Metody odběru vzorků na přítomnost kontaminantů v potravinářství a zemědělství.

Klasifikace: Draft Pro vnitřní potřebu VVF Oponovaný draft Finální dokument Deklasifikovaný dokument Pro vnitřní potřebu VVF Pro oficiální použití Pro veřejné použití Název dokumentu: Metody odběru vzorků na přítomnost kontaminantů v potravinářství a zemědělství. Poznámka: Zpracovatelé: Dr. V. Schulzová (VŠCHT, VÚRV v.v.i) ing. Václav Stejskal, PhD (VÚRV v.v.i) ing. Zuzana Kučerová (VÚRV v.v.i) ing Radek Aulický (VÚRV v.v.i) ing. Jan Lukáš, PhD (VÚRV v.v.i) Výzkumný ústav rostlinné výroby,v.v.i., Drnovská 507, 161 06 PRAHA 6 - Ruzyně Tel.: +420 233 022 324, fax.: +420 233 311 591, URL: http://www.phytosanitary.org

Cíl validační studie: Tato studie měla za cíl prozkoumat, zda užití různých postupů při sběru vzorků a extrakci škůdců by vedlo k rozdílnému hodnocení populací škůdců. Abstrakt Evropská unie (EU) představuje veliký trh, který prošel procesem odstraňování tržních bariér mezi členskými zeměmi. Jakkoliv je tento proces ekonomicky prospěšný, bude klást velké požadavky na monitorování /roz/šíření škůdců a na jejich karanténu. Po několika skandálech sezamořenými potravinami je stále více zřejmé, že úroveň lokální kontroly a monitorování škůdců ve skladovaném obilí může mít mezinárodní důsledky, neboť skryté napadení, fragmenty škůdců a alergické výměty se mohou šířit v celém potravinovém řetězu v rámci Evropské unie. Země EU procházejí procesem unifikace protokolů určených k vyhodnocování zamoření a rizik zamoření. Nicméně jednotný přístup k odběru vzorků a interpretaci populací škůdců ve skladovaném obilí dosud neexistuje. Tato studie měla za cíl prozkoumat, zda užití různých postupů při sběru vzorků a extrakci škůdců by vedlo k rozdílnému hodnocení populací škůdců. Porovnávali jsme různé způsoby odběru vzorků (sběr z povrchu ručně za pomoci lopatky oproti odběru dvoukomorovým vzorkovačem) a různé extrakční metody (automatický prosev ve srovnání s Tullgrenovým přístrojem). Jako modelové prostředí byl zvolen silně napadený podlahovýn sklad obilí. Bylo identifikováno celkem 8 druhů roztočů, 7 druhů brouků a 2 druhy pisivek. Hustota populace škůdců byla v rozmezí od 0 12 jedinců ve vzorku (200 g) u pisivek, 0 14 u brouků a 2 25060 u roztočů. Shledali jsme, že povrchový odběr byl významně efektivnější než odběr dvoukomorovým vzorkovačem a že Tullgrenův přístroj zachytil ve vzorcích soustavně, nikoliv však významně, více hmyzu než automatický prosev. Počet zachycených druhů nebyl ovlivněn ani způsobem odběru vzorků ani extrakční metodou. Tato studie ukázala jasný rozdíl mezi hustotou zamoření a hodnocením prostorové distribuce v závislosti na použitém metodě odběru vzorků. Závěr: Z nálezů této studie vyplývá, že je nezbytně potřebná jednotná evropská směrnice pro odběr vzorků. 2

