zpravodaj 3 2010 Adventní věnec O první neděi adventní se v mnoha obcích našeho regionu rozsvěcovay vánoční stromy na obecních prostranstvích. U nás v Daešicích bya rozsvícena první svíce na adventním věnci, který stojí na Městečku. Věnec, který požehna správce farnosti P. Petr Hoý má průměr takřka 3,5 metru a je umístěn v šikmé pooze, takže jeho krása i mohutnost épe vyniká. V žádném případě nesoutěžíme o rekordy co do veikosti, jako třeba v nedaekých Vémysicích, či v Mirosavi. mestyse DALEŠICE prosinec Vémysický adventní věnec má průměr 14 metrů. Osm idí na tomto veikostně rekordním věnci, který by zapsán do knihy českých rekordů, pracovao ceý týden a na zhotovení spotřebovai tři traktorové večky chvojí. Instaace našeho věnce bya motivována připomenutím adventní doby a oživením prostoru našeho Městečka. Kde kdo má svůj příbytek ozdobený maým věnečkem, někteří je mají umístěny na vchodových dveřích či vratech. Věnec na Městečku je pro každého, komu tento symbo aespoň vzdáeně něco připomíná. Vánoční stromy mají skoro všechny obce a města. Adventní věnec jen někoik z nich. Daešice patří mezi ně. Rudof Špaček, místostarosta městyse Vážení spouobčané Jsou před námi vánoční svátky, nejkrásnější svátky v roce, kdy bude mít většina z nás příežitost v kruhu svých nejbižších aespoň na někoik dní zastavit kootoč všedních dnů napněný prací, povinnostmi, starostmi a snad i zhodnotit upynuý rok. Vážení spouobčané, dovote mi, abych jménem svým, ceého zastupitestva a Úřadu městyse Daešice popřá Vám a Vašim rodinám požehnané svátky vánoční, aby stáe patio, že Vánoce jsou svátky kidu, pohody a míru. Do násedujícího roku 2011 přeji všem především zdraví, které je zákadním předpokadem pro spnění Vašich přání a úspěchů v osobním a rodinném životě. Jarosav Zadraži, starosta městyse
2 Daešický dub Kdo by ho nezna. V Daešicích snad není čověka, který by nevědě kde se nachází a jak mohutně vypadá náš DUB. Tento gigant mezi stromy nemá v širém okoí konkurenta. Je dávným pamětníkem časů dobrých i časů horších. Koem něho mnozí chodii na výety, jen tak k řece, do mýna, či do esa za prací. Ve stínu jeho koruny od-počívai naši rodičové, prarodičové a daší pra pra generace. Za ta staetí, kdy odoává bouřím, vichrům a daším nepřízním a rozmarům počasí i idí, si stáe uchovává svoji vznešenost. Pravda, trochu se na něm stáří podepsao. Prosché větve, siná vrásčitá kůra a také mechový porost, který pomau, ae jistě pokrývá jeho siné větve. Ae jinak je to stáe podsaditý štramák. Považte, obvod jeho kmene měří 488 centimetrů. Obvod nejnižší, vodorovné větve, ve které byy kdysi zaraženy háky, snad na houpačku, či na oběšení, měří 235 centimetrů. Výšku dubu si netroufám odhadnout, zrovna tak jako jeho stáří. Vzhíží do kraje 300 nebo 400 et? Určitě je to někoik stoetí a jeho podoba je už douho takřka pořád stejná, jako by se ani neměni. V Daešicích se tradovao, že pod ním odpočíva sám veite husitských vojsk Jan Žižka. Je to ae vemi nepravděpodobné, neboť Žižkovo spočinutí pod tímto stromem by se museo odehrát už před více jak šesti sty ety. Tato část katastru má pojmenování de tohoto nepřehédnuteného, úctyhodného stromu. Když se řekne U DUBA, nikdo nezapochybuje a hned ví, kde se ono místo nachází. Prostranství v jeho okoí bývao upravené, tráva vysečená. V současnosti už to ae není pravda. Různé býí, křoví, náetové dřeviny a vysoká tráva ztěžují přístup ke stromu. Také proto, že nyní tudy chodí máokdo. Mýn zanik, s rozvojem motorizace máo chodíme pěšky a úpně jiné radovánky moderní doby způsobiy, že na procházku do esa se už nyní takřka nikdo nevydá. Proto i cesta a cestička okoo našeho dubu pomau zarůstá. Vyvstává otázka, proč není tento ojediněý úkaz rostinné říše zaregistrován jako památný strom? Je to snad proto, že nestojí někde o samotě jako soitér, ae nachází se na okraji souvisého esního porostu a proto není tak nějak na očích? Jistě by se u něho dobře vyjímaa tabuka s nápisem o jeho památnosti a také o jeho ochraně, což by mu dodao na vážnosti a důstojnosti. Všem, kteří okoo něho v minuosti procházei a občas projdou i nyní, to ae nevadio a nevadí. My i bez ceduky jsme na náš dub pyšni a jsme rádi, že se na našem katastru takový eegantní veikán nachází. Maý dovětek: Že toto místo je něčím zváštní a má jakousi magickou přitaživost, svědčí i ve shuku tří bízko DUBU rostoucích stromů, zbudované jakési doupě. Z různých cárů hadrů, umakartu, prken a starých autosedaček zhotovii v koruně to, co vidíte na obrázku. Jakási tajemná sía budovatee přitáha a vyburcovaa k obtížnému zkonstruování tohoto monstra. Zatímco oňská pouť nám v odpoedních hodinách propršea, ta etošní se odbývaa za tropického vedra. Která varianta je epší? Asi něco mezi, ae musíme brát to, co nám je přiděeno. Přes vekou horúčavu, která vyvoávaa únavu a vekou žízeň, zvádi mádežníci obchůzku Daešic vemi dobře, bez jakýchkoiv probémů a incidentů. Zasouží si za to nejen poděkování ae i pochvau. Pouťová obchůzka městyse je zváštní tím, že její trasa je douhá a je potřeba ji zvádnout Ohédnutí za poutí 2010 co nejdříve. A to proto, aby doprovodná kapea moha co nejdříve začít vyhrávat na Městečku. Zatím se to v posedních etech vceku daří a ani etošek neby výjimkou. Poděkovat je třeba i všem těm, kdo se na přípravě pouti podíei. V neposední řadě též spoupatronu našeho kostea sv. Petrovi, že posa příznivé počasí a nešetři příjemnými sunečními paprsky.
