Krajinný integrovaný plán rozvoje Regionu Národní park Šumava na období 2011 2020 Místo tohoto listu bude tisk titulky
Obsah Obsah 2 1 Soulad s nadřazenými strategickými dokumenty 4 2 Analýza ekonomické a sociální situace, SWOT analýza, vymezení tematických oblastí intervence 6 2.1 Analýza sociální a ekonomické situace 6 2.2 SWOT analýza 13 2.3 Tematické oblasti intervence 15 3 Popis problémů, cíl, strategie řešení 19 3.1 Strategie k dosažení vymezených cílů 20 4 Popis transparentního způsobu výběru projektových záměrů 21 4.1 Kontrola formální způsobilosti (administrativní posouzení) 21 4.2 Kontrola obsahové způsobilosti (odborné posouzení) 22 4.3 Hodnocení regionálního významu projektu 23 5 Popis očekávaných výsledků a výstupů včetně relevantních indikátorů 25 6 Zásobník projektů 33 7 Časový harmonogram 37 8 Finanční plán 39 9 Popis administrativní kapacity a způsobu řízení KIPR 41 9.1 Řídící struktura KIPR 41 9.2 Administrace a způsob řízení 43 9.3 Realizace projektů a jejich monitoring 45 9.4 Schéma komunikační a informační toky mezi jednotlivými subjekty implementace KIPR 47 10 Popis způsobu komunikace a realizace partnerství 49 11 Vliv KIPR na horizontální témata 50 11.1 Naplňování horizontálních témat 50 12 Analýza rizik 54 13 Mapa území 57 Stránka 2 z 110
Příloha č. 1 Soulad se strategickými dokumenty 61 Příloha č. 2 Zásobník projektových záměrů 88 Stránka 3 z 110
1 Soullad s nadřazenýmii sttrattegiickýmii dokumentty Výchozími dokumenty pro přípravu Krajinného integrovaného plánu rozvoje (dále jen KIPR) se staly dokumenty cíleně vypracované jako podkladový materiál pro přípravu navazujícího integrovaného plánu rozvoje regionu. Jedná se především o Strategický rámec udržitelného rozvoje Regionu NP Šumava, který byl zpracován v říjnu 2010, dále Strategii udržitelného turismu v regionu NP Šumava zpracovanou ve stejném období a úvodní části KIPR zpracované v červnu 2011 (kapitoly Analýza očekávaných efektů realizace, Analýza úspěšnosti žadatelů Regionu NP Šumava a Analýza relevantních zdrojů podpory). Zaměření KIPR navazuje také na stávající strategické dokumenty s působností na území řešeného regionu, ať už se jedná o dokumenty zaměřené na všeobecný rozvoj území nebo dokumenty tematicky propojené s námi řešenou problematikou. Při podrobnější analýze těchto dokumentů byl vyhodnocen soulad s následujícími strategickými dokumenty: Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje Zásady územního rozvoje Plzeňského kraje Program rozvoje Jihočeského kraje Program rozvoje Plzeňského kraje Regionální plán Plzeňského kraje Strategie rozvoje cestovního ruchu v Jihočeském kraji na roky 2009 2013 Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb Jihočeského kraje na období 2008 2010 Koncepce optimalizace dopravní sítě na území Jihočeského kraje Koncepce ochrany přírody a krajiny Jihočeského kraje Plán odpadového hospodářství Jihočeského kraje Plán rozvoje vodovodů a kanalizací na území Jihočeského kraje Prognóza vývoje obyvatelstva Plzeňského kraje do roku 2030 Strategie rozvoje Mikroregionu Šumava Západ Strategie rozvoje města Horní Planá Strategická část a akční plán rozvojové strategie Svazku obcí Horní Vltava Boubínsko Strategie rozvoje turistického regionu Šumava KIPR vznikal také v návaznosti na programové dokumenty operačních programů strukturálních fondů EU a programové dokumenty národních a krajských dotačních programů, které mohou být použity ke spolufinancování rozvojových záměrů měst a obcí. Stránka 4 z 110
Rozvojové záměry uvedené v zásobníku projektových záměrů jsou v souladu s místně příslušnou územně plánovací dokumentací měst a obcí. Podrobný popis souladu KIPR se jmenovanými strategiemi je uveden v Příloze č. 1 tohoto dokumentu. Stránka 5 z 110
