Analýza regionálních trhů práce Vysočina Wald-/ Weinviertel

Analýza regionálních trhů práce Vysočina Wald-/ Weinviertel Zpracováno v rámci projektu : Společně na trhu práce Vysočina Dolní Rakousko, registrační číslo: M00190

Obsah: ÚVOD... 5 1. TEORETICKÁ ČÁST... 6 1.1 Obecná charakteristika příhraničních oblastí... 6 1.1.1 Trh práce příhraničních oblastí... 7 1.2 Kraj Vysočina... 8 1.2.1 Obecná charakteristika Kraje Vysočina... 8 1.2.2 Obyvatelstvo... 10 1.2.3 Hospodářství a ekonomika... 10 1.2.4 Významní zaměstnavatelé... 11 1.3 Dolní Rakousko...12 1.3.1 Obecná charakteristika Dolního Rakouska... 12 1.3.2 Obyvatelstvo... 13 1.3.3 Hospodářství a ekonomika... 13 1.3.4 Významní zaměstnavatelé... 14 1.3.5 Obecná charakteristika regionu Waldviertel... 14 1.3.6 Obecná charakteristika regionu Weinviertel... 15 2. PRAKTICKÁ ČÁST... 16 2.1 Analýza volných pracovních míst a sil za období 2. čtvrtletí 4. čtvrtletí...16 2.1.1 Trh práce celkový přehled... 17 2.1.1.1 Míra nezaměstnanosti v regionech v %... 19 2.1.1.2 Vývoj počtu zaměstnanců na trzích práce... 21 2.1.1.3 Nově zařazení nezaměstnaní do evidence... 22 2.1.1.4 Vyřazení z evidence nezaměstnaných... 23 2.1.2 Nezaměstnanost... 24 2.1.2.1 Počet nezaměstnaných... 24 2.1.3 Počet volných pracovních míst... 25 2.1.4 Volná pracovní místa dle oborů... 27 2.1.4.1 Zemědělství a lesnictví... 28 2.1.4.2 Služby... 30 2.1.4.3 Stavebnictví... 31 2.1.4.4 Kovo a elektro... 33 2.1.4.5 Dřevařství... 34 2.1.4.6 Potravinářství... 35 2.1.4.7 Obchod... 36 2.1.4.8 Doprava... 37 2.1.4.9 Turismus... 38 2.1.4.10 Úklidové služby... 39 2.1.4.11 Technické profese... 40 2.1.4.12 Zdravotnictví... 41 2.1.4.13 Obory s perspektivou pro uchazeče o volná pracovní místa... 42 2.2 Analýza aktivní a pasivní politiky zaměstnanosti...44 2.2.1 Průběh registrované míry nezaměstnanosti Vysočina, Dolní Rakousko... 44 2.2.1.1 Míra nezaměstnanosti ve sledovaných regionech v roce 2005... 45 2.2.1.2 Míra nezaměstnanosti ve sledovaných regionech v roce 2006... 46 2.2.1.3 Míra nezaměstnanosti ve sledovaných regionech v roce 2007... 47 2.2.1.4 Míra nezaměstnanosti ve sledovaných regionech v roce 2008... 48 2.2.1.5 Míra nezaměstnanosti ve sledovaných regionech v roce 2009... 49 2.2.1.6 Míra nezaměstnanosti ve sledovaných regionech v roce... 50

2.2.1.7 Míra nezaměstnanosti ve sledovaných regionech v roce... 51 2.2.1.8 Míra nezaměstnanosti ve sledovaných regionech v roce... 52 2.2.1.9 Zhodnocení průběhu registrované míry nezaměstnanosti Vysočina, Dolní Rakousko... 53 2.2.2 Průběh podílu a srovnání nezaměstnaných osob Vysočina-ČR, Dolní Rakousko-Rakousko v letech 2005-2013... 55 2.2.2.1 Nezaměstnané osoby ve sledovaných regionech v roce 2005... 56 2.2.2.2 Nezaměstnané osoby ve sledovaných regionech v roce 2006... 57 2.2.2.3 Nezaměstnané osoby ve sledovaných regionech v roce 2007... 59 2.2.2.4 Nezaměstnané osoby ve sledovaných regionech v roce 2008... 60 2.2.2.5 Nezaměstnané osoby ve sledovaných regionech v roce 2009... 62 2.2.2.6 Nezaměstnané osoby ve sledovaných regionech v roce... 63 2.2.2.7 Nezaměstnané osoby ve sledovaných regionech v roce... 65 2.2.2.8 Nezaměstnané osoby ve sledovaných regionech v roce... 66 2.2.2.9 Souhrn průběhu počtu nezaměstnaných v letech 2005-... 68 2.2.3 Porovnání a popis metodik výpočtu nezaměstnanosti v České republice a Rakousku... 70 2.2.3.1 Metodika výpočtu nezaměstnanosti v České republice... 70 2.2.3.2 Metodika výpočtu nezaměstnanosti v Rakousku... 70 2.2.3.3 Hlavní rozdíly v metodice výpočtu nezaměstnanosti... 71 2.2.4 Porovnání registrované míry nezaměstnanosti a nezaměstnanosti v mezinárodním srovnání... 72 2.2.4.1 Mezinárodní srovnání míry nezaměstnanosti Česká republika... 72 2.2.4.2 Mezinárodní srovnání míry nezaměstnanosti Rakousko... 72 2.2.4.3 Porovnání mezinárodní míry nezaměstnanosti... 73 2.2.5 Vývoj pohybu volných pracovních míst a počtu uchazečů o zaměstnání v České republice a Rakousku... 75 Poznámka: Údaje po počtu volných míst za Českou republiku nebyly v době zpracování analýzy k dispozici... 76 2.2.6 Vývoj pohybu volných pracovních míst a počtu uchazečů o zaměstnání v Kraji Vysočina a Dolním Rakousku... 77 2.2.7 Porovnání a popis aktivní politiky zaměstnanosti Česká republika a Rakousko... 79 2.2.7.1 Aktivní politika zaměstnanosti Česká republika... 79 2.2.7.2 Aktivní politika zaměstnanosti Rakousko... 79 2.2.7.3 Porovnání aktivní politiky zaměstnanosti Česká republika-rakousko... 80 2.2.8 Využívání Evropského sociálního fondu v České republice a Rakousku... 81 2.2.8.1 Využití Evropského sociálního fondu v České republice... 81 2.2.8.2 Využití Evropského sociálního fondu v Rakousku... 83 2.2.8.3 Porovnání využití prostředků ESF v České republice a Rakousku... 83 2.2.9 Porovnání a popis pasivní politiky zaměstnanosti Česká republika a Rakousko... 84 2.2.9.1 Pasivní politika zaměstnanosti v České republice... 84 2.2.9.2 Pasivní politika zaměstnanosti v Rakousku... 85 2.2.9.3 Porovnání pasivní politiky zaměstnanosti v České republice a Rakousku... 86 2.2.10 Porovnání průběhu zprostředkování zaměstnání v Kraji Vysočina a Dolním Rakousku 88 2.2.10.1 Srovnání počtu referentů zprostředkování v Kraji Vysočina a v rakouských regionech Waldviertel a Weinviertel... 89 3. ANALÝZA EFEKTIVITY... 91 3.1 Porovnání vynaložených prostředků na rekvalifikace k míře nezaměstnanosti a efektivity uplatnění nezaměstnaných na trhu práce...91 3.2 Počet nezaměstnaných na 1 poradce...91 3.3 Další ukazatele z aktivní a pasivní politiky zaměstnanosti...92 3.3.1 Náklady pasivní politiky zaměstnanosti... 92 3.3.2 Míra nezaměstnanosti... 93 3.3.3 Počet uchazečů o zaměstnání... 94 3.3.4 Vynaložené prostředky na 1 uchazeče... 95

