Analýza a vyhodnocení. zdravotního stavu. obyvatel. města TŘEBÍČ. Zdravá Vysočina, o.s. ve spolupráci se Státním zdravotním ústavem

Analýza a vyhodnocení zdravotního stavu obyvatel města TŘEBÍČ Zdravá Vysočina, o.s. ve spolupráci se Státním zdravotním ústavem MUDr. Stanislav Wasserbauer Hana Pokorná Jihlava, září 2012

Obsah: 1 Úvod...4 2 Slovníček základních pojmů...6 3 Základní demografické údaje...7 3.1 Počet obyvatel...7 3.2 Index stáří...9 3.3 Průměrný věk...11 3.4 Střední délka života...12 4 Úmrtnost celková...15 4.1 Celková úmrtnost (relativní, věkově standardizovaná) celkem...15 4.2 Celková úmrtnost (relativní, věkově standardizovaná) mužů...17 4.3 Celková úmrtnost (relativní, věkově standardizovaná) žen...18 4.4 Absolutní celková úmrtnost (na všechny příčiny)...19 4.5 Absolutní celková úmrtnost podle věku...20 5 Úmrtnost podle příčin úmrtí...22 5.1 Celková úmrtnost podle příčin...22 5.2 Absolutní úmrtnost podle příčin...24 5.3 Úmrtnost na kardiovaskulární onemocnění...25 5.4 Úmrtnost na zhoubné nádory...28 5.5 Úmrtnost na úrazy, poranění a otravy...31 5.6 Úmrtnost podle příčin ve věku do 65. roku života...34 6 Reprodukční zdraví...37 6.1 Počet narozených dětí...37 6.2 Kojenecká a novorozenecká úmrtnost...38 6.3 Potratovost...40 6.4 Vrozené vývojové vady...42 7 Infekční onemocnění...43 7.1 Incidence syfilisu a kapavky...43 7.2 Incidence tuberkulózy...44 7.3 Incidence vybraných střevních infekcí...45 2

7.4 Incidence hepatitid...46 8 Incidence nádorových onemocnění...49 8.1 Incidence nádorů celkem...49 8.2 Incidence nádorů tlustého střeva...54 8.3 Incidence nádorů konečníku...55 8.4 Incidence nádorů plic (vč. průdušnice a průdušek)...57 8.5 Incidence melanomu kůže...59 8.6 Incidence nádorů prsu...61 8.7 Incidence nádorů děložního hrdla...62 8.8 Incidence nádorů těla děložního...63 8.9 Incidence nádorů vaječníků...64 8.10 Incidence nádorů prostaty...64 8.11 Výskyt jednotlivých typů zhoubných nádorů...66 9 Nejdůležitější závěry...68 Tato závěrečná zpráva nebyla jazykově upravena. 3

1 ÚVOD Naše zdraví je výsledkem komplikovaného působení mnoha desítek, stovek, někdy i tisíců faktorů, jejichž složení i vliv na zdraví se mění v průběhu života každého z nás. Obecně tyto faktory nazýváme determinanty zdraví, působí-li negativně na naše zdraví, tak je nazýváme rizikovými faktory. Úroveň zdraví (zdravotního stavu) je pak především výslednicí životního stylu (způsobu života), životního a pracovního prostředí, rodinné (tj. genetické) zátěže a socioekonomických podmínek. Značný význam samozřejmě má i úroveň zdravotní péče, zejména léčby a prevence. To vše, za spolupůsobení celé řady dalších faktorů vč. sociálního prostředí, utváří kvalitu našeho zdraví. Střetávají se zde především momenty biologické podstaty člověka, přírodní, pracovní i společenské faktory a v neposlední řadě i možnosti a schopnosti zdravotnického systému. Lidské zdraví bývá ovlivňováno zejména čtyřmi základními skupinami determinant, jejich význam je samozřejmě různý, ale nejčastěji bývá podíl jejich vlivu na zdraví odhadován tak, je patrno z následujícího grafu. Graf č. 1: Vliv jednotlivých skupin determinant na lidské zdraví v % 15% 15% 50% 20% životní styl životní a pracovní prostředí úroveň zdravotní péče genetická zátěž Shoda panuje v tom, že rozhodující vliv na zdraví a zdravotní stav má životní styl, tj. způsob života. Ten je utvářen především výživou, pohybovou aktivitou, duševní hygienou, denním režimem, návyky jako je kouření, konzumace alkoholu, ev. drog a léků. Velký význam má i sexuální chování a dodržování hygienických a epidemiologických zásad, podobně jako prevence úrazů a mnohé další faktory. Zdravotní stav obyvatelstva má samozřejmě velmi významný vliv na rozsah, strukturu a dostupnost zdravotní péče a na utváření a obsah zdravotní politiky v daném místě, podobně jako na přijímání potřebných opatření ve všech oblastech, které se zdravím, a případně s životním prostředím, významným způsobem souvisejí. Ve městech má analýza zdravotního stavu nezbytnou úlohu při tvorbě tzv. plánu zdraví, podobně jako při strategických, ale i běžných rozhodováních zastupitelstva či rady města či obce. 4

Zdravotní stav obyvatelstva obecně, i v jednotlivých regionech, tzn. i v i, je možné charakterizovat a hodnotit na základě tzv. ukazatelů (indikátorů) zdravotního stavu (zdraví), případně pomocí některých demografických údajů, které se zdravím souvisejí. Ukazatelé zdravotního stavu jsou ve své podstatě založeny především na dvou důležitých událostech na úmrtí nebo na vzniku nemoci. K té první skupině ukazatelů, závisejících na úmrtí, patří zejména střední délka života a úmrtnost, a to jak celková, tak na jednotlivé příčiny (diagnózy), a také úmrtnost nejmenších dětí (hlavně novorozenecká a kojenecká úmrtnost). Ve druhé skupině ukazatelů, mající vztah k onemocnění, patří k těm nejdůležitějším výskyt závažných neinfekčních, tj. tzv. civilizačních nemocí a úrazů, podobně jako výskyt vybraných infekčních nemocí. Ukazatelé zdravotního stavu se dají vyjádřit a zhodnotit různými způsoby. Základními údaji jsou absolutní údaje (počty/čísla), které zachycují skutečné počty zemřelých nebo nemocných celkově i podle jednotlivých kritérií (např. podle příčin, diagnóz, podle věku, pohlaví apod.). Tyto údaje však nelze srovnávat mezi jednotlivými územími (např. mezi městem, okresem, krajem a ), a to proto, že každý region má zcela odlišný počet obyvatel. Dají se s určitou mírou opatrnosti srovnávat v určité časové řadě v jednom místě (např. městě) a posuzovat tak trend vývoje. Absolutní data se využívají k výpočtům tzv. relativních údajů, které jsou přepočteny ve všech srovnávaných oblastech za dané období (nejčastěji v daném roce) na určitý konstantní počet obyvatel, tj. na tzv. konstantu ve většině případů na 100 tisíc obyvatel (ale např. v případě kojenecké a novorozenecké úmrtnosti jsou údaje přepočítávány na 1 tisíc živě narozených dětí). Ke srovnání jednotlivých konkrétních ukazatelů zdraví mezi jednotlivými městy, okresy, kraji a republikovým průměrem (případně i jinými zeměmi) se používají tzv. standardizovaná data. Ta vychází z absolutních údajů, jsou přepočtena na relativní údaje a následně tzv. věkově standardizována, tzn. přepočtena (ve všech srovnávaných oblastech a ve všech letech) na stejnou věkovou strukturu, tzn. jako kdyby tam všude a ve všech letech žili stejně staří lidé. To pak skutečně umožní přesně porovnat jednotlivé ukazatele zdraví v různých oblastech a obdobích. K výpočtům se používají různé standardy, většinou a je to použito i v této práci se využívá tzv. evropský standard (tzn. jakýsi evropský věkový průměr). Při analýze a hodnocení jednotlivých ukazatelů zdravotního stavu je nutno přihlédnout i k okolnosti, že zejména trend vývoje je ovlivňován velikostí tzv. statistického souboru, to znamená počtem obyvatel v jednotlivých srovnávaných územích. Malé soubory v tomto případě ukazatelé vztahující se k ORP a městu mívají mnohem výraznější odchylky údajů v jednotlivých letech oproti datům srovnávaných, ale výrazně větších území (např. v kraji či v ). U údajů za menší celky jsou hodnoty zatíženy tzv. chybou malých čísel, zejména v případě nepříliš častých diagnóz. Při hodnocení statistických dat a zdravotního stavu ve městech a ORP je vždy třeba více počítat s místními podmínkami, které mohou mít větší vliv než např. v. Například, je-li přímo v daném městě nemocnice, její snadná dostupnost může zvýšit počet hospitalizovaných obyvatel oproti počtu osob se stejnou nemocí, ale bydlištěm ve městě bez nemocnice. Poznámka: Předkládané analýzy byly zpracovány na základě vstupních dat připravených Ústavem zdravotnických informací a statistiky v Praze. 5

