Školní vzdělávací program pro obor vzdělání 65-51-H/01
Identifikační údaje: Název a adresa školy: Zřizovatel: Ředitel: Název ŠVP: Kód a název oboru: Stupeň poskytovaného vzdělání: Délka a forma vzdělávání: Gymnázium a Střední odborná škola Podbořany, příspěvková organizace Kpt. Jaroše 862, 441 28 Podbořany Ústecký kraj Mgr. Bc. Jiří Bejček 65-51-H/01 střední vzdělání s výučním listem 3 roky, denní Platnost ŠVP od: 1. září 2013 Zpracován dle Rámcového vzdělávacího programu pro obor vzdělání 65-51-H/01 Kuchař číšník, vydaného Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy dne 28. 6. 2007, č. j. 12 698/2007-23. Ředitel školy: Mgr. Bc. Jiří Bejček Kontakty pro komunikaci se školou Telefonní číslo: 415 237 710 Fax: 415 214 475 E-mailová adresa: skola@gsos-podborany.cz Adresa webu: www.gsos-podborany.cz.. Mgr. Bc. Jiří Bejček 2
Obsah 1.Profil absolventa... 4 1.1 Uplatnění absolventa v praxi... 4 1.2 Popis očekávaných kompetencí absolventa... 4 1.2.1 Klíčové kompetence... 4 1.2.2 Odborné kompetence... 7 1.3 Způsob ukončení vzdělávání a potvrzení dosaženého vzdělání... 8 2. Charakteristika školního vzdělávacího programu... 9 2.1 Popis celkového pojetí vzdělávání... 9 2.1.1 Charakteristika obsahu vzdělávání všeobecně vzdělávací složka... 10 2.1.2 Charakteristika obsahu odborného vzdělávání... 11 2.2 Organizace výuky a realizace praktického vyučování... 12 2.3 Rozvoj klíčových kompetencí ve výuce... 12 2.4 Realizace průřezových témat... 14 2.4.1 Další vzdělávací a mimovyučovací aktivity... 15 2.5 Způsob hodnocení žáků... 16 2.6 Podmínky přijetí ke vzdělávání... 17 2.7 Zdravotní způsobilost... 18 2.8 Obsah a forma závěrečných zkoušek... 18 2.9 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků mimořádně nadaných... 18 2.10 Realizace bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a požární prevence... 19 3.Učební plán... 21 UČEBNÍ OSNOVY... 24 Český jazyk a literatura... 24 Anglický jazyk... 35 Německý jazyk... 44 Občanská nauka... 56 Matematika... 68 Fyzika... 74 Chemie... 78 Základy ekologie... 82 Tělesná výchova... 86 Informační a komunikační technologie... 95 Ekonomika... 101 Administrativa... 106 Technologie... 110 Stolničení... 117 Společenská výchova... 123 Zařízení provozoven... 127 Potraviny a výživa... 130 ODBORNÝ VÝCVIK... 137 4. Personální podmínky... 143 5. Materiální podmínky... 143 6. Spolupráce se sociálními partnery při realizaci ŠVP... 143 3
1.Profil absolventa Název a adresa školy: Zřizovatel: Obor vzdělání: Délka a forma vzdělávání: Platnost: Způsob ukončení vzdělávání: Potvrzení dosaženého vzdělání: Stupeň dosaženého vzdělání: Gymnázium a Střední odborná škola Podbořany, příspěvková organizace Kpt. Jaroše 862, 441 28 Podbořany Ústecký kraj 65-51-H/01 3 roky, denní forma od 1. 9. 2013 počínaje 1. ročníkem závěrečná zkouška výuční list střední vzdělání s výučním listem 1.1 Uplatnění absolventa v praxi Absolvent školního vzdělávacího programu kuchař-číšník se uplatní v pozici zaměstnance v malých, středně velkých i velkých gastronomických provozech. Po získání nezbytné praxe je připraven na samostatnou podnikatelskou činnost v oboru pohostinství. Absolvent připravovaný v souladu s tímto školním vzdělávacím programem disponuje kompetencemi pro činnosti provozoven veřejného stravování na úsecích výroby a odbytu. Bude znát technologii přípravy pokrmů a nápojů, způsoby a zásady správného skladování, posoudí jejich jakost a potřebné technologické využití. Ovládá způsoby přípravy běžných pokrmů české i zahraniční kuchyně. Kontroluje kvalitu provedené práce, dodržuje veškerá hygienická a bezpečnostní opatření, esteticky výrobky upravuje a umí je správně uchovávat. Absolvent zvládá základní pravidla a techniku obsluhy podle druhu prostředí a charakteru společenské příležitosti. Ve styku s hostem bude připraven jednat profesionálně a komunikovat v cizím jazyce. Bude také připraven zajišťovat provoz výrobních a odbytových středisek, organizovat potřebné činnosti při zajišťování gastronomických akcí při přípravě, v průběhu i v souvislosti s ukončením akce a vést příslušnou evidenci a dokumentaci na obou úsecích. Po úspěšném absolvování závěrečných zkoušek se může ucházet o přijetí do studijních oborů pro absolventy tříletých učebních oborů. 1.2 Popis očekávaných kompetencí absolventa Vzdělávání v oboru směřuje v souladu s cíli středního odborného vzdělávání k tomu, aby si žáci vytvořili, v návaznosti na základní vzdělávání a na úrovni odpovídající jejich schopnostem a studijním předpokladům, následující klíčové a odborné kompetence: 1.2.1 Klíčové kompetence Z jednotlivých klíčových kompetencí se budeme zaměřovat především na rozvíjení těchto následujících kompetencí: 4
a) Kompetence k učení Absolventi by především měli: mít pozitivní vztah k učení a vzdělávání; sledovat a hodnotit pokrok při dosahování cílů svého učení, přijímat hodnocení výsledků svého učení od jiných lidí; umět efektivně vyhledávat a zpracovávat informace. b) Kompetence k řešení problémů Absolventi by měli být schopni samostatně řešit běžné pracovní i mimopracovní problémy, tzn., především zvládat : porozumět zadanému úkolu nebo určit jádro problému, získat informace potřebné k řešení problému, navrhnout způsob řešení, popř. varianty řešení, zdůvodnit je, vyhodnotit a ověřit správnost zvoleného postupu a dosažené výsledky; uplatňovat při řešení problémů různé metody myšlení a myšlenkové operace; spolupracovat při řešení problémů s jinými lidmi (týmové řešení). c) Komunikativní kompetence Absolventi by měli být: schopni vyjadřovat se v písemné i ústní formě v různých učebních, životních i pracovních situacích; vyjadřovat se a vystupovat v souladu se zásadami kultury projevu a chování. d) Personální a sociální kompetence Absolventi by měli být připraveni stanovovat si na základě poznání své osobnosti přiměřené cíle osobního rozvoje v oblasti zájmové i pracovní, pečovat o své zdraví, spolupracovat s ostatními a přispívat k utváření vhodných mezilidských vztahů, tzn., že absolventi by zejména měli: posuzovat reálně své fyzické a duševní možnosti, odhadovat důsledky svého jednání a chování v různých situacích; stanovovat si cíle a priority podle svých osobních schopností, zájmové a pracovní orientace a životních podmínek; reagovat adekvátně na hodnocení svého vystupování a způsobu jednání ze strany jiných lidí, přijímat radu i kritiku; ověřovat si získané poznatky, kriticky zvažovat názory, postoje a jednání jiných lidí; mít odpovědný vztah ke svému zdraví, pečovat o svůj fyzický i duševní rozvoj, být si vědomi důsledků nezdravého životního stylu a závislostí; adaptovat se na měnící se životní a pracovní podmínky a podle svých schopností a možností je pozitivně ovlivňovat, být připraveni řešit své sociální i ekonomické záležitosti, být finančně gramotní; pracovat v týmu a podílet se na realizaci společných pracovních a jiných činností; přijímat a odpovědně plnit svěřené úkoly; přispívat k vytváření vstřícných mezilidských vztahů a k předcházení osobním konfliktům, nepodléhat předsudkům a stereotypům v přístupu k druhým. 5