Seznam obrázků... 96 Seznam grafů... 96 Seznam tabulek... 97 Seznam vzorců... 99

ÚVOD Analýza regionálních trhů práce se zabývá příhraničními českými a rakouskými oblastmi, které zahrnují Kraj Vysočina na české straně a Waldviertel a Weinviertel na straně rakouské. Účelem analýzy je vzájemné porovnání zkoumaných regionů z pohledu trhů práce. Analýza je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část obsahuje obecné informace o zkoumaných regionech, jako je geografická rozloha, počet obyvatel, charakteristika hospodářství a průmyslu, stěžejní obory podnikání, administrativní členění regionů a další specifika, aby bylo možné udělat si představu o hospodářském postavení regionů, s nímž trh práce a možnosti pracovního uplatnění pro obyvatele úzce souvisí. Praktická část je rozdělena na tři dílčí oblasti, kterými jsou Analýza volných pracovních míst a sil, Analýza aktivní a pasivní politiky zaměstnanosti a Analýza efektivity. Analýza volných pracovních míst a sil je zaměřena na rozbor míry nezaměstnanosti, počtu volných pracovních míst a oborové struktury pracovních příležitostí. Hlouběji budou rozebrány výraznější trendy a diference ve zkoumaných oblastech. Obdobím, ve kterém budou tyto trendy zachyceny, je 2. čtvrtletí až 3. čtvrtletí 2013. Analýza aktivní a pasivní politiky zaměstnanosti popíše a porovná nástroje ke zvýšení zaměstnanosti používané ve zkoumaných regionech za období 2005 až 2013. A konečně Analýza efektivity se bude věnovat posouzení účelnosti prostředků, které jsou vynaloženy ke zvýšení zaměstnanosti. 5

1. TEORETICKÁ ČÁST 1.1 Obecná charakteristika příhraničních oblastí Příhraniční oblasti jsou typické svým venkovským charakterem, což se projevuje ve struktuře osídlení a poměrně významným podílem zemědělství na místní ekonomice. Charakteristické jsou pro příhraniční oblasti vesnice a města malé a střední velikosti. Ty tvoří regionální centra, na kterých je postavena ekonomika s místní tradiční hospodářskou strukturou. Oblasti v blízkosti městských center jsou demograficky a ekonomicky dynamické, oproti okrajovým částem, které jsou vzdálené od hospodářských center. Nabídka pracovních příležitostí je tak omezená. Největším městem na české straně je Jihlava, na rakouské je to St. Pölten. Obě města mají shodně okolo 50 tis. obyvatel. Z pohledu demografie jsou typickými trendy příhraničních regionů stárnutí populace, migrace obyvatelstva a klesající porodnost. Obecně platí, že centrální regiony se rozvíjejí dynamicky, zatímco v okrajových regionech populace stagnuje či ubývá, vlivem stěhovaní obyvatel za pracovními příležitostmi. Struktura ekonomiky příhraničních regionů má výrazné regionální rozdíly v prosperitě. Typický je opět rozdíl mezi příměstskými oblastmi a venkovem a mezi českou a rakouskou částí příhraničního regionu. Hospodářství je postaveno na rozvoji průmyslových podniků a zahraničních investicích, které jsou významnou hnací silou zejména na české straně. Společným trendem obou regionů je rozvoj sektoru služeb s novými pracovními příležitostmi. Jak už bylo zmíněno, důležitou roli v hospodářství příhraničních regionů na obou stranách hraje zemědělství. Nejpodstatnější z pohledu hrubé přidané hodnoty je však sekundární sektor, který má větší převahu v české části, než je tomu v Rakousku. Oborová rozmanitost se v příhraničních oblastech odvíjí zejména od průmyslové tradice regionů. Výrobní sektor se soustředí na tradiční lehký průmysl zahrnující potravinářství, textilní a oděvní výrobu, zpracování skla, kamene a dřeva. Významně je dále zastoupeno strojírenství nebo energetika. V případě energetiky je třeba zmínit rozdílné výrobní zdroje, které se k výrobě energie ve zkoumaných regionech používají. V Rakousku převládá výroba z vodních a obnovitelných zdrojů, na české straně je dominantní jaderná energie, avšak i obnovitelné zdroje zde mají již významné zastoupení vzhledem k štědré státní dotační podpoře této výroby v posledních několika letech. V tomto směru lze sledovat nový trend posledních let v českých i rakouských příhraničních oblastech, kdy se začíná dobře doplňovat obor zemědělství a energetika při výrobě energie v bioplynových stanicích, které zpracovávají některé odpadní suroviny zemědělské výroby tzv. biomasu. Rozvoj těchto nových odvětví má pozitivní vliv na přírůstek nových pracovních příležitostí. Dalším nezanedbatelným sektorem hospodářství obou regionů jsou služby. Více rozvinutý je tento sektor 6

v rakouských regionech, o něco méně je to na české straně, avšak i zde je zaznamenáván vzestupný trend v tomto odvětví. Pracovní příležitosti jsou na české straně zejména v oblasti obchodu, v Rakousku potom v sociálních službách, cestovním ruchu a maloobchodu. 1.1.1 Trh práce příhraničních oblastí Trh práce je do značné míry ovlivněn strukturálními změnami ekonomik zkoumaných regionů. Zde dochází od roku 2008 až po současnost k významným výkyvům z důvodu přetrvávající hospodářské recese. Po dramatickém propadu v počtu volných pracovních míst v roce 2009 se v následujících letech situace postupně zlepšovala, avšak stále není natolik stabilní, jako tomu bylo v předkrizových letech. Obecně je situace na trhu práce stabilnější v Rakousku, kde není trh práce natolik ovlivněn hospodářskými výkyvy. Naopak na české straně jsou tyto vlivy výraznějšího charakteru. Z pohledu konkrétních oborů se situace již celkem stabilizovala ve strojírenství i sklářství, které představovalo významný podíl na zaměstnanosti některých mikroregionů Kraje Vysočina. Problematická situace je však stále například ve stavebnictví či službách spojených s pohostinstvím a restauratérstvím. Z pohledu koncentrace pracovních míst dominují samozřejmě městské oblasti nad venkovskými, kde se pracovních míst nedostává. Významnými trendy jsou meziregionální a přeshraniční dojíždění za prací. Další charakteristikou je zvýšená nezaměstnanost s vysokým podílem dlouhodobě nezaměstnaných a nezaměstnaných s nízkou úrovní kvalifikace. 7

1.2 Kraj Vysočina Obrázek 1 - Administrativní členění Kraje Vysočina 1.2.1 Obecná charakteristika Kraje Vysočina Územně samosprávný celek Kraj Vysočina vzniknul 3. prosince 1997 na základě ústavního zákona č. 347/1997Sb. o zřízení vyšších územně samosprávných celků, kdy byl dle této úpravy nazván Jihlavský kraj. Od 31. Května 2001 následovala změna názvu kraje prostřednictvím ústavního zákona č. 176/2001 Sb., na kraj Vysočina. A konečně s účinností od 1. srpna vstoupil v platnost současný název Kraj Vysočina. Kraj je tvořen z pěti okresů. Jsou to okresy Havlíčkův Brod, Jihlava, Pelhřimov, Třebíč a Žďár nad Sázavou. Rozloha kraje je 6 796 km 2, což ho řadí mezi regiony nadprůměrné velikosti v rámci ČR. Administrativně je území Kraje Vysočina rozděleno na 5 okresů, 15 správních obvodů obcí s rozšířenou působností (ORP) a 26 obvodů pověřených obecních úřadů (POÚ). Samosprávnými jednotkami nejnižšího stupně jsou obce, kterých je v kraji 704, z nichž 34 má status města. V rámci ČR Kraj Vysočina sousedí s kraji Jihočeským, Středočeským, Pardubickým a Jihomoravským. S krajem Jihomoravským Kraj Vysočina vytváří dohromady oblast NUTS 2, která je charakteristická z pohledu podpory regionálního rozvoje. Území kraje se přímo nedotýká státní hranice ČR, jižní částí však zasahuje do její těsné blízkosti. Kraj se tak může zapojit do přeshraniční spolupráce s Rakouskem, čehož je důkazem mimo jiné i projekt : Společně na trhu práce Vysočina Dolní 8