Ustavující zasedání zastupitestva městyse Daešice 3 Ve čtvrtek 11. istopadu 2010 se od 18.00 hod. konao ve třídě zákadní škoy ustavující zasedání Zastupitestva městyse Daešice. Z 11 čenů zastupitestva byo přítomno všech 11 čenů. Havním bodem programu byo sožení sibu, voba starosty a voba místostarosty. Ve veřejném hasování by zvoen starostou městyse Jarosav Zadraži. Ze dvou navržených kandidátů na funkci místostarosty by zvoen Rudof Špaček. Projev starosty na ustavujícím zasedání nově zvoeného zastupitestva: Vážení zastupiteé, vážení občané. Dnešní ustavující zasedání se pomau chýí ke svému konci. Než se rozejdeme, dovote mi pár sov na závěr. Nejprve bych chtě poděkovat Vám, vážení zastupiteé, za projevenou důvěru a podporu. To, že jste mě znovu zvoii starostou, je pro mě veká čest, ae i závazek a veký pocit zodpovědnosti k Vám i všem spouobčanům. Jménem ceého zastupitestva chci poděkovat občanům Daešic, kteří přiši k vobám a dai nám svůj has. Veice si toho vážíme a budeme poctivě pracovat tak, abychom své voiče nezkamai. Naše nové zastupitestvo byo zvoeno až na jednu změnu, ve stejném sožení jako v minuém voebním období. Všichni jeho čenové jsou již zkušení zastupiteé a dobře ví, že nás čeká náročná a zodpovědná práce. Doufám, že stejně jako minué čtyři roky, vytvoří-me dobrý pracovní tým, který bude mít na zřetei jen zájem o rozkvět našeho městyse. V nadcházejícím voebním období bychom se měi zaměřit na tyto akce :! Dokončení oddíné kanaizace, rekonstrukce místní komunikace a zhotovení nového chodníku v uici Kozina! Rekonstrukce místní komunikace a úprava rybníčku (uže) v místní části Přimasa! Prodoužení spaškové kanaizace od Městečka po dům č.p. 60! Pokračovat s opravou soch světců sv. Foriana a sv. Jana Nepomuckého! Výkup pozemků pro výstavbu nových rodinných domků! Podporovat a rozvíjet cestovní ruch, příspěvkové a neziskové organizace, kuturu, sport a spoečenský život v městysi Jednou z havních priorit naší činnosti je získávání finančních prostředků z EU a z grantů České repubiky tak, jak se nám to dařio v minuosti. Pro nejbižší vyhášené výzvy z dotačních programů máme připraveny tři projekty! Komunitní kompostárna Daešice! Sousedský dvůr - muzeum venkova! Oprava a odbahnění Vekého rybníka V brzké době bychom měi připravit projekt na rozšíření sokoovny, zatepení stropů a výměny oken v zákadní škoe. Pánů, jak je vidět, máme mnoho. Vše ae bude záežet na tom, koik finančních prostředků se v současné, ekonomicky nepříznivé době podaří získat do naší obecní pokadny. Vážení zastupiteé, vážení občané. Daešice jsou naším spoečným domovem. Záeží jen na nás všech, jak se budou rozvíjet a vzkvétat. Přeji nám všem, aby se nám práce dařia a aby se co nejvíc našich pánů podařio zreaizovat. Děkuji za pozornost. JZ Komunání voby 2010 Ve dnech 15. a 16. října 2010 se konay v ceé České repubice voby do Zastupitestev obcí, ve kterých si občané voii na příští čtyři roky své zastupitee. Nejinak tomu byo u nás v Daešicích. Ze tří voebních stran byo voeno 11 zastupiteů. V sobotu 16. října se ve 14.00 hod. uzavřea voební místnost v zákadní škoe a okrsková voební komise začaa počítat voební hasy. Po sečtení hasů v 16.45 hod. předseda a zapisovate voební komise převez výsedky voeb na Registrační úřad v Hrotovicích, který po kontroe nesheda ve zpracování žádné nesrovnaosti a potvrdi výsedky voeb. Z cekového počtu 475 voičů přišo k vobám 367 voičů, což je 77,26% Výsedky voebních stran a kandidátů, kteří ve vobách uspěi: Voební strana 1) SNK Za rozvoj Daešic" 1871 hasů - Eva Čtvrtníčková 187 hasů - Jiří Loukota 181 hasů - Petr Čaněk 180 hasů - Mian Čaněk 172 hasů - Eva Vyetěová 171 hasů 2) KDU-ČSL 1662 hasů - Rudof Špaček 188 hasů - Jarosav Zadraži 186 hasů - MUDr. Zdeněk Kovář 174 hasů - Stanisav Kovář 167 hasů - Ing. Petr Čapoun 164 hasů 3) SNK Za sport a kuturu" 358 hasů - RNDr. Josef Potůček 73 hasů Stručně...! V září 2010 odstartovao do havního cykistického závodu Cykomaratontour se startem a cíem v pivovaře 320 cykistů! Oranžový stan, épe řečeno hangár, který by začátkem prosince na Městečku postaven, by pro Skupinu ČEZ - JE Dukovany. Ta si Daešice vybraa za místo pořádání Adventního setkání se svými partnery. Součástí privátní firemní akce by koncert v kostee a setkání v pivovaře.! Pivovarská restaurace získaa v hasování pořádané novinami Deník titu a certifikát Hospůdka roku.! Adventní varhanní koncert pořádaný místním pivovarem 14. 12. 2010 v našem kostee mě vysokou uměeckou úroveň. Vystupující pražští uměci svým uměním nadchi přítomné posuchače a varhanní virtuos dokonae prověři kvaitu našich varhan. Pozvání Reprízované představení divadeního souboru TJ SOKOL s názvem DOROTKA A PENTLIČKA aneb NÁMLUVY VE MLÝNĚ se odehraje v ponděí v 27. prosince v 17.00 hodin v místní sokoovně. Místní hudební skupina WEGET bude účinkovat v pátek večer 31. 12. 2010 při sivestrovském veseí v hospodě U Romana.
4 Situační zpráva o daešickém zámku Až začátkem podzimu nám projekční kanceář Anarchitekt z Prahy zasaa požadovanou situační zprávu o dění v zámku a okoo zámku. Zde je ceý text této zprávy: Zámek Daešice, ežící v centru obce, získaa spoečnost Wesses s.r.o v roce 2007 ve veřejné dražbě z důvodu konkurzu uvaeného na spoečnost Integrá spo. s. r. o. Vzápětí po převodu do vastnictví zajistia zákadní udržovací práce, jako bya oprava střechy a okapů. Původním předmětem podnikání spoečnosti Wesses je především obnova zámku a zámeckého areáu ve Veseí nad Moravou a jeho přeměna na hote. Zámek Daešice má býti součástí sítě podobných zařízení. Na jaře roku 2010 zadaa spoečnost Wesses zpracovat rozvojový pán využití zámku Studiu Anarchitekt s. r. o, se kterým spoupracuje na projektu zámku ve Veseí nad Moravou. Cíem obnovy zámku v Daešicích je rekonstrukce zámeckého areáu a jeho přestavba na weness hote s restauračním a konferenčním provozem. Hmoty současného objektu zámku a hospodářských kříde budou zachovány. V části zámku se ve spoupráci s NPÚ Brno připravuje i prohídková trasa zaměřená zejména na historii zámku a jeho unikátní propojení s kosteem sv. Petra a Pava, který v sobě skrývá románské zákady. Na severní straně areáu by měo býti zaoženo nové provozní nádvoří zahrnující mimo jiné i univerzání sportoviště se zázemím, jehož cíem je také propojení se spoečenskými aktivitami v obci. V neposední řadě se počítá s obnovou zámeckého parku, který je nyní ve veice zanedbaném