2 SLOVNÍČEK ZÁKLADNÍCH POJMŮ Individuální zdraví: je to nejen nepřítomnost nemoci, ale současně i stav úplné fyzické, duševní a sociální pohody. Veřejné zdraví: je zdravotní stav určité populace, určité skupiny lidí. Je dáno zejména souhrnem přírodních, životních a pracovních podmínek a způsobem života. Přirozený přírůstek: je dán rozdílem mezi počtem živě narozených dětí a počtem zemřelých osob v daném roce a v daném území. Vyjadřuje se buď v absolutních číslech nebo častěji v relativních, v přepočtu na každých tisíc obyvatel v daném území. Střední délka života při narození: je střední hodnota počtu let, které zbývají do smrti x-letému člověku (v tomto případě v tomto roce narozenému) za předpokladu zachování úmrtnosti z období výpočtu. Střední délka života se za kraje počítá za období dvou let (předchozího a uvedeného). Úmrtnost (absolutní): počet zemřelých osob v dané populaci za určitou dobu, nejčastěji za jeden rok. SDR standardizovaná úmrtnost celková nebo podle příčin: jedná se o úmrtnost, která je přepočtena na každých 100 tisíc obyvatel v dané populaci a na tzv. věkový standard (zde evropský), tj. jako kdyby v každé srovnávané populaci žili obyvatelé stejné věkové struktury, tj. stejného věku. Standardizace se provádí proto, aby se mohla úmrtnost v jednotlivých územích a letech srovnávat. Perinatální úmrtnost: vyjadřuje počet mrtvě narozených a do 7 dnů života zemřelých novorozenců na každých tisíc celkem narozených dětí. Novorozenecká úmrtnost: vyjadřuje počet novorozenců zemřelých do 28 dnů svého života na každých tisíc živě narozených dětí. Kojenecká úmrtnost: vyjadřuje počet zemřelých dětí do 1 roku věku připadající na tisíc živě narozených dětí. Nemocnost (absolutní): počet nemocných osob (většinou na nějaké konkrétní onemocnění) k počtu všech osob v dané populaci v určitém časovém období. Incidence: vyjadřuje počet všech nových onemocnění (celkem nebo dle jednotlivých diagnóz) u obyvatel (event. mužů nebo žen) na 100 000 obyvatel (nebo mužů či žen) v rámci určitého období (nejčastěji roku). Prevalence: vyjadřuje počet všech existujících onemocnění v určitém čase v určité populaci (tj. bez ohledu na datum vzniku). 6

3 ZÁKLADNÍ DEMOGRAFICKÉ ÚDAJE 3.1 Počet obyvatel V i žije v posledním desetiletí téměř 40 tisíc trvale bydlících obyvatel. Jejich počet se však ve sledovaném období, tj. v letech 2001 2010, trvale snižuje. Za 10 let došlo ke snížení počtu obyvatel žijících v i o více než tisíc, což představuje snížení o 2,7% oproti roku 2001. V i trvale žije více žen než mužů v průměru o zhruba 1.150 (tj. o 6%) více. Pokles počtu žen žijících v i je ve sledovaném období o něco vyšší než tomu je u mužů. Tabulka č. 1: Základní demografické údaje pro (údaje vždy k 31.12.) Ukazatel / rok 2001 2004 2007 2010 Počet obyvatel celkem 39 038 38 721 38 610 38 003 Děti ve věku 0 14 let 6 820 6 089 5 599 5 314 Senioři ve věku 65 a více let 4 175 4 431 4 799 5 265 Muži 18 919 18 715 18 677 18 429 Ženy 20 119 20 006 19 933 19 574 Graf č. 2: Vývoj počtu obyvatel v i v letech 2001 2010 ve věkových skupinách do 14 let a nad 65 let (děti a senioři) CELKEM MUŽI + ŽENY 7 000 6 500 0-14 let 65 + let 6 000 5 500 5 000 4 500 4 000 2001 2002 Populace stárne nejen v celé Evropě, v, ale samozřejmě i v i. Jak vyplývá z výše uvedené tabulky a grafu, došlo v posledních letech k významnému poklesu počtu dětí a naopak ke značnému nárůstu počtu seniorů ve věku starším 65-ti let. Za posledních 10 let došlo k poklesu počtu dětí v i o plných 22% (absolutně o 1 506 dětí), naopak k navýšení počtu seniorů o 26% (absolutně o 1 090). Tento trend úbytku dětí a nárůstu počtu seniorů v i v posledních deseti letech je mírně vyšší, tj. horší, než tomu je v krajském městě Jihlavě, v Kraji 7

Vysočina a v. Zatímco v letech 2001 2010 např. ubylo v Kraji Vysočina 15% dětí a v Jihlavě jen 11% dětí, v i to bylo uvedených 22%. Naopak počet seniorů např. v krajském městě vzrostl za uvedené období o 17%, v kraji o 14%, ale v i o více než 26%. V i však opět na rozdíl od většiny jiných měst vč. krajského města Jihlavy a na rozdíl od Kraje Vysočina a ještě v roce 2010 žilo více dětí do 14 let než seniorů nad 65 let věku (v roce 2010 už pouze o 49 více dětí než seniorů, zatímco v roce 2001 bylo ještě o 2 645 dětí více než seniorů). Ve většině měst a krajů se počet seniorů vyrovnal s počtem dětí do 14 let již mnohem dříve např. v Kraji Vysočina v roce 2007 a v Jihlavě už v roce 2003. Znamená to pozitivní zjištění populace v í je mladší než v Kraji Vysočina i v celé. Dokládá to i následující grafy. Graf č. 3: Vývoj počtu obyvatel v a v Kraji Vysočina v letech 2001 2010 ve věkových skupinách do 14 let a nad 65 let (děti a senioři) CELKEM MUŽI + ŽENY : Kraj Vysočina: 1650000 90000 1600000 0-14 let 65 + let 85000 0-14 let 65 + let 1550000 1500000 80000 1450000 75000 1400000 2001 2003 2005 2007 2009 70000 2001 2003 2005 2007 2009 Graf č. 4: Vývoj počtu obyvatel v i v letech 2001 2010 ve věkových skupinách do 14 let a nad 65 let CELKEM MUŽI + ŽENY s prognózou do roku 2015 7 000 6 500 0-14 let 65 + let 6 000 5 500 5 000 4 500 4 000 y = 124,56x + 3979,7 y = -171,67x + 6857,2 2001 2003 2005 2007 2009 2011 2013 2015 Bohužel je jisté, že uvedený trend stárnutí populace bude pokračovat i v následujících letech. Předchozí graf ukazuje určitý odhad, prognózu pro příští léta. Pokud budou trendy v poklesu počtu dětí a nárůstu počtu seniorů pokračovat podobným tempem, lze očekávat, že v roce 2015 8

