VÝROBNA BETONOVÝCH SMĚSÍ

............ VÝROBNA BETONOVÝCH SMĚSÍ V LOSINÉ Oznámení záměru zpracované na základě 6 zákona č. 100/2001 Sb. O posuzování vlivů na životní prostředí ve znění pozdějších předpisů, v rozsahu přílohy č. 3 Paré č. 8 říjen 2010

Zadání: Vypracování oznámení, hodnotící vlivy záměru výstavby: Výrobna betonových směsí v Losiné na životní prostředí, o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů. Vypracovali: RNDr. Jiří Procházka, EKOAUDIT, spol. s r.o., Brno Držitel osvědčení MŽP ČR a MZ ČR č.j. 135/13/OPVŽ o odborné způsobilosti ke zpracování dokumentací o hodnocení vlivů stavby, činností nebo technologií na životní prostředí ( 5 odst. 3 a 6 odst. 1 a příloha č. 3 zákona ČNR č. 244/192 Sb.) a ke zpracování posudků ( 9 zákona ČNR č. 244/1992 Sb.) ve vazbě na zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů. RNDr. Vladimír Cimbalník, EKOAUDIT, spol. s r. o., Brno Odborný pracovník pro oblast životního prostředí Spolupracovali: Ing. et Ing. Hana Jeglová, EKOAUDIT, spol. s r.o., Brno Odborný pracovník pro oblast životního prostředí Ing. Aleš Jiráska, Zdravotní ústav se sídlem v Ostravě, pracoviště Ústí nad Orlicí Autorizovaná osoba ke zpracování hlukových studií Ing. Dana Potužníková, Zdravotní ústav se sídlem v Ostravě, pracoviště Ústí nad Orlicí autorizovaná osoba pro hodnocení zdravotních rizik expozice hluku, držitel osvědčení k posuzování vlivů na veřejné zdraví Mgr. Bořek Švrčula, Detekta, s.r.o., Brno Osoba autorizovaná ke zpracování rozptylových studií a posudků podle zákona o ovzduší Říjen 2010 RNDr. Jiří Procházka ředitel společnosti Obsah tohoto materiálu je duševním vlastnictvím firmy EKOAUDIT, spol. s r.o. Použití výsledků tohoto materiálu nebo jeho dílčích částí je možné pouze pro účel specifikovaný objednatelem. Veřejná publikace nad rámec smluvního určení, předání třetí osobě nebo jeho jiné využití, je vázáno na souhlas zpracovatele, firmy EKOAUDIT, spol. s r.o. 2

Obr. 1a, 1b: Lokalizace záměru 3

OBSAH Strana ČÁST A ÚDAJE O OZNAMOVATELI...5 ČÁST B ÚDAJE O ZÁMĚRU...5 B.I ZÁKLADNÍ ÚDAJE... 5 B.I.1 Název záměru a jeho zařazení podle přílohy č. 1... 5 B.I.2 Kapacita (rozsah) záměru... 5 B.I.3 Umístění záměru (kraj, obec, katastrální území)... 5 B.I.4 Charakter záměru a možnost kumulace s jinými záměry... 6 B.I.5 Zdůvodnění potřeby záměru a jeho umístění, včetně přehledu zvažovaných variant a hlavních důvodů (i z hlediska životního prostředí) pro jejich výběr, resp. odmítnutí... 6 B.I.6 Stručný popis technického a technologického řešení záměru... 6 B.I.7 Předpokládaný termín zahájení realizace záměru a jeho dokončení... 11 B.I.8 Výčet dotčených územně samosprávných celků... 11 B.I.9 Výčet navazujících rozhodnutí podle 10 odst. 4 a správních úřadů, které budou tato rozhodnutí vydávat... 11 B.II ÚDAJE O VSTUPECH... 11 B.III ÚDAJE O VÝSTUPECH... 14 ČÁST C ÚDAJE O STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ...20 C.1 VÝČET NEJZÁVAŽNĚJŠÍCH ENVIRONMENTÁLNÍCH CHARAKTERISTIK DOTČENÉHO ÚZEMÍ... 20 C.2 STRUČNÁ CHARAKTERISTIKA STAVU SLOŽEK ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ, KTERÉ BUDOU PRAVDĚPODOBNĚ VÝZNAMNĚ OVLIVNĚNY... 20 ČÁST D KOMPLEXNÍ CHARAKTERISTIKA A HODNOCENÍ VLIVŮ ZÁMĚRU NA VEŘEJNÉ ZDRAVÍ A ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ...23 D.1 CHARAKTERISTIKA MOŽNÝCH VLIVŮ A ODHAD JEJICH VELIKOSTI A VÝZNAMNOSTI (Z HLEDISKA PRAVDĚPODOBNOSTI, DOBY TRVÁNÍ, FREKVENCE A VRATNOSTI)... 23 D.2 Rozsah vlivů vzhledem k zasaženému území a populaci... 27 D.3 Údaje o možných významných nepříznivých vlivech přesahujících státní hranice... 28 D.4 Opatření k prevenci, vyloučení, snížení, popřípadě kompenzaci nepříznivých vlivů... 28 D.5 Charakteristika nedostatků ve znalostech a neurčitostí, které se vyskytly při specifikaci vlivů... 30 ČÁST E POROVNÁNÍ VARIANT ŘEŠENÍ ZÁMĚRU...31 ČÁST F DOPLŇUJÍCÍ ÚDAJE...31 F.1 MAPOVÁ A JINÁ DOKUMENTACE TÝKAJÍCÍ SE ÚDAJŮ V OZNÁMENÍ... 31 F.2 DALŠÍ PODSTATNÉ INFORMACE OZNAMOVATELE... 31 ČÁST G VŠEOBECNĚ SROZUMITELNÉ SHRNUTÍ NETECHNICKÉHO CHARAKTERU...32 ČÁST H PŘÍLOHY...34 4

ČÁST A ÚDAJE O OZNAMOVATELI Obchodní firma: Petr Březina APB Plzeň IČ: 166 69 711 DIČ: CZ6906212071 Sídlo (bydliště): Losiná u Plzně 303, p. 332 04 Nezvěstice Oprávněný zástupce oznamovatele: Ing. Jaroslav Bořík, AREA group s.r.o., Šafaříkovy sady 5, 301 00 Plzeň IČ: 252 03 231 tel: 377 323 717 fax: 377 321 341 jborik@areagroup.cz ČÁST B ÚDAJE O ZÁMĚRU B.I ZÁKLADNÍ ÚDAJE B.I.1 Název záměru a jeho zařazení podle přílohy č. 1 Výrobna betonových směsí v Losiné Záměr je řazen do kategorie II. bodu 6.2 přílohy č. 1 zákona č. 100/2001 Sb. ve znění pozdějších předpisů: Výroba stavebních hmot a výrobků neuvedených v kategorii I ani v předchozím bodě s kapacitou nad 25 000 t/rok; zařízení na výrobu azbestu a výrobků obsahujících azbest (záměry neuvedené v kategorii I). B.I.2 Kapacita (rozsah) záměru Výrobní kapacita posuzované výrobny betonových směsí: Maximální hodinová výroba: 90 m 3 /h Průměrná denní výroba: 150 m 3 /den Předpokládaná roční výroba: 25 000 m 3 /rok (cca 50 000t/rok) B.I.3 Umístění záměru (kraj, obec, katastrální území) kraj: Plzeňský obec: Losiná katastrální území: Losiná 5

