Návrh kombinovaného nábytku a doplňků pro kočky a lidi

Česká zemědělská univerzita v Praze Fakulta lesnická a dřevařská Katedra dřevěných výrobků a konstrukcí Diplomová práce Návrh kombinovaného nábytku a doplňků pro kočky a lidi Bc. Regína Orálková Vedoucí práce: Ing. Jan Bomba, Ph.D. 2014 ČZU v Praze

"Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma Interiérové zařízení pro domácí zvířata vypracovala samostatně pod vedením Ing. Jana Bomby Ph.D. a použila jen prameny, které uvádím v seznamu použitých zdrojů. Jsem si vědoma že zveřejněním diplomové práce souhlasím s jejím zveřejněním dle zákona č. 111/1998 Sb. o vysokých školách v platném znění, a to bez ohledu na výsledek její obhajoby." V... dne... Podpis autora

PODĚKOVÁNÍ Zde bych chtěla poděkovat vedoucímu diplomové práce Ing. Janu Bombovi, Ph.D. za jeho připomínky a rady. Děkuji našim třem kočičím mazlíčkům, kteří mi byli velkou inspirací a úžasně spolupracovali s tvorbou metodiky měřícího systému a s ozkoušením některých navrhovaných variant. Dále sděluji své díky všem, kteří se mnou konzultovali práci a také těm, kteří se zúčastnili mých průzkumů a diskutovali se mnou o potřebách koček a nakonec také jejich mazlíčkům.

Abstrakt Práce pojednává o navrhování a konstruování nábytku pro kočky v rámci současného sortimentu na trhu. Tato studie je zaměřená na kočku domácí (felis catus) a jelikož je problematika velmi rozsáhlá, věnuje se jí skoro celá tato práce. Součástí je průzkum mezi chovateli středně velkých domácích zvířat - koček a psů. Práce dále zavádí pojem felinometrie, využívá jeho principů a popisuje její provedení. Zabývá se také charakteristikou kočky a její osobností. Žádná podobná studie doposud nebyla vytvořena při navrhování kočičího nábytku a jelikož se současný trh s tímto nábytkem rozvíjí jako nikdy předtím, zaměřuje se tato práce na danou problematiku. Stanovuje minimální, maximální a vhodné rozměry vycházející z felinometrie při návrhu nábytku pro kočky. Výsledky jsou použity pro návrh zařízení a doplňků pro kočky a kombinovaného nábytku pro kočky a lidi. V rámci práce bylo navrženo 7 kusů nábytku. Klíčová slova: Felinometrie, interiérový nábytek, nábytek pro kočky, kočka domácí, felis catus.

Abstract The thesis discusses design and construction of furniture for felines at the current market. Because the issues about felids is very extensive the thesis mainly focuses on the domestic cat. The work surveys among owners of the medium-size pets - cats and dogs. The thesis also introduces the concept of felinometry, uses its principles and describes its implementation. It also shows the characteristic of the cat and its personality. No such a study has been made in designing of furniture for felines and since the current pets furniture market develops as never before, this work focuses on the issue. Lays down the minimum, the maximum and the appropriate dimensions based on felinometry in cats furniture design. The results are used to design furnishings and accessories for felines and also combined furniture for cat and humans. There were designed seven pieces of furniture overall in this work. Key words: Felinometry, interior furniture, interior furnishing, furnishing for felines, house cat, felis catus.

Obsah 1 Úvod 14 2 Cíle práce 16 3 Rozbor problematiky 17 3.1 České domácnosti 18 3.2 Welfare 19 3.3 Porozumění kočce 21 3.3.1 Historie 21 3.3.2 Kdo je kočka 23 3.3.2.1 Kočka jako lovec 23 3.3.2.2 Kočka jako kořist 24 3.3.3 Komunikace koček 26 3.3.3.1 Nepřímá komunikace 26 3.3.3.2 Přímá komunikace 27 3.3.4 Etogram kočky 29 3.3.4.1 Pocit bezpečí 30 3.3.4.2 Příjem potravy 33 3.3.4.3 Péče o tělo 33 3.3.4.4 Spánek 34 3.3.4.5 Hra 35 3.3.5 Kočičí zrak 36 3.3.6 Plemena koček 38 3.4 Současný sortiment nábytku pro zvířata 39 3.4.1 Odpočinkový sortiment 39 3.4.1.1 Odpočinkový Imitační nábytek 39 3.4.1.2 Pelíšky 43 3.4.2 Škrabací sortiment 46 3.4.2.1 Typy škrabadel 46 3.4.2.2 Konstrukční materiály 47 3.4.2.3 Obalové materiály 48 3.4.3 Pohybový sortiment 51 3.4.4 Kombinovaný nábytek pro kočky a lidi 61 3.4.5 Nenábytkový sortiment 62

