Dobrá Voda u Českých Budějovic Zpracováno v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností České Budějovice. Vybavenost obce Hřbitov Obchod-potraviny Základní škola a mateřská škola Hřiště Pošta Hostinec Hotel Moštárna Knihovna Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Název obce: Dobrá Voda u Českých Budějovic Počet částí obce: 1 Počet katastrálních území: 1(Dobrá Voda u Českých Budějovic) Výměra obce: 154 155 ha Počet obyvatel (31.12.2011): 2536 Hustota obyvatel (31.12.2011): 1636 obyv/km2 Počet obyvatel (31.12.2009): 2469 Hustota obyvatel (31.12.2009): 1603 obyv/km2 Typ: Obec Obec s pověřeným obecním úřadem: České Budějovice Charakteristika Leží několik málo kilometrů na východ od jihočeské metropole a vytváří výraznou urbanistickou a duchovní dominantu ORP. Obec Dobrá Voda, s charakterem městyse a s vlastní vybaveností se nachází pod výraznou krajinnou hranou. Sám název Dobrá Voda říká, že historie tohoto původně poutního místa se odvíjí od pramene léčivé vody, spojené s lázněmi, která sice pozbyla před několika desetiletími svých léčivých účinků, ale dodnes stále vyvěrá. Urbanistická struktura je dnes prorostlá s městem České Budějovice. Nejvýraznější je akropole s kostelem, která je do svého okolí pečlivě vkomponovaná. Byla vytvořena nejvýznamnějším architektem českého baroka Kiliánem Ignácem Dietzenhoferem v letech 1733-1738, vyzdobená freskami Václava Vavřince Reinera. V obci jsou hřiště, obchody, ubytovací zařízení, domov důchodců, základní škola, mateřská škola, pošta, moštárna, knihovna. Historie Počátky založení obce Dobré Vody spadají do 1. poloviny 16. století, kdy se zde těžilo stříbro a křemen (z něj se vyrábělo ryzí zlato). Útlum těžby nastal v roce 1618 a k definitivnímu uzavření dolu došlo na počátku 1. světové války. Rudné bohatství mělo vliv na jakost a složení podzemních vod, které vytékaly z okolních skal. Lidová zkušenost poznala její léčivé účinky v sirnato železitém složení a voda se používala k léčení slabých a ochromených údů. Místo Dobrá Voda je úzce spjato s osobností městského notáře Jana Karménského z Ebenfeldu, rozeného v Krakově, budějovického purkmistra. Po příchodu do Českých Budějovic roku 1618 se oženil s bohatou vdovou Dorotou Panklovou. Tato žena trpěla jakousi nemocí a podařilo se jí odstranit ji díky těmto léčivým pramenům. Podle jiného podání to byla sama Panna Marie, která se ve snu jevila nemocné ženě, aby jí ukázala zdroj léčivé vody. Posléze její blahodárné účinky poznal i sám pan Karménský. V latinsky psaném záznamu prvního dobrovodského kaplana P. Adalberta Hasmanna je citován dnes již nezvěstný starý rukopis ("Ex antiquo manuscripto exarato"). "Manželé se radili ve zbožném zanícení, jak by měli vyjádřit svůj dík za přijatou milost Bohu a shodli se v tom, že ke cti a chvále Spasitele a jeho Bolestné Matky dají vystavět kostelík nad pramenem, aby lidé mohli jít nahoru do kostela a zde Bohu a Bolestné Matce poděkovat".
