Elektronický herbář Práce žáků 9. ročníku ve školním roce 2013/2014
Malé školní arboretum Arboretum (lat. arbor = strom) je sbírka živých dřevin - dendrologická zahrada resp. zvláštní botanická zahrada specializující se na výzkum a pěstění dřevin. Arboretum může být specializované na jednotlivé rody (čeledi apod.) jako dendrologická sbírka, na dřeviny určitého území, nebo může být všeobecné, zaměřené na všechny dřeviny bez rozdílu. Naše malé školní arboretum bylo vybudováno v roce 2013 a 2014. Na výsadbě rostlin se podíleli jak žáci a zaměstnanci školy, tak i odborná zahradnická firma. Ve školním arboretu bylo vysázeno 24 druhů nových rostlin a celkem je vysázeno 223 rostlin. Pozemek před vybudováním arboreta Pozemek po vybudování
Seznam rostlin Nahosemenné rostliny: Jinan dvojlaločný Smrk pichlavý Smrk ztepilý Borovice černá Tis červený Krytosemenné rostliny: Dvouděložné Javor mléčný Lípa srdčitá Bříza bradavičnatá Zlatice převislá Šeřík obecný Mochna křovitá Vajgélie květnatá Zběhovec plazivý Kontryhel měkký Orlíček obecný Trávnička přímořská Plamenka šídlovitá Bergénie srdčitá Hvozdík péřitý Kuklík šarlatový Brčál Máta peprná Dobromysl obecná Mateřídouška obecná Šalvěj lékařská Třapatka nachová Levandule lékařská Jednoděložné Ozdobnice Ostřice Buchananova Ostřice horská Ostřice japonská
Jinan dvoulaločný Ginkgo biloba Opadavý až 30 metrů vysoký strom se šedou borkou. Listy jsou dlouze řapíkaté, tuhé vějířovité a tvoří je srostlé jehličky. Semenem je zdánlivý plod vypadající jako žlutá švestka. Dozrává na podzim a silně páchne. Stromy jsou samčí a samičí. Jinan je považován za živou fosilii. Léčivé vlastnosti: Používá se při chorobách srdečních a oběhových, při mozkových problémech, zlepšuje paměť a dodává psychických sil.
Smrk pichlavý Picea pungens Vždy zelený, velmi statný jehličnatý strom, dorůstající 30 m. Koruna je dosti hustě zavětvena Kmen dosahuje 70-120 cm v průměru, pokrytý šedohnědou, silnou a brázditou borkou. Dožívá se 400-600 let. Jehlice jsou tuhé, 18-30 mm dlouhé, ostře špičaté a bodavé, čtyřhranné, zakřivené a odstávající na všechny strany. Barvu mají matně zelenou, sivozelenou až stříbřitě bělavou. Šišky jsou válcovitě podlouhlé, v mládí zelené, zralé světle hnědé. Využití: okrasná parková rostlina, vánoční stromeček
Smrk ztepilý Picea abies Je to statný stálezelený jehličnatý strom s rovným kmenem, který je v mládí pokrytý hladkou, světlehnědou kůrou, která se s přibývajícím věkem mění v šedohnědou až červenohnědou šupinovitou rozpukanou borku. Koruna je štíhle jehlancovitá, větve v ní vyrůstají v pravidelných přeslenech. Kořenový systém je plochý a mělký, bez hlavního kořene. Dorůstá výšky až 50 metrů. Jehlice jsou 10 25 mm dlouhé, 1 mm široké, na průřezu čtyřhranné a na konci zašpičatělé. Květenství jsou šišticovitá. Žluté samčí šištice vyrůstají v paždích jehlic na loňských větévkách, načervenalé samičí vyrůstají na konci letorostů v horních patrech koruny. Původně rostou směrem nahoru, ale ještě před opylením se mění na převislé. Šišky jsou podlouhlé, nerozpadavé. Využití: vánoční dekorace, topivo, dřevo se využívá v papírnictví, nábytkářství, stavitelství
Borovice černá Pinus nigra Statný strom dorůstající až 40 metrů. Kůra je šedočerná až žlutohnědá, kořenový systém je založen na mohutném hlavním koření jdoucím do hloubky. Tmavě zelené 8-15 cm dlouhé jehlice vyrůstají z brachyblastů ve svazečcích po dvou. Ve střední Evropě kvete v květnu až červnu. Samčí šištice jsou válcovité a žlutavé, samičí šištice karmínově červené až nafialovělé, po třech letech dozrávají v přisedlé vejčité šišky zhruba 8 cm veliké. Využití: náhradní dřevina vysazuje se v lokalitách ohrožených průmyslovým znečištěním, na rekultivačních plochách po těžbě surovin, vánoční dekorace, palivo, surovina pro výrobu celulózy, okrasná parková a zahradní rostlina