4 Metodika 64 4.1 Dotazník 64 4.1.1 Cílová skupina 64 4.1.2 Metoda výzkumu 64 4.2 Felinometrie 65 4.2.1 Cílová skupina 65 4.2.2 Metoda výzkumu 66 5 Výsledky 69 5.1 Dotazníkové šetření 69 5.1.1 Charakteristika respondentů 69 5.1.2 Vyhodnocení otázek 73 5.2 Felinometrie 83 5.2.1 Testované subjekty 83 5.2.2 Trénink 83 5.2.3 Měření 83 5.2.4 Vyhodnocení dat 84 5.3 Návrh 88 5.3.1 Konferenční stolek 89 5.3.2 Šplhadlo ke skříni 91 5.3.3 jídelní židle pro kočku 93 5.3.4 Zavěšené odpočívadlo s hračkami 97 5.3.5 Šplhací spirálová věž 99 5.3.6 Televizní skříň s průchodem pro kočku 100 5.3.7 Kočičí strom 101 5.3.8 Grafické zpracování návrhů 104 6 Diskuze 105 7 Závěr 108 8 Seznam literatury a použitých zdrojů 110 9 Přílohy 116

Seznam obrázků Obr. 1 - Kočka dravec... 23 Obr. 2 - Největší kočičí strom na světě Tree of Marie... 25 Obr. 3 - Přátelský postoj... 27 Obr. 4 - Relaxovaná kočka... 27 Obr. 5 - Nervózní kočka... 28 Obr. 6 - Oddalující postoj... 28 Obr. 7 - Kočičí pelíšek akrylátový... 40 Obr. 8 - Postel pro zvířata... 41 Obr. 9 - Polštář MollyMutt... 42 Obr. 10 - Gauč pro kočky... 43 Obr. 11 Zavěšený pelíšek... 44 Obr. 12 - Pelíšek připevněný ke křeslu... 44 Obr. 13 - Kapsa Mungo & Maud... 45 Obr. 14 - Kombinované škrabadlo... 46 Obr. 15 - Škrabadlo Cat-On... 47 Obr. 16 - Sisalové vlákno... 48 Obr. 17 - Balíky sisalu připravené k exportu... 49 Obr. 18 - Kokosový ořech... 50 Obr. 19 - Šplhací kmen HiCat... 51 Obr. 20 - Bavlněné polštářové šplhadlo... 52 Obr. 21 - Kočkodromy v interiéru... 53 Obr. 22 - Kočičí lávky... 54 Obr. 23 - Detaily kočičí lávky... 54 Obr. 24 - Vybavení interiéru... 55 Obr. 25 - Interiér na míru... 55 Obr. 26 - Přírodní strom... 57

Obr. 27 - Montovaný strom... 58 Obr. 28 - Moderní kočičí strom... 58 Obr. 29 - Dřevěný kočičí strom... 58 Obr. 30 - Kompletní prostor pro kočku... 58 Obr. 31 - Klasický Catwheel s rozměry... 59 Obr. 32 - Moderní Catwheel z MDF... 60 Obr. 33 - Použití Catwheelu... 60 Obr. 34 - Kombinovaný nábytek gauč s prolézačkou... 61 Obr. 35 - Kombinovaná knihovna s kočičím stromem... 61 Obr. 36 - Stylové dřevěné misky... 62 Obr. 37 - Akrylátový držák na misky... 62 Obr. 38 - Designová miska od Miriam Mirri... 62 Obr. 39 - Skříňová kočičí toaleta... 63 Obr. 40 - Testovací figuríny... 63 Obr. 41 - Rozměry kočky v leže (bokorys)... 66 Obr. 42 - Rozměry kočky v leže (půdorys)... 66 Obr. 43 - Výška sedící kočky... 67 Obr. 44 - Rozměry kočky stočené v klubíčku varianta A... 68 Obr. 45 - Rozměry kočky stočené v klubíčku varianta B... 68 Obr. 46 - Dosah škrabající kočky... 68 Obr. 47 - Navrhovaná kolekce nábytku... 88 Obr. 48 - Konferenční stolek... 89 Obr. 49 - Rozměry stolku... 90 Obr. 50 - Varianty kočičího pelíšku... 90 Obr. 51 - Šplhadlo na skříň... 91 Obr. 52 - Rozměry šplhadla... 92

Obr. 53 - Detaily... 92 Obr. 54 - Jídelní židle pro kočku... 93 Obr. 55 - Výpočet momentů... 94 Obr. 56 - Působiště sil v konstrukci... 95 Obr. 57 - Rozměry židle... 96 Obr. 58 - Přídavné závaží... 96 Obr. 59 - Zavěšené odpočívadlo... 97 Obr. 60 - Zavěšené odpočívadlo... 98 Obr. 61 - Rozměry zavěšeného odpočívadla... 98 Obr. 62 - Kočičí věž... 99 Obr. 63 - Stolek pod TV... 100 Obr. 64 - Rozměry stolku pod TV... 100 Obr. 65 - Kočičí strom... 101 Obr. 66 - Rozměry pelíšku "O"... 102 Obr. 67 - Rozměry chlupatého šplhadla... 102 Obr. 68 - Rozměry kočičího stromu... 103 Obr. 69 - Vizualizace kočičího nábytku 01... 103 Obr. 70 - Vizualizace kočičího nábytku 02... 104 Obr. 71 - Vizualizace kočičího nábytku 03... 104

