Účinnost ode dne: 1. 9. 2005 Klasifikační předpis byl doplněn a schválen dne 1. 9. 2015. Klasifikační předpis vychází ze zákona č. 561/2004 Sb. MŠMT ČR o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) a z vyhlášky č. 13/2005 Sb. MŠMT ČR o středním vzdělávání a vzdělávání v konzervatoři. 1. Pravidla hodnocení a klasifikace žáka 1.1. Klasifikace prospěchu 1.1.1. Klasifikační stupně Výsledky vzdělávání žáka v jednotlivých povinných a nepovinných předmětech stanovených školním vzdělávacím programem se hodnotí na vysvědčení stupni prospěchu: a) 1 - výborný b) 2 - chvalitebný c) 3 - dobrý d) 4 - dostatečný e) 5 - nedostatečný Pro potřeby klasifikace se předměty dělí do dvou skupin: - předměty s převahou vzdělávacího zaměření - předměty s převahou výchovného zaměření. Kritéria pro jednotlivé klasifikační stupně jsou formulována především pro celkovou klasifikaci. Učitel však nepřeceňuje žádné z uvedených kritérií, posuzuje žákovy výkony komplexně, v souladu se specifikou předmětu. Klasifikace ve vyučovacích předmětech s převahou vzdělávacího zaměření Převahu vzdělávacího zaměření mají jazykové, společenskovědní, přírodovědné předměty, matematika a IVT, ve vyšších ročnících i některé volitelné semináře. Při klasifikaci výsledků ve vyučovacích předmětech s převahou vzdělávacího zaměření se v souladu s požadavky učebních osnov hodnotí: - ucelenost, přesnost a trvalost osvojení požadovaných poznatků, faktů, pojmů, definic, zákonitostí a vztahů, kvalita a rozsah získaných dovedností vykonávat požadované intelektuální a motorické činnosti, - schopnost uplatňovat osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení společenských a přírodních jevů a zákonitostí, - kvalita myšlení, především jeho logika, samostatnost a tvořivost, - aktivita v přístupu k činnostem, zájem o ně a vztah k nim, - přesnost, výstižnost a odborná i jazyková správnost ústního a písemného projevu, - kvalita výsledků činností, - osvojení účinných metod samostatného studia. Klasifikace ve vyučovacích předmětech s převahou výchovného zaměření Převahu výchovného zaměření mají: výtvarná výchova, hudební výchova, tělesná výchova, případně některé volitelné nebo nepovinné předměty (sportovní hry). Klasifikační předpis, platný od 1. 9. 2015 Stránka 1
Žák zařazený do tělesné výchovy s určitými omezeními se při částečném uvolnění nebo úlevách doporučených lékařem klasifikuje s přihlédnutím ke zdravotnímu stavu. Při klasifikaci v předmětech s převahou výchovného zaměření se v souladu s požadavky učebních osnov hodnotí: - stupeň tvořivosti a samostatnosti projevu, - osvojení potřebných dovedností, vědomostí, zkušeností, činností a jejich tvořivá aplikace, - poznání zákonitostí daných činností a jejich uplatňování ve vlastní činnosti, - kvalita projevu, - zejména vztah žáka k činnostem a zájem o ně, - estetické vnímání, přístup k uměleckému dílu a k estetice ostatní společnosti, - v tělesné výchově s přihlédnutím ke zdravotnímu stavu žáka všeobecná tělesná zdatnost, výkonnost a péče o vlastní zdraví. Pravidla hodnocení žáků Výsledky vzdělávání žáků v jednotlivých povinných a nepovinných předmětech stanovených učebním plánem se hodnotí stupni prospěchu: výborný (1), chvalitebný (2), dobrý (3), dostatečný (4), nedostatečný (5). Stupeň výborný Žák je schopen samostatně a bezchybně řešit zadané úkoly, dokáže samostatně činit nové závěry ze získaných vědomostí. Žák ovládá požadované poznatky, fakta, pojmy, definice a zákonitosti uceleně, přesně a úplně chápe vztahy mezi nimi. Jeho ústní projev je správný, přesný a výstižný. V laboratorních a praktických cvičeních je schopen samostatně a správně používat pomůcky, nástroje a přístroje; činí