KRAJINA PODYJÍ V OBRAZECH. Malíři širšího regionu Národního parku Podyjí/Thayatal



Podobné dokumenty
miroslav šnajdr st. lidé a obrazy

3. Využití pracovní síly

Rychnov nad Kněžnou. Trutnov VÝVOJ BYTOVÉ VÝSTAVBY V KRÁLOVÉHRADECKÉM KRAJI V LETECH 1998 AŽ

vesnic demolovaných při úpravě plochy nikdy nedokončeného úložiště popílku z tepelných elektráren na Chomutovsku (Beran 2012).

Nové poznatky k portrétu Markéty Františky Lobkowicz, rozené Dietrichstein

PUTOVÁNÍ ZA KYTÍNSKÝMI SOCHAMI

VÝROČNÍ ZPRÁVA škol. rok 2009/10

Zaměstnání a podnikání, hrubá a čistá mzda.

MUZEA V PŘÍRODĚ A LIDOVÁ ARCHITEKTURA STŘEDOČESKÉHO KRAJE

NÁSTĚNNÉ KRESBY V SUTERÉNU SCHWARZENBERSKÉHO PALÁCE V PRAZE NA HRADČANECH

ZA VLÁDY PŘEMYSLOVSKÝCH KRÁLŮ

Sociálně demografická analýza ( zdroj ČSÚ rok 2007 ke dni ) Pozn. : Analýza je zaměřena především na kriminálně rizikové skupiny.

Střední škola průmyslová a umělecká, Opava, příspěvková organizace, Praskova 399/8, Opava, IČO: Projekt: OP VK 1.5

CZ.1.07/1.4.00/ VY_32_INOVACE_118_VV9 SECESE. Základní škola a Mateřská škola Nikolčice, příspěvková organizace

JOSEF HOFFMANN JOSEF FRANK Od nekonečné garnitury k otevřenému systému

Ateliér keramiky a porcelánu UMPRUM Metamorphosis

Pavel Brunclík Diverse

Územní plánování, charakter intravilánu a osídlení obce Nosislav

Výstava představí historii přestavby barokního Klementina

N zvy ulic v DaËicÌch

Regionální muzeum v Litomyšli zřizované Pardubickým krajem

PŘEHLED VYBRANÝCH ZJIŠTĚNÍ DOTAZNÍK PRO ABSOLVENTY POBYTŮ ERASMUS

Velikost pracovní síly

MUZEUM ŠUMAVY SUŠICE

Duchovní služba ve věznicích

DIPLOMOVÁ PRÁCE 2015/2016. Bc. Lenka Bažíková ZÁMECKÝ AREÁL BŘECLAV PRŮVODNÍ ZPRÁVA

let kopané mezi vltavou a sázavou


7. Domy a byty Charakteristika domovního fondu

Petr Pavliňák. obrazy / fotografie

VÝROČNÍ ZPRÁVA O ČINNOSTI A HOSPODAŘENÍ. občanského sdružení CARMINA BOHEMICA

Česká zemědělská univerzita v Praze Fakulta provozně ekonomická. Obor veřejná správa a regionální rozvoj. Diplomová práce

2. Početnost, struktura a stáří domovního a bytového fondu

Téma: Renesance. Vypracoval/a: Mgr. Zdeňka Báčová

Čj.:015 36/ Oblastní pracoviště č.1 Praha 1 Jeruzalémská 12 Signatura: ba5as107 Obvodní pracoviště Praha 6 Arabská 683 INSPEKČNÍ ZPRÁVA

VÝROČNÍ ZPRÁVA ORGANIZACE

Dvojice fotografů představí svoji práci u Valdštejnů

Press kit Jak se naučit znovu chodit a důvěřovat umělé končetině?

Muzeum Šumavy Sušice přístavba, nástavba a stavební úpravy

KALENDÁŘ VYCHÁZEK A EXKURZÍ PRO VEŘEJNOST NA ROK let Národního parku Podyjí čtvrtstoletí pro přírodu

Názory obyvatel na přijatelnost půjček leden 2016

projekty environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty (EVVO)

František Šindelář. pedagog, malíř, publicista, cestovatel. 65. výročí úmrtí. * Čimelice Moravské Budějovice

Pro sklenici mléka hned nekupujme celou krávu

Trasa 1R: délka 22 km, stoupání 654 m, klesání 356 m Jako trasa 1 plus návštěva rozhledny na Anenském vrchu.