e) Občanské kompetence a kulturní povědomí Absolventi by měli být připraveni uznávat hodnoty a postoje podstatné pro život v demokratické společnosti a dodržovat je, jednat v souladu s udržitelným rozvojem a podporovat hodnoty národní, evropské i světové kultury, tzn., že absolventi by především měli: dodržovat zákony, respektovat práva a osobnost druhých lidí (popř. jejich kulturní specifika), vystupovat proti nesnášenlivosti, xenofobii a diskriminaci; jednat v souladu s morálními principy a zásadami společenského chování, přispívat k uplatňování hodnot demokracie; uvědomovat si v rámci plurality a multikulturního soužití vlastní kulturní, národní a osobnostní identitu, přistupovat s aktivní tolerancí k identitě druhých; zajímat se aktivně o politické a společenské dění u nás a ve světě; chápat význam životního prostředí pro člověka a jednat v duchu udržitelného rozvoje; uznávat hodnotu života, uvědomovat si odpovědnost za vlastní život a spoluodpovědnost při zabezpečování ochrany života a zdraví ostatních; uznávat tradice a hodnoty svého národa, chápat jeho minulost i současnost v evropském a světovém kontextu; podporovat hodnoty místní, národní, evropské i světové kultury a mít k nim vytvořen pozitivní vztah. f) Kompetence k pracovnímu uplatnění a podnikatelským aktivitám Absolventi by měli být optimálně vedeni využívat svých osobnostních a odborných předpokladů pro úspěšné uplatnění ve světě práce, pro budování a rozvoj své profesní kariéry a s tím související potřebu celoživotního učení, tzn., absolventi by měli: mít přehled o možnostech uplatnění na trhu práce v daném oboru; cílevědomě a zodpovědně rozhodovat o své budoucí profesní a vzdělávací dráze; mít reálnou představu o pracovních, platových a jiných podmínkách v oboru a o požadavcích zaměstnavatelů na pracovníky a umět je srovnávat se svými představami a předpoklady. g) Matematické kompetence Absolventi by měli být schopni funkčně využívat matematické dovednosti v různých životních situacích, tzn., že absolventi by především měli: aplikovat matematické postupy při řešení praktických úkolů v běžných situacích. h) Kompetence využívat prostředky informačních a komunikačních technologií a pracovat s informacemi Absolventi měli umět pracovat s osobním počítačem a jeho základním a aplikačním programovým vybavením, ale i s dalšími prostředky Informační a komunikační technologie a využívat adekvátní zdroje informací a efektivně pracovali s informacemi, tzn. absolventi by měli : pracovat s osobním počítačem a dalšími prostředky informačních a komunikačních technologií. 6
1.2.2 Odborné kompetence a) Uplatňovat požadavky na hygienu v gastronomii, na trendy ve výživě s využitím poznatků o potravinách a nápojích, tzn. aby absolventi: uplatňovali požadavky na hygienu v gastronomii; měli přehled o výživě, znali zásady racionální výživy, druhy diet a alternativní způsoby stravování; rozlišili vlastnosti, a technologickou využitelnost základních druhů potravin a nápojů; znali způsoby skladování potravin a nápojů; sestavovali menu, jídelní a nápojové lístky podle gastronomických pravidel, pravidel racionální výživy a dalších hledisek. b) Ovládat technologii přípravy pokrmů, tzn. aby absolventi: ovládali způsob přípravy běžných pokrmů české kuchyně i zahraničních kuchyní, technologické postupy přípravy, kontrolovali kvalitu, správně uchovávali pokrmy, esteticky dohotovovali a expedovali výrobky; používali a udržovali technická a technologická zařízení v gastronomickém provozu. c) Ovládat techniku odbytu, tzn. aby absolventi: ovládali druhy a techniku odbytu; volili vhodné formy obsluhy podle prostředí a charakteru společenské příležitosti, používali vhodný inventář; společensky vystupovali a profesionálně jednali ve styku s hosty, pracovními partnery a spolupracovníky; dbali na estetiku při pracovních činnostech. d) Vykonávat obchodně provozní aktivity, tzn. aby absolventi: sjednávali odbyt výrobků a služeb, prováděli vyúčtování; připravili podklad pro nákup surovin, potravin a dalšího materiálu; kalkulovali cenu výrobků a služeb; orientovali se v ekonomicko-právním zabezpečení provozu společného stravování; využívali ekonomických informací pro zabezpečení provozu; sestavovali nabídkové listy výrobků a služeb podle různých kriterií; využívali marketingové nástroje k prezentaci provozovny, nabídce služeb a výrobků, využívali prostředků podpory prodeje; vyhotovovali podnikové a obchodní písemnosti v souladu s normalizovanou úpravou. e) Dbát na bezpečnost práce a ochranu zdraví při práci, tzn. aby absolventi: chápali bezpečnost práce jako nedílnou součást péče o zdraví své i spolupracovníků (i dalších osob vyskytujících se na pracovištích, např. klientů, zákazníků, návštěvníků)i 7