B.I.4 Charakter záměru a možnost kumulace s jinými záměry Charakter záměru: nová stavba. Realizací záměru nedojde ke kumulaci vlivů. B.I.5 Zdůvodnění potřeby záměru a jeho umístění, včetně přehledu zvažovaných variant a hlavních důvodů (i z hlediska životního prostředí) pro jejich výběr, resp. odmítnutí Záměrem investora je výstavba výrobny betonových směsí tvořené vlastním mísícím centrem s vážícím pásem, řadovým zásobníkem kameniva, silovými zásobníky cementu a velínem. Součástí provozu bude objekt velína, skladu plastifikátorů, laboratoří a denních a sociálních místností pro obsluhu zařízení. Dále skládky kameniva a recyklační zařízení. Zařízení bude sloužit k výrobě transportních betonových směsí, které najdou uplatnění zejména v Plzni a v blízkém okolí. V případě mísícího centra a recyklačního zařízení se jedná o technický celek, který se pouze osadí na pozemek. Technologické zařízení betonárky bude opláštěné (zamezení emisní a hlukové zátěže okolí), v rámci výstavby dojde též k vybudování potřebných přípojek inženýrských sítí. Celý areál bude oplocen. Záměr je umístěn na plochách, které jsou v současné době využívány jako parkoviště pro osobní vozidla. Plocha je kompletně vyasfaltována, oplocena a osvětlena VO. Záměr je předkládán v jedné variantě. B.I.6 Stručný popis technického a technologického řešení záměru Jde o typovou betonárnu ARCEN MDE 3000, vyvinutou a dodávanou firmou MERKO CZ, a.s., ke které je přiřazeno recyklační zařízení se separátorem, kde jsou likvidovány bezodpadovou technologií zbytky betonových směsí po výplachu míchačky a z bubnů automixů. SO.01 Mísící centrum Pro mísící jádro je použita míchačka ARCEN MDE 3000 s nuceným intenzivním mísením, s maximálním výkonem 90 m 3 /hod betonové směsi. Je osazena na ocelové konstrukci míchací plošiny, výpusť je 4100 mm nad zpevněnou plochou. Doprava kameniva je do míchačky zajišťována vážícím skipovým dopravníkem. Cement, popílek a anhydrit je dávkován uzavřenými šnekovými dopravníky WAM ze tří sil přes cementovou váhu do míchačky. Jako záměsová voda je používána jednak čistá voda z řadu, jednak kalová (cementová) voda z recyklingu. Dávkování vody je váhové přes kombinovanou váhu vody. Pro výrobu betonové směsi budou používány plastifikátory v typových plastových nádobách, umístěných v prostoru pod zásobníkem kameniva. Plastifikátory jsou dopravovány čerpadly a potrubím do vah plastifikátorů a z nich dávkovány do míchačky. Váhy vody, cementu a plastifikátorů jsou osazeny na rámu nad míchačkou, hodnoty jsou snímány tenzometricky. 6

V úrovni míchací plošiny jsou obslužné lávky přístupné venkovním schodištěm, na úrovni vah je vážní plošina přístupna žebříkem. Na vážní plošině je zařízení Airbag sloužící k odvzdušnění míchačky a zachycení prachových částic při dávkování cementu a kameniva. Míchací proces probíhá automaticky, je řízen dálkově z velína, jde tedy o místo bez obsluhy. Celé mísicí jádro je opláštěno a zatepleno sendvičovými panely Kingspan, které omezí případnou prašnost a hlučnost a výrazně zlepší celkový vzhled technologického celku. K mísicímu jádru jsou přiřazena 4 ocelová sila. Sila jsou o kapacitě 82 m 3 navržena pro uskladnění cementu, přičemž jedno slouží pro uskladnění popílku. Sila jsou vybavena cementovými filtry, přetlakovou a podtlakovou klapkou, kontinuální sondou, sondou maxima se světelnou a zvukovou signalizací přeplnění sila, provzdušňovacím zařízením, uzavírací klapkou pod silem a plnicím potrubím. Sila jsou osazena na ocelové konstrukci, kotvené do betonových základových bloků, výstup na sila je žebříkem, na střechách je ochranné zábradlí a přechodové lávky. Cement a popílek je do míchačky dávkován čtyřmi uzavřenými šnekovými dopravníky, plnění sil je z autocisteren přes rychlospojku do plnicího potrubí. K zamezení prašnosti jsou sila vybavena filtry dimenzovanými na výkon autocisterny při stáčení cementu pneumodopravou. Tříděné kamenivo a písek je do prostoru betonárny dopravován nákladními vozidly do jednotlivých boxů skladu kameniva SO.03, kde je uskladněn podle frakcí. Z této skládky je kamenivo dopravováno kolovým nakladačem do ocelového řadového pětifrakčního zásobníkem kameniva s kapacitou 150 m 3. Na spodních deskách zásobníku jsou umístěny segmentové uzávěry, ze kterých je kamenivo dávkováno na vážící pás. Vážící pás je opatřen tenzometrickými snímači, které zajišťují přesné dávkování materiálu, který je dopravován do skipové nádoby. Skipovým dopravníkem je kamenivo vyvezeno a nasypáno do míchačky. Mezi mísicím jádrem a cementovými sily je osazen kontejner - velín, ze kterého je zajištěno ovládání a řízení betonárny. Jde o prefabrikovanou ocelovou buňku půdorysných rozměrů 2,4 x 6,0 m s předsíňkou, kde je umístěn technologický rozvaděč. Technologie ohřevu záměsové vody a vzduchu: Tab. 1: Temperování kameniva a betonárny Palivová základna Generátory horkého vzduchu CIKKI 80 Zemní plyn 2x 80 kw Teplota vzduchu na výstupu z generátoru 100 C Předpokládaná spotřeba zemního plynu Předpokládaná spotřeba zemního plynu za topnou sezonu Požadovaný min. tlak zemního plynu v místě napojení max. 15 m 3 /hod Cca 5000 m 3 /rok 23 mbar Pro ohřev kameniva v zásobníku je navrženo horkovzdušné vytápění - temperování. Zařízení je sestaveno ze dvou generátorů horkého vzduchu o celkovém příkonu 160 kw. Jednotky pracují na principu přímého ohřevu vzduchu v účinné spalovací komoře, průtok vzduchu jednotkami je 2 x 2000 m 3 /hod, t = 120 K. Zařízení pro ohřev vzduchu bude umístěno v samostatném mobilním kontejneru. Rozvod horkého vzduchu bude proveden pomocí vzduchotechnického vysokotlakého potrubí k jednotlivým distribučním prvkům (ocelové vzduchové trysky), které budou umístěny v těsné blízkosti odběrných míst se 7

