Karel Hynek Mácha. Život a dílo

Rozměr: px

Začít zobrazení ze stránky:

Download "Karel Hynek Mácha. Život a dílo"

Otakar Horák
před 8 lety
Počet zobrazení:

1 Karel Hynek Mácha Život a dílo

2 Karel Hynek Mácha (16. listopadu 1810 Praha 6. listopadu 1836 Litoměřice)

3 jeden z největších českých básníků, ve své době nepochopen představitel romantismu a zakladatel české moderní poezie vystudoval gymnázium, poté práva a filozofii hrál v ochotnickém divadle ( Kajetánské divadlo) zajímal se o historii a politiku, dobře maloval rád a často cestoval, prošel pěšky celé Čechy, vydal se i do Itálie miloval přírodu, často maloval tajemná zákoutí a krajiny, které navštívil poznatky a dojmy z cest se promítají v jeho díle byl považován za podivína, samotáře a drsného člověka okolí pohoršoval i stylem oblékání o tom, jaký byl člověk hovoří i jeho deníky a dopisy, které se dochovaly a často jsou zašifrované

vydal se i do Itálie miloval přírodu, často maloval tajemná zákoutí a krajiny, které navštívil poznatky a dojmy z cest se promítají v jeho díle byl považován

4 žil s herečkou Lori Šomkovou, jejich vztah byl velmi divoký, Mácha na ni velice žárlil, často ji ponižoval,zesměšňoval a bil, vzápětí ji zahrnoval láskou Lori mu porodila syna Ludvíka, který záhy zemřel, Mácha jej nikdy neviděl roku 1836 se měl Mácha s Lori oženit, nakonec se v den připravované svatby konal jeho pohřeb zemřel na zápal plic poté, co pomáhal při hašení požáru v Litoměřicích ( některé prameny uvádí, že při požáru pil splaškovou vodu a zemřel tedy na TBC, choleru nebo salmonelózu) jeho pohřbu se zúčastnil pouze jeho bratr druhý pohřeb 7. Května 1939 se stal manifestací proti nacismu

svatby konal jeho pohřeb zemřel na zápal plic poté, co pomáhal při hašení požáru v Litoměřicích ( některé prameny uvádí, že při požáru pil splaškovou

5 cs.wikipedia.org/wiki/karel_hynek_mácha

6 Dílo Karla Hynka Máchy Křivoklát , historická próza, jediná dokončená část zamýšleného souboru Kat z doby Václava IV Prózy z cyklu Obrazy z mého života: Pouť krkonošská Večer na Bezdězu Márinka 1834 Cikáni , próza, v utrpení mladého cikána se soustřeďuje tragika všech ostatních postav, objevují se zde zážitky z cest po vlasti a z italské cesty

Večer na Bezdězu - 1834 Márinka 1834 Cikáni - 1835, próza, v utrpení mladého cikána se

7 Máj báseň, nejslavnější Máchovo dílo, možná i nejslavnější česká básěň - napsán v letech hlavní hrdinové loupežník Vilém, jeho snoubenka Jarmila, která jej zradila - Vilém je ve vězení a čeká na popravu, zabil svého otce, který mu svedl snoubenku ( inspirací reálná událost) - autor se ztotožňuje s hlavním hrdinou - sám autor se v díle objevuje, vrací se do rodného kraje a vypráví čtenáři příběh Viléma a Jarmily - děj je druhořadý, důležité myšlenky díla uvažování nad smyslem života, popis a oslava přírody, popis smrti, zrady, touha po nesmrtelnosti, vztah k rodné zemi - mnoho básnických prostředků - tehdejší kritika Máj nepřijala, šířil se v opisech - na motivy Máje natočil režisér F.A. Brabec stejnojmenný film

vrací se do rodného kraje a vypráví čtenáři příběh Viléma a Jarmily - děj je druhořadý, důležité myšlenky díla uvažování nad smyslem života, popis a oslava přírody, popis smrti,

8 Ukázky z díla Karla Hynka Máchy

9 Máj Byl pozdní večer první máj večerní máj byl lásky čas. Hrdliččin zval ku lásce hlas, kde borový zaváněl háj. O lásce šeptal tichý mech; květoucí strom lhal lásky žel, svou lásku slavík růži pěl, růžinu jevil vonný vzdech. Jezero hladké v křovích stinných zvučelo temně tajný bol, břeh je objímal kol a kol; a slunce jasná světů jiných bloudila blankytnými pásky, planoucí tam co slzy lásky.

O lásce šeptal tichý mech; květoucí strom lhal lásky žel, svou lásku slavík růži pěl, růžinu jevil

10 Intermezzo I Půlnoc (krajina) V rozlehlých rovinách spí bledé lůny svit, kolem hor temno je, v jezeru hvězdný kmit, nad jezerem pahorek stojí. Na něm se sloup, s tím kolo zdvíhá, nad tím se bílá lebka míhá, kol kola duchů dav se rojí; hrůzných to postav sbor se stíhá.

11 Cikáni Ticho stál starý žid; slzy se mu lily po vráskovité tváři, po šedivé bradě. Dlouho tak stál. - S podivením sepjal Bárta ruce a polohlasné "aj, aj" provázelo z úst jeho zpěv Lein. Mezi tím zpěvem přecházely po druhé straně s kopce dvě vysoké postavy po pěšince od chaloupky k chaloupce mezi skalami až dolů do oudolí. - Umlkl zpěv Ley a poslední názvuky jeho umíraly nad protější strany skalami, jako by nad zpustlou Jerusalemí usnuly v papršlku zapadajícího měsíce. Starý vyslouženec, jako by se z dřímoty probudil, vytržený posledními slovy zpěvu, počal poznovu vypravovati: "Já jsem tam také byl na moři - ano - na moři tři dny jsme tam byli - Oh to je vám podívaná na tom moři - Nic nevidíte, nic než vodu a nebe - na mou věru! -A to bouchání z kanonů na tom moři! - To zní stokrát tak silně! - ne, ne, to bych lhal, ale pětkrát - - ano pětkráte zajisté."