Seznam tabulek Tab. 1 - Pohlaví... 70 Tab. 2 - Vlastnictví zvířete vzhledem k pohlaví... 70 Tab. 3 - Věkové skupiny... 71 Tab. 4 - Nejvyšší dosažené vzdělání... 72 Tab. 5 - Vlastnictví zvířete vzhledem k nejvyššímu dosaženému vzdělání... 72 Tab. 6 - Kladný vztah ke zvířatům... 73 Tab. 7 - Náročnost péče... 73 Tab. 8 - Náročnost péče podle druhu zvířete... 73 Tab. 9 - Závislost obliby zvířete na jeho vlastnictví... 75 Tab. 10 - Nejdražší zakoupená věc... 78 Tab. 11 - Výrobky majitelů zvířat... 79 Tab. 12 - Závislost vlastnictví zvířete na ochotě sdílení nábytku s ním... 80 Tab. 13 - Pořízení zvířete v budoucnu celkově... 82 Tab. 14 - Rozměry koček... 84 Tab. 15 - Zkrácená tabulka průměrných hodnot jednotlivých skupin... 86 Tab. 16 - Minimální doporučené hodnoty... 87

Seznam grafů Graf 1 - Relativní četnosti chovu... 70 Graf 2 - Pohlaví respondentů... 70 Graf 3 - Vlastnictví zvířat mezi muži a ženami... 71 Graf 4 - Očekávané vlastnosti kočky... 74 Graf 5 - Očekávané vlastnosti psa... 75 Graf 6 - Preference u majitelů koček... 76 Graf 7 - Preference u majitelů psů... 76 Graf 8 - Odhadované měsíční náklady domácnosti na péči o zvířata... 77 Graf 9 - Odhadované měsíční náklady chovatelů koček a útulků... 77 Graf 10 - Domácí výroba předmětů pro zvířata... 79 Graf 12 - Rozdíly v názorech na sdílení nábytku... 81 Graf 13 - Oblíbenost míst zvířetem... 81 Graf 14 - Pořízení zvířete v budoucnu... 82 Graf 14 - Závislost výšky kočky v sedu na její délce... 85 Graf 15 - Závislost šířky kočky na její délce... 85 Graf 16 - Délka kočky podle velikostní skupiny... 86 Graf 17 - Šířka kočky podle typu postavy... 86

ÚVOD 1 ÚVOD Výrobci a návrháři nábytku využívají pro svou práci antropometrických údajů. Jako první o lidských proporcích napsal starověký římský architekt a teoretik Marcus Vitruvius Pollio ve své knize Deset knih o Architektuře. Později se o antropometrii zajímali i známí architekti a umělci jako Leonardo da Vinci, Le Corbusier a Henri Dreyfuss. Spolu ruku v ruce s antropometrií jde i ergonomie. Ta se zabývá uzpůsobením tvarů a rozměrů předmětů v prostředí tak, aby jejich používání bylo co nejvíce efektivní a zároveň neohrožovalo uživatele. Těmito systémy rozměrů byly vyřešeny hlavní lidské požadavky na nábytek. V současnosti se velmi rozvíjí trh se sortimentem pro zvířata. Do poloviny minulého století by na to ale nikdo nepomyslel. Je možné, že se na zvířata díváme jinak? Jak moc jsme jim podobní? Darwin Jako jeden z prvních zmiňoval příbuznost mezi lidmi a zvířaty. Srovnával zvířata anatomicky a velkou podobnost viděl v našich duševních pochodech. Tvrdil, že zvířata jsou velmi emocionální ve společenském životě, lásce a přátelství. Mezi city zvířat nalezl i prvky altruismu a empatie, dokonce i smyslu pro humor. Uvědomoval si, že mohou tvořit, představovat si, logicky a abstraktně uvažovat. Současnými vědci jsou tyto jeho myšlenky stále více potvrzovány. Zvířata jsou nám, lidem, velmi podobná a vědci k nim postupně mění svůj přístup. Tím, že se snažili zvířatům zajistit dobré životní podmínky v laboratořích, vzniklo welfare. Myšlenkou nábytku pro kočky jsem se začala zabývat, když jsem pochopila, jak rozdílné kočky oproti běžným domácím zvířatům jsou. Vždyť jsou to právě kočky, které trpí na nemoci z psychických důvodů nejvíce ze všech domácích zvířat. Velmi často doplácí na nevhodné domácí prostředí, ve kterém jsou drženy. Pochopení kočky je proto jednou z klíčových částí. Pro vytvoření kočičího nábytku zatím neexistuje žádný ucelený metrický systém, který by fungoval podobně jako u psího nebo lidského nábytku. Výrobci zařízení pro kočky stále mnohdy experimentují, vycházejí z vlastních závěrů a individuálního měření se zvířaty. I samotné kočičí rozměry byly dosud zkoumány jen poskromnu a takovým způsobem, který není aplikovatelný pro nábytkářství. Za posledních pár let se objevilo několik 14

