- Biografický slovník českých zemí. [V. sešit], Bi-Bog. Vyd. 1. Praha : Libri, 2006. xvii, s. 478-585.

Blažek,Oldřich redaktor (70. výročí úmrtí) * 10.11.1903 - Vavřinec + 16.11.1942 - Berlín Narodil se v rodině malého živnostníka a vystudoval učitelský ústav v Brně. Působil pak jako odborný učitel na školách v Březové, Miroslavi, Kunštátu na Moravě, Svitavách, Knínicích a v Rájci nad Svitavou. Byl členem Československé obce učitelské, předsedou Odboru mladých při Sdružení učitelstva měšťanských škol. Uspořádal několik učitelských konferencí a letních táborů, podílel se na organizaci zájezdů do Sovětského svazu a do Francie. Byl pravidelným přispěvatelem Učitelských novin, Sociologické revue a zejména časopisu Index, v němž se stal od 1938 vedoucím redaktorem. Byl členem a funkcionářem v různých dělnických spolcích. Po okupaci českých zemí se zapojil do domácího ilegálního odboje a spolupracoval mj. i s Bedřichem Václavkem. Gestapo jej pro tuto činnost zatklo 20. listopadu 1939. Byl vězněn v Kounicových kolejích v Brně, ve Vratislavi, na Mírově a v Berlíně. 24. července 1942 byl pro velezradu odsouzen k trestu smrti a popraven. - Biografický slovník českých zemí. [V. sešit], Bi-Bog. Vyd. 1. Praha : Libri, 2006. xvii, s. 478-585. Brym,Josef voják (120. výročí narození) * 24.11.1892 - Znojmo + 09.08.1971 - Praha Po absolvování gymnázia začal studovat na univerzitě ve Vídni, studia nedokončil. Za první republiky vstoupil do československé armády jako voják z povolání a v důstojnické hodnosti sloužil 1921-1933 na Slovensku v košické posádce. Po odchodu z armády se zaměřil na sběr a zpracování léčivých rostlin. Po druhé světové válce zastával funkci ředitele podniku Léčivé rostliny a později pracoval ve Výzkumném ústavu přírodních léčiv v Praze. Zasloužil se o rozvoj sběru, pěstování a analýzy léčivých rostlin. Jako botanik se věnoval floristickému výzkumu převážně na Slovensku, po válce též v českých zemích. Na východním Slovensku studoval teplomilnou květenu Slovenského krasu a četných lokalit Slovenského rudohoří, Slanských vrchů, Spišské kotliny a středního Pohornádí. Vedl botanickou sekci Přírodovědeckého klubu v Košicích a byl členem České botanické společnosti v Praze. Příspěvky o teplomilné vegetaci východního Slovenska a Slovenského krasu publikoval ve slovenských odborných časopisech. Obsáhlý herbář věnoval katedře botaniky Přírodovědecké fakulty UK v Praze, jeho pozdější sběry rostlin daly základ herbáři Výzkumného ústavu přírodních léčiv v Praze. - Biografický slovník českých zemí. [VIII. sešit], Brun-By. Vyd. 1. Praha : Libri, 2007. xvii, s. 225-368. 1 / 10

Čermák,Bohumír architekt (130. výročí narození) * 08.11.1882 - Moravský Krumlov + 23.09.1961 - Bílovice nad Svitavou Pocházel z rodiny krejčovského mistra. Studoval 1899-1903 na Vysoké škole technické a na Akademii výtvarných umění ve Vídni. Tam ho ovlivnil hlavně jeho učitel Otto Wagner. Praktikoval v ateliéru Adalberta W. Pasdirecka-Coreno ve Vídni a u Josefa Nebehostenyho v Brně. 1908 otevřel vlastní projekční kancelář. 