samostatné závěry z prováděných činností; zadané práce odevzdává ve stanoveném termínu a bez chyb. V cizích jazycích žák samostatně a plynule mluví pouze s drobnými chybami, které nemají vliv na porozumění; psaný projev je téměř bez chyb, čte plynule text, textu (slyšenému i čtenému) se známou slovní zásobou rozumí, v obtížnějším textu se dobře orientuje, pracuje se slovníkem. Stupeň chvalitebný Žák je schopen samostatně a s drobnými chybami řešit zadané úkoly; dokáže samostatně reprodukovat získané vědomosti a je schopen za pomoci učitele činit nové závěry ze získaných vědomostí. Žák ovládá požadované poznatky, fakta, pojmy, definice a zákonitosti v podstatě uceleně, přesně a úplně chápe vztahy mezi nimi. V laboratorních a praktických cvičeních je schopen správně používat pomůcky, nástroje a přístroje; zadané práce odevzdává ve stanoveném termínu a bez podstatných chyb. V cizích jazycích žák samostatně a plynule mluví s gramatickými a stylistickými chybami, které nemají vliv na komunikaci a porozumění; v psaném projevu se tolerují chyby, které nemají vliv na porozumění. Stupeň dobrý Žák je schopen správným postupem řešit zadané úkoly s chybami, je schopen reprodukovat získané vědomosti za pomocí otázek; při jeho činnosti je třeba občasné nápovědy učitele. Žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení požadovaných poznatků, faktů, pojmů, definic a zákonitostí nepodstatné mezery. Klasifikační předpis, platný od 1. 9. 2015 Stránka 2
V laboratorních a praktických cvičeních je schopen správně používat pomůcky, nástroje a přístroje, s nápovědou učitele dokáže vyvodit závěry; zadané práce odevzdává ve stanoveném termínu s drobnými nedostatky. V cizích jazycích žák mluví (a píše) s občasnou nápovědou učitele, dopouští se gramatických a stylistických chyb, které nemají vliv na komunikaci a porozumění; s pomocí učitele pochopí obsah slyšeného nebo čteného textu a dokáže s ním pracovat. Stupeň dostatečný Žák je schopen s velkou pomocí učitele řešit zadané úkoly; při samostatné práci není schopen určit postup řešení, Žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení požadovaných poznatků, faktů, pojmů, definic a zákonitostí závažné mezery. V laboratorních a praktických cvičeních je schopen za velké pomoci učitele používat pomůcky, nástroje a přístroje; pod vedením učitele dokáže vyvodit závěry; zadané práce odevzdává ve stanoveném termínu s vážnými nedostatky, nebo po stanoveném termínu bez podstatných chyb. V cizích jazycích se žák dopouští závažných gramatických a stylistických chyb při mluvení i psaní, formulovat myšlenky dokáže jen s pomocí učitele. Stupeň nedostatečný Žák ani s nápovědou učitele není schopen řešit zadané úkoly nebo úlohu řeší pouze v jednotlivých krocích s pomocí učitele, aniž by věděl, jak dál pokračovat; stupeň znalostí, vědomostí a dovedností neumožňuje pokračovat v novém osvojování učební látky; při samostatné práci není schopen ani naznačit postup řešení. Žák si požadované poznatky neosvojil uceleně, přesně a úplně, má v nich závažné a značné mezery. V ústním projevu má závažné nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. V laboratorních a praktických cvičeních se dopouští vážných omylů, nedokáže používat pomůcky, nástroje a přístroje; nedokáže ze své činnosti vyvodit závěry; zadané práce neodevzdává ve stanoveném termínu. V cizích jazycích žák není schopen ani s pomocí učitele formulovat myšlenky, neumí reagovat na známá témata. Na otázky učitele žák reaguje pouze v necelých, holých nebo nedokončených větách. Ve vyučovacích předmětech výchovného charakteru se při klasifikaci nepřihlíží k míře talentu, nýbrž ke schopnosti, ochotě a snaze žáka využít vlastních možností ke zlepšení v rámci osobních možností. Vyučující přiměřeně zohledňuje míru zájmu a aktivního přístupu zejména v oblasti praktických činností. Při hodnocení výchov se posuzuje individuální pokrok žáka při respektování jeho individuálních předpokladů bez srovnání s ostatními spolužáky. Hodnocení žáků se speciálními vzdělávacími potřebami: 1. U žáků se zdravotním postižením při hodnocení výsledků vzdělávání vyučující zohlední druh, stupeň a míru postižení. 