stavu. Výchozími podkady pro nové funkční čenění je podrobné studium historických pramenů (mapy, spisy, fotografie, kronika a pod), dáe katastrání mapy a Územní pán městyse Daešice z roku 2003. V rámci rozsáhé archivní rešerše byo objeveno mnoho zajímavých historických materiáů. Za zmínku stojí napříkad rozsáhá historická fotodokumentace v archivu Národního památkového ústavu Brno, zaměření kostea z roku 1946 v Semináři dějin umění při Fiozofické fakutě MU, nebo pány zahrady panského zahradníka Maxe Freye, který na zámku působi v etech 1832 42, objeveny v Dačicích. Projekt se nyní nachází ve fázi zpracovávání dokumentace pro územní řízení a jejího dašího projednávání s dotčenými orgány státní správy a správci sítí. Na podzim by mohy býti zahájeny přípravné práce na místě zahrnující první průzkumy pro dopnění stavebně historických informací o zámku. Po provedení všech nezbytných přípravných, průzkumných a projekčních prací by přestavba zámku měa být zahájena již v roce 2011. Ing. arch. Banka Poschová Toik zpráva projekčního ateiéru Anarchitekt z Prahy, kterou si majiteé najai k vypracování předběžných, průzkumných a k projekčním pracem a k navržení vhodného využití zámeckého areáu. Že se v zámku opravdu něco děje, toho jsme si všichni všimi. Do zámku nastoupi správce, který provádí různé čistící práce v zámeckém parku sekání trávy, vysekávání keřů a náetových dřevin, kácení uschých stromů. Je vyčištěno venkovní i vnitřní nádvoří a všechny dážděné chodníky v areáu. Střecha sousedící s věží koste, která často neustáa větrné poryvy, bya opravena a tašky ke střešním atím přišroubovány. Do zámku na kontrou často přijíždí koordinátor prací a zástupce majitee v jedné osobě. Pracovní návštěvy z různých památkových institucí jsou na zámku rovněž časté. Informace ze Sboru pro občanské záežitosti Ve druhé poovině roku 2010 : se narodiy tyto děti Jan Homoa Hana Soařová Josef Trojan Rodičům bahopřejeme a dětem přejeme šťastné dětství. manžeství uzavřei : Jitka Khorová a Tomáš Fouček Novomanžeům bahopřejeme. navždy jsme se rozoučii s těmito spouobčany: Jiřina Kudáčková Mirosav Lankaš Marie Vaová Martina Hadká Pozůstaým projevujeme upřímnou soustrast. V první poovině roku 2011 osaví životní jubieum tito naši spouobčané : Bukaová Miuše Horák Hubert Bíek Otakar Suchá Heena Vaová Marie Kočí Josef Macová Vasta Chádek Vítězsav Kazateová Jarmia Rendek Jan Potůčková Jarmia 60 et 60 et 65 et 65 et 65 et 75 et 75 et 80 et 80 et 80 et 85 et Všem jubiantům přejeme spokojenost a pevné zdraví do daších et. Daešice mají 602 obyvate, 302 mužů a 300 žen. V etošním roce se přistěhovao 7 občanů, odstěhovao se také 7 občanů. (údaje k 15.12.2010) Koncem istopadu prováděi na zámku dva restaurátoři po někoik dní průzkumné sondy. Odkrývai omítku v přízemí i v patře skoro ve všech místnostech a také na chodbách. Po odstranění nánosu jemné omítky a daších krycích vrstev zjišťovai, zda se nezachovay nějaké starší výmaby. Někde naši fragmenty, jinde větší pochy, především v patře. V přízemním traktu se nedochovao nic. Toto vše jsou předběžné a sondážní práce. Nějak se ae začít musí a snad, jak všichni doufáme, to bude mít pro zámek dobré pokračování. Vzpomenete si ještě v jakém zdevastovaném stavu by pivovar? A jak nyní funguje! To zámek je v mnohem epším stavu, tak snad
Zváštnosti naší muvy daešického nářečí Čeština, to je naše rodná řeč. My jsme ae Moraváci a naše řeč, náš daešický diaekt se od spisovné češtiny docea odišuje a v minuosti odišova ještě daeko více. Daešická muva, ta je zpěvná, taková hezky zakuacená, na druhou stranu jasná, rázná, jadrná. Jako všechno i jazyk se vyvíjí. Vivem škoy, vivem teevize, četby, také vivy komunikačními a častým cestováním do jiných, vzdáených končin. Dnes už spisovná, nebo hovorová čeština takřka vytačia to naše daešické nářečí. Tak jak muvii naše babičky a dědové, to už je minuost, ae my starší stáe často užíváme ceou řadu našich, daešických výrazů. A havně jim rozumíme a víme o čem je řeč. Je normání, že daeščák neřekne býk, ae bék. Řekne kdes be, nikoiv kde jsi by. Mesim, že bode pršet, musíme se tumovat. Tak to určitě pršet bude a ještě je třeba si pospíšit. Řekneme košia, čepica, uica, křidica, avica, sinica. Prostě koncové -e se změní na -a. Na začátku sova před o vkádáme v. Vobií, voves, vožrat se, vohánět se. Tak se užívají i zájména on, ona, oni - To by von, vona, voni. A co potom taková pěkná nadávka to je vodoa, nebo-i čověk enivý, či zanedbaný. Dvojhásku -ou měníme na douhé ó. Třeba Be ho sódu, Še do Róchovan, brabók, hóser, bóračka, padócnica, máknót, zóvák, óka. Místo jsou se jasně říkao só. Čí só te bote? Nebo věta Maňo, neděé hócapinke, je z pohedu našeho nářečí přímo parádní. Jasná a výstižná. České hee, heeďte, má svoji obdobu v našem haé, haéte. Haé, tes pré mě neco chce? Haé, seš hópé?, což v překadu znamená Hee, jsi vychytraý, vyčuraný. Procházející čověk okoo pracujících na poi zdravi Pomuž pánbu a v odpověď mu zazněo Deštopámbu, nebo také To be se pámbu muse hodřit, poď nám rači pomuct te. Daa by se vyjmenovat ceá řada sov i ceých vět, které dokumentují zváštnost a výjimečnost naší muvy. Deš na řbitov?, Natahovaa peščóne u řicada, přeoženo znamená, že se pitvořia před zrcadem. Picha jo včea a do večera měa noho jako baňo. Výraz baňa neznamená báň věžní, ae otok. Mají štyry hažarte, samy sote, což značí, že mají čtyři děti, a všechny to jsou děvčata, což v minuosti nebyo zrovna terno, protože nepřibya žádná mužská pracovní sía a pak to věno Pro děvče se užívao též pojmenování córina, nebo žaba. Ceé den boncá po dvoře a večír spózí po baráko, znamená že ceý den chodí bez cíe po dvoře a večer něco hedá v domě. Čím více se na naší muvou zamýšíme, nacházíme daší a daší krásné sovní obraty, krásná úsoví. Debe nechéstao, še be se sósedu dódyk podívat vo póti na muziko. To be hida, jak v kótě nejaké šamstr dachni jejich Ančo, co je jako ténka a be be z toho ceé hyn. V zeměděské terminoogii vévodí sova mašta, chív, krmík, neboi prase na výkrm. Prča značí jak kozu, tak srandu, neboi egraci. Morák je vastně krocan, mišajna je směs pšenice a ječmene, keráb kedubna, kché- kapusta. V kuchyňské a potravinářské terminoogii se potkáme s výrazy jako štrica, což je veka cheba, šnyc, kastró, šufánek, diža, šprudák, préze-strouhanka, suc-huspenina, meteičke - škubánky, či presbuřt. Unikátem je sovo ničkum, nebo jeho obměna ničky. Znamená