Décéčko Číslo 1 Únor/Február 2016 www.facebook.com/daiwacormoran V TOMTO ČÍSLE: - Švédská trojka - Black Bull 6PiF - Basiair Z 45 AGS Firemní časopis společnosti Daiwa-Cormoran Sportartikel-Vertrieb GmbH
Décéčko Ahoj rybáři, přinášíme vám první číslo roku 2016. Když už je to teď v zimě s rybařinou takové všelijaké, pojďte si o ní alespoň číst. Petrův zdar! Váš DC tým ŠVÉDSKÁ TROJKA BLACK BULL 6PiF BASIAIR Z 45 AGS www.daiwa-info.cz www.facebook.com/daiwacormoran www.facebook.com/daiwacz www.facebook.com/cormorancz TENTO ZPRAVODAJ JE BEZPLATNÝM REKLAMNÍM PERIODIKEM SPOLEČNOSTI DAIWA-CORMORAN SPORTARTIKEL- VERTRIEB GMBH, ORGANIZAČNÍ SLOŽKY PRO ČESKOU A SLOVENSKOU REPUBLIKU. TENTO ZPRAVODAJ, VEŠKERÉ UVEŘEJNĚNÉ ČLÁNKY, FOTOGRAFIE A LOGA JSOU MAJETKEM SPOLEČNOSTI DAIWA-CORMORAN SPORTARTIKEL- VERTRIEB GMBH NEBO GLOBERIDE INC. A NELZE JE BEZ VÝSLOVNÉHO POVOLENÍ VÝŠE UVEDENÝCH SPOLEČNOSTÍ DÁLE ŠÍŘIT NEBO POUŽÍVAT KE KOMERČNÍM ÚČELŮM. SPOLEČNOST DAIWA-CORMORAN SPORTARTIKEL- VERTRIEB GMBH NEODPOVÍDÁ ZA PŘÍPADNÉ TISKOVÉ CHYBY. ÚDAJE UVEDENÉ V ČLÁNCÍCH PŘISPĚVATELŮ JSOU SUBJEKTIVNÍMI NÁZORY AUTORŮ A ZE STRANY SPOLEČNOSTI DAIWA-CORMORAN SPORTARTIKEL- VERTRIEB GMBH NEBYLY UPRAVOVÁNY. ZA KOREKTURY ODPOVÍDAJÍ AUTOŘI. CHYBY A ZMĚNY CEN VYHRAZENY.
Švédská trojka Ondřej Dušek Ani tentokrát to nebude o těchto praktikách, přece jen, pořád čteme rybářské periodikum. Dnes bych se s Vámi rád podělil o své zážitky a přidal pár typů z mé první výpravy do všem dobře známého Švédska. Vyrážíme v dopoledních hodinách z vesničky kousek od Mladé Boleslavi. Našim prvním cílem je přístav Sassnitz, odkud nás čeká čtyřhodinová plavba do Trelleborgu. Nutno podotknout, že toto byla ta lehčí část cesty. K cíli nám stálé zbývá nějakých 1200km! Po nekonečných 32 hodinách dorážíme v podvečer do cíle poblíž městečka Dorotea. Typ 1: Pokud se chystáte do končin blíže k polárnímu kruhu a jede vás celá parta. Doporučuji zásobit se dostatkem aktivit. Můj jeden časopis a pár skladeb v telefonu bylo žalostně málo.