Budějovický magistrát poskytnul pozemek ke stavbě a pražský arcibiskup Arnošt Albrecht z Harrachu udělil 10. 5. 1630 souhlas k založení a vysvěcení kostelíka. Téhož roku, 14. 8., se konalo položení základního kamene Ondřejem Pachmanem, opatem ze Zlaté Koruny. Položení základního kamene připomíná mosazná tabulka, nacházející se v současném kostele. Dobrá Voda se svojí nepravidelnou uliční sítí vznikala pozvolna a živelně teprve v průběhu posledních staletí. Ještě ve středověku se v místech nynější Dobré Vody nerozkládalo žádné osídlení, jen polnosti v zázemí okolních vesnic Suchého Vrbného, Hlinska a Pohůrky. První proměnu a usedlíky přineslo dolování stříbra ve druhé polovině 16. a počátkem 17. století. Roku 1555 zde byla zaražena štola Svatý Václav, následovala díla Dům rakouský (později přejmenované na Svatá Anna) a Svatý Šebestián. Výtěžek však trvale nenaplňoval očekávání, až dolování nakonec roku 1635 nadlouho ustalo. Zatím se do okolí šířila povědomost o léčivých účincích vody ze zdejšího minerálního pramene. Když tato v roce 1629 ulevila od nemoci také Dorotě Karmenské, manželce českobudějovického purkmistra Jana Karmenského z Ebenfeldu, nechali vděční manželé v letech 1630 až 1632 při prameni postavit kostelík, zasvěcený Panně Marii Bolestné. V letech 1677 až 1678 zde také město zřídilo nevelké lázně, které, roku 1720 rozšířené, po následujích sto let provozovalo, než je roku 1779 odkoupil soukromník Antonín Graf. Původní kostelík zanedlouho svou kapacitou nepostačoval hojným procesím poutníků, když nadto klenba začala praskat a hrozit zřícením, přikročilo město České Budějovice ke stavbě kostela nového, k čemuž byli zjednáni přední tuzemští architekti a výtvarníci. Hlavní část stavby proběhla v letech 1733 až 1735; ke slavnostnímu vysvěcení, spojenému s přenesením uctívaného mariánského obrazu ze starší svatyně, došlo roku 1739. Původní kostelík byl roku 1809 odprodán a přeměněn na byty (nynější čp. 5). Mezitím kolem lázní a poutního kostela zvolna přibývalo domů a vznikající osada začala být označována U dobré vody či Dobrá voda (v podobě Dobrawoda je název doložen k roku 1720). Na sklonku 60. let 18. století zde znovu ožilo dobývání stříbra a zlata, zpočátku iniciativou soukromých těžařstev. Byly obnoveny práce na dílech Šebestián (přejmenovaném na Barboru), Václav a Anna, nově zaraženy štoly Mauricius a Ondřej. V roce 1778 získal většinový podíl na těžbě stát, což přineslo lepší technické vybavení, vznikl též další důl Leopold a na Dobrou Vodu v roce 1784 přesídlil horní úřad z Rudolfova. Dlouhodobě však byla těžba opět ztrátová (výnos nedosahoval ani 2/3 vynaložených nákladů), a tak byly s rokem 1809 veškeré práce v dolech zastaveny. Pokusy o obnovení těžby drahých kovů do třetice byly v menším rozsahu činěny ještě od roku 1893, vedly ale též ke krachu. Počátkem 19. století už byla Dobrá Voda vesnicí s několika desítkami domů a vlastní duchovní správou (1777 při kostele usídlen kaplan, 1786 zřízena lokálie, 1858 povýšena na farnost). Po zrušení poddanství ke královskému městu České Budějovice se roku 1850 Dobrá Voda stala součástí obce Mladé, od níž se pak osamostatnila po roce 1902. Význam vsi, coby střediska lázeňství postupem času upadal, Dobrá Voda se však stala oblíbeným výletním místem pro českobudějovické měšťany, někteří zámožnější si ve zdejším příjemném prostředí počátkem 20. století nechali postavit vily. Obec, v 19. věku ještě převážně německá, se na přelomu století přílivem nových obyvatel rychle počešťovala; při sčítání roku 1910 tak představovali Češi 2/3 obyvatel, v roce 1930 přes 9/10. S počátkem roku 1952 byla Dobrá Voda připojena k městu České Budějovice, samostatnou obcí se znovu stala dne 24. listopadu 1990. Pamětihodnosti Kaplička nad pramenem v nynější podobě z roku 1830 Štola sv. Barbory, Farní kostel Panny Marie Bolestné, vrcholně barokní stavba z let 1733 až 1735 dle projektu Kiliána Ignáce Dientzenhofera s freskovou výzdobou od Václava Vavřince Reinera. K farnosti příslušejí kromě Dobré Vody ještě osada Na samotách obce Dubičné, dále pak Hlinsko, Kaliště, Stará Pohůrka, Srubec a Třebotovice. Stará fara, barokní z poslední čtvrtiny 18. století Nová fara, secesní, z roku 1911