ÚVOD somatometrických studií zaměřených na psi. Další se zaměřily na oblečky, na psí boudy či jiný psí nábytek. Součástí práce je také průzkum současného sortimentu pro kočky, dotazníkové šetření, které dokreslí problematiku z pohledu českých majitelů koček v porovnání s majiteli psů a nakonec experimentální měření některých somatometrických rozměrů koček, které jsou dále zapracovány do konkrétních návrhů kombinovaného nábytku pro kočky a lidi. 15

CÍLE 2 CÍLE PRÁCE Cílem práce je vytvoření návrhu nábytku a dalších zařizovacích předmětů, v nichž se skloubí funkce jak pro člověka, tak pro kočky domácí, včetně předmětů jen pro zvířata, které doplní bytové interiéry. Cílem není navrhnout čistě stylový kousek nábytku, ale popsat potřeby kočky domácí ze všech možných hledisek a navrhnout systém řešení domácího prostředí pro kočku tak, aby se v něm cítila co nejlépe. K vytvoření návrhu jsou definovány dílčí cíle: 1 Prvním krokem je nashromáždění dat z dostupných zdrojů o sortimentu pro kočky, který je prodáván a vyráběn ve České republice a ve světě. Data jsou vybírána od českých a zahraničních výrobců a prodejců. Jelikož se práce soustředí na kočičí nábytek, část podkladů se týká literatury o kočkách. 2 Na základě nalezených materiálů bude rozdělen současný sortiment pro kočky, podle jednotlivých funkčních typů. Součástí práce je pojednání o kočkách z různých hledisek, která mohou ovlivňovat výslednou podobu nábytku a také celkový přehled o vztahu lidí a koček. 3 Následně je součástí úkolu provést kvantitativní dotazníkovou akci orientující se na chovatele koček a na chovatele psů pro porovnání. Dotazník bude sloužit především k určení celkového zájmu o zvířecí nábytek a ochotu lidí sdílet zařízení a investovat do zvířecích doplňků a hraček. 4 Podstatnou část práce tvoří samotné somatometrické měření koček domácích (Felis catus), ze kterého bude nábytek vycházet. Bude sloužit jako zdroj informací o prostorové náročnosti kočky. 5 Hlavním cílem této práce je vytvoření uceleného grafického návrhu kombinovaného nábytku a doplňků pro kočky a lidi na základě výsledků průzkumů, měření a dostupných zdrojů. 16

ROZBOR PROBLEMATIKY 3 ROZBOR PROBLEMATIKY Kočka patří bezesporu již dlouhodobě mezi velmi oblíbené domácí mazlíčky. Oblíbily si ji velice známé osobnosti jako například spisovatel Sir Walter Scott, Victor Hugo, Alexander Dumas, francouzský kardinál Richelieu, politici jako Theodor Roosvelt nebo Winston Churchill, malíři jako Renoir a Monet a mnoho, mnoho dalších. V České republice je kočka velice oblíbeným domácím zvířetem a v současnosti se u nás chová kolem jednoho milionu koček. Lidé utratí za její péči nemalé finanční prostředky. Kdo však chová zvíře, měl by si být vědom jedné věci. Kočka, stejně jako každé jiné zvíře, je chráněna zákonem České národní rady č. 246/1992 Sb,. paragrafem 13 na ochranu zvířat proti týrání, podle kterého, každý, kdo chová zvíře, nebo se ujal toulavého, popřípadě opuštěného zvířete, odpovídá za jeho zdraví a dobrý stav. Dále podle zákona zvíře nesmí být prodáno nebo dáno osobě mladší 15 let bez souhlasu jeho rodičů nebo jiné osoby mající k této osobě rodičovskou zodpovědnost (MINISTERSTVO ZEMĚDĚLSTVÍ, 1992). Při navrhování nábytku pro kočky je proto potřeba vzít v úvahu, že výrobek nesmí zvíře ohrožovat, způsobovat mu utrpení a strach. Ze všeobecné deklarace OSN na ochranu zvířat je definováno pět základních svobod zvířat, které je třeba respektovat. Je to svoboda od hladu a žízně. To znamená, že by například kočce měl být umožněn přístup vodě a krmivu. Druhou je svoboda od nepohodlí, která se interpretuje jako poskytnutí vhodného prostředí včetně přístřešku a pohodlné odpočinkové části. Asi nejznámější je svoboda od bolesti, poranění a nemoci, dále od strachu a stresu. Kočka by měla žít v takových podmínkách, které jí nezpůsobují mentální utrpení. V neposlední řadě má svobodu na uplatnění svého přirozeného chování. Tudíž je nutné zajistit dostatečný prostor s odpovídajícím zařízením nebo také společnosti zvířat stejného druhu (WSPA, 2013). 17