Tis červený Taxus baccata Tis je keřovitého nebo stromovitého vzrůstu, může dorůst výšky až 20 metrů a šířky 17 m. Celá rostlina je až na sladce chutnající červený dužnatý obal okolo semene (nepravý míšek, dozrávající v září až v říjnu), prudce jedovatá. Roste velmi pomalu. Může se dožít až 1000 let. Asi 2 mm široké a 20 30 mm dlouhé špičaté a měkké jehlice mají leskle tmavozelenou svrchní stranu, spodní strana je světlejší a matná. Jsou dvouřadé. Kůra je zpočátku červenohnědá a hladká, posléze se mění na červenohnědošedočernou a odlupuje se v plátech. Otrava: Zralý nepravý míšek, který je sladký a červený, není jedovatý. Jedovaté semeno se doporučuje vyplivnout, ale ani při jeho pozření by se nemělo nic stát, pokud je člověk nerozkouše. Jed se vstřebává a působí velice rychle, zpomaluje srdeční činnost do té míry, až způsobí jeho zástavu. Smrt může nastat v řádu desítek minut po požití rostliny. Zaznamenány jsou smrtelné otravy po čaji z jehličí tisu nebo po žvýkání jeho větviček či jehličí. Rovněž se lze otrávit odvarem ze semen. Jed rostliny může být nebezpečný i pro nezkušená či zdomácnělá zvířata (kůň, skot), která někdy umírají ještě dřív, než stihnou své hodování dokončit. Využití: okrasná parková rostlina, výroba nábytku
Javor mléč Acer platanoides Javor mléč je statný, opadavý strom, dosahuje výšky 25 až 30 m. Stáří stromu dosahuje maximálně 300 až 400 let. Koruna stromu je většinou pravidelná, kulatá a široká. Listy jsou vstřícné, dlouze řapíkaté, dlanitoklané na líci svěže zelené, matné, na rubu světlejší. Na podzim žloutnou. Utržený řapík mléčí. Borka je mírně popraskaná a tmavošedá. Květy jsou žlutozelené a uspořádané v latnatých květenstvích. Plody jsou okřídlené dvounažky. Využití: okrasná rostlina, hojná rostlina v listnatých lesích, vysazování alejí
Lípa srdčitá Tilia cordata Lípa malolistá je statný opadavý listnatý strom s košatou, vysoko klenutou korunou, který dorůstá 30 a více metrů. Statný kmen je pokryt tenkou, tmavou a mělce podélně zvrásnělou kůrou. Pupeny jsou černohnědé, vejcovité. Listy jsou dlouze řapíkaté, nesouměrně srdčité a lysé, pouze v úhlech velkých žilek na spodní straně listů mají rezavé chomáčky chlupů (na rozdíl od lípy velkolisté, která je má bělavé). Kvete od června do července. Květy jsou oboupohlavné. V době květu omamně voní. Plod je kulovitý oříšek s tenkostěnným oplodím. Běžně se kříží s lípou velkolistou. Kříženec se nazývá lípa obecná (Tilia x vulgaris). Ve volné přírodě je celkem vzácný, často je však vysazován ve městech a parcích. Využití: Vysazuje se pro dřevo, jako okrasný a stínící strom, jako medonosný strom nebo pro své květy. Lípa je národní strom mnoha národů především slovanských. Lipové dřevo je měkké a lehké, dobře opracovatelné, vysoce ceněné řezbáři. Používá se k výrobě hudebních nástrojů, vyřezáváním zdobeného nábytku. Slouží jako surovina pro přípravu tzv. aktivovaného dřevěného uhlí, které má podobné vlastnosti i použití jako živočišné uhlí. V léčitelství se používá květ s listenem. Užívá se proti křečím, zvyšují pocení, uklidňují, snižují krevní tlak, při nachlazení, kašli, při potížích s ledvinami a močovým ústrojím. Další uplatnění má lipové lýko v košíkářství a při výrobě dekorací. Často jsou lípy památnými stromy.
