REGIONÁLNÍ GEOGRAFIE ČESKÉ REPUBLIKY 1

REGIONÁLNÍ GEOGRAFIE ČESKÉ REPUBLIKY 1 REGIONÁLNÍ GEOGRAFIE ČESKÉ REPUBLIKY

REGIONÁLNÍ GEOGRAFIE ČESKÉ REPUBLIKY 2 1. Poloha, rozloha a historický vývoj České republiky rozloha : 78 864 km 2 počet obyvatel : 10 290 000 (2003) hustota zalidnění : 130,5 obyv. na km 2 matematicko-geografická poloha : S obec Lobendava (51 03 26 ) J obec Vyšší Brod (48 33 13 ) Z obec Krásná (12 05 33 ) V obec Bukovec (18 51 56 ) spojnice S-J = 278 km Z-V = 493 km délka hranic : 2293 km (Německo 810 km, Polsko 779 km, Rakousko 452 km, Slovensko 252 km) Obr. č. 1 Fyzickogeografická mapa České republiky (Kartografie Praha) poloha : vnitrozemský stát prům. nadmořská výška je 450 m (Evropa 315 m) hlavní evropské rozvodí nedostatek vodních toků vodohospodářské nevýhody přechodná oblast mezi oceánským a vnitrozemským podnebím hranice Českého masívu a Karpat křižovatka dopravních cest a) S J: jadranská a baltská oblast b) Z V rozvoj tranzitní dopravy, možný zdroj finančních příjmů ekologické a organizační problémy historie : střetávání mocenských zájmů hrozba samostatnosti i existence ČR geopolitická poloha výrazná změna za posledních 100 let Územní vývoj státu 1.) první pokus o vytvoření státu na našem území 7. století kupec Sámo vytvořil na obranu proti Avarům svaz slovanských kmenů tzv. Sámova říše - trvala asi 35 let - nejsou známy přesné hranice 2.) 9. století vznik Velké Moravy - nelze přesně vymezit, archeologické nálezy a písemnosti dokládají významnost této evropské mocnosti - pravděpodobné jádro JV Moravy (Mikulčice, Uherské Hradiště) 3.) 10. století po rozpadu Velké Moravy vznik pod náporem Maďarů PŘEMYSLOVSKÝ STÁT Přemyslovci : a) sjednotili české kmeny b) ovládli Moravu c) 1212 získali dědičný královská titul rozloha téměř dnešní ČR d) největší rozmach za Přemysla Otakara II. (České království) e) 10.-14. století

REGIONÁLNÍ GEOGRAFIE ČESKÉ REPUBLIKY 3 Lucemburkové (14-15. století) Karel IV. Praha se stala centrem římskoněmecké říše Jagellonci (15.-16. století) personální Unie Koruny české a Uherska 4.) země Koruny České (Čechy, Morava, Slezsko, Horní a Dolní Lužice) ztráta nezávislosti v rámci habsburského Rakouska 5.) konec 1. světové války rozpad R-U vznik Československé republiky 1918 1938 : Čechy, Morava, Slezsko, Slovensko, Podkarpatská Rus 1939 1945 : Protektorát Čechy a Morava 1945 1992 : České země od r. 1969 Česká republika 1.1. 1993 Česká republika (Česko) Změna názvu státu 1918 1938 : Československá republika 1960 1990 : Československá socialistická republika 1938 1939 : Česko slovenská republika 1990 1992 : Česká a Slovenská Federativní republika 1945 1960 : Československá republika 1993 : Česká republika Práce s atlasem Obr. č. 2 Obrysová mapa střední Evropy pro úkoly 1 6 (Taibr, 2003) 1. Šipka č. 1. vede z výběžku do hlavního města Velké Británie. Vzdálenost č. 2 mezi nejsevernějším bodem České republiky a mořem je kilometrů. 2. K moři vede spojnice č. 3. Z nejvýchodnějšího bodu, který je v okrese je to km daleko. 3. Z nejjižnějšího města České republiky je k zálivu km (šipka č. 4). 4. Čárkovaná čára č. 5 je poledník. 5. Tečkovaná čára č. 6 je rovnoběžka. 6. Přístup k moři nemají z evropských států podobně jako Česká republika ještě následující země: a) b) c) d) e) f) g) h) i) Práce s internetem 1. Které jsou státní symboly České republiky?

REGIONÁLNÍ GEOGRAFIE ČESKÉ REPUBLIKY 4 2. Geologický vývoj Českého masívu a Karpat území je rozděleno do bloků ker, které jsou ohraničeny zlomy Český masív má 3 základní směry: 1. Sudetský směr (SZ JV) Jáchymovský zlom, Sázavský zlom 2. Krušnohorský směr (JZ SV) zlom Červenohorského sedla, Boskovické brázdy 3. Jizerský směr (S J) Jizerský směr, Blanická brázda Vývoj českého masívu : Prahory a Starohory předkadomské vrásnění (stopy patrné v S a V Evropě) Prvohory vytvoření 5 strukturních pater 1. moldanubické patro kadomské vrásnění - Český a Bavorský les, Šumava, Českomoravská vrchovina k povrchu pronikají žulové horniny a metamorfují ho 2. assyntské patro vyvrásnění Slavkovského lesa, Domažlicka, Krušných hor, Orlických hor a Domažlicka 3. kaledonské patro ústup moře, kaledonské vrásnění postihlo oblast Západních Sudet 4. variské (hercynské) patro území Českého masívu stmeleno variským vrásněním v jediný blok, metamorfóza hornin, pronikání žulových těles k povrchu (nejrozsáhlejší Středočeský pluton, Krkonošsko-jizerský pluton) od variského vrásnění probíhá denudace povrchu v depresích vznikají sladkovodní pánve černouhelná sedimentace (karbon-perm) : plzeňská, kladenská, žacléřsko-svatoňovická, ostravská pánev na Moravě se ukládaly břidlice, droby a slepence (Nízký Jeseník) Obr. č 3 Mapka plutonů na území ČR Druhohory formování platformního pokryvu trias na Broumovsko a Trutnovsko proniká spodnotriasové moře sedimentace (pískovce a slepence) zbytek ČM souší jura pokles ve směru lužicko-labské oblasti (Rumburk Brno) moře zasáhlo dále na jih jurské vápence (Moravský kras, okolí Brna Stránská skála) křída nejrozsáhlejší mořská transgrese ČM 1. Česká křídová tabule mocnost sedimentů (pískovce, jíly, slíny) 500-600 m, na vrcholu se ukládaly turonské pískovce dnes skalní města 2. Jihočeské pánve mocnost sedimentů 300 m, Českobudějovická a Třeboňská pánev 3. Osoblažská křídová tabule ve Slezsku

REGIONÁLNÍ GEOGRAFIE ČESKÉ REPUBLIKY 5 konec druhohor : alpínská orogeneze tlak na Český masív rozlámal se na kry oživení 3 systémů zlomů projev sopečné činnosti v oblasti křížení zlomových linií v důsledku tlaku od J došlo k poklesu Jihočeských pánví a vyplnění příkopové propadliny sladkovodním jezerem Obr. č 4 Rozšíření křídových sedimentů Českého masívu 1 povrchové výskyty křídy v Českém masivu; 2 autochtonní křída jihovýchodních svahů Českého masivu skrytá pod uloženinami jednotek Západních Karpat; 3 plošně méně rozsáhlé samostatné pánve: a Českobudějovická pánev,b Třeboňská pánev, c Osoblažská pánev;4 bodové výskyty křídy:1a křída u Kuřimi, 1b křída u Rudic, 1c křída u Hněvošic Třetihory pokračuje tlak alpínského vrásnění vznik příkopové propadliny vznik pánví v Podkrušnohoří (mostecká, sokolovská, chebská a žitavská) sopečná činnost České středohoří a Doupovské hory v podkrušnohorských pánvích hnědouhelná sedimentace tropické zvětrávání v krasových oblastech v vznik mogotů (Supíkovice, Písečná) a ukládání kaolínu (okolí Vidnavy) Čtvrtohory doznívání vulkanismu severní Morava (Venušina sopka, Uhlířský vrch, Velký a Malý Roudný) pevninské zalednění : Šluknovský a Frýdlantský výběžek, Žitavská pánev, Žulovská pahorkatina, Osoblažská nížiny, Moravská brána, Ostravská pánev intenzivní eolická činnost sprašové pokryvy vznik travertinu, krasu a soustavy říčních teras vývoj erozní a říční sítě vznik kulturní krajiny Vývoj Karpat Prvohory obdobný vývoj Českému masívu vznik horského pásma hercynským vrásněním a jeho následné zarovnání ke konci došlo k poklesu tohoto území a mořské transgresi Druhohory alpsko-karpatská předhlubeň zatopená mořem sedimentace vytvoření jádra Karpat alpínské vrásnění mořské pánve sedimentace písků a jílů = flyš Třetihory ústup moře při vyvrásnění flyšového pásma v systém příkrovů tlak na Český masív vznik čelní předhlubně Karpat tzv. Vněkarpatských sníženin, do nichž na čas proniklo moře Čtvrtohory pevninské zalednění, vývoj říční sítě, kryogenní modelace, vznik spraší

REGIONÁLNÍ GEOGRAFIE ČESKÉ REPUBLIKY 6 Obr. č 5 Schematická geologická mapa ČR 3. Geomorfologický vývoj ČR Tvary reliéfu 1. různorodost reliéfu je výsledkem protichůdného působení exogenních a endogenních činitelů 2. poslední změny reliéfu endogenního původu třetihory (vyzdvihnutí pohoří : Krkonoše, Krušné hory, Šumava, Jeseníky) TYPY POHOŘÍ a) kerná pohoří jednoduché kerné pohoří (Krušné hory), složité kerné pohoří vyzdvižené a pokleslé kry (Hrubý Jeseník) b) sopečná pohoří Doupovské hory (stratovulkán), České Středohoří (hlubinný vulkanismus), Komorní hůrka u Chebu c) vrásnozlomová pohoří vrásová pohoří vyzdvižená tektonicky ( Šumava, Krkonoše, Jizerské hory, tj. okrajová pohoří) d) vrásová pohoří Vnější Západní Karpaty (Bílé Karpaty, Moravskoslezské Beskydy) 3. destrukční exogenní síly voda, vítr, teplotní změny, gravitační změny, antropogenní změny a) tekoucí voda modelace povrchu a vývoj říční sítě před alpínským vrásněním měl ČM 3 povodí (východní, severovýchodní Čechy, část severní Moravy) neogenní moře (oddělovalo Karpaty od Alp); SZ Čechy podkrušnohorské pánve; Jihočeské řeky Jihočeské pánve s odtokem do Dunaje třetihorní zdvih okrajů ČM sjednocení říční sítě : horní tok Vltavy přestal být přítokem Dunaje do Jihočeských pánví, na S spojení s Labem (načerpalo všechny na V směřující toky) hloubková eroze rozšíření puklinového systému skalní věže, stěny, kaňony a povrchovou mikromodelací : pískovcová skalní města Český ráj, Kokořínsko, Děčínské stěny, Jetřichovické skalní město (Pravčická brána), Adršpašsko-teplické skály (nejrozsáhlejší ve střed. Evropě), Broumovské stěny rozpustnost vápenců krasové oblasti : Moravský kras, Český kras, Hranický kras, Javoříčský kras, Mladečský kras pseudokrasy ČR vázány na kvádrové pískovce ( Česká křídová tabule), pískovce a slínovce (flyšové pásmo Západních Karpat), vulkanity (České Středohoří. Doupovské hory)

