Základní škola a Mateřská škola G.A.Lindnera Rožďalovice Sedm novodobých divů světa Jméno a příjmení: Lucie Švábenská Třída: 9.A Školní rok: 2010/2011 Garant / konzultant: Mgr. Roman Kotlář Datum odevzdání: 27. května 2011
ČESTNÉ PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem předkládanou absolventskou práci vypracovala sama pod vedením garanta a za použití zdrojů a literatury v ní uvedených... podpis Strana 2 z 31
OBSAH: 1. Úvod 4 1.1. Introducion 4 2. Sedm starobylých divů světa 4 3. Rozhodování o sedm novodobých divech světa 8 4. Sedm novodobých divů světa 9 4.1. Chrámové město Mayů Chichén Itzá na mexickém poloostrově Yucatán 9 4.2. Socha Krista Spasitele v brazilském Rio de Janeiru 11 4.3. Velká čínská zeď 12 4.4. Posvátná pevnost Inků Machu Picchu v Peru 13 4.5. Jordánské skalní město Petra 14 4.6. Římské Koloseum 15 4.7. Indické mauzoleum Tádž Mahál 16 5. Sedm českých divů 17 6. Sedm divů přírody 18 7. Proč zrovna sedm? 19 8. Který ze 7 novodobých divů světa je nejhezčí a který naopak nejméně hezký??? (anketa) 19 9. Křížovka hřebenovka 21 10. Závěr 10.1. Ending 22 11. Seznam použité literatury 23 12. Přílohy 25 Strana 3 z 31
1.Úvod Chtěla bych vám představit mé téma absolvenstké práce. Zní Sedm novodobých divů světa. Mým garantem pro toto téma je pan ředitel Mgr. Roman Kotlář. Toto téma mě velmi zaujalo, a tak jsem si o něj ihned požádala. Vybrala jsem si ho proto, že mě velmi zajímá. Ráda se dozvídám nové zajímavé věci a toto téma takové je. V absolventské práci bych se chtěla trochu zmínit o sedm starobylých divech světa, které předcházely těm novodobým. Novodobé divy vám představím více a podrobněji (např. se dozvíte, kdy a kde se volily, které z monumentů to jsou, kde se nacházejí a mnoho více..). A také se dozvíme,jak si vedli lidé z Rožďalovic v mém dotazníku. 1.1. Introducion I would like introduce my topic of graduation work. Its name is 7 modern wonders of world. My referee for this topic is Mr. Mgr. Roman Kotlář. This topic was interesting for me so I ask for it. It is very interesting for me that s why I choose it. I like learn new interesting things and this is like that. In my graduation work I would like a little get into 7 ancient wonders of world which goes before that modern. I will introduce modern wonders better and more detailed (atc. You will learn when and where is was choosed, which of monuments it is, where are located and more..). I will take one wonder who was the most interesting for me and try introduce it to you more detailed. We will learn how people from Rožďalovice did in my questionary. 2. Sedm starobylých divů světa Téměř ve všech naučných slovnících se dočteme, že za sedm divů světa se považují díla, která svou technickou nebo uměleckou jedinečností budila obdiv starověku. Jsou to: 1. egyptské pyramidy 2. Visuté zahrady Semiramidiny 3. Artemidin chrám v Efesu Strana 4 z 31
4. Diova socha v Olympii 5. Mauzoleum v Halikarnassu 6. Rhodský Kolos 7. Maják na ostrově Faros V důkladnějších slovnících bývá ještě poznámka,že tato díla tak seřadil a podrobně popsal řecký spisovatel Filón. Celým jménem se jsmenoval Filón Byzantský. Podle příjmení lze soudit, že se narodil v Byzanci, nebo se tam zdržoval. Kdy se narodil, zemřel, jak vypadal, kde žil to všechno nevíme a asi už ani nedovíme. Myslíme si, že žil před vládou Konstantina Velikého (306 337 n.l.), ale někteří badatelé ho kladou do doby pozdější a jiní do značně dřívější. Bezpečně je o něm známo jen to, že napsal tenkou asi 12-ti stránkovou knížku O sedmi divech světa. Z této knížky se dovídáme, že žádný s popisovaných divů na vlastní oči neviděl.tento Filón bývá zaměňován s jiným Filónem, také Byzantským, který žil ve 2. století před n.l. ( byl to matematik a vymýšlel válečné stroje). Jak se zdá, tak tyto dva Filóny si poprvé popletl první novověký překladatel knížky O sedmi divech světa do latiny Francouz D.S.Boesius, který objevil její řecký originál ve Vatikánské knihovně roku1640. Tento omyl trval až do počátku 19.století, kdy Švýcar J.C.Orelli vydal Filónovu knížku do tisku v roce 1816. Filón ale uvádí trochu jiné divy světa než dnešní encyklopedie. Maják na ostrově Faru za div světa zřejmě nepovažoval, zato však v jeho seznamu jsou babylónské hradby. Z jeho knížky se nedozvídáme o Mauzoleu v Halikarnassu, protože tato kapitola se i s částí