Rakousko. Region Vysočiny je dále charakteristický poměrně nízkým znečištěním ovzduší a celkově zdravým životním prostředím. Jako takový je tedy velmi vhodnou lokalitou z pohledu turistiky a cestovního ruchu. Nevýhodou je slabší infrastruktura pro volnočasové aktivity, která se však v posledních letech rozšiřuje a zkvalitňuje zejména za přispění dotačních prostředků EU určených k těmto účelům. Stále však je a ještě dlouho bude v této oblasti co zlepšovat. Dá se říci, že cestovních ruch je jedním z významných potenciálů kraje pro rozvoj ekonomiky i zaměstnanosti. Dosud však zejména z výše uvedených důvodů tento potenciál není plně využíván. V rámci střední Evropy, respektive Evropy je poloha Kraje Vysočina poměrně exponovaná. Území kraje je součástí hlavní středoevropské urbanizované osy (Berlín - Praha - Vídeň / Bratislava - Budapešť), která je v širším kontextu součástí hlavní komunikační spojnice severní Evropy a Skandinávie s jihovýchodní Evropou a západní Asií. Exponovanost polohy je zvýrazněna průběhem komunikací evropského významu, především dálnicí D1 (v síti evropských silnic označení E 50 a E 65), železnicí (Berlín - Praha - Havlíčkův Brod - Břeclav - Vídeň / Bratislava) a silnicí I/38 (Jihlava - Znojmo - Vídeň, v síti evropských silnic označení E 59). 1 Dalšími zdroji exponovanosti jsou zejména hlavní dopravní osy, vedle zmíněných také další prvořadé spojnice aglomerací ČR. Je to především železnice Brno - Třebíč - Jihlava - Veselí nad Lužnicí - České Budějovice, silnice I/23 Brno - Třebíč - Telč -České Budějovice, silnice I/38 Jihlava - Havlíčkův Brod - Kolín aj. Většina komunikací nadregionálního významu sleduje směr severozápad - jihovýchod, resp. západ - východ, což odpovídá směru zmíněné evropské urbanizované osy, zatímco hospodářsky významnější komunikace v kolmém směru v území chybějí. Nespornou výhodou kraje je centrální poloha v rámci ČR (na území kraje leží populační střed ČR). 2 1 Úřad práce České republiky krajská pobočka v Jihlavě Analýza aktivní a pasivní politiky zaměstnanosti a analýza efektivity APZ v Kraji Vysočina v roce str. č. 4 2 Úřad práce České republiky krajská pobočka v Jihlavě Analýza aktivní a pasivní politiky zaměstnanosti a analýza efektivity APZ v Kraji Vysočina v roce str. č. 4 9

1.2.2 Obyvatelstvo Z pohledu koncentrace obyvatelstva, výroby a služeb v ČR je poloha kraje spíše průměrná. I z pohledu územního členění je Kraj Vysočina poměrně vzdálen od všech jedenácti hlavních sídelních aglomerací ČR. Kraj Vysočina měl k 1. lednu téměř 512 tisíc obyvatel s hustotou zalidnění 75 obyvatel na km 2. V mezikrajském srovnání to představuje třetí nejnižší lidnatost. Ukazatel počtu ekonomicky aktivního počtu obyvatel dosahoval k 31. 12. na hodnotu 256 686. Rozdrobená sídelní struktura má významný vliv na vylidňování menších obcí a odchodu mladých a kvalifikovaných obyvatel za prací do větších měst v kraji i mimo něj. Z velkých aglomerací je nejblíže brněnská. Příležitostí pro obyvatele příhraničních regionů na české straně je možnost vstoupit na rakouský pracovní trh bez omezení, které před 1. 5. představovalo přechodné období, uplatněné na české zaměstnance a firmy po vstupu ČR do EU. Současně již tedy přechodné období neplatí a čeští zájemci o práci v Rakousku, stejně tak podnikatelé a firmy, se mohou ucházet o zaměstnání a zakázky. Přesto zájemci o práci z ČR musejí v Rakousku dodržovat specifické náležitosti týkající se sociálního a zdravotního pojištění, ohlášení vyslaných pracovníků, ověření kvalifikace a respektování pracovních podmínek dle místní legislativy. Další otázkou je daňová problematika. České firmy budou na rakouském trhu působit tedy za stejných podmínek jako firmy místní. Prvním krokem zájemce o zaměstnání v Rakousku by mělo být kontaktování místního zaměstnavatele. K tomuto je možno využít služby portálu EURES, jehož poradci doporučují využít například zkušeností českých občanů, kteří v Rakousku již pracovali, nebo volných pozic inzerovaných právě na tomto portálu. Důležitým momentem pro ucházení se o zaměstnání je potom komunikativní znalost jazyka a odpovídající kvalifikace a praxe v oboru, ve kterém se zájemce uchází o práci. 1.2.3 Hospodářství a ekonomika Ekonomická výkonost kraje zaostává za celorepublikovým průměrem. Podíl kraje na HDP ČR se pohybuje okolo 4 %. HDP na obyvatele v roce činilo 293 tisíc Kč, což představuje 81% průměru ČR. Průměrná měsíční mzda v roce byla 21 700 Kč. Za průměrem ČR kraj tedy zaostával tedy o 2 600 Kč. Nezaměstnanost byla v roce 9,44 %, což představuje osmou nejnižší nezaměstnanost v ČR. Nejvyšší nezaměstnanost v kraji byla v okrese Třebíč (13%), nejnižší potom v okrese Pelhřimov (6%). Ke konci roku bylo v registru ekonomických subjektů (RES) evidováno celkem 105,2 tisíc subjektů se sídlem v Kraji Vysočina. V rámci ČR je tak Kraj Vysočina řazen na předposlední místo před Karlovarským krajem. Z toho vyplývá nižší podnikatelská aktivita vzhledem k počtu obyvatel. Nejvíce ekonomických subjektů je situováno v okrese Žďár nad Sázavou (24 tisíc), nejméně potom v okrese 10

Pelhřimov (16,1 tisíc). Z hlediska právní formy, obdobně jako v celé České republice, jednoznačně převažují fyzické osoby (80,3 % z celkového počtu subjektů v RES). Z dalších právních forem jsou využívány obchodních společnosti, v rámci kterých dominují společnosti s ručením omezeným. Z průmyslové výroby jsou nejvýznamnější odvětví strojírenské a kovodělné, textilní, dřevozpracující a potravinářské. Významné zastoupení má rovněž zemědělství. Charakteristické pro kraj je zejména pěstování brambor a olejnin, z živočišné výroby pastevní chov skotu. Průmyslovými centry jsou zejména bývalá okresní města. Z pohledu struktury ekonomických subjektů dominuje obchod, ubytování a stravování. Dále potom průmysl, stavebnictví, profesní, vědecké a technické činnosti, zemědělství, lesnictví a rybářství. 1.2.4 Významní zaměstnavatelé Největší zaměstnavatel v Kraji Vysočina je situován v okrese Jihlava a je jím strojírenská firma Bosch Diesel, s.r.o., která zaměstnává pracovníky ze všech okolních okresů. Dalším významným zaměstnavatelem okresu Jihlava je strojírenská společnost Automotive Lighting, s.r.o., která je rovněž zaměřena na automobilový průmysl. V okrese Žďár nad Sázavou dominuje strojírenská firma ŽĎAS a státní podnik DIAMO, zabývající se těžbou uranové rudy. V okrese Třebíč představuje nejvýznamnější podnik Jaderná elektrárna Dukovany. V okrese Pelhřimov zaujímají přední místo firmy Zexel Valeo Compressor Europe s.r.o., vyrábějící kompresory a Agrostroj Pelhřimov, a.s. Hlavními podniky v okrese Havlíčkův Brod jsou textilní firma PLEAS, a.s. dále strojírenské firmy GCE, s.r.o. a Futaba Czech, s.r.o.. Je třeba zmínit, že až na výjimky hraje významnou roli ve výše zmíněných firmách zahraniční kapitálová účast. Nejvýznamnější investoři v Kraji Vysočina jsou ze SRN, Rakouska, Nizozemí, Francie, Švýcarska, Švédska, Japonska, USA a Itálie. 11