jako součást řízení jakosti a jednu z podmínek získání či udržení certifikátu jakosti podle příslušných norem; znali a dodržovali základní právní předpisy týkající se bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a požární prevence; osvojili si zásady a návyky bezpečné a zdraví neohrožující pracovní činnosti včetně zásad ochrany zdraví při práci u zařízení se zobrazovacími jednotkami (monitory, displeji apod.), rozpoznali možnost nebezpečí úrazu nebo ohrožení zdraví a byli schopni zajistit odstranění závad a možných rizik; znali systém péče o zdraví pracujících (včetně preventivní péče, uměli uplatňovat nároky na ochranu zdraví v souvislosti s prací, nároky vzniklé úrazem nebo poškozením zdraví v souvislosti s vykonáváním práce); byli vybaveni vědomostmi o zásadách poskytování první pomoci při náhlém onemocnění nebo úrazu a dokázali první pomoc sami poskytnout. f) Usilovat o nejvyšší kvalitu své práce, výrobků nebo služeb, tzn. aby absolventi: chápali kvalitu jako významný nástroj konkurenceschopnosti a dobrého jména podniku; dodržovali stanovené normy (standardy) a předpisy související se systémem řízení jakosti zavedeným na pracovišti; dbali na zabezpečování parametrů (standardů) kvality procesů, výrobků nebo služeb, zohledňovali požadavky klienta (zákazníka, občana). g) Jednat ekonomicky a v souladu se strategií udržitelného rozvoje, tzn. aby absolventi: znali význam, účel a užitečnost vykonávané práce, její finanční, popř. společenské ohodnocení; zvažovali při plánování a posuzování určité činnosti (v pracovním procesu i v běžném životě) možné náklady, výnosy a zisk, vliv na životní prostředí, sociální dopady; efektivně hospodařili s finančními prostředky; nakládali s materiály, energiemi, odpady, vodou a jinými látkami ekonomicky a s ohledem na životní prostředí. 1.3 Způsob ukončení vzdělávání a potvrzení dosaženého vzdělání Vzdělání se ukončuje závěrečnou zkouškou; dokladem o dosažení stupně vzdělání je vysvědčení o závěrečné zkoušce a výuční list. Dosažený stupeň vzdělání jestřední vzdělání s výučním listem. Obsah a organizace závěrečné zkoušky se vždy řídí platnými předpisy. 8
2. Charakteristika školního vzdělávacího programu Název a adresa školy: Zřizovatel: Obor vzdělání: Délka a forma vzdělávání: Platnost: Způsob ukončení vzdělávání: Potvrzení dosaženého vzdělání: Stupeň dosaženého vzdělání: Gymnázium a Střední odborná škola Podbořany, příspěvková organizace Kpt. Jaroše 862, 441 28 Podbořany Ústecký kraj 65-51-H/01 3 roky, denní forma od 1. 9. 2013 počínaje 1. ročníkem závěrečná zkouška výuční list střední vzdělání s výučním listem 2.1 Popis celkového pojetí vzdělávání Učební obor je náročný na manuální a intelektové dovednosti žáků při uplatnění tvořivého a logického myšlení a estetického vnímání. Vyučující vedou žáky k trpělivé a soustavné práci a usilují o to, aby si žáci vytvořili kladný vztah ke zvolenému oboru a získali správné pracovní návyky. Vzdělávací program umožňuje získání všeobecných a odborných vědomostí a manuálních a intelektových dovedností potřebných k vykonávání povolání kuchař-číšník. Při sestavování a naplňování ŠVP je respektována snaha o vybavení absolventa takovými znalostmi, dovednostmi a postoji, které mu umožní dobré uplatnění na trhu práce. Při sestavování obsahu vzdělávání jsou respektovány požadavky sociálních partnerů příslušné odbornosti. Učivo odborných předmětů je vybráno s ohledem na možnosti pracovního uplatnění absolventa v různých typech provozních jednotek v regionu. Cílem vzdělávacího programu je poskytnout žákům množství všeobecných a odborných poznatků a dovedností pro práci kuchaře a číšníka. Všeobecně vzdělávací předměty rozšiřují a prohlubují všeobecné znalosti a dovednosti žáka a vytvářejí předpoklady pro odborné vzdělávání. Odborné předměty jsou zaměřeny na získání přehledu o potravinách a nápojích, jejich vlastnostech, způsobu skladování a ošetřování, zpracování surovin a osvojení technologických postupů při přípravě pokrmů a nápojů. Technologie a praktická příprava je zaměřena na pokrmy studené, teplé a cukrářské kuchyně. V teoretické výuce se žáci seznamují se zařízením gastronomických provozů a s jejich používaným inventářem, získávají vědomosti o zásadách stolování a učí se pravidlům jednoduché a složité obsluhy. Obsah odborných předmětů je v rámci metodických komisí koordinován s odborným výcvikem. Cílem odborného výcviku je praktické osvojení dovedností a aplikace všeobecných a odborných dovedností. V teoretické i praktické výuce jsou žáci vedeni k hospodárnému zacházení s potravinami a k ekologickému chování, ke správným zásadám společenského chování a vystupování a k dodržování zásad hygieny a bezpečnosti práce. Obecným cílem vzdělávacího programu je připravit pracovníka se schopností dobrého uplatnění na trhu práce v daném oboru a možnost umět reagovat a přizpůsobit se měnícím se podmínkám trhu práce. 9
2.1.1 Charakteristika obsahu vzdělávání všeobecně vzdělávací složka Obsah vzdělávání učebního oboru Kuchař - Číšník je stanoven tak, aby odpovídal výstupní úrovni vzdělání v souladu s příslušným RVP a charakteristikou oboru. Struktura obsahu vzdělávání je vyjádřena Učebním plánem učebního oboru, kde jsou podrobně vypracovány charakteristiky jednotlivých předmětů. Poznatky, které tvoří obsah všeobecně vzdělávací složky, poskytují žákům vyučovací předměty jazykové a estetické, společenskovědní, matematicko-přírodovědné, informační a komunikační technologie, ekonomické a vzdělávání pro zdraví. Jazykové a estetické vzdělání Jazykové vzdělání přispívá k rozvoji základních jazykových znalostí, které jsou přizpůsobeny, tak aby odpovídaly požadavkům daného oboru a současného trhu práce. Učivo těchto předmětů odpovídá všeobecným společenským nárokům na úroveň jazykových znalostí, které umožňují rozvoj komunikačních schopností žáků ve všech oblastech. Rozvíjí především schopnost vyjadřovat se samostatně a souvisle, vysvětlit a zdůvodnit svůj názor. Vzdělání se realizuje v předmětech český jazyk a literatura a cizí jazyk. 1 Společenskovědní vzdělávání Společenskovědní vzdělání se realizuje v předmětech občanská nauka a základy ekologie. Jeho cílem je přispět k přípravě žáků na jejich osobní i občanský život v demokratickém státě tak, aby se žáci lépe orientovali ve společnosti a mohli se zapojit do ovlivňování veřejných záležitostí a dokázali řešit i své soukromé problémy. Přírodovědné vzdělání Přírodovědné vzdělání usnadňuje porozumění přírodních jevů a zákonitostí. Přírodovědné vzdělání přispívá k vytvoření zájmu o stav životního prostředí. Realizuje se v předmětech fyzika, chemie a základy ekologie. Důraz je kladen také na rozvoj ekologického myšlení. Matematické vzdělávání Matematické vzdělání se podílí na rozvíjení samostatného a logického myšlení. Žák se naučí využívat vědomosti a jednoduché matematické dovednosti získané na základní škole při řešení různých situací v pracovním i osobním životě. Vzdělání se uskutečňuje především v předmětu matematika. 1 Podrobnosti o výuce cizího jazyka jsou uvedeny v části 3.1 Přehled rozpracování RVP do ŠVP. 10
