VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA MANAGEMENTU V JINDŘICHOVĚ HRADCI. Diplomová práce. 2012 Bc. Jan Duras

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA MANAGEMENTU V JINDŘICHOVĚ HRADCI Diplomová práce 2012 Bc. Jan Duras

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA MANAGEMENTU V JINDŘICHOVĚ HRADCI KATEDRA MANAGEMENTU VEŘEJNÉHO SEKTORU Studie udržitelného managementu příměstské rekreační nádrže Autor diplomové práce: Bc. Jan Duras Vedoucí bakalářské práce: RNDr. Oldřich Syrovátka, CSc. Rok obhajoby: 2012

Čestné prohlášení Prohlašuji, ţe bakalářskou práci na téma Studie udržitelného managementu příměstské rekreační nádrže jsem vypracoval samostatně a veškerou pouţitou literaturu a další prameny jsem řádně označil a uvedl v přiloţeném seznamu. V Jindřichově Hradci dne... podpis autora

Anotace Cílem studie je zpracování analýzy moţností udrţitelného vyuţití příměstské rekreační nádrţe s důrazem na vytvoření dlouhodobé rovnováhy mezi hledisky ekonomickými, sociálními a ekologickými. Po analyzování všech tří hledisek jsem dospěl k výsledku, ţe k zajištění ekonomické udrţitelnosti je nutné přijmout některá opatření, a to v takové míře, aby tato opatření nebyla na úkor udrţitelnosti sociální a ekologické.

Poděkování Za cenné rady a náměty bych chtěl poděkovat RNDr. Oldřichu Syrovátkovi, CSc., z Vysoké školy ekonomické v Praze, Fakulty managementu v Jindřichově Hradci.

1 Úvod... 8 2 Teoretická část... 9 2.1 Ekologická část... 9 2.1.1 Faktory působící na stabilitu nádrţe... 9 2.1.2 Členění biocenóz ve stojatých vodách... 10 2.1.3 Vliv ryb na kvalitu vody... 11 2.1.4 Techniky zjišťování mnoţství a sloţení ryb... 12 2.1.5 Management mělkých nádrţí... 14 2.2 Sociální část... 18 2.2.1 Udrţitelnost... 18 2.3 Ekonomická část... 19 2.3.1 Podnikatelský plán... 19 3 Praktická část... 26 3.1 Ekologická část... 26 3.1.1 Popis oblasti... 26 3.1.2 Charakteristika projektu... 29 3.1.3 Realizace projektu... 31 3.1.4 Údrţba stavu... 41 3.1.5 Kontrola cílů... 46 3.1.6 Výhled na rok 2012... 51 6

3.2 Sociální hledisko... 52 3.2.1 Dostupnost Boleveckého rybníka... 52 3.2.2 Provozované aktivity... 56 3.2.3 Studie a analýzy v oblasti... 60 3.2.4 Projekty v oblasti... 68 3.3 Ekonomické hledisko... 70 3.3.1 Výdaje na správu Boleveckého rybníku... 71 3.3.2 Příjmy z oblasti Boleveckého rybníku... 75 3.3.3 Zhodnocení příjmů a výdajů... 78 3.3.4 Moţná opatření k zajištění ekonomické udrţitelnosti... 79 4 Závěr... 84 5 Seznam pouţité literatury... 87 7

1 Úvod Téma sociální, ekologické a ekonomické udrţitelnosti příměstské rekreační nádrţe jsem si vybral proto, ţe bydlím nedaleko zvolené lokality a velmi často se v jejím okolí pohybuji. Od roku 2006 se zde rozběhl projekt na zlepšení kvality vody a proběhlo několik úprav v blízkosti rybníka, a tak jsem mohl sledovat probíhající změny. Cílem mé práce je po vymezení jednotlivých pojmů zjistit, jestli jsou prováděné změny dlouhodobě udrţitelné ze všech tří hledisek: ekologického, sociálního a ekonomického. Pokud by některá část udrţitelná nebyla, zkusím navrhnout varianty pro zlepšení stavu. Navrhované řešení by nemělo být na úkor jiných oblastí, ale mělo by s nimi být v souladu a doplňovat je. V teoretické části jsou popsány výchozí postupy, podle kterých se při projektech postupovalo. Jedná se například o biomanipulaci, management nádrţe (především menších a mělkých lokalit) a popis udrţitelnosti. Ekonomická část je pojata jako podnikatelský plán, a proto musím vymezit i tuto oblast. V praktické části je popis činností v ekologické, sociální a ekonomické oblasti, které probíhaly od roku 2006. Ekologická část je zaměřena na změnu z pelagického ekosystému rybníku na ekosystém litorální. K tomu bylo zapotřebí sníţit rybí obsádku a změnit její sloţení, vysadit vodní rostliny a pouţít chemické látky na vyvázání ţivin z koloběhu v rybníku. V sociální části jsou popsány aktivity provozovatelné v dané oblasti, dostupnost lokality a provedené projekty, které zvyšují sociální, kulturní a rekreační atraktivitu pro návštěvníky. V ekonomické části jsou vyčísleny náklady na správu rybníka a jeho nejbliţšího okolí, ať uţ se jedná o kosení travnatých ploch břehů, údrţbu pláţí, úklid parkoviště nebo vysypávání košů. Výši nákladů porovnám s příjmy a v případě, ţe náklady budou převyšovat příjmy, navrhnu opatření a moţné činnosti, které by se daly provozovat a byly by zdroji příjmů. 8

2 Teoretická část V teoretické části, která je rozdělena do tří oblastí se budu věnovat vymezování jednotlivých pojmů nezbytných v praktické části. Dále pomocí dostupné literatury popíši procesy probíhající v rybníku a také přístupy a metody, jak dosáhnout pomocí biomanipulace lepší kvality vody. 2.1 Ekologická část V této oblasti se zaměřím na popis rybničních procesů a působících faktorů. Budou zmíněny postupy, činnosti a aktivity, které by měly být vykonány, aby byla zajištěna dobrá kvalita vody. Téma biomanipulace je relativně nový obor, a tak jsem musel čerpat v naprosté většině případů ze zahraniční literatury. Tato kapitola slouţí k pochopení přijatých opatření a prováděných činností, jenţ jsou popsány v praktické části. 2.1.1 Faktory působící na stabilitu nádrže Pokud je systém relativně neměnný a rezistentní proti vnějším vlivům, můţeme ho nazvat systémem stabilním. Ekologická stabilita můţe být porušena při zvýšeném působení určitého faktoru. Faktory působící na rybník jsou děleny do čtyř skupin, přičemţ se některé skupiny mohou částečně prolínat. Jsou děleny na: [7,9] Vnitřní faktory Vnější faktory Působení člověka Působení přírody Vnitřní faktory Do vnitřních faktorů se řadí procesy, které probíhají přímo v rybníku. Faktory, které mohou ovlivnit stabilitu rybníka je například mnoţství a velikost rybí obsádky, mnoţství ţivin v oběhu nebo mnoţství vodní vegetace. Tyto vlivy jsou podrobněji popsány v dalších kapitolách, a proto je zde nebudu rozvádět. [7,9] 9