2. U žáků se zdravotním znevýhodněním při hodnocení výsledků vzdělávání vyučující zohlední zdravotní stav. Má-li zletilý žák nebo zákonný zástupce nezletilého žáka pochybnosti o správnosti hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí, může do tří pracovních dnů ode dne, kdy se o hodnocení prokazatelně dozvěděl, nejpozději do tří pracovních dnů od vydání vysvědčení, požádat ředitele školy o komisionální přezkoušení žáka. Komisionální přezkoušení se koná nejpozději do 14 dnů od doručení žádosti nebo v termínu dohodnutém se zletilým žákem nebo zákonným zástupcem nezletilého žáka. Ředitel školy nařídí komisionální přezkoušení žáka, jestliže zjistí, že vyučující porušil pravidla hodnocení. Termín komisionálního přezkoušení stanoví ředitel školy bez zbytečného odkladu. V případě pochybností o správnosti hodnocení žáka ze strany žáka, zákonného zástupce nezletilého žáka nebo při porušení pravidel hodnocení ze strany vyučujícího může být žák v příslušném pololetí z daného předmětu komisionálně zkoušen pouze jednou. Klasifikační předpis, platný od 1. 9. 2015 Stránka 3
1.1.2. Odklad klasifikace Nelze-li žáka hodnotit na konci prvního pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za první pololetí bylo provedeno nejpozději do dvou měsíců po skončení prvního pololetí. V ojedinělých případech lze žáka zkoušet v náhradním termínu do konce června, v termínu stanoveném ředitelkou školy. Není-li možné žáka ohodnotit ani v náhradním termínu, žák je za první pololetí nehodnocen. Nelze-li žáka hodnotit na konci druhého pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za druhé pololetí bylo provedeno nejpozději do konce září následujícího školního roku. Do doby hodnocení navštěvuje žák nejbližší vyšší ročník. Není-li žák hodnocen ani v tomto termínu, neprospěl. Dosáhne-li absence žáka v daném předmětu 25%, může vyučující žáka neklasifikovat. O odklad klasifikace může ze závažných příčin (zejména zdravotních nebo z důvodu vysoké absence) požádat i žák nebo jeho zákonný zástupce. Nemá-li vyučující dostatek podkladů, bude klasifikace žáka odložena. O této skutečnosti informuje vyučující pedagogickou radu a ředitel školy určí termín pro dokončení klasifikace. Předmětem vyzkoušení v náhradním termínu je učivo uplynulého klasifikačního období, popřípadě části uplynulého pololetí. Výsledek zkoušení je doplněním podkladů učitele ke klasifikaci žáka, které byly získány v průběhu klasifikačního období. Klasifikační stupeň určuje zkoušející učitel. Výsledek vyzkoušení sdělí v případě ústní zkoušky zkoušející žákovi ihned po skončení, je-li součástí zkoušky písemná práce, nejpozději následující pracovní den. O vyzkoušení se provádí zápis, ve kterém jsou uvedeny dílčí otázky a výsledný klasifikační stupeň zkoušky. Je-li součástí zkoušky písemná práce žáka, stává se přílohou zápisu. Vyzkoušení je prováděno buď před třídou, nebo v odůvodněných případech mimo třídu v přítomnosti dalšího učitele daného vyučovacího předmětu, kterého určí ředitel školy. Žákovi, který se nedostavil ke zkoušce v náhradním termínu stanoveném ředitelem školy, bude stanoven nový termín pouze na základě předložení lékařského potvrzení, že byl v dané době nemocný. Lékařské potvrzení dodá nejpozději do tří pracovních dnů. Pokud žák tuto podmínku nesplní, nebude mu stanoven nový termín a z daného předmětu zůstává za příslušné pololetí neklasifikován. 