bude v i žít přibližně 4 300 dětí (oproti roku 2001 se bude jednat o pokles zhruba 2 500 dětí) a přibližně 5 800 seniorů (nárůst zhruba o 1 600 seniorů). Prognóza vývoje je vidět na následujícím grafu. 3.2 Index stáří Výše uvedený nepříznivý vývoj a stárnutí populace potvrzuje i tzv. Index stáří. Ten je dán poměrem mezi počtem seniorů starších 65-ti let a počtem dětí ve věku do 14-ti let (v přepočtu na 100 obyvatel, tj. v přepočtu na procenta). V devítiletém sledovaném období (2002 2010) došlo jak v i, tak i v Kraji Vysočina a v k poměrně výraznému navýšení tohoto indexu. Významně příznivá pro je skutečnost, že je zde Index stáří výrazně nižší než tomu je v obou srovnávaných oblastech. Poměr seniorů vůči dětem je v i zhruba o 10 11% nižší než tomu je na Vysočině i v celé republice. Svědčí to o tom, že v i žije mladší populace než tomu je v kraji i v celé. V i bylo v tomto období zaznamenáno navýšení Indexu stáří o 23%, zatímco v o méně než 19%. To potvrzuje již uvedenou skutečnost, že stárnutí populace v i v posledních deseti letech je mírně rychlejší než je průměr v. Z následujících grafů je také zřejmé, že hodnoty Indexu stáří jsou v i trvale nižší než je průměr v kraji a v u mužů i u žen. Rozdíly jsou vyšší (příznivější) u žen v průměru je zde Index stáří nižší o 13% než v kraji, u mužů je průměrný rozdíl 7%. Graf č. 5: Index stáří srovnání e, Kraje Vysočina a CELKEM MUŽI + ŽENY v letech 2002 2010 110 100 90 80 70 Vysočina 2002 2004 2006 2008 2010 9

Graf č. 6: Index stáří srovnání e, Kraje Vysočina a MUŽI v letech 2002 2010 90 80 70 60 Vysočina 2002 2004 2006 2008 2010 Graf č. 7: Index stáří srovnání e, Kraje Vysočina a ŽENY v letech 2002 2010 140 130 120 110 100 90 Vysočina 2002 2004 2006 2008 2010 Za pozornost stojí i skutečnost, že tento index, charakterizující stáří populace, je u žen výrazně vyšší než u mužů. Odpovídá to samozřejmě tomu, že ženy se dožívají vyššího věku než muži (cca o 6 let). U mužů je ještě v roce 2010 tento index nižší než 80 znamená to, že v populaci žije stále více chlapců než seniorů mužů starších 65 let (v roce 2010 to bylo o více než 20%, ale v roce 2002 to bylo ještě o 40%). U žen byl tento index do roku 2005 nižší než 100, což znamená, že od tohoto roku žije už v i (trvale) více žen seniorek (starších 65 let věku) než dívek do 14. roku života. V roce 2010 žilo v i o 22% více seniorek než dívek. 10

Graf č. 8: Index stáří obyvatel e srovnání MUŽŮ A ŽEN v letech 2002 2010 130 110 90 70 50 muži ženy 2002 2004 2006 2008 2010 3.3 Průměrný věk O tom, že v i žijí mladší lidé než tomu je v průměru v České republice a v Kraji Vysočina svědčí i srovnání průměrného věku obyvatel žijících v těchto územích. V i je průměrný věk trvale žijících občanů nižší v průměru o 1 a půl roku než v a o jeden rok než v Kraji Vysočina. Průměrný věk se stárnutím populace trvale zvyšuje, zatímco v roce 2002 dosahoval v i výše 37,1 let, v roce 2010 to bylo již 40,1 let, to znamená o plné tři roky více. Nárůst průměrného věku v posledních deseti letech je v i vyšší než na Vysočině i než v. To odpovídá i závěrům z předchozí kapitoly stárnutí populace v i v posledních deseti letech probíhá rychleji než v kraji a než tomu je v průměru v celé. Graf č. 9: Průměrný věk obyvatel srovnání e, Kraje Vysočina a CELKEM MUŽI + ŽENY v letech 2002 2010 41 40 39 38 37 Vysočina 2002 2004 2006 2008 2010 11

3.4 Střední délka života Střední délka života při narození je důležitým demografickým ukazatelem a současně ukazuje na úroveň zdravotního stavu ve sledovaném regionu. Tento ukazatel vychází z celkové (standardizované) úmrtnosti a vyjadřuje, jakého věku by se dožil člověk, narozený v daném roce, pokud by zůstala stejná úmrtnost. Někdy je tento ukazatel také nazýván pravděpodobná délka dožití. Není to tedy průměrná délka života nyní žijící populace, nicméně se s určitou dávkou opatrnosti dá říct, že jí tento ukazatel odpovídá. Přesná definice je uvedena v kapitole Slovníček základních pojmů. Kromě střední délky života při narození, která se využívá nejčastěji, je možné tímto ukazatelem vyjádřit i délku dožití pro jiný věk, nejčastěji se volí pro 1 rok života a dále pro 15, 40 nebo 65 let. Výsledná hodnota pak znamená, kolik let ještě takto staří lidé budou pravděpodobně žít. Čím vyšší věk se zvolí, tím lepší je informace o tzv. předčasném umírání populace. Obecně lze konstatovat, že se střední délka života (při narození i v jiných zvolených věkových kategoriích) v celé, v jednotlivých územích (krajích i městech) u obou pohlaví, prodlužuje. Znamená to, že lidé v mají stále větší šanci dožívat se vyššího věku. Bohužel, údaje tohoto ukazatele za město respektive ORP jsou k dispozici až od roku 2008, proto v následujících grafech i hodnoceních jsou analyzována data v Kraji Vysočina, a ORP za různá období. Graf č. 10: Střední délka života při narození u MUŽŮ v i, v Kraji Vysočina a v v letech 2000 2010 76 75 74 73 72 71 Vysočina 2000 2001 2002 Na výše uvedeném grafu je znázorněn vývoj střední délky života při narození u mužů za posledních 11 let. Od roku 2000 je patrný výrazný vzestup jak v, tak v Kraji Vysočina, od roku 2008 i v i. Hodnoty v i korespondují s hodnotami v kraji, kde je tradičně střední délka života vyšší než je průměr v. Ve sledovaném období se v Kraji Vysočina střední délka života mužů při narození prodloužila o plné 3 roky. Muži narození v i (podobně jako v kraji) mají šanci se dožít o půl roku vyššího věku než průměrně muži v. Střední délka života při narození (tj. pravděpodobná délka dožití) je v roce 2010 u mužů v i 75,0 let a je o 7 měsíců delší než v. 12

Graf č. 11: Střední délka života při narození u ŽEN v i, v Kraji Vysočina a v v letech 2000 2010 82 81 80 79 78 Vysočina 2000 2001 2002 Střední délka života při narození u žen je v i mírně nižší než na Vysočině, ale naopak vyšší než jsou tyto hodnoty pro celou. Ve sledovaném období se v Kraji Vysočina střední délka života žen při narození prodloužila o 2 a půl roku. Ženy narozené v i mají šanci se dožít vyššího věku než v průměru ženy v. Střední délka života při narození je v roce 2010 u žen v i 81,0 let a je o 5 měsíců delší než v. Hodnoty u žen a u mužů korespondují se skutečností, že ženy v průměru žijí zhruba o 6 let déle než muži. Následující graf srovnává střední délku života při narození u žen a mužů. Pro možnost srovnání delšího období jsme zvolili údaje z okresu, které jsou prakticky shodné s hodnotami v i. Graf potvrzuje, že ženy mají šanci se dožívat zhruba o 6 a půl roku vyššího věku než muži. U mužů se střední délka života za 25 let prodloužila o 5,7 let a u žen o 5,5 let. Graf č. 12: Střední délka života při narození u ŽEN A MUŽŮ v okrese v letech 1985 2010 82 80 78 76 74 72 70 68 muži ženy 1985 1990 1995 2000 2005 2010 Střední délka života v 65-ti letech poskytuje lepší obraz o tzv. předčasné úmrtnosti. Jsou zde eliminovány příčiny zkracující život v nižších věkových skupinách, především úrazy, ale i např. infekční onemocnění v dětství apod. Tento ukazatel dává lepší obraz o vypořádávání se 13