Vzdělávání pro zdraví Vzdělávání pro zdraví je realizováno především v předmětu tělesná výchova. Rozvoj tělesné kultury je zaměřen na rozvíjení fyzických dispozic žáků a na vytváření návyků směřujících k péči o tělo a zdraví. Vzdělávání v informačních a komunikačních technologiích Žáci se učí pracovat s prostředky informačních a komunikačních technologií. Znalosti, které zde získají žákům umožní používat operační systém a kancelářský software na uživatelské úrovně. Učivo rozvíjí schopnosti žáků v oblasti získání, posouzení a využití informací v praxi. Vzdělání se realizuje především v předmětu Informační a komunikační technologie. Ekonomické vzdělání Žáci si osvojí základní ekonomické pojmy, seznámí se se základními principy fungování tržní ekonomiky a národního hospodářství. Předmět umožňuje žákům orientovat se na trhu práce a v pracovně-právních vztazích, osvojí si pravidla jednání se zaměstnavatelem. Vzdělání realizováno v předmětu ekonomika. 2.1.2 Charakteristika obsahu odborného vzdělávání Obsah odborného vzdělávání je vymezen a uspořádán tak, aby žákům poskytl ucelený soubor nejnutnějších vědomostí a s ohledem na vzdělatelnou žáků především odborných kompetencí a návyků potřebných pro jejich budoucí pracovní zařazení. Velká pozornost je proto věnována účelnému propojení a návaznosti odborných předmětů a odborného výcviku. Odborného výcviku je zajišťována tak, aby žáci poznali celý technologický proces. Výroba pokrmů Učivo je zaměřeno především na rozvoj orientace žáků v oboru a také pomáhá k vytváření uceleného technického základu. Vede žáky k precizní práci a pomáhá formovat jejich manuální zručnost. V průběhu výuky žáci získají vědomosti a dovednosti z oblastí Technologie, Potravin a výživy a Odborného výcviku. Komunikace ve službách Žáci jsou v této oblasti připravováni na jejich budoucí uplatnění na trhu práce. Jednotlivé předměty jako je Společenská výchova a Administrativa žáky k naplnění těchto požadavků vedou. Odbyt a obsluha V těchto předmětech se žáci naučí využívat odborné znalosti z oblasti Stolničení a Zařízení provozoven. Všechny tyto poznatky žáci umí efektivně a správně využít v praxi. 11
2.2 Organizace výuky a realizace praktického vyučování Teoretická výuka se s odborným výcvikem střídají v pravidelných týdenních cyklech. Organizace výuky probíhá v souladu s platnou legislativou, školním a organizačním řádem školy. Odborný výcvik probíhá v odborných učebnách školy, na pracovištích školy a na smluvních pracovištích u právnických a fyzických osob. Smluvní zajištění praktického vyučování žáků oboru kuchař- číšník je realizováno v souladu s ustanovením 65 školského zákona v podnikové sféře u právnických a fyzických osob na základě smlouvy o výuce. Smlouva je uzavírána vždy na jeden školní rok. Výuka u smluvních partnerů probíhá pod vedením instruktorů z řad zkušených pracovníků těchto firem a je kontrolována ze strany vedoucího učitele a učitelů odborné výchovy. Zástupci podnikové sféry jsou pravidelně zváni k závěrečným zkouškám. Žáci jsou děleni do skupin v souladu s platnou legislativou při zohlednění potřeb žáků a možností školy. Žáci se mohou dle možností účastnit soutěží odborných dovedností, firemních předváděcích akcí, exkurzí a odborných výstav, na kterých se mohou seznámit s novými trendy a technologiemi v oboru. Významným zdrojem získávání informací je i využití internetu při výuce i mimo ni. 2.3 Rozvoj klíčových kompetencí ve výuce Žák je učitelem motivován k vlastní aktivitě a kreativitě, je mu umožněno bezprostředně aplikovat teoretické poznatky i praktické dovednosti v komplexně projektovaných praktických úkolech, co nejvíce podobných reálným pracovním úkonům. Kompetence a jejich rozvoj budou směřovat k propojení teorie a odborného výcviku tak, aby žák nebyl pouze pasivním příjemcem, ale aby aktivně rozvíjel získané poznatky. Dále je kladen důraz na dílčí odborné úkoly a získávání pracovních zkušeností směřujících k samostatnosti a uplatnitelnosti ve světě práce. Vyučovací proces ve školním vzdělávacím programu směřuje ve všech svých fázích k osvojení, rozvoji a upevnění klíčových kompetencí: - komunikativních kompetencí; - kompetencí k pracovnímu uplatnění; - personálních kompetencí k učení a k práci; - sociálních kompetencí k práci a spolupráci s ostatními; - kompetencí k řešení problémů; - kompetencí k využívání TI technologií; - kompetencí k aplikaci základních matematických postupů při řešení praktických úloh. Tyto klíčové kompetence se jako základní postoje, návyky a dovednosti žáků průběžně rozvíjejí: 12
- v procesu teoretického vyučování; - v procesu odborného vyučování; - při mimovyučovacích a dobrovolných aktivitách; - při uplatnění mezipředmětových vztahů a vazeb; - při realizaci mezipředmětových týmových projektů; - při všech formách implementace školního vzdělávacího programu do odborného výcviku. Celkový způsob života školy, všechny procesy, činnosti a aktivity školy, přístupy týmu vyučujících i ostatních pracovníků školy jsou založeny na principech demokratické občanské společnosti, na zásadách a principech trvale udržitelného rozvoje, na pravidlech pro profesní uplatnění v rámci moderního dynamického trhu práce i na strategii všestranné aplikace informačních a komunikačních technologií ve všech oblastech práce školy. Metody a formy výuky Jsou voleny s ohledem na obsah konkrétního učiva a výsledků vzdělávání, kterého se má dosáhnout. Učitelé volí metody dle svých potřeb a zkušeností s ohledem na vnímání a schopnosti žáků vzhledem k charakteru vyučovacích předmětů. Uplatňují vhodnou motivaci, která stimuluje práci žáků a opírá se o zvolený učební obor. Aplikační příklady jsou voleny tak, aby se vztahovaly k problematice odborných předmětů. Je kladen důraz na podporování samostatné činnosti žáků, hlavně na osobní zodpovědnost a samostatnost, schopnost kooperace a týmové spolupráce se záměrem sebehodnocení a poznání svých možností a ovlivňování žákovských postojů: samostatná činnost žáků, skupinové práce, prezentace ústní písemné a ostatní, referáty, předváděcí akce, seminární práce, projekty, společná hodnocení a analýzy výsledků. Důležitou součástí teoretické výuky je používání názorných pomůcek v různých formách tak, aby žákům usnadnily pochopení