Bříza bělokorá Betula pendula Bříza bělokorá (též bříza bradavičnatá) vyrůstá jako statný strom, popř. i jako zakrslý stromek vysoko v horách nebo na severu v chladném podnebí. Kůra je v mládí a na větvičkách hnědá, posléze se mění v bílou, příčně se odlupující borku, která je neocenitelnou pomůckou při rozdělávání ohně v přírodě. Větve nižšího řádu a letorosty bývají často převislé. Pupeny špičaté, lesklé a lepkavé, odstávající. Listy trojúhelníkovité, zaoblené, okraje listů pilovité. Samčí jehnědy převislé, 4-7 cm dlouhé. Plody - drobné nažky jsou asi 2 mm velké a lehké (rozšiřují se větrem na velké vzdálenosti). Využití: Bříza představuje nenáročný rychle rostoucí strom, dorůstající výšky až 25 m, který je často používán a vysazován při rekultivacích krajiny či osazování exhalacemi odlesněného území. Je to typický pionýrský druh, který je velmi aktivní při kolonizaci zpustlé kulturní krajiny (opuštěná pole, louky, ale především skrývky, výsypky apod.). V hospodářských lesích však bývá často vnímána jako plevelný strom. Její dřevo dobře hoří, kůra hoří i mokrá. V léčitelství se používají listy a březová šťáva. Používá se při vodnatelnosti, dně, revmatických onemocněních, zánětu ledvin a močových cest, při onemocněních kůže a bolestech kloubů. Podporuje výživu a růst vlasů.
Zlatice převislá Forsythia suspenza Lidově se nazývá zlatý déšť. Jedná se o velký keř, dosahující výšky až 3 metrů, s dlouhými dutými dřevnatými stonky které se jen málo větví. Kůra má nazlátlou barvu. Přímo z kůry vyrůstají vstřícně asi 1 až 2 cm dlouhé kopinaté listy protáhlého tvaru a květy žluté barvy s podlouhlými okvětními lístky. Kvete na jaře, plodem zlatice je tobolka. Využití: okrasná rostlina, plody mají protizánětlivé účinky
Šeřík obecný Syringa vulgaris Šeřík obecný je opadavý keř, nebo menší strom, který může dorůstat výšky šesti až sedmi metrů. Šeřík je typický velmi rozsáhlými kořenovými systémy. Povrch šeříku tvoří drsná hnědá až hnědošedá podélně vláknitá borka, která je na mladších stromcích hladká a na již starších je podélně mělce popraskaná a odlupující se. Pupeny rostliny jsou stejně jako listy uspořádány na větvích vstřícně. Pupeny na konci větve jsou pak v páru. Květy trubkovitého tvaru jsou charakteristické svojí příjemnou vůní. Barva se liší podle odrůd šeříků od bílé až po červenofialovou. Květenstvím šeříku je lata, tedy hroznovité květenství, které bývá dlouhé mezi 8 a 18 centimetry. Šeřík kvete v měsíci květnu a samotné kvetení trvá mezi třemi až čtyřmi týdny. Listy jsou vstřícné. Na povrchu jsou lysé. Tvarem jsou pak vejčité až srdčité, na konci lehce protáhlé do špičky. Plodem šeříku je asi 10 milimetr dlouhá tobolka, která je navenek kožovitá a hladká. Pro lepší šíření jsou semena okřídlená blanitým křídlem. Dozrávání plodů probíhá v září a říjnu. Využití: Šeřík se pro sladkou vůni svých květů často využívá v parcích či zahradách jako okrasná rostlina. Dřevo šeříku je pevné a velmi tvrdé, ale pružné. Jádro dřeva je nafialověle hnědé, celé dřevo se pak vyznačuje velmi jemnou strukturou. Využívá se v nábytkářském průmyslu na drobnější prvky. Předností je také jeho dobrá leštitelnost. Šeříkový olej se podobně jako