1. Úvod Evropská unie (EU) představuje veliký trh, který prošel procesem odstraňování tržních bariér mezi členskými zeměmi. Jakkoliv je tento proces ekonomicky prospěšný, bude klást velké požadavky na monitorování /roz/šíření škůdců a na jejich karanténu. Po několika skandálech se zamořenými potravinami je stále více zřejmé, že úroveň lokální kontroly a monitorování škůdců ve skladovaném obilí může mít mezinárodní důsledky, neboť skryté napadení, fragmenty škůdců a alergické výměty se mohou šířit v celém potravinovém řetězu v rámci Evropské unie. Země EU procházejí procesem unifikace protokolů určených k vyhodnocování zamoření a rizik zamoření. Nicméně jednotný přístup k odběru vzorků a interpretaci populací škůdců ve skladovaném obilí dosud neexistuje. Ekonomické ztráty mohou být velmi vysoké, protože zákazníci odmítají (??) zamořené dodávky (FLINN et al., 2003). Artropodi mohou rovněž ohrozit bezpečnost potravin kontaminací karcinogenními nebo alergenními exkrety, chlupy výkaly, fragmenty těl a také přenosem plísní a /mikrobiálních, jiných?/ patogenů (HUBERT et al. 2003, STEJSKAL myši upřesnit citaci). Objektivní interpretace výsledků získaných různými detekčními metodami je bezpodmínečně nutným předpokladem účinného boje proti škůdcům. Odběr vzorků, jako je tomu u celých obilek se komplikuje výskytem skrytých nezralých stádií uvnitř zrn. Vzorky zrní se mohou jevit při nepřítomnosti dospělců jako nenapadené, ačkoliv ve skutečnosti mohou být silně zamořené. Další nejistota vyplývá z toho, že různé metody odběru vzorků a extrakce škůdců ze vzorků mohou ovlivnit interpretaci monitorovacích dat. Čerstvý přehled ARMITAGE (2003) ukázal, že jednotlivé země vně i uvnitř EU se liší svými kontrolními metodami. Ani postup založený na ISO 13690 nezaručuje jednotnou metodu 3

odběru laboratorních vzorků k detekci škůdců skladovaných produktů. Dosud se dobře neví, do jaké míry metodické faktory odběru vzorků a extrakce ovlivňují detekci škůdců a jejich monitorování. Většina publikovaných prací pojednávacích o detekci škůdců skladovaného obilí se soustřeďuje převážně na faunistický výzkum nebo interpretaci biologie škůdců, např. fluktuaci populace během roku. Takové studie obohacují obecné vědomosti o biologii škůdců nebo jejich populační dynamice v jednotlivé zemi nebo na určitém území, ale málo říkají o detekci škůdců a o rozhodovacím procesu jejich kontroly. Je málo validačních terénních studií, které poukazují na rozdíly nebo rozpory vznikající použitím různých směrnic pro odběr vzorků v konkrétní lokalitě. Cíle studie: Proto v této práci zkoumáme, jak může použití různých odběrových technik změnit interpretaci intenzity zamoření a jeho prostorové distribuce v jednom obilním skladu. Speciálně jsme srovnávali dva typy odběru vzorků (sběr z povrchu ručně za pomoci lopatky oproti odběru dvoukomorovým vzorkovačem) a dva typy laboratorní extrakce (automatický prosev ve srovnání s Tullgrenovým přístrojem). 4

2.Stručný přehled metod monitoringu a detekce a monitorování škůdců jako rizikových faktorů v ČR V praxi slouží ke včasnému zjištění škůdců v současné době především lapače, které se užívají i k monitorování populační hustoty. Jaký je současný stav jejich využívání? V oblasti potravinářského průmyslu se používá řada lapačů integrovaných do systémů hygienických programů. Problém tvoří zemědělská prvovýroba, kde většinou chybí informace a síla přizpůsobovat se novým technologiím. V důsledku nedostatku informací o kvalitě komodity, zejména o přítomnosti škůdců, jsou zemědělci v nevýhodě při obchodování s komoditami se zpracovatelským průmyslem a výkupem. Přitom technologická základna pro monitorování škůdců není nijak chudá. V současné době je identifikována struktura feromonů 38 druhů skladištních škůdců, z toho 50% je komerčně dostupno v lapačích různých producentů. V České republice je možné dostat většinu z nich. Na oddělení ochrany zásob byla testována účinnost některých lapačů a feromonů na skladištní škůdce. Jako perspektivní se do skladů komodit a krmiv jeví feromonový lapač "Window trap" na potemníky rodu Tribolium. Zjištění tohoto škůdce v krmivech lze použít pro reklamaci u výrobce krmných směsí. Do uskladněných obilovin lze použít jednoduché děrované padákové lapače. Bylo zjištěno, že tyto lapače mohou být až 10x účinnější než klasické metody odběrů pomocí štechrů a následných prosevů. Jejich vysoká citlivost umožní zjištění škůdce dříve než nastane kalamitní výskyt. Problémem je jejich aplikace do hlubokých sil, kde je obtížné dostat se k povrchu obilí. 5