probíraného učiva jako ukázky vzorků, nástěnných obrazů, odborné literatury a časopisů, zvukových nahrávek, instruktážních a výukových filmů, exkurzí, besed s odborníky atd. K procvičování a upevňování učiva se využívají různé formy ústních písemných a praktických cvičení, soutěží, předváděcích akcí, simulačních metod a projektů. Velký důraz je kladen na vytváření mezipředmětových vazeb, které rozšiřují klíčové kompetence žáků. Součástí výuky jsou besedy s pracovníky oboru, odborné exkurze, zahraniční stáže, odborné kursy, prezentační akce školy i účast na gastronomických akcích mimo školu. Odborný výcvik umožňuje žákům využít teoretické znalosti v praxi, ověření, procvičení a rozšíření odborných znalostí a rozvoj dovedností pro daný obor tak, aby žáci získali jistotu a rutinu při provádění praktických činností, byli samostatní, dokázali využít nabyté vědomosti při řešení a plnění praktického úkolu. Žáci jsou vedeni k odpovědnosti za plněné úkoly a za kvalitu vykonané práce jednotlivce i kolektivu. Používané metody rozvíjí komunikační dovednosti, estetické cítění a upevňování pracovních návyků. Metody teoretické výuky i odborného výcviku jsou doplněny o návštěvy odborných pracovišť. Žáci mají možnost doplnit své znalosti a dovednosti ve speciálních kursech, jako jsou barmanský, somelierský a kurs vyřezávání ovoce a zeleniny. Často se žáci podílejí na přípravách zajištění společenských akcí ve formě rautů, banketů a předváděcích akcí pořádaných různými organizacemi v rámci regionu i mimo něj. Tyto příležitosti jsou pro žáky velmi atraktivní a oblíbené, zároveň vhodnou formou rozšiřují odborné znalosti a dovednosti žáků. 13
2.4 Realizace průřezových témat Jednotlivá průřezová témata jsou zařazována do tematických celků tak, aby svým pojetím vedla žáky k odpovědnému jednání ve vztahu k přírodě, k ekologii, k demokratické společnosti, vychovávala žáky k zodpovědnosti, vztahu k práci a naučila je pracovat s informačními technologiemi při vyhledávání potřebných informací. Občan v demokratické společnosti Toto téma se realizuje v rámci celé školy a prolíná všemi předměty. Vyučující se snaží vytvářet ve třídě takové prostředí, které vede k vzájemné spolupráci, toleranci a dialogu. Především třídní učitelé se snaží poznat žáka blíže, aby mohli jeho názory a postoje co nejlépe směrovat. Vyučující volí metody, které vedou žáky ke spolupráci a ke spoluzodpovědnosti, učí je aktivně se podílet na činnostech a rozvíjet svou osobnost. Obsah tohoto průřezového tématu je obsažen především předmětu Občanská nauka Žáci jsou vedeni k tomu, aby dokázali využívat sdělovací prostředky (média) ve svůj prospěch, aby rozlišovali věrohodnost informací. Žáci jsou zapojováni do aktivit, které vedou k poznání toho, jak demokracie funguje. Žáci jsou vedeni k vnímání multikulturního světa. Řada z nich vyjíždí na stáže a praxe do zahraničích škol. Člověk a životní prostředí Toto průřezové téma prostupuje většinou předmětů, nejvíce se mu samozřejmě věnuje předmět Základy ekologie. Cílem je, aby žáci pochopili význam přírody pro člověka, získali informace o působení vlivu člověka na přírodu a životní prostředí (většinou negativním). Jsou vedeni k tomu, aby se chovali ekologicky ve všech oblastech svého života. Člověk a svět práce Toto téma je obsaženo především v předmětech Občanská nauka a Ekonomika, zasahuje i do předmětu Informační a komunikační technologie a opět částečně prolíná celou řadou dalších předmětů. Žák je veden k tomu, aby kriticky hodnotil své osobní dispozice, rozhodoval se a plánoval svůj život, pracovní kariéru i dílčí aktivity podle svých schopností, osobnostních vlastností, studijních výsledků; kriticky hodnotil výsledky svého učení a práce, přijímal radu i kritiku od druhých lidí. Důraz je kladen na uvědomování si celoživotního vzdělávání. Během studia je žák veden k tomu, aby měl přehled o možnostech uplatnění na trhu práce v daném oboru a povolání, aby měl reálnou představu o pracovních, platových a jiných podmínkách v oboru a o možnostech profesní kariéry, znal požadavky zaměstnavatelů a byl schopen srovnávat je se svými předpoklady. Absolvent ví, kde a jak se informovat o pracovních nabídkách, jak na ně reagovat. Zná práva a povinnosti zaměstnavatelů a zaměstnanců. Během studia žáci navštíví Úřad práce a jsou pro ně organizovány přednášky a besedy, které se touto tématikou zabývají. Během praxe v podnicích a v rámci exkurzí navštíví řadu podniků, kde mohou vidět, jak tyto vztahy a zákonitosti reálně fungují. 14
Informační a komunikační technologie Vzhledem k tomu, že Informační a komunikační technologie pronikají do všech oblastí našeho života, zasahuje toto téma do celé řady předmětů. V předmětu Informační a komunikační technologie se žáci naučí ovládat počítač především po stránce softwarové a v ostatních předmětech využívají tyto znalosti prakticky. Sociálně patologické jevy Toto téma je realizováno formou referátů, prezentací a diskuzí se zaměřením na vybrané sociálně patologické jevy: kouření tabákových výrobků, konzumace alkoholu a drog, krádeže, šikana, rasismus a xenofobie. Práce jsou zaměřeny na tyto jevy v prostředí kolektivního života dětí a mládeže, v němž dochází snadno k vytváření nevhodných a nebezpečných návyků. Téma se prolíná částečně do všech předmětů, ale nejvíce je obsaženo v předmětu Občanská nauka. Žáci využívají mediální prostředky, literaturu, software a internet pro získávání informací a při hledání podkladů pro zpracování vybraných témat. Finanční gramotnost Tato problematika je zakomponována především v předmětech matematika a ekonomika. 2.4.1 Další vzdělávací a mimovyučovací aktivity K aktivitám, které podporují rozvoj odborných i klíčových kompetencí absolventa a jsou nad rámec pravidelné výuky patří řada kurzů z gastronomické oblasti - barmanský, someliérský, studené kuchyně, vyřezávání ovoce a zeleniny a případně další. Počet kurzů se řídí počtem zájemců. Cílem je rozšíření odborných kompetencí žáků, kteří po absolvování některých z těchto kurzů splní náročné požadavky zaměstnavatele a dokážou mu nabídnout více, než standardní absolventi. Žáci, kteří projeví zájem a prokážou dobré schopnosti jsou připravováni na soutěže, kde se umísťujeme jako škola velmi dobře. V rámci teoretického vyučování mají vyučující všech předmětů konzultační hodiny, které mohou žáci využívat pro rozšíření si svých znalostí, mají možnost zapůjčení časopisů a další literatury. Pro maturanty jsou zavedeny hodiny konzultací k maturitě a přijímacím zkouškám na VŠ. Cílem je podpořit zájem žáků o studium, nabídnout jim něco víc, než je v běžné hodině možné a tak je lépe připravit na další studium, případně trh práce. V rámci tělesné výchovy se nejlepší žáci zúčastňují sportovních soutěží. Pravidelně se konají návštěvy divadelních představení, přednášky a besedy na různá témata (závislosti, násilí, trestní zodpovědnost, odborné přednášky - ekonomické, cestopisné apod.), žáci absolvují odborné exkurze jak z oblasti předmětů teoretické výuky (návštěva banky, Úřadu práce, apod.), tak z oblasti odborných předmětů (Becherovka, exkurze do vinných sklepů, pivovaru, výrobny sýrů a další). 15