Vnější faktory Vnějším faktorem můţe být například vliv slunečního záření. Stabilitu můţe narušit značný rozvoj sinic tvořících vodní květ. Ty ke svému ţivotu potřebují mimo ţivin a kyslíku také teplo a světlo. Při teplých letních měsících dochází k rozvoji sinic, a pokud nastane mimořádně teplé a slunečné období, expanze vodního květu spolu s dalšími faktory silně ovlivňuje ekologickou stabilitu nádrţe. [7,9] Působení člověka Člověk můţe rybniční ekosystém velmi snadno ovlivnit. Je schopen ovlivňovat a regulovat probíhající vnitřní procesy. K tomu mu slouţí jak mechanické, tak chemické prostředky. Můţe také manipulovat s výší vodní hladiny, případně celou nádrţ vypustit. Člověk můţe mít obrovský vliv na ekosystém a měl by si této moci být vědom a nedělat ukvapená rozhodnutí, která by mohla narušovat stabilitu nádrţe. [7,9] Ostatní vlivy Ryze přírodním vlivem, který má vliv na stabilitu nádrţe, je mnoţství sráţek, které spadne v jejím povodí. Při velkých sráţkových úhrnech se z území v povodí vyplavují látky, které skončí posléze v nádrţi. Pokud je v povodí hodně sídel a obdělávaných zemědělských ploch, můţe docházet ke zvýšené eutrofizaci rybníka vlivem splachů ţivin (hnojiv). Při malém povodí a malém přítoku do nádrţe není ohroţení stability tak velké. [7,9] Na stabilitu ekosystému mohou mít vliv i povětrnostní podmínky. Pokud například dojde k vykácení stromů v okolí rybníka, vliv větru se zvýší. Vítr způsobuje na hladině větší vlny a ovlivňuje i pohyb vodní masy. V mělkých nádrţích ovlivňují vlny rychlost usazování a konzistenci sedimentu, v kterém jsou vázány ţiviny. Vítr tedy ovlivňuje mnoţství ţivin v oběhu rybníku a ţiviny jsou zdrojem pro rozvoj vodních rostlin, sinic a kaprovitých ryb. Naopak pozitivní vliv větru se projevuje na odnášení jemného sedimentu z oblastí písčitých pláţí, které pak zůstávají nezabahněné. [1,7,9] 2.1.2 Členění biocenóz ve stojatých vodách Podle skladby druhů vyskytujících se v rybníku a mající tak vliv na jeho ekosystém, se mělké nádrţe nacházejí ve dvou různých stavech. Jde o stav pelagický a stav litorální. 10

Pelagický ekosystém Název je odvozen od slova pelagiál, které znamená volná voda. Stav rybníka je charakteristický hustou rybí obsádkou, a to především kaprovitých ryb, nízkou průhledností vody a zvýšeným výskytem sinic tvořících vodní květ. Nízká průhlednost vody nedovoluje růst ponořených vodních rostlin. [7,9] Litorální ekosystém Název je odvozen od slova litorál, které znamená příbřeţí. Stav rybníka je charakteristický řídkou rybí obsádkou, kterou ovládají dravé ryby (štika, okoun, bolen, sumec). Voda má vysokou průhlednost a neobsahuje sinice. V nádrţi jsou bohatě zastoupeny ponořené vodní rostliny. [7,9] 2.1.3 Vliv ryb na kvalitu vody Pro vodní nádrţ je rybí společenstvo její nedílnou součástí a jeho vytvoření nelze zabránit. V nově vzniklých nádrţích probíhá vývoj rybí obsádky v závislosti na zvyšující se úţivnosti. Zpočátku převaţují lososovité ryby, později okounovité ryby s podílem štiky a nakonec mají převahu kaprovité ryby. [12] Pro větší přehlednost následujícího textu zde zmíním dělení ryb podle způsobu, jakým si shánějí potravu. Ryby se tedy dělí na: [12] Piscivorní jde o ryboţravé druhy ryb. Do této kategorie patří například štika, candát, okoun nebo bolen. Planktonofágní spadají sem ryby ţivící se především zooplanktonem. Do této kategorie patří například plotice, perlín nebo malí okouni. Bentofágní ryby z této skupiny se ţiví především potravou nalezenou u dna nebo přímo v bahnitém dně, a jde o druhy, jakými jsou cejn a kapr. Fytofágní tyto ryby se ţiví hlavně vodní vegetací. Nejznámějším druhem je amur. Rybí společenstva mohou mít na kvalitu vody v nádrţi buď pozitivní, nebo negativní vliv. Jejich přičiněním dochází ke zpomalování nebo naopak ke zrychlování procesu 11

eutrofizace. Negativní vliv je zaloţen na tlaku plankton ţeroucích ryb (planktonofágních) na filtrující zooplankton. Úbytek zooplanktonu vede k nástupu fytoplanktonu, který se projevuje silným vegetačním zákalem. Vegetační zákal výrazně sniţuje průhlednost vody. Naopak pozitivní vliv je zaloţen na tlaku ryboţravých ryb (piscivorních) na ryby planktonofágní, které poté tolik netlumí mnoţství filtrujícího zooplanktonu, jehoţ rozvoj omezuje růst fytoplanktonu a průhlednost vody zůstává na vysoké úrovni. Proto se v dnešní době vyuţívá biomanipulace rybích obsádek jako jeden z hlavních kroků ke zlepšení jakosti vody v nádrţích. [12] 2.1.4 Techniky zjišťování množství ryb a složení rybích obsádek Ke zjištění sloţení a početnosti rybích obsádek slouţí tři základní techniky vycházející z evropských norem určených pro monitoring rybích společenstev. Normy vycházejí z Rámcové směrnice: Water quality Sampling of fish with multimesh gillnets (EN 14 757), Sampling of fish with acoustics a Sampling of fish with electricity (EN 14 011). [13] Tenata Tenata jsou pasivní sítě, do kterých se ryby zaplétají. Sítě jsou vyváţeny tak, aby byly ve vodním sloupci ve svislé poloze. Tenata se skládají s jednotlivých panelů, které na sebe mohou být napojeny a lze si poskládat libovolně dlouhou síť o různých velikostech ok. Mohou být pouţity u dna, uprostřed vodního sloupce i u hladiny. [13] Výhody Moţnost lovu ve všech hloubkách Široké spektrum ulovitelných druhů Široké spektrum ulovitelných velikostí Nevýhody Moţnost poškození o podvodní překáţky (stromy, pařezy, skály, ) Ulovené ryby jsou jen ty, které se aktivně pohybují 12

Ulovitelnost závisí na morfologii těla ryby Vytaţené ryby bývají mrtvé Zátahové sítě Na rozdíl od tenatních sítí se zde jedná o aktivní metodu odlovu. Síť je lodí odvezena na volnou vodu a nataţena. Na obou jejích koncích je přivázán provaz, který zůstává na břehu. Pomocí provazu se síť přitáhne ke břehu a vyloví se ryby. [13] Výhody Kvantitativní odlov Nevýhody Omezená pouţitelnost na bahnitém a členitém dně Hydroakustický výzkum K průzkumu se pouţívají ultrazvukové kuţely produkované pomocí echolotu. Echolot vysílá ultrazvuk o frekvencích 30 aţ 500 khz do vzdálenosti 100 m. Pomocí této metody lze odhalit i ryby o velikosti 2 aţ 3 cm. [13] Výhody Monitorování velké plochy v krátkém čase Nezpůsobuje poškození ryb Neselektivnost a vysoká rozlišovací schopnost Data jsou doplněna GPS souřadnicemi Nevýhody Nelze určit druh ryb Nelze zaznamenat ryby těsně u dna nebo v úkrytech Měření velikosti není tak přesné jako při odlovech 13