nyní, nebo teď. Zrovna tak sovo han, hano, znamenající souhas, přitakání, čii ano. Svůj nezaměnitený půvab mají sova troke necky, sesik, štokrde žide na sezení, votápek škraoup na svařeném méce, kebzinka černý bez, fraja sečna, hóvrati úvratě, hóhrabečňák veký koš a řada daších. K vyjádření shuku někoika idí se jednoznačně řeko Je vás tade jako čásavskéch. Kišče to jsou buď montážní keště, nebo také kíště, neboi piják. Brambore jsme měi jako šuistke, což značí, že brambory byy maé, drobné. Krásnými výrazy jsou třebas i tyto - casnovat, kohnit, cancór, céprat, vobstris. Rovněž výrazy pšikat, rédovat a břeščet jsou přímo kouzené. Těžko pochopitené je sovo - hópad, vyjadřující špatné počasí, špatnou cestu. Kam bes še v takovým hópadě. Beď rači duma. Neze v krátkosti vyčerpat tu bohatost muvy našich nedávných předků. Našo by se mnoho a mnoho daších zajímavých sov a obratů, které se u nás v Daešicích používay a někdy ještě používají. Toto je jen takové etmé naťuknutí. Řeč je opravdovým geniáním vynáezem. Provází nás od koébky, kdy vysovujeme ty kouzené sabiky ma-ma, ta- ta, až po dny posední. Je to naše řeč mateřská, kterou jsme nasávai s mateřským mékem a protože jsme v Daešicích, tak je šmrncnutá našim místním diaektem. Muvme spou. Raději víc, jak míň. Mnohé si tak objasníme, mnohé épe pochopíme. Také si épe porozumíme. Lidské sovo má obrovskou moc. Dovede ranit, pomuvit, uškodit, znepřáteit. Dovede ae také pohadit, povzbudit, dovede uděat radost. Sovo vyřčené ve správnou chvíi, může zabránit mnoha nedorozuměním, mnohé zobě. Ať už muvíme řečí spisovnou, nářečím, nebo místním diaektem, muvme spou. Život nám hotiká a kdo ví, jak ještě dóho budeme mít tu možnost si krásně a s radostí navzájem popovídat..? Pamatujete si ještě, co se v Daešicích udáo před 15 ety? došo ke změně provozovatee autobusové dopravy. Pro neustáé rušení autobusových inek firmou TRADO, převza provozování autobusové dopravy v našem regionu soukromý podnikate p. Netoušek. Po čase jeho podnikání nesavně skončio. pado rozhodnutí o výstavbě vysokotakého přivaděče pynu z Hrotovic a násedné pynofikaci obce. bya dokončena hrubá stavba nové Mateřské škoy na Městečku se konaa primiční mše svatá novokněze P. Jana Kováře ze Savětic. I přes nepřízeň počasí bya odhadovaná účast 1500 idí. firma Horyba odkoupia bývaou prodejnu Pramene od majitee p. Jiřího Vitamváse. Zřídia tam skady rybích výrobků. Později odkoupia i sousední zánovní budovu pohostinství bya obnovena tradiční Petropavovská pouť dostavio se brzké jaro. Koncem února začay na zahrádkách a poích s ehčí půdou poní práce. Daešice měy 542 obyvate, z toho 264 mužů a 278 žen A před 30 ety v roce 1980? bya schváena stavba obchvatu obce na sinici Třebíč Dukovany k MNV Daešice, pod které už patři Stropešín, bya převedena obec Třebenice a osady Chroustov, Pešice. Vznik tak veký integrovaný ceek. divadení kroužek při OB Daešice nastudova divadení představení Paní Piperová zasahuje. Představení měo veký ohas a úspěšně reprezentovao Daešice na okresní divadení přehídce v Čásavicích režisér Jiří Menze natáče v místním pivovaru fim Postřižiny, který se zařadi mezi nejúspěšnější fimy českosovenské a české kinematografie JZD Vesmír mě v evidenčním stavu 577 čenů. 236 mužů a 341 žen. Starších 60ti et byo 42,5% čenů. Daešice měy 547 obyvate, z toho 267 mužů a 280 žen 5
6 Letošní sokoská sezóna bya na konci škoních prázdnin 2010 zahájena dětskou baonkovou party. Baonkový rej by přímo nabitý různými soutěžemi a hrami a tomboa překypovaa cenami. Zábavným způsobem byy tak děti motivovány pro nadcházející cvičební období. To začao jako tradičně v září a vzhedem k nebývaému zájmu nejen místních dětí, ae i dětí z okoí, vzniko i více cvičebních skupin. Do sokoské všestrannosti se zapojiy předškoní děti, madší a starší žáci a žákyně a dorostenky. Cvičebních dnů o jeden přibyo a to o čtvrtek, kdy se scházejí forbaisté, po kterých si do sokoovny přicházejí zacvičit aikidoví nadšenci. Aikido je naprostá novinka, kterou T.J. Soko Daešice umožňuje skupině přáte daešického pivovaru. V rámci III. ročníku forbaové igy máme družstva minižáků, madších a starších žáků a juniorů. Jednotivé turnaje forbaové igy probíhají průběžně přes zimní období od istopadu do března v různých městech okresu Třebíč. Naši hráči dávají do hry všechno a od oňského roku je u nich patrné veké zepšení. Vidět je, jak hrají, vás vtáhne do děje, i když o forbau nevíte vůbec nic! Naši hráči jsou pro forba naprosto zapáení! Vypráví své zážitky sestra, která při jednom turnaji organizačně pomáhaa. 19. 9. 2010 se v Daešicích za podpory T.J. Sokoa Daešice a daešického pivovaru kona CYKLOMARATON Tour 2010. Na trase v déce 37 km čenové Sokoa překonai nejen záudný terén, ae především sami sebe. Akce bya vemi zdařiá a zúčastnění za Soko Daešice si odnesi siné zážitky i odměnu. Díky nebývaému zájmu maých cvičenců se náš soko zúčastni v září i tradičního Běhu M. Žďárského. Na nejvyšší stupínek na bedně pak stanui Josef Vaa, Michaea Fiaová a Lucie Čtvrtníčková. Již po třetí by Soko Daešice pořadateem Otevřeného župního přeboru pk. Švece v přesponím běhu. 9. října 2010 se na daešickém hřišti sešo přes 143 závodníků, kteří poměřii své síy na pěti trasách v déce od 500 metrů až po 3,5 km. Snad řízením osudu se v upakaném říjnu na závodní sobotu vyjasnio a suníčko vydržeo svítit ceý den, aby tak zpříjemnio i kroky závodníků směřujících ke stupňům vítězů, na kterých jsme mohi vidět i někoik zástupců našeho sokoa. Je na místě také poděkovat našemu sponzorovi místnímu pivovaru, který nám věnova krásné dresy. Díky nim byo na první pohed patrné, kdo je z Daešic a kdo ne. Závěr dne by korunován vysáním Činnost T.J. Soko Daešice deegace zástupců naší T.J. do Třebíče, kde jsme popřái setře Oze Šababové k 80. narozeninám. V bahopřání byo zahrnuto i poděkování za veškerou pomoc při obnově daešického sokoa a za přízeň a optimismus, kterými nás zahrnuje již patnáct et. 20. 11. 2010 odje autobus našich cvičenců na pavecké závody v rámci sokoské všestrannosti, kde děti poměřiy své síy ve vodě. I z těchto závodů jsme si přivezi 4 medaie a krásný pohár za štafetu družstev. Díky neutuchající píi a soutěživosti našich dětí T.J. Soko Daešice opět získaa v cekovém hodnocení oňského cvičebního roku pohár Sokoské všestrannosti, který nám by předán na sokoské akademii v Teči 28. 11. 