1909 se oženil s Markétou Turnerovou, 1910 složil stavitelskou zkoušku, získal stavitelskou koncesi a podle vzoru Wiener Wekstätte založil a vedl vlastní Uměleckořemeslné dílny, jejichž činnost byla ukončena 1933. Na základě vítězného soutěžního návrhu realizoval např. čtyřpatrovou budovu Úrazové dělnické pojišťovny (1910) nebo pro Zbrojovku budovu ředitelství na Lazaretní ulici. Koncem 20. let byl ovlivněn konstruktivismem a začal kombinovat klasické materiály s kovem a sklem - Výstaviště - skleněná vyhlídková věž (1928). Ve 30. letech se specializoval na obchodní domy, jejichž řešení studoval v USA. Navrhl jim na tři desítky - V Praze, Ostravě, Olomouci aj. - Kalendárium. Znojemský týden : Noviny pro znojemský region. Roč. 11, č. 38 (2011), s. 11. Dokulil,Miloš - PhDr., DrSc. (10. výročí úmrtí) * 05.07.1912 - Ctidružice + 02.11.2002 - Praha Absolvent reálného gymnázia v Třebíči, Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně a Frederikovy univerzity v Kodani. V letech 1937-1939 učil na IV. reálném gymnáziu v Brně. Po složení státní zkoušky působil jako profesor na reálném gymnáziu a na koedukačním ústavě učitelském v Jihlavě (1939-1940) a v letech 1940-1948 v Novém Městě na Moravě. Kromě toho působil jako lektor dánského a norského jazyka na Masarykově univerzitě. Od roku 1948-1977 pracoval jako vědecký pracovník v Ústavu pro jazyk český při České akademii věd a umění. Vědecké hodnosti doktora filozofie dosáhl na Karlově univerzitě v r. 1952, doktora filozofických věd v r. 1962. Byl výkonným redaktorem (1953-1956) a člen redakční rady odborného časopisu Slovo a slovesnost (1957 doposud) a redakčního kruhu časopisu Český jazyk (1950-1962, později Český jazyk a literatura (1963-1968). V r. 1977 odešel ze zdravotních důvodů do důchodu. V současné době je předseda komise pro doktorské obhajoby a předseda Pražského lingvistického kroužku. 2 / 10

Tvoření slov v češtině I. Teorie odvozování slov (1962), Tvoření slov v češtině II. Odvozování podstatných jmen (1967) aj. Měl rozhodující podíl na Pravidlech českého pravopisu (1957). Napsal úvod k básnické sbírce mladých jihomoravských autorů Modrá a zlatá (Znojmo 1958). - HOLÍK, Karel. Významní rodáci. 100 let dobrovolného hasičského sboru. S. 22-27. - Miloš Dokulil : 85 let. Praha : Ústav pro jazyk český AV ČR, 1997. 33 s. Falcký,Fridrich vévoda (380. výročí úmrtí) * 26.08.1596 - Deinschwang u Ambergu + 29.11.1632 - Mohuč Byl krátce na návštěvě v Moravském Krumlově a dokázal ocenit kouzlo nádherné dobové architektury. Panovník pobýval v Moravském Krumlově ve dnech 3. a 4. února 1620. Okouzlený vladař napsal své manželce Alžbětě, že šlechtické sídlo pánů z Lipé může krásou a vybavením přirovnat k zámkům v Heidelbergu nebo Mnichově. Král si na pozvání pána na Krumlově Bertolda Bohobuda z Lipé důkladně prohlédl zámek a nádherné sály a komnaty ho nadchly stejně jako zvěřinec, psinec a stáje s padesáti arabskými koňmi. - Moravský Krumlov ve svých osudech. V Brně : Muzejní a vlastivědná společnost, 2009. 350 s. Fiala,Jan legionář (120. výročí narození) * 18.11.1892 - Biskupice + 30.08.1918 - Simbirsk na Volze Absolvoval učitelský ústav v Kutné Hoře, působil jako učitel v blízkých Mikulovicích a v letech 1913-1914 v Mašůvkách, kde působil jako jednatel místního odboru Národní jednoty a jako spoluzakladatel Sokola mikulovského. Po vypuknutí války v srpnu roku 1914 byl povolán do zbraně do Čáslavi, kde brzy nabyl hodnosti zástupce důstojníka. V březnu roku 1915 se již ocitl se svým oddílem v Karpatech proti Rusům, k nimž při první příležitosti s mužstvem přešel. Roku 1916 bojoval na rumunské frontě proti rakousko-uherským vojskům a byl vyznamenán rumunským vojenským řádem. - BAUER, Fr. Náš slavín. Podyjí. Roč. 1, č. 2-3 (1924), s. 30-31. 3 / 10