segmentovými uzávěry uvnitř zásobníku. Na každém přívodním vzduchovém potrubí pro jednotlivé frakce bude umístěna ruční regulační klapka pro možnost zaregulování objemového průtoku vzduchu pro různé druhy kameniva. Dle požadavků provozovatele budou vysazeny další odbočky s nasměrováním proudu teplého vzduchu na segmentové uzávěry pod zásobníkem a v prostoru míchačky, popř. váhy vody. Ovládání a regulace zařízení bude zajištěno řídícím mikropočítačem. Nastavení jednotlivých mezních teplot, určení hodiny zapnutí a doby trvání temperování bude nastaveno přesně po zjištění situace a provozních vlivů na místě samém. Tab. 2: Ohřev záměsové vody Palivová základna Plynový teplovodní kotel CA 200 s hořákem Riello Akumulační nádrž tepelně izolovaná Rozebíratelný deskový výměník ALFA Laval Předpokládaná spotřeba zemního plynu Předpokládaná spotřeba zemního plynu za topnou sezonu Požadovaný min.tlak zemního plynu v místě napojení zemní plyn 2x 210 kw 20 000 l 550 kw max. 50 m 3 /hod Cca 24 000 m 3 /rok 23 mbar Zařízení bude umístěno v samostatném tepelně izolovaném kontejneru. V kotlích bude ohřívána topná voda - primární okruh na teplotu 85 C, který bude napojen na primární stranu rozebíratelného deskového výměníku ALFA Laval. Ke kotlům bude přivedeno potrubí zemního plynu DN 70, s kapacitou průtoku max. 50 m3/hod, a min. připojovací tlak 23 mbar. Na sekundární stranu výměníku bude napojeno potrubí, které spojuje deskový výměník s tepelně izolovanou akumulační nádobou o objemu 20 m3, která bude umístěna v těsné blízkosti kontejneru s ohřevem vody. V akumulační nádrži se bude voda nahřívat na nastavenou teplotu (až 80 C ) a akumulovat. Po dosažení této teploty se vypne cirkulační čerpadlo, které zajišťuje cirkulaci mezi výměníkem a akumulační nádobou. Při poklesu teploty vody v akumulační nádobě o 5 C dojde ke spuštění čerpadla a voda bude opět ohřívána. Z akumulační nádrže bude voda nasávána čerpadly automatické tlakové stanice o výkonu 2x Q=5,5 l/s, H= 70 m H2O, které ji dopravují do váhy vody. Celý systém je doplněn tlakovou nádobou s vakem o objemu 750 l, která vyrovnává nerovnoměrnost v odběru vody a současně tlumí zpětné rázy. Ohřátá voda bude před vstupem do váhy vody směšována se studenou vodou na požadovanou nastavenou teplotu. Tímto opatřením (a vhodnou volbou velikosti akumulační nádoby) se zajistí dostatečné množství teplé vody po celou provozní dobu. SO.02 Objekt laboratoře a skladu plastifikátorů Objekt laboratoře, zahrnující i prostory sloužící jako sklad plastifikátorů je navržen jako zděná jednopodlažní budova s plochou střechou. Zdivo objektu bude provedeno z keramických bloků a opatřeno kontaktním zateplovacím systémem. Stropní konstrukce bude betonová, provedena ze systému BS Klatovy. SO.03 Skládky kameniva Sklad kameniva tvoří pět železobetonových, ze tří stran uzavřených kójí a půdorysném rozměru 15 x 8 m. V jednotlivých kójích bude uskladněno kamenivo roztříděné podle jednotlivých frakcí. ŽB konstrukce skladových kójí bude provedena monoliticky a bude dosahovat výšky 4 m nad úroveň upraveného terénu. 8

SO.04 Recykling Recyklační zařízení RZS 12 je zařízení na zpracování zbytkových betonů. Zařízení je určeno k recyklaci a dalšímu zpracování zbytků betonové směsi z autodomíchávačů, čerpadel na beton a z betonáren. Recyklační zařízení zbytky betonové směsi rozplaví, vypere a současně vytřídí kalovou vodu a kamenivo. Kalová voda je odváděna potrubím, resp. žlabem do kalové jímky s míchadlem. Vyprané kamenivo je z pracího zařízení vysypáváno do jímky pro kamenivo. Násypka zbytkového betonu, která je osazena 1,4m nad terénem umožňuje přímý výplach Autočerpadla se vymývají do jímky oplachu. automixů. Celý provoz je řízen automatikou, včetně spouštění a vypínání. Kalová voda i vyprané kamenivo se opětně používá k výrobě betonových směsí. Nevzniká žádný odpad nic se nevypouští veškerý získaný materiál z recyklace se 100% použije do nové výroby. Technologická část Technologická část recyklačního zařízení zahrnuje: recyklační zařízení RZS 12, jenž má výkon ve zpracování zbytkových betonů 12 m3/h, míchadlo 1ks potrubí dávkování kalové vody do váhy včetně sloupu a uchycení 1ks sloup pro napouštění mixů 1ks čerpadlo kalové vody KDFU 80 (JST-KZN 37) 1ks čerpadlo kalové vody KDFU 100 (JST-KZN 55H) 1ks čerpadlo DAE 1ks rozvaděč 1ks Popis funkce: Automix nacouvá k násypce šneku. Senzor umístěný na výplachovém stojanu zaregistruje přistavené vozidlo a dá svým impulsem signál k automatickému uvedení zařízení do provozu. Před uvedením zařízení do chodu je signalizováno zvukově (houkačkou) a světelně (oranžovým majáčkem) zahájení provozu, přičemž světelná signalizace je v činnosti po celou dobu chodu zařízení až do jeho automatického zastavení. Zařízení je automaticky postupně spínáno řídicím systémem v pořadí: -šnek -míchadla v kalové jímce Řidič automixu stiskem zeleného tlačítka (start), umístěného na výplachovém stojanu nadávkuje výplachovou vodu do bubnu automixu (cca 800 litrů). Dávkování množství vody je řízeno automaticky, nelze je tedy z místa ovládání u stojanu nijak měnit. V případě, že je řidičem požadováno větší množství výplachové vody, než bylo nadávkováno, je možné dávkovací cyklus opětovným stisknutím zeleného tlačítka (po ukončení předchozího dávkování) zopakovat. Není-li požadováno dávkování celého množství vody, je možné přívod výplachové vody zastavit stiskem červeného tlačítka umístěného na výplachovém stojanu. Po promytí bubnu nadávkovanou vodou je obsah bubnu vypouštěn stejnoměrně a nepřetržitě do násypky šneku, ve které je trvale udržována hladina vody po dolní hranu přepadové trubky. Prací šnek propírá a vynáší pevné částice (štěrk, kamenivo), které jsou poté vysypávány do jímky umístěné pod úrovní okolního terénu. Jímka je upravená pro vybírání kameniva nakladačem, který do ní zajede. Jemné částice (cement, jemný písek) jsou rozptýleny v kalové vodě, která přetéká přepadovou rourou do kalové jímky. Z kalové jímky je voda dávkována čerpadlem do váhy míchačky (v množství dle právě zvolené receptury připravované směsi). 9

Plovákové hladinoznaky umístěné v jímkách chrání čerpadla proti chodu na prázdno při minimální hladině v nádržích, jejich blokováním. Při max. hladině je blokováno celé recyklační zařízení do doby, než hladina poklesne. Po ukončení výplachu automixu, případně čerpadla na beton, je šnek a následně celé zařízení po 12 minutách automaticky vypnuto. Po uvedenou dobu (12 minut) probíhá propírání zbytků betonové směsi v násypce šneku a vypraný štěrk a kamenivo jsou vynášeny šnekem. Po dobu, kdy neprobíhá výplach automixů (během dne, v noci, o víkendech, dovolených apod.) je zařízení stále v automatickém režimu řízení. Řídící automat spíná v intervalech všechny pohony (šnek, míchadla a na dobu cca 2s. i čerpadla). Intervaly sepnutí jsou závislé na venkovní teplotě, která je snímána venkovním čidlem. Délky intervalů jsou: -při venkovní teplotě nad 0 C 20 min -při venkovní teplotě pod 0 C 10 min -v noci (při normálních teplotách) 60 min Kromě těchto intervalových sepnutí je automaticky zajištěna i zkouška chodu čerpadel, a to jejich sepnutím na dobu 2 sekund. Po tomto testu jsou pak čerpadla uvedena do plného chodu. Uvedenými opatřeními je zabráněno poškození a případně i zničení pohonů z důvodu zamrznutí vody v násypce šneku či v jímce kalové vody v zimním období, zanesení oběžných kol čerpadel jemnými částicemi. Kalová voda přetéká z násypky šneku přepadovou rourou do kalové jímky, kde je umístěno vrtulkové míchadlo, jehož funkcí je zabránit sedimentaci jemných částic na dně. Dávkovací čerpadlo dávkuje kalovou vodu do váhy betonárny. Kromě dávkovacího čerpadla do váhy betonárny je zde umístěno i čerpadlo dávkování výplachové vody do mixu. Další čerpadlo je umístěné v sedimentační jímce, a doplňuje vodu do kalové jímky při min. hladině. Ovládání tohoto čerpadla je ručně tlačítkem na stojanu navijáku. Při minimální hladině vody v kalové jímce je zde umístěné kalové čerpadlo blokováno proti chodu na sucho. Není-li voda v sedimentační jímce a je potřeba doplnit vodu do kalové jímky, dopustí se do ní ručně hadicí z vývodu stojanu čisté vody. Doporučuje se provádět pravidelné kontroly stavu usazenin v jímkách kalové vody a v případě potřeby provést ihned jejich vyčištění od nánosu cementu a jemného písku. Do násypky pracího šneku se vypouští výplach z mixů. Pravidelně je zde zpracováván obsah splachové jímky vybíraný a převážený kolovým nakladačem. V případě úniku ropných produktů (havárie) z automixu budou tyto neutralizovány vapexem. Do jímek je zakázáno provádět jakékoliv mytí vozidel kromě ostřiku násypné části bubnu a výpustného žlabu mixu. SO.05 Podzemní akumulační nádrž na technologickou vodu Nádrž pro technologickou vodu slouží k zajištění dodávek vody pro případ výpadku dodávky vody z veřejného vodovodu, nebo pro případ mimořádně velkých odběrů vody. Nádrž bude provedena jako ŽB prefabrikovaná konstrukce a bude v celém svém objemu skryta pod úroveň terénu. Plocha nad nádrží bude v rámci sadových úprav osázena zelení. SO.06 Zpevněné plochy Dojde k asanaci stávajících zpevněných ploch a k vytvoření nového povrchu s dostatečnou únosností pro plánované zatížení. 10