Poprvé k vodě Jakmile motor zhasne a poprvé uvidíme vodu, je všechna únava pryč. Nejraději bychom ihned šli k vodě a proházeli nadějná místa hned pod chatou, která štikou přímo křičí. Náš kamarád a průvodce v jedné osobě Pepa vidí, jak to s námi mlátí a tak nás na chvilku bere k vodě. Foukáme belly boaty a vyrážím k přítoku do jednoho z místních jezer. Během chvilky už se kačkáme v poměrně silném proudu. Za pár stovek metrů se přítok rozlévá do několika zátok. Třetí hod ještě přímo v proudu znamená první švédskou krásku. Jsme fascinovaní dech beroucím vybarvením místních štik. Nasazujeme popy a žáby. Ryby reagují prakticky od prvních hodů a my pomalu propadáme do neopakovatelné rybářské nirvány. Jsou chvíle, kdy na KAŽDÝ hod máme záběr. Velikost ryb se pohybuje mezi 50-70cm. Větší ryby se nám zatím vyhýbají, ale kdo by si stěžoval, když po hodině lovu máme každý na svém kontě mezi 15-20 štikami! Spousta útoků vychází na prázdno nebo ryba z žab padá. V nižších úsecích se nám daří na popy zdolat i několik jesenů, kteří atakují hranicí 50cm! K dispozici máme čtyři hodiny lovu, poté nás kluci vyzvednou u mostu přes přítok. Po dvou hodinách jsme ani ne ve třetině naší cesty. Začínáme prochytávat jen místa, kde to je cítit velkou rybou. Po sérii střemhlavých útoků, přichází mohutný útok, tak jak ho umí jen velké štiky. Krokodýl jistě přes magický metr slupl popa, jako malinu. Má radost je však krátká. Celý den jsem používal 0,60mm fluorocarbon, který až do této chvíle neměl se štičími zuby
žádný problém. Bohužel pro tuto rybu, byla otázka několika sekund než fluorocarbon podlehl jejím zubům. Ukousnutý pop vyplouvá za pár chvil opodál a ryba je tak naštěstí bez nástrahy v tlamě. Dávám si pauzu a rozdýchávám ztrátu velké ryby. V tom mi to dochází! Martine? Ano? Slyšíš to?! Ne, nic neslyším. No právě, to ticho! Představte si, že sedíte v belly boatu v úžasně čistě vodě plné ryb, kolem Vás jsou slyšet jen ptáci a NIC JINÉHO! Pomalu dorážíme na smluvené místo, kde už na nás čeká odvoz. Naprosto luxusní začátek výpravy! Začíná se nám to rozjíždět Po vydatném spánku nastupujeme v plné polní. Dva čluny vyráží na obrovské jezero. S klukama jede náš průvodce Pepa a já s Martinem jedeme na blind. Prochytáváme příbřežní partie ostrovů a rákosin. Aktivita ryb není tak velká jako včera. Teploty atakují 30 C což místní nepamatují. Pokračujeme v úspěšné taktice lovu na hladinové nástrahy. Lov vzdáváme již kolem čtvrté, kdy sluníčka máme plné zuby. Dnes se nám ani klukům žádná větší ryba nepodařila a největší ryba měřila kolem 75cm. Výjimkou byl náš průvodce Pepa, který nejprve odmítl chytat, si nakonec dal symbolické tři hody. Tušíte správně. Třetím hodem zasekává a úspěšně zdolává štiku o délce 91cm.
Další den pokračuje ve stejném duchu. Vedro je nesnesitelné, přesto hrdinně bičujeme vodu. Po hodině lovu se nám daří najít naprosto famózní místo. Hloubka jen cca 1,4m a rostliny cca půl metru nade dnem. Již při najíždění, spatřuji dvě ryby mezi 80-100cm. Začínáme s novým nasazením. Víme, že ryby v našem okolí jsou. První kontakt přichází již po cca patnácti minutách. 25cm gumu mi bohužel bere štika tak nešťastně (pro mě), že ani jeden její trojháček nezasahuje do její tlamy. Asi půl minuty hledím, jak velká štika drží napříč v tlamě mojí nástrahu, než jí prokoukne a vyplivne. Zvyšujeme úsilí na maximum, ale stále taháme jen menší ryby. Nakonec právě barva štiky je tou vítěznou! Na 18cm Jerk mám první z mé švédské trojky přes magický jeden metr. Rovných 103cm radosti. Večer samozřejmě následuje přípitek a já klukům prozrazuji úspěšné místo. Další den opět zkoušíme nová místa a kluci vyráží na naše úspěšné. Horko polevuje, je příjemných 25 C. Den není ve znamení velkých ryb, ale opravdového odpočinku a zábavy, kdy zkoušíme i nástrahy, které se do našich krabiček dostali jaksi omylem a považujeme za nemožné na ně ulovit rybu. K večeru se rozhodujeme, že vyzkoušíme trolling. Nikdy jsem takto nechytal a Martin, jak by smet. Po prvních padesáti metrech zůstávám viset na dně. Nasazuji méně potápivý wobler. Po dalších padesáti metrech následuje podobný scénář, jen vázka je poměrně živá.