V nedávné době byl na oddělení ochrany zásob zkonstruován nový typ padákového kovového lapače a sondy do sil. Za pomoci tohoto zařízení se rovněž dají odebírat vzorky obilí ze sil z nepřístupných povrchových vrstev za účelem sledování vlhkosti, kvality nebo přítomnosti plísní. Lapač se skládá z kovového pláště nesoucího plastovou vložku nebo mřížku. Je zavěšen na struně, na které se spouští do povrchové vrstvy obilí. Hmyz lezoucí obilím nebo po jeho povrchu proleze otvory v lapači a spadne do sběrné nádobky, ze které nemůže uniknout. V současné době probíhají testy účinnosti prototypu lapače ve srovnání ze standardním typem plastového lapače "PC trap". Předběžné výsledky ukázaly velmi dobrou účinnost na závažné škodlivé druhy brouků na skladovaných obilovinách. 6

2. Materiál a metodika Porovnávali jsme různé způsoby odběru vzorků (sběr z povrchu ručně za pomoci lopatky oproti odběru dvoukomorovým vzorkovačem) a různé extrakční metody (automatický prosev ve srovnání s Tullgrenovým přístrojem). Jako modelové prostředí byl zvolen silně infestovaný podlahový sklad obilí. Pro ověřovací studii byl vybrán plošný sklad (typ BIOS-25001, CZ, skladovací plocha 17 x 56 m) v centru Čech (lokalita 50 15'22.92"N, 13 23'43.28"E), neboť stupeň zamoření byl vyšší než jak to obvykle je v českých skladech obilovin (STEJSKAL et al., 2003, KUČEROVÁ et al., 2003). Sklad byl vybaven aktivním větráním. Bylo v něm uloženo asi 3 000 tun jařiny ječmene (Hordeum vulgare L.) českého původu z červencové sklizně roku 2006. Skladované zrno zabíralo cca 2/3 skladovacího prostoru ve vrstvě kolem 5 m (obr. 1). Během skladování nebyla provedena fumigace nebo jiný typ ošetření. Odběr vzorků ze zrní byl proveden v březnu 2007. Bylo stanoveno dvanáct odběrových míst (obr. 1). Aby se minimalizoval rozptyl jeho příčinou je inherentně lidský činitel odebíral a extrahoval vzorky pouze jeden dobře školený technik. Z každého odběrového místa byl oběma metodami (tedy z povrchu obilí ručně lopatkou a dvoukomorovým vzorkovačem z hloubek 0,2 1 m) odebrán vzorek obilí o váze 1000 g. Všechny vzorky byly do doby extrakce uloženy odděleně v uzavřených plastových pytlících při teplotě 12 C. 7

Vzorky obilí byly v laboratoři extrahovány dvěma různými extrakčními postupy. Každý vzorek byl šetrně promícháván asi 30 sec. Nato byly z něho odděleny dva podvzorky o váze 200 g. Jeden z nich byl extrahován v Tullgrenově aparátu (i) při teplotě 40 C po dobu 24 hodin, druhý extrahován prosetím v automatickém přístroji Retsch AS 200 digital (síto 2 x 2 mm) po dobu 2 minut. Členovci extrahovaní ze vzorků byly průběžně sbíráni do skleněných kádinek naplněných destilovanou vodu. V závěru bylo provedeno určení artropodů a jejich spočítání. Analýzy vlivu odběrových metod a extrakčních technik na množství hmyzu a počet druhů byly provedeny s použitím lineárních modelů předpokládajících negativní binomickou distribuci reziduí (the R freeware statistical package, http://cran.at.r-project.org). Data byla nejprve upravena do počátečního modelu a dále byly z modelu postupně odebírány méně významné proměnné, až se došlo k vhodnému minimálnímu modelu (tj. ke zjednodušenému modelu, ve kterém jsou všechny členy významné). 8