SO.011 Oplocení Bude využito stávající oplocení stavebního pozemku, tvořené ocelovými sloupky a pletivem. Nově budované části oplocení budou řešeny stejně jako stávající, v místě vjezdu bude zbudována pevná část plotu s logem společnosti a posuvná ocelová brána o šířce 8 m. B.I.7 Předpokládaný termín zahájení realizace záměru a jeho dokončení Předpokládané zahájení stavby : Předpokládané ukončení stavby : IV.Q/2010 II.Q/2011 B.I.8 Výčet dotčených územně samosprávných celků Kraj: Obec s rozšířenou působností: Obec s pověřeným obecním úřadem: Obec : Plzeňský Plzeň Starý Plzenec Losiná B.I.9 Výčet navazujících rozhodnutí podle 10 odst. 4 a správních úřadů, které budou tato rozhodnutí vydávat Stanovisko, pokud bude vydáno, bude sloužit jako podklad pro vydání následujících rozhodnutí: - územní rozhodnutí rozhodnutí o umístění stavby (stavební úřad, Městský úřad Starý Plzenec), - stavební povolení (stavební úřad, Městský úřad Starý Plzenec), B.II ÚDAJE O VSTUPECH (například zábor půdy, odběr a spotřeba vody, surovinové a energetické zdroje) Půda Katastrální území Losiná, pozemkové parcely č. 1882/14, 1882/11, 1882/12, 1883 (parcela zjed. ev.), 1993/18,1882/16, 1993/16, 1993/17, 1948/8, 1948/4,1948/1, 1993/19. Plocha pro výstavbu betonárky je situována na severozápadním okraji obce Losiná, v areálu společnosti APB Plzeň. Dotčené území se nachází v zastavěném území obce. Záměr (včetně inženýrských sítí) je navržen na pozemcích, které nejsou součástí zemědělského půdního fondu (orná půda). Záměr se nedotkne pozemků určených k plnění funkcí lesa. Záměr nevstupuje do ochranného pásma lesa. Vzhledem k umístění stavby na stávajících zpevněných plochách nebude provedena skrývka ornice. 11

Voda Etapa výstavby: Pitná voda Pitná voda pro pracovníky při realizaci stavby bude zabezpečena dodávkou balené vody. Na stavbě bude instalováno chemické WC a jednoduchý mobilní hygienický box pro osobní hygienu. Technologické vody Je pravděpodobné, že betonové směsi použité při výstavbě stavebních objektů hráze nebudou připravovány v místě stavby, ale budou dopraveny hotové v domíchávačích a voda pro tento účel na staveništi nebude potřeba. Případné omezené množství vody potřebné při realizaci stavby (kropení vyzrávajícího betonu, oplach nářadí atp.) může být řešeno dodávkami vody cisternou. Potřeba vody pro čištění komunikací bude řešena rovněž cisternou. Období provozu: Záměsová voda bude dodávána z veřejného vodovodního řadu, areálového vrtu a akumulační nádrže (záchytná jímka dešťových vod ze střechy skládek písku). Budou zřízeny dvě vodovodní přípojky, napojené na stávající vodovodní řady v areálu společnosti APB Plzeň, a to napojení na řad využívající jako zdroj vody veřejný vodovod a napojení na rozvody vody z areálového vrtu. Spotřeba vody Spotřeba záměsové vody 7 až 17 m 3 /h Okamžitá spotřeba záměsové vody 14 dm 3 /s Spotřeba technologické vody 12 m 3 /h = 8 x 12 m3/h = 96 m 3 /den Spotřeba užitkové vody 3 zaměstnanci = 3 x 120 l/os/den = 360 l/den = 0,36 m 3 /den Celková spotřeba vody Technologická voda: 96 m 3 /den Užitková voda: 0,36 m 3 /den Celkem: 96,36 m 3 /den Ostatní surovinové a energetické zdroje Surovinové zdroje Etapa výstavby Zemní práce a výstavba stavebních objektů si vyžádají surovinové vstupy běžné jako u obdobných typů staveb. Spotřeba surovin bude záviset na použitých stavebních mechanizmech a technologických postupech dodavatelských firem. Materiály pro výstavbu představují štěrky, kamenivo a ostatní stavební hmoty (např. beton, armovací železo). Konkrétní objemy surovin bude možné stanovit až ve vyšších stupních projektové přípravy záměru. Technický celek mísícího centra a recyklingu bude dodán výrobcem a pouze se osadí na pozemek. Etapa provozu Při provozování betonárny vznikají požadavky na spotřebu surovin a energie. Maximální výkon zařízení betonárky je 90 m 3 čerstvé betonové směsi za hodinu. Průměrná denní kapacita se předpokládá 150 m 3. Předpokládaná roční výroba je 25 000 m 3. 12

Potřeba vstupních surovin Průměrná spotřeba surovin na výrobu 1 m 3 betonové směsi: Kamenivo 2 t Cement 0,3 t Voda 150 l Plastifikátory, provzdušňující přísady 2,5 l Plastifikátory a provzdušňující přísady jsou látky zlepšující zpracovatelnost hmot. Budou používány převážně přípravky GLENIUM 110, Sika ViscoCrete - 3088 a MICRO AIR 100. Přípravky nemají charakter nebezpečné látky podle zákona č. 356/2003 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích, ve znění pozdějších předpisů. Podle hodnocení nebezpečnosti přípravky odpovídají platným předpisům Evropské unie. Potřeba elektrické energie Etapa výstavby Při realizaci záměru budou energetické potřeby zajišťovány přes přípojky ze stávajících zdrojů nebo z mobilních zdrojů. Období provozu: Areál betonárny bude napojen na stávající stožárovou trafostanici na pozemku p.č. 1883 (parcela zjedn. evidence). Požadavky na el. energii pro technologii (předběžné): - příkon elektrické energie: 195 kw. - instalovaný výkon: Pi = 253 kw - soudobost: 0,7 - výpočtový výkon: Pp = 177 kw Nároky na dopravní a jinou infrastrukturu Etapa výstavby: Zvýšenou frekvenci dopravy po přístupových komunikacích a zpevněných plochách je nutno očekávat v době výstavby. Nasazení techniky a dopravní zatížení bude možné definovat po zpracování dalšího stupně projektové dokumentace (po přesné kvantifikaci objemu zemních prací a materiálů pro stavbu objektů a po zpracování plánu organizace výstavby) a přesně stanovit až v průběhu realizace záměru. Období provozu: Areál bude napojen nově vybudovaným sjezdem na komunikaci III 18547. Navazující doprava se předpokládá dále na sever po komunikaci III 18547 k silnici první třídy I/20 a po ní dále západním směrem na Plzeň a dálnici D5 nebo východním směrem na Nepomuk. Automobilovou dopravu budou tvořit pojezdy autocisteren s cementem, nákladních automobilů s kamenivem a automixů s betonem. Předpokládá se následující intenzita dopravy: Dovoz kameniva 9 souprav denně Dovoz cementu 7 souprav týdně Autodomíchávače (odvoz betonu) 25 denně Osobní auta 3 denně K navážení kameniva bude v areálu betonárky používán kolový nakladač VOLVO L70 E. 13