2.5 Způsob hodnocení žáků Při hodnocení žáků se používá slovní hodnocení a numerické hodnocení. Hodnocení žáků vyplývá z dílčí klasifikace žáka během pololetí. Příslušný vyučující učitel předmětu využívá k hodnocení znalosti žáka různé druhy zkoušek písemné práce vypracované jednotlivci i výsledky skupinové práce, praktické práce nebo ústní zkoušení, prezentace projektů aj., sleduje průběžně výkon žáka, jeho aktivity při vyučování a připravenost na vyučování. Při klasifikaci je hodnocena ucelenost, přesnost a trvalost osvojení požadovaných poznatků, kvalita a rozsah získaných dovedností, schopnost uplatňovat osvojené poznatky a dovednosti, samostatnost při řešení teoretických a praktických úkolů, schopnost využívat a zobecňovat zkušenosti i poznatky získané při praktických činnostech, samostatnost a tvořivost. V předmětech praktického zaměření se hodnotí také vztah k práci, k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem, osvojení si praktických dovedností a návyků, využití získaných teoretických vědomostí v praktických činnostech, aktivita, samostatnost, tvořivost, iniciativa. Součástí hodnocení žáků je i hodnocení chování a vystupování žáků a prezentování školy, výsledky skupinových projektů, výsledky žáků při soutěžích apod. Při hodnocení výsledků vzdělávání se uplatňují zejména následující principy: - princip spoluzodpovědnosti žáků za vlastní vzdělávání; - princip autodidaktického učení; - princip aktivního přístupu žáků; - princip propojení vzdělávacího programu s praxí; - princip sebehodnocení žáků. Žáci se na počátku vzdělávání daného předmětu seznámí s programem vzdělávání a očekávanými výsledky, aby sami mohli sledovat, plánovat, popř. zaznamenávat rozvoj svého osobního portfolia a svůj pokrok v osvojování dílčích kompetencí. Základ pro hodnocení chování a prospěchu ve výuce tvoří platná legislativa a klasifikační řád, který je součástí školního řádu a sjednocuje požadavky teoretického i praktického vyučování. Různé formy hodnocení písemné, ústní, testy s uzavřenými nebo otevřený úlohami, sebehodnocení spolu s různým způsobem hodnocení známkování, slovní hodnocení, bodový systém směřuje k posouzení zvládnutí základních kompetencí. Způsoby hodnocení teoretického vyučování Hodnocení ve všeobecně vzdělávacích předmětech a v teoretické výuce odborných předmětů se provádí formou ústní a písemnou. Písemné hodnocení je formou otevřených úloh nebo testu. Kromě faktických znalostí se hodnotí i forma vyjadřování a vystupování. U písemných prací se zohledňuje i grafická stránka. Dále se hodnotí samostatné domácí práce a referáty i aktivita žáků při vyučování. Způsoby odborného výcviku K hodnocení kvality jednotlivých pracovních úkolů se používá bodový systém obdobný tomu, který se používá pro hodnocení odborných soutěží a závěrečných zkoušek. V rámci praktického vyučování se při hodnocení odborného výcviku, uplatňuje sebeevaluace žáků prostřednictvím deníků odborného výcviku, v nichž popisují pracoviště a prováděné 16
pracovní činnosti, shrnují a hodnotí získané zkušenosti, rozvoj odborných i osobnostních kompetencí a celkový přínos odborného výcviku pro rozvoj svého profesního profilu. Způsoby hodnocení klíčových kompetencí Hodnocení klíčových kompetencí se provádí v jednotlivých vyučovacích předmětech. Jedná se o komplexnější posouzení a hodnocení toho, jak žák komunikuje, jak je schopen spolupracovat interaktivně v kolektivu, jak využívá výpočetní techniku a numerické znalostí a jak je schopen své znalosti a dovednosti prezentovat. Společné zásady při hodnocení Hlavní funkce hodnocení je informační a diagnostická; důležité je, aby nehodnotil jen sám učitel má vést žáka k sebehodnocení a kolektivnímu hodnocení; hodnocení musí dát perspektivu všem žákům zvláště těm slabým a žákům s SPU; základem pro hodnocení je partnerský, komunikativní přístup k žákům; respektování práva žáka na individuální rozvoj; učitel není jen ten, kdo stále určuje a hodnotí, ale vede na cestě poznání, inspiruje a pomáhá; chyba již není pokládána za nežádoucí jev, ale za přirozený, průvodní znak poznávání. 2.6 Podmínky přijetí ke vzdělávání Obsah a organizace přijímacího řízení se řídí zákonem č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), v platném znění a ustanovením vyhlášky č. 671/2004 Sb., kterou se stanoví podrobnosti o organizaci přijímacího řízení ke vzdělávání ve středních školách, v platném znění. Vlastní průběh přijímacího řízení se řídí interním předpisem školy (rozhodnutí, resp. směrnice ředitele školy), který upravuje jmenování přijímací komise, kritéria přijímacího řízení komisí a termíny přijímacího řízení. Přijetí ke studiu je podmíněno zdravotní způsobilostí uchazeče s přihlédnutím k příslušnému oboru vzdělání. Interní předpis k obsahu a organizaci přijímacího řízení se zveřejňuje na veřejně přístupném místě ve škole a internetových stránkách školy. Žáci jsou přijímáni na základě přijímacího hovoru podle níže uvedených kritérií. Kritéria přijetí ke vzdělávání: 1. absolvování povinné školní docházky 2. průměrný prospěch z obou pololetí předposledního ročníku a prvního pololetí posledního ročníku ZŠ; tyto průměry se přepočítají na body tak, že uchazeč může 3. získat při průměru 1,00 celkem 100 bodů, (při průměru 5,00 pak 0 bodů); body se sečtou, přednost mají uchazeči s vyšším počtem bodů 4. snížená pracovní schopnost (potvrzená lékařským osvědčením) přednostní přijetí v případě rovnosti bodů 5. přednost budou mít uchazeči, kteří ukončili základní školu devátou třídou. 6. uchazeči ze základních škol mají přednost před žáky ze základních speciálních škol 17