4.Výsledky 4.1 Detekované rizikové organizmy Tab.1 Taxon Species C/T C/S Š/T Š/S Mites: ASTIGMATA N F N F N F N F Acaridae Acarus faris 2 17% 0 0% 120 8% 0 0% Glycyphagidae PROSTIGMATA Cheyletidae Acarus siro 25060 75% 10374 75% 8920 75% 6271 75% Tyrophagus putrescentiae 10867 83% 1278 75% 1379 100% 1060 67% Caloglyphus berlesei 8 8% 0 0% 0 0% 0 0% Caloglyphus oudemansi 70 17% 0 0% 0 0% 0 0% Lepidoglyphus destructor 1451 83% 678 75% 577 75% 355 75% Cheyletus eruditus 322 50% 64 33% 59 42% 25 33% Tydeidae Tydeus sp. 28 17% 128 8% 4 8% 6 8% Insect: PSOCOPTERA Trogiidae Lachesillidae COLEOPTERA Silvanidae Laemophloeidae Lathridiidae Mycetophagidae Bostrichidae Curculionidae Tenebrionidae Lepinotus reticulatus 2 8% 0 0% 2 8% 0 0% Lachesilla pedicularia 0 0% 12 58% 1 8% 1 8% Ahasveru advena 0 0% 0 0% 0 0% 1 8% Cryptolestes ferrugineus 6 8% 14 17% 0 0% 0 0% Latridius minutus 1 8% 4 8% 4 8% 0 0% Typhaea stercorea 0 0% 8 25% 0 0% 5 25% Rhyzopertha dominica 0 0% 2 8% 0 0% 0 0% Sitophilus oryzae 0 0% 4 17% 0 0% 0 0% Tribolium castaneum 0 0% 1 8% 0 0% 0 0% C/T- povrch tullgren C/S- povrch prosev Š/T-štechr tullgren 4.1 Druhy Data vycházející z různých metod odběru vzorků a extrakce jsou sumarizovány v tabulce 1. Ve vyšetřovaném skladu bylo nalezeno 8 druhů roztočů, 7 druhů brouků a 2 druhy psocidů. 9

Hustota populací škůdců byla v rozmezí od 0 12 jedinců ve vzorku (200 g) u psocidů, 0-14 u brouků a 2 25060 u roztočů (Acarina). 4.2. Metody odběru Metoda odběru vzorků měla významný vliv na počet zachyceného hmyzu (obr.1) povrchový odběr byl významně efektivnější než odběr dvoukomorovým vzorkovačem (p<0.05). Nicméně počet identifikovaných hmyzích druhů na typu odběru vzorků nezávisel (p>0.05). Tullgrenův přístroj soustavně extrahoval ze vzorků více hmyzu než automatické síto (obr. 2). Rozdíl však statisticky významný nebyl (p>0.05). 4.3.Extrakční metody Extrakční metoda rovněž neovlivňovala počet hmyzích druhů (p>0.05). Prostorové aspekty počtu hmyzu/roztočů v závislosti na metodě odběru vzorků a extrakce ukazuje obr. 4. Stínování v obrysové mapě indikuje úroveň infestace, tmavší odstín znamená vyšší výskyt. Levý horní roh skladu okolo odběrového bodu č. 10, následovaného body č. 9, 8 a 1 byla nejvíce zamořená místa v uskladněném obilí. Je zajímavé, že různé kombinace odběrových/extrakčních metod vedly k odlišnému vyhodnocení úrovní zamoření a jejich lokalizace. 4.4. Prostorová analýza Ukázalo se, že nejcitlivějším postupem při vyhodnocování intenzity zamoření a prostorové distribuce je kombinace povrchového odběru vzorků a extrakce Tullgrenovým přístrojem. Nejhorší obraz zamoření zkoumaného prostoru škůdci poskytovala extrakce hmyzích jedinců prosévacím automatickým přístrojem ze vzorků získaných dvoukomorovým vzorkovačem. 10

11

5. Závěry: - Bylo 14 identifikováno celkem 8 druhů roztočů, 7 druhů brouků a 2 druhy pisivek. -Hustota populací škůdců byla v rozmezí od 0 12 jedinců ve vzorku (200 g) u pisivek, 0 14 u brouků a 2 25060 u roztočů. -Shledali jsme, že povrchový odběr byl významně efektivnější než odběr dvoukomorovým vzorkovačem a že Tullgrenův přístroj zachytil ve vzorcích soustavně, nikoliv však významně, více hmyzu než automatický prosev. - Počet zachycených druhů nebyl ovlivněn ani způsobem odběru vzorků ani extrakční metodou. -Tato studie ukázala jasný rozdíl mezi hustotou zamoření a hodnocením prostorové distribuce v závislosti na použité metodě odběru vzorků. -Z těchto nálezů vysvítá, že je nezbytně potřebná jednotná evropská směrnice pro odběr vzorků. 12