Fischer,Jan Tomáš sochař (100. výročí narození) * 25.11.1912 - Znojmo + 07.03.1957 - Znojmo Absolvent měšťanské školy a učebního oboru umělecké zámečnictví a kovotepectví (firma Peschek, Znojmo). V r. 1938 byl přijat na pražskou Akademii (prof. O. Španiel) a připojil se tak ke generaci českých medailérů, vycházejících z odkazu tohoto zakladatele moderní české medaile. Po uzavření škol v r. 1939 s pomocí přátel si zařídil ateliér. Profesor Španiel se mu dál věnoval nejen jako učitel, ale i přítel, který mu pomáhal při zprostředkování zakázek. Jednou z nich byl náhrobek B. Heinze - nekorunovaného krále rytců našich známek. Toto výtvarné dílo bylo první jeho prací, kterou se představil veřejnosti ve věku 28 let. Modelem mu stál K. Černý, znojemský rodák. Bronzový pomník z r. 1941 je možno najít na Vinohradském hřbitově v Praze. V r. 1946 se vrátil do Znojma. Získal ateliér po Š. Erdösovi. Byl členem Bloku výtvarných umělců země Moravskoslezské. Jaroslav Seifert mu ve své básnické sbírce Halleyova kometa věnuje báseň Avers medaile. Vytvořil mnoho medailí, plaket, keramických reliéfů i velkých plastik, skic a návrhů. Výběr z díla: Velká cena města Znojma (Vrhač koulí) bronz (1946), Prokop Diviš ražená medaile k 250. výročí narození bronz a stříbro, Znojmo-radniční věž oboustranná ražená medaile bronz a stříbro (1948), Znojmo - Motocyklový závod jednostranná litá medaile bronz (1954), Klárka Fischerová - jednostranná ražená medaile bronz (1958). Ve Znojmě se můžeme setkat s jeho dílem na Divišově náměstí - busta P. Diviše, na Jezuitském náměstí na budově bývalého jezuitského gymnázia - deska s plaketou J. Prochásky a P. Diviše. V l. patře MěÚ, Obrokova 10, Znojmo se nachází deska dr. Marešovi. Na městském hřbitově najdeme několik plaket a reliéfů na pomnících. V Domě umění ve Znojmě je stálá expozice J. F. Fischera. Samostatné výstavy: Výstava in memoriam sochaře J. T. Fischera (1957, Praha), Výstava k nedožitým 75. narozeninám (1987, Znojmo). - HARTMANN,Antonín. Jan Tomáš Fischer. Praha : Nakladatelství československých výtvarných umělců, 1960. 16 s., 30 s. obr. příl. Fukač,Jiří - PhDr. (10. výročí úmrtí) * 15.01.1936 - Znojmo + 22.11.2002 - Brno Absolvent jedenáctiletky ve Znojmě (maturita 1954) a Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně (hudební věda, 1961). Jeho diplomová práce nesla název Inventář pražských křížovníků. Na fakultě pracoval jako asistent (1964). V r. 1990 získal titul docent a stal se vedoucím katedry 4 / 10

věd o umění a estetiku. Působil krátce na Univerzitě v Bostonu. V současné době docent na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně. Přednáší na mnoha muzikologických sympozií v Evropě i zámoří. Člen výboru České společnosti pro hudební vědu v Praze, místopředseda České hudební rady, místopředseda správní rady Fondu L. a Zd. Janáčkových, člen výboru Mezinárodních hudebněvědných kolokvií v Brně. Vědecká činnost zaměřena na muzikologii a estetiku. Zakladatel a šéfredaktor časopisu Opus musicum (1969-1970). Autor 2000 drobných kritických