje v Moravskoslezském kraji a jeho realizace. In. Sborník přednášek konference Řízení vědy, výzkumu a vývoje a jejich trendy, str. 38 46. Ostravská univerzita v Ostravě 2006. ISBN 80-7368-200-1 87
O autorovi Doc. Ing. Cyril Klimeš, CSc., Univerzita Konstantína Filosofa v Nitře, Fakulta přírodních věd, katedra informatiky, e-mail cklimes@ukf.sk 88