2 Anallýza ekonomiické a sociiállníí siittuace,, SWOT anallýza,, vymezeníí ttemattiických obllasttíí iinttervence Výchozí dokumenty pro zhodnocení ekonomické a sociální situace v Regionu Národní park Šumava (dále jen regionu) a její shrnutí prostřednictvím SWOT analýzy jsou popsány v této kapitole. Jedná se o existující studie, které účelně vznikaly jako podkladový materiál KIPR a které byly zpracovány na základě výsledků šetření mezi klíčovými subjekty v území. Výsledky šetření v jednotlivých obcích byly ve spolupráci s jejich starosty k datu zpracování komplexního dokumentu KIPR aktualizovány tak, aby zaznamenaly míru vývoje socioekonomické situace v jednotlivých sídlech a zároveň reagovaly na současné podmínky a stav čerpání dostupných operačních programů jako možného zdroje financování dalších rozvojových záměrů. Nově bylo provedeno oslovení podnikatelských subjektů v regionu významných z hlediska tvorby pracovních příležitostí, atraktivity pro návštěvníky regionu nebo propagace regionu mimo jeho území. Odezva na toto oslovení a návratnost zaslaných dotazníků však byla velmi nízká. Dokument vznikal také v úzké spolupráci se Správou Národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava, orgánem státní správy sjednocujícím území dotčených obcí, ale i území pod správou Jihočeského a Plzeňského kraje. 2.1 Analýza sociální a ekonomické situace Řešené území, tj. území Regionu Národního parku Šumava, se nachází ve Specifické oblasti Šumava (SOB 1) vymezené Politikou územního rozvoje České republiky 2008. Jedná se o periferní, příhraniční část republiky (na hranici s Německem a Rakouskem), která je z administrativního hlediska rozdělena mezi správní obvod Jihočeského a Plzeňského kraje. Řešenou oblast konkrétně vymezují katastrální území 22 obcí z okresu Český Krumlov, Prachatice a Klatovy: Horská Kvilda, Srní, Kvilda, Modrava, Stožec, Prášily, Strážný, Rejštejn, Nová Pec, Želnava, Nové Hutě, Borová Lada, Kašperské Hory, Hartmanice, Čachrov, Železná Ruda, Horní Planá, Volary, Nicov, Horní Vltavice, Stachy, Lenora. Ekonomický a sociální rozvoj řešených obcí je závislý především na věkové struktuře obyvatel obcí, jejich vzdělání, míře nezaměstnanosti a ekonomické aktivitě obce a jejích obyvatel. Existují také další, místně specifické faktory, jako např. historický vývoj jednotlivých sídel, existence hraničního pásma se zvláštním režimem života nebo vývoj vlastnictví lesů. Vliv těchto faktorů na postupný rozvoj života v obcích nelze statisticky vyhodnotit, přesto z šetření v území vyplývá jako prokazatelný. Z podrobné analýzy statistických ukazatelů vyplývají zejména následující statisticky významná zjištění: Stránka 6 z 110
Populace v celé zkoumané oblasti dlouhodobě klesá podobně jako v jiných venkovských oblastech ČR. Pokles je obecným důsledkem urbanizace a průmyslové revoluce, která malé obce plošně postihla od začátku minulého století. Specifikem Šumavy je skokový pokles populace způsobený 2. světovou válkou a následným odsunem německého obyvatelstva. Porovnáním s jinými venkovskými oblastmi Čech lze orientačně odhadnout, že válka a odsun snížily počet obyvatel zkoumaných obcí o 30 50 %. V některých obcích uvnitř NP populace v současné době mírně roste, což souvisí s podnikatelskými příležitostmi a jejich atraktivní polohou. Vliv NP však není prokazatelný, protože nebyl zjištěn významný rozdíl mezi změnami počtu obyvatel u obcí uvnitř a vně NP. Zásadní vliv mají pracovní příležitosti, které jsou sezónní. Proto jsou opodstatněné obavy starostů obcí o odchod mladších a ekonomicky aktivnějších občanů. Věková struktura obyvatel nesouvisí s polohou obce vůči NP, průměrný věk obyvatel regionu je dokonce nepatrně nižší než průměrný věk obyvatel ČR (opět zřejmě souvisí s novými podnikatelskými příležitostmi). Míra nezaměstnanosti celostátní průměr naopak převyšuje, v mnoha obcích poměrně znatelně, tyto výkyvy však nejsou spjaty s existencí ochrany přírody v území, neboť jsou srovnatelné s ostatními periferními oblastmi ČR. Také index ekonomické závislosti není ovlivněn polohou obce vůči NP. Uvnitř NP má obyvatelstvo statisticky významně vyšší podíl středoškolského a vysokoškolského vzdělání ve srovnání s obcemi okrajovými. Malé obce plně ležící v NP jsou méně závislé na čistě sdílených daních a v průměru přijaly za období 2001 2009 cca 10krát více dotací v přepočtu na obyvatele, než stejně velké obce mimo NP. Dotace byly z velké části vynuceny z minulosti zděděným stavem dlouhodobě podfinancované infrastruktury a rovněž vyššími nároky spojenými s ochranou přírody v NP (např. čištění odpadních vod). Obce uvnitř NP Šumava zvyšují i své ostatní příjmy mnohem dynamičtěji, než obce ostatních kategorií. Část těchto obcí má vzdělanější a tedy i ekonomicky aktivnější občany. Rozpočty sledovaných obcí jsou vyrovnané a nevykazují ani časový trend ani statisticky významnou tendenci k přebytkovým nebo deficitním rozpočtům. Kolísání rozpočtového salda je stejné napříč NP. Administrativní