Hvězda 5. ročník 2013-14 2. číslo O DEŠTNÍKU, KTERÝ SE BÁL VODY Ležím zde u popelnic už skoro dva dny. Všechno mě bolí. Ruce mám přelámané, kůži potrhanou a rozpáranou, jako by se na mě vrhli všichni čerti. Ptáte se, kdo mohu asi být? Inu jsem starý a opuštěný deštník, který se svému pánovi nezdál být už dost dobrý. A co že se mi to stalo, že tak naříkám? Malí kluci z blízkého domu mě zde objevili a uznali, že bych mohl být dobrou hračkou, a tak si se mnou házeli, kopali, házeli po mně kameny, a když je maminky zavolaly na večeři, pohodili mě opět sem mezi popelnice. Tak zde ležím plný zármutku a soužení. Na mysl se mi derou ty nejhorší myšlenky a to sice, že brzy umřu. Ach, to jsem si snad nezasloužil, takový konec!!! Co to?! Slyším drobounké kroky, které míří přímo ke mně! Nestačím se ani ohlédnout za sebe a už mě slabými prstíčky drží jakási malá holčička. Hned to pusť!!! ozvalo se z dáli. Ale babičko, bránila se holčička,,,ten deštníček je tu tak sám, je mi ho líto. A navíc se mi, babičko, moc líbí, jen se podívej, jakou má krásnou barvu! Mou nejoblíbenější!! Ukaž, ukaž, povídá babička, která se sem mezitím dobelhala, no, ten má tedy opravdu pěknou barvu. Já se ti ho doma pokusím opravit. Ano? Ano, děkuji ti babi!! zajásala dívenka, povyskočí si radostí a s úsměvem jde s babičkou domů. Jsem sice moc šťastný, že mám od toho trápení u popelnic pokoj a že jsem v tak milých rukou, ale nevím, jestli té holčičce k něčemu budu. Mám totiž tajemství. Bojím se vody. Strach jsem z ní dostal tehdy, když mě vlastnil můj první pán. Šli jsme spolu jednou na procházku, která byla moje první, a hned nás na ní potkal déšť. Jen co mne pán rozevřel, abych ho uchránil, začal jsem se svíjet bolestí, přetáčet, kroutit a nakonec jsem se pokusil i uletět. Od té doby nenávidím déšť a bojím se ho. No, ale mě začal nenávidět můj pán a jak už víte, vyhodil mne. Když jsme všichni tři dorazili domů, babička se hned pustila do spravování mého nehezkého vzhledu. Za hodinu bylo vše hotové. Babička měla zcela náhodou doma podobnou látku, jakou jsem měl dříve na sobě, a našila na mě krásné záplaty, které doplnila látkovými beruškami a motýlky. obrázek převzat z internetu Holčičce se můj nový vzhled líbil a mně také. Ale s mými nalomenými a všelijak zlomenými končetinami musela babička s vnučkou znovu do města do obchodu, kde spravují deštníky. Sotva si mne paní pokladní pořádně prohlédla, pravila: Milá paní, toto poškození je příliš veliké a to my, bohužel, neumíme spravit. Je nám líto. No, co se dá dělat. Tak se s ním nebudeš nikde moc ukazovat a snad si to nějak dokážeme spravit samy. Budeš si s ním hrát akorát na zahradě a do školky si budeš brát ten pěkný deštník, co jsem ti dala k svátku. navrhovala babička před obchodem. A tak se naše výprava vydala s nepořízenou z města domů. Za tu krátkou chvíli jsem poznal, že babiččin dům stojí kousek za městem a jde se k němu alejí po kamenité cestě. A právě když jsme byli kousek před začátkem aleje, začalo hřmět a později i pršet. A protože holčička neměla u sebe svůj nový deštník od babičky, nýbrž mě, nenapadlo ji nic jiného, než mě co nejvíce rozevřít a skrýt se před deštěm pode mnou. Její babička měla naštěstí deštník svůj. A už se znovu ozývá ta nepříjemná bolest, už se znovu začínám svíjet a kroutit. Babíííí!!!! vykřikla vnučka, Co se to s tím deštníkem děje?!?!