REGIONÁLNÍ GEOGRAFIE ČESKÉ REPUBLIKY 7 b) ledovec morénové nánosy, ledovcová jezera (Šumava Černé, Čertovo, Plešné, Prášilské, Pleso=Laka), kary, eskery, sandry, oblíky periglaciální (mrazová) zóna mrazové sruby oddělující kryoplanační terasy (Petrovy kameny v Hrubém Jeseníku), balvanová moře a skalní proudy, vrcholová skaliska tor (Dívčí kameny v Krkonoších, na Keprníku, Vozka v Jeseníkách, ) c) eolická činnost sprašové pokryvy (střední Čechy a moravské úvaly) černozemě, váté písky (Polabí, Třeboňsko, jižní Morava) d) gravitační síly skalní řícení, laviny Geomorfologické členění ČR Systém Subsystém Provincie Soustava Hercynský systém Alpskohimalájský systém ČESKÁ VYSOČINA Hercynská pohoří Česká vysočina Šumavská Českomoravská Krušnohorská Krkonošsko-jesenická Poberounská Česká tabule Epihercynské nížiny Středoevropská nížina Středopolské nížiny Karpaty Západní Karpaty Vněkarpatské sníženiny Vnější Západní Karpaty Panonská pánev Západopanonská pánev Vídeňská pánev I. Šumavská soustava 1. Šumavská hornatina - Šumava (Plechý 1378 m): plutony, Biosf. rezervace, NP, mokřady (slatě), NPR - Šumavské podhůří - Novohradské hory: NPR Žofínský prales - Novohradské podhůří 2. Českoleská oblast - Český les (Čerchov 1042 m): stupňovitá hrásť (zlomový svah v ČR) II. Českomoravská soustava 1. Středočeská pahorkatina - Středočeský pluton, Blanická brázda (tektonicky podmíněná) 2. Jihočeské pánve - Českobudějovická a Třeboňská : tektonicky podmíněné, křídové sedim. 3. Českomoravská vrchovina - budovaná krystalickými horninami (granitoidy), na okraji pahorkatiny - Železné hory: těžba Fe rud - Hornosvratecká vrchovina Žďárské vrchy (Devět skal 836 m) 4. Brněnská vrchovina - brněnský pluton obklopený vápenci, pískovci, droby a břidlicemi (1-h) - Boskovická brázda - Bobravská vrchovina - Drahanská vrchovina: klenba budovaná drobami, břidlicemi, slepenci, vápenci (Moravský kras), granitoidy III. Krušnohorská soustava 1. Krušnohorská hornatina - Smrčiny (Háj 758 m) - Krušné hory (Klínovec 1244 m): kerné pohoří klínová kra, třetihorní sopečná činnost čedičové vrchy (Božídarský špičák), široce rozevřená i hluboce zařezaná údolí - Děčínská vrchovina: rozdělena tokem Labe, Jetřichovické skalní město Pravčická brána (CHKO Labské pískovce), NP České Švýcarsko

REGIONÁLNÍ GEOGRAFIE ČESKÉ REPUBLIKY 8 2. Podkrušnohorská oblast - České středohoří (Milešovka 837 m): rozděleno tokem Labe průlomové údolí Labe Porta Bohemica, třetihorní vulkanismus vyklenutí povrchu tvary (lakolit, batolit), CHKO - Doupovské hory (Hradiště 834 m) : stratovulkán, řeka Ohře vytváří nucený meandr - Chebská pánev : křížení zlomových linií Komorní hůrka a Železná hůrka sopka pleistocenního původu, bahenní sopky, NPR SOOS - Sokolovská pánev : náplavové kužely - Mostecká pánev : sprašové závěje 3. Karlovarská vrchovina - Slavkovský les - Tepelská vrchovina IV. Krkonošsko-jesenická soustava 1. Krkonošská oblast - Krkonoše (Sněžka 1602 m): krkonošské hřbety x rozsochy, ledovcová modelace periglaciální tvary (tor Dívčí kameny), Luční hora, Studniční hora, botanické lokality: Čertova rokle; NP, Pančavské rašeliniště, Mumlavské vodopády, biosférická rezervace UNESCO - Krkonošské podhůří : Bozkovské jeskyně - Šluknovská pahorkatina - Lužické hory (Luž 793 m - znělec): pseudokrasová Ledová jeskyně, CHKO - Frýdlantská pahorkatina - Žitavská pánev: tektonická sníženina - Ještědsko-kozákovský hřbet: okraj České tabule - Jizerské hory (Smrk 1124 m): Bukovec nejvyšší sopka ve střední Evropě 2. Orlická oblast - Broumovská vrchovina: skalní města Adršpašsko-teplické sklaní město, stolové hory (př. Ostaš a Hejda) - Orlické hory (Velká Deštná 1115 m): součást orlicko-kladské klenby prolomení 3. Jesenická oblast - Zábřežská vrchovina: Javoříčské a Mladečské jeskyně - Mohelnická brázda: tektonická sníženina - Králický Sněžník (1423 m): pramen řeky Moravy - Rychlebské hory: vápencová oblast jeskyně Na Pomezí - Hrubý Jeseník (Praděd 1491 m): mrazové zvětrávání Petrovy kameny, periglaciální tvary TOR (Vozka), tlak Alpskohimalájského vrásnění kerná stavba, CHKO - Nízký Jeseník (Slunečná 800 m): kra ukloněná k V, čtvrtohorní vulkanity, pramen řeky Odry v Oderských vrších, vodní nádrže, kulm (břidlice, slepence) V. Poberounská soustava 1. Brdská oblast - Brdská vrchovina: břidlice, pískovce, křemence - Pražská plošina : říční terasy Vltavy, oblast Barrandienu 2. Plzeňská pahorkatina - metamorfované horniny VI. Česká tabule 1. Severočeská tabule - kaolinické, vápnité pískovce prostoupené drobnými bazaltovými tělesy, strukturní denudační reliéf, CHKO Český ráj Prachovské skály, Hrubé skály, ) 2. Středočeská tabule - neovulkanity Říp, erozně-denudační reliéf, křídové pískovce a slínovce 3. Východočeská tabule STŘEDOEVROPSKÁ NÍŽINA I. Středopolské nížiny 1. Slezská nížina - sprašové hlíny ZÁPADNÍ KARPATY I. Vněkarpatské sníženiny 1. Západní Vněkarpatské sníženiny - Dyjskosvartecký úval: sníženina s plochým reliéfem, sedimenty (4-h) - Vyškovská brána: tektonická sníženina, kvartérní sedimenty - Hornomoravský úval: náplavové kužely, CHKO Litovelské Pomoraví - Moravská brána: sprašové pokryvy, zalednění 2. Severní Vněkarpatské sníženiny - Ostravská pánev: 3 a 4 h sedimenty, karbonské sedimenty černé uhlí, antropogenní tvary

REGIONÁLNÍ GEOGRAFIE ČESKÉ REPUBLIKY 9 II. Vnější Západní Karpaty 1. Jihomoravské Karpaty - Mikulovská vrchovina: flyšové pískovce a jílovce, jurské vápence Pavlovské vrchy 2. Středomoravské Karpaty - Ždánický les - Chřiby 3. Slovensko-moravské Karpaty - Vizovická vrchovina - Bílé Karpaty: plochá hornatina z pískovců a jílovců, CHKO Bílé Karpaty - Javorníky (Javorník 1019 m): skalní město Pulčínské skály 4. Západobeskydské podhůří - Podbeskydská pahorkatina 5. Západní Beskydy - Hostýnsko-vsetínská hornatina: sesuvy - Rožnovská brázda: sníženina ve zvrásněných souvrstvích - Moravskoslezské Beskydy (Lysá hora 1323 m): CHKO Beskydy - Jablunkovská brázda - Slezské Beskydy (Velká Čantoryje 995 m) ZÁPADOPANONSKÁ PÁNEV 1. Vídeňská pánev - Jihomoravská pánev Dolnomoravský úval Obr. č 6 Geomorfologické regiony ČR Práce s atlasem 1. Podle atlasu určete oblasti největšího rozšíření žul, čedičů, pískovců a vápenců v Českém masivu a charakterizujte typy reliéfu, které na nich vznikají. 2. Podle geologické mapy doplňte stáří a hlavní horninu. (Taibr, 2003) Jizerské hory Doupovské hory Drahanská vrchovina Javořická vrchovina Ralská pahorkatina celek stáří hlavní hornina

REGIONÁLNÍ GEOGRAFIE ČESKÉ REPUBLIKY 10 3. Doplňte názvy vrcholů a hor. (Taibr, 2003) 4. Doplňte následující tabulku. (Taibr, 2003) Subprovincie Celek Vrchol (není-li uveden nebo jeho výška, doplň nejvyšší) Poberounská Vnější Západní Karpaty Česká tabule 1244 m 4. Hydrologické poměry ČR 1378 m Hrubý Jeseník Krušné hory Český Les 459 m 793 m Kozákov 836 m Velký Blaník Milešovka 1423 m 1323 m 970 m Výška 1115 m 1602 m základní znaky hydrografické sítě ČR 1. hlavní evropské rozvodí trojný bod = Kralický Sněžník styčný bod všech tří úmoří a) Severní moře b) Baltské moře c) Černé moře 2. vodní režim je určen chodem počasí (srážky a výpar), 1/3 odteče 2/3 se vsáknou, vypaří, spotřebují rostlinstvem

REGIONÁLNÍ GEOGRAFIE ČESKÉ REPUBLIKY 11 - povrchový odtok : sklon svahů, mocnost zvětralin, typ či druh půd, vegetační kryt, člověk - specifický odtok: nejnižší v rovinách a nížinách, největší Šumava, Krkonoše, Jizerské hory, Hrubý Jeseník a Beskydy - toky transportují plaveniny i splaveniny 3. za poslední dvě století zkrácena říční síť asi o 4 500 km 4. převládají horní úseky toků v nižších pohořích malé možnosti energetického využití 5. do 12. století přirozený režim toku řek, poté napřimování toků člověkem systém LABE 1. pramen v Krkonoších Labská louka (1384 m n.m.) 2. 379 km dlouhý, průměrný průtok na hranicích 308 m 3.s -1 3. hydrografická síť je vějířovitého typu 4. nevyrovnaný spád horního toku vodopády: Labského dolu a Obřího dolu (tektonicky podmíněné, rozdílná odolnost hornin, glaciální geneze stupeň karu) 5. 7 přítoků s plochou povodí větší než 1000 km 2 3 pravostranné: Jizera (v Brandýse n/l), Cidlina (Nymburk), Ploučnice (Děčín) 4 levostranné: Orlice (Hradec Králové), Vltava (Mělník), Ohře (Litoměřice), Bílina (Ústí n/l) Vltava: Teplá a Studená Vltava, Malše, Lužnice s Nežárkou, Otava, Sázava, Berounka s Mží; Vltavská kaskáda: Lipno, Orlík, Kamýk, Slapy, Vrané 6. 3 přehrady: Labská, Les Království (Dvůr Králové n/l), Střekov (Ústí n/l) systém MORAVY 1. pramen v celku Kralického Sněžníku (1380 m n.m.) 2. 358 km dlouhá, průměrný průtok na soutoku s Dunajem 120 m 3.s -1 3. přítoky z Hrubého Jeseníku mají ráz bystřin Krupá, Braná, Desná 4. přítoky: Moravská Sázava, Třebůvka, Oskava, Bystřice, Bečva, Moštěnka, Rusava, Olšava, Dyje s Jihlavou a Svratkou(Svitava) 5. meandrující úseky v Litovelském Pomoraví systém ODRY 1. 4 základní oblasti: - SV Morava - Jesenický výběžek (Osoblaha, Bělá) - Broumovská vrchovina (Stěnava) - Frýdlantsko a Šluknovsko (Lužická Nisa, Smědá) 2. pramen ve voj. Prostoru Libavá na JV svahu Fidlova kopce (633 m n.m.) 3. na území ČR vytváří Odra 2 tektonicky podmíněné zákruty 4. 120 km dlouhá, průměrný průtok na hranicích43 m 3.s -1 5. přítoky: Opava s Opavicí a Moravicí, Ostravice s Morávkou, Olše Vodní kanály v ČR Schwarzenberský plavební kanál propojuje Vltavu s Dunajem, splavování dřeva ze Šumavy do Vídně, 1775 Zlatá stoka napájení rybníků na Třeboňsku Opatovický kanál vybudován Perštejny k napájení rybníků Baťův plavební kanál mezi Otrokovicemi a Rohatcem, k dopravě lignitu Jezera 1. ledovcového původu Šumava (Černé, Čertovo, Černé, Prášilské, Laka), Krkonoše (Mechové jezírko) 2. říčního původu tok Dyje př. Květné j., rychle zanikají 3. hrazená sesuvem Mladotické jezero (Střela, při těžbě pískovce), Vsetínské vrchy 4. krasová jezera Hranické jezírko; pseudokrasová jezera: př. Mořské oko u Pusteven 5. rašelinná jezera Velké a Malé Mechové Jezírko, Velké jeřábí jezero (Krušné hory) 6. antropogenní jezero Kamencové jezero u Chomutova Vodní nádrže rybníky, vodní nádrže RYBNÍKY 1) Kladrubská listina 1115 nejstarší dochované záznamy o budování rybníků 2) Karel IV. Velký Dokeský rybník (Máchovo jezero 3) Největší rozmach ve 14. a 15. století 4) V 17. století rušení konkurence dovážených ryb, snaha získat více zemědělské půdy 5) Vznik rozsáhlých rybničních soustav 1. Třeboňská rybniční soustava - Rožmberk (Lužnice) nejrozsáhlejší