B.III ÚDAJE O VÝSTUPECH (například množství a druh emisí do ovzduší, množství odpadních vod a jejich znečištění, kategorizace a množství odpadů, rizika havárií vzhledem k navrženému použití látek a technologií) Ovzduší Etapa výstavby: Za kombinaci liniového a plošného zdroje znečištění ovzduší lze považovat staveniště po dobu provádění terénních úprav. Staveniště bude zdrojem prachu a emisí z výfukových plynů stavebních strojů a nákladních vozidel. Působení zdroje bude nahodilé. Odhad emisí z liniových zdrojů nelze spolehlivě predikovat. Prašnost vznikající při stavebních pracích je možné eliminovat kropením, stavební práce doporučujeme provádět pouze v denní době. V etapě výstavby je dále nezbytné respektovat doporučení, že dodavatel stavby zajistí účinnou techniku pro čištění vozovek především při zemních pracích a zajistí provádění řádné údržby a sjízdnosti využívané přístupové cesty po celou dobu prací. Při uplatnění opatření proti prašnosti nebude vliv na ovzduší v období výstavby významný, jedná se o časově omezený zdroj znečišťování ovzduší. Období provozu: Zdrojem emisí bude vlastní technologie betonárny (odprášení cementových sil, manipulace se sypkými materiály) a navazující automobilová doprava. Z důvodu celoročního provozu zařízení je pro ohřev kameniva v zásobníku navrženo horkovzdušné vytápění. Zařízení je uvažováno ze dvou generátorů horkého vzduchu o celkovém příkonu cca 2x80kW. Dále je uvažováno s technologií ohřevu záměsové vody, a to pomocí plynových teplovodních kotlů o předpokládaném výkonu 2x210 kw. Upřesnění technického řešení se předpokládá v průběhu projektového zpracování. Sila cementu Sila cementu jsou ostatním technologickým zdrojem znečišťování ovzduší ve smyslu zákona č. 86/2002 Sb. Cementové hospodářství je tvořeno konkrétně čtyřmi zásobníky cementu a popílku o objemu 82 m 3. Zásobníky cementu budou vybaveny filtry, pomocí nichž budou plněny emisní limity 150 až 200 mg/m 3. Manipulační plocha Emise z tohoto zdroje souvisejí s manipulací s prašnými materiály (zejména s pískem a kamenivem). Minimalizace těchto emisí je zajištěna urbanistickým návrhem areálu a stavebně technickým řešením skládek kameniva přestřešení a provedení bočních stěn. Dále v případě potřeby bude prováděno skrápění skládek drceného kameniva i pojížděných ploch. Posuzovanou betonárku lze zařadit (v souladu s příslušnými ustanoveními zákona č. 86/2002 Sb. a přílohy č. 1 k nařízení vlády č. 615/2006 Sb.) mezi vyjmenované zdroje znečišťování ovzduší (bod 3.6 Kamenolomy a zpracování kamene, ušlechtilá kamenická výroba, těžba a úprava a zpracování kameniva přírodního i umělého, příprava stavebních hmot a betonu, recyklační linky stavebních hmot). Technologické linky pro zpracování kamene, zpracování kameniva a přípravu stavebních hmot a betonu o projektovaném výkonu vyšším než 25 m 3 /den lze kategorizovat jako nový střední ostatní zdroj znečišťování ovzduší. 14

Dopravní zdroje Navazující automobilovou dopravu budou tvořit pojezdy autocisteren s cementem, nákladních automobilů s kamenivem a autodomíchávačů s betonem. Dopravně bude areál napojen na komunikaci III/18 547. V hodině špičky lze předpokládat příjezd a odjezd přibližně 5 nákladních vozů. Tato intenzita navrhované dopravy nezhorší dopravní situaci v místě stavby, emisní limity z dopravy nebudou zvýšeny (v současné době je na ploše parkoviště osobních vozů). Bližší popis zdrojů znečišťování ovzduší a vztahujících se emisních limitů je uveden v rozptylové studii (příloha č. 5). Odpadní voda Technologické odpadní vody Nebudou vznikat žádné technologické odpadní vody. Kalové vody, které vznikají při vymývání míchačky a autodomíchávačů budou odváděny do recyklační nádrže a následně zpětně využity při výrobě betonu. Splaškové odpadní vody Odpadní vody z navrhovaného provozu (šatny, sociální zařízení) budou odvedeny do stávající splaškové kanalizace, která je ukončena v prostoru staveniště. Tato kanalizace je dále vedena na čistírnu odpadních vod Losiná. Dešťové vody Střechy objektů, manipulační plochy a odstavná plocha pro autodomíchávače budou odkanalizovány přes stávající odlučovač ropných látek a dešťová voda bude svedena do stávající dešťové kanalizace. Odpady Etapa výstavby: V období výstavby je plně zodpovědný za nakládání s odpady (třídění, shromažďování a předávání k využití nebo k odstranění) hlavní dodavatel stavby. Tato skutečnost bude uvedena ve smlouvě o provedení prací a následně v POV stavby. Bude původcem odpadů a budou se na něho vztahovat všechny povinnosti vyplývající ze zákona č. 185/2001 Sb. o odpadech ve znění pozdějších předpisů, zejména z 16. Musí být vytvořeny podmínky pro oddělené a bezpečné shromažďování jednotlivých druhů odpadů a další nakládání s nimi. O množství a druhu vzniklých odpadů musí být vedena přesná evidence. Přesnou specifikaci konkrétních druhů a množství jednotlivých druhů odpadů z vlastní výstavby lze upřesnit až v době provádění stavebních prací, kdy budou známi dodavatelé a budou specifikovány i konkrétní použité materiály. Z hlediska nebezpečných odpadů bude v rámci výstavby a provozu prováděno pouze jejich shromažďování tj. dočasné ukládání na místech k tomu určených - do předem připravených sběrných nádob, zřetelně označených druhem odpadů a jejich kódy a zabezpečených po dobu výstavby do ukončení stavby. Odpady budou předávány k dalšímu využití nebo k odstranění oprávněné osobě. Při dodržení zákonných předpisů by nemělo dojít při vzniku odpadů a nakládání s nimi k negativním vlivům na životní prostředí. V následující tabulce je uveden přehled odpadů, které mohou s největší pravděpodobností vznikat během výstavby, včetně jejich kategorizace podle vyhlášky MŽP č. 381/2001 Sb.: 15