1.3 Dolní Rakousko Obrázek 2 - Členění Dolního Rakouska 1.3.1 Obecná charakteristika Dolního Rakouska Je to jedna z devíti spolkových zemí Rakouska situovaná na jeho severovýchodě, která svým územím obklopuje Vídeň. Rozloha Dolního Rakouska je 19 178 km 2. Historicky do roku 1920 patřily k Dolnímu Rakousku česká území Západní Vitorazsko, Valticko a Dyjský trojúhelník. Hlavním městem Dolního Rakouska je Sankt Pölten, kde žije necelých 52 tisíc obyvatel. Geograficky region sousedí na severozápadě s Českou republikou na severovýchodě potom se Slovenskem. Na území Rakouska jsou sousedními regiony Vídeň, na západě Horní Rakousy, na jihu Štýrsko a na jihovýchodě Burgenland. Celým územím protéká od západu k východu Dunaj, v jehož okolí převažují nížiny. Severovýchod tvoří převáženě pahorkatiny a nížiny a na severozápadě převažují vrchoviny. Jih regionu obklopují začínající Alpy s nejvyšší horou Schneeberg, která má 2 076 metrů. Dolní Rakousko se členění 4 čtvrtě, které ale netvoří administrativní celky a ani se jejich hranice často neshodují s hranicemi správních celků. Jsou to Industrieviertel, Mostviertel, Waldviertel a Weinviertel. Dvěma posledně jmenovaným regionům se analýza bude věnovat podrobně z pohledu regionálních trhů práce ve vzájemném porovnání i v porovnání s Krajem Vysočina. Administrativně se Dolní Rakousko člení na 21 okresů a 4 statutární města, kterými jsou Krems an der Donau, Snakt Pölten, Wiener Neustadt, a Waidhofen an der Ybbs. Obvodem nejnižšího stupně jsou obce, kterých je v regionu 573. 12

Z hlediska dopravního spojení Dolního Rakouska s Českou republikou a zejména jejími příhraničními regiony je zásadní dopravní osa Praha Vídeň. Tato trasa vede po dálnici D1 a pokračuje po silnici první třídy přes Jihlavu, Moravské Budějovice a Znojmo. V rámci Rakouska je nejdůležitějším dopravním napojením regionu Südautobahn A2 vedoucí z Vídně přes Graz až na Italské hranice s délkou 369 km a Westautobahn A1, která vede z Vídně přes Salzburg na hranice s Německem. Železniční síť je podobně jako silniční orientována na Vídeň. Hlavními směry jsou Südbahn vedoucí severojižně přes celé Rakousko až ke Slovinsku a Westbahn, která spojuje Vídeň a Salzburg. Bez významu není ani říční lodní doprava na Dunaji. 1.3.2 Obyvatelstvo Počet obyvatel v Dolním Rakousku byl v roce přes 1 617 tisíc obyvatel a hustota zalidnění 84 obyvatel na km 2. Dolní Rakousko má okolo 900 tisíc ekonomicky aktivních obyvatel. 1.3.3 Hospodářství a ekonomika Dolní Rakousko má nestejnorodou ekonomickou strukturu. Hlavní průmyslovou oblastí je okolí Vídně a podél hlavních dopravních tepen. Se vzdáleností od Vídně míra industrializace klesá. Nejvýznamněji se na hospodářství podílí terciální sektor, kde dominují obory obchod, služby spojené s bydlením a obor doprava a skladování. Následuje sekundární sektor, kde převládá výroba zboží a stavebnictví. Mezi konkrétní silně zastoupené obory průmyslu patří papírenství, dřevařství, potravinářství, strojírenství a elektronika. Ve sledovaných regionech Dolního Rakouska, tedy Waldviertelu a Weinviertelu je stále významné zemědělství, chov dobytka, polní hospodářství a vinařství. Tyto obory, které jsou řazeny do primárního sektoru, se na celkovém výkonu hospodářství podílí třemi procenty. Mezi hlavní partnery z pohledu vývozu a dovozu zboží patří samozřejmě sousední Česká republika, dále potom Německo, Itálie, Švýcarsko a Čína. Ve vztahu k České republice se nejvíce vyváží z Rakouska elektrické stroje a elektrotechnické zboží, tažná a motorová vozidla, kotle, minerální paliva umělé hmoty a zboží z plastu, železo a ocel, farmaceutické výrobky a další. Z pohledu importu z ČR do Rakouska je to elektrotechnické zboží, stroje, motorová vozidla, dřevo a železné a ocelové zboží. Velikostí podniků a jejich podílu na celkovém objemu produkce mají nejvyšší význam podniky kategorie MSP. Přibližně 75% všech průmyslových podniků zaměstnává méně než deset zaměstnanců. Pouze 1% podniků má více jak 250 zaměstnanců. Co se týče struktury hospodářství, nejvíce je zastoupen průmysl, kde působí přibližně 20% všech rakouských podniků a je zde zaměstnáno 25,2% rakouských pracovníků. Hrubý domácí produkt v roce činil v Rakousku 286 397 milionů eur. Na celkovém podílu HDP se Dolní Rakousko podílelo 45 418 miliony eur, což představuje 15,9%. Podnikatelské prostředí regionu je charakteristické svou stabilitou v legislativě a 13

neměnícími se příznivými podmínkami. Region disponuje dostatečnými kapacitami v oblasti infrastruktury pro podnikání a je zde dostatek kvalifikované a motivované pracovní síly. 1.3.4 Významní zaměstnavatelé Mezi nejvýznamnější zaměstnavatele regionu patří firma Rewe International AG - Gr., která se zabývá provozem maloobchodní sítě prodejen s potravinami a drogerií. Dále Magna International Europe AG - Gr., kde se vyrábí komponenty pro automobilový průmysl. Dalším významným zaměstnavatelem je Novomatic Group of Companies - Gr., která sdružuje firmy z oblasti výroby sportovních potřeb, strojů a záběr skupiny obsahuje i stavebnictví. Je třeba se zmínit i o společnosti EVN AG Gr. jejímž oborem je energetika a nakládání s odpady. Firmou sídlící v regionu Dolního Rakouska je také baumax AG - Gr., která provozuje maloobchodní síť prodejen s hobby zbožím pro domácnost a zahradu, včetně zboží pro kutily a drobné řemeslníky. Mezi další známé firmy mající sídlo v regionu Dolního Rakouska patří BP Europe SE Zweigniederlassung BP Austria - Gr.(pohonné hmoty a energie), Kika - Leiner - Gr.(maloobchod, nábytek a zařízení pro bydlení), Trenkwalder International AG - Gr. (personální agentura) a Metro Cash & Carry Österreich GmbH (velkoobchod s potravinami a spotřebním zbožím), Stora Enso Wood Products GmbH - Gr. (zpracování dřeva). 1.3.5 Obecná charakteristika regionu Waldviertel Územně samosprávný celek Waldviertel je součástí oblasti Dolního Rakouska, která je příhraničním regionem ve vztahu k České republice. Na jihu sousedí s regionem Mostviertel, kdy hranici mezi oběma regiony tvoří převáženě Dunaj. Na západě je sousední oblastí Horní Rakousko a na severozápadě Čechy. Waldviertel má rozlohu 4 600 km 2 a žije v něm přes 219 tisíc obyvatel. Nejvýznamnějšími centry regionu jsou okresní města Horn, Gmünd, Krems an der Donau, Weidhofen an der Thaya a Zwettl. Co se týče hospodářství, hrubý domácí produkt Waldviertlu v roce představoval hodnotu 5 151 milionů eur, což představuje podíl přibližně 11% na HDP Dolního Rakouska. 14

