Zlepší šíme podmínky pro podnikání Řešení dopadů rozvoje fotovoltaické energetiky Senátn tní a komunáln lní volby 2010
Nová pracovní místa vytváří podnikatelský sektor Obnovení ekonomického růstu je klíčovou podmínkou pro další rozvoj české společnosti. Ekonomické oživení přinese nová trvalá pracovní místa, která budou vznikat především v podnikatelském sektoru. Úlohou státu je vytvářet rovné podmínky pro podnikání, snižovat regulaci a administrativní zátěž podnikatelů. To jsou faktory, kterými může stát aktivně podpořit oživení ekonomiky a zvýšit zaměstnanost.
Omezení byrokracie uvolní ruce podnikatelům Finanční hodnota administrativní zátěže podnikatelů byla v roce 2005 vyčíslena na 86,4 mld. Kč za rok. Celkem bylo identifikováno 2168 informačních povinností definovaných v 245 právních předpisech. Systematické snižování státní regulace a administrativní zátěže bude firmy motivovat k rozvoji, a tím mimo jiné i k vytváření nových pracovních míst. Díky opatřením prosazeným ODS se administrativní zátěž do konce roku 2009 podařilo snížit o 9,6 mld. Kč.
Co jsme prosadili do koaličního programu? Nezvýšíme daňové odvody pro živnostníky. Zavedeme test hodnocení dopadů regulace na malé a střední podniky. Provedeme přeměření administrativní zátěže podnikatelů, které identifikuje nejvíce zatěžující regulaci. Budeme zjednodušovat vstup do podnikání a jeho ukončení tím, že veřejná správa nebude požadovat znovu údaje, které má k dispozici.
Co jsme prosadili do koaličního programu? Zlepšíme funkcionalitu živnostenského rejstříku a jeho propojení na základní registry veřejné správy. Při ukončení živnosti nebudou živnostníci platit daň z příjmu z faktur, které jsou více než 4 roky po splatnosti. Splatnost faktur ve veřejném sektoru nepřesáhne 30 dnů. DPH se bude platit pouze z faktur, které byly uhrazeny.
Důsledky solárn rního boomu Kvůli vysokým dotovaným výkupním cenám, které fotovoltaickým elektrárnám zaručuje platná legislativa, hrozí v příštím roce zdražení elektřiny. V celkovém součtu mohou domácnosti i firmy na "solární dani" v příštím roce zaplatit desítky miliard korun. Za tuto finanční katastrofu je odpovědná bývalá vládní koalice ČSSD, KDU-ČSL a US-DEU, která s pomocí KSČM v roce 2005 hlasovala pro zákon o podpoře obnovitelných zdrojů. Celá ODS byla proti a upozorňovala, že podpora obnovitelných zdrojů způsobí výrazné zdražení elektřiny.
Co hrozí při i vysokém m růstu r ceny elektřiny Propad v daňových příjmech státu, neboť řada podniků skončí ve ztrátě místo v zisku. Okamžité propouštění v řádech desítek tisíc zaměstnanců s následným nárokem na podporu v nezaměstnanosti. Ukončení podnikatelských aktivit řady velkých podniků na území ČR a přesun výroby do jiné země. Negativní dopad na domácnosti, přičemž část z nich může přivést do existenčních problémů.
Jak jsme reagovali? Ze závěrů jednání PEM a vlády ČR vyplynul následující postup: Vláda pracuje se dvěma základními scénáři: absorpčním a extenzivním, mezi nimiž je hranice 10% nárůstu cen elektřiny v roce 2010 vlivem navýšení podpor obnovitelných zdrojů (OZE), zejména podpor fotovoltaických elektráren. Byl zřízen Koordinační monitorovací výbor pro vývoj cen elektřiny (KMVE), který má za úkol monitorovat a odhadovat vývoj cen elektřiny v roce 2011 a navrhovat vládě opatření ke zmírnění dopadů vlivu zvýšených podpor OZE na ceny elektřiny.
Co se podařilo vládě prosadit? Národní akční plán na podporu obnovitelných zdrojů, který zejména: Reflektuje náš závazek vůči EU mít na spotřebě energií v ČR v roce 2020 13% podíl obnovitelných zdrojů (OZE). Stanovuje stropy pro podpory jednotlivých druhů OZE.
Co se podařilo vládě prosadit? Rychlou novelu zákona o podpoře obnovitelných zdrojů, která: Stanovuje, že od 1. 3. 2011 budou podporovány fotovoltaické elektrárny, které budou umístěny na budovách, a do maximálního výkonu 30 kw. Podpora fotovoltaických elektráren na volných plochách již nebude od 1. 3. 2011 poskytována. Nebude též poskytována podpora tzv. ostrovním provozům fotovoltaických elektráren (výroba pro vlastní spotřebu).