a popularizačních statí a 300 odborných prací. Odborné práce: Hudba na Hradišti (sborník Podyjí, 1958), Pojmoslovie hudobnej komunikácie (1983), Musikgebundene Innovationsvorgange (1984), Mýtus a skutečnost hudby (1989), Mezi revolucí a biedermeierem (1990), Symbolismus und Musik (1990), Das Begriffssystem der musikalischen Kommunikation (1993). - FRIND, Pavel. Vzpomínka na rodáka (a přítele) Jiřího Fukače. Znojemsko. Roč. 14, č. 3 (20.01.2004), s. 9. - TESAŘ, Stanislav. Jiří Fukač okouzlený světem hudby. Znojemský týden : Noviny pro znojemský region. Roč. 6, č. 3 (16.01.2006), s. 7. - TESAŘ, Stanislav. K nedožitým sedmdesátinám Jiřího Fukače. Znojemské listy. Roč. 15, č. 2 (02.02.2006), s. 4. Hosák,Ladislav historik (40. výročí úmrtí) * 1898 - Újezd u Sokolnic + 03.11.1972 - Olomouc Mládí profesora Hosáka je spojeno se studiemi na gymnáziu ve Strážnici, na filozofické fakultě Karlovy univerzity a poté v Brně. Po ukončení studií v roce 1923 působil jako profesor dějepisu a zeměpisu v Příboru a Břeclavi, za válečných let byl v nesnadných dobách ředitelem V. státního reálného gymnázia v Brně-Žabovřeskách. Jako vysokoškolský pedagog přichází ve školním roce 1946/1947 na obnovenou Palackého univerzitu do Olomouce. Významné jsou Hosákovy vědecké práce z moravského historického místopisu, zájem o historickou geografii a toponymii patřil také severu Moravy - zejména Mohelnici, Bruntálu a Šumperku - mimořádné zůstávají historikovy zásluhy o mnohosvazkovou Vlastivědu moravskou, včetně rodného kraje. 5 / 10

- BALATKOVÁ, Jitka. Před sto lety se narodil prof. dr. Ladislav Hosák, CSc. Vlastivědný věstník moravský. Roč. 50, č. 2 (1998), s. 198-199. - HOLINKOVÁ, Jiřina. Jižní Morava v díle prof. Ladislava Hosáka. Z literární historie Jižní Moravy. Brno : Muzejní a vlastivědná společnost, 1989. S. 189-193. - MLATEČEK, Karel. Ladislav Hosák a jižní Morava. Jižní Morava. Roč. 44, č. 47 (2008), s. 285-289. - SKUTIL, Jan. Vědecký profil univ. prof. dr. Ladislava Hosáka, DrSc. Vlastivědný věstník moravský. Roč. 27, č. 3 (1975), s. 320-325. Knebl,Jan sochař (50. výročí úmrtí) * 31.12.1866 - Trojanovice + 22.11.1962 - Frenštát pod Radhoštěm Absolvoval Odbornou školu pro zpracování dřeva ve Valašském Meziříčí. Krátkou dobu pracoval u sochaře Pohlnera ve Dvorcích a poté studoval ve Vídni, ve Znojmě a v Budapešti. Motivy pro své sochy i obrazy čerpal z valašského kraje. Vytvořil řadu plastik, bustu Josefa Kaluse, plaketu Radhošťské slavnosti 1931 a betlémy. Jeden z jeho valašských betlémů je umístěn v Montgomery v USA. 1883 1887 studium na průmyslové škole řezbářské ve Valašském Meziříčí 1888 1890 umělecká škola ve Vídni 1891 1893 Vysoká škola výtvar. umění v Budapešti. Účast na výstavách: 1896 Budapešť 1900 Paříž 1902 Vídeň. Díla: Pomník obětem války před základní školou v Trojanovicích. Reliéfní výzdoba frenštátské radnice. Reliéf na náhrobku básníka Josefa Kaluse frenštátský hřbitov. Valašský betlém v Kostele sv. Martina ve Frenštátě p. R. - Jan Knebl [online]. [cit. 2011-10-17]. Dostupné na: http://pavlice-historie.wz.cz/pavlicti_du 6 / 10