popisu Artemidina chrámu ztratila. Ale ve starověku vzniklo mnoho spisů seznamů sedm divů světa např. Hérodotos, Strabón, Dios, Plinius Starší, Pausániás, Hyginas a spousta dalších. Po Filónovi pak francouzský filolog a archeolog Bernard de Montfaucon (1665-1741) dělal první novověkou práci o starověkých divech světa. V roce 1697 se vypravil za antickými památkami do tehdy nepříliš bezpečné Itálie a sesbíral o nich množství informací. Pro nás má největší význam jeho Italský deník. V 20. kapitole tohoto spisu je totiž nový seznam divů světa, sestavený na základě studia antických dokumentů: 1. egyptské Théby 2. babylonské hradby 3. halikarnasské Mauzoleum 4. pyramidy u Nilu Strana 5 z 31
5. rhodský kolos 6. římský Kapitol 7. Hadriánův náhrobek Po Montfauconovi přišel asi v 18.století moderní encyklopedista, který sestavil sedm divů světa tak, jak jsou dnes uvedeny starobylé divy světa. Z těchto divů jsou jediným dochovalým divem egyptské pyramidy, které jsou zároveň divem nejstarším. Existence zahrad Semiramidin není definitivně prokázaná a ostatních pět divů světa bylo zničeno přírodními pohromami. Artemidin chrám a Diovu sochu zničil požár a zbývající tři divy světa podlehly zemětřesením. 1. EGYPTSKÉ PYRAMIDY Pyramidy byly ve starověkém Egyptě s přestávkami budovány po dlouhé období přibližně 1500 let. Sloužily jako hrobky králů a později také některých jejich manželek a matek. Přesný počet egyptských pyramid není znám. Některé jsou doloženy písemnými prameny a nebyly doposud objeveny či identifikovány, jiné už zcela zanikly. Egyptské pyramidy jsou jediným dochovalým divem světa. Badatelé odhadují, že v současné době jich existuje přibližně sto. 2. VISUTÉ ZAHRADY SEMIRAMIDINY Visuté zahrady Semiramidiny byly také označovány jako Visuté zahrady babylónské. Podle pověsti byly vybudovány pro královnu Semiramis, která vyrostla v zelené Medii, a proto Nabuchodonozor II. přikázal roku 600 př. n. l. postavit visuté zahrady na terasách paláce, aby ji potěšil. O jejich existenci však neexistují nezvratné důkazy. Archeolog Robert Koldewey vykopal v Babylóně zbytky kamenné stavby, která bývá mnohdy s visutými zahradami ztotožňována. 3. ARTEMIDIN CHRÁM V EFESU Artemidin chrám v Efesu je známý také jako Artemision. Byl vybudován kolem roku 550 př. n. l. ve městě Efesos na pobřeží Malé Asie. Artemidin chrám měl obdélný půdorys. Nesloužil pouze kultu bohyně, ale také jako dobové obchodní centrum. U Řeků byla Artemis původně ochránkyní zvířat, nejen domácích, ale i divokých. Strana 6 z 31
Později se její působivost rozšířila a stala se dárkyní vláhy a rosy a ochránkyní lesů, hájů a polí. V roce 356 př. n. l. byl chrám podpálen Herostatem z Efesu. 4. DIOVA SOCHA V OLYMPII Diova socha v Olympii byla monumentární, asi 13m vysoká socha, kterou v roce 433 př. n. l. vytvořil řecký sochař Feidiás. Nacházela se v Diově chrámu v Olympii a společně s ním byla považována za jeden ze sedmi divů starověkého světa. Na konci antiky byla v roce 394 našeho letopočtu přenesena do Konstantinopole, kde byla pravěbodobně roku 475 zničena při požáru. 5. MAUZOLEUM V HALIKARNASSU Mauzoleum v Halikarnassu bylo také známé jako Mausólovo Mauzoleum či Mausólova hrobka. Byla to hrobka, kterou nechal vybudovat perský satrapa Mausólos se svou ženou a sestrou Artemísií. Byla vybudovaná v letech 353-350 př. n. l. v Halikarnassu (současné Bondrum v Turecku). Tato hrobka byla asi 45m vysoká a na každé ze čtyř stran ozdobeá reliéfy. Dokončená stavba byla považována za triumf estetiky a jako taková byla Antipatrem ze Sidónu zařazena do seznamu Sedmi divů světa. V současnosti jsou na tomto místě archeologické vykopávky a muzeum. 6. RHÓDSKÝ KOLOS Rhódský kolos byla bronzová socha starověkého řeckého boha Hélia, postvená u přístavu na ostrově Rhodos. Vystavěli ji v letech 304-292 př. n. l. obyvatelé ostrova. Prodali ukořistěné válečné vybavení za 300 talentů a za ně se rozhodli pořídit tuto kolosální sochu. Díky své výšce přes 30m se Rhódský kolos stal nejvyšší sochou starověku a zárověň jedním ze sedmi divů světa. Podle některých verzí stál rozkročený nad přístavem a pod jeho nohami proplouvaly lodě. I když dnes už v přístavu Mandraki kolos nestojí, turisté si přístav chodí prohlížet. Na místě, kde byl bůh Hélios rozkročen, najdeme dnes dva sloupy jeden s laní a druhý s jelenem. Tyto sloupy se staly symbolem ostrova Rhodos a navždy budou připomínat umístění Rhódského kolosu. 7. MAJÁK NA OSTROVĚ FAROS Strana 7 z 31