Martin zastavuje loď a začíná zdolávání. Po deseti minutách máme rybu v lodi. 107cm a nový osobák. Mám neskutečnou radost. Již nyní prozradím, že tuto metodu jsme začali používat poměrně často po zbytek zájezdu. Ironií je, že se nám již nepodařilo tímto stylem chytit rybu přes 60cm. Kluci večer přijíždí s další metrovkou z našeho místa. Máme radost, že se začíná dařit i jim. Zítra nás čeká první výlet k řece, kde se údajně máme na co těšit. Poprvé na řece S naší návštěvou řeky se pojí jedna z mých dalších rad: rozdílný pohled na vzdálenost! Pro mě kousek znamená max. 10km, pro Švéda je kousek 80-140km! Po asi dvou hodinách jízdy dorážíme na místo. Máme vyřízeny povolenky pro tento úsek řeky, nebo alespoň si to myslíme. Asi po půl hodině přijíždí rybářská stráž a chce nám zabavit povolenky. Nechápeme co se děje. Postarší pán neumí anglicky ani německy. Po dalších dvou hodinách zjišťujeme, že od letošního roku je vše jinak a náš úsek začíná až o cca 2km níže.
Máme štěstí, stráž nám povolenky vrací. Pokračujeme tedy na druhé doporučené místo. Zde nastává druhý problém. Cesta končí a k řece to je podle GPS (bez té se zde neobejdete) ještě cca 500m. Před námi je hustý les. Náš průvodce nám s úsměvem vysvětluje, že musíme pěšky. Jakmile se doplahočíme na kraj lesa a spatříme vodu, víme, že to stálo za to! Ještě bych se vrátil k povolenkám. Ve švédsku funguje trochu jiný systém kupování povolenek. Na mapě je vyznačeno místo, kde se povolenky vypisují. Vypadá to asi tak, že z jedné schránky si vezmete dvě povolenky a obě vypíšete. Jednu si pak necháte a druhou spolu s penězi vložíte do druhé schránky. Konečně nahazujeme. V řece se střídají proudnější úseky s rozlitinami. Našim hlavním cílem jsou velcí potočáci a lipani. Já spíš naháním štiky v rozlitinách, ale nakonec mě nadchnou i proudnější úseky. Klukům se daří ulovit několik slušnějších potočáků a lipanů. Náš průvodce je však zklamaný, prý je to slabší den. Nedokážeme si představit, jak to asi vypadá, když to bere.
Další den, vzhledem k náročnému terénu řeky vyrážíme na výlet, ať si ruce trošku odpočinou. Navštěvujeme zajímavé vodopády, městečko Dorotea, místního řezbáře a symbolicky se podíváme i kousek do Norska. Opět k vodě
Po dni relaxu, jsme se všichni opět těšili na místní zubaté domorodkyně. Další den patřil Martinovi. Po čtyřech dnech, kdy více méně pouze fotil moje úlovky, se konečně dostal jednak před objektiv a také jako třetí člen naší party ulovil štiku nad magický jeden metr. Za svou trpělivost byl navíc odměněn videem prakticky celého zdolávání i pouštění úžasné 104cm dlouhé štiky. Já jsem se pokusil na chvíli zaměřit na okouny a jeseny a také jsem nelitoval. Změna počasí Letní tropy vystřídalo poměrně chladné počasí s teplotami kolem 15-20 C. To se projevilo i na aktivitě ryb a několik dní se nám nedařilo ulovit větší ryby, jak na jezerech, tak na řece. 80cm hranice byl strop i počty ryb byli nižší než během teplých dní. Nikdo si však nestěžoval. Vychutnávali jsme si místní přírodu a během bouřky jsme se seznámili i s místními rybáři v přístřešku určeném právě pro takové příležitosti.
Naposledy na vodu Devět dní uteklo jako voda a před námi byl poslední den. Dohodli jsme se, že projedeme jen topová místa a zkusíme navýšit naše skóre. To jsem ještě netušil, že si pro mě zdejší štiky připravili neskutečné rozloučení! Dobrá místa nás nezklamávají a vydávají nám slušné množství štik, ovšem menších velikostí. Pak jako lusknutím prstů přichází moje půl hodinka. Chvilku po dopadu nástrahy dostávám slušný záběr. Štika vyskakuje nad vodu a mě padá brada. Poprvé v životě vidím výskok ryby nad 80cm! Po pěkném souboji podebírám slušnou rybu. Štika má bez pár milimetrů devadesát cm. Již nyní jsme spokojení. Dalším hodem mi přímo pod loď za plandavkou připlouvá velká štika. Zapomínám navíjet. Štika ladným pohybem přechází do útoku. Plandavka mizí v její obrovské tlamě. Se zásekem vykřikuji: metrovka!. Martin s Jirkou jsou zpočátku trochu zmatení, ale rychle jim dochází co se děje. S trochou štěstí se nám daří velkou rybu na podruhé podebrat. Metr ukazuje symbolických 101cm. V té chvíli jsem nejšťastnější rybář ve švédsku. Již nechytám a jen si promítám celý výlet. Martin s Jirkou si velikost vynahrazují počtem. Na základnu se vracíme s úsměvy od ucha k uchu.