Toho si nevšímej, to je tím, že není správně rozevřený! Pojď se schovat ke mně!!! zakřičela babička. Naštěstí jsme brzy dorazili domů a já se mohl u krbu příjemně usušit. Holčička si mě už nikdy nevzala ven, protože věděla, že by zmokla tak či tak, i kdyby mě měla nebo neměla. Chodila se mnou na procházky po lesích a loukách a já ji chránil jen před hřejivým sluníčkem. Také jsem mimochodem přišel na to, že něco špatné, je nakonec k něčemu dobré. Kdyby mě tenkrát malí kluci před domem nepoškodili, musel bych dešťů trpět opravdu mnoho a to bych věru nechtěl. Myslím si, že jsem nejšťastnější deštník na celém světě! Eva Fajmonová Psychometr měří, do jaké míry je člověk blázen.dvě šipky nahoře ukazují, jestli je psychometr zapnutý nebo vypnutý. Zapíná se tak, že se pootočí kolečky na boku a zatopí se v kamnech. Na přístroji je také display, který zobrazuje získané informace. Ovládá se pomocí vestavěné klávesnice. Jan Pražák Psychometr Tak... to jsem já, stará, opuštěná bříza. Je zvláštní, že ještě před rokem bych tvrdila, že můj život je plný radosti a štěstí... Ptáte se, proč najednou takový obrat? Povím vám to, ale je to dlouhý příběh, tak se pohodlně usaďte. Vyrůstala jsem v hustém lese společně se svými rodiči a bratrem. Maminka a tatínek byli moc hodní, se vším mi poradili a vždy mi říkali, jak mám správně růst. S bratrem jsem si také rozuměla. Býval sice trochu sveřepý a svévolný, ale to mi nikdy moc nevadilo. Tahle naše rodinná idyla ale netrvala věčně. Když mi bylo 30 let, začaly se šířit zprávy o velice krutých vraždách. Oběti se uřízl celý kmen, který se následně rozsekal na menší a menší kousky. Zanedlouho jsem se i já mohla přesvědčit o brutalitě, která byla na nás vykonávána. Vymírali jsme jeden po druhém. Všude po mém rodném lese bylo plno pilin. Na ten pohled nikdy nezapomenu... Jednoho dne zemřela i moje maminka. Byla to rána pro celý les, neboť to byla milá a pečující osoba, které se svěřoval nejeden strom. Tatínek maminku velice miloval, byl bez ní naprosto ztracený. A tak i přesto, že jsme se ho snažili všemožně povzbuzovat, necelý měsíc po mamince nám tatínek uschnul žalem... To byla další rána pro náš (teď už ne les) lesíček. Ale co hůř, můj bratr z toho obviňoval mě - prý jsem pro tatínka nebyla dostatečnou oporou... Bratrovo prohlášení se mne velmi dotklo, a tak jsme se spolu hodně dlouho hádali- nejdříve kvůli tatínkovi, ale časem kvůli úplným zbytečnostem. Jednou večer přišla bouřka a můj bratr se dmul pýchou, protože jsem právě přiznala chybu (padalo na něj mé listí). A pak... Na tu chvíli nikdy nezapomenu. Můj bratr se čím dál tím víc naparoval a strkal nos čím dál tím víc do výšky... Najednou se přímo vedle mě ozvala hrozná rána. Strašně jsem se lekla. Když jsem se vzpamatovala, zjistila jsem, že mi z posledního člena rodiny zbyl jen pahýl... Uhodil do něj blesk. A tak tu dnes stojím úplně sama... Bříza Terezie Juránková obrázek převzat z internetu
Vyzkoušejte si svůj odhad na zajímavostech o lidech. Řešení najdete na konci, ale vydržte se na něj nedívat, dokud nedokončíte celý test. 1) Žena, která za život porodila nejvíc dětí jich měla: a) 29 b) 33 c) 42 d) 67 2) Nejdelší vlasy na světě patřily muži z Thajska a měly dělku: a) 3,65 m b) 4.97 m c) 5,15 m d) 6,83 m 3) Kolik procent naší energie přibližně využívá náš mozek? a) 20% b) 30% c) 40% d) 50% 4) Každý průměrný člověk má za rok více než: a) 200 snů b) 400 snů c) 700 snů d) 1000 snů 5) Naše vlasy žijí na hlavě zhruba: a) 2-6 let b) 4-8 let c) 6-10 let d) 8-12 let 6) Rostou nehty na rukou rychleji než na nohou? a) ne, rostou 2x pomaleji b) ne, rostou stejně c) ano, rostou 4x rychleji d) ano, rostou 6x rychleji Odpovědi: 1)d, 2)c, 3)a,4)d,5)a,6)c Vylosovaní luštitelé křížovky z minulého čísla: Vojta Kalina. Jakub