ROZBOR PROBLEMATIKY 3.1 ČESKÉ DOMÁCNOSTI Podle agentury Focus (2010) chová v České republice domácí zvíře přibližně polovina domácností, což je 51 případů ze sta. Pořizují si nejčastěji psa (75%) a kočku (40%), dále akvarijní rybičky (16%), papoušky (12,5%) a hlodavce (11%). Lidé si nejčastěji osvojí zvíře jako dobrého společníka, ale i jako koníčka. Dvacet procent lidí uvádí hlavní důvod pro pořízení kočky jako mazlíčka pro děti. Lze předpokládat, že děti a zvířata velmi často žijí pod společnou střechou a tráví spolu značnou část svého volného času. Podle paní Lenky Venclíkové, organizátorky z mezinárodní výstavy koček v Kongresovém centru v roce 2008, v České republice obliba koček vzrůstá na úkor psích chovatelů. To je zapříčiněno nejspíše pracovní vytížeností současných lidí. Britové potvrdili, že vzdělání chovatelů koček je vyšší než je tomu u chovatelů psů (Moore, 2010). Díky tomu se dá skutečně předpokládat, že lidé, trávící hodně času v práci, nemají příliš čas na jiné domácí zvíře. Kočky nejsou tak časově náročné a mnohdy mají i psí povahu nebo vzhled. Nejvíce populární jsou však kočky krátkosrsté s divokými rysy (Novinky.cz, 2008). Kočky v České republice chovají nejčastěji lidé ve věku 25-35 let. Ve 40% případů dokonce chovají více než jednu kočku. Více než polovina chovatelů koček vnímá své zvířátko jako člena rodiny a další třetina k němu chová silné citové vazby jako k příteli, miláčkovi nebo dokonce k dítěti. Podle průzkumu Sheby v roce 2013 nejčastěji chovají lidé kočky ve Středočeském a Jihomoravském kraji. Dále také z dat průzkumu je zřejmý rozdíl mezi lidmi žijícími na vesnici a ve velkém městě, kde je kočka považována za opravdového domácího mazlíčka (Every Day Magazine, 2013). Lidé žijící v domě chovají zvíře v 70% případů, obyvatelé v bytech pouze 37% (Focus, 2010). Dále chovatelé uváděli, že největší radost má kočka z jídla (68%), lovení a spánku. Jako nejčastější vlastnosti uváděli věrnost, přítulnost, mazlivost a hravost (Every Day Magazine, 2013). Kočky také mívají velmi významnou rodinnou tradici. Dále jsou chovány častěji ženami a staršími lidmi (Focus, 2010). Při průzkumech GE Money Bank (2013) bylo zjištěno, že valná většina chovatelů zvířat by při větší rekonstrukci nebo koupi nového bytu více investovala do svého mazlíčka, nezřídka by se jednalo o větší částky. Lidé by investovali i do výše 50 000 Kč. Vstřícnější byli častěji muži než ženy. 18

ROZBOR PROBLEMATIKY 3.2 WELFARE Pod anglickým pojmem welfare se v češtině skrývá slovo blahobyt míněn ve smyslu dobrých životních podmínek, které se pro zvířata snažíme zajistit. Vzniklo mnoho organizací na ochranu zvířat a jejich základní práva byla zakořeněna v našem právu. Jak již bylo dříve zmíněno, bylo definováno pět základních svobod pro zvířata. Irene Rochlitz z Cambridgeské univerzity (2005) pojednává o požadavcích na bydlení koček domácích chovaných v domácnosti. Dennis Turner a Patric Bateson (2000) sjednocují data o životě koček a také o zařízení příbytků pro ně tak, aby jim zajistily příjemný a přirozený život v moderním zařízení jako jsou například útulky. Díky Geoffrey Loveridge vznikají tzv. domy pro kočky a psi, které se snaží napodobit jejich přirozené prostředí, ale zároveň jim zajistit ochranu před nebezpečím vnějšího prostředí. Původně se welfare snažilo zajistit dobré životní podmínky pro zvířata chovaná v laboratořích a v zemědělství. Podmínky chovu jsou závazné a byly uzákoněny i v České republice. Tomuto úkonu předcházelo mnoho vědeckých studií zaměřujících se na welfare pokusných zvířat v laboratořích a chovných zvířat. Byla ustanovena minimální prostorová náročnost pro jedno nebo více zvířat. Další studie se zaměřily na zkoumání prostoru v němž zvíře žije. Módou současnosti je obohacování prostředí tak, aby se v něm zvíře cítilo přirozeně a v pohodě. Mnoho prací již zkoumalo kočičí chování a obohacení prostoru v interiéru jako prevence před problémovým chováním. Tyto práce vycházejí především z 5ti svobod zvířat definovaných podle WSPA. Nutno podotknout, že v posledních desetiletích se zájem o zvířata jako domácí mazlíčky značně rozšířil. V USA se chová přibližně 70 milionů psů a 74,1 milionů koček jako domácí mazlíčci (Avma, 2007). V České republice má každá druhá domácnost nějakého zvířecího mazlíčka (Focus, 2010). Spencer a další (2006) proto upozornili, že práva by měla mít i domácí zvířata, která jsou chována majiteli v bytech a na něž se často zapomíná. Irene Rochlitz vychází z 5ti základních svobod a snaží se je nově definovat v 5ti základních požadavcích na dobré životní prostředí pro zvířata, která bydlí v domácnosti. Podle AAFP a ISFM (2013) by měl být prostor, který kočka obývá, dostatečně velký na to, aby umožňoval kočkám projevovat jejich přirozené chování jako schovávání se, objevování a hru. Zároveň by měl být dostatečně velký, aby bylo možno pečovat o kočku. 19