s chronickými onemocněními. Střední délka života ve věku 65 let vyjadřuje, jakou mají v průměru nyní žijící lidé v tomto věku ještě šanci dlouho žít. Muži v i ve věku 65 let měli v roce 2010 v průměru ještě šanci žít 15,5 let, což je prakticky stejná hodnota jako v Kraji Vysočina a o 3 měsíce delší doba než v průměru v rozdíl však není statisticky významný. Střední délka života se i v tomto věku prodlužuje (samozřejmě méně výrazněji než při narození) za posledních 10 let došlo např. v Kraji Vysočina k prodloužení naděje dožití v tomto věku o 1 a půl roku. Ženy, které žijí v i ve věku 65 let, mají pravděpodobnost dožití o více než tři roky vyšší než zde žijící muži. Za posledních 10 let se pravděpodobnost dožití u pětašedesátiletých žen zvýšila o necelé dva roky a v roce 2010 činila 18,8 let. Střední délka života žen v 65 letech je v i trvale mírně vyšší než je tomu v. Rozdíly však také nejsou významné. Graf č. 13: Střední délka života ve věku 65 let u MUŽŮ v i, v Kraji Vysočina a v v letech 2000 2010 16 15 14 13 Vysočina 2000 2001 2002 Graf č. 14: Střední délka života ve věku 65 let u ŽEN v i, v Kraji Vysočina a v v letech 2000 2010 19 18 17 16 Vysočina 2000 2001 2002 14

Graf č. 15: Střední délka života u MUŽŮ A ŽEN ve věku 65 let v i v letech 2008-2010 19 18 17 muži ženy 16 15 2008 2009 2010 Rozdíly ve střední délce života v 65. roce života mezi muži a ženami jsou patrné z výše uvedeného grafu. Ženy žijící v i mají v tomto věku naději na dožití o více než 3 roky delší než muži. 4 ÚMRTNOST CELKOVÁ 4.1 Celková úmrtnost (relativní, věkově standardizovaná) celkem Celková úmrtnost (tj. na všechny příčiny) je v této kapitole, pokud nebude uvedeno jinak, vždy tzv. věkově standardizována (jako tzv. SDR viz kapitola Slovníček základních pojmů na str. 6). Takto upravené údaje o úmrtnosti umožňují zcela spolehlivé (validní) a nezkreslené srovnávání úmrtnosti v různých populacích na různých územích, lišících se svou velikostí i věkovou strukturou. Prvotní absolutní údaje jsou relativizovány, tj. přepočteny na 100 tisíc obyvatel a následně ještě standardizovány, tj. přepočteny na tzv. evropský věkový standard. Tím se vyloučí vliv rozdílného věkového složení obyvatelstva srovnávaných územních celků. Výsledná čísla sice již nejsou vůbec totožné s absolutními, tj. skutečnými počty zemřelých, ale umožňují spolehlivé srovnávání populací v různých místech i v různém čase. Výsledné údaje tak v této kapitole vyjadřují počet zemřelých na všechny příčiny úmrtí na každých 100 tisíc obyvatel daného území s vyloučením možných rozdílů, které mohou být dány různým věkovým složením obyvatel. Pokud chceme získat lepší obrázek o vývoji daného ukazatele ve sledovaných územích je možno křivkami, které spojují hodnoty v jednotlivých letech, proložit přímku, která pak vyjadřuje trend vývoje daného ukazatele (v tomto případě celkové standardizované úmrtnosti). Z většiny uvedených grafů v této Analýze je také patrné, že konkrétní hodnoty u menších populací (u města ) výrazně více kolísají, než u velkých souborů tj. velkých populací (zde v ). 15

Graf č. 16: Celková úmrtnost v i a v v letech 2003 2010 CELKEM MUŽI + ŽENY 950 900 850 800 750 700 650 600 y = -24,569x + 905,59 y = -18,277x + 844,14 Z uvedeného grafu je zřejmé, že celková úmrtnost v posledních letech v celé České republice, (ale i ve všech krajích a okresech a s největší pravděpodobností i ve všech městech a obcích) poměrně výrazně klesá. Je to trend patrný nejen v, ale také ve všech zemích Evropské unie. Mimochodem, mnozí lidé, často i politici, interpretují tuto skutečnost nepříliš objektivně. Mnohdy se užívají argumenty o tom, že se naše zdraví výrazně zlepšuje s poukázáním na stále klesající úmrtnost s tím, že není třeba dalších investic do primární, případně sekundární prevence, ale zapomíná se na to, že ve většině zemí EU je úmrtnost výrazně nižší než v a současně také klesá výrazněji než v. Celková úmrtnost je v ORP mírně nižší než je průměr v celé. Pokles úmrtnosti je v i však o něco nižší než tomu je průměrně v rozdíl však není významný. Zatímco v poklesla standardizovaná úmrtnost za daných osm let o 20%, tak v i o 16%. Pokles úmrtnosti za 8 let je zřejmý v letech 2009 2010 zemřelo v i v průměru za rok o 13 lidí méně než tomu bylo každým rokem v letech 2003 2004. Graf č. 17: Celková úmrtnost v i a v v letech 2003 2010 s prognózou vývoje do roku 2015 CELKEM MUŽI + ŽENY 1000 900 800 700 y = -18,277x + 844,14 600 500 y = -24,569x + 905,59 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 16

Nabízíme i odhad, jak může situace vypadat při zachování stávajících trendů úmrtnosti v nejbližších letech. I zde je patrné, že trend úmrtnosti v i má poněkud horší vývoj než v. Celková úmrtnost v i by v roce 2015 mohla být již o něco vyšší než v, vyrovnat se měla právě v letošním roce. Z následujícího grafu je patrné, že úmrtnost mužů je dlouhodobě vyšší (tzn. horší) než u žen. To samozřejmě koresponduje i s tím, že se ženy dožívají vyššího věku. U mužů je naopak mírně příznivější vývoj (trend) úmrtnosti klesá v posledních letech o něco více, než tomu je u žen rozdíly v trendu však nejsou příliš významné. Graf č. 18: Celková úmrtnost MUŽŮ A ŽEN v i v letech 2003 2010 s prognózou vývoje do roku 2015 1200 muži ženy 900 y = -20,286x + 1093,9 600 300 y = -18,052x + 663,29 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 4.2 Celková úmrtnost (relativní, věkově standardizovaná) mužů Jak již bylo v předcházející kapitole uvedeno, klesá v posledních letech i celková (věkově standardizovaná) úmrtnost mužů. Z níže uvedených grafů je patrné, že úmrtnost mužů je v i i přesto, že hodnoty v jednotlivých letech mnohem výrazněji kolísají než v Kraji Vysočina a v zhruba stejná jako je průměr v, ale mírně vyšší než na Vysočině. Vývojový trend ukazuje, že úmrtnost v i klesá pomaleji než v i v Kraji Vysočina. I proto je v posledních čtyřech letech celková úmrtnost v i trvale vyšší než tomu je v kraji a rozdíl se stále mírně zvyšuje. Pokles úmrtnosti v i je nižší i než v, což dokládají regresní přímky v grafu č. 20. V i v letech 2009 2010 zemřelo za rok (v absolutních počtech) v průměru o 11 mužů méně než v letech 2003 2004. 17