Paclík, Iveta Procházková, Šimon Dobiáš je př ístřoj, kteřý ná m umož n uje výmážát ž textu slovo, kteře chceme žme - nit nebo ve kteře m je chýbá, pomocí tžv. MIZI CI LÁ TKY(její obsáh nemu - ž e bý t uveden, přotož e slož ení je velmi tájne.) GUMIGUTA A jak gumiguta funguje??? Do vježdu (1) vlož íte pápíř s textem.ná klá vesnici (2) žmá c kneme F1 á pápíř žájede do př ístřoje. V tu chvílise vá m text ž pápířu žobřáží ná obřážovce (3), á vý pomocí mýs i si ožnác íte to slovo,kteře chcete žme nit. Potom dá te tlác ítko á slovo žmiží. Pák si místo výplníte nový m slovem, žmá c knete tlác ítko F4 á pápíř výjede vý ježdem (4) ven. Gumigutá máž e textý ják psáne řukou, ták i psáne ná poc ítác i c i ná střoji. Evá Fájmonová
SOUTĚŽNÍ TEST 1) Co uděláme jako první, když přijedeme k čerstvé autonehodě? A) Vyfotíme se na facebook. B) Rozhlédneme se jestli je kolem bezpečno, umístíme výstražný trojúhelník a zavoláme linku 112. C) Začneme střídavě všem zraněným provádět umělé dýchání. D) Všechny zraněné vyzveme, aby se pokojně rozešli. 2) Jak se zachováme, když nás uštkne jedovatý had? A) Zaškrtíme hada. B) Vysajeme jed z rány. C) Postiženou končetinu zaškrtíme nad ránou, tak abychom omezili vstřebání jedu do krevního oběhu. Voláme 112, případně zajistíme okamžitý transport do nemocnice. D) Postiženou končetinu důkladně vydesinfikujeme a poté okamžitě amputujeme. 3) Co je předpokladem pro úspěšné dýchání z úst do úst? A) Poloha na zádech - rovná, tvrdá podložka,čistá dutina ústní, vyndaná zubní protéza, odstraněny překážky z dýchacích cest,záklon hlavy, udržovaný dlaní přitisknutou na čelo, tatáž ruka, nebo prsty drží nos, dále frekvence 12-16 vdechů za minutu. B) Teplo, ticho, dostatek tekutin. C) Postiženému co nejhlasitěji křičíme do ucha:,, Dýchej, dýchej!! D) Všechny končetiny musí být pevně fixovány v dlahách. Na postiženého zbytečně nesaháme, protože bychom mu mohli poškodit páteř. 4) Jaké jsou zásady první pomoci při krvácení z nosu? A) Postiženého položíme na břicho hlavou dolů, aby všechna krev vytekla. B) Postiženému zacpeme nos, uši, zavážeme mu hlavu obvazem a zaškrtíme mu krk,aby nevykrvácel. Nohy musí být ve zvýšené poloze. C) Zajistíme transfuzi krve. D) Posadíme postiženého do mírného předklonu. Řekněme postiženému, ať si stiskne nosní křídla palcem a ukazovákem na dobu 3-5 minut (po tuto dobu nesmrká ani nesmí dělat prudké pohyby). Přikládáme postiženému na čelo, zátylek a kořen nosu chladné obklady (toto reflexivně vyvolá stažení cév v nose). 5) Jak nejlépe ošetřit úpal a úžeh? A) Postiženého se snažíme zchladit studenou vodou (nedbáme na jeho případné protesty!), voláme hasiče. B) Postiženou osobu okamžitě umístíme do podtlakové komory. C) Podáváme postiženému kvalitní alkoholické nápoje a potraviny s vysokým obsahem živočišných bílkovin. D) Přeneseme postiženého do stínu / do chladné, dobře větrané místnosti. Poté začneme s postupným zchlazováním. Podáváme chladivé nápoje, studené zábaly. Zchlazování by nemělo být postiženému nepříjemné! Také musíme zamezit druhotnému podchlazení. 6) Co je to Heimlichův manévr a jak se používá? A) Manévr umožňující odstranění cizího tělesa z dýchacích cest. Obejmeme postiženého kolem hrudníku, spodní ruku sevřeme v pěst a umístíme pod hrudní kost. Druhou rukou si pěst pevně uchopíme. Stlačujeme oblast pod hrudní kostí směrem k sobě a nahoru. B) Manévr, který se používá při podezření na poranění páteře. Raněného rychlým chvatem uložíme do polohy s nohama za hlavou a s pokrčenými koleny. C) Manévr, při kterém vyprošťujeme zraněného z havarovaného auta. Uchopíme ho za hlavu a vší silou taháme ven. D) Jedná se o bolestivý a dnes již nepoužívaný manévr při vykloubení ramenního kloubu. Jméno a příjmení : Správné odpovědi : 1.., 2.., 3.., 4.., 5.., 6..