Black Bull 6PiF Josef Foltýn Black Bull 6PiF - toto je název zcela nového navijáku CORMORAN. Jedná se o naviják s přední brzdou. Na první pohled mě připomíná, líbivý vzhled jako má Daiwa. Tento naviják se vyrábí ve čtyřech velikostech a já jsem si pro testování zvolil velikost 3000. Naviják je vybaven pěti ocelovými, kuličkovými ložisky a s poměrem 5,3 : 1 a váží 300 g, což je pro tuto velikost akorát. Přední brzda: dost jemná, na můj vkus trochu krátká, záleží na zvyku každého. Hlavní cívka: u tohoto navijáku je hliníková, náhradní cívka je nylonová.
Na cívku jsem navinul šňůru 0,10 mm. Už při samotném navíjení jsem byl mile překvapen nejen hladkým chodem ale i velmi dobrým kladením šňůry na cívku. To považuji u navijáků za dost důležité. Lépe se s ním poté pracuje, šňůra se nezamotává a má delší odhoz nástrahy. Byl jsem zvědav, jak bude naviják pracovat při větším zatížení na rybách. U vody jsem ho zkoušel zatěžovat i většími nástrahami. Zatím to vypadá, že díky kvalitně soustruženým převodům je v navijáku dost síly a kvality. Na kličce navijáku je trochu cítit vůle ale jen nepatrně. Chod je pořád stejný, hladký. Myslím, že Cormoran vyrobil dobrý naviják pro rybáře, kteří zvažují poměr cena/výkon. Na konec to nejlepší. Pořizovací cena startuje na 590 Kč, což je za tento pěkný naviják paráda. Myslím, že si v krátké době najde mezi rybáři řadu příznivců. Podařilo se mě s ním už zdolat pár pěkných ryb. Po delším testování vám rád předám nové zkušenosti.
Basiair Z 45 AGS Láďa Slabý Koukám do kalendáře, je 15. Ledna, pro většinu běžných rybářů naprosto nesmyslné datum pro týdenní výpravu za kapry. Pro mě jasná volba, vyzkoušet něco nového, něco extrémního, zda-li to zvládnu. Přípravy vrcholí, vše je nachystané a sbalené. Mám vytipovaný jeden známý zahraniční revír, pískovnu s křišťálově čistou vodou. Na této pískovně je zákaz používání jakýchkoli plavidel, a tak je krmení i samotný lov možný pouze ze břehu. Nastal čas otestovat pořádně sílu mých nových prutů, Daiwa Basiair 45 AGS a to ve 12ft 3lb. Vyzkoušet co se v těchto prutech skrývá za sílu, jestli budou schopny ukázat to, k čemu jsou vyrobené, daleké nahazování. Cesta probíhá hladce a po pár hodinách stojíme na břehu pískovny a hledáme volná místa, které se stanou na následující týden naším domovem. Předpověď počasí nevěstí nic dobrého, ale co, jsme již na místě, nezbývá nám než se s tím nějak poprat. Jak jsem na začátku psal, na vodě platí zákaz lodí, tudíž první co rozbaluji je markerovací sestava a pouštím se do prozkoumávání dna a hledání zajímavých chytacích míst. Rozhodl jsem se, že nebudu vymýšlet nic složité a umisťovat pruty na různá místa, ale že si vyberu jedno, které více zakrmím a pruty budu umisťovat okolo něj. Při markerování je dobré, pokud použijete místo klasického monofilu splétanou šňůru. A to z důvodů toho, že šňůra má nulovou průtažnost a tak vám přenáší přesný obraz toho, jak se
olovo pohybuje po dně do rukojeti prutu. Například pokud jste nahodili marker do bahna, z počátku vám nepůjde popotáhnout, ale pak už klouže jako po másle. Naopak pokud jsm nahodil na písek, cítíte jen jemné vrnění do prutu. Olovo se šňůrou vám prozradí strukturu dna a maserový splávek hloubku, ve které se vaše místo nachází. Po asi hodinové práci mám místo vytipované a tak klipuji naviják a odkládám prut do vidliček. Jsem spokojený místo mám a to je pro mě to nejdůležitější. Postavím bivak a všechny věci okolo něj. A je na čase dát se do