- ZO se zabývalo také přípravami oslav Dne obce. Ten by měl proběhnout v první polovině září. Termín bude upřesněn po dohodě s účinkujícími.

Názory na bankovní úvěry

Pavel Bratinka. aneb Od metaře k ministrovi

3. Regionální rozdíly v Ústeckém kraji

Orientační průvodce mateřstvím a rodičovstvím v zadávacích dokumentacích poskytovatele

Projekt Plody podzimu. 1. třída Zajíčci. šk. rok 2010/2011

Seznam grantových projektů OP VK schválených k realizaci

KLÍČE KE KVALITĚ (METODIKA II)

Česká školní inspekce Olomoucký inspektorát INSPEKČNÍ ZPRÁVA. čj. ČŠI-382/07-13

PŘEDSTAVUJEME VÁM AUTORY NAŠICH ANDĚLŮ

11. SOUHRN BYTOVÁ VÝSTAVBA SOUHRN 104

VÝROČNÍ ZPRÁVA za rok 2012

Kreativní malování. s dětmi. Dana Cejpková

EUROSTUDENT V ZPRÁVA Z MEZINÁRODNÍHO SROVNÁNÍ PODMÍNEK STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL V ČESKÉ REPUBLICE

3. NEZAMĚSTNANOST A VOLNÁ PRACOVNÍ MÍSTA

Výroční zpráva o činnosti a hospodaření v roce 2012

Monitoring institucionální výchovy podrobná zpráva za výchovné ústavy

František Pánek, ředitel národní školy, Želenice n. Bílinou, okres Bílina.

2 Ukazatele plodnosti

2002, str Jírová, H.: Situace na trhu práce v České republice. Transformace české ekonomiky. Praha, LINDE,

Koncepce a rámec školy v letech

Z á k l a d n í š k o l a, z á k l a d n í u mě l e c k á š k o l a a m a t eřská škola Ledenice. Plán rozvoje školy

ČESKÝ VOLIČ. Červenec 2013

Předmět: Člověk a jeho svět

Program kulturních a vzdělávacích akcí Hornického muzea Příbram v roce 2012

Metodický výklad Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy

Popis realizace sociální služby Keramická dílna Eliáš. Poslání. Hlavními cíli naší dílny jsou

ČTVRT MILIÓNU NEAKTIVNÍCH DŮCHODCŮ CHTĚLO PRACOVAT

*****************************************

3.1.5 Energie II. Předpoklady: Pomůcky: mosazná kulička, pingpongový míček, krabička od sirek, pružina, kolej,

Č E S K Á Š K O L N Í I N S P E K C E. Č. j.: / Inspektorát č. 5 INSPEKČNÍ ZPRÁVA

ZLATÉ HORY KŘESŤANSKÉHO SPOLEČENSTVÍ REACH OUT FOR CHRIST KDO JSME duben

BOHUMÍN. Správní obvody obcí s rozšířenou působností Moravskoslezský kraj

2. Úroveň bydlení, náklady na bydlení a ceny nemovitostí v Olomouckém kraji

Zdeněk Svěrák -scénárista, herec, divadelník

Pracovní právo seminární práce

INSPEKČNÍ ZPRÁVA. Mateřská škola, Hrušovany nad Jevišovkou, okres Znojmo, příspěvková organizace. Na vršku 495, Hrušovany nad Jevišovkou

C) Pojem a znaky - nositelem územní samosprávy jsou územní samosprávné celky, kterými jsou v ČR

Výchova dětí k bezpečí. Mgr. Alena Skopalová

A. PODÍL JEDNOTLIVÝCH DRUHŮ DOPRAVY NA DĚLBĚ PŘEPRAVNÍ PRÁCE A VLIV DÉLKY VYKONANÉ CESTY NA POUŽITÍ DOPRAVNÍHO PROSTŘEDKU

Ilustrace: David Böhm MORAVSKÁ GALERIE EDUKAČNÍ PROGRAMY PRO STŘEDNÍ ŠKOLY

VI. Pstruhový seminář v Uherském Hradišti

Památná místa naší země a našich dějin

Osamělá pouť Andreje Bělocvětova Obrazárna Špejchar, Želeč u Tábora

Těhotenský test pro zrakově postižené Tereza Hyková

NÁŠ STÁT. Základní škola a Mateřská škola Nikolčice, příspěvková organizace

VÝROČNÍ ZPRÁVA za školní rok 2008/2009

Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu

obecně závazné vyhlášky o vedení technické mapy obce A. OBECNÁ ČÁST Vysvětlení navrhované právní úpravy a jejích hlavních principů

ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE

Obecně závazná vyhláška města Žlutice č. 2/2011 Požární řád obce

KOMENTÁŘ K SLDB 2011 V PLZEŇSKÉM KRAJI

HOSTIVICKÝ ULIČNÍK. Historický vývoj ulic a domů v Hostivici. Náměstí Jana IV. z Dražic

MĚSÍC DUBEN 2014 V MUZEU BESKYD FRÝDEK-MÍSTEK

VÝTVARNÉ AKTIVITY

Transkript:

KRAJINA PODYJÍ V OBRAZECH Malíři širšího regionu Národního parku Podyjí/Thayatal

1 Díky spolupráci Jihomoravského muzea ve Znojmě a Správy Národního parku Podyjí se Vám dostává do rukou malé poohlédnutí za tvorbou výtvarných umělců, do jejichž děl zasáhly půvaby podyjské krajiny. Malebné pohledy do zdejší krajiny tak tvoří tematické vlákno vinoucí se tímto žánrově pestrým a kvalitativně různorodým souborem ze sbírky znojemského muzea. Nejčastější motivy jsou spojeny s tzv. centry Podyjí, a to oblastmi Bítov, Vranov, Znojmo a územím Dolního Rakouska. Přesto nelze od těchto děl očekávat věrnou kopii skutečnosti jako u fotografie. Krajinu jednotliví autoři pojímali vlastním osobitým pohledem a způsobem ztvárnění. Jejich díla nám však mohou připomenout místa, jež se již působením člověka či přírody nenávratně ztratila nebo změnila k nepoznání. Za nejcitelnější zásah do přirozeného rázu krajiny lze jistě považovat výstavbu Vranovské a Znojemské přehrady na řece Dyji, které zásadně narušily či zničily mnohá přírodní zákoutí a hluboké dyjské údolí. Došlo tak k nevratným změnám v kulturním i společenském životě obyvatel. Pamětníci nostalgicky vzpomínají na procházky údolím Dyje kolem proslulé znojemské plovárny nebo na posezení v některém z hostinců lemujících řeku. Devatenácté století zaznamenalo vzestup romantismu, vzrostla obliba hradů často zachycených jako idealizované stavby v krajině. Měšťanstvo si oblíbilo procházky krajinou, kterou si šlechta nechávala ozvláštnit historizujícími stavbami. Ty dnes po právu lákají pozornost návštěvníků a co je pro nás obzvláště příjemné, také pozornost malířů. Toto století se však do historie zapsalo také jako bouřlivé období společenských změn, překotných vědeckých a technických objevů, průmyslového rozvoje, rychlejšího šíření informací všechny tyto události ovlivnily i oblast výtvarného umění. Podstatně se změnilo i postavení umělce ve společnosti, neboť ten přestává být ekonomicky závislý na církevních a aristokratických zakázkách a získává prostor pro vlastní volnou tvorbu. Vznikají akademie výtvarných umění pěstující a podporující nové talenty. Také díky těmto změnám můžeme dnes obdivovat krásu zobrazovaných scenérií. Pro jižní Moravu je specifická geografická blízkost Rakouska, která usnadňovala vytváření uměleckých kontaktů mezi oběma zeměmi. Zatímco umělci z Čech tíhli k západu k Mnichovu a Paříži, Morava přirozeně mířila na jih, do centra monarchie Vídně. Moravští malíři sem putovali za vzděláním a za výdělkem, zároveň však vídeňští (rakouští) umělci směřovali na Moravu. Proto jsou v moravských sbírkách jak muzejních, tak soukromých četně zastoupeny práce rakouských malířů, jejichž díla si objednávali zdejší měšťané či průmyslníci. Období první republiky je možné charakterizovat jako harmonické umělecké soužití českých i německy mluvících umělců. Vzniká Sdružení výtvarných umělců jihozápadní Moravy, které obohacovalo kulturní život města Znojma. Druhá světová válka znamenala konec této harmonie a vlivem poválečného uspořádání státu byly tyto vazby zpřetrhány. Podyjí se následně stalo součástí železné opony a tudíž i místem, kde se běžný návštěvník nesměl volně pohybovat. Toto období tedy nepřineslo mnoho nových děl. Doufejme proto, že současní umělci budou v tradici uměleckého ztvárnění malebné krajiny Podyjí opět pokračovat. Josef DORÉ (1805 Vídeň 31. 8. 1878 Vranov n. Dyjí) Malíř, kreslíř a rytec francouzského původu. Jeho otec byl vojenským vychovatelem mladého hraběte Stanislava Mniszka, majitele vranovského dominia v letech 1799 až 1846. Někdy okolo roku 1830 se J. Doré usadil ve Vranově a žil zde téměř padesát let až do své smrti. V továrně začal jako malíř a tiskař, posléze se stal přednostou tiskárny a v roce 1863 jejím ředi- < Titulní strana: Karl Gödel Zřícenina Eibenstein, 1911, tempera 1 Josef Doré Veduta Vranova nad Dyjí, 1872, kolorovaná litografie 1 2