Tabulka č.3: Odpad vzniklý při výstavbě Kód odpadu Název odpadu Kategorie odpadu Odhadované množství (t) 08 01 11 Odpadní barvy a laky obsahující organická rozpouštědla nebo jiné nebezpečné látky N 0,050 13 02 08 Jiné motorové, převodové a mazací oleje N 0,030 15 01 01 Papírové a lepenkové obaly O 0,500 15 01 02 Plastové obaly O 0,500 15 01 03 Dřevěné obaly O 0,200 15 01 10 15 02 02 Obaly obsahující zbytky nebezpečných látek nebo obaly těmito látkami znečištěné Absorpční činidla, filtrační materiály (včetně olejových filtrů jinak blíže neurčených), čistící tkaniny a ochranné oděvy znečištěné nebezpečnými látkami N 0,050 N 0,200 17 01 01 Beton O 0,650 17 03 02 Asfaltové směsi neobsahující dehet O 0,150 17 04 05 Železo a ocel O 0,500 17 04 11 Kabely neuvedené pod 17 04 10 O 0,550 17 05 04 Zemina a kamení neuvedené pod číslem 17 05 03 O 0,500 17 09 04 Směsné stavební a demoliční odpady neuvedené pod čísly 170901, 170902 a 170903 O 0,150 20 02 01 Biologicky rozložitelný odpad O 0,100 20 03 01 Směsný komunální odpad O 0,100 Období provozu: Během provozu zařízení budou vznikat odpady i spojené s údržbou zařízení. Mohly by vznikat následující druhy odpadů: Tabulka č.4: Odpad vzniklý při provozu a údržbě zařízení Kód Kategorie Odhadované Název odpadu odpadu odpadu množství (t/rok) 10 13 06 Úlet a prach (kromě odpadů uvedených pod čísly 10 13 12 a 10 13 13) O 2,000 10 13 14 Odpadní beton a betonový kal O 25,000 13 02 08 Jiné motorové, převodové a mazací oleje N 0,050 15 01 01 Papírové a lepenkové obaly O 0,080 15 01 02 Plastové obaly O 0,080 15 01 10 Obaly obsahující zbytky nebezpečných látek (obaly od nátěrových hmot apod.) N 0,150 15 02 02 Absorpční činidla, filtrační materiály (včetně olejových filtrů jinak blíže neurčených), čistící tkaniny a ochranné oděvy znečištěné N 0,150 nebezpečnými látkami 17 04 05 Železo a ocel O 0,050 17 04 11 Kabely neuvedené pod 17 04 10 O 0,050 20 03 01 Směsný komunální odpad O 2,000 20 03 06 Odpad z čištění kanalizace O 3,000 16

Pro nakládání s těmito odpady se vztahují stejné povinnosti, jaké jsou uvedené výše. Většina odpadů z výroby bude ale recyklována přímo v zařízení. Provozovatel bude k této činnosti potřebovat souhlas příslušného krajského úřadu. Odpady nebudou skladovány, pouze krátkodobě shromažďovány. Budou vytvořeny podmínky pro oddělené a bezpečné shromažďování jednotlivých druhů odpadů. O množství a druhu vzniklých odpadů musí být vedena přesná evidence. Odpady kategorie O budou předány k dalšímu využití, případně k odstranění oprávněné osobě. Nebezpečné odpady (kategorie N ) budou shromažďovány ve sběrných nádobách k tomu určených a budou předány k odstranění oprávněné osobě. Při dodržení zákonných předpisů (zákon č. 185/2001 Sb. o odpadech ve znění pozdějších předpisů a prováděcích vyhlášky a nařízení k němu) by nemělo dojít při vzniku odpadů a nakládání s nimi k negativním vlivům na životní prostředí. Období ukončení provozu Specifikace odpadů vznikajících po ukončení provozu záměru a při odstranění stavby není uvedena, protože se bude řídit v té době platnou legislativou. Lze předpokládat, že se bude jednat o odpady v současnosti zařazené do skupiny 17- Stavební a demoliční odpady. Hluk Hygienické limity hluku Hlukem se rozumí zvuk, který může být zdraví škodlivý a jehož hygienický limit stanoví prováděcí právní předpisy nařízení vlády č. 148/2006 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací a zákon 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů včetně novelizace zákonem č. 274/2003 ze dne 7. srpna 2003. Hodnoty hluku se vyjadřují ekvivalentní hladinou akustického tlaku A L Aeq,T. V denní době se stanoví pro osm souvislých a na sebe navazujících nejhlučnějších hodin, v noční době pro nejhlučnější hodinu. Nejvyšší přípustná ekvivalentní hladina akustického tlaku A se stanoví součtem základní hladiny hluku L Aeq,T = 50 db a příslušné korekce pro denní nebo noční dobu a místo podle přílohy č. 6 k tomuto nařízení. Použije-li se korekce pro starou hlukovou zátěž (SHZ) z pozemních komunikací a z drážní dopravy, v chráněném venkovním prostoru a chráněném venkovním prostoru staveb: L Aeq,16h = 70 db pro denní dobu (6.00-22.00 hod.). V chráněném venkovním prostoru a chráněném venkovním prostoru staveb pro hluk z dopravy na pozemních komunikacích na hlavních pozemních komunikacích (komunikace I. a II. třídy): L Aeq,16h = 60 db pro denní dobu (6.00-22.00 hod.). V chráněném venkovním prostoru a chráněném venkovním prostoru staveb pro hluk z dopravy na pozemních komunikacích (komunikace III. třídy): L Aeq,16h = 55 db pro denní dobu (6.00-22.00 hod.). V chráněném venkovním prostoru a chráněném venkovním prostoru staveb pro hluky šířené z provozoven služeb a účelových komunikací: L Aeq,8h = 50 db pro denní dobu (6.00-22.00 hod.) V chráněném vnitřním prostoru staveb: L Aeq,8h = 40 db pro denní dobu (6.00-22.00 hod.) Obsahuje-li hluk tónové složky, přičítá se další korekce -5 db. Stanovení hygienického limitu hluku je v kompetenci místně příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví. 17

Etapa výstavby: Výstavba bude zdrojem hluku, který může dočasně ovlivnit akustickou situaci v území. Hluk šířící se ze staveniště je závislý na množství, umístění, druhu a stavu používaných stavebních strojů, počtu pracovníků v jedné pracovní směně, druhu prací, organizací práce i snaze vedení stavby hluk co nejvíce omezit. Všechny tyto parametry nezůstávají konstantní, ale mohou se i zásadním způsobem měnit v závislosti na okamžitém stadiu výstavby. Pro realizaci stavebních prací budou používány běžné stavební stroje - jedná se o obvyklou stavební činnost prováděnou standardními technologiemi, které trvale významně neovlivní životní prostředí v blízkém okolí a předpokládá se, že zvuková kulisa pracujících zemních, dopravních a stavebních strojů nepřekročí přijatelnou hlukovou hranici. Nepředpokládá se užívání všech uvedených mechanismů současně a umístění zdrojů hluku se bude neustále měnit dle okamžité potřeby. Negativní vliv hluku bude pouze dočasný. Hluk ze staveniště bude vznikat pouze během výstavby, která je časově omezena podle dále uvedených předpokladů: Četnost využití strojů je dána potřebou dopravy nákladu stavebního materiálu a technologického zařízení. Jedná se zejména o cca sedmiměsíční období po zahájení stavby: Tab. 5: Číslo zdroje hluku Zdroje hluku v období výstavby Typ stroje, název **** četnost cca po 3 x 10 dnů stavby Akustický výkon L W v db(a) Hladina akustického tlaku ve vzdálenosti r [m] L par v db(a) Doba používání stroje (hod/den) 1 Autojeřáb (GROVE TM) - L pa10 = 79 db(a) - **** 2 Čerpadlo betonové směsi - L pa10 = 80 db(a) 10* 3 Domíchávače směsi 92 db(a) - 8 * 4 Stavební míchačky - L pa7 = 81 db(a) 4 * 5 Bagr a automobily nákladní - L pa7 = 80 db(a) - * 6 Vrtací souprava- protlak - L pa7 = 80 db(a) 10 ** Doprava Nákladní automobily Liaz Četnost jízd nákladních automobilů na staveniště a ze s návěsem staveniště není přesně známa cca 1až 2x po dobu 6týdnů * po dobu cca 3 měsíců převážně v 2. směně, max. však do 19 00. ** po dobu cca 2 dnů převážně v 2. směně, max. však do 19 00 Období provozu: Zdroje hluku: Stacionární zdroje Tab.6 : Stacionární zdroje hluku p.č. zdroj hluku naměřená L Aeq,T (db) 1 kolový nakladač 76 db - 5m od zdroje 2 násypka 92 db - 3m od zdroje 3 dopravník 76 db - 3m od dopravníku 4 zásobník 91 db - 3m od zásobníku 4 míchací centrum 85 db - 2m od míchačky 5 šnekový dopravník směsi do mísiče 75 db - 3m od motoru 7 pneum. čerpání směsi do sil 78 db - 10 m od sila 8 recyklační zařízení 80 db - prostor u jímek 18