Je potřeba speciální vybavení a čas na zpracování dat Použití elektrického agregátu Elektrický proud je generován pomocí akumulátoru nebo motoru umístěného v lodi. Akumulátor produkuje stejnosměrný pulsní proud o výkonu minimálně 8 kw, výstupním napětím 200 aţ 500 V a frekvenci pulsů 50 aţ 150 Hz. Proud je pouštěn do vody pomocí anody dlouhé minimálně 2,5 m. [13] Výhody Vhodné do lokalit s vodními překáţkami Uţití na čerstvě vylíhlé ryby (plůdek) a na třecí hejna generačních ryb Nevýhody Malá účinnost v hloubkách větších neţ 1,5 m Malá účinnost při nízké vodivosti vody 2.1.5 Management mělkých nádrží Pokud chceme zlepšit kvalitu vody pomocí biomanipulace v evropských klimatických podmínkách, je k nalezení několik odborných publikací a článků, jak toho dosáhnout. Všechny jsou si velmi blízké a mají společné body, kterých je nutno se drţet. Management a biomanipulace popsaná v pubikaci Ecology of shallow lakes je shrnuta do čtyř základních kroků. [9] 1. Snížení rybí obsádky Z prováděných výzkumů na holandských nádrţích bylo zjištěno, ţe zlepšení nenastane, pokud se neodloví minimálně 75 % rybí populace. K tomu mohou být pouţity buď chemické látky, které ryby zahubí (jejich pouţívání je v některých státech zcela zakázáno nebo velmi omezeno zákony), zátahové a tenatní sítě nebo vypuštění nádrţe. Při výběru jakéhokoliv řešení, je nutné zamezit přístupu ryb z přítoku, aby nedošlo k opětovnému obnovení populace. [9] 14

2. Snížení rybí obsádky nemusí vést ke zlepšení kvality vody Přestoţe se radikálně sníţí rybí obsádka, nemusí to ještě znamenat okamţité zlepšení. Ţiviny ukryté v bahně, které byly dříve dostávány do oběhu za pomoci ryb ryjících ve dně, se mohou ze dna uvolňovat i např. větrem působícím na vodní hladinu. Pohyb vody nedovolí sedimentu se usadit a zcelit se. K lepší průhlednosti vody napomáhá také zooplankton. Ten se ale nemusí rozvinout kvůli slanosti vody, pesticidům nebo bezobratlým predátorům. Zooplankton ţivíci se fytoplanktonem můţe být také ohroţen nepoţivatelnými a toxickými druhy sinic. [9] 3. Podpora rozvoje ponořené vodní vegetace Přestoţe je voda průhlednější, nemusí se vodní rostliny rozvinout. Rostliny se rozvíjí především na mělčinách a v malých hloubkách. Proto je vhodné provádět biomanuipulaci v nádrţích, které nejsou příliš hluboké a mají dostatek mělčin. Dalším rizikem proč se nemusí vodní vegetace rozvinout, je sediment. Pokud je sediment na dně příliš měkký a nestabilní, rostliny mají problém zakořenit a dále růst. V některých případech je hlavním viníkem nerozvinutí makrofyt vodní ptactvo. To se na vegetaci krmí a vytrhává ji, takţe nové rostliny nemají čas dorůst do potřebné velikosti a udělat hustší porost. [9] 4. Vodní vegetace musí stabilizovat kvalitu vody Vodní vegetace se musí rozrůst do potřebné plochy, aby zamezila navrácení zákalu. Při obsahu fosforu 0,1mg/l by měla být ponořená vodní vegetace na stabilní úrovni. Vyšší úrovně hladiny fosforu zvyšují riziko nestability dominance vegetace. [9] Pro porovnání zde představím ještě biomanipulaci z publikace Fisheries management and ecology. Jednotlivé kroky jsou znázorněny v následujícím algoritmu (Obr.1). Jde zde především o kvalitu vody a zároveň o vyuţívání nádrţe pro rybaření. Rybaření je zaměřeno na dravé ryby, které preferují čistou vodu. Podstatné body jsou shodné jako v předchozím popsaném přístupu. [2] 15

Obrázek 1: Schéma znázorňuje návod pro postup k získání čisté vody Zdroj: Fisheries Management and Ecology: How to link biomanipulation and sustainable fisheries management. England: Blackwell Publishing, 2004. ISSN 1365-2400 Zdroj: 1. Hlavním cílem je zlepšení kvality vody 2. Jsou zde zainteresováni rybáři? 3. Přizvání ostatních zájmových skupin ke spolupodílení se na řešení 4. Je celkový externí přísun fosforu větší neţ 2 g/m 2? 5. Zamezit přístup fosforu z povodí 6. Je koncentrace fosforu větší neţ 0,25 mg/l? 16

7. Ošetřit uvolňování fosforu ze sedimentu například pomocí chemických přípravků 8. Je zde značná populace nepůvodních druhů? (amur, tolstolobik, tolstolobec) 9. Odstranění neţádoucích druhů 10. Překračuje mnoţství býloţravých ryb 50-100 kg/ha? 11. Dominují ryby ryjící ve dně? (kapr) 12. Dominují menší ryby? (plotice, perlín) 13. Jdou odstranit za pomoci člověka? 14. Odstranění 15. Funguje přirozená reprodukce dravců? 16. Dovysazení pouze malého mnoţství, pokud je třeba 17. Je nádrţ hloubkově členěna? 18. Vysazení candáta 19. Vyskytují se zde ponořené vodní rostliny? 20. Instalujte konstrukce do mělčin jako stanoviště pro dravé ryby 21. Vysazení štiky 22. Zákaz lovení dravců alespoň na 2 roky 23. Je mnoţství dravců větší neţ 25 % biomasy všech ryb? 24. Pokud je dravců více neţ by mělo, je třeba kontrolovat jejich stav pomocí cíleného odlovu nebo rybaření 25. Při dominanci rybářů je třeba nastavit pravidla lovu (minimální délka ryby, maximální mnoţství za den, ) 17

26. Komerční lov do sítí 27. Adaptivní management musí se kontrolovat stavy ryb, mnoţství fosforu, kvalita vody, dravci nesmějí být loveni ve velkých mnoţstvích 28. Je voda stále kalná? 29. Cíl byl dosaţen 2.2 Sociální část 2.2.1 Udržitelnost Definice udrţitelnosti podle Evropského parlamentu zní zlepšení ţivotní úrovně a blahobytu lidí v mezích kapacity ekosystému při zachování přírodních hodnot a biologické rozmanitosti pro současné a příští generace. [25] Tato definice je pojata obecně a pro definování sociální udrţitelnosti v oblasti Boleveckého rybníka z ní budu vycházet. Sociální udrţitelnost obsahuje například určitý standard ţivota, rovné šance a péči o veřejnost, která by se dlouhodobě neměla měnit k horšímu. V oblasti rybníka jde třeba o zlepšování jeho dostupnosti, budování zázemí pro návštěvníky, starání se o jejich bezpečnost a spokojenost. Názory návštěvníků na to, zda je o ně pečováno a zda je vyhovováno jejich poţadavkům, můţeme zjistit například pomocí ankety v okolí. [18] Jelikoţ je téma práce o nejen o udrţitelnosti sociální, je nutno brát v potaz, ţe veškeré změny týkající se sociální oblasti v dané lokalitě musí být v souladu s udrţitelností ekonomickou a ekologickou a udrţitelnost sociální by se neměla zlepšovat na jejich úkor. 18