květy šeříku vyznačuje velkou aromatičností, proto bývá využíván v kosmetickém průmyslu k výrobě voňavek. Mochna křovitá Potentilla fruticosa Opadavý keř z čeledi růžovitých se žlutými až 3 cm velkými květy, 20 až 100 cm vysoký, vzpřímený, bohatě větvený. Kůra hnědočervená. Listy krátce řapíkaté, zpeřené, 3 až 5četné, lístky přisedlé, podlouhle kopinaté, krátce chlupaté. Květy stopkaté, 5četné, 1,5 až 3 cm v průměru, žluté, vnitřní kališní lístky široce vejčité, vnější kališní lístky úzce kopinaté. Kvete v červenci až září. Využití: okrasná rostlina
Vajgélie květnatá Weigela hybrida Vajgélie patří mezi krásně kvetoucí keře z východní Asie, jež jsou v našich podmínkách odolné. Tvoří polokulovité keře, které na jaře v paždí listů vykvétají vrcholíky nálevkovitě zvonkovitých tmavě červených, růžových či bílých květů. Kvete od května do září. Dorůstá do výšky 1,5 3 metrů. Listy jsou eliptické, vejčité a opadavé. Plodem je tobolka. Využití: okrasná rostlina, vysazuje se často do živých plotů
Zběhovec plazivý Ajuga reptans Trvalka s přízemní listovou růžicí a dlouhými šlahouny. Lodyha je nerozvětvená, čtyřhranná, jemně ochlupená nebo lysá. Listy jsou řapíkaté, vejčité až kopinaté, s vroubkovaným okrajem na žilnatině často namodralé. Modrofialové květy vyrůstají v paždí vejčitých listenů. Plod je tvrdka. Častý druh v lesích a na lukách, zejména na vlhkých místech od nížin po horský stupeň. Využití: okrasná rostlina
Kontryhel měkký Alchemilla mollis Rostlina tvoří dřevnatý oddenek, z něhož na jaře obráží. Byliny vysoké 30 až 70 cm. Listy okrouhlé, 15 17 cm velké, po obou stranách měkce chlupaté, dlanitolaločné, okraj čepele ostře zoubkatý. Vyrůstají v přízemní růžici. Kvete v červnu až červenci. Zelanavě žluté květenství tvoří hrozen vrcholíků složených z drobných vijanů. Listy jsou typické schopností gutace - vylučuje přebytečnou vodu pletiv na okraji čepele listu. Semeno je nažka. Využití: okrasná rostlina
Orlíček obecný Aquilegia vulgaris Jedná se o vytrvalou rostlinu dorůstající nejčastěji výšky 30 60 cm s krátkým silným oddenkem. Lodyha je přímá, větvená, téměř lysá, v horní části řídce trochu chlupatá, někdy nahoře řídce žláznatá. Přízemní listy jsou dlouze řapíkaté, složené, 2x trojčetné, lístky v obrysu okrouhlé až eliptické, na okraji vroubkované až laločnaté. Lodyžní listy jsou s kratšími řapíky, nejvyšší pak přisedlé, nejvyšší až jednoduché. Čepele jsou svrchu zelené, naspodu nasivělé, chlupaté až olysalé. Květy jsou na dlouhých stopkách v řídkém vrcholičnatém květenství, jsou většinou modré až modrofialové barvy, ale často se objevují i různé barevné odchylky a pak mohou být růžové až bílé, u pěstovaných i vícebarevné. Kvete v květnu až v červenci. Plodem je měchýřek. Měchýřky jsou uspořádány do souplodí. Využití: okrasná rostlina
Trávnička přímořská Armeria maritima Překrásná polštářovitě se rozrůstající skalnička, pocházející z pobřeží severozápadní Evropy, kde roste na kamenitých a písčitých půdách. Květy jsou světle růžové, v květních hlávkách, na stoncích. Listy jsou hustě v růžicích, úzce trávovité, dlouhé do 5 cm a přezimují. Kvete od května do července. Dorůsté do výšky 10 15 centimetrů. Využití: okrasná rostlina, náhrada trávníku