Liniové zdroje - doprava Areál bude napojen nově vybudovaným sjezdem na komunikaci III 18547. Navazující doprava se předpokládá dále na sever po komunikaci III 18547 k silnici první třídy I/20 a po ní dále západním směrem na Plzeň a dálnici D5 nebo východním směrem na Nepomuk. Hodnocení hlukové zátěže chráněného venkovního prostoru je uvedeno v příloze č. 4 (A. Jiráska, 2010). Dle závěru výsledků studie bude hluk z provozu výrobny betonových směsí včetně související dopravy bude v chráněném venkovním prostoru nejbližší obytné zástavby podlimitním zdrojem hluku. Rizika havárií vzhledem k navrženému použití látek a technologií Úniky látek Posuzovaný záměr neobsahuje žádné technologické celky nebo větší sklady nebezpečných látek, které by byly rizikové z hlediska možnosti havárie. Vstupní suroviny, které by mohly být zdrojem rizika (mazací oleje používané při údržbě, mazací tuky) budou uloženy na vodohospodářsky zabezpečeném místě v malém množství. Etapa výstavby: Předpokládat lze pouze úniky ropných látek z dopravních a mechanizačních prostředků. Případné úniky ropných látek je nutno okamžitě eliminovat využitím sorpčních prostředků, případně zajistit sanaci horninového prostředí postiženého místa. Etapa provozu: Technické řešení staveb zabezpečuje základní prvky ochrany půdy, povrchových a podzemních vod a ochrany ovzduší. Riziko požáru Z hlediska požární ochrany budou objekty řešeny v souladu s požadavky příslušných předpisů. V areálu betonárny bude vbudován požární vodovod a bude umístěn nadzemní hydrant. Selhání lidského faktoru Riziko ohrožení kvality životního prostředí vlivem selhání lidského faktoru souvisí zejména s dopravními nehodami. Pokud dojde během provozu k jakékoli poruše na zařízení nebo havárii, budou učiněna opatření, aby se podobná situace následně neopakovala. Výstavba ani provoz záměru nepředstavuje žádný rizikový faktor vzniku havárií nebo nestandardních stavů s nepříznivými environmentálními důsledky. 19

ČÁST C ÚDAJE O STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ C.1 VÝČET NEJZÁVAŽNĚJŠÍCH ENVIRONMENTÁLNÍCH CHARAKTERISTIK DOTČENÉHO ÚZEMÍ Dosavadní využívání území a priority jeho trvale udržitelného využívání Způsob využívání ploch vyplývá především z klimatických a stanovištních podmínek území. Hlavní činností obyvatelstva od doby osídlení území bylo zemědělství. Ve druhé polovině 20. století byly na zemědělsky využívaných plochách zaváděny intenzivní hospodářské postupy, jejichž důsledkem bylo narušení přirozeného charakteru krajiny, doprovázené výrazným poklesem ekologické stability. Území tak v současnosti nevykazuje odpovídající zastoupení krajinné zeleně, remízků, travnatých ploch a liniové zeleně sestávající z keřové a stromové mezi plochami orné půdy. S rozšiřováním plzeňské aglomerace a podnikatelských aktivit v obcích dochází navíc postupně k dalším záborům zemědělské půdy a dalšímu nárůstu urbanizovaných ploch na úkor ploch volné krajiny. Udržení tohoto vývoje využití krajiny v přijatelných mezích trvale udržitelného rozvoje je úkolem územního plánování, které ve stanovených závazných limitech a regulativech stanovených v platné územně plánovací dokumentaci má nástroj pro udržení přijatelného stavu. Relativní zastoupení, kvalita a schopnost regenerace přírodních zdrojů Lokalita, stejně jako celé okolí, je vzhledem k poměrně malému zastoupení přírodě blízkých krajinných prvků, územím s nízkou ekologickou stabilitou. Zastoupení přírodních zdrojů je v blízkosti komunikací a průmyslových předměstí města Plzně, velmi omezené. Schopnost přírodního prostředí snášet zátěž Charakteristika představující únosné zatížení území není kvalitativně ani kvantitativně obecně odstupňována. Jedná se tedy do značné míry o charakteristiku subjektivní. Velký význam bude nepochybně v tomto směru přikládán umístění z urbanistického hlediska. Lokalita záměru je v souladu s předpokládaným záměrem rozvoje obce, vyjádřeným územním plánem. Navrhovaný záměr bude doplněn komplexním rostlinným pokryvem zelených ploch, kde kromě estetického působení je nutno dbát na přirozenou druhovou skladbu s podporou různorodosti, a tím i podpory ekologické stability nově vzniklého drobného ekosystému. Podstatným rušivým prvkem, jenž je ovšem předpokládanou nutnou součástí, bude doprava, a to zejména nákladní automobilová doprava. Dá se ale předpokládat, že vzhledem k výše uvedenému bude lokalita záměru v období jeho provozování představovat pro území zatížení únosné. C.2 STRUČNÁ CHARAKTERISTIKA STAVU SLOŽEK ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ, KTERÉ BUDOU PRAVDĚPODOBNĚ VÝZNAMNĚ OVLIVNĚNY Klima Zájmový pozemek se nalézá na severozápadním okraji obce Losiná. Povrch zájmového území je mírně skloněn k jihu, s nadmořskou výškou 412,00 m n.m. až 414,00 m n.m. Převládající směr větrů je jihozápadní a severovýchodní. 20