REGIONÁLNÍ GEOGRAFIE ČESKÉ REPUBLIKY 12 - Horusický rybník - rybník Dvořiště největší objem 2. Hlubocká rybniční soustava - Bezdrev (Perštejni) - Dehtář 3. Žďárská rybniční soustava - Velké Dářko, Malé Dářko 4. Dokeská oblast - Velký dokeský rybník 5. Tovačovské rybníky - Hradecký, Zámecký, Skašov 6. Lednicko-valtická oblast - Nesyt PŘEHRADNÍ NÁDRŽE Podle funkce: 1.) zdroj pitné vody Vír (Svratka), Želivka=Švihov (Želivka), Kružberk, Slezská Harta 2.) zdroj vody pro průmysl Hněvkovice (pro JETE), Dalešice (Jihlava), Žermanice (Lučina) 3.) hydroenergetické přehrady Dalešice, Dlouhé stráně, Štěchovice přehrady s vodními elektrárnami: Lipno I,II, Orlík (největší V), Kamýk, Slapy, Vrané 4.) regulace průtoků zejména v horských oblastech,př. Harcov (ochrana Liberce) 4.) zavlažování Rozkoš, Nové Mlýny Podpovrchové vody vody prosté < 1g/l < vody minerální Prosté vody 1. Česká křídová tabule 2. Broumovská vrchovina, Děčínská vrchovina Minerální vody 1. Podkrušnohorská zřídelní oblast Františkovy Lázně max. mineralizace 23g/l, sirné prameny Mariánsko-lázeňská oblast max. mineralizace 12g/l, 40 pramenných studených kyselek Karlovarská oblast údolí říčky Teplé, vytváří se chemickou sedimentací aragonitový krunýř, horké vody Vřídlo (73 C) Doupovské hory Jáchymovsko radioaktivní teplé minerální vody 2. Frýdlantsko Jizerské hory, Lázně Libverda 3. Hradecko-pardubická oblast Janské Lázně nejstarší Lázně Bohdaneč 4. Jesenicko Velké Losiny (sirné prameny), Lázně Bludov, Lázně Jeseník (Priessnitzovy lázně), Karlova Studánka 5. střední Morava Teplice nad Bečvou, Horní Moštěnice Práce s atlasem 1. Škrtněte nesprávné přítoky u následujících řek: Labe - Cidlina, Lužnice, Orlice, Ploučnice, Ohře, Střela, Nežárka, Doubrava, Úpa, Oslava, Kamenice Vltava - Lužnice, Otava, Ohře, Svitava, Malše, Bílina, Berounka, Olše, Loučná Morava - Haná, Litava, Bečva, Blanice, Dyje, Moravská Sázava, Třebůvka, Moravice, Svratka Odra - Opava, Lužická Nisa, Jihlava, Olše, Bečva, Ostravice, Osoblaha, Velička

REGIONÁLNÍ GEOGRAFIE ČESKÉ REPUBLIKY 13 2. Do mapy dokreslete následující vodní toky: Labe, Vltavu, Ohři, Moravu, Dyji a Odru. Co označují silné čáry? Vybarvi Baltské úmoří. (Taibr, 2003) 3. Které vodní toky jsou na mapě označeny čísly? (Taibr, 2003) 4. Doplňte posloupnost následujících vodních toků. (Taibr, 2003) Hlavní tok Tok II.řádu Tok III.řádu Tok IV.řádu Tok V.řádu Dunaj Práce s intrenetem Morava Opava Berounka Želivka Hvozdnice Svitava Zubřina Rokytná 1. Na stránkách www.chmi.cz najděte maximální průtoky na moravských a českých řekách během povodní v roce 1997, 2002 a 2006.

REGIONÁLNÍ GEOGRAFIE ČESKÉ REPUBLIKY 14 5. Klimatické poměry ČR Faktory ovlivňující klima a) neměnné faktory - zeměpisná poloha délka a úhel slunečného svitu, vzdálenost od oceánů - ráz aktivního povrchu lesy, zastavěné plochy - georeliéf návětrný / závětrný efekt, - nadmořská výška výšková stupňovitost - ekonomické aktivity tepelné ostrovy b) dynamické faktory 1) základní povětrnostní situace: mírný podnebný pás, občasný vpád arktických či tropických vzduch. hmot 2) teplota: prům. teplota 7,4 C (nejchladněji Sněžka (0,2 C), nejtepleji Hodonín (9,5 C) nejchladnější je leden, nejteplejší červenec singularity: zmrzlí mužové (10.5) = vpád arktického vzduchu Medard = zesílené oceánské proudění Babí léto = vliv vysokého tlaku proudění J a JV oteplení Vánoční obleva = oceánské proudění max. naměřená teplota Praha (40,2 C), min. Českobudějovická pánev (-42,2 C) 3) srážky: 95% vertikální srážky, vypadávají za cyklonálních situací dlouhodobý průměr 666 mm srážkové maximum: květen, červen, červenec, srpen srážkově bohaté oblasti: Jizerské hory (přes 1700 mm), Šumava a Moravskoslezské Beskydy (okolo 1500 mm), Krkonoše a Hrubý Jeseník (1400 1500 mm) srážkově chudé oblasti: Podkrušnohoří (450 mm), Dyjskosvratecký a Dolnomoravský úval (500 mm) 4) oblačnost statický typ: vrstevnatá oblačnost z vyzařování, nejvíce ráno, k večeru se rozpouští (X III) dynamický typ: kupovitá oblačnost (výstupné proudy), min. ráno, max. odpoledne (IV IX) 5) vlhkost vzduchu : 60 80 % 6) tlakové a vzdušné proudění islandská a íránská tlaková níže azorská a sibiřská tlaková výše a) mořský arktický vzduch z obl. mezi Grónskem a Špicberky, jarní přeháňky b) kontinentální arktický vzduch ze S a SV kontinentu, v zimě, suchý mráz c) mořský polární vzduch severní Atlantik, působí celoročně, v zimě teplé počasí se sněhem nebo deštěm, v létě chladné a deštivé d) kontinentální polární vzduch z Východoevropské roviny, působí celoročně, v zim suchý mráz, v létě suché horko e) mořský tropický vzduch z obl. Středozemního moře a Azorských ostrovů, působí celoročně: zima mírné deštivé počasí, léto teplo s bouřkami f) kontinentální tropický vzduch z Balkánského pol. a z JZ Asie, působí v létě a začátkem podzimu horké a tropické počasí frontální systémy: 1. teplá fronta zvlněná plocha svírající ostrý úhel se zemským povrchem, teplejší vzduch vytlačuje chladnější výstupné vzduchové proudy, tvorba oblaků, příchod je doprovázen oteplením vzduchu při zemi a rozsáhlou oblačností ve výšce 6 10 km, pásmo srážek 300-400 km 2. studená fronta zvlněná plocha se sklonem strmějším než teplá fronta, studený vzduch proniká na místo teplého vytlačuje jej vzhůru rychlá kondenzace vodní páry velké kapičky lijáky (vodní kapky ve výšce kroupy) Podnebné oblasti I. teplá oblast : Česká tabule, Hornomoravský, Dolnomoravský, Dyjskosvratecký úval II. mírně teplá oblast : předhůří okrajových pohoří III. chladná oblast : okrajová pohoří Znečištění ovzduší : SO 2, SO 3, CO, NO, chlorid olovnatý, aldehydy, ketony

REGIONÁLNÍ GEOGRAFIE ČESKÉ REPUBLIKY 15 Práce s atlasem Výchozí obrázek k odpovědím 1 6. (Taibr, 2003) 1. Přes které město právě přešla teplá fronta? 2. Jaký vítr vane: v Kolíně v Ostravě 3. Ve kterém z uvedených měst je nejvyšší průměrná teplota? 4. Ve kterém z uvedených měst jsou nejvyšší roční srážky? 5. Jaký je nejčastější vítr v následujících městech: Ostrava Aš Brno 6. Podle tabulky klimatických oblastí určete pro město Pardubice a Přerov: počet letních dní: počet mrazových dní: průměrný počet srážkových dní (více než 1 mm): průměrný počet dní se sněhovou pokrývkou: Práce s internetem 1. Na adrese www.chmi.cz vyhledejte nejbližší meteorologickou stanici k vaší škole a zjistěte roční chod průměrných srážek, teplot a dalších dostupných údajů. 6. Půdní poměry ČR Půdotvorní činitelé: 1. KLIMA 2. GEOLOGICKÝ PODKLAD 3. RELIÉF 4. ORGANISMY, EDAFON 5. PODZEMNÍ VODA Liberec Kolín Jihlava Ostrava

REGIONÁLNÍ GEOGRAFIE ČESKÉ REPUBLIKY 16 PŮDNÍ TYPY 1. černozemě na spraších bývalých lesostepních a stepních oblastí, střední Čechy, střední a jižní Morava 2. hnědozemě obklopují černozemě, vznikly degradací černozemí 3. hnědé půdy pohraniční horské oblasti : Českomoravská vrchovina, severní Morava 4. podzolové půdy a podzoly větší nadmořské výšky, na severní svazích 5. rendziny vápenatky : na vápencích 6. nivní půdy vznikají na náplavech řek 7. lužní půdy (černice) na nivách s lužním lesem 8. antropické půdy ovlivněné činností člověka (emise, půdy odvalů a hald) PŮDNÍ DRUHY 1. písčité půdy severní část České tabule 2. hlinitopísčité až písčitohlinité na zvětralinách žul Českého masívu 3. hlinité půdy nejvhodnější zemědělské půdy středních Čech, Jičínska, moravské úvaly, Ostravsko 4. jílovitohlinité půdy Podkrušnohoří 5. jílovité půdy Mladoboleslavsko, jižní Čechy Práce s atlasem 1. Jaké půdní typy najdeme: u Znojma ve Zlíně na Ostravsku 2. Jaké půdní druhy najdeme: kolem Plzně v Praze v Českém ráji 3. Co zvláštního je na půdách: mezi Jindřichovým Hradcem a Českými Budějovicemi: jižně od Brna 7. Biogeografie současný stav výsledkem zhruba 10 tisíci let. vývoje, 7 tis. let zasahuje člověk Obr. č 7 Půdní horizonty vybraných půd ČR - biografické zóny : 1. boreální ( lesní ) od severu 2. středoevropská lesní západ 3. alpská jihozápad 4. karpatská východ