Graf č. 19: Celková úmrtnost MUŽŮ v i, v Kraji Vysočina a v v letech 2003 2010 1200 1130 Vysočina 1060 990 920 850 Graf č. 20: Celková úmrtnost MUŽŮ v i ve srovnání s úmrtností v v letech 2003 2010 1200 1100 y = -31,6x + 1171,3 1000 900 y = -20,3x + 1093,9 800 4.3 Celková úmrtnost (relativní, věkově standardizovaná) žen Podobně jako u mužů, i u žen celková úmrtnost v posledních letech poměrně výrazně klesá, tzn. že má pozitivní trend. Pokles v í je však nižší než u mužů. V absolutních hodnotách došlo k poklesu v daném období o 2 zemřelé ženy v průměru za rok, v relativních hodnotách pak došlo za 8 let k poklesu o 17%. Ve srovnání s je v i trvale nižší úmrtnost a ve srovnání s krajem je zde úmrtnost prakticky na stejné úrovni. Graf č. 22 ukazuje srovnání celkové úmrtnosti žen v i a v s proložením vývojové regresní přímky. Přímky potvrzují výše uvedené úmrtnost žen v i je nižší než je průměr v, pokles za uvedených 8 let je prakticky totožný. 18

Graf č. 21: Celková úmrtnost ŽEN v i, v Kraji Vysočina a v v letech 2003 2010 750 700 Vysočina 650 600 550 500 Graf č. 22: Celková úmrtnost ŽEN v i ve srovnání s úmrtností v v letech 2003 2010 750 700 650 600 y = -20,379x + 709,4 550 y = -18,052x + 663,29 500 4.4 Absolutní celková úmrtnost (na všechny příčiny) Přestože je v úvodu této Analýzy uvedeno, že absolutní údaje není vhodné příliš srovnávat, jsou zde tato srovnání využita. To proto, že jsou použita pouze ke srovnání úmrtnosti v i bez srovnávání s populacemi v jiných územích. Tyto údaje jsou také srozumitelnější pro představu o skutečných počtech zemřelých osob. Počet zemřelých v i ve sledovaném období poměrně dost kolísá, a to mezi hodnotami 672 až 776. V posledních pěti letech umírá každým rokem více mužů než žen. Průměrně v těchto letech zemře každým rokem 376 mužů a 348 žen. Statisticky je určitě zajímavá skutečnost, že zatímco trendy relativní standardizované úmrtnosti prokazují u mužů i žen zřejmý trvalý pokles, v absolutních hodnotách je u žen pouze velmi mírný pokles a u mužů pak dokonce mírný nárůst. 19

Tyto rozdíly jsou způsobeny právě věkovou standardizací, tzn. přepočtem na evropský věkový standard. Graf č. 23: Zemřelí (v absolutních číslech) v i v letech 2003 2010 CELKEM MUŽI + ŽENY 800 760 720 680 y = 1,2143x + 724,79 640 Graf č. 24: Srovnání počtu zemřelých MUŽŮ A ŽEN (v absolutních hodnotách) v i v letech 2003 2010 420 400 380 y = 2,0357x + 364,21 360 340 320 300 y = -0,8214x + 360,57 muži ženy 4.5 Absolutní celková úmrtnost podle věku Následující grafy absolutní úmrtnosti podle věkových skupin samozřejmě ukazují především na to, že úmrtnost v seniorském věku je oproti nižším věkovým skupinám výrazně, tj. několikanásobně vyšší. 20

Graf č. 25: Zemřelí (v absolutních číslech) v i v letech 2003 2010 podle základních věkových kategorií MUŽI 300 250 200 150 věk do 44 let věk 45-64 let věk nad 65 let 100 50 0 Graf č. 26: Zemřelí (v absolutních číslech) v i v letech 2003 2010 podle základních věkových kategorií ŽENY 350 300 250 200 150 věk do 44 let věk 45-64 let věk nad 65 let 100 50 0 Nejdůležitějším závěrem je skutečnost, že počet zemřelých mužů do tzv. seniorského věku, tj. do 65 let (tzv. předčasná úmrtnost) je dlouhodobě a trvale výrazně vyšší než u stejně starých žen. Tuto skutečnost nejlépe dokládá následující graf. Zatímco každým rokem zemře v i do 65. roku věku v průměru 49 žen, tak v mužské části populace zemře v průměru 115 osob, tj. více než dvojnásobek (o 136% více). Podobná situace je i ve věku do 44 let, kde v průměru každým rokem umírá 10 žen a 21 mužů. V seniorském věku, tj. ve věku nad 65 let, je situace v úmrtnosti jiná. V tomto věku umírá každým rokem o 20% více žen. Za pozornost stojí i skutečnost, že v průměru každý týden v i zemřou tři lidé mladší 65-ti let a každé tři týdny pak v průměru 2 lidé mladší 45-ti let. Hlavní příčiny tzv. předčasných úmrtí (tj. do seniorského věku) budou podrobněji popsány v kapitole 5.3. 21

Graf č. 27: Srovnání absolutního počtu zemřelých MUŽŮ A ŽEN v i ve věku do 65 let a z toho ve věku do 44 let v letech 2003 2010 140 120 100 80 60 40 20 muži do 65 let muži do 44 let ženy do 65 let ženy do 44 let 0 5 ÚMRTNOST PODLE PŘÍČIN ÚMRTÍ 5.1 Celková úmrtnost podle příčin Je dobře známo, že lidé nejčastěji umírají na onemocnění srdce a cév (tj. na tzv. kardiovaskulární onemocnění). Nejinak tomu je i v i, a to jak u mužů, tak i u žen. V celkovém součtu na tato onemocnění, k nimž patří zejména srdeční infarkty a cévní mozkové příhody (ale i mnohá další onemocnění), zde umírá 54% lidí. Tento podíl je vyšší než je v celé, kde na tato onemocnění umírá necelých 51% lidí. Na druhém místě v příčinách úmrtí jsou zhoubné nádory (tzv. novotvary) s téměř 26%, což je prakticky stejný podíl jako v. V součtu mužů i žen jsou na 3. místě v příčinách smrti poranění (úrazy) a otravy vč. úmyslného sebepoškození s 5,6%, což je také prakticky stejný podíl jako v. Procento zemřelých na ostatní příčiny je v mírně vyšší než v i. Tabulka č. 2: Srovnání podílu jednotlivých příčin (skupin nemocí) na úmrtnosti MUŽŮ + ŽEN (celkem) v i a v (průměr z let 2003 2010) v % Příčina úmrtí % % Onemocnění srdce a cév 53,9 50,7 Zhoubné nádory (novotvary) 25,9 26,6 Poranění (úrazy) a otravy 5,6 5,9 Ostatní příčiny 14,6 16,8 22

Graf č. 28: Podíl hlavních příčin (skupin nemocí) úmrtnosti v i (průměr z let 2003 2010) v % MUŽI + ŽENY CELKEM 5,6% 14,6% 25,9% 53,9% KVO novotvary úrazy ostatní Tabulka č. 3: Srovnání podílu jednotlivých příčin (skupin nemocí) na úmrtnosti MUŽŮ v i a v (průměr z let 2003 2010) v % Příčina úmrtí % % Onemocnění srdce a cév 47,8 45,2 Zhoubné nádory (novotvary) 28,9 29,3 Poranění (úrazy) a otravy 7,6 8,0 Ostatní příčiny 15,6 17,5 Graf č. 29: Podíl hlavních příčin (skupin nemocí) úmrtnosti MUŽŮ v i (průměr z let 2003 2010) v % 7,6% 15,6% 47,8% 28,9% KVO novotvary úrazy ostatní Mezi ženami a muži jsou v příčinách úmrtnosti v i značné rozdíly. Ženy umírají na kardiovaskulární onemocnění podílem výrazně častěji než muži. Každá šestá žena v i zemře právě na onemocnění srdce a cév, zatímco u mužů to není ani polovina (48%). Muži naopak častěji umírají na zhoubné nádory (v 29% oproti 23% u žen) a na úrazy a otravy (v 8% 23

oproti 3% u žen). Největší a nejvýznamnější rozdíl oproti procentuálnímu podílu v je u úmrtí na onemocnění srdce a cév u žen v i na tyto příčiny ženy umírají o 4% častěji než v. Tabulka č. 4: Srovnání podílu jednotlivých příčin (skupin nemocí) na úmrtnosti ŽEN v i a v (průměr z let 2003 2010) v % Příčina úmrtí % % Onemocnění srdce a cév 60,4 56,3 Zhoubné nádory (novotvary) 22,7 23,8 Poranění (úrazy) a otravy 3,5 3,8 Ostatní příčiny 13,4 16,1 Graf č. 30: Podíl hlavních příčin (skupin nemocí) úmrtnosti ŽEN v i (průměr z let 2003 2010) v % 3,5% 13,4% 22,7% 60,4% KVO novotvary úrazy ostatní 5.2 Absolutní úmrtnost podle příčin Tabulka č. 5: Průměrný počet zemřelých osob v i za každý rok (údaje za rok 2003 2010): Příčina: z toho celkem muži ženy onemocnění srdce a cév 394 178 216 zhoubné nádory 189 108 81 úrazy, poranění a otravy 41 29 12 ostatní příčiny 106 58 48 Celkem: 730 373 357 24