Průměrný roční úhrn srážek: 446,6 mm Průměrné roční teploty: 9,4 C Průměrné trvání slunečního svitu v roce: 1 611,0 h Ovzduší Imisní charakteristika lokality Nejbližší stanicí IM je Kamenný Újezd, kde se provádí měření a vyhodnocování koncentrací oxidu dusičitého a suspendovaných frakcí částic PM 10. Překročení krátkodobé limitní hodnoty pro PM 10 bylo na této stanici v r. 2009 zjištěno 23x. Měření koncentrací benzenu je zjišťováno na stanici PPLA Plzeň-Slovany. V roce 2009 zde byla zjištěna průměrná koncentrace 1,0 µg/m 3. Bližší popis a imisní charakteristika lokality je uvedena v rozptylové studii (příloha č. 5). Voda Území náleží do povodí Losinského potoka, který náleží k povodí řeky Úhlavy. V dotčeném území se nenachází vodní zdroje ani jejich ochranná pásma. Podzemní voda byla zastižena v hloubkách 6 8 m pod terénem vázána na propustné prostředí sutí a štěrků. Vlivem nepropustného nadloží je hladina podzemní vody napjatá a po naražení vystoupá cca 2,0 m pod povrch terénu. Na základě provedeného chemického rozboru je dle ČSN EN 206-1 klasifikována stupněm XA1 pro zvýšený obsah agresivního CO 2 (28,6 mg/l). Půda, horninové prostředí a přírodní zdroje V zájmovém území se dle archivních geologických průzkumů nachází skalní podloží, které tvoří sedimenty spilitové série svrchního proterozoika zastoupené břidlicemi a drobovými břidlicemi. Povrch skalního podloží nebyl průzkumnými pracemi zastižen a může se nacházet v hloubce až 50 m. V hloubce cca 10,0 m pod terénem se nachází vrstva rozložených jílovců pravděpodobně terciérního stáří, charakteru pevných jílů. Kvartérní pokryv tvoří výhradně svahové sedimenty mocnosti okolo 10,0 m. Při bázi se jedná o cca 2,0 m mocnou vrstvu kamenité suti a štěrku. Vrchní část je tvořena štěrkovitými a písčitými jíly tuhé až pevné konzistence. Menší část povrchu území je pokryta vrstvou humózní hlíny, většinu plochy zabírá stávající asfaltová plocha parkoviště. V dotčeném území se nenachází surovinové zdroje, chráněná ložisková území, poddolovaná území ani sesuvy, respektive jiné nebezpečné svahové deformace (poruchy, odvaly apod.). Příroda a krajina Zastoupení živočišných i rostlinných druhů v okolí lokality odpovídá geografickým poměrům. Téměř veškeré spektrum bioty je v tomto směru vázáno mimo vlastní lokalitu, do prostoru extravilánu obce. V samotné ploše záměru je výskyt biotických prvků velmi chudý a je prakticky nulový, omezen je pouze na některé druhy schopné přežít i v těchto podmínkách (hmyz, hlodavci). Výskyt zvláště chráněných druhů živočichů a rostlin nebyl při běžném terénním průzkumu zaznamenán a je velmi nepravděpodobný. Lokalita záměru nemá žádný přímý vztah k územním systémům ekologické stability a to na žádné úrovni, tzn. ani na úrovních nadregionální a regionální, ani na úrovni místní. S ohledem na ekologickou stabilitu je možno 21

konstatovat, že plocha areálu jednoznačně vykazuje nulový stupeň ekologické stability a z hlediska budoucnosti je možné pouze zlepšení tohoto stavu v závislosti na přístupu k plochám, jež bude možno využít pro zeleň. V dotčeném území ani v jeho okolí se nenachází evropsky významné lokality, ptačí oblasti, nebo zvláště chráněná území podle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů. Nejsou zde registrovány žádné významné krajinné prvky. Nenachází se zde žádné skladebné prvky územního systému ekologické stability krajiny. Krajinný ráz je dán polohou v zastavitelném území obce, na plochách určených pro výrobní účely. Lokalita areálu nezasahuje do žádného zvláště chráněného území přírody ani do jeho ochranného pásma a není součástí významného krajinného prvku (ze zákona ani z rozhodnutí příslušného DOSS). Neleží ani v oblasti chráněných zdrojů nerostných surovin. Dotčené pozemky jsou z větší části bez vegetačního krytu (asfaltový povrch parkoviště). Drobné části pozemků jsou pokryté udržovaným travním porostem sadové úpravy dělících pruhů stávajícího parkoviště. V uvažovaném záměru se v podstatě jedná o oblast, která je již ovlivněna dřívějšími zásahy lidské činnosti a uvažovaný záměr charakter krajiny významně nepoznamená. Osídlení a kulturní památky Na dotčeném území ani v jeho bezprostředním okolí nejsou evidovány žádné památkově chráněné objekty. Situování stavby ve vztahu k územně plánovací dokumentaci Pro obec Losiná je zpracována územně plánovací dokumentace. ÚPD-SÚ Losiná změna č.1, Ing. arch. Petr Tauš, 06/2003. Dle ÚPD je území určeno pro výrobu, která svým charakterem a potencionálním narušením obytného prostředí neumožňuje umístění v obytném území obce. V území je možno umisťovat provozní objekty a plochy, sklady, výrobní objekty a zařízení, odstavné plochy pro dopravní a jinou techniku, čerpací stanice PHM. Záměr je v souladu s platnou územně plánovací dokumentací (viz příloha č. 1). Území zatěžovaná nad míru únosného zatížení (včetně starých zátěží) Vzhledem k charakteru využívání ploch nelze předpokládat jejich neúnosné zatížení. Staré ekologické zátěže leží mimo možný dosah vlivů. Extrémní poměry v území Charakter dotčeného území a vztahy v něm nelze považovat ze žádného hlediska za extrémní. Vzhledem k charakteru a umístění záměru se jeho realizací a provozem nepředpokládá významné ovlivnění některé ze složek životního prostředí v dotčeném území. 22

ČÁST D KOMPLEXNÍ CHARAKTERISTIKA A HODNOCENÍ VLIVŮ ZÁMĚRU NA VEŘEJNÉ ZDRAVÍ A ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ D.1 CHARAKTERISTIKA MOŽNÝCH VLIVŮ A ODHAD JEJICH VELIKOSTI A VÝZNAMNOSTI (Z HLEDISKA PRAVDĚPODOBNOSTI, DOBY TRVÁNÍ, FREKVENCE A VRATNOSTI) Významnost jednotlivých vlivů na životní prostředí je hodnocena pomocí následující stupnice relativních jednotek: výrazně negativní vliv, negativní vliv, mírně negativní vliv, bez vlivu, mírně pozitivní vliv, pozitivní vliv, výrazně pozitivní vliv. Velikost rizika z hlediska nevratnosti (ireverzibility) procesu lze vyjádřit následujícími charakteristikami: žádné nízké vysoké. Vlivy na ovzduší a klima Etapa výstavby: V průběhu přípravy staveniště i vlastní výstavby záměru půjde především o vliv zvýšené prašnosti při stavebních pracích a při dopravě stavebních a konstrukčních materiálů. Současně půjde o vlivy časově omezené na dobu výstavby. Největší negativní vliv lze odhadnout z hlediska druhotné prašnosti. Bude závislý na aktuální klimatické situaci. Nutno jej eliminovat odpovídajícími technickými opatřeními například skrápěním ploch, čištěním kol před výjezdem na komunikaci apod. Příspěvky ostatních posuzovaných látek k imisní zátěži během výstavby záměru jsou nevýznamné vzhledem k relativně krátkému období výstavby. Lze objektivně předpokládat jejich prakticky úplné překrytí imisním pozadím. Období provozu: Podle výsledků rozptylové studie (příloha č. 5) je příspěvek posuzovaných škodlivin z uvažovaného zdroje znečišťování ovzduší Výrobna betonových směsí v Losiné vzhledem k povaze lokality a imisní zátěži v okolí únosný. Toto hodnocení je dokladováno skutečností, že jak u dlouhodobých tak i krátkodobých charakteristik nebude docházet k překračování imisních limitů v oblastech rozhodných pro ochranu zdraví lidí, a to i s ohledem ke stávajícímu imisnímu zatížení lokality. Vypočtené nejvyšší hodnoty krátkodobých a dlouhodobých maxim imisního příspěvku posuzovaného zdroje znečišťování ovzduší nepřekročí limitní koncentrace pro žádnou z posuzovaných složek v žádném z uvažovaných referenčních bodů. S ohledem na umístění areálu lze považovat vlivy provozu záměru na kvalitu ovzduší za poměrně nízké a málo významné. Zdrojem škodlivin bude provoz technologií a automobilová doprava pro areál výrobny. Není však pravděpodobné překračování platných imisních limitů. Významnost vlivu: mírně negativní vliv Riziko nevratnosti: žádné 23