2010. Tento pohár je putovní, ae čtvrtým rokem jej vastníme my. To je důkaz toho, že energie a spousta času věnovaná dětem a závodům přináší ovoce. Všem děkuji a bahopřeji. Mnoho práce a času věnujeme i divadenímu souboru. Jak je u nás dobrým zvykem, etos opět nacvičujeme divado a budeme s maými divadeníky hrát pohádku Dorotka a Pentička aneb Námuvy ve mýně. Představení bude v sobotu 18. 12.2010 v 17,00 hodin v naší sokoovně a hned druhý den ji budeme hrát v centru Andíci v hrotovické ZUŠ také v 17,00 hodin. A jesti ani tento termín nestihnete, můžete za námi přijít do naší sokoovny ještě v ponděí 27. 12. 2010 v 17,00 hodin. Maí herci se na Vaši návštěvu moc těší. A co vecí herci? Ti už pohádkám odrosti, a proto jsme se rozhodi nacvičit divadení hru pro dospěé. Pině pokračujeme v nacvičování a premiéru Vám představíme v měsíci březnu 2011. Máte se na co těšit, bude to veká egrace. Je také potřeba zmínit se o tom, že každý pátek se schází nadšenci voejbau, aby si protáhi svá těa. Tyto zápasy nejsou věkově omezeny a jsou hrány s vekým nasazením. Je to veká zábava. Zkuste to také! I v etošním roce jsme ve spoupráci s místním pivovarem a farností uspořádai Mikuášskou nadíku. Děti se s chutí zapojiy do vyrábění přáníček, svícínků, čertovské růže či vánočního řetězu. Čas ryche utíka a než se děti nadáy, dostavi se Mikuáš s krásným anděem a rozverným čertem. Spoečně jsme si zazpívai, někteří osušii své szičky strachu a s bázní a respektem přijai od Mikuáše sadkou odměnu. V tomto zimním čase, pokud to sněhové podmínky dovoí, také někteří z nás nazouváme běžky. Běžkařské stopy, které si vytvoříme vastními siami, jsou všemi miovníky tohoto sportu kadně přijímány. Existují však i tací, co o tomto sportu moc nevědí, a proto přijměte tuto osvětu. Moc Vás prosíme, nešapejte nám ve vytvořených yžařských stopách. Tyto jsou pak úpně zničené a nedají se opakovaně využívat. Děkujeme. Na závěr Vám všem přejeme krásné a příjemné prožití adventního času, překrásné a pokidné svátky vánoční a do nového roku Vám přejeme štěstí a hodně zdraví. RNDr. Josef Potůček Starosta T.J. Soko Daešice
Vzácné životní jubieum Krátce z pivovaru a o pivovaru 7 Ani jsme si to nestačii pořádně užít a už je tady konec roku. A tak přemýším a píšu, co nového v daešickém pivovaru. Nejdříve si vzpomenu na etošní dětský den s Jarosavem Uhířem a jak jsme si všichni, maí i vecí, s ním zase rádi zazpívai. Hned potom mne napadne, že jsem zmeška etošní Jazz v pivovaru (a etošní ročník by pode mnohých skutečně vydařený). Fanouškům a fanynkám Jakuba Smoíka sibuji, že se pokusíme jeho etošní návštěvu příští rok zopakovat. V poovině října se náš daešický spouobčan pan Josef Koudeka doži požehnaného životního jubiea - 100 et. Toto životní výročí je opravdu mimořádné a v Daešicích ojediněé. Ani nejstarší pamětníci si nevzpomínají na nikoho, kdo by se u nás doži takového vysokého věku. Ani v obecní kronice není žádná zmínka o takovémto jubieu. Pan Josef Koudeka není daešickým rodákem, žije zde devět et v rodině své dcery. Narodi se jako nejstarší ze šesti dětí do zeměděské rodiny v Oponešicích u Mor. Budějovic. Ceý život také v zeměděství pracova. Po svých rodičích převza rodinné hospodářství, násedně pak vstoupi do JZD. I po odchodu do důchodu v tamním družstvu pracova a de svých možností vypomáha. Spou s manžekou vychovai tři děti. Ve vysokém věku 91 et přiše do Daešic k rodině své dcery, která o něj s áskou vzorně pečuje a proto také jubiant je i ve stu etech v reativně dobré kondici. Vzácnému jubiantovi přiša bahopřát ceá řada gratuantů. Byi mezi nimi též starosta našeho městyse, SPOZ a zástupce odboru sociáních věcí městského úřadu z Třebíče. O jubiantově dobré mysi svědčí i tato drobná příhoda. Zástupce sociáního odboru předa panu Koudekovi bahopřání ministra a přečet mu rozhodnutí o zvýšení důchodu, které de vádní vyhášky obdrží každý, kdo se dožije 100 et. Jubiant pokýva havou a s podivem prohási - vždyť se teď všude šetří. Rodinné osavy se zúčastni i českobudějovický biskup Mons. Pave Posád, který je jubiantovým synovcem. Navštívia jej též deegace z rodných Oponešic, se kterými si zavzpomína na rodnou obec a na tamní spouobčany. Přejeme mu, aby mu zdraví aespoň trochu soužio a aby si užíva spokojeného života v kruhu svých nejbižších. A právě jim patří poděkování za obětavost, starostivost a péči, kterou mu každodenně věnují. Asi nás všechny trochu překvapi počet účastníků zářijového závodu horských ko Cykomaraton tour. Místní borci a borkyně v červenobíých dresech se v obrovském startovním poi rozhodně neztratii a všem děkuji za výbornou reprezentaci obce i pivovaru. Zda se podaří s organizátory dohodnout příští ročník závodů tady u nás není ještě známo. Nicméně příští rok pánujeme i daší sportovní akci, na kterou zvu všechny sportovce. Bude se jednat o speciání týmový závod pro pětičenná družstva a určitě to bude výzva. Program na příští rok pánujeme opět bohatý a věříme, že se snad pro každého něco najde. Budeme se také snažit vás ještě épe informovat o tom, co se u nás děje. Stavby a rekonstrukce v pivovaru již běží napno. Ubytování pro některé naše zaměstnance by měo být dokončeno v příštích týdnech. Snad nám to počasí příiš neprodouží. Také výměna pivovarské technoogie je v pném proudu, i když to z venku není toik vidět. Nyní se vyměňují kvasné kádě, ežácké tanky a postupně všechny pomocné technické provozy. Varna přijde na řadu až na jaře. A půjde-i vše pode pánu, budeme moci po veikonocích vařit naše pivo již kompetně v novém. Součástí akce bude také úprava a vydáždění bednářského dvora, takže se moc těším, že se zadní dvůr konečně po etech promění ze skadiště stavebního materiáu v upravený a obydený prostor. Letošní rok je za námi a jen my sami můžeme hodnotit, jak jsme jej prožii. Nezbývá než s optimismem hedět do budoucna a vastní co možná nejepší snahou se snad také zasoužit, aby budoucnost skutečně optimističtější bya. To přeji všem nejen do roku příštího. Novým zastupiteům pak přeji, aby z různosti svých názorů dokázai těžit rozhodnutí, která budou ku prospěchu obce. Správce AKCIOVÉHO PIVOVARU DALEŠICE MVDr. Ladisav Urban Neze nezmínit skutečnost, že daešická rodačka a do nedávna naše spouobčanka paní Marie Veseá z čp 119 se v únoru 2011 dožije 99 et. V současnosti žije ve Vyškově v rodině svého syna. Na dáku do Vyškova z rodných Daešic jí přejeme aby jí zdraví soužio a v dobré pohodě si užívaa každého dne v kruhu svých bízkých.