REGIONÁLNÍ GEOGRAFIE ČESKÉ REPUBLIKY 17 - náš stát velmi bohatý na živočišné druhy - biocenózy rozděleny do výškových vegetačních stupňů : 1. Vegetační stupeň údolních niv a nížin převážně zeměď. plochy, velké plochy nížinných luk 2. Dubový vegetační stupeň okraj nížin, přechod na pahorkatiny, také zeměď. využívané 3. Bukovo dubový stupeň 20 30 % lesů ( nižší části Karpat, Beskydy ) 4. Bukový vegetační stupeň ( vrcholové části Podbeskydské pahorkatiny ) 5. Dubovo jehličnatý stupeň nejv. rozloha ve všech pahorkat. a vrchovinách, 85 % jehl. monokultur 6. Jedlovo- bukový stupeň - les. plochy 68 % 7. Smrkovo- bukovo jedlový stupeň v minulosti 95 % pokryto lesními plochami, nyní zdevastovány emisemi ( Krušné hory, Jizerské hory, Beskydy ) 8. Smrkový stupeň sahá na horní hranici lesa ( 1200 1350 m ), dobře zachovaný pouze na Šumavě 9. Kleč ( = kosodřevina ) nad 1200 m ( Krkonoše ), nesouvislé - nejv. význam lesy 1/3 území, vesměs uměle vysazeny, převážně tvořeny monokulturami ( převaha smrků, borovic rychlý růst ) - Zvířena 4 skupiny : LESNÍ OTEVŘENÉ KRAJINY ( lesní a lesostepní druhy ) VODNÍHO PROSTŘEDÍ LIDSKÝCH SÍDLIŠŤ ( nejlépe přizpůs. ptáci, dále hlodavci potkani, myši ) Typy krajin Přírodní sféry vytvářejí na určitém teritoriu přírodní krajiny. Nově přeměna původní přírodní krajiny v tzv. kulturní krajinu. Přírodní ekosystémy plnou autoregulační schopnost. Pastviny, lesy, vodní nádrže a rybníky částečnou autoreg. sch. = řízené přírodní ek. Pole, vinice, zahrady = produkční ek. Ek. těžební, výrobní, sídlištní, dopravní, + produkční nejvíce narušují přírodní sféry. Typy kulturních krajin podle kritérií reliéfu, půd, klimatických podmínek a vegetačního stupně. Typ vegetačního krytu lesní a luční, zemědělsko-lesní, zemědělská, urbanizovaná, průmyslová, Z hlediska zásahu člověka Kulturní krajiny harmonické (=vyvážené přírodních složek), narušené = degradované (města) nebo zpustošené (ztráta autoreg.). 1.) Krajiny údolních niv rovina z říčních sedimentů, mírně teplé podnebí, lužní lesy nebo kulturní step, výskyt stavebních materiálů a podzemní pité vody. 2.) Krajiny sníženin (pánve, kotliny, brázdy) výskyt teplotní inverze, oblasti s povrchovými i podzemními vodami, nivní půdy jihočeské pánve, černozem Mostecká pánev. Urbanizace LB, KV, těžba uhlí antropogenní reliéf špatné rozptylové podmínky. 3.) Krajiny pahorkatin - výšková členitost 30-150m - nížinné sprašové hlíny černozemě zemědělství (jižní Morava) - s erozně denudačním povrchem (střední Čechy) - úpatní okraje vrchovin, pahorkatin, erozně-akumulační reliéf,zemědělství 4.) Vrchovinné krajiny - výšková členitost 150-300m - retence podzemních vod, pastviny, lesní porost - úpatní vyvinuta říční síť : Novohradské podhůří, Šumava - rozvodné pramenné oblasti : Jihlavská a Žďárské vrchy 5.) Krajiny hornatin - výšková členitost 300-600m - erozní, denudační a svahové procesy, formování říční sítě, lesy př. Děčínské vrchoviny, České středohoří, Hrubý Jeseník, Moravskoslezské Beskydy Ochrana přírody Česká republika má rozmanitý reliéf, na svém území má téměř všechny typy krajin Evropy. U nás jsou zastoupeny hory (pohoří kerného, vrásového i sopečného původu), vápencové oblasti s jeskyněmi, vrchoviny, pahorkatiny, údolí, nížiny, lesy, lesostepi, stepi, rašeliniště, oblasti rybníků a luk Avšak celá naše přírodní sféra je ohrožována stále vzrůstajícím devastačním tlakem. Proto je nutné naši přírodu chránit. Tak vznikají NP, CHKO, mezinárodně významná chráněná území a další instituce, které mají za úkol chránit naši přírodu. Historie Na našem území je dokonce nejstarší evropská přírodní rezervace - vyhlášená v roce 1838 Žofínský prales v Novohradských horách, o několik let později (1858) byla založena rezervace Boubínský prales na Šumavě.

REGIONÁLNÍ GEOGRAFIE ČESKÉ REPUBLIKY 18 1) Kategorie velkoplošných chráněných území Národní parky (NP, počet 4) Šumava, Krkonošský, Podyjí a České Švýcarsko. Jde o rozsáhlá území, která jsou přírodně zcela výjimečná i v mezinárodním měřítku. Vyskytují se v nich jedinečné přírodní ekosystémy, které nejsou zničené či jinak ovlivněné člověkem, Je zde omezena hospodářská činnost, aby byly zachovány veškeré krajinné hodnoty. Chráněné krajinné oblasti (CHKO, 24) - rozsáhlá území s harmonicky utvářenou krajinou, charakteristicky vyvinutým reliéfem, významným podílem přirozených ekosystémů lesních a trvalých travních porostů, s hojným zastoupením dřevin, popřípadě s dochovanými památkami historického osídlení. Beskydy, Bílé Karpaty, Blaník, Blanský les, Broumovsko, Český kras, Český ráj, České středohoří, Jeseníky, Jizerské hory, Kokořínsko, Křivoklátsko, Labské Pískovce, Litovelské Pomoraví, Lužické hory, Moravský kras, Orlické hory, Pálava, Poodří, Slavkovský les, Třeboňsko, Žďárské vrchy, Železné hory 2) Kategorie maloplošných chráněných území Národní přírodní rezervace (NPR, 110) menší plochy původní, málo dotčené přírody, kde jsou vyloučené veškeré zásahy do přírody Přírodní rezervace (PR, 732) Národní přírodní památky (NPP, 101) Přírodní památky (PP, 1178) + ochranná pásma a lesy, parkové lesy, přírodní parky Mezinárodně významná chráněná území - biosférické rezervace (6), které vyhlašuje UNESCO horská Šumava s německým Bayerischer Wald, Třeboňsko, Křivoklátsko, Bílé Karpaty, Krkonoše, oblast Pálavy - mokřadní ekosystémy např. Třeboňské rybníky a rašeliniště, Šumavské slatě, Lednické rybníky Ekologické stavební kameny pro náš společný evropský dům evropská iniciativa, která má za úkol ochránit zbytky přírodní krajiny v pohraničních území, např. Krkonoše, Labské pískovce, Šumava, Pálava Zákonné normy zajišťují ochranu reliéfu, půd, hydrosféry, atmosféry a biosféry na celém území našeho státu + zákonem chráněné jsou i některé druhy rostlin a živočichů (na dodržování těchto zákonů byl roku 1993 zřízen Nejvyšší kontrolní úřad) Tak vznikají chráněné oblasti přirozené akumulace vod, chráněná povodí vodárenských toků a pásma hygienické ochrany zdrojů pitné a minerální vody Státní program péče o životní prostředí byl přijat roku 1991, pomáhá řešit zásadní ekologické problémy (7 hlavních programů, nejdůležitější Péče o složky životního prostředí) Přírodní rizika Česku se vyhýbají katastrofální zemětřesení či sopečná činnost, což souvisí s geologickou stavbou území. Zemětřesení: nejvíce západní Čechy méně východní Čechy, Jesenicko důlní činnost - Ostravsko nenabývají ničivé intenzity Hlavní přírodní rizika: povodně, sucha, silné větry, svahové pochody Povodně Krátké intenzivní lijáky průtrž mračen bleskové povodně v letních měsících, malý plošný rozsah, katastrofální průběh, nelze předpovídat. Trvalé srážky frontálního původu: více hodin až několik dní, větší územní rozsah, lze je předpovídat. Př.: Morava a část Čech v r. 1997, Čechy a jižní Morava v r. 2002. Tání sněhové pokrývky: o velikosti povodně rozhoduje retence schopnost krajiny přijímat srážky katastrofální průběh. Sucho Období bez srážek nebo s minimem srážek, katastrofální ve vegetačním období. Př.: 1992 1994 poškození lesů. V roce 1947. Silné větry Vichřice při výrazném horizontálním gradientu, kdykoliv v průběhu roku. Škody na lesních kulturách, v zastavěných oblastech.

REGIONÁLNÍ GEOGRAFIE ČESKÉ REPUBLIKY 19 Tornádo krátké trvání, působí lokálně, výskyt v teplé půli roku. Svahové pohyby - pohyby zemin a hornin po svahu vlivem gravitace Laviny: sněhové laviny v Krkonoších Sesuvy: pohyby masy hornin po smykové ploše, vyvolávány např. vysokými srážkami, zemětřesením, činností člověka Skalní řícení: náhlý pohyb a pád skalních mas, údolí Labe, Kamenice, Ústí nad Labem, Děčín, Hřensko řícení křídových pískovců. Další přírodní rizika: teplotní extrémy, ledovka, námraza, lesní a jiné požáry. Práce s atlasem 1. Do následující mapky zakreslete následující chráněná území. (Taibr, 2003) a) všechny naše národní parky b) chráněné krajinné oblasti: Křivoklátsko, Železné hory, Litovelské Pomoraví, Blanský les, Pálava a Bílé Karpaty. 2. Doplň do následující mapy správně písmena k následujícím maloplošným chráněným územím:

REGIONÁLNÍ GEOGRAFIE ČESKÉ REPUBLIKY 20 A) Žofínský prales B) Soos C) Radhošť D) Děvín E) Boubínský prales F) Bukovec G) Pravčická brána H) Chýnovská jeskyně I) Revíz J) Prachovské skály 3. Z mapy životního prostředí a z vlastních znalostí urči hlavní zdroj znečištění: Mostecka Pardubicka Ostravska Prahy Ústí nad Labem 4. Které přírodní památky leží v blízkosti (nebo nejblíže) vaší škole: a) národní přírodní památka: b) přírodní památka c) národní přírodní rezervace d) přírodní rezervace e) chráněný strom Jak takovou památku poznáte? Jak zní tajenka následující doplňovačky? (Taibr, 2003) - největší rybník Českobuděj. pánve - jeskyně u Tábora - známý vrch v Praze - hora nad Libercem - hlubinná vyvřelina (Mrákotín) - nejmladší okres ČR - prakontinent Země - nejvyšší vrchol Šumavy (český) - moravská metropole - město s festivalem loutkářů - vrch s pralesem - automobilka v Mladé Boleslavi - největší rybník v ČR - okresní město na Labi - nejdelší řeka ČR - nejhlubší propast ČR - vrchol s rotundou v České tabuli - hornina, ze které jsou skalní města - přehrada na řece Moravici