chovni.html>. Kutta,Josef pedagog (85. výročí úmrtí) * 31.05.1886 - Písek + 21.11.1927 - Znojmo Pedagog zabývající se výtvarným uměním, působící v Hradišti u Znojma. Věnoval se také literární činnosti a spolkové práci. Po skončení obecné školy absolvoval píseckou reálku (1905). Absolvent učitelského kursu (1906) v Praze a učitelského ústavu v Příboře (1909). V roce 1910 ukončil studium na průmyslové škole v Brně - učitelský kurz. V letech 1907-1909 učil na mateční škole ve Znojmě. Poté byl přeložen do Dolních Tošonovic u Frýdku. Na začátku 1. světové války se vrátil na Znojemsko. Několik let učil v Horních Dunajovicích, kde vedl obecní kroniku a v Želeticích. Působil jako pedagog v Mikulovicích, Jevišovicích a ve Výrovicích. Po roce 1918 učil na Hradišti v jednotřídní české škole. Pro své žáky zřídil loutkové divadlo, psal básně a divadelní hry. V roce 1922 začal učit jako odborný učitel kreslení na měšťanské škole ve Znojmě a až do roku 1927 byl řídícím učitelem na obecné škole ve Znojmě. Veřejný život: Znojmo - člen Matice Školské, Sokola a spoluzakladatel Řemeslnické jednoty. Dolní Tošonovice - založil knihovnu, divadelní kroužek a odbor Slezské Matice osvěty lidové. Zajímavost: Předlohou pro kresbu Aleny Dostálové znázorňující učitele Divokého z románu Fr. Sokola - Tůmy "Na kresbách", byl Josef Kutta. Psal do Znojemska a pro tiskový orgán Čs. strany národně socialistické pro jižní Moravu. Ve Znojmě namaloval rozměrný obraz Znojmo, který mu spolu s jinými vydala Matice školská Znojemská z komerčních důvodů i v dopisovém formátu. Jako malíř ve svém díle se snažil zachytit krajinu a lidi. Názvy děl jsou však známy jen do roku 1922 - Chaloupky v Dunajovicích, Panorama od Mikulovic k Pálavě aj. Výstavy: Raškovice u Frýdku (1914), Znojmo - Knihkupectví Klouda a Oliva (1922) a ve svém ateliéru na Loucké ulici číslo 11. Sebral a zpracoval Pověsti a dějinné zkazky bývalé obce Hradiště. - ŠÍPEK, Zdeněk. Buditelský učitel Josef Kutta na Znojemsku. Jižní Morava. Roč. 33 (1997), s. 67-72. - ŠÍPEK, Zdeněk. Nenaučíš se malovat, když se nenaučíš dívat. Znojemsko. Roč. 6, č. 43 (22.10.1996), s. 10. 7 / 10

Ladner,Anton historik (40. výročí úmrtí) * 02.06.1897 - Dyjákovice + 03.11.1972 - Schleinbach u Vídně Byl to místní historik a starosta Dyjákovic v letech 1939-1945. Zkoumal jihomoravské nářečí. Napsal sedm knih v dialektu. Další knihy: Wörtersammlung der Großtajaxer Mundart; Dreihundert Sprüche und Weistümer aus Großtajax; 3400 südmährische Redensarten aus Großtajax; Die südmährische Gemeinde Großtajax und ihr Brauchtum; Spiel und Frohsinn in Südmähren; Unser Eden. - Anton Ladner [online]. [cit. 2011-11-09]. Dostupné na WWW: http://www.biographien.ac. at/oebl/oebl_p/petrasch_konrad_1807_1863.xml>. Picchioni,Michael Angelo Ritter von stavitel (195. výročí narození) * 10.11.1817 - Borg, severní Itálie + 06.02.1891 - Českém Rudolci Major v armádě a profesor architektury na akademii v Louckém klášteře. Stavitel zámku Český Rudolec a úředník v Louckém klášteře. - Michael Angelo Ritter von Picchioni [online]. [cit. 2011-11-09]. Dostupné na WWW: http: //pavlice-historie.wz.cz/majitele_pavlic.html>. Urbánek,František Augustin nakladatel (170. výročí narození) * 24.11.1842 - Moravské Budějovice + 04.12.1919 - Praha František Augustin Urbánek (1842-1919), rodák z Moravských Budějovic, vyučený knihkupec, přišel do Prahy v roce 1862, rozhodnut realizovat vznešené ideály Učitelé národů J. A. 8 / 10