6. Diskuze V EU jsou doporučeny metody pro řadu analyzovaných substancí, založené na bázi ISO. Pro některé kontaminanty je určen postup dle ISO 13690, užívající 5 11 vzorků z 15 500 tun. ARMITAGE (2003) ukázal, že toto je přijatelné při homogenní distribuci kontaminantu, avšak často jsou velikost a počet vzorků i množství v tunách nedostatečně definované, užívané standardy nemusí mít žádný vědecký podklad a často chybí validační detaily. Významným důvodem variability dat může být nejen počet vzorků a extrakční technika. Ve své práci jsme se pokusili vyhodnotit míru variability dat na úrovni jednoho skladu při užití dvou metod odběru vzorků a dvou metod laboratorní extrakce. Zjistili jsme, že všechny metody poskytují stejnou informaci o skladbě infestujících druhů. Naše data ukázala, že v tomto případě farmáři dostali kvalitativně identickou informaci o zamoření skladu (tj. počet vyskytujících se druhů) bez ohledu na to, jaká metoda sběru nebo extrakce byla použita. Ovšem rozdílné byly informace týkající se kvantity infestující populace. Různé metody odběru vzorků a jejich extrakce skýtaly rozdílné údaje o hustotě populací škůdců. Na příklad kombinace povrchového odběru vzorků ručně lopatkou s extrakcí v Tullgrenově aparátu (25 060 roztočů) vykazovala čtyřikrát vyšší populační hustotu roztoče Acarus siro než kombinace odběru dvoukomorovým vzorkovačem a extrakce prosetím. Přestože se extrakční metody významně nelišily, Tullgrenův přístroj soustavně extrahoval více členovců (obr. 2, nepřerušovaná čára) než automatický prosévací přístroj (obr. 2, přerušovaná čára). Vyšší hustoty škůdců tento efekt stupňovaly (obr. 5, místa odběru č. 8 10). Detailní prozkoumání distribuce hmyzích druhů ukázala, že tento trend se dá přisoudit přítomnost 13

roztočů, kteří ve všech vzorcích převažovali. Tullgrenův aparát byl vlastně původně zkonstruován pro separaci roztočů. Principem automatického prosévacího přístroje je působení vibrace ve srovnání s Tullgrenovým aparátem, kde roztoči aktivně unikají před teplem a světlem v důsledku negativního tropizmu. Největší rozdíly byly nalezeny v údajích o prostorovém rozložení populací škůdců a o ohniscích infestace (obr. 4). To může mít nejdůležitější praktické důsledky pro likvidaci infestace a pro karanténní programy. Detailní informace o místě výskytu a velikosti populace škůdců umožňuje efektivnější a ekonomičtější provádění ošetření. V mnoha zemích se používá ložisková fumigace fosfinem (MONRO,1969) nebo ložiskové ošetření sprejovými insekticidy či rozsivkou zeminou (ATTHANNASIOU, 2003). Intenzita biologické kontroly závisí na tom, jak rozdílné je zamoření na různých místech skladované komodity nebo skladovacího objektu (ŽĎÁRKOVÁ, 1998, LUKAS et al., 2007). Chybné zacílení a/nebo dávkování biologického prostředku může vést k nízké účinnosti nebo k selhání zákroku. Lze učinit závěr, že obrysové mapování (BRENNER et al., 1998, ARBOGAST, et al. 2000, CAMPBELL et al., 2002) nebo jiná metoda (SADIE Nansen) může dobře posloužit k vizualizaci dat při praktickém použití v dezinfestační praxi. Ovšem, jak výše zdůrazněno, metody se musí aplikovat rozvážně, neboť jejich využití vyžaduje splnění určitých statistických předpokladů, např. prostorovou autokorelaci (viz vědecká debata Nansena a Arbogasta). Navíc, jak ukazuje náš případ, mohou být tyto metody silně poznamenány způsobem sběru primárních dat, což je zřejmé z obrazu č. 3. Při použití stejného vizualizačního softwaru (Surfer 8) ke zpracování dat (lineární krigging atd.), avšak rozdílných metod odběru vzorků/extrakce může farmář dojít ke zcela 14