Maják na ostrově Faros se ve starověku nacházel v Egyptě u města Alexandrie a byl nejvyšší stavbou tehdejšího světa. Patří ke stavbám, jejichž vzhled není možno rekonstruovat, protože kromě toho, že se z něj nic nezachovalo, neexistují ani jeho spolehlivé popisy. Nejznámější starověkou kresbou tohoto majáku je schematické znázornění majáku na minci. Podle popisu měla stavba čtvercový půdorys a tři části. Maják byl nejvyšší stavbou nejen tehdejšího světa, ale i celého starověku. S aktualizací do dnešní doby by tato váška znamenala výšku srovnatelnou se 40-ti patrovým mrakodrapem. Zároveň by to znamenalo, že maják na ostrově Faros byl nejvyšším majákem všech dob. Také o použitém stavebním materiálu není nic známo. Podle Strabóna byl maják z bílého kamene, podle Plinia a některých daších údajů z bílého mramoru. Domněnka, že šlo o bílý mramor byla potvrzena některými archeologickými nálezy. 3. Rozhodování o sedmi novodobých divech světa V roce 2001 vyhlásila švýcarská nadace New 7Wonders Foundation anketu, ve které si mohli účastníci navrhnout nové divy světa. Zakladatelem této nadace je švýcarsko-kanadský filmař a dobrodruh Bernard Weber. Ve volbách nových divů světa mohli hlasovat všichni obyvatelé planety prostřednictvím SMS zpráv a internetové adresy www.new7wonders.cz. Do prvního seznamu bylo možné navrhnout jen stavbu, která splňovala určité podmínky: musela vzniknout lidskýma rukama před rokem 2000 a musí být zachovalá. Ze všech navržených památek byl vytvořen seznam 77 staveb, ze kterého přední světoví architekti vybrali na konci roku 2006 jen 21 finalistů. Podle tvůrců ankety se sešlo celkem 100 milionů hlasů. Slavnostní ceremoniál, kdy bylo vyhlášeno nových sedm divů světa, proběhl 7.7. 2007 v sedm hodin večer lisabonského času na ohromném lisabonském stadiónu v metropoli Portugalska. Zúčastnilo se ho mnoho osobností a hvězd a přenášely ho televizní stanice více než 170-ti zemí. Mezi sedm novodobých divů světa bylo tedy vybráno: chrámové město Mayů Chichén Itzá na mexickém poloostrově Yucatán, socha Krista Spasitele v brazilském Rio de Janeiru, Velká čínská zeď, posvátná pevnost Inků v peruánském Machu Picchu, skalní město Petra v Jordánsku, římské Koloseum a indické mauzoleum Tádž Mahál. V širší nominaci byl také Karlův most a Pražský hrad. Část z výtěžků celosvětového hlasování bude podle Webera věnována na obnovu některých zničených památek, jako například na opravu Buddhovy sochy v Afghánistánu, kterou barbarským způsobem zničilo fundamentalistické hnutí Taliban. Světová organizace UNESCO však prohlašuje, že podobné ankety, kde hlasuje neodborná Strana 8 z 31
veřejnost, jsou spíše zábavou a nejsou relevantní, proto se od této antivity experti z UNESCA a kritici distancují. 4. Sedm novodobých divů světa č. Div Civilizace Vznik Dochovaný? Stát Místo 1 Chichen Itzá Mayové 6.st.n.l. ano Mexiko Yucatan 2 Socha Krista Spasitele novodobá 1931 ano Brazílie Rio de Janeiro 3 Velká čínská zeď Číňané 2.př.n.l. až 17.st.n.l. ano Čína u Pekingu 4 Petra Nabatejci 1.st.n.l. ano Jordánsko Wadi Musa 5 Machu Picchu Inkové 15.st.n.l. ano Peru Cuzco 6 Koloseum Římané 1.st.n.l. ano Itálie Řím 7 Tádž Mahal mughalská 1654 ano Indie Agra 4.1. Chrámové město Mayů Chichén Itzá na mexickém poloostrově Yucatán Chichén Itzá, posvátné mayské město na mexickém poloostrově Yucatán, bylo vystavěno asi v roce 600 n.l. Celé město mělo náboženský účel. Jisté je, že se tu prováděly krvavé náboženské rituály. Název města pochází z předkolumbovského období a v jazyce Mayů znamená V ústí studně, ale říká se mu také město opeřeného hada Kukulcán. Je neobyčejným příkladem mayské výstavby a patřilo k největším městům. Zbylé zříceniny je možné rozdělit na dvě etapy: starší budovy, které byly postaveny v klasickém období mezi 7.-10. stoletím s typickým vyobrazením boha deště Chaca (s nosem jako chobot, velkýma kulatýma očima a tesáky) a novější část, která pochází z let 900-1200 n.l. a charakterizuje ji Strana 9 z 31