Matěj Adolf CHARLEMONT (1820 Brno 1872 Vídeň) Malíř podobizen (miniatur) a krajin ve Znojmě a ve Vídni. Studoval malířství na akademii ve Vídni, kde od roku 1842 žil a tvořil. V revolučním roce 1848 bojoval na barikádách a po revoluci se usadil ve Znojmě. Maloval zde hlavně miniaturní podobizny, akvarely a krajiny olejomalbou. Učil kreslení na vojenské akademii v Louce u Znojma. V roce 1865 se vrátil do Vídně. 2 Giovanni Maria MONSORNO (1768 Toskánsko 1836 Vídeň) V letech 1820 1822 podnikl v družině toskánského vévody cestu ze severní Itálie na jižní Moravu, zejména na Znojemsko (zde pobýval pravděpodobně v roce 1822) a odtud na Slovensko. Z těchto cest se zachovalo velké množství kreseb, které dokumentují zdejší krajinu 1. třetiny 19. století. Adolf Friedrich KUNIKE (25. 2. 1777 Greifswald 17. 4. 1838 Vídeň) Malíř, kreslíř a litograf ve Vídni. Žák vídeňské Akademie, studoval i v Římě. V roce 1817 získal litografickou koncesi a založil litografickou dílnu. Litografii studoval přímo u jejího vynálezce A. Senefeldera. Vytvořil sérii dunajských pohledů, ale také pohledy z Čech a Moravy. 3 telem. Ryl měděné desky pro tisk nádob, jak podle vlastního návrhu, tak i dle předloh. Věnoval se i autorské tvorbě, díky níž se nám dochoval zcela unikátní soubor kreseb, který mimořádně věrně dokumentuje krajinotvorný a architektonický ráz vranovské krajiny. 4 2 Matěj Adolf Charlemont Vyhlídka z Martinovy stěny, kol. 1860, litografie 3 Giovanni Maria Monsorno Hradiště od západu, 1821/2, lavírovaná kresba tuší 3 4 4 Adolf Friedrich Kunike Zřícenina Kaja (Chýje), 40. léta 19. století, litografie

5 6 Karl GÖDEL (6. 9. 1870 Brno 20. 10. 1948 Vídeň) Absolvent krajinářské školy prof. E. P. Lichtenfelse na vídeňské Akademii. Žil ve Vídni, velmi často však maloval v plenéru, především na Znojemsku (Podhradí nad Dyjí) a Brněnsku. Othmar FAUST-SWERAK (10. 10. 1876 Jaroměřice n. Rokytnou 1914 Znojmo) Absolvent Odborné keramické školy ve Znojmě a Akademie výtvarných umění ve Vídni. Autor řady krajinomaleb zobrazujících okolí Znojma. Díky jeho bravurně zvládnuté technice malby patří mezi velmi ceněné autory. František HAVRÁNEK-ZIMMERHANSL (19. 5. 1890 Praha 12. 3. 1929 Praha) Studoval na pražské Akademii výtvarných umění u profesora Ženíška a Roubalíka. Přestože se jako rodilý pražan věnoval ve své tvorbě především zobrazení pražských motivů, podlehl kouzlu romantické krajiny bítovských strání do té míry, že od konce druhého desetiletí 20. století pravidelně zajížděl do Podyjí, kde s oblibou tvořil v plenéru. 7 5 Karl Gödel Želetavka pod Bítovem, 1910, tempera 5 6 6 Othmar Faust-Swerak Vřesoviště v Podyjí, 1912, olej 7 František Havránek-Zimmerhansl Cornštejn, 1926, olej