náklady na jednoho občana významně závisí na vlivu NP. NP zatěžuje obce dodatečnými administrativními činnostmi, což potvrzuje výpověď starostů z dotazníků. Pokud neuvažujeme dotační agendu, pak lze velmi hrubě říci, že obce uvnitř NP Šumava mají tyto náklady podstatně vyšší než srovnávací skupina obcí mimo NPŠ. Většina obcí nalézajících se zcela v NP má za zkoumané období nulové příjmy a nulové výdaje spojené s lesním hospodářstvím (tj. nevlastní obecní lesy). U ostatních obcí existuje velká skupina těch, kde lesnická činnost za zkoumané období přinesla významné zisky. Pro detailní zkoumání velikosti ušlých výnosů z hospodaření v důsledku managementových omezení a úprav lesních hospodářských plánů vyplývajících z potřeb ochrany přírody (a tedy i jejich kompensace) by byla nutná odborná studie, která by brala v úvahu specifickou situaci jednotlivých obcí jakožto vlastníků zemědělských a lesních pozemků. Ve Strategickém rámci udržitelného rozvoje regionu je uveden přehled státem vyplacených kompenzací obcím za roky 2008 a 2009. Stránka 7 z 110
Místní podmínky a schopnosti obecního zastupitelstva (např. schopnost získat dotace) jsou velmi důležitým rozvojovým faktorem, který byl touto analýzou prokázán. V tomto ohledu existuje několik skupin obcí lišících se podle vzdělání, věku, politické orientace a podnikatelských aktivit, jejichž zástupci mají také různý názor na vliv NP i na sociálněekonomický rozvoj. Míra negativních názorů na vliv NP nezávisí na poloze obce v NPŠ. V následující části jsou uvedeny stručné charakteristiky jednotlivých tematických oblastí rozvoje. Obyvatelstvo Jsou patrné značné rozdíly v pohybu počtu obyvatel mezi jednotlivými sídly v území. V některých obcích počet obyvatel pozvolna narůstá, v převážné většině však dochází k průběžnému poklesu počtu trvale žijících osob, jak ukazuje následující tabulka. Název obce Počet obyvatel k 31.12.1991 Počet obyvatel k 31.12.2001 Počet obyvatel k 1.1.2011 Průměrný věk obyvatel k 1.1.2011 Horská Kvilda 27 55 98 36,1 Srní 368 343 276 42,9 Kvilda 169 171 176 40,3 Modrava 53 47 66 40,9 Stožec 163 224 211 38,3 Prášily 142 127 167 37,9 Strážný 288 282 432 34,0 Rejštejn 298 263 247 44,0 Nová Pec 652 628 526 41,7 Želnava 126 127 132 42,0 Nové Hutě *81 91 80 43,0 Borová Lada 364 277 272 39,6 Kašperské Hory 1587 1584 1544 42,0 Hartmanice 1218 1161 1071 40,3 Čachrov 566 539 483 42,8 Železná Ruda 1707 2036 2264 38,0 Horní Planá 2291 2290 2280 42,0 Volary 3989 4064 3939 38,6 Nicov **94 86 70 39,8 Horní Vltavice 366 395 414 41,2 Stránka 8 z 110
Stachy 1313 1220 1213 43,7 Lenora 860 809 792 39,8 Reg. NPŠ celkem 16547 16819 16753 40,4 Celkem ČR 40,8 Zdroj: ČSÚ * dostupný pouze údaj k 31.12.1992 **dostupný pouze údaj k 31.12.1993 Životní prostředí Krajina v Národním parku Šumava je formována jak přírodními tak kulturními vlivy. To znamená, že Šumava je charakterizována jedinečným krajinným rázem zahrnujícím jak území téměř nedotčená člověkem, tak i území s výrazným otiskem lidské činnosti. Dominantním rysem krajiny jsou rozlehlé náhorní planiny s horskými smrčinami. Charakteristickými prvky jsou také rašeliniště a slatě, luhy v údolní nivě Vltavy a ledovcová jezera ve strmých, ledovci vymodelovaných karech pod hraničním hřebenem. Krajinný ráz dotvářejí hluboce zaříznutá údolí se skalními útvary a balvanitými sutěmi nad peřejnatými horskými bystřinami a v neposlední řadě zbytky bývalé kulturní krajiny horských pastvin a luk, která se díky dramatickému historickému vývoji regionu po desítky let vyvíjela takřka bez zásahu člověka. Součástí krajinného rázu je rovněž jen zbytkově dochovaná historická sídelní struktura rozptýlených obci a specifická šumavská venkovská architektura. Území NP Šumava zahrnuje většinu z nejcennějších přírodních společenstev Šumavy s potřebou přísné ochrany. Jedná se například zbytky pralesovitých porostů horských lesů, ledovcová jezera nebo horská či údolní vrchoviště. Území národního parku se rozkládá na ploše 68 064 ha a je rozděleno do 3 zón ochrany přírody vymezených s ohledem na přírodní podmínky. Do 1. zóny ochrany (přísná přírodní) se zařazuje území s nejvýznamnějšími přírodními hodnotami v národním parku, zejména přirozené nebo málo pozměněné ekosystémy vhodné pro rychlou obnovu samořídících funkcí. Do 2. zóny (řízená přírodní) se zařazuje území s významnými přírodními hodnotami, člověkem převážně