2.3 Ekonomická část Vedení projektu na zlepšení kvality vody v Boleveckém rybníku zahrnuje mnoho oblastí, na které musí být brán ohled. Ať uţ se jedná o řízení pracovníků, jejich motivování nebo zajištění jeho financování. 2.3.1 Podnikatelský plán Přestoţe projekt na zlepšení kvality vody v Boleveckém rybníku nemá komerční záměr, měl by být zpracován podnikatelský plán, aby bylo jasně vidět, jak jsou naplánovány jednotlivé činnosti a aby byly při jeho sestavování odhaleny případné nesrovnalosti. Podnikatelský plán nemá stanovenou strukturu, a tak některé body budou oproti klasickému pojetí vynechány, jelikoţ se nehodí pro zvolený projekt. Definice podnikatelského plánu Podnikatelský plán by si měl vypracovat kaţdý podnikatel nebo subjekt, který se pouští do náročnějšího projektu. Sestavený plán neslouţí jen pro investory a banky, ale také pro samotného podnikatele. Řešitel můţe na konci podnikatelského plánu zjistit, ţe projekt nemá šanci na úspěch. Dokument také slouţí ke zjištění potřebného kapitálu, lidských zdrojů nebo jak získat finanční prostředky. [10] Plánované výnosy a plánované náklady Výnos je výsledek hospodaření vyjádřený v penězích za určité časové období. Výnos nastane ve chvíli, kdy odběrateli prodáme svůj produkt. Příjmem je to aţ tehdy, kdyţ dojdou peníze na účet. Ve své práci budu ale především pracovat s náklady a výdaji. [10] Náklady jsou spotřebovanou hodnotou výrobních prostředků vyjádřenou v penězích za určité časové období. Výdaj nastane ve chvíli kdy, je zaplaceno dodavateli. Náklady jsou to jen tehdy, kdyţ je výdaj zahrnut do tvorby produktu. [10] SWOT analýza SWOT analýza slouţí k určení silných a slabých stránek společnosti (projektu) a také ke zjištění jejích příleţitostí a hrozeb. Pro projekt je tato analýza důleţitá, jelikoţ přehledně ukazuje přednosti, ale také moţná rizika (Obr.2). [10] 19

Název vznikl z prvních písmen anglických slov: S Strengths silné stránky W Weaknesses slabé stránky O Opportunities příleţitosti T Threats hrozby Obrázek 2: SWOT analýza Zdroj: Vlastni cesta.cz. SWOT analýza [online]. 2012 [cit. 2012-05-14]. Dostupné z: http://www.vlastnicesta.cz/originaly/kategorie/87_40_original.jpg Analýza vnitřního prostředí firemní kultura, značka, struktura, kvalita zaměstnanců, efektivita práce, financování, podíl na trhu, [10] Analýza vnějšího prostředí trendy na trhu, konkurence, dodavatelé, odběratelé, technologický vývoj, politické prostředí státu, [10] Silné stránky dobrá kapitálová struktura, dobrý rating, povědomí o značce, kvalitní management a personál, konkurenční výhoda [10] 20

Slabé stránky nezkušenost personálu, nekvalitní sluţby (výrobky), pasivní přístup, neefektivní vyuţívání prostředků, vysoká mzdová náročnost, [10] Příležitosti orientace na nového zákazníka, ekonomické trendy, vyuţití problémů konkurence, přístup k financování, získání klíčových zaměstnanců, outsourcing, [10] Hrozby neprodlouţení smluv s dodavatelem, odchod klíčových zaměstnanců, zastarání technologie, [10] Rizika projektu Riziko je moţnost nepříznivého stavu v budoucnu, který by negativně ovlivnil náš projekt. Měli bychom se snaţit popsat všechna moţná rizika, která mohou nastat. Jakmile je máme definována, přejdeme k návrhu řešení a opatření jak sníţit pravděpodobnost, ţe určité riziko nastane. V kvalitním podnikatelském plánu by nemělo být nic opomenuto. Přestoţe můţe mít projekt mnoho rizik, jejich popsáním a návrhem řešení dáváme potenciálnímu investorovi najevo, ţe jsme si toho vědomi a jsme na to připraveni. Za rizikové faktory můţeme povaţovat například chování konkurence, chování zákazníků, změnu legislativy, počasí a jiné. [3] Analýzu rizika můţeme provést buď pomocí expertního hodnocení, nebo analýzou citlivosti Expertní hodnocení Hodnocení rizika je odborným odhadem jejich významností vzhledem k plánovaným cílům podniku. Významnost rizika se posuzuje podle pravděpodobnosti jeho nastání a podle míry negativního vlivu na subjekt. Čím větší pravděpodobnost a negativní vliv, tím větší je míra rizika. Jsou důleţité také zkušenosti subjektu, který riziko analyzuje a také do jaké míry je určitý vliv předpověditelný. [3] Analýza citlivosti Zjišťuje citlivost (změnu) hospodářského výsledku na faktory, které ho ovlivňují. Vychází se především z významných faktorů expertního hodnocení, které mají na citlivost největší vliv. V analýze citlivosti se snaţíme vliv těchto faktorů více 21

konkretizovat a exaktněji popsat. Nejčastějšími faktory bývají většinou výše poptávky, trţní cena našich produktů, fixní a variabilní náklady. [3] Lidské zdroje a management Lidské zdroje Jsou pro společnost velmi důleţité, jelikoţ kvalitní zaměstnanci jsou jedním z klíčů úspěchu. Měli bychom mít jasnou představu, kolik pracovníků potřebujeme, jak vysoce by měli být kvalifikovaní a kde je budeme hledat. [4] Personální práce Do této oblasti týkající se kaţdého podniku spadá například plánování zaměstnanců, pracovní vztahy, péče o pracovníky, personální rozvoj nebo způsob odměňování. V malých firmách tuto činnost vykonává zpravidla vedoucí pracovník. U větších podniků je vyčleněno speciální oddělení zabývající se touto činností. Spokojení zaměstnanci jsou pro management firmy velkou výhodou. [4] Personální plánování Kaţdý podnik by měl mít jasnou představu o vzniku a obsazování pracovních pozic. Plánování vychází z informací od vedoucích pracovníků v jednotlivých odděleních nebo úsecích. Délka personálního plánování se odvíjí od toho, na jakou pozici a jak kvalifikovaného pracovníka potřebujeme. Do personálního plánování spadají tyto činnosti: [4] Plánování rozmístění zaměstnanců Plánování výběru a získávání zaměstnanců Plánování pracovních míst a jejich obsazování Plánování vzdělávání pro zaměstnance Stanovení potřebného počtu zaměstnanců Pro stanovení počtu zaměstnanců můţeme vyuţít těchto metod: 22

Stanovení počtu zaměstnanců pomocí odhadu Stanovení počtu zaměstnanců odhadem je vyuţíváno v malých firmách, kde vedoucí pracovník snadno rozpozná, jestli potřebuje zaměstnance navíc či nikoliv. Při větším počtu zaměstnanců je tato metoda málo efektivní. [4] Stanovení počtu zaměstnanců pomocí norem práce Pro stanovení počtu zaměstnanců touto metodou potřebujeme vědět, kolik času zabere výroba v daném období a časový fond pracovní doby. Kdyţ vydělíme celkový čas časovým fondem, dostaneme počet zaměstnanců, které potřebujeme. [4] Management Pod pojmem management si můţeme představit určitou řízenou činnost, pomocí které zajistíme chod podniku a dosáhneme poţadovaných cílů. Do tohoto pojmu spadá ale i řídící tým pracovníků, kteří mají na starost vedení podniku. [5] Jsou vymezeny tři manaţerské úrovně: Vrcholový management spadají sem nejvýše postavení řídící pracovníci podniku. Jejich náplní práce je dlouhodobé a koncepční řízení. [5] Střední management spadají sem pracovníci, kteří mají na starost řízení oddělení (finanční, výrobní, ). Jsou podřízeni vrcholovému managementu a podávají průběţné zprávy, aby mohli řídící pracovníci firmy určovat správnou koncepci. [5] Niţší management pracovníci na této pozici řídí přímo jednotlivé zaměstnance a starají se o řízení kaţdodenních záleţitostí [5] Plánování Znamená pojmenování cílů a stanovení prostředků a cest k jejich splnění. Plánování se dělí do třech kategorií: [5] Strategické plánování (dlouhodobé) vychází z vize firmy a plány jsou stanoveny na několik příštích let. 23