Předchozí tabulka ukazuje skutečné (absolutní) počty zemřelých lidí v i na základní skupiny příčin úmrtí. Uvedené hodnoty jsou ročním průměrem ve sledovaných letech (tj. v letech 2003 2010) a jsou zaokrouhleny. V i tak v průměru každý měsíc umírá na onemocnění srdce a cév 33 osob, na zhoubné nádory 16 lidí, na úrazy 4 osoby a na ostatní příčiny 9 osob. Celkem v průměru umírá každý měsíc v i 61 lidí, z toho je 31 mužů a 30 žen. 5.3 Úmrtnost na kardiovaskulární onemocnění Jak již bylo uvedeno, lidé nejčastěji umírají na kardiovaskulární onemocnění, tj. na onemocnění srdce a cév. Nejinak tomu je i v i. Úmrtnost na tato onemocnění je nejčastější příčinou smrti jak u mužů, tak u žen. Jak již bylo uvedeno, u mužů v i jsou příčinou téměř poloviny úmrtí (48%), u žen jsou dokonce příčinou 3/5 úmrtí (60%). U obou pohlaví je rovněž patrný v posledních letech v počtu zemřelých na tato onemocnění sestupný trend tento pozitivní vývoj se významnou měrou podílí i na snižování celkové úmrtnosti. Následující graf ukazuje, že úmrtnost na onemocnění srdce a cév je u mužů v i ve sledovaném období prakticky totožná jako na Vysočině a jako je průměr v. Úmrtnost na tato onemocnění je u mužů v i vyšší v průměru o 2%, což je nevýznamný rozdíl. Graf č. 31: Úmrtnost (standardizovaná) na kardiovaskulární onemocnění u MUŽŮ v i, v Kraji Vysočina a v v letech 2003 2010 750 650 Vysočina 550 450 350 U žen je situace prakticky totožná, i tato úmrtnost je v i víceméně shodná jako v celém kraji a v. Po celé osmileté období dochází trvale k poklesu úmrtnosti na tyto příčiny a úmrtnost v i je vyšší než v o necelé procento, což není významné. 25

Graf č. 32: Úmrtnost (standardizovaná) na kardiovaskulární onemocnění u ŽEN v i, v Kraji Vysočina a v v letech 2003 2010 450 400 Vysočina 350 300 250 Podíl úmrtnosti na onemocnění srdce a cév je v i u žen vyšší než u mužů (60% u žen oproti 48% u mužů), ale standardizovaná úmrtnost je u mužů vyšší než u žen. Dokládá to i následující graf úmrtnost u mužů je zhruba o 40% vyšší než u žen. V posledních třech letech každým rokem umírá v i v průměru 410 mužů (po provedené standardizaci, tzn. ze 100 tisíce mužů), zatímco u žen se úmrtnost pohybuje v průměrné výši na hodnotách kolem 295 žen ze 100 tisíc. Úmrtnost klesá rychleji (tzn. pozitivněji) u mužů prakticky dvojnásobně rychleji než u žen, což je patrné z následujícího grafu a regresních přímek v něm. Graf č. 33: Úmrtnost (standardizovaná) na kardiovaskulární onemocnění u ŽEN A MUŽŮ v i v letech 2003 2010 700 600 muži ženy 500 400 y = -28,9x + 621,9 300 200 y = -15,8x + 397,5 Následující grafy znázorňují úmrtnost na onemocnění srdce a cév v i podle tří základních věkových skupin, tj. do 44 let, ve věku od 45 do 64 let a konečně v seniorském věku, tzn. ve věku nad 65 let, a to v absolutních hodnotách. 26

Je logické a z grafu také zřejmé, že nejčastěji na tato onemocnění umírají muži v seniorském věku. Nicméně je patrné, že na tato onemocnění poměrně často umírají i muži ve středním věku. Z celkového počtu zemřelých mužů na kardiovaskulární onemocnění jich ve věku do 65 let umírá 18%, tzn. téměř pětina. Graf č. 34: Zemřelí MUŽI (v absolutních hodnotách) na onemocnění srdce a cév v i v letech 2003 2010 v základních věkových skupinách 100 80 60 40 věk do 44 let věk 45-64 let věk nad 65 let 20 0 U žen je situace poněkud odlišná onemocnění srdce a cév jsou příčinou úmrtí především v seniorském věku (mj. to dokládá i kapitola, týkající se tzv. předčasné úmrtnosti). Podíl úmrtnosti ve věku do 65 let z celkového počtu zemřelých žen na onemocnění srdce a cév činí necelých 5%. Graf č. 35: Zemřelé ŽENY (v absolutních hodnotách) na onemocnění srdce a cév v i v letech 2003 2010 v základních věkových skupinách 120 100 80 60 40 věk do 44 let věk 45-64 let věk nad 65 let 20 0 27

5.4 Úmrtnost na zhoubné nádory Druhou nejčastější příčinou smrti jsou zhoubné nádory (novotvary) v i na ně umírá 26% lidí, přitom muži umírají na nádory podílem z celkového počtu zemřelých mužů častěji (29% ze všech úmrtí mužů) než ženy (23% ze všech úmrtí žen). Trend úmrtí na tato onemocnění je sestupný, tzn. pozitivní. S ohledem na skutečnost, že naopak výskyt zhoubných nádorů v posledních letech vzrůstá, je tato skutečnost dána především stále se zlepšující léčbou novotvarů a jejich lepší a dřívější diagnostikou, na které se zřejmě podílí i stále efektivnější sekundární prevence, tzn. screening a včasné odhalování prvních stádií zhoubných nádorů. Potěšitelné pro občany v i je skutečnost, že zde (v přepočtu na 100 tisíc obyvatel a po tzv. standardizaci) umírá na zhoubné nádory méně lidí, než je průměr v. Rozdíly jsou ale poměrně malé, v celkovém součtu u mužů a žen je úmrtnost na zhoubné nádory v i zhruba o 5% nižší než v. Standardizovaná úmrtnost na zhoubné nádory je u mužů v i ve sledovaném období osmi let také mírně nižší než je průměr v, také (samozřejmě) výrazněji více v jednotlivých letech kolísá. Jak však ukazuje následující graf, v posledních čtyřech letech je úmrtnost mužů v i na zhoubné nádory vyšší než v a než v Kraji Vysočina. Oproti kraji dokonce v průměru o plných 10%. Graf č. 36: Úmrtnost (standardizovaná) na zhoubné nádory u MUŽŮ v i, v Kraji Vysočina a v v letech 2003 2010 330 310 Vysočina 290 270 250 U žen v i je naopak úmrtnost na zhoubné nádory v posledních pěti letech nižší než v, a to o téměř 8% a s výjimkou jediného roku (2005) jsou hodnoty trvale nižší než v České republice. 28