pozměněné lesní a zemědělské ekosystémy vhodné pro omezené, přírodě blízké a šetrné lesní a zemědělské využívání. Do 3. zóny (okrajová) se zařazuje území člověkem značně pozměněných ekosystémů a střediska soustředěné zástavby. Ochranné pásmo národního parku tvoří Chráněná krajinná oblast Šumava o celkové rozloze 99 624 ha. Celá oblast byla rovněž vyhlášena Biosférickou rezervací Šumava, tj. přírodní krajinou, ve které hraje důležitou roli člověk a jejímž posláním je ochrana přírody za předpokladu zajištění podmínek pro udržitelný rozvoj života místních obyvatel. Doprava Dopravní obslužnost regionu NP je problematická. V období transformace po roce 1990 došlo k nárůstu využívání individuální dopravy na úkor veřejné hromadné, a to jak při zajištění cest obyvatel regionu, tak cest turistických. K největšímu nárůstu intenzit silniční dopravy došlo v okolí Železné Rudy (mj. přeshraniční cestovní ruch) a v oblasti NP přiléhající Stránka 9 z 110
k silně turisticky využívané oblasti v okolí Lipenské přehradní nádrže (mohutná výstavba nových rekreačních komplexů a letních bytů, rozvoj lyžařského střediska Kramolín). Na území parku byla v uplynulých letech otevřena řada hraničních přechodů pro pěší a cyklisty. Žádná veřejná komunikace není uzavřena. Občanská a infrastrukturní vybavenost Vybavenost sídel uvnitř národního parku službami a technickou infrastrukturou odpovídá periferní poloze a demograficky a sociálně obtížné situaci regionu. Klesá počet škol (respektive jejich naplněnost), zhoršuje se dostupnost zdravotní péče a náklady samospráv na zajištění těchto elementárních služeb rostou. Relativně nízké je pokrytí území telefonním signálem (cca na 30 % území NPŠ signál chybí) a přenosová rychlost dat je na velmi nízké úrovni. Dobudování komunikační sítě je finančně náročné vzhledem k nízké hustotě osídlení, velkými vzdálenostmi mezi sídly a náročnému terénu, při výstavbě mohou nastat také konflikty s ochranou přírody a krajiny. Trh práce, podnikání Dlouhodobým problémem regionu je zajištění pracovních příležitostí pro místní obyvatele. Útlum průmyslu v předhůří Šumavy a rozpad zemědělských podniků po velké privatizaci znamenal výrazné omezení nabídky práce a část obyvatel, kteří nechtějí či nemohou změnit způsob obživy v rámci masivního rozvoje služeb, je nucena za prací dojíždět na větší vzdálenost. Hlavní proudy vyjížďky za prací směřují do center pracovních mikroregionů, která leží mimo sledovanou oblast. Jedná se o Č. Krumlov, Prachatice, Vimperk, Sušici a Klatovy. V rámci regionu Šumava představují subcentra pracovní dojížďky Železná Ruda a Strážný, u většiny obcí regionu ovšem převládá záporné dojížďkové saldo. Z poloviny obcí vyjíždí za prací více než 50% jejich ekonomicky aktivního obyvatelstva. Míra nezaměstnanosti v regionu vykazuje vysokou sezónní proměnlivost, přičemž velká část sezónního zaměstnávání připadá na lesnictví, zemědělství a cestovní ruch, tj. místa pro pracovní sílu s nízkou nebo žádnou kvalifikací. Míra nezaměstnanosti v jednotlivých obcích dotčeného území uvedená v následující tabulce ukazuje, že nezaměstnanost ve více než polovině obcí výrazně převyšuje celostátní průměr. Název obce Míra nezaměstnanosti v lednu 2011 (%) Název obce Míra nezaměstnanosti v lednu 2011 (%) Horská Kvilda 15,0 Borová Lada 11,0 Srní 9,7 Kašperské Hory 16,5 Kvilda 4,0 Hartmanice 15,6 Modrava 7,4 Čachrov 13,1 Stožec 11,3 Železná Ruda 7,1 Prášily 29,0 Horní Planá 14,6 Strážný 15,1 Volary 9,7 Stránka 10 z 110
Rejštejn 23,5 Nicov 0,0 Nová Pec 16,1 Horní Vltavice 9,1 Želnava 24,6 Stachy 6,2 Nové Hutě 10,4 Lenora 11,8 Region NPŠ celkem 12,8 Celkem ČR 9,7 Zdroj: ČSÚ Míru nezaměstnanosti v jednotlivých obcích a její srovnání s celostátním a regionálním průměrem ukazuje následující graf. Nezaměstnanost nepřevyšuje celostátní ani regionální průměr Nezaměstnanost převyšuje průměr Regionu NPŠ Nezaměstnanost převyšuje průměrnou míru nezaměstnanosti v ČR Support project, s.r.o. Rozpad tradiční průmyslové výroby v podhůří a omezení vyplývající z ochrany šumavské přírody předpokládají kreativní vytváření nových ekonomických příležitostí: ekologického zemědělství (biopotraviny), k přírodě citlivých forem agroturistiky, rozumnou podporu zimních sportů s přihlédnutím k riziku změny klimatu (proměnlivost sněhové pokrývky), rozvoje malých a středních podniků zajišťujících služby turistice a obyvatelům, využití dřeva a oživení Stránka 11 z 110