Plamenka šídlovitá Flox subulata Hustá, stálezelená vytrvalá rostlina, původem z USA, vytvářející polštáře či koberce. Listy jsou čárkovité, jasně zelené. Koncem jara a začátkem léta kvete hvězdicovitými květy širokými 2.5 centimetru fialové, červené, nachové, šeříkové, růžové či bílé barvy. Využití: okrasná rostlina
Bergénie srdčitá Bergenia hybrida Nenáročná okrasná trvalka pochází z oblasti Sibiře a Altajského pohoří, u nás se hojně vyskytuje v zahradách. Její jindy zelené listy se na zimu zbarví dočervena. Bergénie vykvétá brzy zjara a kvetení často opakuje i na podzim. Vyrůstá v trsech do výšky 0,3 0,5 metru. Listy jsou lesklé, kožovité, stálezelené. Typické jsou na lodyze vyrůstající růžové květy ve vzpřímeném hroznu. Využití: Bergénie je okrasná záhonová rostlina vhodná do malých skupin i rozsáhlejších porostů. Dá se pěstovat i v nádobách. Ve své domovině se používá při horečkách i plicních infekcích a ve
formě nálevu ze suchých listů k rozpouštění ledvinových kamenů. Květy se řežou do vázy, kde vydrží až týden. Floristé pracují jak s květy, tak i s listy. Hvozdík péřitý Diantus plumarius Z bochánkovitého trsu úzkých stříbřitých listů vyrůstají stonky s jednoduchými či plnými květy. Ty vynikají silnou vůní, ale zaujmou také roztřepenými korunními plátky. Barva nálevkovitých květů je bílá, růžová nebo červená. Kvete v červnu a červenci. Rostlina dorůstá do výšky 0,15 0,3 metru. Listy jsou úzké, vstřícné, přisedlé zelené až stříbrnošedé. Plodem je tobolka. Využití: okrasná rostlina, hrnková rostlina, lidové léčitelství (infekce močových cest, pohlavních orgánů, ekzémy)
Kuklík šarlatový Geum coccineum Kuklík je trvalka s jednoduchou, přímou lodyhou a přízemními listy. Rostlina se u nás vyskytuje na okrajích lesů, v křovinách, parcích apod. Dorůstá do výšky 0,4-0,5 metru. Listy jsou zelené, zpeřené, řapíkaté, trojlaločné. Pětičetné květy vyrůstají na dlouhých stopkách v řídkém, až osmikvětém květenství. U okrajů květů je množství tyčinek s prašníky a uprostřed květů pestíky s čnělkami, nesoucími blizny. Barva květu je žlutá až zlatá. Květní stopky se před deštěm a navečer svěšují, aby byly chráněny neopylené květy. Kvete od května do října. Plodem je nažka. Využití: Okrasná rostlina. Sušený kořen se v dřívějších dobách používal jako koření coby náhrada hřebíčku. Látky obsažené v oddenku a nati mají dezinfekční a protiprůjmové účinky, snižují teplotu, zamezují krvácení.
Brčál větší Vinca major Brčál je rod jedovatých bylin. Jsou stálezelené, po většinu roku kvetou fialovými květy. Rod je rozšířený v Evropě, severozápadní Africe a jihozápadní Asii. Kvete i u nás a je velmi častý na lukách. Jedná se o trvalku s kopinatými listy, které se mohou šířit po zemi až do vzdálenosti 1-2 m. Rostlina dosahuje výšky 20-70 cm nad zemí. Květy této rostliny jsou trubkovité, jednoduché a mají bílou nebo fialovou barvu, případně jsou vícebarevné. Využití: Dva druhy brčálu Vinca major (větší) a Vinca minor (menší) - je široce používán jako okrasná kvetoucí rostlina. Vzhledem k tomu, že se jedná o nízkou rostlinu, často je používána k pokrytí malých ploch v zahradě a parkových ploch. Některé druhy jsou považovány za plevele, jelikož je tato rostlina poměrně agresivní v některých oblastech, rychle se rozšířila, což vedlo k udušení původních druhů rostlin a změnilo se tak prostředí pro mnoho živočichů.