REGIONÁLNÍ GEOGRAFIE ČESKÉ REPUBLIKY 21 8. SOCIOEKONOMICKÁ GEOGRAFIE ČR Vývoj osídlení a zalidnění ČR Vývoj osídlení našeho území byl komplikovaným procesem, při kterém se vzájemně prolínaly faktory přírodní, ekonomické, sociální a geopolitické. Trvalé osídlení lze na našem území sledovat od paleolitu, tzn. Starší doby kamenné). Svá oppida zde budovali již Keltové, nacházela se zde centra germánských kmenů Markomanů a Kvádů, od 6.století přicházeli Slované. Osídlení však bylo prostorově nesouvislé obyvatelstvo se soustřeďovalo v nižších nadmořských výškách, podél velkých řek, kde nacházeli příznivé podmínky pro život a kudy vedly hlavní dopravní cesty. Od 12.století probíhala kolonizace horských a podhorských oblastí domácím obyvatelstvem, od 13.století se zejména v pohraničních oblastech podíleli kolonisté z Německa. Vzniklo tak dvojjazyčné osídlení. Obr. č 8 Fáze demografické revoluce První fáze demografické revoluce probíhala do 18.století, přes vysokou porodnost byl přirozený přírůstek velmi nízký kvůli četným válkám, periodickým neúrodám a nakažlivým nemocem (cholera, tyfus, mor). Druhá fáze demografické revoluce v 19.století, změny v zemědělství lepší zajištění obživy, zlepšení hygienické situace ve městech pokles úmrtnosti zdvojnásobení počtu obyvatel. Třetí fáze demografické revoluce ve 20.století, postupný pokles porodnosti i úmrtnosti pokles přirozeného přírůstku, který zapříčinily i politické důvody - dvě světové války - dekrety o odsunu německého obyvatelstva z Československa (snížení hustoty zalidnění v pohraničí jihočeské a západočeské pohraničí, oblast Jeseníků) - politická emigrace na Západ v letech 1948 1989 Čtvrtá fáze demografické revoluce od počátku 80.let, nízká natalita i mortalita Průmyslová revoluce (19.století) docházelo k vystěhovalectví z oblastí s nedostatkem surovin pro těžbu, málo industrializovaných a z oblastí s nepříliš vhodnými podmínkami pro zemědělství. Obyvatelstvo se koncentrovalo poblíž území se zásobami černého a hnědého uhlí rostla zde významná průmyslová střediska. Obyvatelstvo (2001) 1.) 2001 10,29 mil. obyvatel 2.) přirozený úbytek obyvatelstva nízká porodnost, úhrnná plodnost jen 1,14 (nejninžší v Evropě) 3.) demografické chování evropský model = nízký počet dětí, pozdější uzavírání sňatků 4.) střední délka života 78 let ženy, 72 let muži 5.) demografické stárnutí obyvatelstva 6.) hustota zalidnění : 130 obyv/km 2, nejmenší hustota (pod 50) jihočeské a západočeské pohraničí, nejvyšší hustota (nad 200) aglomerace Brna, Prahy, Ostravy, severočeské páneve) rozdíly způsobeny : geografickou polohou, přírodními faktory, historickými faktory, socieoekonomickými faktory (urbanizace, industrializace) 7.) změna geopolitické polohy pád komunismu změna odvětvové skladby ekonomiky územní pohyb obyvatelstva 8.) věková struktura : produktivní věk 65%, EAO 45% 9.) vysoká nezaměstnanost : 9 10%, nejvíce Ostravské, Mostecko, Chomutovsko 10.) národnostní skladba : téměř homogenní stát Česká národnost 93,8% (2001) Slovenská národnost 1,8% (2001) Polská národnost 0,5% (2001) Německá národnost 0,4% (2001) Ostatní 3,5% (2001)

REGIONÁLNÍ GEOGRAFIE ČESKÉ REPUBLIKY 22 11.) náboženská struktura Více než 50% věřících Zlínský kraj, přes 40% kraj Vysočina a Jihomoravský Méně než 20% Ústecký a Liberecký kraj - většina je ateistická přes 58% Sídelní struktura ČR 1. agrární předindustriální společnost VENKOVSKÁ SÍDLA 2. 13. 14. století FEUDÁLNÍ MĚSTA (řemesla, obchod) typický rys pro české země HUSTÁ SÍŤ MENŠÍCH MĚST A VESNIČEK centra: Praha, Plzeň, Brno, Olomouc konjunktuta/úpadek: Jihlava, Kutná hora, Jáchymov, Jidnřichův Hradec URBANIZACE přechod k industriální společnosti 1. města se zpracovatelským průmyslem Praha, Brno, Plzeň 2. oblasti těžby uhlí a hutnictví Ostrava, Kladno 3. uzly železničních tratí Pardubice, Přerov sídla bez těchto předpokladů ztrácela význam, př. Opava, Chrudim, Písek po 2. světové válce a) industrializace odliv obyvatel z venkova do měst b) růst měst s těžkým průmyslem př. OSTRAVSKÁ AGLOMERACE Karviná, Orlová, Třinec, nové město : Havířov, zvětšení měst : Most, Teplice, Chomutov c) růst nově industrializovaných měst Vsetín, Valašské Meziříčí d) 50. léta výstavba sídlišť (zděné panelové domy) e) 60. 70. léta slučování obcí s městy SUBURBANIZACE stěhování obyvatel do okolních obcí, priferií (lepší životní prostředí, nižší ceny pozemků) MĚSTO obtížné vymezení pojmu, převažuje historicko právní vymezení Typický rys osídlení J Čech a Českomoravské vrchoviny velký počet malých venkovských sídel ČR má 5 velkoměst, tj. sídla nad 100 tis. Obyvatel Praha, Brno, Ostrava, Plzeň, Olomouc satelitní městečka obytná území za administrativními hranicemi velkých měst Funkce sídel a) Venkovská sídla 1. zemědělská 2. obytná 3. rekreační b) Městská sídla 1. vojenská fce 2. centra výroby a obchodu 3. fce státní správy a samosprávy 4. centra služeb 5. obytná zóna URBANISTICKÉ ZÓNY 1.) historické jádro 16. 18. století (gotické, renesanční a barokní fasády) 2.) městské centrum reprezentativní budovy 3.) obytné zóny panelová sídliště, vilové čtvrti 90. léta změna vzhledu a funkcí měst decentralizace polyfunkční i dominující ráz (lázeňská města) budování nákupních zón Památky zapsané v Seznamu světového a kulturního dědictví UNESCO (k 1.1. 2003) Praha, Holašovice, Český Krumlov, Kutná Hora, Telč, Litomyšl, Žďár nad Sázavou, Brno, Lednicko valtický areál, Kroměříž, Olomouc, Třebíč

REGIONÁLNÍ GEOGRAFIE ČESKÉ REPUBLIKY 23 Práce s atlasem (Taibr, 2003) 1. Z administrativní mapy České republiky určete vyznačené okresy: 2. Do mapy dokreslete následující velká města, která nejsou městy okresními: Turnov, Havířov, Mariánské lázně, Valašské Meziříčí, Poděbrady a Krnov. 3. Doplň písmena k názvům následujících okresních měst:. ř í. b. m S. k. l.. K l.. o. y. h e. s. é. r a. i. t ě.. b o r P. e r. v C. o. u.. v. e s.. í. 4. Opravte chyby v následující tabulce: Okres Rozloha v km 2 Počet obyvatel v tis. Trutnov 1146 145,0 Kladno 1458 149,5 Chrudim 1030 105,8 Jihlava 1179 120,5 Břeclav 1189 125,7 Litoměřice 1402 114,0 Opava 952 182,2 5. Do následující mapy vyznač okresy: a) kde žije nejvíce občanů polské a německé národnosti b) kde žije hodně Rómů c) kde nejvíce obyvatelstvo ubývá

REGIONÁLNÍ GEOGRAFIE ČESKÉ REPUBLIKY 24 Vývoj hospdářství ČR 1. počátek 20. století území ČR řazeno mezi hospodářsky nejrozvinutější území Evropy nejprůmyslovější část bývalého Rakousko-Uherska ( po jeho rozpadu na území Československa 70% průmyslu R-U) výhody : a) poloha území vzhledem k mořím (Hamburg, Terst) b) sousedství průmyslového Sasaka a Pruska c) dostatečné vlastní zdroje černého i hnědého uhlí 2. meziválečné Československo přední průmyslové vyspělé státy světa zemědělství malovýroba dopravní síť vybudována na úrovni doby 3. rok 1948 a) znárodňování průmyslu b) kolektivizace zemědělství c) téměř úplná likvidace soukromého sektoru d) přetrhání styků s tradičními obchodními partnery e) centrální plánování Hospodářství : rozvoj těžkého průmyslu (bez ohledu na ekonomické i územní dopady) závislost na zdrojích surovin masivní těžba narušení proporcí v ekonomice zhoršování ekologické situace objemové ukazatele výroby stoupaly zhoršovalo se postavení Československa ve srovnání s průmyslově vyspělými zeměmi růst výroby růst zaměstnanosti (1948-1989 : vzrůst počtu pracovníků o více než 34%, růst populace jen o 16,5%) silný nárůst zaměstnanosti žen opomíjení poznatků vědeckotechnického rozvoje technické i technologické zaostávání setrvání při orientaci na průmysl paliv a energetiky, hutnictví, těžké strojírenství, chemii, průmysl stavebních hmot 4. listopad 1989 a) návrat hospodářství do podmínek volné konkurence b) transformace hospodářství 1. liberalizace (uvolnění) cen a obchodu 2. konvertibilita (směnitelnost) měny 3. privatizace (převod majetku státu do soukromých rukou Posloupnost vývoje hospodářských sektorů úkoly transformace: I. zvýšení efektivity výroby vyrábět levněji a jen výrobky, pro které je odbyt II. zvýšení kvality výrobků dosáhnout konkurenceschopnosti na světových trzích III. zlepšování ekologických podmínek c) modernizace strojového parku, zavádění nových technologií, změna výrobních programů, likvidace některých podniků primární sektor (zemědělství, lesnictví) sekundární sektor (průmysl, stavebnictví) terciární sektor (služby, školství, zdravotnictví ) kvartérní sektor (věda a výzkum) TRANSFORMACE EKONOMIKY 1.) příliv zahraničního kapitálu (1993-2000 17 mld. USD) 2.) redukce neperspektivních odvětví nárůst nezaměstnanosti 3.) změny v celé struktuře hospodářství podíl průmyslu klesl 4.) sektor služeb převážně v soukromých rukou výstavba obchodních a ubytovacích komplexů 5.) dopravní systém rozšiřování dálniční sítě, modernizace, výstavba železničních koridorů

REGIONÁLNÍ GEOGRAFIE ČESKÉ REPUBLIKY 25 PRŮMYSL Vývoj a rozmístění průmyslu 1.) hlavní průmyslové oblasti v průběhu 19. a první polovině 20. století se vytvořily v sev. polovině státu od linie Aš Plzeň Praha Olomouc Ostrava, plus koncentrace v okolí Brna a Zlína 2.) cílem hospodářské politiky po 1948 bylo i vyrovnání průmyslové výroby v jednotlivých oblastech českých zemích a na Slovensku 3.) největší strukturální změny i rozmístění průmyslu 60. léta 20. století severní a jižní oblast (viz výše) 4.) nejvýznamnější průmyslové oblasti v ČR : a) území podél severní hranice Čech: od Sokolova přes Ústí nad Labem a Liberec k Náchodu uhelná těžba, elektrárenství a chemie (západ) strojírenství, textilní a gumárenský průmysl (východ) b) Plzeň a okolí, pražská aglomerace, Hradec Králové - Pardubice c) Morava: Ostravsko, Olomouc a okolí, Brno a okolí, Zlín a okolí 5.) ekonomická kritéria přežití odvětví, roste váha zpracovatelských odvětví 6.) vznik průmyslových zón v zázemí měst výstavba inženýrských sítí 7.) výstavba závodů na zelené louce 8.) podíl zahraničních investic do průmyslových odvětví: (1993-2002) 1. automobilový průmysl (48%) 2. elektronický a elektrotechnický průmysl (21%) podíl zemí na investicích do našeho průmyslu : (1993-2002) 1. Německo (24%) př. Volkswagen Škoda Auto 2. Japonsko (22%) př. Toyota Motor Corporation 3. Benelux (13%) př. Royal Dutch Sheel Průmyslová odvětví 1. Těžební průmysl a) objem průmyslové výroby i zaměstnanosti klesá b) těžba energetických surovin černé uhlí (Ostravsko-karvinská oblast, Kladno), hnědé uhlí (Sokolovská pánev) c) Státní útlumový program uhelné doly, dobývání kovů, těžba uranu (Diamo stráž pod Ralskem) d) v menší míře ropa a zemní plyn Moravské naftové doly e) těžba stavebních surovin př. Štěrkovny a pískovny Olomouc 2. Energetický průmysl a) pevná paliva (asi 54%), roste význam ropy a zemního plynu (asi 20%) b) elektrárny - ČEZ 1. tepelné elektrárny (78%): Dětmarovice, Chvaletice, Mělník, Počerady, Prunéřov, Tušimice 2. jaderné elektrárny (20%): Dukovany, Temelín 3. vodní elektrárny (3%) : Dalešice, Dlouhé Stráně, Hněvkovice, Kamýk, Lipno, Mohelno, Orlík, Slapy, Štěchovice 4. větrné elektrárny : Mravenečník 5. sluneční elektrárny : Dukovany 3. Strojírenský, elektrotechnický, elektronický průmysl a dopravní strojírenství a) 90% průmyslové výroby b) Škoda Mladá Boleslav, LIAZ Jablonec, Vysoké Mýto výroba autobusů, STUDÉNKA železniční vagóny, trolejbusy OSTROV NAD OHŘÍ c) PHILIPS, Olympus, ETA Hlinsko (domácí elektrospotřebiče), MATSUSHITA TCE Plzeň (televizory Panasonic japonský kapitál), Tesla Sezam Rožnov pod Radhoštěm (čipy, tranzistory americký kapitál), Siemens AT Ftrenštát pod Radhoštěm (automobilová technika a elektromotory německý kapitál 4. Hutnictví železa a neželezných kovů a) výrazný pokles objemu výroby b) dovoz rud (Ukrajina, Rusko) c) Ostrava-Vítkovice, Ostrava-Kunčice (Nová Huť), Třinecké železárny d) Poldi Kladno ukázka porevoluční transformace (neúspěšné)