Komenského, v čemž tento věrný syn své doby viděl smysl svého života a svůj osobní přínos českému národnímu obrození. V Praze založil rodinu, která měla v příštích sto letech sehrát zcela výjimečnou kulturní roli. Svou ediční činnost zahájil Fr. A. Urbánek v roce 1871 cele ve znamení myšlenek J. A. Komenského. Začal vydávat první české učebnice ze všech oborů obecného vzdělání (do té doby většinou německých): matematiku, aritmetiku, dějiny, ale i ruční práce, Komenského "Bránu jazyka otevřenou" (česky i latinsky) a jako asi první na světě vůbec učebnici romského jazyka "Cib romani". Naše dnešní problémy řešil s energií a odvahou už před sto lety! Spolupracoval s tehdejšími nejlepšími pedagogy, spisovateli i výtvarníky. Když splnil úkol všeobecně vzdělávací, jehož úspěch přilákal i řadu oficiálních následovníků, jasnozřivě rozpoznal, že podobný úhor je i ve vydávání české hudby. V tom mu byl neocenitelným pomocníkem jeho bratr Velebín (1853-1892). František, typ koncepční a organizační, pevně ovládal ekonomiku firmy. Velebín byl naopak rozený dramaturg, člověk společenský, plný nápadů a fantazie (Organizoval např. pražské návštěvy Čajkovského a Saint-Saënse). Hned první dvě díla, která vydali, svědčí o jejich objevné odvaze: první byl Fibichův druhý smyčcový kvartet G dur, rytá partitura i hlasy, druhá Smetanova Má vlast! Partitury i hlasy a skladatelova úprava pro klavír na čtyři ruce, vše ryté, každá partitura s originální litografií. (Nezapomeňme, že jediný orchestr Prozatímního divadla byl tehdy schopen "Mou vlast" zahrát, pokud si vzal výpomoc z Německého divadla). Nejvýrazněji se do historie rodiny Urbánkovy ze synů zapsal prvorozený Mojmír (1873-1919). Z cest na zkušenou (Německo, Francie, Anglie a USA) se vrátil jako moderní podnikatel. V roce 1900 se osamostatnil a podle svých představ dal v Jungmannově ulici postavit architektonicky vzácný "Dům hudby Mozarteum", kde měl nejen nakladatelství, tiskárnu a prodejny, ale i vlastní koncertní síň, agenturu, prodej klavírů a zastoupení italského nakladatelství Ricordi. Zemřel, bohužel, příliš mlád, ve stejném roce jako jeho otec (1919). Naštěstí jeho syn, rovněž Mojmír (1902-1976), úspěšně pokračoval v rozvíjení myšlenek, které už otec nemohl uskutečnit. Druhorozený syn František (1877-1920) pracoval s nejmladším Vladimírem (1878-1948) v otcově firmě, ale i on zemřel brzy po svém otci (1920) a neměl čas se samostatněji rozvinout. Vladimír navázal na zakladatelské principy otcovy i na jeho zálibu vydávat mladým skladatelům jejich opus 1. Tato ušlechtilá tradice, počínající op. 1. Bedřicha Smetany, skončila op. 1. mladičkého Karla Husy; přervána v roce 1949, kdy závody Vladimíra i Mojmíra brutálně zlikvidoval tehdejší režim. Vydal: Fibichův smyčcový kvartet G., Má vlast ve čtyřruční klavírové úpravě i partiturách, Malátovu houslovou školu, Malátovu klavírní školu a celé dílo Zdeňka Fibicha aj.. Knihopisný slovník český a Věstník bibliografický, který vycházel několik let. - URBAN, Otmar. Hudební tradice. Moravskobudějovicko ; Jemnicko. Brno : Muzejní a vlastivědná společnost, 1997. S. 399-421. - ZEJDA, Radovan. Spisovatelé, publicisté a překladatelé. Moravskobudějovicko ; Jemnicko. Brno : Muzejní a vlastivědná společnost, 1997. S. 473-491. 9 / 10

Kalendárium pro Vás sestavila Michaela Vrábelová. 10 / 10