Taktické plánování (střednědobé) vychází z dlouhodobých plánů a je zaměřeno na kratší dobu (jeden aţ dva roky). Operativní plánování (krátkodobé) vychází z taktických plánů a je zaměřeno na období jednoho týdne nebo měsíce dopředu. Organizování Organizování nám udává, jakým způsobem, kdy, kde a kdo bude plány realizovat. Součástí organizování je i delegování. Delegovat můţeme jak pravomoci, tak jednotlivé úkoly a odpovědnost. [5] Rozhodování Rozhodování je součástí kaţdodenního provozu firmy. Musí se rozhodovat o činnostech, které budou probíhat. Při rozhodování se snaţíme určit nejlepší moţné řešení situace. Většinou máme na výběr z několika různých variant. Rozhodování se dělí do dvou kategorií: [5] Rozhodování za relativní jistoty víme jaké situace můţou nastat, a víme také, s jakou pravděpodobností. Můţeme buď vyuţít srovnání kladů a záporů nebo bodově ohodnotit jednotlivá řešení. Rozhodování za relativní nejistoty nastává za situace, kdy firma řeší nějaký nový a neznámý problém. Společnost neví, jaké moţnosti mohou nastat, a proto vyuţívají metody, jakými jsou například Think Tank nebo brainstorming. Kontrola Kontrola se dělí na úplnou, částečnou, preventivní a následnou. V rámci prostředí ji můţeme rozdělit také na vnější a vnitřní. Kontrola má tyto fáze: [5] Zjištění současného stavu Zjištění příčin odchylek od očekávaného stavu Přijetí nápravných opatření pro zlepšení současného stavu 24

Zdroje financování Financování představuje sehnání finančního kapitálu a jeho následné pouţití k dosaţení cílů podniku. Financování se dělí podle několika hledisek: [8] Hledisko vlastnictví vlastní a cizí kapitál Hledisko času krátkodobé a dlouhodobé financování Hledisko pravidelnosti běţné nebo mimořádné financování Hledisko původu kapitálu financování interní nebo externí Projekty probíhající na Boleveckém rybníce jsou financovány pomocí cizích zdrojů. Finance na projekty přicházejí z rozpočtu města Plzně. Proto budu dále popisovat jen cizí zdroje financování a především dotace. [8] Cizí zdroje financování Do cizích zdrojů patří například bankovní úvěry, půjčky, obligace, obchodní úvěry, závazky k zaměstnancům, rizikový kapitál a dotace. [8] Dotace jsou specifické tím, ţe jsou nenávratné. Jsou jednosměrnou transferovou platbou, kterou subjekt podporuje své záměry. Často se jimi podporují společensky prospěšné oblasti, jakými jsou například ekologie, bezpečnost práce nebo zaměstnanost. Dotace mohou být přímé nebo nepřímé. Přímé dotace zvyšují příjem firmy a můţe jít o cenové příplatky u intervenčních cen, exportní prémie, které mají za účel dorovnat rozdíl mezi cenou na domácím a zahraničním trhu. Do přímých dotací patří také investiční dotace. Ta je poskytnuta na konkrétní aktivitu investora a její výše je stanovena buď pomocí procenta z daných nákladů na projekt, nebo absolutní částkou. Nepřímé dotace nezvyšují příjem firmy, ale sniţují její výdaje. Nejčastější nepřímou dotací je daňová úleva. Znamená to sníţení daní pomocí stanovení odpočitatelných poloţek od daňového základu. [8] 25

3 Praktická část V praktické části se budu zabývat udrţitelným managementem zvolené lokality. Ten jsem rozdělil do tří částí, ekologické, sociální a ekonomické. V ekologické části popíši všechny činnosti a změny, které se podílely na změně rybničního ekosystému. V části sociální bude popsána mimo jiné dostupnost lokality, SWOT analýza oblasti nebo názory veřejnosti. V závěrečné části věnující se ekonomickému hledisku je pak vyčíslena finanční náročnost na správu lokality a jsou navrţena různá opatření, za pomoci kterých by mohla být zajištěna ekonomická udrţitelnost. Pro vypracování praktické části jsem musel shromáţdit mnoho informací z různých zdrojů. Pro zisk informací ohledně biomanipulace, rybničních procesů, vodních rostlin a přesných hodnot naměřených od začátku projektu aţ do současnosti, mi slouţily především konzultace s odborným garantem projektu RNDr. Jindřichem Durasem, Ph.D., Mgr. Tomášem Kučerou a uţitečné mi byly také zprávy, které průběţně vypracovávali. Data k uskutečněným projektům ke zlepšení sociální vybavenosti a k ekonomické náročnosti správy oblasti Boleveckého rybníka jsem získal od p. Jiřiny Maršálkové DiS., která pracuje na Správě veřejného statku města Plzně. Doplňující informace jsem čerpal z tisku, kde byly publikovány události spojené s lokalitou a z vlastního pozorování, které bylo zaměřeno na vyuţívání lokality. 3.1 Ekologická část V této kapitole bude charakterizována lokalita a budou popsány provedené činnosti v rámci biomanipulace. Vycházet budu ze zpráv pro firmu Kemwater, zpráv pro statutární město Plzeň a v neposlední řadě z vlastních zkušeností, jelikoţ se na projektu podílím od roku 2006. 3.1.1 Popis oblasti Plzeňský Velký Bolevecký rybník patří do soustavy dalších deseti rybníků, které byly budovány od roku 1460 aţ do počátku 18. století. V průběhu času některé z rybníků zanikly a byly obnoveny aţ v polovině 20. století. Soustava se skládá z těchto rybníků: [18] 26

Strţenka nejvýše poloţený rybník o rozloze 1,4 ha. Byl obnoven v letech 1949 aţ 1950 a nachází se na jiţním okraji přírodní rezervace Petrovka. Vyuţíván je soukromým vlastníkem k chovu ryb. Šídlovský s rozlohou 2,9 ha patří ke středně velkým rybníkům v soustavě. Leţí v těsné blízkosti sídliště a je v současnosti vyuţíván především k rekreaci. Nováček kvůli své malé rozloze 0,88 ha byl v minulosti rozdělen do několika částí a pouţíván jako sádkový. V současnosti je jeho funkce hlavně retenční a krajinotvorná. Třemošenský s rozlohou 3,26 ha je od roku 2004 vyuţíván výhradně k rekreaci. Senecký 7,42 ha velký rybník je vyuţíván především k chovu ryb a rekreaci. Mnoţství rybí obsádky je přizpůsobeno přirozené úţivnosti rybníka, čímţ vyhovuje i poţadavku vody vhodné ke koupání. Košinář sousedí s městskými sádkami a je vyuţíván k chovu ryb a rekreaci. Rozlohu má 6,38 ha. Velký a Malý bolevecký rybník společnou rozlohu mají 57,5 ha, jsou odděleny pouze mezihrází a existují mezi nimi dvě průtočné roury o průměru cca 1 m. Roury jsou potopeny zhruba do jedné poloviny. Jedná se o nejnavštěvovanější rybníky celé soustavy. Do roku 2006 byly vyhlášeny revírem pro sportovní rybolov, ale dnes jiţ slouţí plně rekreaci. Kamenný 5,2 ha velký rybník se nachází v těsném sousedství přírodní rezervace Kamenný rybník. Rezervace chrání rašeliniště a řadu druhů rostlin, které se zde vyskytují. Rašeliniště má vliv na kvalitu vody v nádrţi zvýšeným obsahem ţeleza a huminových kyselin. Rybník má dlouhodobě výhradně rekreační funkci. Vydymáček rybník o výměře 0,6 ha je v současnosti oplocen a je součástí arboreta Sofronka, není vyuţíván ani pro rekreaci ani k chovu ryb. Rozkopaný nejmenší rybník z celé soustavy. Je velký pouze 0,42 ha a stejně jako Vydymáček je součástí arboreta Sofronka a plní funkci retenční a krajinotvornou. 27