krmení. Jelikož je 15. Ledna a voda v pískovně má cca 4 C, nepočítám s nějakou velkou aktivitou ryb. A krmení volím spíše drobnější a to směs drobných partiklů, method mixu a půlených boilie, to vše zalité pro větší atraktivitu tekutými posilovači. Na krmení s sebou mám také nového pomocníka a to naviják s rychlým převodem Daiwa Embleme Spod. Rychlý převod na navijáku má obrovskou výhodu v krmení, raketu stahujete rychle, a celé krmení se tím o poznání zrychlí. Jelikož se zde chytá na tři pruty a házecí Basiairy mám pouze dva, musel jsem sebou vzít jako třetí prut a naviják osvědčenou klasiku, Daiwa Tournament S5000T a prut Daiwa Basia DF 12ft 3lb. Je nakrmeno, nyní je na řadě chystání montáží a nástrah. Tam jsem měl také jasno, vyjemnit sestavy na maximum, abych mohl dosáhnout z počátku co nejvíce záběrů. Jelikož
bylo potřeba daleko nahazovat, musel jsem namotat slabší házecí vlasec, pro mě neobvyklého průměru, 0,23mm. Montáže jsem se rozhodl chytat s klasickým bočním olovem a krátkými 15-20cm návazci. Na návazce jsem použil osvědčenou šňůrku N-trap Soft 15lb a Kamo 15lb. Obě jmenované šňůrky jsou ztužené, abych co nejméně předešel zamotání při náhozu. Volba háčků byla taktéž jasná, pevné, ale drobné háčky. Wide Gape X. vel.8 a Longshank X vel.8. Vše je na svých místech a nezbývá než čekat. Počasí se netváří moc vesele, noční teploty klesají až k mínus 7 C. V takovéto teplotě vás zahřeje pouze pořádný záběr. A ten já hned první noc dostávám, na nejvzdálenější prut, nahozený na panáčka plovoucího a normální boilie. Zvolil jsem malinké průměry boilie a to 15 a 12mm, které jsem ještě okrájel a zabalil do pasty. Rybu opatrně zdolávám, bojím se, aby to vydrželo, vše je vyjemněné na maximum. Super, kapr je v podběráku, Wide Gape X. vel.8 sedí luxusně a já se raduji z prvního zahraničního kapra.
Po této rybě ze mě spadla veškerá nervozita a já si splnil cíl této cesty. Chytit si kapra, a tak si naplno užívám tuto výpravu a ryby se mi odměňují krásnými souboji a já zažívám něco, co už možná nikdy nezažiji. Je leden a ryby berou jako v letních měsících. Jsem tak šťastný. Týden utekl jako voda, a tak je na čase shrnout ten mrazivý čas. Nevím zda-li to bylo štěstí, nebo umění rybářovo, že se mi podařilo tak perfektně zachytat, ale jedno mi tato výprava ukázala. Jelikož to byla tak trochu extrémní výprava, daleké nahazování, mráz, déšť, vítr. Musíme se naprosto 100% spolehnout na svou výbavu. Nic vás nesmí zklamat, vše musí fungovat. A to já díky bohu měl. Sestava naviják Basiair Z 45 QDA společně s prutem Basiair Z 45 AGS fungovali jako katapult mých montáží. Bez nich by to byla daleko větší dřina nahazovat montáže do míst, kam jsem potřeboval. Dále bych chtěl ocenit spodovou sestavu, ty kilogramy krmení krmení, které mi dopravila do vody, byly až neuvěřitelné, za týden rybaření jsem zkrmil cca 50kg krmení. Nejprve jsem si myslel, že to nebude o žádném velkém krmení, ale opak se stal pravdou, kapři se krmili jako v létě. Nestačil jsem dokrmovat, abych rybu udržel na místě. A asi největší díl úspěchu dávám v montáže. Díky použitým háčkům Korda Wide Gape X vel.8 a Longshnak X vel.8 jsem z 24 záběrů přišel pouze o dvě, z toho o jednu díky své hlouposti a neopatrnému zdolávání. Když to shrnu, byl jsem opravdu spokojený, extrémní termín na kapry, ale myslím si, že jsem se s ním popral statečně a jako český kaprař v zahraničí ostudu rozhodně neudělal. Mnoho úspěchů u vody, mnoho chycených a puštěných kapříků.