Brčál je používán také jako léčivá bylina, protože obsahuje více než 86 alkaloidů, které jsou dále používány v alternativní i klasické medicíně. Některé alkaloidy brčálu se používají při léčbě leukemie chemoterapií a při léčbě rakoviny lymfatických uzlin. Máta peprná Mentha piperita Je to vytrvalá bylina. Kvete od července do září. Pravděpodobně pochází ze západní Evropy, konkrétně z Anglie, ale dnes už se pěstuje v mírných pásech celého světa. Můžeme ji znát pod lidovými názvy pepřová máta, balšám, větrová bylina, větrové koření, fefrminc atd. Oddenek máty peprné má podzemní výběžky, lodyha je přímá, čtyřhranná, slabě ochlupená nebo lysá a nahoře se větví. Nese řapíkaté listy s kopinatou až vejčitou čepelí. Květy mohou být růžové až nafialovělé a jsou uspořádány v hustých lichopřeslenech. Rostliny dorůstají padesáti až osmdesáti centimetrů. Sklizeň: Čerstvé listy můžeme trhat celé léto. Nať se stříhá těsně před květem, nejlépe v poledních hodinách, protože tehdy obsahuje nejvíc silic. Za vhodného letního počasí tato rostlina dorůstá a může se sklízet podruhé. Při umělém sušení nesmí teplota přesáhnout 35 stupňů Celsia. Sušenou mátu je potřeba skladovat ve vzduchotěsné nádobě, aby nezvlhla a neztratila své aroma. Využití:
Lěčitelství hlavní léčivá složka je mentol,působí při žaludečních potížích, tlumí křeče a nadýmání, podporuje funkci žlučníku, jater a slinivky, pomáhá při kinetóze, nespavosti, migrénách, při zánětu dýchacích cest,má antiseptické účinky, pomáhá při podráždění kůže Další využití příprava nápojů a pokrmů, mentol se přidává do zubních past, ústních vod, žvýkaček, bonbonů, masážních gelů Dobromysl obecná Origanum vulgare Vytrvalá, silně aromatická, jemně chlupatá bylina. Je vysoká až půl metru. Lodyhu má přímou, bohatě větvenou. Listy vstřícné podlouhlé, krátce řapíkaté, celokrajné. Drobné květy mají bledorůžovou až fialovou barvu. Plod je tvrdka. Kvete v červenci až září. Využití: užívá se kvetoucí nať, koření oregano, má protizánětlivé účinky, usnadňuje odkašlávání a zvyšuje vyměšování žluči, uvolňuje křečovité stažení hladkého svalstva, používá se i na obklady a osvěžující koupele, důležitá medonosná rostlina
Mateřídouška obecná Thymus serpyllum Mateřídouška je drobná bylina s plazivou, u země dřevnatějící lodyhou vysokou maximálně 30 centimetrů. Po rozemnutí je pro ni typická jemná vůně. Listy jsou tvarově rozličné většinou mají vejčitý tvar. Květy jsou drobné a fialové a uspořádané do hlavatého květenství. Kvete v květnu až srpnu. Využití: Užívá se horní část kvetoucí natě. Mateřídouškový čaj je účinný pří onemocněních horních cest dýchacích (kašel, chřipka, zánět průdušek), při poruchách zažívání spojených s plynatostí a kolikami, navozuje klid, příjemný spánek, pomáhá při bolestech hlavy, závratích a
nervových slabostech. Ve francouzské, italské a německé kuchyni se používá jako koření. Svůj význam má také ve výrobě likérů. Patří k medonosným rostlinám. Šalvěj lékařská Salvia officinalis Polokeř vysoký až 80 centimetrů. Spodní část hranatých lodyh je zdřevnatělá. Listy jsou řapíkaté, podlouhle vejčité, s plstnatým povrchem. Mají zelenošedou barvu. Fialové květy jsou uspořádané v lichopřeslenech. Plodem jsou tvrdky. Kvete počátkem léta. Využití: Listy se užívají jako koření. Kvetoucí nať se používá v léčitelství pro své protizánětlivé, antivirotické a antibakteriální účinky, zabraňuje průjmům. Omezuje pocení, pomáhá při žaludečních, střevních a žlučníkových potížích a nadýmání. Droga je i osvědčenou přísadou do čajových směsí při léčbě různých druhů rakovin. Ve vyšších dávkách působí toxicky. Žádaná je šalvěj i v kosmetice. Přidává do osvěžující koupele. Potlačuje tvorbu lupů. Pleťová voda ze šalvěje léčí problematickou pleť a akné. Pro účinky při léčbě zánětů v ústní dutině a
při potlačení nepříjemného zápachu se výtažky ze šalvěje přidávají do ústních vod a zubních pas. Třapatka nachová Echinacea purpurea Třapatka je vytrvalá až 1 metr vysoká bylina. Lodyhu má přímou a drsnatě chlupatou. Řapíkaté listy jsou kopinatě vejčité, drsnatě chlupaté a na okraji pilovité. Jednotlivé květní úbory jsou na koncích lodyh. Jsou složeny z jazykových, nachových květů okrajových a z trubkovitých hnědých květů umístěných na květním lůžku. Střední květy jsou pichlavé. Kvete od konce června do září. Plodem je nažka. Latinské jméno rostliny je odvozeno od řeckého slova echinos, což znamená ježek. Pro Evropu objevil třapatku nachovou obchodník s léky
Joseph Meyer, který se o jejích léčivých účincích dozvěděl od prérijních indiánů, kteří jí říkali icahpe. Využití: Používá se jako podpůrná léčba při nemocech z nachlazení a infekcích dýchacích a močových cest, na špatně se hojící rány a na zánětlivá kožní onemocnění, pomáhá při alergiích. Severoameričtí indiáni využívali třapatku na rýmu a bolení v krku, hadí uštknutí, hojení ran, záněty, pohlavní a kožní potíže i pro léčbu koní. Levandule lékařská Lavandula angustifolia Je to aromatická a léčivá rostlina. Lidově se nazývá také jako dulenka, devandule, špikanard nebo špikrnát. Levandule je silně vonný, 60-120 centimetrů vysoký, bohatě větvený, vytrvalý polokeř. Lodyhy na dřevnaté bázi jsou hustě bělavě chlupaté. Listy má vstřícné s podvinutým okrajem, 2-6 cm dlouhé, čárkovitě kopinaté až podlouhle kopinaté, na rubu žláznatě tečkované. Jsou zelené, v mládí šedoplstnaté, později olysávají. Lichopřesleny fialových květů má uspořádány vrcholově na dlouze stopkatých přerušovaných klasech. Plodem jsou leskle hnědé tvrdky. Doba kvetení je především v červnu, červenci až srpnu.