1.3.6 Obecná charakteristika regionu Weinviertel Územní celek Weinviertel je situován na severovýchodě Dolního Rakouska. Stejně jako v případě oblasti Waldviertel se jedná o příhraniční region s Českou republikou. Weinviertel sousedí na rakouské straně s oblastmi Waldviertel, Mostviertel, Vídeň a Industrieviertel. Weinviertel zahrnuje okresy Gänserndorf, Hollabrunn, Korneuburg, Mistelbach. Region má téměř 296 tisíc obyvatel. Chrakteristické pro tuto oblast je pěstování vína z čehož vyplývá, že vinařství je jedním z podstatných oborů tvořících místní hospodářství. Produkce vína představuje dokonce třetinu z celkového objemu vyrobenému v Rakousku. Velmi blízko má tedy region i k cestovnímu ruchu. Hrubý domácí produkt Weinviertelu dosáhl v roce hodnoty 2 254 milionů eur a na celkovém HDP Dolního Rakouska se tím podílel necelými 5%. 15

Počet zaměstnanců trhů práce 2. PRAKTICKÁ ČÁST 2.1 Analýza volných pracovních míst a sil za období 2. čtvrtletí 4. čtvrtletí Úvodem analýzy regionálních trhů práce příhraničních oblastí České republiky a Rakouska, konkrétně Kraje Vysočina na české straně a Waldviertlu a Weinviertlu na rakouské straně, je třeba se zamyslet nad vzájemnou porovnatelností těchto oblastí z pohledu zaměstnanosti a trhu práce. Jak je patrné z grafu č. 1, celkový počet zaměstnanců na trzích práce je velmi podobný, pokud tedy vezmeme oba rakouské regiony dohromady. Rovněž rozloha a počet obyvatel je u české a rakouské příhraniční oblasti velmi podobný. Z toho plyne závěr, že porovnání příhraničních regionů bude relevantní a výstupy analýzy budou mít významnou přidanou hodnotu pro další využití realizátory i klienty projektu : Společně na trhu práce Vysočina Dolní Rakousko. Graf 1 - Počet zaměstnanců trhů práce Kraj Vysočina, Waldviertel, Weinviertel k 30. 6. 200000 160000 190276 120000 128288 80000 85806 40000 0 Kraj Vysočina Waldviertel Weinviertel 16

2.1.1 Trh práce celkový přehled Tabulky č. 1, 2, 3 a 4 shrnují data trhů práce ve sledovaných regionech v období až. Podrobněji budou rozebrány ukazatele míra nezaměstnanosti v %, počet zaměstnanců na trzích práce, nově zařazení nezaměstnaní do evidence a vyřazení z evidence nezaměstnaných. Tabulka 1 - Trh práce Kraj Vysočina celkový přehled Zaměstnanci 194548 19440 3 193655 1192 78 19211 6 19131 1 19084 0 189636 190276 62664 62507 Z toho jsou započítáni i zaměstnaní cizinci 2772 2824 3611 2027 2930 2934 3717 2232 2301 1309 1282 Nezaměstnaní (NZ) 24007 23845 29315 2827 3 22212 22314 25521 25847 21609 22467 26963 Nově zařazení NZ do evidence Vyřazení z evidence NZ - 6665 8711 12448 7562 5931 8785 9831 7667 4427 7311 7994 12618 8789 7065 8694 11808 8729 6618 7491 8681 6695 3739 Míra nezaměstnanost i v % 8,5% 8,30% 10,7% 9,9 % 7,9% 7,9% 9,4% 9,32% 7,86% 8,32% 10,00 % NZ do 24 let 4330 4964 5008 x 3799 4797 4849 x x 859 1096 NZ 50 let a starší Volné pracovní místa(vpm) 6434 6227 7987 x 6358 5690 6599 x x 1532 1975 1009 1106 1275 1091 1296 1458 1301 1059 1172 1018 664 Přírůstek VPM 1193 1628 636 1601 1744 1618 566 1053 1077 1424 132 Úbytek VPM 1289 1470 904 1445 1608 1393 1060 961 968 1456-48 17

Tabulka 2 - Trh práce Waldviertel celkový přehled Zaměstnanci 85171 85824 80632 82688 85834 87016 81864 82899 85806 86963 81789 Z toho jsou započítáni i zaměstnaní cizinci 3602 3747 2785 3401 4099 4546 3307 3803 4280 4770 3500 Nezaměstnaní (NZ) 4462 4305 8789 6464 4244 4331 8465 6884 4640 4416 8626 Nově zařazení NZ do evidence Vyřazení z evidence NZ Míra nezaměstnanosti v % 3873 3847 7650 5196 3650 4040 7377 5465 3697 3597 7453 6904 4502 3666 8216 6391 4397 3727 7830 6528 4393 3746 5,00% 4,70% 9,90% 7,30% 4,71% 4,74% 9,37% 7,67% 5,13% 4,83% 9,54% NZ do 24 let 714 811 1379 972 678 759 1397 988 715 800 1349 NZ 50 let a starší 1132 1046 1941 1640 1120 1146 1990 1800 1281 1173 2097 Volné pracovní místa(vpm) 477 531 297 418 489 408 225 242 386 486 205 Přírůstek VPM 1971 1582 1170 2166 1797 1762 1096 2208 1795 1596 1048 Úbytek VPM 2053 1828 1445 1615 2018 1940 1229 1675 1983 1804 1429 Tabulka 3 - Trh práce Weinviertel - celkový přehled Zaměstnanci 12545 8 12662 5 12219 9 12451 2 12774 3 12889 3 12446 6 12572 0 12828 8 12902 4 12487 6 Z toho jsou započítáni i zaměstnaní cizinci Nezaměstnaní (NZ) Nově zařazení NZ do evidence Vyřazení z evidence NZ Míra nezaměstnanos ti v % 10148 10249 8249 9541 11334 11660 9555 10558 11790 11923 10022 6050 5979 9439 7433 6240 6306 9665 8455 6775 6884 10299 5573 6097 8029 6445 5484 5980 8043 6695 5203 5857 8364 8191 7199 5587 9518 7580 6772 5653 8910 7783 6847 5883 4,6% 4,5% 7,2% 5,6% 4,7% 4,70% 7,20% 6,30% 5,00% 5,10% 7,60% NZ do 24 let 1021 1104 1523 1178 998 1187 1575 1250 1041 1270 1548 NZ 50 let a starší Volné pracovní místa(vpm) 1499 1437 2244 1898 1638 1602 2392 2334 1966 1875 2708 704 584 510 742 692 565 333 524 532 579 371 Přírůstek VPM 2757 2445 1931 3276 2650 2129 1771 2597 2822 3225 1916 Úbytek VPM 2965 2659 1965 2573 3260 2330 1980 2072 2517 3162 2784 18