Co se podařilo vládě prosadit? Zrušení daňových prázdnin pro obnovitelné zdroje a lineární odpisy nákladů na pořízení OZE. Výše zmíněnými opatřeními se podařilo dosáhnout toho, že v roce 2010 tak nebudou realizovány fotovoltaické elektrárny o výkonu cca 700 MW, z čehož plyne úspora na podporách pro OZE cca 7,8 mld. Kč, což představuje úsporu cca 137 Kč/MWh.
Prověř ěřili jsme regulační zátěž u desítek legislativních předpisp edpisů Do této doby Ministerstvo průmyslu a obchodu prověřilo více než 40 legislativních předpisů, které regulují různé povinnosti firem. Identifikovali jsme cca 50 případů regulace, která zatěžuje podnikatelský sektor. Jedná se o legislativu regulující vstup do podnikání, uvádění výrobků na trh, sdílení dat, statistická zjišťování, daňové povinnosti, environmentální povinnosti, poštovní služby apod.
Firmy ušetu etří minimáln lně 8 miliard korun Uvedená legislativa je zčásti v gesci Ministerstva průmyslu a obchodu, zčásti spadá do kompetence dalších resortů. Prověřili jsme mj. dopady environmentální politiky, která je v gesci Ministerstva životního prostředí. Pokud se nám podaří odstranit nadbytečnou regulaci, ušetří firmy celkově minimálně 8 mld. Kč za rok na nákladech spojených s administrativou.
Příklady snížen ení byrokratické zátěže 1. Zákon č. 348/205 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích Podnikatel platí poplatek za každou televizi nebo rádio, třeba i v autě. Navrhujeme poplatky u fyzických osob podnikatelů vybírat stejně jako u nepodnikatelů jen za jeden přístroj. Zrušení této povinnosti sníží náklady podnikatelů o cca 50 mil. Kč ročně.
Příklady snížen ení byrokratické zátěže 2. Zákon č. 121/2000 Sb. o právu autorském Autorské poplatky platí každý, kdo ve své provozovně pustí hudbu nebo televizi. Navrhujeme tuto povinnost zrušit, protože například televize v kadeřnictví není veřejná produkce. Zrušením se náklady podnikatelů sníží cca o 200 mil. Kč ročně.
Příklady snížen ení byrokratické zátěže 3. Připravovaná novela zákona č. 121/2000 Sb. o právu autorském Ovlivnění podoby novely připravované MK ČR s cílem snížení autorských poplatků. Autorský poplatek se platí jak za kopírku, tak za kopie. Navrhujeme zrušit dvojité zpoplatnění téhož. Změna sníží dopady na podnikatele a spotřebitele až o 150 mil. Kč ročně.
Příklady snížen ení byrokratické zátěže 4. Zákon o zaměstnanosti ( 118, odst. 2, písm. b) Podnikatel musí dát potvrzení o bezdlužnosti vedle zdravotních pojišťoven také FÚ, ČSSZ. Navrhujeme povinnost zrušit, protože tyto informace už má státní správa k dispozici. Administrativní náklady podnikatelů se sníží o cca 40 mil. Kč/rok.
Příklady snížen ení byrokratické zátěže 5. Zákon o základních registrech (č. 111/2009 Sb.) Podnikatelé mají povinnost hlásit změny ve svém podnikání různým úřadům. Pracujeme na sjednocení registrů tak, aby stačilo údaje ohlásit jen jednou. Od roku 2012, kdy projekt skončí, čekáme snížení nákladů o 136,8 mil. Kč ročně.
Příklady snížen ení byrokratické zátěže 6. Živnostenský zákon (č. 455/1991 Sb.) V současnosti může podnikatel prostřednictvím živnostenského úřadu oznámit změny údajů své živnosti dalším úřadům (finanční úřad, správa sociálního zabezpečení, úřad práce, zdravotní pojišťovna). Tuto možnost může využít pouze v souvislosti s plněním oznamovací povinnosti podle živnostenského zákona. Navrhujeme, aby mohl prostřednictvím živnostenského úřadu hlásit změny dalším úřadům kdykoli, nejen v souvislosti s povinnostmi podle živnostenského zákona.
Příklady snížen ení byrokratické zátěže 7. Čistička vod pro malou firmu i velký podnik vyžaduje stejnou byrokracii Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách klade nesmyslně přísná kriteria na malé firmy při výstavbě malých čističek. Musí projít stejnou byrokracií jako největší investor. Musí obstarat náročnou dokumentaci pro územní rozhodnutí, které trvá zhruba 10 týdnů. Další tři měsíce trvá vydání povolení pro nakládání s vodami a stavební povolení k vodním dílům. Navrhujeme zjednodušit úřední proceduru pro malé čističky tak, aby netrvala více než 2 měsíce.