Využití: Největší význam má jako tradiční léčivá a aromatická rostlina. Nálev z květu levandule se přidává do koupele. Levandule se také vkládá mezi oblečení v šatníku, které krásně provoní a zároveň odpuzuje šatní moly. Uplatní se v kosmetickém průmyslu (vonné oleje, parfémy). Používá se i v kuchyni, hlavně ve Francii, Španělsku, Itálii, je jednou ze součástí provensálského koření. Květ levandule je pro své zklidňující účinky přidáván do směsí bylinek užívaných při bolestech hlavy, nespavosti, nervozitě a závratích. Mírně snižuje krevní tlak. Masáže oleji z levandule pomáhají při revmatických bolestech a mají povzbuzující účinek. Ozdobnice čínská Miscantus sinensis
Bylina, trvalka rostoucí do výšky 0,8-2 m (vzácně 4 m). Listy jsou 18 75 cm dlouhé a 0,3 2 cm široké, tmavě zelené se stříbřitým středovým proužkem. Květy červenavé, vyrůstají nad listy. Kvete od srpna do října. Využití: okrasná rostlina Ostřice Buchananova Carex buchanii Trsnatá rostlina se vzpřímenými, celoročně zvláštně červenohnědě zbarvenými listy. Jsou velmi úzké a jemné, v horní části obloukovitě převislé. Trsy jsou vysoké asi 40 50 centimetrů, někdy i vyšší. Listy stříháme pouze výjimečně, brzo na jaře, ale spíše jen vytrháváním odstraňujeme odumřelé suché části. Kvete v červenci, klásky jsou nevýrazné, dlouhé asi 4 cm. Rostliny jsou efektně zbarvené nejen po celou vegetaci, ale i v zimě. Ojíněné nebo se sněhovým popraškem vypadají velmi hezky.
Využití: okrasná rostlina Ostřice horská Carex montana
Jedná se o rostlinu dosahující výšky nejčastěji 10-40 centimetrů. Je vytrvalá a tvoří trsy. Listy jsou střídavé, přisedlé, s listovými pochvami. Lodyha je delší než listy, je chabá a později ohnutá. Čepele jsou asi 1,5-2 milimetru široké, světle zelené, na líci krátce chlupaté. Ostřice horská patří mezi různoklasé ostřice, nahoře jsou klásky čistě samčí, dole čistě samičí. Plodem je mošnička, která je asi 3-4,5 milimetru dlouhá, zelenohnědá s černou špičkou, obvejčitá, hustě pýřitá, zobánek je krátký, mělce vykrojený. Každá mošnička je podepřená plevou, která je tmavě hnědá až černá, na okraji brvitá, bez zeleného středního žebra. Kvete nejčastěji v březnu až v květnu. Využití: okrasná rostlina Ostřice japonská Carex morrowii Stálezelené trsy tuhých, kožovitých, tmavě zelených a lesklých listů dorůstají výšky 40 centimetrů a jsou široké až 60 centimetrů. Listy jsou široké asi 1 centimetr a dlouze špičaté. Kvete brzo, již v březnu a dubnu, květy nevelké okrasné hodnoty jsou uprostřed trsu, těsně nad listy. V polovině května začínají rašit nové listy.
Využití: okrasná rostlina, často ji okusují srny a zajíci