1.1.3. Opravné zkoušky Žák, který na konci druhého pololetí neprospěl nejvýše ze dvou povinných předmětů, nebo žák, který neprospěl na konci prvního pololetí nejvýše ze dvou povinných předmětů vyučovaných pouze v prvním pololetí, koná z těchto předmětů opravnou zkoušku nejpozději do konce příslušného školního roku v termínu stanoveném ředitelem školy. Opravné zkoušky jsou komisionální. Žák, který nevykoná opravnou zkoušku úspěšně nebo se k jejímu konání nedostaví, neprospěl. Ze závažných důvodů může ředitel žákovi stanovit náhradní termín opravné zkoušky nejpozději do konce září následujícího školního roku. 1.1.4. Komisionální zkouška Komisi pro přezkoušení žáka jmenuje ředitel školy. Komise je tříčlenná, tvoří ji předseda, kterým je zpravidla ředitel školy, jeho zástupce nebo ředitelem pověřený učitel, zkoušející učitel, jímž je vyučující daného předmětu a přísedící, který má aprobaci pro týž nebo příbuzný předmět. Klasifikační stupeň určí komise většinou hlasů, v případě rovnosti rozhoduje hlas předsedy. O komisionální zkoušce se pořizuje protokol. Výsledek zkoušky vyhlásí předseda veřejně v den konání zkoušky. O vyzkoušení se provádí zápis, ve kterém jsou uvedeny dílčí otázky a výsledný klasifikační stupeň zkoušky. Je-li součástí zkoušky písemná práce žáka, stává se přílohou zápisu. 1.1.5. Získávání podkladů pro hodnocení a klasifikaci Podklady pro hodnocení a klasifikaci získávají vyučující zejména soustavným diagnostickým pozorováním žáků, sledováním jejich výkonů a připravenosti na vyučování, různými druhy zkoušek Klasifikační předpis, platný od 1. 9. 2015 Stránka 4
(písemné, ústní, grafické, praktické, pohybové,...) kontrolními písemnými pracemi, analýzou výsledků různých činností žáků a konzultacemi s ostatními vyučujícími (popř. psychology a zdravotníky, pokud to situace vyžaduje). Učitelé jsou povinni zohlednit doporučení psychologických a jiných vyšetření, která mají vztah ke způsobu hodnocení a získávání podkladů ke klasifikaci žáka. Žák musí být v každém předmětu hodnocen alespoň třemi známkami za každé pololetí, z toho nejméně jednou za ústní zkoušení nebo praktickou činnost. Známky získávají vyučující průběžně během celého klasifikačního období. Zkoušení je prováděno zásadně před kolektivem třídy, nepřípustné je individuální přezkušování po vyučování v kabinetech. Výjimka je možná jen při diagnostikované vývojové poruše, kdy je tento způsob doporučen ve zprávě psychologa. Případy zaostávání žáků v učení a nedostatky v jejich chování se projednávají na pedagogické radě. Učitel oznamuje žákovi výsledek každé klasifikace, klasifikaci zdůvodňuje a poukazuje na klady a nedostatky hodnocených projevů, výkonů a výtvorů. Po ústním vyzkoušení oznámí učitel žákovi výsledek hodnocení okamžitě, výsledky hodnocení písemných zkoušek do deseti pracovních dnů, slohových prací a praktických činností nejpozději do 15 pracovních dnů. Opravené písemné a praktické práce musí být předloženy žákům. Učitel sděluje žákům a jejich zákonným zástupcům všechny známky, které bere v úvahu při celkové klasifikaci, a to zejména prostřednictvím elektronického školního informačního systému (EŠIS). Kontrolní písemné práce a další druhy zkoušek rozvrhne učitel rovnoměrně na celý školní rok, aby se nadměrně nenahromadily v určitých obdobích. O termínu písemné zkoušky s plánovanou dobou vypracování delší než 35 minut informuje vyučující žáky dostatečně dlouhou dobu předem. Ostatní vyučující o tom informuje formou