rozdílným informacím o prostorovém rozšíření a hustotě zamoření škůdci. Neinformovaný pozorovatel může nabýt dojem, že obrazy konturovaného mapování založené na odběru vzorků dvoukomorovým vzorkovačem a extrakci prosevem (obr. 4B) a obrazy založené na povrchovém odběru vzorků a extrakci Tullgrenem (obr. 4C), musí pocházet z různých skladů. Uzavíráme, že naše práce ukazuje, jak různé metody mohou poskytovat odlišné obrazy infestace v identickém skladu. Největší síla všech metod je v poskytování informací týkajících se skladby infestujících druhů. Avšak metoda odběru vzorků výrazně ovlivňuje výsledné údaje o hustotě populace a jejím prostorovém rozložení. Naše práce ukazuje potřebu rozsáhlé validační studie v mezinárodním měřítku, která povede k jednotnému postupu při odběru vzorků a jejich extrakci při zamoření skladovaného obilí škůdci. 15

7. Seznam použité literatury ARBOGAST, R.T., P.E. KENDRA, R.W. MANKIN, J. E. MCGOVERN, 2000: Monitoring insect s pests in retail stores by trapping and spatial analysis. Journal of Economic Entomology 93, 1531-1542. ARMITAGE, D., 2003: Grain sampling methods to achieve consumer Confidence and food safety. HGCA Research Review. No. 50,1-36. ATHANASSIOU, C.G, N.E. PALYVOS, P.A. ELIOPOULOS, G.T. PAPADOULIS, 2001: Distribution and migration of insects and mites in flat storage containing wheat. Phytoparasitica 29, 379 392. CRAWLEY, M.J., 1993: GLIM for Ecologists. Blackwell Science, Oxford. FLINN, P.W., D.W. HAGSTRUM, C. REED, T. W. PHILLIPS, 2003: United States Department of Agriculture-Agricultural Research Service stored-grain area wide integrated pest management program. Pest Management Science 59, 614-678. BRENNER, R.J., D.A. FOCKS, R.T. ARBOGAST, D.K. WEAVER, D. SHUMAN, 1998: Practical use of spatial analysis in precision targeting for integrated pest management. American Entomology 44, 79-101. CAMPBELL, J.F., M.A. MULLEN, A.K. DOWDY, 2002: Monitoring stored-product pests in food processing plants with pheromone trapping, contour mapping, and mark-recapture. Journal of Economic Entomology 95, 1089-1101. 16

GOLOB, P., F. ASHMAN, N. EVANS, 1975: The separation of live stored product insect larvae from flour or sieving using a modified Tullgren funnel. Journal of Stored Product Research 11, 17-23. HUBERT, J., V. STEJSKAL, A. KUBATOVA, Z. MUNZBERGOVA, M. VANOVA, E. ZDARKOVA, 2003: Mites as selective fungal carriers in stored grain habitats. Experimental and Applied Acarology 29, 69-87. HUBERT, J., V. STEJSKAL, Z. MUNZBERGOVA, A. KUBATOVA, M. VANOVA, E. ZDARKOVA. 2004. Mites and fungi in heavily infested stores in the Czech Republic. Journal of Economic Entomology 97, 2144-2153. HUBERT, J., Z. MUNZBERGOVA, Z. KUČEROVÁ, V. STEJSKAL, 2006: Comparison of communities of stored product mites in grain mass and grain residues in the Czech Republic. Experimental and Applied Acarology 39, 149-158. KRIZKOVA-KUDLIKOVA, I., V. STEJSKAL, J. HUBERT, 2007: Comparison of detection methods for Acarus siro (Acari: Acaridida: Acarididae) contamination in grain. Journal of Economic Entomology 100, 1928-1937. KUČEROVÁ, Z., R. AULICKY, V. STEJSKAL, 2003: Accumulation of pest-arthropods in grain residues found in an empty store. Journal of Plant Diseases and Protection 110, 499-504. LUKAS, J., V. STEJSKAL, V. JAROSIK, J. HUBERT, E. ZDARKOVA, 2007: Differential natural performance of four Cheyletus predatory mite species in Czech grain stores. Journal of Stored Product Research 43, 97-102. MONRO, H. A. U., 1969. Manual of Fumigation for Insect Control. FAO Agric. Stud., No. 79. Rome: FAO, UN, 381 p. 17