prostá monolitická architektura. V 10. století n.l. dobyli město Toltékové a jejich stavební styl se smísil s mayskou architekturou. Chchén Itzá se vyznačuje znamenitými silnicemi a složitými strukturami umístěnými kolem veliké stupňovité pyramidy Castilla (hradu), která byla postavena až po roce 900 n.l. Na každé straně je schodiště vedoucí na vrchol a je asi 30 m vysoké. Schody znázorňují dny v roce (365 n.l.). Jsou to 3 schodiště po 91 schodech a jedno s 92 schody. Mezi největší pamětihodnosti patří kopule nad dvěma kamennými terasami, které sloužily Mayům jako observatoř (= hvězdárna) Caracol. Archeologové objevili 3 otvory ve zdi směřující přesně k bodům západu Slunce a Měsíce. Je to důkaz o tom, že Mayové se zajímali o astronomii. Podařilo se také odhalit systém astronomického kalendáře. V průběhu 12. století bylo město opuštěno a založeno nové hlavní město. Lidé sem však dále chodili k obětní studni (cenote). Je to přírodně vytvořená tůň v zemi, z poloviny naplněná vodou. Její průměr byl 60 m a hloubka 40 m. Nachází se na severním okraji města a byla používána jako svatyně vrcholné důležitosti. V těžkých dobách (např. za velkého sucha) se házely do studny lidské oběti, někdy i děti, pro přízeň bohů. Ze dna byly vyloveny i šperky, hliněné výrobky, vonná pryskyřice, kterou Mayové používali jako kadidlo. Okolnosti a průběh rituálů už dnes těžko vypátráme. Plastiky zobrazují oběti, ale to bylo poměrně běžným jevem, a proto je toho o nich známo málo. A právě tato tajemství lákají davy turistů. Ve většině mayských měst se nacházela hřiště pro míčové hry. V Chichén Itzá je největší ze všech objevených. Cílem hry bylo dopravit malý míč jen s pomocí boků a zadku, protože rukama a nohama se hrát nesmělo, kupředu ke kovovým kruhům. Hry se hrály o vysoké sázky o svou svobodu nebo o své děti. Poražení byli obětování setnutím hlavy. Existuje i názor, že naopak právě vítězové byli obětí cennější. Na východní straně města stojí chrám válečníků. Je to stupňovitá budova s velkým schodištěm a sloupy. Byl postaven k poctě válečných bohů a válečníků živých i zemřelých. Stavba, která budí v Chichén Itzá největší hrůzu, se nazývá Tzompatli a připomíná lidskou lebku. Vypadá jako obří sarkofág zdobený čtyřmi řadami mrtvých hlav. Lidé v Chichén Itzá pokrývali stěny uvnitř budov barevnými freskami. Zdobili tak i keramiku. Záznamy v Chichén Itzá jsou z nápisů vytesaných do kamene v archaickém typu Strana 10 z 31
písma. K dochování psaného slova vytvářeli Mayové také knihy (kodexy) psané na kůře fíkovníku a skládané jako harmonika. Přežily pouze 4 knihy 1 v Mexiku a 3 v Evropě. Rozluštit hieroglyfické texty se pokoušel John Eric Sydney Thompson, ale neuspěl. Texty jsou o náboženských rituálech a o jejich historii. Dodnes probíhá výzkum o zhroucené Mayské říši. SHRNUTÍ V DATECH: - 435-455 založení Chihén Itzá - 682 Mayové opouštějí město - 1904-1907 průzkum studny - 1988 Chichén Itzá zařazeno na seznam UNESCO 4.2. Socha Krista Spasitele v brazilském Rio de Janeiru Socha Krista se vypíná na hoře Corcovando u města Rio de Janeiro ve výšce 710m na okraji Národního parku Tijuca. Samotná socha měří asi 38 m a váží 1150 tun. Je vyrobena ze železobetonu, na vnější vrstvu byl použit mastek, který má trvalé vlastnosti a dobře se opracovává. Navrhl ji Heito da Silva Costa a vytvořil francouzský sochař polského původu Maximilien Paul Lindowski. Stala se ikonou Rio de Janeira a symbolem brazilské přívětivosti. Rozpažené ruce tvoří náruč, která říká: Buďte srdečně vítáni. Rozpětí Kristova objetí měří bezmála 30 m. Slavnostně byla odhalena 12.10.1931 jako památník brazilské nezávislosti na Portugalsku. Pod vrchol hory vede historická ozubnicová dráha postavená roku 1884. Po kolejích se deštným pralesem sunou tam a zpět dva elektronické vláčky. Vyvezou 360 pasažérů za hodinu a cesta vzhůru trvá 20 minut. Od konečné stanice vede k samotné soše Krista 223 schodů jako stará cesta. Ale dá se využít moderní výtah, či pohyblivé schodiště. Od sochy můžete vidět celé město Rio de Janeiro jako na dlani. Je to jeden z nejkrásnějších výhledů na světě. Sami Brazilci říkají: Bůh stvořil svět za šest dní a sedmého dne stvořil Rio de Janeiro. A mají pravdu, protože je to ráj. Obklopují ho hory, které vystupují z azurového moře a na bílých plážích šumí palmy. Jako nejkrásnější pláž světa byla právem zvolena zdejší Copacabana a Ipanema. Strana 11 z 31
