Quo vadis? Aneb vývoj české drogové politiky PhDr. Josef Radimecký, Ph.D., MSc. Krajská konference k problematice rizikového chování Dítě a droga Hradec Králové, 15. 10. 2012
Obsah Historický exkurs do vývoje české drogové politiky ČSSR do r. 1989 ČSFR 1990-1992 ČR 1993 1996 1998 2000 2001 2004 2005 2009 současný stav Shrnutí strana 2
Jak rozumět problému drog? Abychom pochopili zakázané a návykové drogy, musíme se zabývat lékaři a uživateli drog, politiky a veřejností, ne drogami. (Szasz, 1985) Vývoj české drogové politiky byl a je ovlivňován celou řadou historických, kulturních, sociálních a politických aspektů vývoje naší společnosti ve vztahu k užívání návykových látek a jejich uživatelům a různou mírou vlivu představitelů různých profesních skupin soupeřících o moc při formulaci a realizaci drogové politiky. strana 3
Užívání drog v ČSSR užívání drog konstruováno jako znak úpadku kapitalistické společnosti neslučitelné s morálkou vyspělé socialistické společnosti protispolečenské chování TABU Pavučina, Mravenci nesou smrt, Mimikry (30 případů mjr. Zemana) Memento (R. John), A bude hůř (J.Pelc) strana 4
Uživatelé drog v ČSSR uživatelé drog - uzavřené skupiny - vařič drogy z léků - pervitin a brown (hydrocodon), alnagon, marihuana, těkavé látky 1985-6.982 osob se závislostí na a zneužívajících návykové látky bez závislosti (ÚZIS 1992) dobové odhady - 80. léta 20. stol. - 25.000 30.000 osob závislých na užívání domácích drog v ČR (Nožina 1997) Opatření protidrogové politiky soudně nařízená léčba výhradně psychiatrické léčebny/ambul. trestně-právní postih UD primární prevence a minimalizace rizik - 0 strana 5
Opatření proti užívání drog v ČSSR Zákon č. 37/1989 Sb. o ochraně před alkoholismem a jinými toxikomaniemi nezohledňoval: společenské změny, změny v důsledku decentralizace veřejné správy, vznik nových typů nezdravotnických služeb pro uživatele drog privatizaci zdravotnických zařízení, nové způsoby financování strana 6
Situace v ČSFR Změna společenského řádu liberalizace společnosti důraz na osobní svobodu a lidská práva snížení sociální kontroly nedůvěra vůči kompromitované policii 1989 volný pohyb přes hranice svoboda slova a projevu - pád tabu nedostatek objektivních informací o drogách nepřipravenost na přechod ke komerčně fungujícímu černému trhu rozšíření spektra drog - heroin, LSD, hašiš, kokain existující výrobci a uživatelé domácích drog - základ pro vybudování ilegálního trhu strana 7
Federální komise pro narkotika 1990 92 - předsedal jí vicepremiér - její existence se v praxi neodrazila: 1991 - rámcový návrh protinarkotické koncepce vlády návrh příliš obecný - nebyl ani projednán vládou shromáždila domácí odborníky, cenné podněty, navázala mezinárodní kontakty její praktický vliv nebyl velký a práci skončila de facto na jaře 1992. (Kalina 1993) strana 8
Vánoční memorandum vládě ČR prosinec 1992 NNO - odhad vývoje 2 scénáře: (1) Rychlé vyrovnání se západní Evropou: prudký nárůst počtu uživatelů drog a závislých (o 400 a více % - tj. až 170 tis.), heroin a kokain, mezinárodní organizovaný zločin a vytvoření ilegálního drogového trhu. (2) Postupný, atypický růst: na trhu převáží domácí drogy, užívání heroinu atd. nebude významné (o 50-100 %). k rozšíření nezákonného trhu s drogami a ke zvýšení spotřeby v příštích letech dojde, na což není společnost připravena. S vysokou pravděpodobností se objeví i spojitost injekčního užívání drog a AIDS. (Kalina, 1993) Skutečný vývoj probíhal někde uprostřed cca 30 tis. problémových uživatelů drog převažuje užívání pervitinu. strana 9
1993-1996 MPK a 1. koncepce březen 1993 - Dohoda o spolupráci ve věcech ochrany před OPL Meziresortní protidrogová komise - iniciační, poradní a koordinační orgán vlády. Předseda - ministr vnitra Členové - signatáři Dohody - ministři zdravotnictví, práce a sociálních věcí, školství, mládeže a tělovýchovy, průmyslu a obchodu, zahraničních věcí, financí a spravedlnosti. Dodatečně i ministr obrany. Koncepce a program protidrogové politiky 1993 96 - schválená vládou v srpnu 1993. strana
Koncepce a program PP 1993-96 vybudovat koordinační mechanismy centrální a místní úroveň 73 okresních PK a komisí (státní správa) systém sběru a analýzy dat nastartovat aktivity v prevenci, léčbě, rehabilitaci a v represi zelená louka eliminovat dostupnost drog a snižovat poptávku. potřebným měla být poskytnuta odpovídající pomoc - minimalizace možných rizik z UD či léčba k abstinenci. 1995 přesun MPK z Ministerstva vnitra na Úřad vlády ČR meziresortní, mezioborový a mezisektorový přístup. úloha NNO poskytovatelé služeb a partner vlády ve vytváření a realizaci drogové politiky strana