zápisu do třídní knihy. V jednom dni mohou žáci konat jen jednu zkoušku uvedeného charakteru. Učitel je povinen vést soustavnou evidenci o každé klasifikaci žáka průkazným způsobem tak, aby mohl vždy doložit správnost celkové klasifikace žáka i způsob získání známek (ústní zkoušení, písemné,...). V případě dlouhodobé nepřítomnosti (nebo rozvázání pracovního poměru) v průběhu klasifikačního období je povinen předat tento klasifikační přehled zastupujícímu učiteli nebo vedení školy. Klasifikační stupeň určí učitel, který vyučuje příslušnému předmětu. Pouze při dlouhodobějším pobytu žáka mimo školu (lázeňské léčení, léčebné pobyty, dočasné umístění v ústavech apod.) vyučující zohlední přiměřeně délce absence známky žáka, které škole sdělí škola při instituci, kde byl žák umístěn. Žáka z učiva předmětného období znovu nepřezkušuje. Při určování stupně prospěchu v jednotlivých předmětech na konci klasifikačního období se hodnotí kvalita práce a učební výsledky, jichž žák dosáhl za celé klasifikační období. Výsledná známka za klasifikační období musí odpovídat známkám, které žák získal a které byly sděleny zákonným zástupcům. Stupeň prospěchu se však neurčuje na základě průměru známek za příslušné období, přihlíží se k důležitosti a rozsahu přezkušovaného učiva u jednotlivých známek.. 1.2. Hodnocení chování 1.2.1. Klasifikační stupně Stupeň 1 velmi dobré Žák uvědoměle dodržuje pravidla chování a ustanovení školního řádu. Méně závažných přestupků se dopouští ojediněle, žák je přístupný výchovnému působení a snaží se své chyby napravit. Stupeň 2 uspokojivé Chování žáka je zpravidla přes předchozí udělení opatření k posílení kázně opakovaně v rozporu s pravidly slušného chování a ustanoveními školního řádu nebo se žák dopustil závažného přestupku (např. ohrožením bezpečnosti a zdraví svého nebo jiných osob, narušením výchovně vzdělávací činnosti školy apod.) Stupeň 3 neuspokojivé Klasifikační předpis, platný od 1. 9. 2015 Stránka 5
Chování žáka ve škole je v příkrém rozporu s pravidly slušného chování. Dopustil se takových závažných přestupků proti školnímu řádu nebo provinění, že je jimi vážně ohrožena výchova nebo bezpečnost a zdraví jiných osob. Záměrně narušuje hrubým způsobem výchovně vzdělávací činnost školy. Známku z chování navrhuje třídní učitel po konzultaci s učiteli, kteří ve třídě vyučují a s ostatními vyučujícími. Návrh na snížení stupně z chování projednává pedagogická rada a schvaluje ředitel školy. 1.2.2. Hodnocení chování Ředitel školy může na základě vlastního rozhodnutí nebo na základě podnětu jiné právnické či fyzické osoby žákovi po projednání v pedagogické radě udělit pochvalu nebo jiné ocenění za mimořádný projev lidskosti, občanské nebo školní iniciativy, záslužný nebo statečný čin nebo za dlouhodobou úspěšnou práci. Třídní učitel může na základě vlastního rozhodnutí nebo na základě podnětu ostatních vyučujících žákovi po projednání s ředitelem školy udělit pochvalu nebo jiné ocenění za výrazný projev školní iniciativy nebo za déletrvající úspěšnou práci. Při porušení povinností stanovených školním řádem lze podle závažnosti uložit: napomenutí třídního učitele, důtku třídního učitele, důtku ředitele školy. Napomenutí a důtku třídního učitele uděluje TU dle svého uvážení a s přihlédnutím k názoru dalších vyučujících zejména za drobná, popř. opakovaná porušení školního řádu. O udělení těchto výchovných opatření informuje TU ředitele školy, pedagogickou radu a prokazatelným způsobem žáka i zákonného zástupce žáka společně s důvody pro jejich udělení. Důtka ředitele školy je výchovné opatření v pravomoci ředitele školy. Uděluje je zejména za závažnější porušení školního řádu