8 Co nového v poských Daeszycích Ve spřáteených poských Daešicích je též docea rušno. O tamním dění a aespoň o těch nejdůežitějších udáostech se ve stručnosti zmíním. Patronem tamního farního kostea je Archandě Michae a na den jeho svátku koncem září, se vždy pořádá akce zvaná Jarmark na sv. Michaea. Něco jako naše pouť. Název by svádě k domněnce, že je to takové stánkové, jarmareční kšeftování. Samozřejmě i prodejní stánky se koem jejich rynku vyskytují, ae havní věcí jsou kuturní pořady, které probíhají na vekém podiu. Vystoupení dětí, žáků gymnázia i žáků ško z daeszyckého regionu, které v druhé poovině vystřídají profi uměci z Kieců, takřka třistatisícového města ze sousedství. Program, který vždy navštíví někoik tisíc idí trvá do večerních hodin a bývá zakončen ohňostrojem. I etos jim vyšo počasí, idé se dobře bavii, takže s Jarmarkem bya všeobecná spokojenost. Počátkem října se konaa v sáe tamního gymnázia osava 20. výročí od zaožení TPZD, neboi Towarzystwa pryjacio ziemi Daeszyckej. Tato organizace, jejíž prezidentkou je paní Anna Oszczepaska, se vekou měrou zasoužia o navázání partnerství s našimi Daešicemi. A právě přes paní Annu udržujeme neustáý vzájemný kontakt. Při této veké jubiejní savnosti a výčtu úspěchů TPZD byo jako jeden z významných počinů zdůrazněno navázaní partnerství s našimi Daešicemi, kterého si oni opravdu nesmírně váží. By také přečten pozdravný dopis, který jim by k této příežitosti od nás do Poska zasán, což účastníci savnostního aktu přijai vemi příznivě. Tak nás o tom informovaa paní Anna. Také naši poští přáteé získai dotaci někoika miionů zotých z fondů EU na revitaizaci jejich rynku, neboi náměstí, ve středu města. Savnostní oficiání zahájení této přestavby byo symboicky provedeno začátkem října. Burmistrz Wojtek Furmanek a daší pozvaní hosté v obecích a kravatách zaryi úpně nové rýče do trávníku na rynku a tím zahájii jeho přeměnu. Takže i v jejich Daeszycích rynek dostane úpně jinou podobu. Vše ostatní méně podstatné přeskočíme a dostaneme se k největší udáosti podzimu v Daeszycích a tím byy stejně jako u nás komunání voby. Jejich voební pravida jsou od našich rozdíná. Burmistrza a radu města si voiči voí přímo. Žádné zastupitee, žádné domuvy, žádné čachry. Kdo dostane 50% hasů, je zvoen. Nedosáhne-i této výše nikdo, postupují první dva do druhého koa, kde se rozhodne. Na post burmistrza byi tři vážní kandidáti a atmosféru před vobami popsaa paní Anna takto bude to ostrý boj a posední týdny jsou bardzo nerwowe. Výsedek voeb by jednoznačný. Burmistrzem by opět zvoen veký příznivec našich Daešic, sympatický a mnoha našim občanům známý Wojtek Furmanek se ziskem více jak 55% hasů. Žádné překvapení se nekonao. A do rady města bya zvoena i neustáe zmiňovaná paní Anna Osztepaska. Daší naší dobří známí a příznivci - ředite gymnazia Leszek Cedro a ředite zákadní škoy Tomek Peban byi zvoeni do orgánu, který ze přirovnat úrovni asi našeho okresu. V Posku mají totiž oproti nám trochu jinačí administrativní čenění samospráv. V emaiu s výsedky tamních voeb zároveň radostně oznamovai, že se těší na pokračování našich vzájemných partnerských vztahů, čemuž jsme samozřejmě i my veice rádi. Vánoční koekce Navštívíme-i jakýkoiv potravinářský obchod, jakýkoiv super, hyper, či mega market, uvidíme tam už douho před Vánocemi stohy vánočních koekcí. Různých druhů, baení, veikostí, tvarů, různé hmotnosti. Bez probému si ji můžeme zakoupit. Když se přeneseme dobou o 63 et nazpátek do pováečného roku 1947, byo tehdy sehnání koekce vemi sožité. Nárokovost jedna koekce vánočního cukroví o váze 500gr na jednu domácnost s dětmi. Do pooviny října musea domácnost odevzdat objednací ístek u svého obchodníka. Ten přijaté a potvrzené ístky na vánoční koekci předoži přísušnému národnímu výboru, který po kontroe vystavi odběrní ist na přísušný počet VK. Obchodník pak tento odběrný ist předoži do konce října tzv. vekorozděovači, /později vekoobchodu/. Vekorozděovač předoži přijaté odběrní isty okresnímu národnímu výboru k vystavení hromadného odběrního istu na přísušný počet VK. Hromadný odběrný ist by poté zasán výrobci vánočního cukroví. Takže než se koekce dostaa do obchodu a násedně k zákazníkovi, museo se otisknout někoik úředních razítek a vše museo projít přes někoik douhých administrativních řízení. Zní to neskutečně, ae pováečná doba s potravinovými příděy bya opravdu taková. Tehdy vzácnost, dnes samozřejmá všednost. Z dobových novin o instrukcích k VK vybra Nová hospůdka Když jdeme, či jedeme po Kordui, neunikne nám změna, která se tam udáa. Nejprve zmizea stodoa a pak na uvoněném prostranství začaa vyrůstat nová stavba. Začao se povídat, že tam bude bistro, či přímo nová hospoda. Stavba pokročia do stadia, kdy je interiér před dokončením. Skutečně to bude maá hospůdka. Pokud se podaří dokončit zbývající stavební doděávky, chtě by majite, pan Ivo Maý, premiérově zahájit provoz hospůdky v posední den tohoto roku, tj. na Sivestra. Pokud se to nestihne, otevře hospůdku počátkem edna. Někoik druhů piva, včetně neakohoického, které se zde bude točit, bude dodávat pivovar Budvar. Jako v každé správné osvěžovně bude k dispozici rovněž někoik druhů imonád. Fasáda budovy a úprava přiehého parkoviště jsou napánovány na jarní měsíce příštího roku. V Daešicích tak přibude daší možnost k posezení a k degustaci tentokrát jihočeského piva v dosud neokoukaném prostředí. Vyzkoušet novou hospůdku, kvaitu točeného piva, ochotu a vstřícnost obsuhy, bude mít možnost každý návštěvník. Kdo přijme pozvání majitee pana Iva Maého k návštěvě, otestuje si všechno sám. Nezbývá nic jiného, než provozovateům popřát mnoho zdaru v jejich začínajícím podnikání.
Daešičtí hasiči Mií čtenáři Zpravodaje, v tento předvánoční čas, kdy za okny panuje opravdu tuhá zima a my v tepe svých domovů připravujeme vánoční pohodu, jsem se v myšenkách vrátia do etošních etních měsíců. Je to bohuže v naší zemi stáe častější úkaz ničivé povodně. A ty 8. srpna 2010 postihy obast v severních Čechách. Sbor dobrovoných hasičů Daešice se rozhod pomoci idem v postižené Chrastavě a uspořáda dobrovonickou sbírku. Žádané byy především desinfekční prostředky, úkidové nářadí, hoínky. Během jediného dne se podařio nashromáždit potřebné věci v hodnotě asi 20.000 Kč, za což všem dárcům patří ještě jednou veký dík. A jak se říká, kdo ryche dává, dvakrát dává. Proto hned v pátek 13. srpna v ranních hodinách vyrazii tři hasiči z Daešic přímo do Chrastavy. Tam naši pomoc předai na místním městském úřadě. Viděi na vastní oči, jakou spoušť dokáže veká voda uděat a proto z ceého srdce přejeme těmto idem, aby je nic podobného už nepostiho. V neděi 19.12.2010 se uskutečnia výroční čenská schůze Sboru dobrovoných hasičů Daešice. Při hodnocení činnosti v upynuém období ze konstatovat, že se určitě není za co stydět. Uspořádai jsme tradiční masopustní průvod Daešicemi, už VI. Hasičský pes, 8.5. jsme se zúčastnii na vekoepé akci překonání světového rekordu dobrovoných hasičů, nechyběi jsme u savnostního otevření oranžového hřiště, v červnu jsme pomáhai při organizování srazu veteránů v daešickém pivovaře. 