Graf č. 37: Úmrtnost (standardizovaná) na zhoubné nádory u ŽEN v i, v Kraji Vysočina a v v letech 2003 2010 210 190 170 Vysočina 150 130 110 90 Úmrtnost na zhoubné nádory je významně vyšší u mužů než u žen, ve čtyřech posledních sledovaných letech je po standardizaci více než dvojnásobná. Trend vývoje je také výrazně lepší u žen, každoroční pokles je v průměru 6 případů úmrtí, zatímco u mužů je pokles úmrtnost na nádory jen velmi nepatrný (necelý jeden případ úmrtí za rok). Graf č. 38: Úmrtnost (standardizovaná) na zhoubné nádory u ŽEN A MUŽŮ v i v letech 2003 2010 350 300 250 y = -0,7x + 282,8 200 muži ženy 150 100 y = -6,4x + 178,0 Podobně jako u úmrtnosti na onemocnění srdce a cév, tak i u úmrtnosti na zhoubné nádory, převažují ve věkové struktuře zemřelých osoby v seniorském věku, tj. ve věku nad 65 let. Poměrně závažná je však skutečnost, že u žen více než 30% ze všech úmrtí na zhoubné nádory je ve věku do 65 let a u mužů pak dokonce téměř 40%. Dokumentují to následující grafy. 29

Graf č. 39: Zemřelí MUŽI (v absolutních hodnotách) na zhoubné nádory v i v letech 2003 2010 v uvedených věkových skupinách 40 30 20 10 věk do 44 let věk 45-64 let věk nad 65 let 0 Graf č. 40: Zemřelé ŽENY (v absolutních hodnotách) na zhoubné nádory v i v letech 2003 2010 v uvedených věkových skupinách 40 30 20 věk do 44 let věk 45-64 let věk nad 65 let 10 0 Následující graf dokládá, že se výskyt zhoubných nádorů v posledních letech v i mírně zvyšuje a naopak, že úmrtnost na zhoubné nádory poměrně výrazně klesá. Tyto rozdílné trendy mají příčinu zejména ve stále zlepšující se léčbě a diagnostice a na straně druhé v nepříliš kvalitní primární prevenci, podpoře zdraví a v nepříliš se zlepšujícím životním stylu lidí. Nutno však dodat, že jak nárůst výskytu zhoubných nádorů, tak i pokles úmrtnosti na ně je v i menší než je tomu v průměru v celé tam je nárůst výskytu i pokles úmrtnosti razantnější. 30

Graf č. 41: Srovnání výskytu zhoubných nádorů s počtem zemřelých na ně v i v letech 2003 2010 v % (rok 2003 = 100%) CELKEM MUŽI A ŽENY 130% 120% výskyt úmrtnost 110% 100% 90% 5.5 Úmrtnost na úrazy, poranění a otravy V součtu obou pohlaví jsou úrazy (případně ostatní poranění, otravy a úmyslné sebepoškození) po kardiovaskulárních nemocech a zhoubných nádorech třetí nejčastější příčinou úmrtí. V i na ně umírá téměř 8% mužů (7,6% oproti 8,0% v ) a více než 3% žen (3,5% oproti 3,8% v ) z celkového počtu zemřelých mužů a žen. V součtu obou pohlaví umírá na úrazy, poranění a otravy v i 5,6% lidí. Standardizované hodnoty úmrtnosti na úrazy, poranění a otravy u mužů i žen v i, především z důvodu statisticky malých souborů, poměrně výrazně kolísají, a to mnohem více než v Kraji Vysočina či než v. Přesto se dá konstatovat, že tato úmrtnost je u obou pohlaví v i nižší než je v a zhruba stejná jako je na celé Vysočině. Graf č. 42: Úmrtnost (standardizovaná) MUŽŮ na poranění, úrazy a otravy ve městě, v Kraji Vysočina a v v letech 2003 2010 120 100 Vysočina 80 60 40 31

Úmrtnost na úrazy, poranění a otravy je v i u mužů ve sledovaném osmiletém období nižší než v o 10%, u žen dokonce téměř o 15%. Graf č. 43: Úmrtnost (standardizovaná) ŽEN na poranění, úrazy a otravy ve městě, v Kraji Vysočina a v v letech 2003 2010 50 40 30 20 10 0 Vysočina Jak již bylo konstatováno, úmrtí na poranění, úrazy a otravy jsou častější u mužů než u žen. Není to samozřejmě specifické pouze pro, ale jedná se o běžný jev v celé. V i umírá na tyto příčiny v průměru více než dvojnásobný počet mužů (14 oproti 6 ženám). Z grafu je taky patrné, že dlouhodobý trend je u mužů mírně klesající (pozitivní), zatímco u žen je tento trend, i přes nárůst v letech 2007 2009, stagnující. Graf č. 44: Zemřelí (v absolutních číslech) na poranění, úrazy a otravy ve městě v letech 2003 2010 SROVNÁNÍ MUŽŮ A ŽEN 25 20 muži ženy 15 y = -0,4x + 16,2 10 5 y = 0,0x + 6,2 0 Následující grafy ukazují na rozložení úmrtnosti na poranění, úrazy a otravy podle základních věkových skupin. Zde již neplatí to, co bylo uvedeno u úmrtnosti na onemocnění srdce a cév a na zhoubné nádory. Nejčastěji tato příčina v součtu u žen a mužů postihuje nejmladší věkovou 32

skupinu, tj. do 44 let z celkového počtu zemřelých na tyto příčiny jich v tomto mladém věku umírá 40%. U mužů jsou úrazy, poranění a otravy v mladších věkových skupinách jako příčina úmrtí mnohem častější než v seniorském věku v průměru u mužů z celkového počtu úmrtí na úrazy a otravy jich 45% připadá do nejmladší věkové skupiny do 44 let a pouze čtvrtina jich je v nejvyšším věku, tj. ve věku nad 65 let. Graf č. 45: Zemřelí MUŽI (v absolutních číslech) na poranění, úrazy a otravy v i v letech 2003 2010 v základních věkových skupinách 10 8 věk do 44 let věk 45-64 let věk nad 65 let 6 4 2 0 U žen jsou naopak úrazy, poranění a otravy nejčastější právě v seniorském věku 60% žen, které zemřou na tyto příčiny, jsou v tomto věku, v nejmladším věku, tj. ve věku do 44 let je podíl zemřelých z celkového počtu 17%. Graf č. 46: Zemřelé ŽENY (v absolutních číslech) na poranění, úrazy a otravy v i v letech 2003 2010 v základních věkových skupinách 12 10 8 věk do 44 let věk 45-64 let věk nad 65 let 6 4 2 0 33

5.6 Úmrtnost podle příčin ve věku do 65. roku života Velmi zajímavým a důležitým zjištěním je analýza úmrtnosti na jednotlivé příčiny ve věku do 65-ti let. Jedná se o analýzu tzv. předčasných úmrtí znamená to, že jsou zde započítána pouze úmrtí osob, které zemřely před dožitím tzv. seniorského věku. Tato úmrtnost mnohem lépe ukazuje na nejzávažnější zdravotní rizika, která vedou k úmrtí lidí. Následující tabulky a grafy taktéž srovnávají procentuálně podíly jednotlivých příčin u této předčasné úmrtnosti s podíly příčin celkové úmrtnosti (tj. všech zemřelých vč. v seniorském věku). V některých aspektech jsou značné rozdíly. Lidé do seniorského věku významně méně umírají na onemocnění srdce a cév, na které v i umírá 26% z nich, kdežto u celkové úmrtnosti je to více než polovina. Tato onemocnění jsou totiž typickými příčinami úmrtí pro osoby starší 65 let. Nejčastější příčinou úmrtí lidí do seniorského věku jsou v i zhoubné nádory umírá na ně více než 40% z nich. Výrazně vyšší zastoupení v úmrtnosti mají u mladších věkových skupin i úrazy a poranění vč. otrav a také ostatní příčiny smrti. Tabulka č. 6: Srovnání podílu jednotlivých příčin úmrtnosti celkem u MUŽŮ + ŽEN v i (průměr z let 2003 2010) v % celkem a do věku 65 let Příčina úmrtí celkem ve věku do 65 let rozdíl % % % Onemocnění srdce a cév 53,9 25,5-28,4 Zhoubné nádory (novotvary) 25,9 40,5 + 14,6 Poranění (úrazy) a otravy 10,4 16,0 + 5,6 Ostatní příčiny 9,8 18,0 + 8,2 Graf č. 47: Podíl jednotlivých příčin úmrtnosti celkem u MUŽŮ + ŽEN v i (průměr z let 2003 2010) v % do věku 65 let 18,0% 25,5% 16,0% 40,5% KVO novotvary úrazy ostatní Muži významně více před svým seniorským věkem umírají na úrazy prakticky každý pátý muž v tomto věku na ně umírá. A je to více než dvojnásobný podíl oproti celkové úmrtnosti. I u mužů jsou však nejčastější příčinou jejich předčasné úmrtnosti zhoubné nádory podíl je však výrazně nižší než u žen. 34