Rybníky jsou napájeny Boleveckým potokem, drobné bezejmenné přítoky mají jen okrajový vliv. Samotný Bolevecký potok má průtok pouze 4 l/s, z čehoţ je patrné, ţe Velký bolevecký rybník nemůţe být vypuštěn a napuštěn v řádech měsíců. [18] Pro lepší orientaci v jednotlivých částech Boleveckého rybníka přikládám mapku a popis jednotlivých lokalit (Obr.3). 1. Jachtklub, 2. Na Rampě, 3. Hráz, 4. Pod Bílou horou, 5. Pláţ Ostende, 6. Autokemp Ostende Obrázek 3: Mapka s popisem lokalit rybníku Zdroj: vlastní 28

3.1.2 Charakteristika projektu V roce 2002 se pracovníci Správy veřejného statku města Plzně (SVSMP) rozhodli, ţe je třeba zlepšit kvalitu vody ve Velkém boleveckém rybníce. Příčinou bylo náhlé zhoršení podmínek pro rekreaci koupáním v letech 2000-2002. Tehdy se začaly objevovat sinice tvořící vodní květy v takové míře, ţe v létě nebyla voda po dobu 3-6 týdnů vůbec vhodná ke koupání. Limity pro vodu vhodnou ke koupání ve volné přírodě jsou uvedeny ve vyhlášce ministerstva zdravotnictví č. 464/2000 Sb. Sinice tvořící vodní květ představují nejen závadu estetickou, ale při zvýšeném výskytu způsobují i nedostatky senzorické pach trávní aţ syntetický. Nejzávaţnější ale je schopnost sinic produkovat do vodního prostředí látky ohroţující lidské zdraví, tzv. cyanotoxiny. Plavci tak bývají nejčastěji postiţeni podráţděním aţ alergickou reakcí pokoţky a sliznic. [23] Od roku 2002 probíhal systematický výzkum ve Velkém rybníce zaměřený na zjištění příčin zhoršení kvality vody. Cílem bylo najít cestu, jak při únosných finančních nákladech docílit dobré jakosti vody po celou vegetační sezónu, a to při zachování dobrého ekologického stavu lokality. Výsledkem komplexního průzkumu celého ekosystému byla v roce 2006 zpráva, v níţ byla formulována dlouhodobá koncepce projektu. [1] Správci rekreační oblasti (Správa veřejného statku města Plzně - SVSMP) se rozhodli, ţe vyjdou vstříc doporučením projektu a změní vyuţívání největšího plzeňského rybníka. Jeho původní vyuţívání slouţilo hlavně sportovnímu rybolovu, kterému byly podřízeny veškeré aktivity v jeho spravování. SVSMP rozhodla, ţe vyuţívání Velkého Boleveckého rybníka by mělo být zaměřeno na rekreaci a s tím spojené hlavně koupání. Tomuto záměru byly později podřízeny i úpravy okolí rybníka. Hlavním cílem ve změně rybničního ekosystému bylo sníţit mnoţství fosforu, který se zde aktivně pohyboval. Fosfor představuje ve vodním prostředí hlavní a nejdůleţitější ţivinu, která je nezbytná i pro růst sinicových vodních květů. Pokud se podaří sníţit dostupnost fosforu pro sinice, zlepší se i kvalita vody. Proto se muselo přistoupit: (i) ke sníţení rybí obsádky, která svým vylučováním fosfor velmi účinně recykluje, dále (ii) k chemickému ošetření sedimentu, aby se odtud fosfor nemohl uvolňovat do vodního sloupce. Dalším úkolem bylo (iii) obnovení vodní vegetace, která fosfor účinně váţe a má velmi pozitivní vliv na průzračnost vody. Všechny tyto tři části měly zlepšit 29

průhlednost vody a omezit výskyt sinic, tak aby podmínky pro rekreaci koupáním byly celoročně velmi dobré. [1] Realizace projektu byla hned od počátku limitována tím, ţe rybník se nedá vypustit a napustit v dostatečně krátké době. Poslední napouštění trvalo po vypuštění rybníka v roce 1964 kvůli malé vodnosti přítoku přes 3 roky. Tím byla zavrţena dvě z řešení najednou, a to vypuštění a vyčištění (vybagrování bahna) a klasické vylovení ryb, aby po napuštění mohla být vysazena rybí obsádka potřebného sloţení. Odbahňování rybníků se navíc pohybuje v řádech desítek aţ stovek milionů korun, přičemţ bez dalších zásahů do charakteru celého ekosystému by byly jeho výsledky pro kvalitu vody z dlouhodobého hlediska nulové. Proto se zvolilo řešení, které by bylo z dlouhodobého hlediska udrţitelné s minimálními náklady. To znamenalo radikální sníţení rybí obsádky pomocí všech typů odlovu, pouţití chemických přípravků na zachycení fosforu a jeho uzamknutí v sedimentu a v obnově vodní vegetace výsadbou. [1] V návrhu projektu v roce 2006 byly stanoveny cílové hodnoty, kterých mělo být dosaţeno po ukončení projektu. Jejich naplňování bylo sledováno kaţdý měsíc od března do října aţ listopadu. V jednom měsíci bylo provedeno minimálně jedno měření a maximálně 8. Hodnoty, které byly sledovány, a zároveň u nich byla stanovena hranice, které by měly dosáhnout na konci projektu, jsou: [1] Průměrná průhlednost vody od roku 2000 do 2006 se pohybovala v rozmezí 1,3 aţ 1,5 m, v prázdninových měsících ale klesala i pod 1,0 m. Cílová hodnota byla stanovena na 2,0-2,5 m jako průměrná letní hodnota, která je zárukou atraktivity lokality pro koupání. [1] Koncentrace chlorofylu a je údaj, který udává biomasu sinic a řas ve vodě. Měrná jednotka jsou mikrogramy na jeden litr. Do roku 2006 se průměrná hodnota za vegetační sezónu pohybovala od 15 do 30 ug/l. Cílová hodnota byla stanovena na <10 ug/l, coţ je hranice, která znamená ještě nízkou úroveň rozvoje řas a sinic a přijatelnou průhlednost vody. Zároveň měla být omezena přítomnost sinic výrazně pod hygienické limity, tedy hluboko pod hodnotu 100 000 buněk v 1 ml. Tato hodnota sniţuje riziko negativního vlivu látek produkovaných sinicemi na koupající se lidi na minimum. [1] 30