Tabulka 4 - Trh práce Waldviertel a Weinviertel - celkový přehled Zaměstnanci 21062 9 21244 9 20283 1 20720 0 21357 7 21590 9 20633 0 20861 9 21409 4 21598 7 20666 5 Z toho jsou započítáni i zaměstnaní cizinci Nezaměstnaní (NZ) Nově zařazení NZ do evidence Vyřazení z evidence NZ Míra nezaměstnanos ti v % 13750 13996 11034 12942 15433 16206 12862 14361 16070 16693 13522 10512 10284 18228 13897 10484 10637 18130 15339 11415 11300 18925 9446 9944 15679 11641 9134 10020 15420 12160 8900 9454 15817 15095 11701 9253 17734 13971 11169 9380 16740 14311 11240 9629 4,8% 4,6% 8,3% 6,2% 4,7% 4,70% 8,10% 6,80% 5,10% 5,00% 8,40% NZ do 24 let 1735 1915 2902 2150 1676 1946 2972 2238 1756 2070 2897 NZ 50 let a starší Volné pracovní místa(vpm) 2631 2483 4185 3538 2758 2748 4382 4134 3247 3048 4805 1181 1115 807 1160 1181 973 558 766 918 1065 576 Přírůstek VPM 4728 4027 3101 5542 4447 3891 2867 4805 4617 4821 2964 Úbytek VPM 5018 4487 3410 4188 5278 4270 3209 3747 4500 4966 4213 2.1.1.1 Míra nezaměstnanosti v regionech v % Graf č. 2 vykresluje průběh míry nezaměstnanosti v % za období 2. čtvrtletí 4. čtvrtletí. V Kraji Vysočina je možné pozorovat mírný meziroční pokles nezaměstnanosti v období mezi 2. čtvrtletím a 2. čtvrtletím. Snížení nezaměstnanosti je přibližně o půl procentního bodu. Dále se míra nezaměstnanosti v 2. čtvrtletí drží na stejné úrovni okolo 8%. K výraznějšímu růstu nezaměstnanosti dochází mezi 3. a 4. čtvrtletím, kdy nezaměstnanost dosahuje až na hodnotu 9,4%. Následuje pokles míry nezaměstnanosti v období 1. a 2. čtvrtletí na hodnotu 7,9%, což je totožná hodnota pro toto období jako v roce. V 3. a 4. čtvrtletí dochází k poměrně strmému nárůstu míry nezaměstnanosti až na hodnotu 10% na konci tohoto období. Pokud vývoj míry nezaměstnanosti v Kraji Vysočina shrneme, lze konstatovat pravidelný cyklus nárůstu míry nezaměstnanosti v období 3. a 4. čtvrtletí a opětovný pokles mezi 1. a 2. čtvrtletím v kalendářním roce. Je to zapříčiněno úbytkem a nárůstem sezónních prací zejména ve stavebnictví a zemědělství. Celkově se míra nezaměstnanosti pohybuje ve vyšší hladině z důvodu přetrvávajících vlivů hospodářské recese, kterou zaznamenává česká ekonomika. V předkrizových letech byl trend nárůstu a poklesu nezaměstnanosti mezi zimní a letní sezonou stejný avšak vzhledem konjunktuře v ekonomice ČR byla hladina míry nezaměstnanosti podstatně nižší. 19

Podíváme-li se na trend ve vývoji míry nezaměstnanosti u rakouského regionu Waldviertel v 2. čtvrtletí a 2. čtvrtletí meziroční rozdíl je nepatrný směrem dolů. Následuje setrvalý stav mezi 2. a 3. čtvrtletím. Poté dochází k extrémně strmému nárůstu míry nezaměstnanosti v období 3. a 4. čtvrtletím. Tento nárůst má hodnotu 4,66%. Důvodem tohoto nárůstu bude zřejmě velký podíl zaměstnaných v profesích majících spojitost se sezónními pracemi. Jak je patrné v grafu po dosažení vrcholu na hodnotě 9,37% křivka míry nezaměstnanosti opět strmě klesá v období 1. a 2. čtvrtletím a zastavuje se až na hodnotě 4,83% v 3. čtvrtletí. Následuje opakovaný extrémní nárůst mezi 3. a 4. čtvrtletím. Vývoj míry nezaměstnanosti v průběhu roku je tedy také velmi pravidelný. Ve srovnání s Krajem Vysočina jsou výkyvy mezi nejnižší a nejvyšší hodnotou nezaměstnanosti mnohem vyšší. Podobný trend jako v případě Waldviertlu je i v oblasti Weinviertel. Křivka má velmi podobný tvar, avšak rozptyl mezi nejnižší hodnotou a nejvyšší hodnotou je výrazně menší. Nezaměstnanost kolísá v rozmezí 4,7% až 7,2%. Pokud vezmeme obě rakouské oblasti dohromady, křivka kopíruje trend v obou oblastech s výrazným kolísáním mezi zimními a letními měsíci. V kraji Vysočina je trend nárůstu a poklesu míry nezaměstnanosti výrazně pozvolnější. Průměrná roční míra nezaměstnanosti se mezi rakouskými regiony a Krajem Vysočina liší o 2,7%. V Kraji Vysočina je tedy průměrná roční míra nezaměstnanosti znatelně vyšší. Graf 2 - Míra nezaměstnanosti zkoumaných regionů v období 11,00% 10,00% 9,00% 8,00% 7,00% 6,00% 5,00% 4,00% Kraj Vysočina Waldviertel Weinviertel 20

2.1.1.2 Vývoj počtu zaměstnanců na trzích práce Vývoj počtu zaměstnanců na trzích práce je u všech zkoumaných regionů poměrně konstantní, bez výrazných výkyvů mezi obdobími. Počet zaměstnanců zůstává víceméně stejný. Nemá tedy smysl se ukazatelem hlouběji zabývat. Graf 3 Vývoj počtu zaměstnanců na trzích práce v období 220 000 215 000 210 000 205 000 200 000 195 000 190 000 185 000 Kraj Vysočina Waldviertel+Weinviertel 21

2.1.1.3 Nově zařazení nezaměstnaní do evidence Křivka vývoje počtu nově zařazených nezaměstnaných do evidence logicky kopíruje vývoj míry nezaměstnanosti. Počet zařazených do evidence tedy po skončení sezónních prací stoupá a s novou sezónou v období mezi 1. a 2. čtvrtletím opět klesá. Trend je tedy ve všech zkoumaných regionech velmi podobný s tím, že v Kraji Vysočina má křivka nárůstu nově zařazených do evidence o něco pozvolnější charakter. Graf 4 - Nově zařazení nezaměstnaní do evidence 14000 12000 10000 8000 6000 4000 2000 Kraj Vysočina Waldviertel Weinviertel 22

2.1.1.4 Vyřazení z evidence nezaměstnaných Z grafu č. 5 je patrný trend vývoje počtu vyřazených z evidence nezaměstnaných. Křivka má u všech zkoumaných regionů klesající charakter v období mezi 2. a 4. čtvrtletím s tím, že v Kraji Vysočina je pokles o něco strmější, než je tomu v případě rakouských regionů. Nejvýraznější je nárůst počtu vyřazených nezaměstnaných z evidence mezi 4. čtvrtletím a 1. čtvrtletím. Graf 5 - Vyřazení z evidence nezaměstnaných 14000 12000 10000 8000 6000 4000 2000 Kraj Vysočina Waldviertel Weinviertel 23

2.1.2 Nezaměstnanost 2.1.2.1 Počet nezaměstnaných Jak je patrné z tabulek č. 5, 6, 7 celkový počet nezaměstnaných je vyšší v Kraji Vysočina. To souvisí s celkově vyšší mírou nezaměstnanosti Kraje Vysočina ve srovnání rakouskými regiony. Pokud se podíváme na vývoj počtu nezaměstnaných ve sledovaném období v grafu č. 6 v Kraji Vysočina, je rozptyl nižší než u rakouských regionů. U těch je rozdíl mezi letním a zimním obdobím znatelně vyšší. Jinak lze říci, že počet nezaměstnaných kopíruje vývoj míry nezaměstnanosti. Křivky počtu nezaměstnaných mají u všech zkoumaných regionů podobný trend s tím, že v Kraji Vysočina je období mezi 4. čtvrtletím a 1. čtvrtletím konstantní, kdežto v případě Waldviertlu i Weinviertlu křivka již výrazně klesá. Tabulka 5 - Počet nezaměstnaných Kraj Vysočina Celkem Vysočina 24938 23845 29410 28273 23142 22314 25605 25847 21609 22508 26963 Tabulka 6 - Počet nezaměstnaných Waldviertel Celkem WALDVIERTEL 4462 4305 8789 7304 4244 4331 8465 6884 4640 4416 8626 Tabulka 7 - Počet nezaměstnaných Weinviertel Celkem WEINVIERTEL 6050 5979 9439 7433 6240 6306 9665 8455 6775 6884 10299 Graf 6 - Vývoj počtu nezaměstnaných ve sledovaných regionech 30 000 25 000 20 000 15 000 10 000 5 000 0 Kraj Vysočina Waldviertel Weinviertel 24