Tabulka č. 7: Srovnání podílu jednotlivých příčin úmrtnosti celkem u MUŽŮ v i (průměr z let 2003 2010) v % celkem a do věku 65 let Příčina úmrtí celkem ve věku do 65 let rozdíl % % % Onemocnění srdce a cév 47,8 27,8-20,0 Zhoubné nádory (novotvary) 28,9 36,0 + 7,1 Poranění (úrazy) a otravy 7,6 18,7 + 11,1 Ostatní příčiny 15,6 17,5 + 1,9 Graf č. 48: Podíl jednotlivých příčin úmrtnosti celkem u MUŽŮ v i (průměr z let 2003 2010) v % do věku 65 let 17,5% 27,8% 18,7% 36,0% KVO novotvary úrazy ostatní U žen je skutečně velmi závažnou skutečností, že více než polovina z nich předčasně umírá na zhoubné nádory. Tato příčina úmrtí u žen do 65. roku věku zcela dominuje. Relativně často ženy předčasně umírají i na úrazy každá desátá. Je to však mnohem méně častější příčina než u mužů. Tabulka č. 8: Srovnání podílu jednotlivých příčin úmrtnosti celkem u ŽEN v i (průměr z let 2003 2010) v % celkem a do věku 65 let Příčina úmrtí celkem ve věku do 65 let rozdíl % % % Onemocnění srdce a cév 60,4 19,9-40,5 Zhoubné nádory (novotvary) 22,7 51,2 + 28,5 Poranění (úrazy) a otravy 3,4 9,7 + 6,3 Ostatní příčiny 13,5 19,2 + 5,7 35

Graf č. 49: Podíl jednotlivých příčin úmrtnosti celkem u MUŽŮ v i (průměr z let 2003 2010) v % do věku 65 let 19,2% 19,9% 9,7% 51,2% KVO novotvary úrazy ostatní Následující grafy ukazují jaké jsou rozdíly mezi tzv. předčasnou úmrtností (tj. úmrtností do 65. roku věku) a celkovou úmrtností. Graf č. 50: Podíl jednotlivých příčin úmrtnosti u MUŽŮ + ŽEN v i (průměr z let 2003 2010) v % srovnání celkem a ve věku do 65 let 60 50 % celkem % do 65 let 40 30 20 10 0 KVO novotvary úrazy ostatní Graf č. 51: Podíl jednotlivých příčin úmrtnosti u MUŽŮ v i (průměr z let 2003 2010) v % srovnání celkem a ve věku do 65 let 60 50 % celkem % do 65 let 40 30 20 10 0 KVO novotvary úrazy ostatní 36

Graf č. 52: Podíl jednotlivých příčin úmrtnosti u ŽEN v i (průměr z let 2003 2010) v % srovnání celkem a ve věku do 65 let 70 60 50 % celkem % do 65 let 40 30 20 10 0 KVO novotvary úrazy ostatní 6 REPRODUKČNÍ ZDRAVÍ Po demografické krizi na konci minulého století, způsobené stále se snižujícím počtem novorozenců, došlo v prvním desetiletí tohoto století ke vzestupu počtu živě narozených dětí. Bohužel, tento trend již v současnosti opět neplatí a zřejmě nebude platit ani v následujících letech. Od roku 2008 dochází k poklesu počtu živě narozených dětí a demografické prognózy hovoří spíše o klesajícím trendu. 6.1 Počet narozených dětí Počet živě narozených dětí v přepočtu na tisíc obyvatel od roku 2003 až do roku 2008 trvale rok od roku narůstal i v i, což potvrzuje již zmíněný boom v počtu narozených dětí v celé. Graf č. 53: Počet živě narozených dětí na 1000 obyvatel v i, v Kraji Vysočina a v v letech 2003 2010 12 11 Vysočina 10 9 37

Graf č. 54: Procento živě narozených dětí do 2 500 gramů v i, v Kraji Vysočina a v v letech 2003 2010 10 9 Vysočina 8 7 6 5 Zatímco počátkem tohoto desetiletí se v i rodilo v průměru 8 9 živě narozených dětí na tisíc obyvatel, v roce 2008 to již bylo více než 11 dětí na tisíc obyvatel. Křivky ve všech hodnocených územích jsou velmi podobné a mají i téměř shodný vývojový trend. Nicméně v posledních pěti letech sledovaného období se v i rodí méně než dětí než tomu je v průměru v celé České republice. Jak již bylo uvedeno, v roce 2008 došlo k zastavení pozitivního vývoje a dochází k poklesu v počtu živě narozených dětí a je velmi pravděpodobné, že tomu bude stejně i v následujících letech. Procento živě narozených dětí do váhy 2.500 gramů poměrně výrazně kolísá, mnohem více v i než ve srovnávaných, mnohem větších regionech. Nicméně hodnoty v tomto městě, na Vysočině i v jsou velmi podobné. V i se v průměru rodí 7% dětí s váhou nižší než 2 500 g, což jsou prakticky stejné hodnoty jako v Kraji Vysočina a v. 6.2 Kojenecká a novorozenecká úmrtnost Graf č. 55: Kojenecká úmrtnost v i, v Kraji Vysočina a v v letech 2003 2010 5 4 Vysočina 3 2 1 0 38

Kojenecká i novorozenecká úmrtnost patří v České republice dlouhodobě k nejnižším v Evropě i na světě. I přesto se v posledních letech prakticky v celé, ve většině krajů i okresech stále tato úmrtnost mírně snižuje. Podobně tomu je i v i, kde samozřejmě jednotlivé hodnoty díky malému statistickému souboru velmi kolísají, nicméně graf s proložením tzv. regresní vývojové přímky ukazuje, že i v i kojenecká úmrtnost klesá a je nižší než v a dokonce i vývojový trend je mírně lepší než v celé republice. Průměrně v i ročně umírá v kojeneckém věku, tj. do jednoho roku života 1,9 dětí z tisíce živě narozených, zatímco v dosahuje průměrná kojenecká úmrtnost hodnoty 3,2. Graf č. 56: Trendy vývoje kojenecké úmrtnosti v i a v v letech 2003 2010 5 4 y = -0,1763x + 4,0296 3 2 1 0 y = -0,2131x + 2,8464 Novorozenecká úmrtnost vyjadřuje počet zemřelých novorozenců (tj. do 28. dne života) na každých tisíc živě narozených dětí. Podobně jako kojenecká úmrtnost je v i oproti nižší i novorozenecká úmrtnost. Ta nejen v, ale i v i každým rokem mírně klesá. Zatímco v průměrně zemřou 2 novorozenci z každého tisíce živě narozených dětí, v i je hodnota statisticky nižší 1,6. Graf č. 57: Novorozenecká úmrtnost v i, v Kraji Vysočina a v v letech 2003 2010 4 3 Vysočina 2 1 0 39