tradičních řemeslných výrob. To představuje rostoucí roli zejména mladých, vzdělaných a podnikavých lidí, kteří ocení možnost trvale žít a pracovat v krásném prostředí Šumavy. Cestovní ruch Turistický region Šumava je v posledních letech nejčastěji vyhledávanou turistickou oblastí České republiky. Region navštěvují lidé po celý rok, nicméně výrazně převládá zájem o letní a zimní sezónu. Šumava má dostatečný potenciál pro provozování zejména letních a zimních sportů a dalších outdoorových aktivit pro různé výkonnostní kategorie. Rozvinuté jsou také možnosti pro rybolov, myslivost a další aktivity. S rozšiřováním rodinných farem vznikají předpoklady také pro rozvoj agroturistiky v šumavském podhůří. Ve městech a hotelových komplexech vzniká postupně zázemí pro rozvoj kongresové turistiky. Vzhledem k ekologicky hodnotné přírodní krajině Šumavy se zde začíná rozvíjet i lázeňství (ve formě ozdravných pobytů a rehabilitační léčby na zdravém vzduchu) a wellness. Na území vlastního NP jsou na straně nabídky podmínky zejména pro pěší turistiku, cykloturistiku, lyžařskou turistiku (zejména pak běžecké lyžování) a vodní turistiku (Vltava, Otava a Vydra v NP, dále Úhlava a Blanice), v počátcích je nabídka zázemí pro hipoturistiku. Území Šumavy rovněž disponuje bohatou nabídkou kulturně historických atraktivit, které skýtají předpoklady pro rozvoj turistiky a tvorbu specifických produktů cestovního ruchu využívajících historický a kulturní potenciál regionu. Na území NP Šumava se nachází řada drobnějších historických památek, z nich velká část leží na několika větvích tzv. Zlaté solné stezky. Další architektonické památky se nachází v historických sídlech na území nebo v těsném sousedství národního parku. Důležitou součástí historické tradice regionu jsou i drobné (především archeologické) památky spojené s těžbou a hutnictvím kovů a rovněž památky dokládající řemeslnou tradici (sklářství a dřevařství). Nejnavštěvovanější lokalitou Šumavy byla v roce 2009 Modrava (více než 129 tis. návštěvníků), Jezerní slať (104 tis. návštěvníků) a Prameny Vltavy (102 tis. návštěvníků). Vývoj návštěvnosti NP Šumava v letech 2001 2009 ukazuje následující tabulka (návštěvnost v jednotlivých letech je uvedena v tisících návštěvních dnů). Rok 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 Návštěvnost 1850 1550 2000 2200 2400 2500 2300 2100 2600 Zdroj: Plán péče NP Šumava rozbory, pracovní verze květen 2010 Trend vývoje návštěvnosti je patrný z následujícího grafu. Stránka 12 z 110
Support project, s.r.o. Přímo na území NP se nacházejí menší střediska letní a zimní rekreace s celkovou kapacitou do 1000 lůžek Prášily, Srní, Modrava, Kvilda, České Žleby Stožec, Nová Pec. Součástí nabídky je i 5 veřejných tábořišť. V těsné blízkosti území parku se nachází střediska s vyšším počtem lůžek, z nichž nejvýznamnější je Železná Ruda s kapacitou přes 4000 lůžek. Celkově však má turistický region Šumava podstatně rozsáhlejší ubytovací kapacitu díky přítomnosti městských center cestovního ruchu a intenzivně rozvíjených rekreačních oblastí (Lipensko) celková kapacita ubytovacích zařízení v oblasti tak přesahuje 25 tisíc lůžek všech kategorií. Mezi jednotlivými lokalitami a zařízeními existují velké rozdíly ve vytíženosti ubytovacích kapacit, která se průměrně pohybuje v rozmezí 25 % (Lipensko, obce situované na hranici parku) 50 % (centrální část národního parku). V současné době již v některých oblastech nabídka ubytování i v hlavních sezónách převyšuje poptávku. 2.2 SWOT analýza SWOT analýza rovněž vychází z podpůrných dokumentů KIPR a shrnuje klíčové silné a slabé stránky Regionu NP Šumava a příležitosti a ohrožení pro udržitelný rozvoj upravené podle výsledků aktuálního šetření mezi klíčovými subjekty v území. Silné stránky (S) Slabé stránky (W) Přírodní bohatství evropského významu, území Periferní poloha, složitá administrativní struktura, Stránka 13 z 110