Příklady snížen ení byrokratické zátěže 8. Zákon č. 89/1995 Sb. o státní statistické službě resp. úprava vyhlášky č. 476/2006 Sb. Firmy musí vyplňovat speciální roční odvětvové výkazy pro ČSÚ, stejná data však uvádí v rozvaze a výsledovce. Navrhujeme ČSÚ posílat rozvahu a výsledovku a ne vytvářet další formulář. Zrušením se sníží administrativní náklady podnikatelů cca o 300 mil. Kč ročně.
Příklady snížen ení byrokratické zátěže 9. Nařízení vlády č. 68/2010 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci Podnikatelé musejí vymalovat své provozovny v pravidelných intervalech (2 roky), které nařizuje vláda (na návrh Ministerstva zdravotnictví). Navrhujeme zrušit závazné lhůty pro vymalování, protože firma by měla malovat podle toho, kdy potřebuje, ne podle úředních lhůt. Malá firma do 20 zaměstnanců ušetří za malování až 250 tisíc korun.
Příklady snížen ení byrokratické zátěže 10. Nařízení vlády č. 163/2002 Sb., stanovující požadavky na vybrané stavební výrobky a nařízení vlády č. 190/2002 Sb., stanovující požadavky na stavební výrobky označované CE Stanovuje požadavky, které sama EU ruší. Navrhujeme normy upravit nebo zrušit, protože je EU bude sama omezovat. Změna přinese výrazné omezení nákladů podnikatelů na administrativu.
Co dále d navrhujeme? Stát t si musí udělat pořádek nejprve sám s m u sebe Různé státní instituce po podnikatelích často požadují informace, které již podnikatel nahlásil do jiného registru státní správy. Navrhujeme zřídit centrální registr oznamovacích povinností pro podniky. Půjde o databázi informací, které lze nalézt v různých registrech orgánů veřejné správy. Jeho cílem bude odstranit nadbytečné sbírání dat a jejich opakované zadávání, a to především u malých a středních firem. Úřady spolu budou muset spolupracovat tak, aby na jeden dotaz ze strany státní správy odpovídal podnikatel pouze jednou.
Norský příklad: p Registr oznamovacích ch povinností pro podniky Centrální registr byl založen v roce 1997. Jde o neustále aktualizovanou databázi informačních povinností, které ukládá norská legislativa podnikatelům a průmyslovým podnikům. Neobsahuje informace o podnicích, ale vykazuje, v jakých registrech státní správy lze informace nalézt. Registr také obsahuje aktuální přehled povolení, které norský stát vyžaduje pro podnikání v různých odvětvích. Poskytuje návod, jak dané povolení získat. Obsahuje soubor více než 660 informačních povinností a 225 různých povolení.
Co dále d navrhujeme? Mezi úřady budou obíhat data, nikoli podnikatelé Stát požaduje po podnikatelích informace, které má již k dispozici, například při vyúčtování daně z příjmů fyzických osob. Správce daně požaduje informaci o počtu zaměstnanců k 1. prosinci zdaňovacího období. Tuto informaci však již má k dispozici ČSSZ. Zrušení této povinnosti přinese úsporu cca 56 mil.kč/rok. Stejně tak si může ČSSZ od daňové správy a zdravotních pojišťoven zjistit informaci o bezdlužnosti podnikatele, kterou vyžaduje pro vyřízení žádosti o příspěvek na aktivní politiku zaměstnanosti.
Co dále d navrhujeme? Dny právn vní účinnosti zjednoduší orientaci v nové legislativě Podnikatelé se obtížně orientují se v nové legislativě a v termínech její účinnosti. Proto navrhujeme zavést dny právní účinnosti. Nová legislativa s dopadem na podnikatelský sektor bude nabývat účinnosti jen k dopředu obecně známým termínům. Na základě zahraničních zkušeností (Velká Británie) se jeví jako nejvhodnější stanovit účinnost nové legislativy vždy na jedno pololetí (např. počátek 2. a 4. kvartálu). Součástí bude také příprava metodických pokynů, které malým a středním firmám pomohou porozumět novým předpisům.
V prověrce rce nadbytečné byrokracie budeme pokračovat ovat Cílem je ročně zrušit 30 zbytečných regulací podnikání v České republice. Návrhy na deregulaci budou vycházet ze spolupráce státní správy, podnikatelských svazů sdružených v Podnikatelské radě MPO a veřejnosti. Vyhodnocení zátěže proběhne na základě zpřesněného standardního nákladového modelu. Veřejnost oslovíme formou on-line dotazníkového šetření. Dotazník bude respektovat metodiku měření administrativní zátěže.
Děkujeme za pozornost