REGIONÁLNÍ GEOGRAFIE ČESKÉ REPUBLIKY 26 5. Chemický průmysl a) PETROCHEMIE Kralupy nad Vltavou, Kolín (KORAMO), Pardubice (PARAMO), Ostrava (OSTRAMO) b) GUMÁRENSKÝ PRŮMYSL Otrokovice, Břeclav c) FARMACEUTICKÝ PRŮMYSL Galena Opava, Léčiva Praha d) podniky: UNIPETROL (rafinérsko-petrochemický komplex, př. Paramo, Benzina, Spolana), CHEMAPOL GROUP (petrochemie, plasty, léčiva), SPOLCHEMIE Ústí nad Labem (pryskyřice, louhy, barvy, laky) oblasti : severní Čechy (Litvínov, Ústí nad Labem, Lovosice) střední Čechy (Kralupy nad Vltavou, Neratovice, Rakovník) okolí Pardubic a severní Morava ( Valašské Meziříčí, Ostrava, Opava) 6. Textilní, oděvní, kožedělný průmysl a) těžiště severní a severovýchodní Čechy, severní Morava b) BAVLNÁŘSTVÍ Náchod, Ústí nad Orlicí, J.H., Dvůr králové nad Labem, VLNAŘSTVÍ Liberec a Brno, LNÁŘSTVÍÍ Trutnov a Šumperk, PLETAŘSKÝ PRŮM. Písek, Jihlava, KONFEKČNÍ PRŮMYSL Prostějov, Praha (soustředění do větších měst) c) kožedělná výroba : Zlín, Zruč nad Sázavou 7. Průmysl skla, porcelánu, keramiky a) vysoce kvalifikovaní pracovníci a vlastní surovinová základna b) osvětlovací sklo, užitkové sodnodraselné sklo, olovnatý křišťál, oblast: S a SZ Čech c) sklářství Teplice, Karlovy Vary, Nový Bor, Sázava, Kyjov d) keramika Horní Bříza, Rakovník, Chlumčany e) porcelán Karlovy Vary, Stará Role, Duchcov, Louny 8. Dřevozpracující a nábytkářský průmysl, papírenský průmysl a) dřevozpracující průmysl jižní Čechy, severní Morava b) nábytkářský průmysl jižní Čechy a jižní Morava : Soběslav, Bučovice, Rousínov, Bystřice pod Hostýnem, Koryčany c) výroba tušek České Budějovice, hudební nástroje Hradec Králové (piána), Kraslice, Trutnov, Krnov (varhany), Luby u Chebu (strunné nástroje) d) papírny: Větřní, Paskov, Hostinné, Štětí (SEPAP), Velké Losiny (ruční výroba papíru) 9. Potravinářský průmysl a) soustředění v zemědělských oblastech b) mlékárenství, konzervárenství, masný průmysl, cukrovarnictví, pivovarnictví, vinařské závody.. 10. Průmysl stavebních hmot a) cihlářská produkce zahraniční kapitál : Hranice, Chrudim, České Budějovice b) cementárny a vápenky Prachovice, Hranice, Beroun -- účast zahraničního kapitálu c) specializace: Pardubice (panely), Uherský Ostroh (železniční pražce), Chlumčany (keramické obklady), Hrušovany u Brna (pórobeton) Práce s atlasem 1. Jaké suroviny jsou a případně se i těží v následujících oblastech: a) Kladensko b) Horní Bříza u Plzně c) Sokolovsko d) Břeclavsko e) Hranice na Mor. f) Šumpersko g) Karlovarsko h) Berounsko 2. Které z elektráren jsou tepelné: Chvaletice, Lipno, Dukovany, Tušimice, Mělník, Orlík, Opatovice u Hradce Králové, Dětmarovice na Ostravsku. 3. Uveď příklad podniku, který vyrábí následující výrobky: a) nákladní automobily b) jízdní kola c) domácí spotřebiče d) pneumatiky e) oděvy f) nábytek g) hudební nástroje h) obuv i) pivo j) cukrovinky

REGIONÁLNÍ GEOGRAFIE ČESKÉ REPUBLIKY 27 PŮDNÍ FOND Struktura půdního fondu výsledek působení přírody a společnosti přetváření krajiny 1. zemědělský půdní fond více jak 50% 2. lesní půdy 1/3 3. ostatní kategorie zastavěné plochy, těžební a výrobní plochy, komunikace Zemědělský půdní fond 54% rozlohy ČR a) orná půda 72% (moravské úvaly, Polabí, Poohří) b) trvale travní porosty (louky a pastviny) 22% krmení pro dobytek (louky), pasení dobytku pastviny c) ostatní zemědělská půda 6% chmelnice : Žatecko, Rakovnicko, Haná (Tršice), vinice : Břeclavsko, Znojemsko, Hodonínsko, Mělnicko, ovocné sady : Litoměřicko ( Zahrada Čech ), Kolínsko, Dolnomoravský úval; část půdy leží ladem Změny v půdním fondu rozvoj urbanizace, dopravní infrastruktury a průmyslových aktivit snížení v průběhu 19. a 20. století rozlohy zemědělské a orné půdy po roce 1990 se mění vnitřní struktura ZPF pokles rozlohy orné půdy, zvyšování rozlohy travních porostů značné regionální rozdíly (podhorské a horské oblasti zemědělství je ztrátové, může poškozovat ekologické hodnoty, eroze podpora extenzivního způsobu hospodaření, tj. pastevectví) mnohde v horských a podhorských oblastech dochází k zalesňování Podmínky pro zemědělství 1.) charakter reliéfu (svažitost, nadmořská výška) 2.) půdní předpoklady 3.) klimatické charakteristiky oblastí nejvhodnější podmínky v ČR : moravské úvaly, Polabí, dolní Poohří špatné předpoklady v ČR : horské, vrchovinné, pahorkatinné oblasti TRANSFORMACE ZEMĚDĚLSTVÍ Cíle zemědělství před rokem 1990 a) co největší objem produkce b) kolektivizace a slušování družstev JZD c) zabezpečení soběstačnosti ve všech produktech mírného pásu d) pěstování plodin v oblastech zemědělsky nevhodných (podhorské a horské oblasti) e) nadměrné rozšíření zemědělství a nevhodné plodiny negativní vliv na životní prostředí f) zhoršené podmínky výroba nerentabilní kompenzace hnojením zatížení přírodního prostřední g) koncem 80. let 20.století přebytkové zemědělství Transformace zemědělství po roce 1990 1.) změna prostorového rozmístění extenzifikace, tj, útlum v oblastech zhoršených podmínek 2.) změna ve struktuře půdního fondu pokles rozlohy orné půdy, nárůst rozlohy trvalých travnatých porostů 3.) pokles počtu EAO zaměstnaných v zemědělství zrušení přidružených výrob (stavební firmy, opravny zemědělských strojů 4.) změny vlastnických poměrů RESTITUCE soukromí zemědělci, družstva vlastníků půdy, obchodní společnosti, zvýšení počtu farem a snížení jejich rozlohy 5.) pokles užívání umělých hnojiv 6.) vznik nových forem zemědělského hospodaření ekozemědělství, agroturistika 7.) změna systému dotací do zemědělství není podpora zvyšování objemu produkce, dotace mimoprodukčních funkcí zemědělství, př. zatravňování ZEMĚDĚLSKÁ VÝROBA Po roce 1990 roste význam rostlinné výroby v důsledku poklesu spotřeby hovězího masa, mléka a mléčných výrobků.

REGIONÁLNÍ GEOGRAFIE ČESKÉ REPUBLIKY 28 Rostlinná výroba 1. obiloviny a) pšenice 50% moravské úvaly, středočeské Polabí b) ječmen 1/3 pahorkatiny a hornatiny, sladovnický ječmen (Haná) c) kukuřice jižní Morava, Polabí d) žito a oves pahorkatiny a hornatiny 2. brambory Českomoravská vrchovina (škrobárny, lihovary) 3. cukrová řepa nížiny 4. řepka v 90.letech 20. století výroba bionafty 5. zelenina úrodné nížiny (jižní Morava) 6. ovoce Litoměřicko, Kolínsko, Dolnomoravský úval 7. vinná réva Břeclavsko, Znojemsko, Hodonínsko, Mělnicko Živočišná výroba 1. chov skotu snížení stavu, východní Čechy, Českomoravská vrchovina 2. chov prasat zázemí spotřebních center, velkovýkrmny, vyšší spotřeba než hovězího masa 3. chov drůbeže místa spotřeby 4. chov ovcí drobní chovatelé, př. Beskydy 5. rybářství rybníkářské oblasti 6. včelařství Nové formy hospodaření Ekologické zemědělství hospodaření šetrné k přírodě bioprodukty (dražší) Agroturistika spojení zemědělského hospodaření s cestovním ruchem v oblastech s atraktivní přírodou Zemědělské výrobní oblasti 1. Kukuřičná oblast nejteplejší nížiny, pěstování nejnáročnějších plodin (kukuřice na zrno, pšenice, zelenina), př. Dolnomoravský a Dyjskosvratecký úval 2. Řepařská oblast pěstování obilovin a cukrové řepy, př. Polabí, Hornomoravský úval 3. Bramborářská oblast pěstování brambor, žita, pícnin a pastviny, př. nejrozsáhlejší oblast pahorkatiny a vrchoviny 4. Horská výrobní oblast malý podíl orné půdy a větší rozsah luk, polí a lesních ploch, př. oblasti hraničních pohoří Po vstupu do EU dotace je 35% negativní vliv na konkurenceschopnost Práce s atlasem 1. Zakreslete do mapy vybrané zemědělské oblasti. A) bramborářská oblast B) vinařská oblast C) pšeničná oblast D) ovocnářská oblast E) oblast produkce sladovnického ječmene F) chmelařská oblast