24.9.2010 se uskutečni druhý ročník DALLAS FESTu a vystoupio zde pět hudebních skupin. Schopnost rychého zásahu našich dobrovoných hasičů bya ověřena 30. dubna, kdy posádky doraziy na místo (naštěstí paného popachu) během 12 minut. Spoustu brigádnických hodin odpracovai někteří hasiči na zatepení garáže pro hasičskou cisternu Tatra 148 v hae na hřišti. Jak říká jeden teevizní pořad: Nikdo není dokonaý, ae rozhodně hasiči v obci nejsou těmi, kteří by svoje Daešice chtěi pustošit a nechat upadat, jak tvrdiy etáky záhadně spadé z nebe před etošními vobami do zastupitestva. Mysím, že i my se můžeme každému zpříma podívat do očí. Využívám této příežitosti, abych vás všechny co nejsrdečněji pozvaa do daešické sokoovny na již VII. HASIČSKÝ PLES, který se koná v pátek 18. února 2011. Hrát bude hudební skupina DREAMS, která se vám moc íbia. Uděáme opravdu maximum pro to, aby se pes opět vydaři a byi jste spokojeni. Závěrem vám všem přeji jménem dobrovoných hasičů z Daešic krásné a pohodové vánoční svátky a v novém roce 2011 havně hodně zdraví, štěstí a spokojenosti. Za SDH Daešice Jana Čaňková Sčítání idu, domů a bytů 2011 Tento nepřehédnutený nápis se objevi ze soboty na pouťovou neděi na zbytcích asfatu kozinské cesty. Nápis by vyveden úhedně, bíou barvou, jedno písmeno jak druhé. Měo to býti zřejmě takové nakopnutí, či připomenutí toho, že stav této cesty je douhodobě víc než katastrofání. Zastupitestvu městyse je tato nedobrá situace v Kozině samozřejmě známá. Většina místních komunikací v Daešicích je opravena, či nákadně nově zbudována. Zbývají posední dvě Kozina a Přimasa. V době zrodu uměeckého recesistického upozornění už by vypracován odbornou firmou projekt nové komunikace v Kozině a schváen zastupitestvem. Zbývao vybrat firmu, která by stavbu reaizovaa a jednu vekou maičkost najít peněžní prostředky nejméně ve výši 2,4 miionu korun na zapacení. Nutno podotknout, že jen nákady na vypracování projektu se pohybují v desetitisícových částkách. Při opravě místních komunikací nechceme přistupovat k nějakým provizoriím, dočasným pombováním výtuků a překopů. Ani asfatový nástřik se zásypem drtí není řešením na douho. Když už se oprava začne děat, tak způsobem, který má deší životnost a tak, aby to bya komunikace se vším všudy. Proto došo nejprve na ty nepříjemné zemní práce a pokádku přípojek dešťové kanaizace. V tomto prostoru jsou uožené a propetené veškeré sítě - od kanaizace, pynového a vodovodního řádu až po teefon. To vše způsobuje, že práce jsou sožité, postupují pomau a omezují obyvatee této uice. Není ae jiného vyhnutí. Přes zimu jsou práce přerušeny, ae o naší pouti, jak všichni doufáme, už bude vše doděáno a Kozina nebude TANKODROM, ae bude úhednou, k procházkám vhodnou uicí. V březnu 2011 proběhne v ČR sčítání idu, domů a bytů. Rozhodujícím okamžikem pro sčítání bude půnoc v noci z 25. na 26. března. Jak oznámi Český statistický úřad bude toto sčítání v režii České pošty. Sčítací formuáře doručí každému poštovní doručovateka. Podrobnosti a přesné instrukce budou včas oznámeny. V novodobých dějinách vyhásia první sčítání idu ve svém soustátí císařovna Marie Terezie v roce 1753 Patentem o každoročním sčítání idu. Sčítao se i po vzniku Českosovenska po I. světové váce. Od roku 1950 se tato akce koná pravideně každých deset et. Při tom etošním už se nebude uvádět vybavení domácností, zato se bude uvádět údaj o registrovaném partnerství. Jak ta doba pokročia, že? Při sčítání před třiceti ety v roce 1980 v Daešicích byo zjištěno, že je zde 172 trvae obydených domů + 2 družstevní domy + 9 ostatních budov. Trvae obydených bytů v těchto domech byo 201. Co se vybavení týče měo 118 bytů koupenu, 120 vodovod, 67 ústřední topení. Ve 163 domácnostech bya ednička. Automatickou pračku vastnio 11, normání kasickou pračku pak 154 domácností. Barevnou teevizí se pyšnio 6 a černobíou 152 domácností. V Daešicích byo 58 motocyků a 72 osobních automobiů. Tři idé vastnii chatu. Že se u nás zvyšuje počet chaup oproti trvae obydeným domům, svědčí i výsedek sčítání z roku 2001. Trvae obydených rodinných domů byo 150 + 4 domy bytové. Cekem trvae obydených bytů byo 193. Pyn měo 117, vodovod 184, spachovací WC 160, koupenu 176, ústřední + etážové vytápění 134 bytů. Zajímavé údaje poskyto toto sčítání také o rodinných stavech. Svobodných mužů byo 113, žen 103. Ženatých mužů 137, vdaných žen 140. Rozvedených mužů byo 17, žen 13. Že ženy mají větší životní výdrž dosvědčuje fakt, že vdovců byo v roce 2001 pouze 9, zatímco vdov 35! Údaje jsou to víc než zajímavé a jak se za posedních 10 et změniy, oznámí ČSÚ někoik týdnů po březnovém sčítání. 9
10 Titu Regionání potravina je v Daešicích Když se spojí šikovnost s nevšedním, nejépe origináním nápadem, skoro vždy z toho vznikne něco zajímavého. Nebyo tomu jinak ani tehdy, když paní Renatu Vonešovou z Daešického cukrářství napado, aby při výrobě sušenek použia pivovarské produkty - ječný sad a máto. Použitím těchto surovin vzniky dva druhy másových sušenek - Sadovky medové a Sadovky originá. Když se tvoří něco nového, něco nevyzkoušeného, tak to většinou není díem okamžiku. Jak to provést, jaké určit poměry jednotivých komponentů, to vše chce čas, zkoušení a experimentování. Vše byo dovedeno do zdárného konce a chuťově výrazné pečivo přihásia paní Renata Vonešová do soutěže potravinářských produktů o titu Regionání potravina, kterou etos poprvé vyhási kraj Vysočina a rozděi ji do někoika kategorií. V kategorii Pekárenské a cukrářské výrobky titu Regionání potravina uděia porota právě výrobku z Daešického cukrářství. Oceněným výrobkem byy Sadovky medové. Savnostní vyhášení výsedků soutěže proběho ve westernovém městečku v Šikově mýně a havní ocenění vítězům předáva hejtman kraje Vysočina Jiří Běhounek. Vítězný výrobek má právo užívat ogo Regionání potravina kraje Vysočina po dobu šesti et. Daší výrobek Daešického cukrářství, kterým jsou Sadovky originá, získa čestné uznání. Tyto oceněné výrobky pak byy prezentovány i na výstavě Země živiteka v Českých Budějovicích ve stánku kraje Vysočina a na daších ochutnávkách po repubice. My, domorodci, kteří denně chodíme okoo cukrářské provozovny ani nevíme, jakého úspěchu zde zhotovované výrobky dosahují, protože veká skromnost cukrářské mistrové jí nedovouje se vychoubat svými úspěchy. Dovídáme se to až z novinových čánků a novinových fotografií, neboť vyrábět sušenky z máta a sadu je originaita vhodná k zveřejnění pro širší čtenářskou obec. Neze než vždy usměvavé paní Renatě Vonešové k tomuto úspěchu pogratuovat a popřát ji mnoho zdaru do daší práce, kterou vykonává s mimořádnou invencí a áskou. Její úspěchy zviditeňují nejen ji a její provozovnu, ae i náš městys. Titu Regionání potravina se uděuje kvaitnímu a jedinečnému výrobku, který je vyroben v přísušném regionu a je vyroben ze surovin tuzemských a ještě épe ze surovin, které mají původ v samotném regionu. Je to nejen propagace toho kterého regionu, ae i podpora maých a středních výrobců potravin. Je to také snaha o to, aby idé v kterémkoiv koutě světa nekonzumovai stejné produkty, které se navíc převáží přes pů světa. Úvaha a přání Jako by to byo nedávno, když jsme z vekou pompou a s vekými nadějemi vstupovai do 21. stoetí.. A už máme odžito ceé desetietí nového tisícietí. Čas neúprosně etí a roky se otáčí ve vekém tempu. Zrovna tak udáosti, které se koem nás vaí. Doma, v repubice, ve světě. Denně se dozvídáme o skandáech, korupci, zodějinách, hádkách, švindech a podvodech na všech možných úrovních. Vádou počínaje. Nikdy se nic nevyšetří, nikdo není potrestán. Zdá se že poicie nechce, nebo nemůže konat, nemůže proniknout do mafií které ovádají jako chobotnice všemožné činnosti, všemožné instituce. Jsme z toho otráveni. Jak by taky ne. Pro sebe a své kamarádíčky se dokáže naše vrchnost postarat, ae na nás, svých poddaných, šetří kde se dá. Ať si zvoíme ty a nebo jiné, je to takřka stejné. Říká se, že rok 2010 by supervoební. Byy voby paramentní, do Senátu i voby komunání. Předvoebních kampaní jsme si užii do sytosti. Poznáme, co se napní z předvoebních sibů. V každém případě budeme mít na dva roky od toho voebního humbuku kid. Letošní rok neby nic moc ani co se týče počasí. Douhá zima, deštivé jaro, ještě deštivější éto. Tepo byo krátkodobé a začátek té etošní zimy nám dává zase zabrat sněhem i mrazem. Už víme že v příštím roce bude na vše méně peněz, že budou dražší potraviny, dražší voda i benzín a daší věci. Víme že se ékaři houfně chystají odejít éčit do ciziny a že nás možná nebude mít kdo éčit.. Víme o daších omezeních, úsporách a o ceé řadě ještě ani nevíme. Ae nic se nejí tak horké, jak to na první pohed vypadá. Důežité je, aby nám zdraví soužio a s trochou optimismu a nadhedu překonáme i nepříznivé situace, které se na nás chystají. Přeji všem pevné zdraví, optimismus a ať ty příjemné udáosti převažují nad těmi méně příjemnými. Zkrátka mějme se v Daešicích po ceý rok 2011 fajn!