2.7 Zdravotní způsobilost Nezbytnou součástí přihlášky ke vzdělání je lékařské potvrzení o zdravotní způsobilosti v učebním oboru Kuchař-číšník, kterou posoudí a potvrdí praktický lékař. Zdravotní omezení vždy souvisí se specifickými požadavky daného oboru, s rozsahem výuky a předpokládaným uplatněním absolventa oboru. 2.8 Obsah a forma závěrečných zkoušek Obsah a organizace závěrečné zkoušky tříletého učebního oboru Kuchař-číšník se řídí vyhláškou č. 47/2005 Sb., o ukončení vzdělávání ve středních školách závěrečnou zkouškou a o ukončování vzdělání v konzervatoři absolutoriem. Vzdělávání v tříletém učebním oboru Kuchař-číšník je ukončeno závěrečnou zkouškou, po jejímž úspěšném vykonání žák získá střední vzdělání s výučním listem. Dokladem o dosažení tohoto typu vzdělání je výuční list a vysvědčení o závěrečné zkoušce. Závěrečná zkouška má tři části. Získání výučního listu je podmíněno úspěšným absolvováním všech částí závěrečné zkoušky. Termín a také doba trvání této zkoušky a jejích dílčích částí je žákům předem oznámena a je v souladu s platnou legislativou. Žáci oboru Kuchař-číšník vykonávají jednotné závěrečné zkoušky. Ke všem částem závěrečné zkoušky jsou žáci připravování během celého studia. 2.9 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků mimořádně nadaných Vzdělávání těchto žáků probíhá v souladu se školským zákonem č. 561/2004 Sb. a navazujícími předpisy vyhláška č. 72/2005 Sb., o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízení, ve znění vyhlášky č 116/ 2011 Sb.; vyhláška č. 73/2005 Sb.,o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí,žáků a studentů mimořádně nadaných, ve znění vyhlášky č. 147/2011 Sb.; vyhláška č. 177/2009 Sb., o bližších podmínkách ukončování vzdělávání ve středních školách maturitní zkouškou. Ve škole se vzdělávají žáci se specifickými vývojovými poruchami učení, žáci se specifickými poruchami chování, žáci sociálně znevýhodněni a žáci ohroženi sociálně patologickými jevy. Metody práce s žáky se specifickou vývojovou poruchou učení, specifickou poruchou chování a žáky sociálně znevýhodněné Při práci s žáky s VSPU postupujeme podle vyhlášky č.147/2011 Sb., žáci jsou individuálně integrováni do běžné třídy. K žákům, kteří absolvovali speciální pedagogické vyšetření v poradenském zařízení (PPP, SPC), pak přistupujeme s ohledem na doporučení poradenského zařízení o volbě vhodného výchovného postupu. Práce s žáky se sociálním znevýhodněním spočívá především v jejich motivaci ke studiu a ve volbě vhodného výchovného postupu. Tito žáci jsou dlouhodobě sledováni a vedeni třídními učiteli ve spolupráci s výchovným poradcem a eventuálně s vychovateli domova mládeže. Všichni vyučující jsou v potřebném rozsahu informováni o žácích s SVP, které učí. Poskytuje sociálně právní poradenství, podporuje metodickou činnost pro zákonné zástupce a pedagogy. Všestranně podporuje 18
optimální psychomotorický a sociální vývoj žáků, zaměřuje se na tvorbu kariérového poradenství pro žáky se zdravotním postižením. Ve vztahu k žákům se speciálními vzdělávacími potřebami klade škola důraz na jejich maximální integraci do běžného kolektivu třídy, s ohledem na charakter jejich speciálních potřeb. Pokud to zdravotní stav žáků vyžaduje je k němu přihlíženo i při organizaci jejich výuky tzn., že je například žákům upraven rozvrh tak, aby jejich výuka i praxe probíhala v učebnách s bezbariérovým přístupem. Škola prostřednictvím výchovné poradkyně spolupracuje se školskými poradenskými zařízeními. Na základě jejich doporučení jsou dále určeny postupy jednotlivých pedagogických pracovníků při snaze o zvýšení přínosu výuky pro tyto žáky. Nejdůležitější oblastí je zde navázání kvalitní spolupráce s rodiči žáků, kteří mají možnost přispět ke zkvalitnění vzdělání žáka pomocí doporučené domácí přípravy, která je následně kontrolována ve výuce. Při vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami se pedagogičtí pracovníci školy řídí doporučeními PPP. K informovanosti o jednotlivých potřebách žáků přispívá zapsání těchto údajů do karty žáka, ke které mají přístup všichni jejich vyučující, a proto mohou tato doporučení zohlednit při výuce svých předmětů. Jednotlivá doporučení jsou dále konzultována na poradách školy. Škola zohledňuje také sociálně znevýhodněné žáky, kterým jsou po dobu jejich studia zapůjčeny všechny potřebné učebnice. Zjišťování mimořádného nadání žáka provádí školské poradenské zařízení. Škola podporuje výchovu a vzdělávaní mimořádně nadaných žáků prostřednictvím jejich zapojení do nejrůznějších soutěží, projektů školy a mimoškolních aktivit. Žáci mimořádně nadaní se ve škole v současné době nevzdělávají. Pro rozvoj nejen nadaných žáků jsou učiteli organizovány kroužky, které jsou zaměřeny podle potřeb žáků. A slouží jako vhodný prostředek individuálního doplnění znalostí a u nejen nadaných žáků mohou přispět k prohloubení a rozvoji jejich znalostí a schopností. 2.10 Realizace bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a požární prevence Problematika bezpečnosti práce hygieny práce a požární ochrany je součástí teoretického i praktického vyučování. Vychází z požadavku platných právních předpisů, zákonů, vyhlášek technických norem i předpisů EU pro danou oblast. Prostory, ve kterých je prováděna výuka, musí odpovídat Vyhlášce č. 410/2005 Sb. Škola zajišťuje technická a organizační opatření k eliminaci všech rizik spojených zejména s odborným výcvikem. Se všemi riziky jsou žáci podrobně seznámeni. Rizika, která nelze eliminovat, jsou částečně řešena osobními ochrannými prostředky a jejich používání se důsledně kontroluje. Problematika bezpečnosti práce je podrobně popsána v Denním řádu teoretického a praktického vyučování, se kterým jsou žáci seznámeni. Je zpracována metodická osnova vstupního školení bezpečnosti práce a požární ochrany pro žáky, se kterou jsou žáci seznamováni a prokazatelně poučeni vždy při úvodních hodinách jednotlivých předmětů. Na začátku školního roku jsou žáci seznámeni a prokazatelným způsobem poučeni v rámci vstupního školení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, hygieny práce a požární 19