Křížová cesta s Božím hrobem, vede okolím kostela. Zřízena 1837 až 1839, obnovena 1880, nejnověji 1996 s moderně pojatými obrazy od Renaty Štolbové Stará škola, přízemní budova z roku 1789 naproti prameni. Do roku 1945 zde sídlila německá škola, dnes penzion U Mariánského Pramene Pomník padlým v 1. světové válce z roku 1920 od místního sochaře Edwina Schopenhauera Pomník obětem nacismu z roku 1946 socha M.J. Husa v zahradě obecního úřadu (Autor: Miroslav Švihla) Zjištění a vyhodnocení udržitelného rozvoje území (Zpracováno v souladu s požadavky 4, odst. 1, části. 1. bodu b) vyhlášky č. 500/2006 Sb.) 1. Horninové prostředí a geologie (Zdroj: Geodatabáze ÚAP, poskytovatel Geofond - Česká geologická služba) Výskyt ložisek nerostů: ne Výskyt dobývacích prostorů: ne Výskyt chráněných ložiskových území: ne Výskyt starých důlních děl: ano Výskyt poddolovaných území: ano Výskyt sesuvných území: ne 2. Vodní režim (Zdroj: Geodatabáze ÚAP, poskytovatel Výzkumný ústav vodohospodářský TGM) Zastavěné území v záplavovém území Q100: ano Název vodního toku: Dobrovodský potok Zastavěné území v aktivní zóně záplavového území: ano Výpis vodních toků: Dobrovodský potok Výskyt ochranných pásem vodních zdrojů: ne Výskyt ochranných pásem přírodních léčivých zdrojů nebo zdrojů přírodní minerální vody: ne Výskyt chráněných oblastí přirozené akumulace vod: ne Zařazení mezi zranitelné oblasti: ne 3. Hygiena životního prostředí (Různé zdroje dat) Existence oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší vzhledem k imisním limitům pro ochranu zdraví: ne (Zdroj: Český hydrometeorologický ústav) Silnice I. třídy jako zdroj znečištění ovzduší v zastavěném území: ne (Vymezeno zhotovitelem nad geodatabází ÚAP, poskytovatel příslušný krajský úřad) Stacionární zdroj znečištění ovzduší: ne (Zdroj: mapový server Cenia, www.cenia.cz) Výskyt ekologických zátěží: ne Odkaliště: ne
4. Ochrana přírody, krajiny a památek (Zdroj: Geodatabáze ÚAP, různí poskytovatelé, především Agentura ochrany přírody a krajiny) Ochrana přírody: Chráněná krajinná oblast: ne Zastavěné území v I. zóně CHKO: ne NATURA 2000 - evropsky významná lokalita: ne NATURA 2000 - ptačí oblast: ne Národní přírodní rezervace: ne Přírodní rezervace: ne Přírodní památka: ne Památný strom(jedná se o výčet druhů nikoliv počet): ne Ochrana krajiny: Krajinná památková zóna: ne Významné krajinné prvky registrované: ano Výpis významných krajinných prvků registrovaných: Skupina 2 dubů - Dobrá Voda u Č. Budějovic; Soliterní exemplář dubu letního, Dobrá Voda u Českých Budějovic Ochrana památek: Archeologické naleziště: ano Památka UNESCO ne Městská památková rezervace: ne Vesnická památková rezervace: ne Vesnická památková zóna: ne Nemovité kulturní památky: ano (Dobrá Voda u Českých Budějovic: jiná správní stavba báňský úřad rudolf; fara; kapličky křížové cesty; zast. č. X; kaplička nad pramenem; kaplička sv. Barbory; stará fara; kaple Božího hrobu) Národní kulturní památky: ne 5. Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa (Zdroj: ČSÚ, mapové podklady - ZABAGED) Bilance ploch podle ČSÚ: Celková výměra: 154 155 ha Zemědělská půda celkem: 91 ha, což je 59.0% z celkové výměry obce Orná půda: 30 ha, což je 32.7% z celkové výměry zemědělské půdy Chmelnice 0 ha, což je 0.0% z celkové výměry zemědělské půdy Vinice: 0 ha, což je 0.0% z celkové výměry zemědělské půdy Zahrady: 49 ha, což je 53.9% z celkové výměry zemědělské půdy Ovocné sady: 1 ha, což je 1.1% z celkové výměry zemědělské půdy Trvalé travní porosty: 12 ha, což je 13.1% z celkové výměry zemědělské půdy Lesní půda: 14 ha, což je 8.8% z celkové výměry obce Vodní plochy: 2 ha, což je 1.3% z celkové výměry obce Zastavěné plochy: 17 ha, což je 11.0% z celkové výměry obce Ostatní plochy 31 ha, což je 20.1% z celkové výměry obce Podíl zastavěných a ostatních ploch z celkové výměry obce: 31.3% Ekologická stabilita: Koeficient ekologické stability: 0.981 6. Veřejná dopravní a technická infrastruktura (Zdroj: vlastníci dopravní a technické infrastruktury, ČSÚ, další podklady) Dopravní infrastruktura: Napojení na silnici I. třídy: ne Železniční stanice či zastávka: ne Městská hromadná doprava: ano Dopravní dostupnost spádových sídel: výborná Technická infrastruktura: Vodovod: ano Kanalizace: ano (přibyla čerpací stanice) Plynofikace: ano Skládka: ne
Zařízení na odstraňování nebezpečného odpadu: ne 7. Sociodemografické podmínky (Zdroj: Český statistický úřad) Vývoj počtu obyvatel: Počet obyvatel (SLDB 1991): 2251 Počet obyvatel (SLDB 2001): 2373, změna k roku 1991: nárůst 5.4% Počet obyvatel (2002): 2343 Počet obyvatel (2003): 2317 Počet obyvatel (2004): 2309 Počet obyvatel (2005): 2326 Počet obyvatel (2006): 2341 Počet obyvatel (2007): 2369, změna k roku 1991: nárůst 5.2%, změna k roku 2001: pokles 0.2%, změna k roku 2006: nárůst 1.2% Počet obyvatel (31.12.2009): 2469, změna k roku 2007: nárůst 4.2% Počet obyvatel (31.12.2011): 2536, změna k roku 2009: nárůst 2.7% Věková struktura obyvatelstva: Děti do věku 14 let (SLDB 1991): 16.8% Děti do věku 14 let (SLDB 2001): 14.2% Děti do věku 14 let (2007): 12.5%, změna relativního počtu k roku 2001: pokles 11.7% Děti do věku 14 let (31.12.2009): 13.5% Podíl obyvatel ve věku 0-14 na celkovém počtu obyvatel (2011): 14.6% Senioři ve věku 65 let a starší (SLDB 2001): 21.3% Senioři ve věku 65 let a starší (2007): 20.1%, změna relativního počtu k roku 2001: pokles 5.7% Senioři ve věku 65 let a starší (31.12.2009): 19.6% Poměr počtu seniorů ve věku 65 let a více a dětí do věku 14 let (2009): 1.453 Podíl obyvatel ve věku 65 a více let na celkovém počtu obyvatel (2011): 20.5% Poměr počtu seniorů ve věku 65 let a více a dětí do věku 14 let (2011): 1.404 8. Bydlení (Zdroj: ČSÚ, územní plány obcí) Trvale obydlené byty: Počet trvale obydlených bytů (SLDB 1991): 655 Počet trvale obydlených bytů (SLDB 2001): 721 Počet rodinných domů (SLDB 2001): 698 Počet trvale obydlených domů (SLBD 2001): 585 Nové byty postavené v letech 2001-2007: 62 Nové byty postavené v letech 2009-2011: 82 bytů v 5 bytových domech (Zdroj: OÚ Dobrá Voda u Českých Budějovic) Bytová výstavba v roce 2011: 6 Odpad počtu bytů v letech 2001-2007: 15 (Odborný odhad zhotovitele) Počet nových bytů na 1000 obyvatel ročně: 3.73 Vybavenost: Základní škola: ano Zdravotní středisko: ne Plochy občanského vybavení celkem: 2.46 ha Zastavitelné plochy pro občanské vybavení celkem: 3.41, což je 138.6% nárůst ploch Rozvoj bydlení (odborný odhad zhotovitele): Odpad bytů do roku 2020: 32 Potřeba nových bytů daná zvyšováním kvality bydlení do roku 2020: 65 Potřeba nových bytů celkem do roku 2020: 97 Potřeba ploch pro bydlení včetně dopravních a jiných ploch: 15.5 ha Zastavitelné plochy pro bydlení celkem: 9,80 ha 7.59 ha, což je 180,4% 48.9% odhadované potřeby ploch pro bydlení (Údaj vychází ze zjednodušené analýzy vyhodnocení zastavitelných ploch viz. kapitola B.4.4. svazku B)