REGIONÁLNÍ GEOGRAFIE ČESKÉ REPUBLIKY 29 2. V následující mapě jsou vyznačeno pět typických oblastí chovu hospodářského zvířectva a ryb v České republice. Označ jednotlivé oblasti podle jednotlivých chovů: Nápověda: oblasti na mapě představují tyto regiony (nejsou v žádném pořadí): Beskydy, Hodonínsko, východní Čechy, jižní Čechy a oblast kolem Prahy. DOPRAVA A SPOJE Silniční doprava Železniční doprava Vodní doprava Letecká doprava 1.) 90. léta 20. století rozmach individuální automobilové dopravy 2.) přeprava na kratší, střední i delší vzdálenosti 3.) rozvoj kamionové dopravy 4.) dopravní síť je hustá, ale zastaralá nedostatek moderních kapacitních komunikací (dálnic) 5.) nedostatek obchvatů, průtahů brzda rozvoje regionů (Ústecko, Ostravsko, Pardubicko), nekvalitní povrch 6.) dálnice D1 1.) rovnoměrné rozmístění, hustší v severní polovině Čech, hustota 12 km na 100 km 2 2.) modernizace elektrifikace, stavba koridorů zkvalitnění 3.) vznik jako spojka hnědouhelného a černouhelného revíru s pokračováním na Slovensko 4.) Cheb Plzeň Praha Brno Bratislava 5.) časová nespolehlivost, pomalost zastaralost tratí 6.) modernizace koridorů 1. koridor z Německa Praha Česká Třebová Brno Břeclav (SR, Rakousko) 2. koridor Petrovice Přerov (Česká Třebová, Břeclav) spojka Polsko, Rakousko 3. koridor Cheb Plzeň Praha Česká Třebová Přerov Petrovice 4. koridor Děčín Praha České Budějovice Rakousko 7.) rušení některých periferních železničních tahů 8.) širokorozchodné (1438 mm) a úzkorozchodné (Jindřichův Hradec) tratě 1.) mezinárodní přeprava surovin 2.) Labe splavné od Chvaletic, Vltava od Prahy 1.) Praha Ruzyně, Ostrava Mošnov, Brno

REGIONÁLNÍ GEOGRAFIE ČESKÉ REPUBLIKY 30 Potrubní doprava 1.) v historii dodávka ropy z Ruska 2.) nověji ropovod Ingolstadt z Německa do Litvínova (odstranění závislosti) V 90. letech 20. století se snížil objem přepravy Transformace privatizace dílčích částí SPOJE internet, mobilní a satelitní komunikace pokles významu pošty Práce s atlasem 1. Připište k liniím označení našich nejdůležitějších silnic, dálnic a přechodů. OBSLUŽNÁ SFÉRA Maloobchod, peněžnictví, zdravotní a sociální péče, stravovací a ubytovací zařízení, administrativa státní správy i samosprávy, kultura, tělovýchova, sport, rekreace, věda a školství kvartérní sektor 1.) rozvoj až po r. 1990, vzestup z 40% na 55% podílu na HDP (2000) 2.) privatizace a rozvoj soukromého podnikání 3.) tržní prostředí kvalita, stabilizace cen 4.) v první fází snížení nezaměstnanosti (vzniklé uvolněním z výrobní sféry) 5.) vznik nových služeb, př. bezpečnostní, poradenské 6.) čím větší středisko, tím větší spektrum služeb 7.) rozmístění : Praha krajská města bývalá okresní města obce s rozšířenou působností 8.) umístění : uvnitř sídel, okraje sídel (supermarkety, hypermarkety, shopping-centra, nákupní zóny), výpadové silnice (Olympia, Ikea) 9.) úbytek malých a středních obchodníků v důsledku nemožnosti konkurence Věda v minulosti zanedbávána, izolace způsobila zaostání za světovým vývojem Akademie věd (60 ústavů), Brno, České Budějovice, Ostrava, přesunutí části vědy na VŠ nedostatek financí Školství rozvoj VŠ nejen v krajských městech (Jihlava, Opava), rozšíření detašovaných pracovišť nedostatek finančních prostředků

REGIONÁLNÍ GEOGRAFIE ČESKÉ REPUBLIKY 31 CESTOVNÍ RUCH A REKREACE Předpoklady CR 1.) přírodní předpoklady 2.) kulturněhistorické předpoklady muzea, galerie, památky UNESCO Praha MPZ, Hradčany, Holašovice selské baroko Český Krumlov - MPZ Kutná hora chrám sv. Barbory Telč Třebíč Litomyšl Žďár nad Sázavou kostel Jana Nepomuckého na Zelené hoře Brno vila Tugendhat Lednicko-valtický areál barokní zámecký komplex Olomouc - kašny Kroměříž arcibiskupský zámek a zahrady 3.) realizační předpoklady hustá, dobře rozmístěná a kvalitní siť rekreačních zařízení aktivní cestovní ruch příjezdy zahraničních turistů, přinášejících do země devizové prostředky (nejvíce Německo) pasivní cestovní ruch výjezdy našich občanů do zahraniční (západní a jižní Evropa) domácí cestovní ruch a rekreace, tzv. druhé bydlení chalupaření Oblasti soustředěného cestovního ruchu Krkonoše, Šumava, Jeseníky, Beskydy Západočeské lázeňská oblast (lázeňský trojúhelník) Lázeňství a) onemocnění oběhového ústrojí, cévní a srdeční choroby Františkovy Lázně, Poděbrady, Libverda, Teplice nad Bečvou b) pohybové ústrojí Klimkovice, Karviná Darkov, Hodonín, Jáchymov, Třeboň, Františkovy Lázně, Bohdaneč, Velichovky c) dýchací ústrojí Jeseník, Karlova Studánka, Mariánské Lázně d) trávící ústrojí Mariánská Lázně, Františkova i Mariánské Lázně, Luhačovice e) gynekologické nemoci Františkovy Lázně, Klímkovice Mapka pro zakreslení destinací cestovního ruchu

REGIONÁLNÍ GEOGRAFIE ČESKÉ REPUBLIKY 32 V N Ě J Š Í V Z T A H Y ČR Zahraniční obchod bilance zahraničního obchodu rozdíl mezi hodnotou dovozu a vývozu; v současné době schodek struktura zahraničního obchodu DOVOZ : 1. stroje a dopravní zařízení 2. tržní výrobky tříděné dle druhu materiálu (textil, cement) 3. suroviny, paliva VÝVOZ : 1. stroje a dopravní zařízení 2. tržní výrobky tříděné dle druhu materiálu 3. různé průmyslové výrobky 90. léta 20. století stoupl vývoz surovin (kamenivo, nezpracované dřevo) zvýhodnění okamžité platební bilance x výhodnější je vývoz výrobků zhodnocených lidskou prací Destinace vývozu se změnila po roce 1989 (RVHP) neschopnost platby; nyní : vyspělé země s tržní ekonomikou zejména Německo, dále pak země bývalé RVHP zejména Slovensko, rozvojové země s tržní ekonomikou. Dovoz je téměř totožný. Vývoj mezi léty 1993 1995 2000 (viz učebnice). Členství ČR v mezinárodních organizací OECD Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj NATO (1999) vojensko politická organizace spolehlivé bezpečnostní garance, účast na bezpečnostních akcí OSN (1993) mírové mise, hospodářská, zdravotní, kulturní kooperace UNESCO, UNICEF EU (2004) posílení hospodářské a politické stability MMF Mezinárodní měnový fond CEFTA regionální integrace Světová banka Diplomatické styky ambasáda, konzulát, honorární konzulát, chargé d affaires, diplomatická nóta ČR a Evropská unie 1993 podepsána Evropská dohoda rámec pro postupnou integraci ČR do EU statut kandidátské země grantová pomoc na podporu nutných reforem v oblasti : 1. práva a samosprávy 2. životního prostředí 3. podpora regionálního rozvoje 4. obnovy venkova možnost využití vzdělávacích programů, př. Sokrates, Leonardo, Mládež regionální politika EU (program PHARE) rozvoj příhraničních regionů vznik EUROREGIONŮ Euroregiony nadnárodní typ sdružení obcí a měst s cílem podpory a realizace všech smluvních projektů mezi smluvními stranami odstranění nerovností na obou stranách hranice, postupné vyrovnání jejich ekonomické a sociální úrovně 1. Elbe/Labe Ústí nad Labem, Litoměřice, Děčín, Teplice Německo 2. Krušnohoří Most, Chomutov, Louny, Teplice Německo 3. Egrensis Karlovy Vary, Cheb, Sokolov, Tachov Německo 4. Šumava Domažlice, Klatovy, Prachatice, Český Krumlov Německo, Rakousko 5. Silva Nortica České Budějovice, Jindřichův Hradec, Jihlava Rakousko 6. Pomoraví Znojmo, Břeclav, Hodonín, Brno město i venkov Rakousko, Slovensko 7. Nisa Liberec, Jablonec nad Nisou, Semily, Děčín Německo, Polsko 8. Glacensis Rychnov n. K., Ústí nad Orlicí, Hradec Králové Polsko 9. Praděd Bruntál, Jeseník, Vrbno pod Pradědem Polsko 10. Silesia Opava, Bruntál, Nový Jičín Polsko 11. Těšínské Slezsko Karviná, Frýdek Místek Polsko 12. Beskydy Frýdek Místek, Karviná Polsko, Slovensko 13. Bílé Karpaty Kroměříž, Vsetín, Zlín, Uherské Hradiště Slovensko

REGIONÁLNÍ GEOGRAFIE ČESKÉ REPUBLIKY 33 1996 přihláška ČR ke členství v EU Podmínky: 1. úroveň demokracie a právního státu 2. fungující tržní ekonomiku 3. schopnost vyrovnat se s konkurenčním tlakem na evropském trhu 4. souhlasit s cíli EU v oblasti politické, hospodářské a měnové 1998 2002 vyjednávání o vstupu proces formulování podmínek, za kterých kandidátská země vstupuje do EU, přijímá, aplikuje a prosazuje soubor požadavků EU výjimky v odkladu plnění požadovaných kritérií až po přijetí EU oddálila platnost některých práv nových členů, př. volný pohyb pracovních sil VÝHODY členství: 1) člen stabilního společenství s rozhodovacím podílem na chodu EU 2) posílení hospodářské a politické stability 3) přímý vstup na evropský trh a větší zapojení do globální ekonomiky NEVÝHODY členství: 1) částečné omezení politické i ekonomické suverenity 2) zákonodárství EU bude nadřazeno českému právnímu státu 3) zvýšení konkurence, konec platnosti ochranných cel a dovozních kvót 4) dočasné omezení podnikání v některých druzích služeb v ostatních státech 5) vyrovnání cenové hladiny růst cen R E G I O N Y Č R regionalizace členění území na oblasti regiony pro účely vědecké, správní, Veřejná správa státní správa a samospráva Státní správa většina veřejné správy prováděná územními státními úřady (vláda, ministerstva, Český statistický úřad, Český úřad zeměměřičský a katastrální, Státní úřad pro jadernou bezpečnost, ) Samospráva provádění volenými orgány (obecní zastupitelstvo, obecní rada, starosta, obecní úřad magistrát) ZÚSC základní územně správní celky obec základní územně samosprávní společenství občanů, tvoří územní celek vymezený hranicí obce VÚSC vyšší územně správní celky kraje (1.1. 2000) Praha, Středočeský, Jihočeský, Plzeňský, Karlovarský, Ústecký, Liberecký, Královéhradecký, Pardubický, Vysočina, Jihomoravský, Olomoucký, Zlínský, Moravskoslezský 1.) ČR se skládá se 3 historických zemí : Čechy, Morava, Slezsko pro dnešní administrativní uspořádání nevhodné 2.) menší územní jednotkou jsou okresy, 2003 zrušeny okresní úřady, okresy jako územní jednotky příslušný zákon nezrušil 3.) pravomoci okresních úřadů obce s rozšířenou působností (205) Nomenklaturní statistické jednotky EU NUTS I celé území menších států, př. ČR nebo velké části rozlehlých států NUTS II jednotky, které počtem překračují nejméně 1 milion obyvatel zřízeno pro přijímání finančních prostředků z tzv. strukturálních fondů EU tak, aby HDP nedosahovalo 75% průměru na 1 obyv. celé Unie NUTS III kraje NUTS IV okresy NUTS V obce 1. SEVEROZÁPAD Karlovarský a Ústecký kraj 2. JIHOZÁPAD Plzeňská a Jihočeský kraj 3. STŘEDNÍ ČECHY Středočeský kraj 4. PRAHA Praha 5. SEVEROVÝCHOD Liberecký, Královehradecký a Pardubický kraj 6. JIHOVÝCHOD Vysočina a Jihomoravský kraj 7. STŘEDNÍ MORAVA Olomoucký a Zlínský kraj 8. MORAVSKOSLEZSKO Moravskoslezský kraj 4.) statutární město města mající právo se rozdělit na městské obvody spravované malými radnicemi s možností vykonávat vnitřní samosprávu, mají magistrát a primátora; všechna krajská města + Kladno, Most, Opava, Havířov; uplatňují jen Praha, Brno, Ostrava, Plzeň, Ústí nad Labem, Pardubice