2.1.3 Počet volných pracovních míst Vývoj počtu volných pracovních míst v Kraji Vysočina zaznamenává meziroční vzestupný trend v období mezi 2. čtvrtletím a 2. čtvrtletím. Křivka počtu volných pracovních míst dále stoupá mezi 2. a 3. čtvrtletím, kdy dosáhne vrcholu a následuje výrazný pokles mezi 3. a 4. čtvrtletím. V 1. čtvrtletí dochází k opětovnému pozvolnému nárůstu volných pracovních míst s vrcholem ve 2. čtvrtletí. Poté má křivka již sestupný trend až do 4. čtvrtletí. Celkově dochází v Kraji Vysočina ve sledovaném období k poměrně výraznému úbytku volných pracovních míst. V regionu Waldviertel je meziroční změna v období 2. čtvrtletí a 2. čtvrtletí zanedbatelná a zůstává tak téměř na stejné hodnotě. V průběhu 2. čtvrtletí nastupuje sestupný trend v počtu volných pracovních míst, který pokračuje i ve 3. čtvrtletí a dosahuje svého dna ve 4. čtvrtletí. Následuje pozvolný růst až do 3. čtvrtletí. Mezi 3. a 4. čtvrtletím dochází opět k výraznému propadu. V regionu Weinviertel je trend velmi podobný jako u Waldviertelu, s rozdílem v období mezi 3. čtvrtletím a 1. čtvrtletím, kdy na začátku období dochází k velmi strmému propadu v počtu volných pracovních míst, který je však po dosažení svého dna v 4. čtvrtletí následován stejně strmým růstem v období 1. čtvrtletí. Patrný je tedy stejný trend v úbytku volných pracovních míst, jak v Kraji Vysočina, tak v rakouských regionech Waldviertel a Weinviertel. Celkový úbytek volných pracovních míst je však výrazně vyšší v Kraji Vysočina. Vše ilustruje graf č. 7. 25

Tabulka 8 - Nahlášená volná pracovní místa Kraj Vysočina Celkem Vysočina 955 1106 916 1091 1290 1458 921 1059 1172 1018 664 Tabulka 9 - Nahlášená volná pracovní místa Waldviertel Celkem WALDVIERTEL 477 531 297 418 489 408 225 242 386 486 205 Tabulka 10 - Nahlášená volná pracovní místa Weinviertel Celkem WEINVIERTEL 704 584 510 742 692 565 97 524 532 579 371 Graf 7 - Vývoj počtu volných pracovních míst ve sledovaných regionech 1 600 1 400 1 200 1 000 800 600 400 200 0 Kraj Vysočina Waldviertel Weinviertel 26

2.1.4 Volná pracovní místa dle oborů Tabulky č. 12-15 obsahují údaje o počtu volných pracovních míst v jednotlivých oborech ve zkoumaných regionech za sledované období. Z těchto dat vychází grafy č. 8-20, ze kterých je patrný vývoj a trend v nárůstu či úbytku volných pracovních míst, který bude za každý obor zanalyzován. Tabulka 11 - Volná pracovní místa dle oborů Kraj Vysočina 0 Zemědělství a lesnictví 27 19 26 27 19 26 20 34 23 10 12 5 Služby - celkem 54 60 105 142 47 58 86 152 104 76 59 16-17 Stavebbnictví 34 57 91 76 85 126 63 81 62 107 25 18-24 Kovo a Elektro 242 335 343 323 416 438 360 237 365 307 203 25-26 Dřevařství 5 3 18 11 0 1 12 22 16 7 5 36-37 Potravinářství 1 4 18 8 2 2 12 18 22 8 4 40-41 Obchod 99 121 100 120 120 127 89 83 106 98 62 42-47 Doprava 70 57 23 74 175 102 45 89 113 95 38 50-52 Turismus 56 66 77 82 35 42 47 76 59 28 14 54-56 Úklidové služby 1 0 44 58 3 18 27 72 28 12 26 60-68 Technické profese 149 154 100 77 105 158 117 104 114 99 71 80-81 Zdravotnictví 63 46 47 46 46 44 47 37 41 24 24 VP celkem 984 1072 944 962 1238 1384 885 912 1008 871 503 Tabulka 12 - Volná pracovní místa dle oborů Waldviertel 0 Zemědělství a lesnictví 5 13 4 9 6 3 1 1 3 8 3 5 Služby - celkem 113 83 77 85 114 72 65 51 81 91 48 16-17 Stavebbnictví 62 65 9 64 78 53 4 41 49 40 6 18-24 Kovo a Elektro 99 94 40 65 89 40 34 48 103 125 36 25-26 Dřevařství 31 24 11 10 26 18 5 8 11 13 10 36-37 Potravinářství 4 17 7 1 7 12 8 2 3 3 1 40-41 Obchod 41 57 47 55 51 47 37 13 26 39 20 42-47 Doprava 14 15 8 13 15 13 10 5 3 13 7 50-52 Turismus 89 61 50 61 89 57 43 43 65 64 27 54-56 Úklidové služby 15 14 17 18 12 8 5 2 10 16 11 60-68 Technické profese 10 24 13 19 16 13 12 14 12 17 16 80-81 Zdravotnictví 23 25 28 23 21 21 28 28 32 43 27 VP celkem 477 531 297 418 489 408 225 242 386 486 205 27

Tabulka 13 - Volná pracovní místa dle oborů Weinviertel 0 Zemědělství a lesnictví 96 35 9 194 129 92 2 120 117 1 6 5 Služby - celkem 128 104 120 106 128 87 81 86 66 3 81 16-17 Stavebbnictví 61 77 10 66 32 20 6 21 30 5 11 18-24 Kovo a Elektro 87 85 63 80 86 62 58 86 56 4 39 25-26 Dřevařství 9 15 20 4 11 18 10 2 10 0 2 36-37 Potravinářství 4 15 6 4 7 10 11 1 5 0 5 40-41 Obchod 118 69 101 91 101 77 66 105 96 4 101 42-47 Doprava 18 13 22 24 14 9 4 1 5 0 1 50-52 Turismus 76 61 79 68 79 47 44 60 42 2 47 54-56 Úklidové služby 29 12 23 23 32 16 15 7 12 0 12 60-68 Technické profese 24 18 20 33 31 34 22 20 20 3 30 80-81 Zdravotnictví 35 33 38 37 36 36 19 25 31 0 24 VP celkem 704 584 510 742 692 565 333 524 532 28 371 2.1.4.1 Zemědělství a lesnictví Prvním ze zkoumaných oborů je zemědělství a lesnictví. Z grafu č. 8 je patrné, že nejvýrazněji zemědělsky zaměřen mezi sledovanými regiony je Weinviertel. Počet volných pracovních míst je zde ze všech regionů nejvyšší s hodnotou 129 volných pracovních míst ve 2. čtvrtletí. Pokud vezmeme křivku vývoje počtu volných pracovních míst ve Weinviertelu v čase, lze konstatovat meziroční nárůst v období 2. čtvrtletí a 2. čtvrtletí o 33 míst. Následuje strmý propad počtu volných pracovních míst téměř až k nule v 4. čtvrtletí a opětovný strmý nárůst až na hodnotu 120. V 1. a 2 čtvrtletí zůstává počet volných pracovních míst zhruba stejný a v dalším období mezi 3. a 4. čtvrtletím hodnota prudce klesá opět až k nule. Ve 4. čtvrtletí je patrný mírný nárůst volných pracovních míst. Pokud tedy shrneme situaci v regionu Weinviertel v oboru zemědělství a lesnictví je patrné, že je tento obor pro region velmi charakteristický a počet volných pracovních míst kopíruje sezonní období, kdy je v tomto oboru nejvíce práce. V případě druhého rakouského regionu, který je Waldviertel je počet volných pracovních míst zanedbatelný a v průběhu sledovaného období se nijak výrazně nemění. Z toho lze odvodit, že Waldviertel není nijak výrazně zemědělsky zaměřen. V Kraji Vysočina, kde zemědělství představuje nezanedbatelný podíl na místním hospodářství je vývoj v počtu volných pracovních míst poměrně konstantní a osciluje okolo hodnoty 20. Sezonní vlivy jsou v počtu volných pracovních míst promítnuty jenom mírně. Lze tedy konstatovat, že v Kraji Vysočina je 28

možné najít uplatnění pro uchazeče v oboru zemědělství a lesnictví, nicméně tento obor nepředstavuje zásadní příležitost. Jednoznačnou příležitostí pro uchazeče o volná pracovní místa je tedy obor zemědělství a lesnictví v regionu Weinviertel. Graf 8 - Vývoj volných pracovních míst v oboru zemědělství a lesnictví ve sledovaných regionech v období - 200 180 160 140 120 100 80 60 40 20 0 Kraj Vysočina Waldviertel Weinviertel 29