ROZBOR PROBLEMATIKY AAFP a ISFM (2013) současně uvádí pět základních pilířů zdravého kočičího prostředí. Kočce by mělo být poskytnuto následující: 1 - bezpečné místo 2 - společné a oddělené životní zdroje: jídlo, voda, místo s toaletou, škrabací plochy, hřiště a odpočinkové nebo spací místo. 3 - příležitost pro hru a predátorské chování 4 - poskytovat pozitivní, konzistentní a předvídatelné člověk-kočka sociální interakce 5 - poskytovat prostředí, které respektuje kočičí vnímání pachových vjemů. Abychom mohli kočce vhodně obohatit prostředí a zajistit ji potřebnou péči, je nejprve potřeba zjistit, kdo kočka je, jak žije a co pro ni znamená welfare v souvislosti s kvalitou jejího života a prostředí. 20

ROZBOR PROBLEMATIKY 3.3 POROZUMĚNÍ KOČCE V následujících kapitolách je poznávána kočka, Felis catus, jako sociální zvíře se specifickými potřebami, které jsou dány jeho vlastním evolučním vývojem. Kapitoly se soustřeďují na chov kočky v domácím prostředí a na celkové soužití malé kočkovité šelmy s člověkem. Řeší se i samotná problematika vztahu člověka a kočky z pohledu historie a současnosti. Jednotlivé kapitoly popisují kočičí vlastnosti, chování, instinkty a zvyky vzhledem k možnému zakomponování kočičích vlastností do nábytku. 3.3.1 HISTORIE Předchůdkyně dnešní kočky byla zřejmě Felis Silverlis, tedy kočka divoká. Nejstarší známka domestikace kočky je evidována již před 9 500 lety z ostrova Kypr v Řecku (VIGNE, 2004). Divoká kočka se patrně přidružila k člověku již v raně neolitické éře, přibližně kolem 11 000 až 10 000 let před naším letopočtem. Z tohoto období pochází nález kočky pohřbené vedle člověka (WREN, 2004). Kočka byla velice oblíbená zejména v Egyptě. Černé kočky představovaly spojení mezi světem živých a mrtvých. Od třetího přechodného období 1 byla zakládána velká kočičí pohřebiště pro mumifikované kočky (BONGIOANNI A CROCEOVÁ, 2005, str. 553). Lidé využívali kočku především k ochraně svých zásob obilí a potravin před hlodavci. Tato spolupráce po čase vyústila v hlubší pouto mezi člověkem a kočkou, ta se pak velice snadno domestikovala. V archaickém období Egypta uctívali kočku jako bohyni Bastet. Kočky byly kněžími chovány v chrámech, po smrti obřadně mumifikovány a pohřbeny (VERCOUTTER, 1995, str. 19). Bohyně Bastet představovala v Nové době pro Egypťany oko slunce, bohynimatku, symbol plodnosti a často byla zobrazována jako žena s kočičí hlavou (BONGIOANNI A CROCEOVÁ, 2005, str. 371) nebo i jako samotná vzpřímeně sedící černá kočka (JOHNSON, 2002, STR. 47-48). A jak je všeobecně známo, kočky měly v Egyptě tak vysoký post, že zabití kočky se trestalo smrtí, velice často ukamenováním. I za menší ublížení následovaly poměrně kruté tresty, například useknutí prstů. Kočky byly vyobrazovány na předmětech denní potřeby, špercích, nábytku, stěnách a dalších součástech všedního života. 1 přibližně 1069 664 před n. l. 21