Maloval zejména náměty z Podyjí a údolí Želetavky. Patří mezi populární malíře, jejichž díla se v jihomoravských domácnostech hojně vyskytují. Roman HAVELKA (30. 4. 1877 Jemnice 20. 6. 1950 Znojmo) Studoval na Uměleckoprůmyslové škole v Praze (1892 1895), pokračoval na pražské Akademii (1895 1898) u profesora J. Mařáka. Po právu bývá nazýván malířem Podyjí. Často pobýval v Bítově, kam zajížděl pravidelně od roku 1893. 8 Oskar DVOŘÁK (8. 5. 1899 Znojmo 13. 4. 1969 Znojmo) Po absolvování znojemské keramické školy (obor keramik- -modelář) studoval externě malířství u prof. Antonia Jacomiho na vídeňské Akademii. Poté působil ve Znojmě jako vedoucí výtvarné dílny u znojemské firmy Ditmar-Urbach. O. Dvořák patří mezi nejvyhledávanější znojemské umělce, a jeho díla tak nesmí chybět v žádné významnější sbírce. 9 Lojza BUDÍK (8. 6. 1888 Bučovice 4. 12. 1945 Třebíč) Ve Znojmě působil od roku 1923 do roku 1938, kdy musel kvůli vyhrocené situaci v pohraničí odejít do Třebíče. Soukromně se výtvarně vzdělával převážně u Romana Havelky. 10 8 Oskar Dvořák Obří hlava, 1958, akvarel, pastel 7 8 9 Lojza Budík Údolí Želetavky, 1920, olej 10 Roman Havelka Cornštejn (ze stráně Za lodí), 1935, olej

11 Karl POSPISCHIL (1869 Dolenice u Mor. Krumlova 1933 Emmerich) Ve Vídni absolvoval Uměleckoprůmyslovou školu. Poté pokračoval na Akademii, kterou absolvoval v roce 1904. Z Vídně odešel jako volně tvořící umělec do Hnanic, kde se začal zabývat krajinomalbou, především obrazy Podyjí. Vytvořil však rovněž velmi dobré portréty. Walter PRELL (1857 Lipsko 1936 Mnichov) Vystudoval Akademii v Düsseldorfu a v Paříži. Od roku 1916 žil ve Znojmě, kde maloval množství námětů z města a jeho okolí. 12 Josef RŮŽIČKA (4. 12. 1912 Znojmo 19. 1. 1972 Znojmo) Z existenčních důvodů nemohl studovat na Akademii. Soukromě se vzdělával u jiného znojemského umělce Romana Havelky (1939 1945). Externě pracoval s žáky figurální školy V. Nechleby a své práce předkládal ke konzultacím prof. J. Obrovskému. Zachycoval zejména motivy ze Znojemska a věnoval se také litografii. 13 11 Karl Pospischil Pohled do Podyjí, 1924, olej 9 10 12 Walter Prell Zámek Vranov nad Dyjí, poč. 20. století, olej 13 Josef Růžička Partie od Devíti mlýnů, 1947, olej

14 Oskar SLAVÍČEK (1879 Litovel 1. 2. 1951 Znojmo) Působil jako učitel v Suchohrdlech u Znojma. Od roku 1939 žil trvale ve Znojmě. Zabýval se malířskou tvorbou, v níž převažovaly figurální kompozice a portréty. Náměty čerpal převážně na Znojemsku, ztvárňoval ale i biblické motivy, které využil při výzdobách kostelů ve Znojmě a okolí. Správa Národního parku Podyjí Na Vyhlídce 5, 669 02 Znojmo tel.: +420 515 226 722, e-mail: info@nppodyji.cz www.nppodyji.cz Jihomoravské muzeum ve Znojmě, p. o. Přemyslovců 8, 669 45 Znojmo tel.: +420 515 282 211, e-mail: znojmuz@znojmuz.cz www.znojmuz.cz Autor textu: Jaroslav Frecer; Fotografie: Archiv JMM ve Znojmě; Vydala: Správa Národního parku Podyjí ve spolupráci s Jihomoravským muzeem ve Znojmě v únoru 2015; Grafická úprava a sazba: Atelier FGT s.r.o. 14 Oskar Slavíček Kostel sv. Václava ve starém Bítově, 1932, olej 11