- Umlkl zpěv Ley a poslední názvuky jeho umíraly nad protější strany skalami, jako by nad zpustlou Jerusalemí usnuly v papršlku zapadajícího měsíce.

12 Márinka Přes kluzké prkno vešel jsem v dům a v sednici. Marinka - Mignon - Marinka seděla jako ráno při fortepianu zpívajíc píseň: Tam na hoře holoubátko. Právě končila; - já jsem sedl beze slova promluvení u Marinky, položiv hlavu v její klín; lehkým pohlazením přejela bílá ruka její tvář mou, a pak opět budila hlas odpovídajících jí strun, přecházejíc v píseň jinou. Já jsem byl velmi smutný; ona zpozorovavši to, přestala v hrání tázajíc se mne, co mi schází? "Zítra odcházím na dalekou pouť, abych prošel temné doliny nebenosných hor; kdo ví, kdy se vrátím, a ty se tážeš?" - odpovídám jí. "Ty jdeš na dalekou pouť!" pravila ona; "na dalekou pouť - a já - - Co tě tam vábí?" "Dané slovo mě váže jíti k příteli nemocnému, který mne tam u paty hor očekává."

přecházejíc v píseň jinou. Já jsem byl velmi smutný; ona zpozorovavši to, přestala v hrání tázajíc se mne, co mi schází?

13 Kdy půjdeš?" "Dříve než slunce vyjde." "Než slunce vyjde," opakovala ona. "Ó jak by mi blaze bylo," mluvila dále, "jíti s tebou; tam v klínu přírody, v stínu nebenosných hor, při spádu jarých vod neb ve věčné tichosti říši po straně tvé vidět planoucí zoře mladého jitra, aneb spatřiti, jak v růžových červáncích umírá mdlý den, rozesílaje růžové věnce po zsinalýchčelách mrtvých velikánů -" Já jsem se stal vždy smutnějším. "Marinko!" pravím, "Marinko! - slunce je hluboko pod námi! musím jíti! - Vycházející slunce mne musí viděti daleko za Prahou. Až se vrátím, snad ještě v měsíci tomto, navštivím opět tento byt -" "A cizí," doložila ona, "neznámá tvář přicházejícího zarazí poutníka a podiví se, že hledá té, které již dávno není; s neurčitým usměchem uhlídá slzu v oku outrpného příchozího a bez citu hledí potěšiti zsmutnělého s obvyklým 'Dnes mně, zítra Tobě!'" "Marinko!" zvolám a vzhlednu k ní; měsíc právě vystoupil nad protější dům a světlo jeho padalo roztlučeným oknem na postavu Marinky; bílý její šat byl co stinný oděv ducha, co sněhobílá zář a černé vlasy její co temná mlha na vrcholku sněžných kopců.

aneb spatřiti, jak v růžových červáncích umírá mdlý den, rozesílaje růžové věnce po zsinalýchčelách mrtvých velikánů -" Já jsem se stal vždy smutnějším. "Marinko!" pravím, "Marinko!

14 Márinko, kde ty budeš?" táži se. Ona sáhla v struny a mdlým polouduseným hlasem zpívala sloku z národní písně: Tam za horou, za lesíčkem zpívají v sboru kněží; tři kroky za kostelíčkem - Poslední řádku sloky té nelzelo jí dozpívati, jen fortepiano proneslo nápěv písně té, ona dutým, hlubokým hlasem dokončila: v hrobě tvá milá leží - a sklesnouc v náruč mou položila tvář svou na horoucí čelo mé; ona věděla pevně, že se neuvidíme více. "Marinko, buď sbohem!" pravím namáhaje se pokojně vyhlížeti. "Sbohem!" odpoví ona a jaksi slavně stojí přede mnou v celé kráse své; já se shýbnu k ruce její, než ona sehne se na prsa má, a první i polsední políbení hořelo na rtech mých. Fortepiano, jako by samo od sebe počalo, hrálo píseň: Tam na hoře holoubátko.

jí dozpívati, jen fortepiano proneslo nápěv písně té, ona dutým, hlubokým hlasem dokončila: v hrobě tvá milá leží - a sklesnouc v náruč mou položila tvář svou na horoucí čelo mé; ona

15 Ukázka z filmu Máj 3NEg

16 K prezentaci patří i pracovní list pro žáky. Tato prezentace slouží jako pomůcka při výuce dvou vyučovacích hodin literární výchovy. Použitá literatura: Mácha, K.H. : Cikáni, Praha Otakar II Mácha, K.H. : Máj, Praha, MF,

literární výchovy. Použitá literatura: Mácha, K.H.

Podobné dokumenty

Moravské gymnázium Brno s.r.o. Hana Blaudeová. Ročník 2. Datum tvorby 10.11.2012. Anotace. - prezentace určená pro učitele

Číslo projektu Název školy Autor Tematická oblast CZ.1.07/1.5.00/34.0743 Moravské gymnázium Brno s.r.o. Hana Blaudeová Český jazyk Ročník 2. Datum tvorby 10.11.2012 Anotace - prezentace určená pro učitele