Ať jste věřící nebo ateisté, socha budí respekt ve všech etnických, náboženských i věkových skupinách na celém světě. Je prostě ohromující. Ve dne i v noci stráží nad městem. Pokud si plánujete cestu k soše Krista Spasitele, nenechte si ujít slavný brazilský karneval v rytmu samby na počátku jara. V roce 2016 bude Rio de Janeiro hostit XXXI. letní olympijské hry. 4.3. Velká čínská zeď Ze všech staveb v historii spotřebovala Čínská zeď nejvíce pracovních sil a nejvíce materiálu. Zeď byla postavena proto, aby bránila útokům Mongolů ze severu. Celkovou délku zdi je těžké odhadnout, protože vedle hlavní linie (od turkmentských stepí k pobřeží Žlutého moře) zde také stojí postranní zdi. Uvádí se délka asi 6000 km. První obranné systémy začaly vznikat na severu Číny (7. století př.n.l.) za vlády dynastie Ming. Měly chránit obyvatele před nájezdy kočovných kmenů. Za vlády prvního čínského císaře Š-chuang-Tiho (ve 3. století př.n.l.) byly tyto zdi obranou proti Hunům a tak vznikla skutečná Čínská zeď a do roku 214 př.n.l. bylo dokončeno 700 km. V roce 1211 se však podařilo mongolskému vůdci Čingischánovi vpadnout do země. Vládci dynastie Ming nechtěli dovolit, aby se něco takového ještě opakovalo. Začali proto se zpevňováním a rozšiřováním zdi.zeď se dále rozšiřovala a prodlužovala. Do 17. století zemřelo při stavbě statisíce lidí. Stavební práce probíhaly po celé zemi, přes hory a údolí. Materiál převáželi ve vedrech i mrazu. Byly to 10-ti kilové cihly, skalní kvádry a hodně kamenů, které sloužily jako výplň zdi. Kromě toho se používalo i dřevo a vyráběly se cihly a střešní tašky. Pracovalo se i s udusanou hlínou, v poušti Gobi zase otroci plnili zeď pískem a štěrkem,větévkami a rákosem a těly mrtvých dělníků. Na stavbě pracovalo 300 000 vojáků a 500 000 lidí na nucených pracích. Později přibylo mnoho trestanců a asi 1,8 milionu vesničanů. Základy jsou 7 m široké, výška i s cimbuří dosahuje 6-9 m, v koruně zdi je cesta široká 3-5 m. Každých 300-500 m se tyčí strážní věž, kterých je téměř 2000. Systém opevnění byl rozšířen o vojenské úkryty a pevnosti. Příchod nepřítele se oznamoval kouřovými signály nebo vlajkou. Čínská zeď utrpěla v průběhu staletí na mnoha místech těžké škody. Někde se kompletně rozpadla, na jiných místech použili chudí venkované zeď jako kamenolom pro laciný stavební materiál. V průsmyku nedaleko Pekingu se do současnosti dochoval jeden z nejstarších úseků zdi, tzv. oblačná cesta. Byla zasvěcena králi nebes, který ji měl chránit. Strana 12 z 31
Z velké části zůstala tato stavba zachována. Je to největší ochranná stavba na světě a stavěla se skoro 2000 let. Je národním symbolem Číny. Přitahuje mnoho turistů a nejvhodnější doba návštěvy je měsíc září a říjen. Jako jedinou stavbu na světě ji lze za ideálních povětrnostních podmínek pozorovat z vesmíru pouhým okem. V roce 1987 byla zařazena na seznam UNESCO. 4.4. Posvátná pevnost Inků Machu Picchu v Peru Je také známá jako město Inků. Byli národem velkých výkonů, vyspělé civilizace a důmyslně využívali zelené a úrodné země. Kolem 15. století byli Inkové tak zámožní, že jejich hlavní město Cuzco mělo budovy zdobené zlatem. Říkali mu Posvátné město Slunce (Coricancha). Jejich říše byla od oblasti, známé dnes jako Santiago, po západní pobřeží Jižní Ameriky. Nyní by překryla Ekvádor, Peru, Bolívii, Argentinu a Chile. Inkové byli nejzdatnějšími inženýry a stavěli pevnosti z kamenných desek, otesaných tak dokonale, že nevyžadovaly maltu. Dodnes se dochovaly v takřka dokonalém stavu. Budovali také silnice, mosty a tunely. Roku 1523 pronikli Španělé do peruánských hor a podrobují si Inky. Inského vládce Manco Capac dosadili jako krále, přes kterého budou Inky ovládat. On i jeho bojovníci se vzbouřili, ale španělská převaha byla veliká. Manco Capac musel se svým lidem uprchnout do hornatých And. Vysoko v horách nacházejí vhodné místo pro své město nad propastí údolí Urubamba. Nové město Inkové zakládají mezi starým vrcholem (Machu Picchu) a mladým vrcholem (Huayna Picchu). V ústním podáním je nazýváno Vilcabamba. Bylo naplánované až do posledního detailu domy pro šlechtu, paláce a chrámy, čtvrť učenců a řemeslníků, pod nimi domy zemědělců, stáje a sklady zásob. Stavební umění je dodnes nepřekonané. Inkové zavedli fungující systém samozásobování, takže nemuseli místo opustit. Pod městem byly vybudovány terasy pro zemědělské využití. Tyto terasy zvané Andenes (Andy) byly zajištěny zdmi a umožňovaly umělé zavlažování. Voda byla do města a na pole přiváděna z hor důmyslným zavodňovacím