nebo v případě, že předchozí výchovná opatření nebyla účinná. Toto výchovné opatření je prokazatelným způsobem oznámeno zákonnému zástupci i žákovi společně s důvody pro jeho udělení. Udělení pochvaly a jiného ocenění a uložení napomenutí nebo důtky se zaznamenává do dokumentace školy. Ředitel školy může v případě závažného zaviněného porušení povinností stanovených zákonem č. 561/2004 Sb. MŠMT ČR nebo školním řádem rozhodnout o podmínečném vyloučení nebo o vyloučení žáka ze školy. V rozhodnutí o podmínečném vyloučení stanoví ředitel školy zkušební lhůtu, a to nejdéle na dobu jednoho roku. Dopustí-li se žák v průběhu zkušební lhůty dalšího zaviněného porušení povinností stanovených zákonem č. 561/2004 Sb. MŠMT ČR nebo školním řádem, může ředitel školy rozhodnout o jeho vyloučení. Žáka lze podmínečně vyloučit nebo vyloučit ze školy pouze v případě, že splnil povinnou školní docházku. O podmínečném vyloučení nebo vyloučení ze školy rozhodne ředitel školy nejpozději do dvou měsíců ode dne, kdy se o provinění žáka dozvěděl, nejpozději však do jednoho roku ode dne, kdy se žák provinění dopustil, s výjimkou případu, kdy je provinění klasifikováno jako trestný čin dle zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů. O svém rozhodnutí informuje ředitel pedagogickou radu. 2. Celkové hodnocení žáka a postup do vyššího ročníku Celkové hodnocení žáka na konci prvního a druhého pololetí zahrnuje klasifikaci ve vyučovacích předmětech (kromě nepovinných) a klasifikaci chování. Hodnocení: "prospěl s vyznamenáním" Klasifikační předpis, platný od 1. 9. 2015 Stránka 6
v žádném předmětu nemá žák prospěch horší než chvalitebný, průměrný prospěch z povinných předmětů nemá horší než 1,50 a jeho chování je "velmi dobré", "prospěl" nemá-li žák v žádném předmětu prospěch nedostatečný, "neprospěl" má-li žák z některého vyučovacího předmětu prospěch nedostatečný nebo je na konci druhého pololetí v některém z povinných předmětů nehodnocen. Do vyššího ročníku postupuje žák, který na konci druhého pololetí alespoň prospěl. Ředitel školy může žákovi, který splnil povinnou školní docházku a který na konci druhého pololetí neprospěl nebo nemohl být hodnocen, povolit opakování ročníku po posouzení jeho dosavadních studijních výsledků a důvodů uvedených v žádosti. Žák, který plní povinnou školní docházku, v těchto případech opakuje ročník vždy. 3. Obecné zásady hodnocení a klasifikace Hodnocení a klasifikace jsou průběžnou činností celého klasifikačního období. Na jeho počátku seznámí všichni vyučující žáky se způsoby a kritérii hodnocení. Během hodnocení uplatňuje vyučující přiměřenou náročnost a pedagogický takt a přihlíží k věkovým zvláštnostem žáka. Učitel klasifikuje jen probrané učivo. Před prověřováním znalostí musí mít žáci dostatek času k naučení, procvičení a zažití učiva. Účelem zkoušení není vyhledávat mezery ve vědomostech žáka, ale hodnotit úroveň toho, co žák umí. Kromě povinné dokumentace (ve smyslu legislativy a pokynů ředitele školy) vede vyučující vlastní záznamy o klasifikaci žáků tak, aby byl schopen podat informace o frekvenci a struktuře hodnocení. Tyto vlastní záznamy uschovává po dobu šesti měsíců po skončení klasifikačního období. Do celkové klasifikace na konci klasifikačního období zahrnuje dle charakteru předmětu v přiměřené míře též zájem o předmět, úroveň domácí přípravy, míru aktivity studenta ve vyučovacích hodinách a jeho schopnosti samostatného myšlení a práce. Při celkové klasifikaci přihlíží vyučující k tomu, že žák mohl v průběhu klasifikačního období zakolísat v učebních výkonech pro určitou indispozici. Třídní učitelé (případně výchovný poradce) jsou povinni seznamovat ostatní