s vysokým koeficientem ekologické stability a existence NP jako garanta jeho zachování Území s velmi kvalitním životním prostředím Kulturní a historické bohatství (regionální lidová architektura, historické památky, řemesla, tradice lesního hospodářství a zemědělství) Sounáležitost obyvatel Šumavy s územím (zdravý patriotizmus) Velký potenciál místních mladých lidí Turisticky atraktivní oblast s dobrými podmínkami pro rozvoj šetrné turistiky Rozvinutá síť turistických tras a doprovodné návštěvnické infrastruktury Dostatečná ubytovací kapacita pro návštěvníky Šumavy Síť hraničních přechodů a dobrá spolupráce s Bavorskem Snazší přístup k některým typům dotací (ve srovnání s malými obcemi ve vnitrozemí) složitá veřejná správa a nízká soudržnost regionu Málo diverzifikovaná a zranitelná místní ekonomika s nedostatečnou nabídkou pracovních příležitostí Dlouhodobý demografický pokles a stárnutí obyvatelstva Šumavy Problematická dopravní obslužnost (relativně velké vzdálenosti, nevyhovující technický stav komunikací, chybějící parkovací plochy, nedostatečná veřejná doprava) Relativně vysoké náklady na veřejnou správu a péči o území, na nichž se podílí i nadstandardní administrativní agenda spojená s existencí NP Nedostatečná vybavenost území technickou infrastrukturou (telekomunikační pokrytí, ČOV, apod.) Klesající dostupnost respektive udržitelnost veřejných služeb (zejména školství a zdravotnictví) Málo kvalifikovaná pracovní síla (zejména pro cestovní ruch), nedostatek odborného vzdělávání a rekvalifikačních programů Nedostatečná nabídka kvalitních a atraktivních služeb cestovního ruchu s vysokou přidanou hodnotou Krátká doba pobytu návštěvníků a výrazná dvouvrcholová sezónnost cestovního ruchu, nedostatečná nabídka služeb mimo sezónu Nedostatek kvalifikovaných pracovníků ve státní správě a samosprávě Střety mezi limity ochrany přírody a socioekonomickým rozvojem, které nutně vyplývají z významu území pro ochranu přírody Chybí konsensus o rozvojových prioritách Šumavy a tedy společná vize rozvoje území, nedostatečná koordinace a spolupráce Příležitosti (O) Ohrožení (T) Dobrá spolupráce klíčových aktérů regionálního rozvoje a nalezení společných zájmů NPŠ a obcí Budování dobré značky regionu jako přírodně jedinečné oblasti s využitím účasti NPŠ v mezinárodních programech a organizacích (Evropský diplom, PAN Parks, ad.) Diverzifikace místní ekonomiky zlepšením podmínek pro drobné podnikání (včetně výroby) v obcích za využití místních zdrojů (např. dřevo) a zvýšením Klimatická změna (sucha, povodně, vichřice, šíření škůdců a cizorodých organismů), polomy a kůrovcové kalamity Poškození přírody a krajiny masovým cestovním ruchem a dopravou Růst dopravního zatížení (transit, doprava dřeva), zhoršení stavu komunikací Stránka 14 z 110
významu NP pro zaměstnanost Zvýšení atraktivity Šumavy pro život, pro příchod nových, sociálně a ekonomicky aktivních obyvatel hledajících kvalitní životní prostředí Rozvoj přeshraniční spolupráce včetně koordinace cestovního ruchu, obnova historických spojení a cest (návaznost na Horní Rakousko a Bavorsko) Rozvoj regionálního středního školství a celoživotního vzdělávání Rozvoj malých rodinných farem (agroturistika, biopotraviny, údržba krajiny ) Velkokapacitní zemědělská produkce (biopaliva), velké fotovoltaické a větrné elektrárny Opouštění zemědělské půdy, pustnutí a ztráta kulturního rázu krajiny Zhoršení image Šumavy Recese v sektoru cestovního ruchu Konkurence evropských regionů v oblasti cestovního Inovativní projekty využívající místní zdroje energie, ruchu (nejen lepší přírodní podmínky ale i kvalita úspory energie služeb) Rostoucí poptávka po biopotravinách Nedostatek prostředků (dotace) na realizaci rozvojových projektů Rozvoj integrovaného systému veřejné dopravy Odliv ekonomicky aktivních a celoročně bydlících (zelené autobusy, moderní železnice) obyvatel (zejména mladších) Rozvoj specializovaných služeb šetrného cestovního ruchu a zvýšení jeho přínosu pro místní ekonomiku a zaměstnanost i během období mimo hlavní sezónu Vytvoření regionálního informačního systému pro návštěvníky Šumavy a spolupráce s NPŠ při usměrňování pohybu turistů Regionální informační a koordinační systém pro podporu turistiky Další snižování dostupnosti veřejných služeb (doprava, zdravotnictví, školství, sociální služby, ad.) v důsledku politických rozhodnutí na krajské respektive celostátní úrovni Šíření sociálně a ekonomicky nežádoucích jevů (korupce, organizovaná šedá ekonomika, prostituce, drogy, nelegální migrace apod.) Pokračování konfliktů mezi samosprávami a NPŠ (nejednotný postup, nekoncepční rozhodování) 2.3 Tematické oblasti intervence Definovaná SWOT analýza se stala základem pro stanovení cílů rozvoje rozpracovaných prostřednictvím priorit a