systémem, který funguje ještě dnes. Machu Picchu nebylo obyčejné město, i když jeho funkci nechápeme. Mohlo to být místo uctívání bohů nebo mohlo sloužit jako úkryt. Architektura naznačuje důraz na náboženství. Mohlo být také královským statkem, používaným jen v určitých ročních dobách a vladaři zde byli pouze kvůli náboženským obřadům. V centru jejich zbožnosti bylo Slunce, kterému se klaněli a vystavěli mu Sluneční chrám. Náboženkým středem je v Machu Picchu vrchol, kde se člověk ukloní Slunci Intihuatana. Zde je sakrální kámen, který připomíná sluneční hodiny. Astronomové, kněží a učenci je používali k tomu, aby vypočetli čas a Strana 13 z 31
měsíce. Jejich metody nejsou známy. Budovy města byly ze žuly, původně bílé. Interiéry byly omítnuté a každý dům měl doškovou střechu. Krása Machu Picchu spočívá v detailech přesných řezbách nad dveřmi. Některé nástroje jsou zanechané mezi zdmi. Používali nádoby z keramiky, bronzu, mědi a stříbra. Zdobili se náramky, jehlicemi a náušnicemi. Nepodařilo se však najít žádné zlaté předměty (mohly být vyloupeny). Konec Machu Picchu a důvod, proč bylo opuštěno, není zcela znám. Je možné, že po zhroucení Inské říše se obyvatelé vrátili do domovských vesnic. Ať už byl důvod jakýkoli, Machu Picchu se ztratilo, stejně jako Inská říše a o 300 let později mělo být znovu objeveno. Rok 1911 toto místo objeil archeolog Hiram Bingham. Jeho výzkumy ovlivnily i fiktivní hrdiny Indiana Jones. Machu Picchu bylo roku 1983 zaregistrováno v UNESCO a bylo zde vykonáno mnoho práce. V roce 2001 vydal japonský Výzkumný ústav pro prevenci katastrof varování, že je toto město ohroženo sesuvy půdy. Bylo zjištěno, že půda se tu pohybuje rychlostí 1 cm/měsíc. Při účinných protiopatřeních by snad bylo možné Machu Picchu zachránit. 4.5. Jordánské skalní město Petra Skalní město Petra bylo po mnoha staletí považováno za pouhý mýtus. Vzniklo na křižovatce několika cest, které spojovaly Egypt, Sýrii a jižní část Arábie s obchodními centry ve Středomoří (5. století př.n.l. 3. století n.l.). Obchodovalo se zde s veškerým luxusním zbožím. Město mělo výhodnou zeměpisou polohu, ale přístup byl pouze úzkou mezerou mezi skalami zvanou siq (šachta). Na mnoha místech je široká pouhé 2 m a po obou stranách se zdvihají skály až do výše 100 m. Když se obchodním karavanám podařilo projít úzkou štěrbinou, stály pře 40 m vysokým skalním průčelím Hazne al Fir un Faraonovy pokladnice. I když to vypadalo, že se jedná o palác, byly vytvořené římsy pouze průčelím královských hrobek, jednoduchých pohřebních komor, které se skrývají za působivými uměleckými díly. Skalní město prožívalo největší rozkvět za vlády nabatejského krále, který se jmenoval Aretas III. Philhellen (87 62 př.n.l.). Ten dobyl Damašek a obsadil Jeruzalém, což zapříčinilo konflikty s Římem. Stavby chrámů a paláců byly stále větší. Aretas IV. nechal vybudovat v centru Petry hlavní hrám. V této době bydlelo v Petře 40 000 lidí. Pak se vyostřil konflikt s Římem, přerušily se cesty karavan, blahobyt Petry skončil. V roce 106 porazil římský císař Trajan definitivně Nabatejce a podrobil je Římu. Město Petra se stalo bezvýznamným. Roku 663 napadli území Arabové a město ztratilo poslední obyvatele. Petra upadla v zapomnění. Strana 14 z 31
V srpnu 1812 se švýcarský cestovatel Johann Ludwig Burckhardt v převlečení dostal jako první Evropan do Petry. Předstíral, že se chce pomodlit. Díky němu se Západ dozvěděl o městě kmene Nabatejců. Stačil získat málo poznatků, protože musel brzy místo opustit. K poměrně zachovalým stavbám patří chárm Qasr el-bint Firaun (pevnost faraonovy dcery) s 23 m vysokými hradbami. Oltář stojící před svatyní se používal při rituálech s ohněm a zvířecími oběťmi. Druhou velkolepou stavbou je Chrám okřídlených lvů. Umělecky nejzdařilejším skalním průčelím je červeá fasáda el-chaznechel-farún, tzv. pokladnice faraonů, kde beduíni marně hledali faraonův poklad. Fasáda je vysoká 39 m a široká 25 m. Zakrývá dvě poschodí. Najdeme zde sochy vypodobňujicí amazonky, lvy, nabatejské bohyně a postavy z řecké mytologie. Hazne al Fir un, dům faraonových pokladů, byl restaurován a římské divadlo z 1. století n.l., které bylo pro 500 diváků bylo opraveno. Náhrobní chrám Al Deir je jednou z vynikajicích staveb v Petře a patří k vrcholům nabatejského stavebního umění. V roce 1985 byla zařazena na seznam UNESCO. Skalní město Petru jste mohli vidět ve filmu Indiana Jones. 