2.1.4.2 Služby Obor služby je poměrně výrazně a dá se říci, že i rovnoměrně zastoupen ve všech sledovaných regionech. Nejvýraznější je křivka vývoje volných pracovních míst v případě Kraje Vysočina. Zde je zaznamenáván poměrně strmý růst v období 3. a 4. čtvrtletí roku a nárůst volných pracovních míst vrcholí v 1. čtvrtletí na hodnotě 152. Následuje však rovněž poměrně výrazný propad v období 2. a 3. čtvrtletí, který končí v 4. čtvrtletí na hodnotě 59. Nicméně i tak můžeme považovat obor služeb v Kraji Vysočina jako poměrně dynamický a pro uchazeče o volná pracovní místa představuje rozhodně příležitost. Rovněž v případě regionu Waldviertel je obor služeb výrazně zastoupen z pohledu počtu volných pracovních míst. Ve sledovaném období však počet volných pozic pozvolna klesá s výjimkou 2. a 3. čtvrtletí, kdy poté následuje opět propad, který končí ve 4. čtvrtletí na hodnotě 48. V regionu Weinviertel má počet volných míst v oboru služeb téměř v celém sledovaném období sestupný trend, který se ve 3. čtvrtletí téměř dotýká nuly. Ve 4. čtvrtletí však následuje velmi výrazný nárůst až na hodnotu 81. Lze tedy konstatovat, že ve všech sledovaných regionech jsou služby perspektivním oborem pro uchazeče o volná pracovní místa. Z pohledu dynamiky se může jevit potencionálně vyšší příležitost v Kraji Vysočina a ve Weinviertelu. Graf 9 - Vývoj volných pracovních míst v oboru služby ve sledovaných regionech v období - 160 140 120 100 80 60 40 20 0 Kraj Vysočina Waldviertel Weinviertel 30

2.1.4.3 Stavebnictví Stavebnictví je oborem, který má poměrně silné zastoupení a tradici v Kraji Vysočina. Z grafu č. 10 je patrná výrazná dynamika v počtu volných pracovních míst v tomto oboru. Podobně jako v zemědělství je v oboru stavebnictví znát vliv sezonnosti stavebních profesí. Jak ilustruje křivka volných pracovních míst v Kraji Vysočina, strmý je nárůst v období 2. a 3. čtvrtletí, který je vystřídán strmým propadem v období mezi 3. a 4. čtvrtletím. Trend pokračuje určitou stagnací mezi 4. čtvrtletím a 2. čtvrtletím, kdy dochází k opětovnému růstu v důsledku hlavní sezony v oboru. Že se bude cyklus takto zřejmě opakovat i v dalších obdobích je patrné z opětovného útlumu ve 4. čtvrtletí. Z uvedeného lze odvodit, že stavebnictví představuje v Kraji Vysočina značný potenciál pro kvalifikovanou pracovní sílu. Je však třeba brát v potaz přetrvávající krizi v odvětví způsobenou hospodářským propadem po roce 2008. Od této doby se obor stále nestabilizoval a do značné míry stále stagnuje. Nicméně lze předpokládat, že v dalších letech se situace bude zlepšovat. V regionu Waldviertel představuje obor stavebnictví průměrné zastoupení z pohledu volných pracovních pozic. Trend ve sledovaném období je spíše klesající s výrazným propadem mezi 3. a 4. čtvrtletím v obou sledovaných letech. Pro uchazeče tak v tomto regionu představuje stavebnictví spíše průměrnou až podprůměrnou příležitost k uplatnění. Obor stavebnictví v regionu Weinviertel zaznamenává ve sledovaném období poměrně výrazný pokles volných pracovních míst. Lze tedy konstatovat, že pro uchazeče představuje stavebnictví v tomto regionu spíše podprůměrnou příležitost k uplatnění. V oboru stavebnictví je tedy nejdynamičtějším ze sledovaných regionů Kraj Vysočina. Právě z kraje Vysočina, kde je stavebnictví výrazněji zastoupené mohou cítit kvalifikovaní pracovníci příležitost pro možné uplatnění na trhu práce v Rakousku. Bohužel současný trend ve Waldviertlu a Weinviertelu svědčí spíše o omezenějších možnostech pro pracovní příležitost českých pracovníků. 31

Graf 10 - Vývoj volných pracovních míst v oboru stavebnictví ve sledovaných regionech v období - 140 120 100 80 60 40 20 0 Kraj Vysočina Waldviertel Weinviertel 32

2.1.4.4 Kovo a elektro Velmi silně je ve všech sledovaných regionech zastoupen obor kovo a elektro. Nejvýrazněji je tomu však v Kraji Vysočina, kde je počet volných pozic absolutně nejvyšší. Již na první pohled je tedy z grafu č. 11 patrné, že je tento obor pro uchazeče s odpovídající kvalifikací v Kraji Vysočina jasnou příležitostí pro uplatnění. Přestože trend ve vývoji volných pracovních míst má sestupnou tendenci, nejnižší hodnota zaznamenaná ve 4. čtvrtletí měla hodnotu 203. Obor má tedy v Kraji Vysočina jednoznačně vysoký potenciál a je zřejmé, že tomu tak bude i do budoucna. Ve Waldviertelu křívka volných pracovních pozic v oboru kovo a elekro zaznamenává vzhledem k celkovému počtu volných pozic mírnější výkyvy, kdy nejslabší bylo 3. a 4. čtvrtletí roku a 4. čtvrtletí. I tak lze konstatovat, že obor kovo a elektro představuje ve Waldviertelu přinejmenším průměrnou příležitost pro uplatnění. Velmi podobná jako ve Waldviertelu je situace v oboru kovo a elektro i ve Weinviertelu. Graf 11 - Vývoj volných pracovních míst v oboru kovo a elektro ve sledovaných regionech v období - 500 450 400 350 300 250 200 150 100 50 0 Kraj Vysočina Waldviertel Weinviertel 33

2.1.4.5 Dřevařství Spíše nižší je počet volných míst v Kraji Vysočina v oboru dřevařství. Z grafu č. 12 je patrný nárůst volných pracovních pozic v období 4. čtvrtletí a 1. čtvrtletí. Tento trend je následně vystřídán poklesem v celém následujícím období, kdy se hodnota zastaví na čísle 5. Je tedy možné konstatovat, že dřevařství představuje omezenou pracovní příležitost v Kraji Vysočina. O něco víc je volných pracovních pozic v oboru dřevařství v regionu Waldviertel. Z křivky je však patrný poměrně prudký pokles, který se zastaví ve 4. čtvrtletí, kdy následuje pozvolný růst na hodnotu 10 ve 4. čtvrtletí. Tedy ani ve Waldviertelu není dřevařství oborem s vysokým potenciálem pro uplatnění. Ve Weinviertelu je situace podobná jako u ostatních zkoumaných regionů. Křivka volných pracovních míst má po celé období celkově klesající trend, který se zastaví na hodnotě 2 ve 4. čtvrtletí. Lze tedy konstatovat, že dřevařství nemá výrazný potenciál pro uplatnění v žádném ze zkoumaných regionů. Graf 12 - Vývoj volných pracovních míst v oboru dřevařství ve sledovaných regionech v období - 35 30 25 20 15 10 5 0 Kraj Vysočina Waldviertel Weinviertel 34