REGIONÁLNÍ GEOGRAFIE ČESKÉ REPUBLIKY 34 PŘÍLOHY 1. Vývoj bioty v holocénu preboreál 8300 7700 př.n.l. - vznikají primitivní neuzavřené vegetační stupně - většinu území zabírá parková březovo-borová tajga - nížiny mají stepní vegetaci s borovicí na okrajích boreál 7700 6000 př.n.l. oteplení léta suchá; kontinentální ráz podnebí (průměrné teploty o 2 ºC vyšší než dnes) - v nížinách, zejména na sprašových pokryvech, se vyvíjí stepní geobiocenózy - dřeviny, zejména borovice lesní, bříza a kleč v České vysočině a modřín a limba v Karpatech, posouvají hranice svého vertikálního rozšíření do členitých vrchovin a hornatin - vznikají rozsáhlé světlé borové porosty s podrostem lísky - začíná se tvořit výšková stupňovitost bioty atlantik 6000 4000 př.n.l. značné zvýšení relativní vlhkosti vzduchu, průměrné srážky o 60-70% vyšší než současné a průměrná roční teplota o 3 ºC vyšší než dnes (tzv. postglaciální klimatické optimum) - horní hranice lesa byla o 300-400 m výše - největší plochy: geobiocenózy smíšeného listnatého opadavého lesa (jilmy, lípy, javory) - borovice vytváří reliktní ostrovy a enklávy - postup lesa v nížinách a nížinných pahorkatinách byl kolem roku 4500 př.n.l. postupně zastaven šířením zemědělství - výšková stupňovitost bioty: nížiny: kulturní step se zemědělstvím pahorkatiny-ploché hornatiny: smíšené doubravy členité hornatiny: smrkový vegetační stupeň, klečový (v Karpatech: modřín a limba) epiatlantik 4000 1250 př.n.l. časté střídání vlhkých a suchých období, léta v průměru o 1 2 ºC teplejší než současná) - horní hranice lesa je stále o 200 300 m výše než dnes, ale začíná se postupně snižovat. V nížinách a nížinných pahorkatinách se rozšiřuje kulturní step subboreál 1250 750 př.n.l. suché období, v průměru o 1 2 ºC vyšší teplota než současná) - v hornatinách se šíří bukovo-jedlové porosty - v nížinách a nížinných pahorkatinách habrové a bukové doubravy - na odlesněných plochách se šíří xerotermní květena a zvířena - dochází k rozvoji stepního bezlesí - ustaluje se dnešní výšková stupňovitost bioty, ale stupně jsou posunuty do vyšších nadmořských výšek subatlantik 750 př.n.l.-600 n.l. více oceánické podnibí než dnes - v západní platformní části se zmenšují lesostepní a stepní plochy - v údolních nivách dochází v důsledku zvýšeného odlesňování na svazích k usazování povodňových hlín a k zabahňování subrecent Od 600 n.l. - vývoj souborů organismů je určován zintenzivňováním činnosti lidské společnosti, tento vliv se projevuje mýcením lesů a rozšiřováním plochy zemědělské půdy - extenzivní těžba si vynutila umělou obnovu a zakládání lesů

REGIONÁLNÍ GEOGRAFIE ČESKÉ REPUBLIKY 35 2. Regionalizace krajů

REGIONÁLNÍ GEOGRAFIE ČESKÉ REPUBLIKY 36 3. Životní prostředí oblastí ČR Severní Čechy Geografické faktory: Pánevní poloha (Severočeská p.), Krušné hory Ložiska hnědého uhlí ( energetika + chemický průmysl) Mostecká pánev Litvínov, Jirkov po Kadaň Ekonomické faktory: Průmysl sur. základna Preference energetické výroby, chemického průmyslu, těžby surovin před potřebami životního prostředí Společenské faktory: Stagnující průmysl, nedostatek financí na nápravu škod Problémy: kvalitní ovzduší kvalita vod narušení horninového prostředí poškození biotopů Škodliviny: SO 2, prašný aerosol, NO x, fotochemický smog. Největší hodnoty škodlivin v zimě při stabilním zvrstvení atmosféry Nejvíce postižená města: Most, Teplice, Chomutov, Ústí nad Labem, Děčín Znečištěné vody nejvíce znečištěné toky ČR: Bílina, Labe Chemický průmysl: Spolchemie Ústí nad Labem, Lovochemie Lovosice Sepap Štětí Povrchová těžba devastace rekultivace Porosty Krušných hor kalamita 1995/96 -odumření obnovených porostů (chlad + znečištěné ovzduší) Střední Čechy Geografické faktory: Inverzní poloha postižených oblastí - Lokalizace průmyslu je dána charakterem nerostných surovin - Některé lokality tvoří rekreační zázemí Prahy - Nevyhovující silniční síť Ekonomické faktory: Tepelné elektrárny Mělník I., II., III. Chemická výroba v Kralupech n. Vltavou - kaučuk Kralupy, rafinerie (ropovod Ingolstadt Kralupy; 1996), Laky Kralupy, Spolana Neratovice, Poldi Kladno (50 000 tun popílku v r. 1990 + 16 000 tun SO 2, 1997 omezení výroby, - Kovohutě Mníšek pod Brdy úlety sloučenin kovů - Lihovar Kolín (4. zneč. Labe) Společenské faktory: Nedostatečná kapacita čističek odpadních vod, řada měst žádnou nemá, průmyslové závody vypouští odpady přímo do toků - Pitná voda pro Prahu Želivská nádrž (v okolí intenzivní zemědělství, hnojiva + eroze půdy) - Nebezpečné skládky odpadů (Spolana, Akuma Ml. Boleslav) Praha - Jeden z nejvíce poškozených regionů Geografické faktory: Pražská kotlina, - průmysl a jeho charakter - vysoká hustota zalidnění 2444 ob./km 2 - historicky dána silniční síť Společenské faktory: Satelitní sídliště, lokální topeniště - olovnatý benzín olovo v půdě - nízká kvalita vod (prací prášky v domácnostech s tenzidy a detergenty) - růst dopravy... NO x fotochemický smog (NO x, uhlovodíky, ozon ) - prašné aerosoly - hluk (50 % obyv. Prahyje vystaveno hluky s intenzitou nad 80-85 DB ve dne - nedostatečné čištění vod, mikrobiální znečištění, dusitany, fekální bakterie - produkce odpadů v Praze 266kg / na obyv. denně! - městský člověk stráví 90-98% času v budovách a dopravních prostředcích kvalita obytného prostředí je důležitá Západní Čechy Z hlediska ŽP různorodý region oblasti s kvalitním ŽP + oblasti s poškozeným ŽP (Sokolovsko, Chebsko, Plzeňsko, Karlovarsko, Jáchymov) Geografické faktory: různorodý reliéf: pánve, - ložiska nerost. surovin + nešetrná těžba - průmysl - silniční spojení se SRN

REGIONÁLNÍ GEOGRAFIE ČESKÉ REPUBLIKY 37 ZNEČIŠŤOVATELÉ: Elektrárna Tisová Paroplynový kombinát Vřesová Škoda Plzeň těžké strojírenství S přidruž. těž. provozy Východní Čechy ZNEČIŠŤOVATELÉ: Poškození lesů v Krkonoších, Orl. Hory Znečištění vod malá kapacita čistíren odp. vod Tepelné elektrárny Chvaletice Opatovice + dálkový přenos z Polska chemický průmysl Pardubic (Paramo) Synthesia Semtín Fotochema Hradec Králové Jižní Morava Výrazněji narušené ŽP mají sídelní aglomerace (Brno, Zlín, Napajedla, Otrokovice) + oblasti s intenzivním zemědělstvím BRNO Geografické faktory: Styk dvou základních geol. jednotek Českého masivu + západních Karpat - Brněnská vrchovina - Velká horizontální a vertikální členitost - Údolní oblasti... inverze Znečištění ovzduší: Průmyslové závody před hosp. útlumem: Královopolská strojírna, 1. Brněnská strojírna, Zetor Brno, Lachema Brno, Maloměřická cementárna, cementárny a vápenky Mokrá, Energ. závody Brno-Komárov, Spalovna odpadů TOS Kuřim Velké výtopny Rybářská ul., Brno sever, Za Lužánkami Dnes výrazný pokles výroby, uzavření provozů, částečně ekologizace výroby nejv. znečišťovately výtopny Některé lokality prašné aerosoly, NO x z dopravy (1991-1996, počet automobilů + 37,3%, asi 326 aut/1000 ob.) Znečištění vod Nízká kvalita, řeky Svratka, Svitava, málo vodné + vysoká antrop. zátěž - Nedostatečné čištění - Špatný stav kanalizačního systému - Přehrada usazování nerostných látek na dně - Ponávka kanalizace, Lachema - Výluky skládek Severní Morava - kvalita ŽP klesla od 50. let 20. století do 90. let - obtížně likvidovatelné škody - pokračování těžby surovin, hutnické, chemické výroby - 100% území Ostravska vysoká až kritická zátěž Geografické faktory: - Ostravská pánev (součást slezské nížiny, nízké Beskydy, Oderské vrchy, Moravskoslezské Beskydy - orámování, Moravská brána) - Ložiska č. uhlí - Koncentrace těžebního, hutního, metalurg. průmyslu Společenské faktory: - Nedostatek investic na likvidaci zátěží ŽP - Satelitní města Havířov Znečišťovatelé: Nová huť v Ostravě, elektrárna Třebovice, Dětmarovice, Vysoké pece, Koksovny Vítkovice, Železárny a drátovny Bohumín, Chemopetrol Ostrava V Ostravě kvalitní monitoring imisí - nepříznivá rozp. podmínky 120 dní - v ovzduší pevné látky (popílek, aerosol, saze) SO 2 Sluneční svit zeslaben o 40% Prašné znečištění Ostravy 3 x vyšší koncentrace Opavy 2 x Voda nejnižší kvalita Ostravice, Odra (vypouštění tepelných odpadů z mokrých provozů, změna fyz. vlastností) Za znečištění Odry finanční náhrady Polsku

REGIONÁLNÍ GEOGRAFIE ČESKÉ REPUBLIKY 38 ropné havárie Hydrotechnické úpravy splavnění Odry do Bohumína Poškození reliéfu, půdy těžbou č. uhlí poklesy povrchu nad vytěženými slojemi (115 km 2 ) Haldy Hlušiny (75 hald o objemu 70 mil. m 3 ) Možnost samovznícení Odhad zásob č. uhlí max. 30 let Stále z hlubších oblastí dražší až 1000 Kč/tuna Ohrožení lesních porostů v Beskydech, hrubém Jeseníku, Kralickém Sněžníku, Rychlebských horách Hluk z provozů - Den 65 DB limity - Noc 55 DB 30 % populace vystaveno většímu hluku 80% obyvatel Ostravska žije v silně narušeném prostředí, střední délka života je nižší, je způsobena i dlouhodobou prací v dolech a hutních provozech Jižní Čechy Dobré životní prostředí Snížení Větřní Voda Jipap Větřní Silon Planá Rybníky chov kaprů, eutrofizace Intenzivní zemědělství vepříny Ukončení výroby ve zpracovatelně uranových rud v Mudrovarech - Sanace 250 ha odkladiště desítky milionů kalů se zbytkovým uranem a Ra 225b a izotopy... Oslabení lesních porostů na Šumavě, v Novohradských Horách, v Blanském lese kyselé deště kůrovec spor těžit x netěžit napadené stromy mechanizovaná těžba ničení biotopu, slatě,...

REGIONÁLNÍ GEOGRAFIE ČESKÉ REPUBLIKY 39 4. Demografická data