(Stanoveno na základě územních plánů obcí a porovnáno s odhadem potřeby) 9. Rekreace a cestovní ruch (Zdroj: Geodatabáze ÚAP, ČSÚ, obecní a městské úřady) Ubytovací kapacity: Počet objektů druhého bydlení: 83 Intenzita individuální rekreace: 0.11 (Poměr počtu objektů druhého bydlení a počtu trvale obydlených bytů) Hromadná ubytovací zařízení celkem (2011): není uvedeno Rekreační a turistický potenciál: Architektonická stavba nebo soubor: ano Historicky významná stavba nebo soubor: ano Významná stavební dominanta: ano Urbanistická hodnota: ano Významný vyhlídkový bod: ne Místo významné události: ne Index rekreačního a turistického potenciálu: 4 (Suma jednotlivých výše uvedených složek) 10. Hospodářské podmínky (Zdroj: ČSÚ, databáze KISEB, Institut regionálních informací) Ekonomicky aktivní obyvatelstvo: Míra nezaměstnanosti k 31.12. 2009: 4.4% Míra registrované nezaměstnanosti k 31.12. 2011: 5.3% Podíl ekonomicky aktivních v priméru: 1.0% Podíl obyvatel s vysokoškolským vzděláním (2001): 13.5% Plochy výroby a skladování: Plochy výroby a skladování celkem: 0.00 ha Zastavitelné plochy pro výrobu a skladování celkem: 0.00 ha, což je 0.0% nárůst ploch (Pozn: vzhledem ke vzdálenosti 6 km od centra Českých Budějovic s tím ale není problém) Hodnotové vztahy v území (stanoveno zhotovitelem podle databáze KISEB): Průměrná cena pozemku pro bytovou výstavbu bez technické infrastruktury: 170 Kč/m2 Průměrná cena pozemku pro bytovou výstavbu vybaveného technickou infrastrukturou: 520 Kč/m2 (Pozn: dle údajů obce až 1000 Kč/m2) Výpis silných stránek Celková kvalita ovzduší není zhoršená vzhledem k imisním limitům pro ochranu zdraví Existence městské hromadné dopravy Výborná dostupnost obce s rozšířenou působností Existence základní technické infrastruktury (plynofikace, vodovod a kanalizace) Dlouhodobý růst počtu obyvatel Vysoká intenzita bytové výstavby Existence základní školy Dostatek zastavitelných ploch pro občanskou vybavenost Výpis slabých stránek Zastavěné území v aktivní zóně záplavového území Absence napojení na železnici Nedostatek zastavitelných ploch pro bydlení Výpis příležitostí Výstavba občanské vybavenosti s charakterem nadmístní vybavenosti Vysoký turistický a rekreační potenciál Výpis hrozeb Ohrožení zastavěného území záplavami
Vyhodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek Příznivé životní prostředí Míra pozitivních jevů (silné stránky a příležitosti - získané/možné): 60% (3+0/5+0) Míra negativních jevů (slabé stránky a ohrožení - získané/možné): 0% (0+0/3+1) Dílčí hodnocení životního prostředí: Velmi dobré (počet bodů: 2) Hospodářský rozvoj Míra pozitivních jevů (silné stránky a příležitosti - získané/možné): 0% (0+1/5+11) Míra negativních jevů (slabé stránky a ohrožení - získané/možné): 43% (2+1/5+2) Dílčí hodnocení hospodářského rozvoje: Průměrný (počet bodů: 0). Soudržnost společenství obyvatel území Míra pozitivních jevů (silné stránky a příležitosti - získané/možné): 75% (6+0/8+0) Míra negativních jevů (slabé stránky a ohrožení - získané/možné): 9% (1+0/3+8) Dílčí hodnocení soudržnosti obyvatel území: Velmi dobrá (počet bodů: 2) Vyváženost Dobrá (počet bodů: 4). Hodnocení zůstává. Určení problémů k řešení v územně plánovacích dokumentacích Urbanistické závady szuozq - Zastavěné území zasahuje do záplavového území Q100 Vývoj území Vzájemné střety záměrů na provedení změn v území Prověřit dopravní koridor D1/8 ve stávající ÚPD. Střety se záměry dopravními zupxzur16 - Střet koridoru dálnice D1/6 se zastavit. pl. fcí bydlení Střety záměrů na provedení změn v území s limity využití území Střety urbanistických záměrů nzuole - Návrh zastavitelného území zasahuje do lesa nzuolk - Návrh zastavitelného území zasahuje do lokálního biokoridoru nzuopu - Návrh zastavitelného území zasahuje do poddolovaného území nzuozq - Návrh zastavitelného území zasahuje do záplavového území Q100 nzuolu - Návrh zastavitelného území zasahuje do chráněného ložiskového území Střety záměrů s hodnotami v území Žádné střety záměrů s hodnotami nebyly nalezeny