vyučující s doporučením psychologických vyšetření, které mají vztah ke způsobu hodnocení a klasifikace žáka a způsobu získávání podkladů. Údaje o nových vyšetřeních jsou součástí zpráv učitelů (nebo výchovného poradce) na pedagogické radě. 4. Dokumentace hodnocení a klasifikace 4.1. Pedagogická dokumentace Vyučující je povinen průběžně informovat žáky, jejich rodiče a vedení školy o výsledcích hodnocení a klasifikace chování, prospěchu a celkového prospěchu žáků. Je povinen zapisovat tyto výsledky do pedagogické dokumentace. K té patří třídní výkaz, elektronická matrika, vysvědčení a výpis z vysvědčení. 4.2. Dokumentace o celkovém hodnocení žáka Dokumentace o celkovém hodnocení žáka je vedena třídním učitelem podle pokynů k vyplňování pedagogické dokumentace v třídním výkazu. Rodičům žáků je celkové hodnocení žáka sdělováno prostřednictvím vysvědčení nebo výpisu z vysvědčení. Bližší informace je TU povinen podat rodičům na vyžádání např. během jejich návštěvy ve škole. V případě odkladu klasifikace nebo konání opravné zkoušky je žákovi vydáno taktéž vysvědčení nebo výpis z vysvědčení. O termínu zkoušení v náhradním termínu a o termínu komisionální zkoušky jsou zákonní zástupci žáka a žák informováni na dokumentu, který je součástí vysvědčení nebo výpisu Klasifikační předpis, platný od 1. 9. 2015 Stránka 7
z vysvědčení. Následně opravená, nová vysvědčení vystaví škola (s datem jejího konání) nejpozději následující pracovní den po vykonání poslední zkoušky. 4.3. Dokumentace o klasifikaci chování a udělení výchovných opatření Udělení pochvaly TU je obvykle sdělováno žákovi ústně v přítomnosti kolektivu třídy a je zapsáno do elektronické matriky. Udělení opatření k posílení kázně v pravomoci ředitele školy je sděleno žákovi neprodleně ředitelem školy. Zákonným zástupcům nezletilého žáka je takové opatření sděleno ředitelem školy formou doporučeného dopisu. Kopie dopisu se zakládá v materiálu třídy a na sekretariátu ředitele školy. Udělení všech výchovných opatření zapíše TU neprodleně do třídního výkazu. 4.4. Dokumentace o klasifikaci komisionální zkoušky O průběhu komisionální zkoušky ve smyslu (Vyhlášky č. 354/91) se pořizuje protokol do formuláře SEVT a.s. Protokol vyplňuje přísedící učitel, za jeho úplnost a správnost odpovídá předseda komise. Předseda komise dbá na regulérnost zkoušky. Protokol podepisuje celá zkušební komise. Protokol předá zkoušející učitel nejpozději následující pracovní den řediteli školy k archivaci. Třídní učitel výsledek komisionální zkoušky spolu s datem a důvodem konání komisionální zkoušky zapíše do TV. TU sdělí výsledek komisionální zkoušky do pěti pracovních dnů prokazatelným způsobem rodičům žáka. Mění-li výsledek komisionální zkoušky klasifikaci prospěchu v daném klasifikačním období, vystaví TU žákovi nové vysvědčení s datem poslední komisionální zkoušky nejpozději následující pracovní den po jejím vykonání. 4.5. Dokumentace o klasifikaci v náhradním termínu O vyzkoušení žáka v náhradním termínu v případě odkladu klasifikace se pořizuje zápis. Formulář vyplňuje zkoušející učitel a odevzdá ho společně se svými klasifikačními podklady pověřenému pracovníkovi vedení školy. V případě zkoušení mimo třídu podepisuje zápis i přísedící učitel. Výslednou klasifikaci zapíše zkoušející učitel nejpozději následující pracovní den do TV. 4.6. Dokumentace o klasifikaci prospěchu Výsledek každé klasifikace zapíše učitel žákovi do elektronické matriky. Vypracování písemných zkoušek a praktických prací klíčových pro klasifikaci žáka je vyučující povinen uchovat jako klasifikační podklady daného období (doporučení celý školní rok včetně hlavních prázdnin, v případě žáků s odloženou klasifikací nebo opravnými zkouškami až do konce 30. 