ROZBOR PROBLEMATIKY Z Egypta se kočka dostala do Evropy díky fénickým obchodníkům, kteří ji nejprve dovezli přibližně v 10. století před naším letopočtem do Itálie. Postupně se rozšířila po celé Evropě (OTTOVO VŠEOBECNÁ ENCYKLOPEDIE, 2003) až se nakonec v 16. století dostala i do Ameriky. Mezi další země, kde se kočky těšily úctě, patřila stará Indie. V Japonsku a Číně měly za úkol mimo jiné chránit staré vzácné rukopisy. 22

ROZBOR PROBLEMATIKY 3.3.2 KDO JE KOČKA Pokud se podíváme na kočku z evolučního vývoje, je dobré nejprve určit, zdali je kočka vnímána spíše jako lovec nebo jako kořist. Na tuto otázku není jednoznačná odpověď tak jako u jiných zvířat, například u psa, který je typickým příkladem lovce. Kočky sice loví malé savce, dosti často jsou však sami cílem útoku. Z toho vyplývá, že jsou jak lovci, tak kořist a jako takové musí být velmi obezřetné. Díky této rozpolcenosti jsou velmi komplikovaným domácím zvířetem a podle toho se k nim musí přistupovat (BATSON, 2014). 3.3.2.1 KOČKA JAKO LOVEC Kočka je výlučně masožravec a proto musí pro své přežití lovit. Lov je dědičný a plně zakořeněný v chování kočky a nedá se ani výcvikem změnit. Je podmíněn velmi silným loveckým instinktem (PINTERA, 1989). Proto je potřeba respektovat lov již v počátečních fázích navrhování nábytku pro kočku, která žije doma v uzavřeném prostoru. Během evoluce se kočka naučila na nikoho se nespoléhat, co se týče obstarávání si potravy. Lov je pro ni, ač se to možná ani nezná, velice nebezpečnou záležitostí. Zranění může způsobit i obyčejná myš a pokud se do rány dostane infekce, může na ni kočka zahynout. Proto se stává, že se kočka své kořisti dost často bojí (BATSON, 2014). Vždy přepadává ze zálohy. Lze vidět zřejmý rozdíl oproti smečkovému psu, který svou kořist nahání. Obr. 1 - Kočka dravec Zdroj: http://www.aspcapro.org/sites/pro/files/aspca_felineality_cat_body_postures_1.pdf Kočky využívají různé strategie pro lov. Volba lovící techniky závisí na akustických a vizuálních podnětech. Základní impulz pro chycení kořisti, je její snaha uniknout od potenciálního nepřítele, tedy kočky (PINTERA, 1989). Mezi nejběžnější patří S-strategie neboli sit-and-wait 2, při které šelmy vyčkávají a pak zaútočí na svůj cíl (TABOR, 1983). Pokud se 2 Sit-and-wait = sedět a čekat 23

ROZBOR PROBLEMATIKY kočka pohybuje po okolí a zjišťuje, zda tam není kořist, jedná se o M-strategii 3 (Macdonald a další, 1978). Mezi běžné typy lovu také patří pronásledování (CORBETT, 1979). Kočky mohou využívat více strategií naráz, podle potřeby (LEYHAUSEN, 1956; PINTERA, 1989). Během pronásledování musí být kočka co nejvíce přikrčená a přibližování musí být co nejpomalejší. Nebo se naopak musí pohybovat co nejrychleji v momentě, kdy je kořist zaneprázdněná nebo je schovaná za překážkou. Kočka pohotově popoběhne a zmrzne na místě. (TURNER A BATESON, 2000, str. 154). Podle PINTERY (1989) je samotný lov rozdělen do několika fází, které vyžadují určitý prostor. Už malé kotě se učí lovit nejprve na kousku zmačkaného papíru, později hmyzu. Velmi zkušená kočka si troufne i na drobné ptactvo. Nejprve kotě trénuje číhání a sledování cíle. To se učí pozorováním a napodobováním své matky nebo hrou se svými sourozenci. Koťata si nacvičují techniky lovu mezi sebou (BATSON, 2014). Ve druhém kroku se nenápadně plíží směrem ke kořisti. Až je v dostatečné blízkosti, provede dva až tři přískoky a nakonec jeden velký. V tomto momentě se ještě ukrývá a přitom využívá výhod terénu. Finální skok je jen jeden, při němž udeří oběma packami a pevně drží oběť. Tu velmi často nakonec zakousne (PINTERA,1989). Pokud si kočka hraje s polomrtvou nebo mrtvou kořistí, nemyslí to špatně, ale učí se, jak se udržet před nebezpečnou kořistí v bezpečí. Zajímavostí je, že nejčastěji jako první sní kočka mozek oběti. Je to z prostého důvodu, mozek je z nutričního hlediska nejvýživnější částí těla a proto je pro kočku tak důležitý (BATSON, 2014). 3.3.2.2 KOČKA JAKO KOŘIST Jelikož se kočka často stává kořistí jiných predátorů, například psa, musí být velice obezřetná ve svém počínání. Je-li v okolí něco v nepořádku, schová se. Kočka je poměrně malé stvoření a nedovedla by tak rychle utéct na volném prostranství. Proto její úniková 3 M od slova mobile = mobilní 24