opatření do jednotlivých tematických oblastí intervence (priorit). Jejich vymezení vychází tedy opět z podpůrného dokumentu KIPR. Přehled prioritních oblastí rozvoje a jejich opatření, včetně konkrétních přínosů jednotlivých opatření, uvádí následující tabulky. Priorita / Opatření Priorita 1 - Diversifikovaná místní ekonomika Přínosy vymezených opatření Opatření 1.1 Příznivé podnikatelské prostředí - podnikatelské prostředí otevřené pro investice místních podnikatelů i vnějších investorů - zázemí pro vznik nových pracovních příležitostí - podpora projektů zaměřených na technologie a služby šetrné k životnímu prostředí a projektů zaměřených na využívání místních zdrojů Stránka 15 z 110
- podpora existence rozličných oborů podnikání vedoucí ke stabilizaci ekonomické základny regionu Priorita / Opatření Priorita 2 - Dostupnost a infrastruktura Opatření 2.1 Dopravní dostupnost a dopravní infrastruktura Opatření 2.2 Dopravní obslužnost Opatření 2.3 Zlepšení síťových služeb Přínosy vymezených opatření dovybavení území dopravní infrastrukturou (zlepšení dostupnosti spádových center ze sídel v území) zlepšení stavu a údržba stávající dopravní infrastruktury podpora forem dopravy šetrných k životnímu prostředí zajištění dopravní obslužnosti v území (dostupnost spádových center veřejnou dopravou, napojení na nadregionální veřejnou dopravu, napojení veřejné dopravy na ostatní formy dopravy) zvýšení kvality veřejné dopravy (modernizace vozového parku, budování a modernizace doprovodné infrastruktury zastávky, záchytná parkoviště,...) dostupnost čištění odpadních vod všech obcí udržitelné zásobování pitnou vodou u všech obcí odpovídající energetická infrastruktura v obcích dostupná telekomunikační infrastruktura v obcích Priorita / Opatření Priorita 3 - Udržitelná péče o krajinu, lesy a bezlesí Opatření 3.1 Udržitelné zemědělství Přínosy vymezených opatření - rozvoj ekologického a přírodě blízkého zemědělství - podpora lokálních zemědělských a potravinářských produktů - modernizace zemědělské techniky - podpora obnovitelných zdrojů energie - podpora mimoprodukčních funkcí zemědělství (tvorba a údržba krajiny) Opatření 3.2 Udržitelná péče o lesy v regionu NPŠ - koordinovaná péče o lesy všech vlastníků s důrazem na zachování přírodních procesů v nejcennějších územích a zvyšování biodiverzity lesních porostů v ostatních částech regionu - stanovení rovnováhy mezi mimoprodukční a produkční funkcí lesa s ohledem na stupeň ochrany v jednotlivých územích - návaznost produkce v lesích na regionální dřevozpracující průmysl Stránka 16 z 110
Opatření 3.3 Ochrana krajiny a životního prostředí - ochrana biodiverzity a ekologické stability přírody a krajiny - zamezení nevhodné urbanizace volné i osídlené krajiny (koordinované územní plánování) - ochrana ovzduší (omezení emisí z nevhodného vytápění a nepřiměřené individuální dopravy) - optimalizace odpadového hospodářství Priorita / Opatření Priorita 4 - Udržitelný cestovní ruch v regionu NPŠ Opatření 4.1 Zlepšení infrastruktury cestovního ruchu Opatření 4.2 Zlepšení kvality služeb cestovního ruchu Opatření 4.3 Marketing cestovního ruchu Přínosy vymezených opatření - spolupráce subjektů v území při budování, údržbě a zvyšování kvality základní infrastruktury cestovního ruchu (turistické stezky cyklo, hipo, pěší, vodní; parkoviště; ubytovací a stravovací kapacity) - budování doprovodné infrastruktury cestovního ruchu prodlužující pobyt návštěvníků v území a prodlužující turistickou sezónu (sportovně-rekreační zařízení, kulturní zařízení apod.) - spolupráce subjektů v území při rozšiřování nabídky produktů a služeb v oblasti cestovního ruchu za účelem prodloužení pobytu návštěvníků a prodloužení turistické sezóny - dostupné služby pro různé cílové skupiny návštěvníků (dle tematického zaměření pobytu, fyzické zdatnosti, požadavků na standardy služeb, jazykové vybavenosti, životního stylu apod.) - profesionální přístup podnikatelů a zaměstnanců v cestovním ruchu - orientace na produkty a služby založené na využití místních specifik - podpora zážitkové turistiky - dostupnost ucelené nabídky cestovního ruchu (koordinované, snadno dostupné a moderní zdroje informací o regionu Šumava) - prezentace území jako celku, která podpoří jeho přírodní a kulturní jedinečnost a povede k rovnoměrnému rozmístění návštěvníků po celém regionu - prezentace produktů a služeb cestovního ruchu za účelem prodloužení doby pobytu návštěvníků a prodloužení turistické sezóny - prezentace lokálně specifických produktů a značek využitelných v cestovním ruchu Priorita / Opatření Priorita 5 - Kvalitní život v obcích Opatření 5.1 Dostupnost veřejných služeb Přínosy vymezených opatření - dostupnost základní občanské vybavenosti v regionu odpovídající velikosti sídel mimo chráněná a příhraniční území (vzdělávací zařízení, zdravotnická zařízení, zařízení sociálních Stránka 17 z 110