4.6. Římské Koloseum Žádná římská stavba není tak známá jako Koloseum.Vytavěno bylo v letech 70. 80. n.l. a sloužilo téměř 500 let. Své jméno dostalo teprve v 7. století n.l. Stojí na místě umělého jezera v zahradě Neronova Zlatého domu. Kromě osobních soubojů a soubojů se zvířaty, tu probíhaly i simulované námořní bivy spodní čás bylo možné napustit vodou. Příkaz k jeho výstavbě dal císař Vespasianus roku 72 n.l. a dokončeno bylo za císaře Tita roku 80. Skládalo se ze tří na sebe postavených řad arkád a každá řada arkád měla 80 oblouků. Třetí poschodí bylo vyzdobeno sochami. Další patro s okenními vyklenky nechal připojit Vespasiánův syn. Vnější zdi byly vystavěny z travertinu, uvnitř byly použity cihly a tufový kámen. Pod arénou se skrýval systém podzemních chodeb se šachtami a výtahy pro divoká zvířata. Zahajovací hry s gladiátorskými zápasy, námořními bitvami a štvanicemi zvěře trvaly 100 dní. Při nich mělo být usmrceno přes 5000 zvířa. Hlavním programem her byly zápasy gladiátorů. Jinou atrakcí byly zápasy s divokými zvířaty, později to bylo předhazování křesťanů lvům. Stavba měla tvar elipsy a nabízela místo pro téměř 60 000 lidí, kteří mohli použít 80 vchodů a východů a labyrint schodišť. Tento systém schodišť je i dnes vzorem při výstavbě moderních sportovišť. Elipsovitý tvar měl zabránit tomu, aby se mohl kdokoli ukrýt v některém rohu. Podlaha byla dřevěná a dala se odstranit (námořní bitvy). Později byly Strana 15 z 31
vestavěny zásobovací šachty a vězení. Také byla nainstalována jevištní zařízení, která pomocí kladkostrojů umožňovala přepravit scénické dekorace a výzdobu. Roku 404 n.l. se mnich Telemachus zvedl a skočil během bojů do arény. Protestoval tak proti krvavému divadlu. Byl ale ukamenován. Roku 523 se v Koloseu konaly poslední hry a zápasy. Od té doby začal úpadek Kolosea. Osudy této kolosální stavby byly neveselé. Několikrát byla zasažena bleskem a znovu opravena, ve středověku se stala útočištěm pobudů, začátkem 13. století zničilo zemětřesení část její fasády, za bojů mezi papežem a císařem sloužila za pevnost, roku 1312 ji daroval císař Jindřich VII. (děda Karla IV.) senátu a římskému lidu. Po dalším zemětřesení se změnila v kamenolom a kámen byl použit na stavby ve Vatikánu i jinde. Dnes jsou její trosky zajištěny před dalšími sesuvy. Zápasy v Koloseu je možné vidět ve filmu Gladiátor. FAKTA: výška 48,5 m délka - 188 m šířka 156 m hloubka základů 12 m délka arény 86 m šířka arény 54 m vchody 80 počet řad sedadel 50 míst k sezení 50 000 míst k stání 10 000 MOJE VLASTNÍ ZKUŠENOST: Měla jsem možnost jako malá podívat se se svou rodinou na toto vzácné místo. Koloseum je opravdu kolosální. J 4.7. Indické mauzoleum Tádž Mahal Tádž Mahal je nejznámější stavbou Indie. Je považován za nejkrásnější stavbu světa. Na dopravu materiálu bylo použito 1000 nákladních slonů. Byl postaven v letech 1630 1648. Je elegantní, z bílého mramoru, vysoký 72 m a vypadá jako z pohádky. Tvoří ho jedna velká a čtyři malé kopule. Čtyři minarety na rozích náhrobku jsou lehce vykloněny směrem ven, aby se při zemětřesení nezřítily. Strana 16 z 31
Tádž Mahal je spojován s příběhem velké lásky, která se stala legendou. Je to příběh islámského mughalského vladaře Šáhdžána a jeho milované ženy Ardžumand Banu Baygam, které se říkalo Mumtáz Mahal, perla paláce. Když byl vladař ještě princem, oženil se s půvabnou patnáctiletou dcerou státního úředníka (začátek 17. století). Panovník ji přidal ke svému harému, ale brzy jí věnoval veškerou pozornost. Měli spolu 8 synů a 6 dcer a při porodu čtrnáctého dítěte zemřela. Dvorní kronikář zaznamenal mnoho příběhů o velikém smutku panovníka, jako například, že u smrtelné postele jeho ženy prý náhle zešedly jeho vlasy. Po její smrti byl vyhlášen státní smutek, který trval dva roky. Bylo zakázáno slavit, poslouchat hudbu, nosit šperky a používat parfémy. Z velkého smutku nechal panovník postavit mauzoleum Tádž Mahal. Povolal si architekty, inženýry, sochaře a kaligrafy z Persie, Turecka a z města Samarkandu. Vnitřní prostory a sarkofág zdobil benátský umělec a stříbrnou vstupní bránu zhotovil zlatník z Bordeaux [Bordó]. Řemeslníci pracovali s drahokamy a polodrahokamy tak přesně, že spoje a lemy lze rozeznat pouze lupou. Také byly použity citáty z Koránu, květinové mramorové reliéfy a klikaté pásy. Celých 18 let stavělo 20 000 dělníků stavbu a zahrady s rybníčky o rozloze 18 ha. Později zde byl pohřbeh také sám mughalský vládce. Indové vyhlásili stavbu národní svatyní a je považována za pohádkový příklad indického stavitelství. 