10. následujícího školního roku). Rodičům umožní nahlédnout do těchto prací na jejich žádost během návštěvy školy. Uchování dalších prací žáků je v pravomoci učitele. V případě náhlého zhoršení prospěchu žáka informuje učitel neprodleně TU, který projedná situaci s výchovným poradcem a ostatními vyučujícími. Na základě výsledku informuje rodiče, v případě předpokládaného nedostatečného prospěchu prokazatelným způsobem. Rodiče žáků informuje učitel o prospěchu na třídních schůzkách, stanovených hovorových hodinách nebo během individuálních konzultací. Poskytnout rodičům termín k individuální konzultaci je povinností učitele. Je-li to zapotřebí, nabídne rodičům termín i v odpoledních hodinách mimo návaznost na svůj rozvrh hodin. Vedení školy a ostatní vyučující informuje učitel o chování a prospěchu žáků na pedagogické radě. Všichni vyučující předají podklady pro hodnocení prospěchu a kázně na konci čtvrtletí třídnímu učiteli, který pro jednání pedagogické rady připraví v termínu stanoveném v Organizaci školního roku podklady o třídě na předepsaném formuláři. Navrhuje-li TU opatření k posílání kázně v pravomoci ředitele školy nebo snížení stupně z chování, projedná důvody, které jej k tomu vedou, s ředitelem školy v předstihu před pedagogickou radou. Na konci klasifikačního období v termínu určeném v daném týdenním plánu zapíší učitelé příslušných předmětů číslicí výsledky celkové klasifikace do třídního výkazu a předají pověřenému pedagogickému pracovníkovi návrhy na umožnění opravných zkoušek, na klasifikaci v náhradním termínu apod. Klasifikační předpis, platný od 1. 9. 2015 Stránka 8
5. Hodnocení žáka při uvolnění z výuky Ředitel školy může ze závažných důvodů, zejména zdravotních, uvolnit žáka na žádost zcela, nebo zčásti z vyučování některého předmětu. Žáka se zdravotním postižením může také uvolnit z provádění určitých činností, popřípadě rozhodnout, že tento žák nebude v některých předmětech hodnocen. V předmětu tělesná výchova ředitel školy buď zcela, nebo částečně uvolní žáka z vyučování na písemné doporučení registrujícího praktického lékaře nebo odborného lékaře. Při částečném uvolnění z tělesné výchovy je žák zařazen do zdravotní tělesné výchovy, kde se s žákem pracuje podle stupně zdravotní indispozice, kterou určí registrující praktický lékař nebo odborný lékař. Žák není z předmětu, z něhož byl zcela uvolněn, hodnocen. Žák nemůže být uvolněn z předmětu rozhodujícího pro odborné zaměření absolventa. 6. Hodnocení u maturitní zkoušky Průběh a klasifikace maturitní zkoušky na I. Německém zemském gymnasiu a na Gymnáziu J. G. Mendela se řídí podle Školského zákona 561/2004 Sb. v platném znění a podle vyhlášky č. 177/2009 Sb. o bližších podmínkách ukončování vzdělávání ve středních školách maturitní zkouškou v platném znění. Podrobnější časový harmonogram a další pravidla maturitní zkoušky jsou dány interním předpisem Maturitní řád. Žáci maturitních ročníků jsou seznámeni s tímto dokumentem nejpozději do konce října každého školního roku a toto stvrdí podpisem. 7. Přijetí ke studiu v průběhu klasifikačního období V rámci rozhodování o přestupu žáka, zejména pokud má při přestupu dojít ke změně oboru vzdělávání, může ředitel školy stanovit rozdílovou zkoušku a určit její obsah, rozsah, termín a kritéria jejího hodnocení. Je-li to principiálně možné, přihlédne vyučující při celkové klasifikaci v prvním klasifikačním období k výsledkům žáka během předchozího studia. Rozhodující je kompatibilita učebního plánu, metod hodnocení a dostupnost prokazatelných podkladů ke klasifikaci. Klasifikační předpis, platný od 1. 9. 2015 Stránka 9