ROZBOR PROBLEMATIKY cesta vede vždy, pokud je to možné, vertikálně nahoru 4, nejlépe na strom, kde je v bezpečí a zároveň má přehled nad situací (BATSON, 2014). Obr. 2 - Největší kočičí strom na světě Tree of Marie Zdroj: http://cultmeow.org/astounding-cat-habitats-and-structures/ 4 Podrobněji v kapitole Etogram kočky - Pocit bezpečí 25

ROZBOR PROBLEMATIKY 3.3.3 KOMUNIKACE KOČEK Kočky komunikují buďto přímo nebo nepřímo. Přímou komunikací je řeč těla, vokalizace, dotek a chuť. Nepřímou komunikací se myslí pachové a vizuální značky v prostředí (AAFP A ISFM, 2013). Kočka dlouho nepotřebovala komunikovat s člověkem, stejně jako člověk dlouho nepotřeboval komunikovat s kočkou. Ta využívá mimo vizuálního a akustického komunikování navíc ještě pachové značky. Feromony 5, které kočky umisťují do prostředí není schopen člověk zaregistrovat, tudíž je nemůže bezprostředně pochopit. Pro kočku jsou ale důležité a určují mnoho vzorců jejího chování. Pro pochopení kočky je potřeba je alespoň lehce nastínit. 3.3.3.1 NEPŘÍMÁ KOMUNIKACE Kočkovitá šelma zanechává ve svém domově a okolí neviditelné i viditelné pachové značky. Komunikuje s ostatními skrz feromony. Ty jsou distribuovány v kožních žlázách, potu, moči, trusu, ve slinách a dokonce i v sekretech dýchacích cest. Kočky neovlivňují jejich produkci, ale jejich aplikaci do prostředí. Pro zanechání zprávy existuje několik způsobů. Mezi ně patři škrabání, povalování se, otírání se o předměty, močení a kálení. Dá se říci, že kočka která umístila značku, dává najevo, že na onom místě byla a ostatní si mohou přečíst její osobní zprávu. Kočky si pečlivě vybírají místa, kam umístí svoji značku, nebo zdali ji vůbec chtějí někam umístit. Občas jednoduše nechtějí, aby ostatní věděli, že tam byly (BATSON, 2014). Pro představu, například pachové žlázy kolem řitního otvoru kocouři a kočky používají hlavně na označení svého teritoria (PINTERA, 1989). Tento způsob je zároveň vizuálním typem značkování, jelikož stékající moc vytvoří na předmětu nepřehlédnutelnou stopu a tím na sebe upozorní. Kromě pachových značek využívá kočka viditelných stop po drápkách, často na dřevěných předmětech (TAMTÉŽ, 1989). Kočka škrábe často stejné místo, čímž si opět vytváří vizuální označení. V domácnosti jsou oblíbeným materiálem kožešiny, koberce, velmi měkké materiály jako například kožená sedačka, kde jsou stopy očividné. 5 Feromony -chemická látka produkovaná tělem, která nese informaci 26

ROZBOR PROBLEMATIKY Kočky nejraději vytvářejí značky na hlavních bodech než na periferii teritoria (FELDMANN, 1994). V bytě jsou to například místa v blízkosti dveří (BATSON, 2014). 3.3.3.2 PŘÍMÁ KOMUNIKACE Nejbližším typem komunikace pro nás, jako člověka, je řeč těla kočky a vokalizace. Kočka může zaujímat tři základní postoje vůči člověku nebo druhému zvířeti, či předmětu. Za prvé může mít přátelský postoj. To znamená, že je přístupná a ostatním je umožněno, nebo může být dokonce vyžadováno, aby se přiblížili ke kočce. Obr. 3 - Přátelský postoj Zdroj: http://www.aspcapro.org/sites/pro/files/aspca_felineality_cat_body_postures_1.pdf Nebo může být relaxovaná a ve svém postoji neutrální. V takovém případě bude konat vše tak, jak je zvyklá. Odpočine si, krmí se, pije, hraje si nebo spí. Sebejistá kočka má uši vzpřímené nahoru, široké, ale uvolněné oči, tlapy jsou dobře viditelné. Ocas je v poloze směrem od těla kočky a tudíž je dobře viditelný. Při chůzi platí totéž, má sebejistý krok a dobře viditelný ocas, tlapky klade jistě před tělo (BATSON,2014; ASPCA, 2014). Obr. 4 - Relaxovaná kočka Zdroj: http://www.aspcapro.org/sites/pro/files/aspca_felineality_cat_body_postures_1.pdf Naopak kočka, která má z něčeho obavu má snížené uši, schovává tlapy pod tělo tak, že skoro nejsou vidět. Celá je snížená k zemi a ocas má přitažený k tělu nebo ho schová pod tělo. Celkově se snaží vypadat menší. Hlava je stažená k ramenům. 27