Hlavní cíle české DP podle etap 1997 rok setrvačnosti střídání ředitelů smpk 1998-2000 - doplnit chybějící služby prevence a léčby, vytvořit nástroje hodnocení kvality a efektivity, zkvalitnit meziresortní spolupráci složek potírání nabídky drog úloha NNO a A.N.O. trvalý princip 2001-2004 - zvyšovat kvalitu a efektivity služeb, jejich větší diferencovanost a cílenost, rozšiřovat spektrum služeb a hodnotit výstupy a dopady opatření i v oblasti represe ilegální + legální drogy změna systému financování - nákup služeb standardy kvality a certifikace služeb rozpočet na drogy 1 % ze spotřební daně alkohol a cigarety strana
Hlavní cíle české DP 2005-09 1. Snížení/stabilizace počtu PUD (+) 2. Zastavení nárůstu experimentálního UD (-) 3. Stabilizovat/snížit spotřebu drog (-) 4. Stabilizovat výskyt zdravotních dopadů IUD (+) 5. Udržení sítě služeb pro UNL (+) 6. Snížení dostupnosti drog (-) (Kiššová a Mravčík, 2011) 2005 zahájen proces certifikací služeb min. rizik a léčby 2006 zahájen proces certifikací programů PP UNL 2006 registrace a inspekce sociálních služeb strana 13 vývoj DP ČR
Limity české drogové politiky (2004) politizace, rozpor mezi rétorikou vládních strategií a praxí, priorita ekonomických zájmů vlád před zájmy sociálními rozpor mezi formulovanými a uplatňovanými principy DP; nejasně definované, nedosažitelné a obtížně měřitelné cíle; vyvážený přístup vs. konflikt mezi strategiemi snižování nabídky, poptávky po drogách a minimalizace rizik; rozpory mezi cíli drogové politiky a cíli jednotlivých klíčových hráčů ; zaměření výhradně na ilegální drogy a pomíjení drog legálních; neexistující legislativní rozlišení mezi drogami podle jejich rizik; nevyhovující zákony o zdravotních a sociálních službách; nerovné postavení NNO, jejich znevýhodňování a diskriminace. strana
Deklarované vs. uplatňované principy Deklarovaný princip Realita Realistický a poučený přístup Vágní cíle potírat organizovaný zločin Priorita ověřených dat a strategií Partnerství a společný postup Komplexní přístup Hodnocení efektivity Dlouhodobé plánování Dělení služeb pro UNL podle typu užívané NL (por. odvyk. kouření...) Resortní redukcionismus, rivalita resorty, kraje, NNO Resorty různé priority; oddělování drogové a alkoholové problematiky Potlačování nabídky, léčba ve zdravotnických zař. nehodnoceno Aktivity vs. finance, nulové důsledky pro resorty při neplnění úkolů NS strana
Nerovné postavení NNO Společnost/veřejná správa Roční dotační systém Dotace v červnu Povinnost a ochota podávat zprávy o činnosti Certifikace, registrace nároky vs. finanční nejistota Státní rozpočet stagnace Postavení ve společnosti Vzájemně vs. veřejně prospěšné NNO Špinavé a nelukrativní typy služeb strana NNO sobě Lobbismus některých NNO stigma všech Chyby některých - dtto Řevnivost a hašteřivost vs. spolupráce Nedostatečná komunikace s představiteli veřejné správy
Střední proud DP v EU Evropa se dávno vzdala myšlenky světa bez drog. drogy jsou něco, s čím je potřeba naučit se žít a vyrovnat se s tím; evropský model odlišuje od zbytku světa také to, že v našich drogových politikách hrají významnou roli lidská práva a práva pacientů; chceme uchránit EU od extrémních přístupů a řešení, které by mohly přijít zvenku; budeme situaci řešit po svém a nebudeme poslouchat nikoho, kdo nám neustále říká, jak jsme měkcí. Chráníme tak evropský způsob života. (Carl Edwards, 2009) strana 17 takhle české a nějak evropské to bylo... DP
Střední proud DP v EU Většina zemí EU DP tvoří 4 pilíře: primární prevence léčba a resocializace/rehabilitace minimalizace rizik (harm reduction) potlačování nabídky drog ve Švédsku a Itálii ač praktikují opatření harm reduction a obdobné sociální služby, nesmějí o tom mluvit; v mnoha evropských zemích probíhá dekriminalizace; před trestáním uživatelů drog je upřednostňována jejich léčba a/nebo nabídka programů minimalizace rizik strana 18 takhle české a nějak evropské to bylo... DP
strana Drogová politika ČR Česká republika má velmi dobrou pověst v oboru drogové politiky; máte civilizovaný a odborný přístup k problému; takhle české a nějak evropské to bylo... DP (Carl Edwards, 2009) česká DP 4 pilíře síť služeb (pro uživatele nelegálních drog) srovnatelná s EU standardem; financování služeb pokulhává; ČR jedna ze 7 zemí v EU, která má nebo pracuje na systému certifikací služeb adiktologie unikátní obor (studium) vs. převážná většina západních zemí EU - sociální služby
Shrnutí 1993-2007 systém služeb pro UD srovnatelný s EU co do rozsahu, nabídky, kvality i efektivity nestandardní finanční podmínky brzda rozvoje některé specifické služby chybí, některé jsou neefektivní Mezioborová, mezisektorová spolupráce posun s výjimkou excesů velmi dobré zkušenosti na všech úrovních celostátní, krajská, místní Nejasná pravidla zákony zdroj konfliktů Dělení služeb podle typu užívané návykové látky Zvyšování nároků vs. opožděný vývoj ve financování Společnost/veřejná správa vs. NNO a vice versa Vzájemná komunikace prostor pro zlepšení strana