Opatření 5.2 Podpora volnočasových aktivit, rozvoj místní kultury služeb a terénní sociální služby, základní maloobchodní provozovny) - zvyšování kvality služeb občanské vybavenosti - nabídka zázemí pro zajištění a rozvoj trvalého bydlení (pozemky pro výstavbu, domy k trvalému bydlení, byty) - podpora volnočasových aktivit v obcích (kultura, sport a další volnočasové aktivity) - podpora spolkového života a místních iniciativ - podpora zachování nebo oživení místních specifik, zvyků a tradic Priorita / Opatření Priorita 6 - Partnerství pro rozvoj regionu Opatření 6.1 Posílení spolupráce při správě území regionu NPŠ Opatření 6.2 Podpora rozvoje efektivní místní správy Opatření 6.3 Rozvojový marketing a propagace území Přínosy vymezených opatření - spolupráce při plánování v regionu, sdílení společné vize rozvoje regionu - koordinace postupu při naplňování vize, vymezených priorit rozvoje a opatření - vzájemná pravidelná komunikace mezi subjekty a obyvateli v regionu, zapojení obyvatel do místního dění a rozhodování - koordinace postojů při komunikaci se subjekty mimo region - spolupráce mezi NPŠ a obcemi při zajištění kvalifikované, efektivní a moderní správy území - spolupráce při zvyšování absorpční kapacity území - koordinovaná propagace území jako místa, kde žijí lidé v souladu s nezbytnými podmínkami ochrany jedinečného přírodního bohatství - využití informačních technologií Stránka 18 z 110
3 Popiis probllémů,, cííll,, sttrattegiie řešeníí Problémy v území, jejichž řešení přispěje k nastavení takového způsobu a tempa rozvoje celého regionu, který neznehodnotí jeho potenciál a bude z dlouhodobého hlediska charakteru regionu přiměřený a udržitelný, nastiňuje přehled tematických (prioritních) oblastí a opatření. Jejich přínosy tedy přímo navazují na konkrétní problémové oblasti. Obecně lze říci, že jde o takové oblasti, jejichž rozvoj umožní zajistit vyvážený vztah přísné ochrany přírody, příznivého hospodářského rozvoje a rozvoje společenství obyvatel, kteří v území žijí. Na problémové oblasti v regionu poukázaly provedené analýzy. Na jejich základě byly vytyčeny cíle implementace Krajinného integrovaného plánu rozvoje Regionu Národní park Šumava. Všeobecným cílem je: Vzájemná spolupráce subjektů působících na území Regionu Národní park Šumava za účelem stabilizace hospodářské základny regionu a zlepšování podmínek pro kvalitní život místních obyvatel za předpokladu zachování přírodního bohatství a kulturního dědictví regionu. Specifické cíle rozvoje regionu byly vymezeny následovně: Zlepšování podmínek pro podnikání na území Regionu Národního parku Šumava, podpora vzniku a rozvoje malých a středních podniků a posilování jejich konkurenceschopnosti. Zlepšení dostupnosti a obslužnosti území regionu NPŠ. Využívání přírodního a krajinného potenciálu území regionu NPŠ. Udržitelný cestovní ruch využívající unikátní přírodní a kulturní potenciál území s ohledem na zachování jeho specifických hodnot. Zlepšování kvality života obyvatelstva zajištěním dostupnosti veřejných služeb v oblasti vzdělávání, sociálních a zdravotních služeb, podpora rozvoje kultury a volnočasových aktivit. Navázání úzké spolupráce mezi Správou NP Šumava, orgány veřejné správy a dalšími regionálními aktéry. Společné sdílení vize a cílů strategie. Společný postup při její realizaci. Výše uvedené specifické cíle jsou naplněním definovaných tematických (prioritních) oblastí rozvoje území. Stránka 19 z 110
3.1 Strategie k dosažení vymezených cílů Všeobecného cíle dokumentu, rozpracovaného do šesti specifických cílů, bude dosaženo prostřednictvím podpory realizace projektových záměrů předkládaných subjekty v regionu v rámci 6 tematických (prioritních) oblastí rozvoje. Způsob předkládání projektových záměrů a transparentní hodnocení míry jejich přispění k rozvoji regionu popisuje následující kapitola. Stránka 20 z 110