Koncentrace celkového fosforu fosfor slouţí jako klíčová ţivina pro vodní floru. Měrná jednotka je miligram na jeden litr. Do roku 2006 se jeho průměrná hodnota pohybovala od 0,028 do 0,055 mg/l. Cíl by stanoven na hranici <0,020 mg/l, protoţe toto je hranice, která jiţ umoţňuje silný rozvoj sinic. Niţší obsah fosforu naopak růst sinic silně brzdí. [1] 3.1.3 Realizace projektu Realizace spočívala v přeměně stávajícího typu ekosystému do zcela odlišného a následně jeho udrţení bez přílišných vnějších zásahů. Cílem tedy bylo vytvořit stabilní a dobře udrţitelný ekosystém. Prvním - a podle mého názoru nejdůleţitějším - zásahem bylo sníţení rybí obsádky. [1] Rybí obsádka Rybník byl vyuţíván hlavně ke sportovnímu rybolovu, a proto zde byli téměř výhradně kapři a také hodně cejnů. Ti ovšem při shánění potravy ryjí ve dně, a tím nejen kalí vodu, ale také dostávají do oběhu ţiviny, které jsou usazeny v bahně. Zároveň hustá rybí obsádka většinu ţivin (fosforu) z potravy trávením uvolňovala a vylučováním vracela zpět do koloběhu látek v rybníce. Čím více je ţivin v oběhu, tím větší je rozvoj řas a sinic a tím je tedy horší i kvalita vody. Protoţe se muselo pracovat rychle, nemohlo se čekat, aţ rybáři všechno vychytají. Navíc účinnost sportovního lovu ryb je dobrá jen v případě kapra, případně dravců, ale pro sníţení biomasy cejna, plotice a okouna je zanedbatelná. Byly proto pouţity zátahové sítě a elektrolov. [1] Odlov V roce 2006 se pomocí nočních zátahů povedlo odlovit 3980 kg ryb. Šlo především o plotice a cejny. Odlovení kapři byli vhazováni zpět do rybníka, aby si nestěţovali rybáři, kteří si jiţ na rok 2006 zakoupili povolení k lovu. [1] V následujícím roce se ještě pouţívaly síťové zátahy, jelikoţ koncentrace ryb byla stále vysoká a tato metoda byla velmi efektivní. Zátahy probíhaly uţ v době tření ryb (květen), čímţ se sníţil počet generačních ryb a navíc se tím sníţila také úspěšnost výtěru, coţ bylo z pohledu cíle projektu pozitivum. Tento rok se odlovilo 2720 kg ryb. [1] 31

V roce 2008 se začal pouţívat elektrolov pomocí speciální lodě. Tato metoda byla pouţita jen ve tření ryb, kdy koncentrace neţádoucích druhů ryb na jednom místě (v příbřeţí) byla veliká a jejich ostraţitost nízká. Opět se jednalo především o lov cejnů a plotic. Výsledek byl 2020 kg chycených ryb. [1] V roce 2009 se odchyt ryb elektrolovem nepodařil, protoţe tření probíhalo málo intenzivně - po částech v delším časovém intervalu. Zároveň uţ byly síťové odlovy zastaveny, protoţe jejich účinnost byla po zředění rybí obsádky slabá a náklady v poměru k výsledku vysoké. Mnoţství chycených ryb bylo proto zanedbatelné. Na zatahování sítí je potřeba 6 aţ 8 pracovníků, sehnat terénní dodávku na odvoz ryb a dopravení potřebného vybavení k rybníku, zapůjčit si síť, pramici a elektromotor (z důvodu hlučnosti). O to více se pouţíval v následujícím roce elektrolov, a to opět ve tření. Bylo odloveno 1530 kg neţádoucích druhů ryb. [1] Rok 2011 byl ve znamení let předešlých a opět se jednalo o elektrolov ve tření. Celkem se za tento rok odebralo z rybníka 996 kg ryb. [1] Celkově byl rybník zbaven zhruba 90 % rybí obsádky. Vysazování ryb Obsádka rybníku do roku 2004 byla podřízena sportovnímu rybolovu a vysazování tedy zcela odlišné od let následujících (Tab. 1 a 2). Největší mnoţství nových ryb připadalo kaţdoročně na kapra. V přepočtu na kilogramy jeho zastoupení v rybníce jasně dominovalo nad ostatními druhy. [1] 32

Tabulka 1: Přehled mnoţství vysazených ryb v letech 1999 aţ 2005. Jestliţe není uvedeno jinak, jsou hodnoty v kilogramech. 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 Kapr 6700 8900 7540 3945 6570 5460 Karas 300 40 Amur 380 Štika násada (podzim) 200 31 30 240 ks Š 1 197 ks Š 2 (60 kg) 800 ks Š 1 (200 kg) Štika rychlená 7 000 ks Bolen (10 cm) Sumec + 3000 ks Zdroj: vlastní na základě informací SVSMP V roce 2005 uţ se začalo se zcela jinou rybí obsádkou. Vysazovaly se především štiky a v menším mnoţství i candáti, důleţitá byla introdukce bolena. Sumec byl nasazen v minulosti a v rybníce se dobře samostatně rozmnoţuje. Tabulka 2: Přehled mnoţství vysazených ryb v letech 2006 aţ 2011. 2006 2007 2008 2009 2011 Štika násada 15 kg 240 ks Š (podzim) 1 Štika rychlená 5 000 ks 7500 ks 2500 ks 6000 ks Štika rozplavaná Candát Bolen (10 cm) Ca1+Ca2 10 kg Zdroj: vlastní na základě informací SVSMP 110 tis. ks 1000 ks Všechny vysazované dravé ryby měly za úkol sniţovat počty neţádoucích druhů, jakými jsou zejména plotice, perlíni a cejni. Malé štiky se měly uplatnit především k potlačení nově vylíhlého potěru neţádoucích druhů ryb. 33

Aplikace chemických látek Dalším krokem v přeměně vodního ekosystému bylo sníţení obsahu fosforu ve vodním sloupci. To znamenalo pomocí chemické reakce s pouţitými látkami, tzv. koagulanty, fosfor navázat a v podobě vloček uloţit na dno. Tímto postupem byl zároveň ošetřen povrch sedimentů, aby se ani z nich uţ ţádný fosfor neuvolňoval. Takto navázaný fosfor uţ nemá moţnost se vrátit zpátky do oběhu a být vyuţíván pro růst řas a sinic. [1] PAX PAX je obchodní název pro polyaluminiumchlorid. Látka se dodává jako aplikační roztok, který po přidání do vody vytvoří bělavé vločky, na něţ se nachytá většina částic z vodního sloupce, včetně řas a sinic. Vločky se usadí na dně, kde je ryby nebo jiné vodní organismy (nitěnky) zapracuji do bahna. [1] Síran hlinitý Aplikace síranu hlinitého je zaloţena na stejném principu jako v případě PAXu. Síran je lacinější, ovšem obsahuje pouze zhruba třetinový podíl hliníku oproti PAXu. Proto se ho musí dávkovat větší mnoţství, coţ znamená zvýšené nároky na aplikaci. [1] Chlorid železnatý Pouţití chloridu ţeleznatého je zaloţeno na účinku ţeleza, které má schopnost, stejně jako hliník, vychytávat z vody fosfor a ukládat ho do bahna. Aplikují se menší dávky, ale i tak voda získá přechodně rezavě hnědou barvu, coţ je problematické z pohledu rekreačního vyuţívání vodní plochy. [1] S aplikací chemických látek se začalo v roce 2006. Tento rok v červenci se pouţilo 105 t síranu hlinitého v jedné dávce. Důsledkem bylo skokové zvýšení průhlednosti vody, které vydrţelo asi týden. Důleţité bylo ale razantní ošetření bahna. V roce 2007 se pouţíval především chlorid ţeleznatý. Přestoţe chloridu ţeleznatého bylo v 18 dávkách aplikováno do rybníka 120 t, ošetření nepřineslo potřebný efekt. Proto bylo koncem vegetační sezóny vyuţito doplňkově ještě PAXu. V roce 2008 byl poprvé pouţit PAX- 18 jako jediný prostředek a velmi se osvědčil. Bylo ho pouţito 95.6 t ve třech dávkách v měsíčním intervalu (červen, červenec, září). Následující rok jiţ nebylo třeba takové mnoţství PAXu a objem byl pouze poloviční. Pouţilo se 48,3t ve dvou dávkách (srpen, září). Poslední větší mnoţství bylo aplikováno v roce 2010. V srpnu bylo v jedné dávce 34