ochrany. Součástí školení BOZP a PO je rovněž nácvik požární evakuace objektu školy i pracovišť odborného výcviku. V odborném výcviku předchází každému novému tématu samostatné proškolení z BOZP. Žáci jsou prokazatelně seznamováni s návody k obsluze jednotlivých strojů a zařízení a místními provozně bezpečnostními předpisy. Při zajištění odborného výcviku na smluvních pracovištích je problematika BOZP smluvně ošetřena. Práce pod dozorem vyžaduje trvalou přítomnost osoby pověřené dozorem, která dozírá na dodržování BOZP a pracovního postupu. Tato osoba musí všechna pracovní místa obsáhnout tak, aby mohla bezprostředně zasáhnout v případě porušení bezpečnostních předpisů a pracovních pokynů nebo ohrožení zdraví. Práce pod dohledem osoba po věřená dohledem zkontroluje před zahájením práce pracoviště žáků a pokud všechna pracovní místa zrakově neobsáhne, pak je v průběhu prací obchází a kontroluje. Poznámka: stanovení příslušného stupně dozoru je povinností vedoucího učitele odborného výcviku. 20
3.Učební plán Název a adresa školy: Zřizovatel: Obor vzdělání: Délka a forma vzdělávání: Platnost: Způsob ukončení vzdělávání: Potvrzení dosaženého vzdělání: Stupeň dosaženého vzdělání: Gymnázium a Střední odborná škola Podbořany, příspěvková organizace Kpt. Jaroše 862, 441 28 Podbořany Ústecký kraj 65-51-H/01 3 roky, denní forma od 1. 9. 2013 počínaje 1. ročníkem závěrečná zkouška výuční list střední vzdělání s výučním listem ŠVP Kuchař-číšník učební plán Počet týdenních vyučovacích hodin Celkem vyuč. hodin za celou dobu studia Povinné vyučovací předměty 1. r. 2. r. 3. r. Celkem Český jazyk a literatura 2 2 1 5 160 Cizí jazyk (AJ/NJ) pokročilí - začátečníci 2 1,5 2 1,5 2 1 6 4 192 128 Občanská nauka 1 1 1 3 96 Fyzika 1 0 0 1 32 Chemie 1 0 0 1 32 Základy ekologie 1 0 0 1 32 Matematika 1 1 1 3 96 Tělesná výchova 1 1 1 3 96 Informační a komunikační technologie 1 1 1 3 96 Ekonomika 0 1 2 3 96 Technologie 1 3 2 6 192 Stolničení 1 3 2 6 192 Společenská výchova 1 0 0 1 32 Zařízení provozoven 1 0 0 1 32 Potraviny a výživa 1 1 1 3 96 Administrativa 1 0 0 1 32 Odborný výcvik 15 15 15 45 1440 Nepovinné - 1. r. 2. r. 3. r. Celkem vyučovací předměty 0 0 0 0 0 0 Celkem 33,5 32,5 30 96 3072 Poznámka: Žáci se budou učit Anglický nebo Německý jazyk. Jako pokročilí se budou učit jazyk, který měli na základní škole popřípadě jim bude přiřazen na základě úvodního testu. Druhý cizí jazyk budou mít žáci jako začátečníci. 21
Přehled využití vyučovacích týdnů ve školním roce: Počet týdnů v ročníku Činnosti 1. 2. 3. Vyučování dle rozpisu učiva 32 32 32 Časová rezerva, opakování učiva, exkurze, výchovně vzdělávací akce apod. 8 8 5 Závěrečná zkouška 0 0 3 Celkem 40 40 40 22
3.1 Přehled rozpracování obsahu vzdělávání v RVP do ŠVP RVP ŠVP Vzdělávací oblasti a obsahové okruhy Minimum týdenních vyučovacích hodin Minimum celkových vyučovacích hodin Vyučovací předmět Počet týdenních vyučovacích hodin Využití disponibilních hodin Český jazyk 3 96 Estetické vzdělávání 2 64 Cizí jazyk 10 320 Společenskovědní vzdělávání Český jazyk a literatura Cizí jazyk (AJ/NJ) Pokročilí/ Začátečníci 5 0 3 96 Občanská nauka 3 0 Fyzika 1 Přírodovědné 96 3 vzdělávání Chemie 1 0 Základy ekologie 1 Matematické vzdělávání 3 96 Matematika 3 0 Vzdělávání pro zdraví 3 96 Tělesná výchova 3 0 Vzdělávání v Informační a informačních a 3 96 komunikační komunikačních technologie technolog. 3 0 Ekonomické vzdělávání 3 96 Ekonomika 3 0 Výroba pokrmů 10 320 Komunikace ve službách 2 64 Odbyt a obsluha 7 224 Disponibilní hodiny 44 1408 Volitelné předměty 0 0 Nepovinné předměty 0 0 6 4 Technologie 6 Potraviny a výživa 3 Odborný výcvik 45 Společenská výchova 1 Administrativa 1 0 44 Stolničení 6 Zařízení provozoven 1 0 Disponibilní hodiny 44 44 Volitelné předměty 0 0 Nepovinné předměty 0 0 Celkem 96 3072 Celkem 96 44 0 23
UČEBNÍ OSNOVY Český jazyk a literatura Vyučovací předmět: Český jazyk a literatura Obor vzdělání: 65-51-H/01 Délka a forma vzdělávání: 3 roky, denní forma Celkový počet hodin: 160 Platnost: od 1.9.2013 Pojetí vyučovacího předmětu Obecné cíle Předmět Český jazyk a literatura rozvíjí komunikační kompetence žáků, učí žáky užívat jazyka jako prostředku k dorozumívání a myšlení, k přijímání, sdělování a výměně informací. Žáci se v tomto předmětu učí vyjadřovat se souvisle, výstižně a jazykově správně v rovině prostě sdělovací a prakticky odborné. Předmět Český jazyk a literatura také dále rozvíjí stylistické dovednosti žáků. Celkově se u žáků vytváří jazykový základ pro další vzdělávání v mateřském i cizím jazyce. Prostřednictvím učiva literatury (umění) se zároveň utváří u žáků kladný vztah k materiálním a duchovním hodnotám, což pomáhá formovat etický a občanský profil žáka. Při zaujímání vlastního postoje k uměleckému dílu se u žáka rozvíjí komunikační schopnosti a dovednosti. Předmět Český jazyk a literatura ovlivňuje hodnotovou orientaci a postoje nejen v oblasti kulturní, ale i v oblasti sociální. Charakteristika učiva Předmět Český jazyk a literatura integruje učivo vzdělávacích oblastí Vzdělávání a komunikace v českém jazyce a Estetické vzdělávání. Učivo předmětu Český jazyk a literatura navazuje na vědomosti žáků získané na základní škole. Skládá se z jazykového vzdělávání, komunikační a stylistické výchovy a literární (estetické) výchovy. Tyto tři složky se navzájem prolínají, doplňují a podporují. Učivo předmětu Český jazyk a literatura směřuje žáky k dovednosti mluvit a jednat s lidmi v určitých společenských situacích, kultivovaně se vyjadřovat v ústní i písemné formě, používat spisovného jazyka, pracovat s odborným textem, jazykovými příručkami a jinými zdroji informací. Zároveň tento vyučovací předmět vychovává člověka, který má přehled o kulturním dění. Směřování výuky v oblasti citů, postojů, hodnot a preferencí Výuka Českého jazyka a literatury směřuje k tomu, aby žáci: chápali rozdíl mezi vyjadřováním spisovným a nespisovným, uvědomovali si vhodnost užití určitých jazykových prostředků v závislosti na komunikační situaci, kriticky přistupovali k informacím získaným z různých zdrojů, měli vhodnou míru sebevědomí a byli schopni sebehodnocení, zaujímali vlastní postoj, který vhodnými argumenty vysvětlí a obhájí, chápali umělecké dílo jako specifickou výpověď o skutečnosti, 24