MUELLER D.K., 1998: Stored product protection A period of transition. Insects Limited, Inc., Indianapolis. 352.pp. NANSEN, C., B. SUBRAMANYAM, R. ROESLI, 2004: Characterizing spatial distribution of trap captures of beetles in retail pet stores using SADIEs software. Journal of Stored Products Research 40, 471 483. NANSEN, C., J.F. CAMPBELL, T.W. PHILLIPS, M. A. J. MULLEN, 2003: The Impact of Spatial Structure on the Accuracy of Contour Maps of Small Data Sets. Journal of Economic Entomology 96, 1617-1625. SINHA, R.N., H.A.H. WALLACE, 1966: Ecology of insect-induced hot spots in stored grain in Western Canada. Research of Population Ecology 8, 107 132. STEJSKAL, V., J. HUBERT, Z. KUČEROVÁ, Z. MUNZBERGOVA, J. LUKAS, E. ZDARKOVÁ, 2003: The influence of the type of storage on pest infestation of stored grain in the Czech Republic. Plant Soil Environment 49, 55-62. STEJSKAL, V. 1998: Field tests on trapping efficiency of sticky traps for Blatta orientalis and Blattella germanica. Anzeiger fuer Schadlingskunde - Journal of Pest Science 71: 17-21. STEJSKAL V., HUBERT J. AND LUKÁŠ J. 2004: Action thresholds and statistical quality control to manage food industry pests. Integrated Protection of Stored Products - IOBC Bulletin. 27: 41-43 STEJSKAL, V. 2002: Metapopulation concept and the persistence of urban pests in buildings. In. Proc. of the 4rd Int. Conf. on Urban Pests. Charleston. 75-85. STEJSKAL, V., J. HUBERT, A. KUBATOVA, M. VANOVA, 2005: Fungi associated with rodent feces in stored grain environment in the Czech Republic. Journal of Plant Diseases and Protection 112, 98-102. 18

STEJSKAL V., VERNER, P.H. (1992): Sulcatogibbium punctaticolle (Pic) (Coleoptera: Ptinidae) from corn store in Mali: a new stored-product beetle and a new distribution record. Coleopterists Bulletin, 46: 289. STEJSKAL V., P.H. VERNER (1996): Long-term changes of cockroach infestations in Czech and Slovak food-processing plants. Med. and Vet. Entomol., 10: 103-104. STEJSKAL V., KUČEROVÁ Z. (1993): Survey of stored-product pests in rice imported from Vietnam. Plant Protection, 29: 189-191. STEJSKAL V., KUČEROVÁ Z. (1996): Reesa vespulae (Col. Dermestidae) - a new pest in seed stores in the Czech republic. Plant Protection Science, 32: 97-101. STEJSKAL V., ZUSKA J., WERNER P., KUCEROVA Z. (1999): Survival over the winter of Rhyzoperthadominica F. (Coleoptera: Bostrichidae) in hot spots caused by improper grain storage technology: the first record in the Czech Republic, Plant Protect. Sci., 35: 23-25. TREMATERRA, P., M.C.Z. PAULA, A. SCIARRETTA, S.M.N. LAZZARI, 2004: Spatio- Temporal Analysis of Insect Pests Infesting a Paddy Rice Storage Facility. Neotropical Entomology 33, 469-479. ZDARKOVA, E., 1998: Biological control of storage mites by Cheyletus eruditus. Integrated Pest Management Reviews 3, 111-116. 19

7. Přílohy (appendix) Obrázek 1 Entrance N 3 6 9 12 W E 2 5 Empty space 8 11 S 1 4 7 10 Obrázek 2 10 ln(mean number of individuals) 8 6 4 2 0 surface surface cup sampler sampler spear sampler 20

Obrázek 3 Numer of extracted individuals mean of P 0 2000 6000 10000 Z T T R S 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 Sampling points 21

Obrázek 4 (A-D): : Různé metody odběru vzorků a různé metody extrakce vedou k různým výsledkům výskytu analytů ve vzorkovaném substrátu. A. surface sampling / sieving 22

B. sampling spear / sieving C. surface sampling / tullgren 23

D) sampling spear / tullgren 24

25