5. Sedm českých divů Také Česká republika má svých sedm divů. Nebo mám spíše říci čtrnáct? Říkáte si, jak to myslím? Tady je důkaz. V České republice se poprvé volily v roce 2005. Zvolili si je čtenáři internetových novin idnes. Jsou to: Karlův most Pražský hrad historické centrum Českého Krumlova zámek Hluboká elektrárna Dlouhé stráně vysílač Ještěd Karlštejn. Strana 17 z 31
Jak si můžete všimnout, tyto divy jsou jen v kategorii místa. O pět let později se volily další divy Česka. Ale tentokrát se hlasovalo ve více kategoriích Města a místa Umění a kultura Objevy a vynálezy Výkony a rekordy Hlas lidu. Hlasovalo se přes SMS a emaily. Hlasování probíhalo od konce dubna do konce května roku 2010. Výsledky byly zveřejněny v přímém přenosu České televize dne 12.6. 2010. A jaké se tedy zvolily? Tady jsou: Pořadí Div Kategorie 1 Jára Cimrman Hlas lidu 2 České pivo Výkony a rekordy 3 České sklo Výkony a rekordy 4 Karel IV. Umění a kultura 5 Kontaktní čočky Otto Wichterle Objevy a vynálezy 6 Krevní skupiny Jan Janský Objevy a vynálezy 7 Pražský hrad Města a místa 6. Sedm divů přírody V roce 2007 zahájily internetové stránky www.new7wonders.com hlasování o sedmi divech přírody. Prostřednictvím této internetové stránky se volilo z více než 440 míst z více než 220 zemí. Nejprve se zvolilo TOP 77, poté se to zúžilo na 28 finalistů, z nichž se během roku 2010 a 2011 bude volit výsledných sedm. Oficiální prohlášení sedmi divů přírody se uskuteční 11.11.2011. Pokud se chcete také zapojit do tohoto veřejného hlasování, tak stačí navštívit internetovou stránku, kterou jsem již zmiňovala. Strana 18 z 31
7. Proč zrovna sedm? Sedmička měla veliký význam v civilizacích na Blízkém východě, od kterých to pravděpodobně převzali Řekové, kteří ne náhodou vytvořili pět ze sedmi původních divů světa. Každý ze zvolených divů světa měl totiž představovat vrchol v umělecké a technické zručnosti a měl vyzdvihnout velikost civilizace, která ho vytvořila. Všechny pozdější volby nových divů světa tedy převzaly jak posvátné číslo sedm, tak i myšlenku představit kulturní vrchol civilizace. 8. Který z divů světa je nejhezčí a který naopak nejméně hezký??? (anketa) Toto téma, které zpracovávám, je velice zajímavé, a tak jsem se rozhodla udělat anketu mezi svými spolužáky o tom, který ze sedmi novodobých divů se jim nejvíce líbí. Zúčastnilo se jí 20 žáků. Vytvořila jsem proto seznam všech sedmi novodobých divů světa. Žákům jsem položila otázku: Který ze sedmi novodobých divů světa se vám líbí nejvíce a který nejméně?. Každý měl vytvořit pořadí od nejhezčího z nich. Celou anketu jsem vyhodnotila a zde je výsledek: POŘADÍ PODLE ŽÁKŮ: Chichén Itzá socha Krista Spasitele Velká čínská zeď Machu Picchu skalní město Petra římské Koloseum Tádž Mahál 1. 14 7 7 42 14 35 21 2. 6 6 42 18 6 30 18 3. 5 30 5 5 35 5 15 4. 4 8 12 20 24 8 4 5. 12 6 18 9 6 6 3 6. 16 2 4 4 0 6 8 7. 3 7 0 0 2 2 6 Součet 60 66 88 98 87 92 75 Strana 19 z 31
Tato tabulka znázorňuje v prvním sloupečku pořadí od nejhezčího divu a v každém dalším počet hlasů, kolik v tomto pořadí ten učitý div dostal, vynásoben v prvním řádku 7-mi, v druhém 6-ti, v třetím 5-ti, ve čtvrtém 4-mi, v pátém 3-mi, v šestém 2-ma a v sedmém 1-ním bodem. V posledním řádku je u každého divu součet všech bodů. Poté jsem z výsledků vytvořila výsledné pořadí, které je zde: 1. Machu Picchu 2. římské Koloseum 3. Velká čínská zeď 4. skalní město Petra 5. Tádž Mahál 6. socha Krista Spasitele 7. Chichén Itzá VYHODNOCENÍ: Cílem této ankety bylo ukázat to, že sice máme 7 novodobých divů světa, ale ne všem se nejvíce líbí ten samý.celkově hodnotím anketu pozitivně. Žáky dané téma zajímalo, některé jsme překvapila já svou anketou, někteří zase naopak překvapili mě svým názorem. A jaké je moje pořadí? Všechny divy jsou úžasné a vybrat pořadí je těžké. Říkám si ale, že to zvládli mí spolužáci, a tak se o to také pokusím. Zde je mé pořadí: 1. Tádž Mahal 2. Machu Picchu 3. skalní město Petra 4. socha Krista Spasitele 5. Velká čínská zeď 6. římské Koloseum 7. Chichén Itzá Strana 20 z 31