uţito 25 t PAXu. Po všech těchto aplikacích se podařilo sníţit obsah vyuţitelného fosforu na takové mnoţství, ţe neumoţňovalo růst většímu počtu sinic. [1] Do roku 2010 bylo pouţito celkem 394 t látek. Aplikace probíhala za pomoci speciálně upravené aplikační lodi, z níţ za jízdy byla ze dvou 1000 litrových zásobníků vypouštěna látka do vodního sloupce rovnoměrně po celém rybníku (Obr. 4). Obrázek 4: Přečerpávání roztoku na aplikační loď Zdroj: vlastní Výsadba a růst vodních rostlin Součástí plánu na zlepšení kvality vody bylo i zvýšení mnoţství vodních rostlin. Ty svým růstem odčerpávají ţiviny z vody a bahna. Čím větší část ţivin připadne na rostliny, tím menší část bude k dispozici pro sinice a řasy, které mají negativní vliv na kvalitu vody. Zároveň ponořená vegetace vytváří vhodná stanoviště pro dravé ryby, zejména pro štiky a okouny, čímţ přispívá ke stabilitě ţádoucího stavu rybí obsádky. Do roku 2006 nebyla v rybníce kromě okrajových porostů rákosu a orobince ţádná 35

vegetace, a to z několika důvodů. Hlavním byla nízká průhlednost vody, způsobená vysokou rybí obsádkou a řasami a sinicemi ve vodě. Ke dnu nepronikal dostatek světla, které tyto rostliny potřebovaly k růstu. Dalším důvodem byl výskyt amura bílého, který se ţiví především vodní vegetací. Ten nedovolil ţádný rozmach vodních rostlin a drţel na uzdě i růst rákosin. [1] Vysazované druhy Cílem při vysazování vodních rostlin bylo: Napěstovat obecně dostatečnou biomasu, která by byla schopna odolávat nepříznivým vlivům (ničení rybami) a dále se sama vyvíjet. Osadit rybník co největším počtem místních druhů vodních rostlin, aby se od začátku mohlo vyvíjet ekologicky cenné mnohodruhové společenstvo. Vysazování rostlin bylo v prvních dvou letech realizováno v oplocených částech rybníka. Z oblasti Plzeňska, zvláště z Bolevecké rybniční soustavy, byl získáván sadbový materiál, například: stolístek klasnatý, rdest kadeřavý a rdest vzplývavý, růţkatec ostnitý a růţkatec ponořený, sítina cibulkatá, bahnička jehlovitá a bahnička mokřadní, úpor peprný, paroţnatky, lakušníky, šípatka střelolistá, stulík ţlutý. [1] Vývoj v čase V roce 2006 se začalo pokusnou kultivací 15 různých druhů v malých ohrádkách uvnitř rybníka. Jejich rozměry byly přibliţně 1x1 m aţ 1x3 m a ohraničeny byly síťovinou, aby se tak zamezilo vplutí ryb. Malá velikost ohrádek také neumoţňovala nalétnutí vodních ptáků. Následující rok se pokračovalo v intenzivní kultivaci 13 různých druhů. Malé ohrádky byly vyměněny za jednu velkou ohraničenou plochu. V průběhu roku se odolnější druhy vysazovaly i mimo ohraničené území. V závěru vegetačního cyklu rychle rostoucí druhy pronikaly do volné vody. [1] V roce 2008 jiţ nebylo ohraničené území třeba a expanze vodních rostlin pokračovala do celého rybníka. Dominantním se stal stolístek a v severní části rybníka také lakušník. [1] 36

Rok 2009 byl ve znamení stagnace. Expanze z minulého roku se zastavila, a to i v severní části rybníka, kde se do této doby dařilo nejvíce druhům. Oproti tomu zelené vláknité řasy zaznamenaly prudký rozvoj. [1] V příštím roce 2010 stále stagnovaly rychle rostoucí druhy jako stolístek, lakušník, rdest. Rozmach byl zaznamenán u čistomilných druhů, které zde zastupuje vodní mor a bahnička jehlovitá. Situace byla relativně stabilní a skladba druhů se vyznačovala rozmanitostí. Dominantní druhy byly sice v čele, ale nerozšiřovaly se takovou rychlostí jako dříve. Podle výsledků šetření z roku 2010 bylo příčinou změn ve vegetaci hlavně sníţení dostupnosti fosforu v bahně pomocí aplikací Al koagulantů. [1] V roce 2011 se projevilo výborné přezimování většiny druhů, a tak mohly expandovat uţ od časného jara. Největší nárůst zaznamenal vodní mor, stolístek a paroţnatka. Růst byl tak intenzivní, ţe muselo být přikročeno k mechanickému odstraňování v určitých částech rybníka. Přestoţe odstraňování biomasy vodních rostlin proběhlo celkem 8x, ţádný viditelný úbytek vodní biomasy nebyl patrný. Byly zaznamenány stíţnosti ze strany plavců a jachtařů. [1] V současné době představuje stolístek a hlavně vodní mor značné riziko pro moţnost kvalitního koupání a jachtaření a také udrţování vegetace v přiměřených mezích by v budoucnu mohlo zvyšovat náklady na správu rybníka. Proto se vodnímu moru budu věnovat, zvláště roku 2011, ze kterého jsou nejaktuálnější informace. [1] Vodní mor Vodní mor začal svůj růst hned z počátku jara a uţ v květnu vytvořil husté porosty v oblasti pod Bílou Horou, které dosahovaly výšky 1,5 aţ 2 m. Do této doby se na Boleveckém rybníce nic takového nestalo. Růst pokračoval do doby, neţ vrcholky dosáhly vzdálenosti přibliţně 10 aţ 15 cm od hladiny. Poté se porost zahušťoval bočními výhonky z horní třetiny stonku. [1] Výška a hustota vodního moru byla podle pozorování takováto: 37

V příbřeţním pásmu, kde bylo největší působení vln, se rostliny nevyskytovaly vůbec. Jen v závětrných stranách, vlivem menšího vlnobití, bylo moţno spatřit řídce porostlé dno. V hloubce do 1,5 m byl porost řidší a vysoký pouze 40 aţ 60 cm s ojedinělými ostrůvky o výšce do 1m. V oblastech, které se nejvíce vyuţívají ke koupání, bylo dno holé, vyšlapané lidmi. Hloubky od 1,5 do 2,2 m byly ke konci léta hustě a vysoce zarostlé. Tyto porosty sahající aţ ke hladině byly pro plavce těţko překonatelné. Ve větších hloubkách se porosty rozpadaly na malé ostrůvky s vysokými trsy. Ve středu rybníka nebyly porosty skoro ţádné. Kdyţ uţ se nějaký vyskytl, byl osamocený a malého vzrůstu. V průběhu roku se pás hustého porostu rozšiřoval a malé ostrůvky měly tendenci se zcelovat. Na následujících obrázcích (Obr. 5 a 6) je vidět stav z konce léta. 38

Obrázek 5: Rozsah porostů vodního moru kanadského na Velkém boleveckém rybníce koncem léta 2011. Výška porostu je udána v cm. -1066600 Elodea canadensis -1066700 výška porostu -1066800-1066900 -1067000-1067100 -1067200-1067300 -821000-820900 -820800-820700 -820600-820500 -820400-820300 -820200-820100 -820000 Zdroj: Mapky byly převzaty ze zprávy KUČERA A DURAS, 2011 39