Novinky z MS Daešice Vánoce ve škoce a škoe 11 Daešické Mysivecké sdružení, které čítá 33 čenů, je vemi aginí. Nemine jeden rok, aby se v jejich areáu Pod pivovarem něco nezměnio, něco nového nepřibyo. Není se ani čemu divit, vždyť v právě skončeném hospodářském roce odpracovai čenové sdružení při různých činnostech daších 1861 brigádnických hodin. V etošním roce se jim podařio dokončit hospodářskou budovu a postavit novou pergou k venkovnímu etnímu posezení. Obě stavby již mají také zkoaudovány. Havní jejich nápní je odchov bažantů. V tomto hospodářském roce se jim ve voiérách ve svém areáu podařio odchovat 1300 bažantů. Mnoho času a námahy vynaožii na časté zimní přikrmování esní a poní zvěře ve voné přírodě. A ta minuá bya pro zvěř opravdu krušná. Ve voné přírodě zaznamenai významný pokes černé zvěře. Divočáci se v jejich honitbách prakticky nevyskytují. Stavy zajíců, bažantů a koroptví jsou douhodobě mizivé. K úhynu už tak maého počtu zajíců přispívá siný automobiový provoz. Novinka - pachová zradida, která bya instaována koem sinice v Jazerách jsou řešením pouze krátkodobým. Po vyprchání odpuzovací nápně už nejsou účinná a havně v noci dochází ke střetům zvěře s motoristy. Mysivci uspořádai dva popatkové hony. Jednoho se zúčastnii i střeci z Rakouska. Dva z rakouských hostů dokonce přietěi do Daešic vrtuníkem s kterým přistái na hřišti. Pro své čeny uspořádai hon a posední eč začátkem prosince. Loveckou sezónu pak zakončí na Štěpána spoečným výšapem do přírody. Výtěžek z popatkových honů poputuje na nákup krmiva, na zapacení nájmů z honiteb a zapacení každoročních škod na esních a poních kuturách. V odchovu bažantů budou samozřejmě i nadáe pokračovat, to zůstává jejich havní nápní. Čověkem, který douhodobě o odchov bažantů a chod areáu pečuje, je pan Rudof Vk. V Mysivně tráví spoustu času a výsedkem jeho pečivé práce je úspěšný odchov tohoto v přírodě ohroženého druhu. V příštím roce připravují obnovu daší voiéry pro odchov. Ta současná, která má už svoji životnost za sebou, se odstraní a k oňské tak přibude daší. Chtěi by též pořídit nové opocení svého areáu. Neze jinak, než jim za jejich dosavadní aktivity poděkovat a popřát daší úspěchy i v nastávajícím roce. De informací p. Vácava Sobotky sepsa Rok upynu a je tu opět vánoční čas, který nás svou atmosférou nějak očarovává a i když jsme dospěí, těšíme se spou s dětmi na krásný Štědrý den. U nás ve škoe a škoce byo na každém kroku poznat, že se bíží Vánoce. Nejen výzdobou, ae také vůní pečených perníčků, které si upeky děti v mateřské škoe a škoní družině. I etos chodi škoou Mikuáš s anděem a čerty. Posední škoní den před Mikuášem by tentokrát pátek. Děti od rána tušiy, že to dnes bude ve škoe zavánět čmoudem a pekem. Jak jinak, vždyť hříšník, na kterého se bude čert ptát, se najde v každé třídě. Naštěstí čerty doprovází Mikuáš s anděem, a ti mají vídné sovo a maý baíček. Nejvíce to prožívai prvňáčci, kterých máme etos šest. Jsou to David Čech, Matěj Maý, Dominik Macků, Jan Voneš, Veronika Černá a Magdaéna Věžníková. Mikuášovi zazpívai koedu, síbii, že budou zase ceý rok hodní a Mikuáš je odměni baíčkem dobrot. Do škoky přiše Mikuáš až odpoedne, aby s dětmi mohi být i rodiče. Byo opravdu moc hezké vidět děti, jak vše prožívají, s obavami čekají co jim Mikuáš řekne, jesti moc nezobiy a jak sibovay, že se určitě poepší. Každý řek básničku a za odměnu dosta nadíku. S Mikuášem se děti rozoučiy koedou. Abychom si krásné předvánoční chvíe mohi douho užívat, by po ceý advent v každé třídě nazdobený stromeček, zpívai jsme koedy a připravovai se na vánoční besídku, kterou jsme se rozoučii posední den před vánočními prázdninami. Tentokrát jsme si uděai vánoční besídku jen pro sebe, ae již nyní Vás mohu pozvat na jarní besídku, kterou pro Vás připravujeme na měsíc květen. Stejně jako děti, tak i všichni dospěí se těší na Vánoce, a proto Vám všem za nás a za naše děti přeji krásné prožití svátků vánočních, hodně radosti, zdraví, ásky a vzájemné úcty. Aena Stupková, řed.škoy Víte, že Svoz nebezpečného odpadu se uskuteční ve čtvrtek 17. března a ve čtvrtek 8. září 2011. Tříkráová sbírka pořádaná Obastní charitou Třebíč proběhne v naší farnosti - 7. - 8. edna 2011. Setkání historických vozide v místním pivovaře se uskuteční 11. června 2011. Od 1. do 30. dubna 2011 se na Úřadě městyse vybírají popatky ze psů a za svoz odpadů. Ceny zůstávají na úrovni roku 2010. JZ
Ohédnutí za rokem 2010 ve farnosti Daešice S bížícími se vánočními svátky a s koncem kaendářního roku 2010 mi dovote poděit se o to, jak jsme etošní rok ve farnosti prožii. Naše farnost, díky mnoha idem, kteří jsou aktivní, zažia spoustu různých akcí. Každoročně se v zimě a na jaře uskutečniy již tradiční akce, jako je tříkráová sbírka, dětský karneva a o jarních prázdninách yžování v Orických horách. Před veikonocemi jsme jei na tradiční setkání madých s brněnským biskupem Vojtěchem v brněnské katedráe. V květnu jsme se s farností tentokrát vydai na 13-ti denní poutní zájezd na známá poutní místa ve Francii, Španěsku a v Portugasku. V červnu měi ministranti a děti z farnosti možnost účastnit se děkanského setkání v Přibysavicích, kde s organizací hodně pomohi madí z našich farností. Hned na začátku prázdnin jsme ve spoupráci s daešickým pivovarem připravii Dětské odpoedne s bohatým programem. Nejvíce zauja koncert Jarosava Uhíře a násedné soutěže na pivovarské zahradě. V poovině července se uskutečnia maá pouť do Kosteního Vydří. Na začátku etních prázdnin se také poprvé kona třídenní pobyt madých rodin s dětmi v Hubokých Mašůvkách, který se všem vemi íbi a doufáme, že se i příští rok znovu pojede. Již po desáté se kona Letní farní tábor v Orických horách, kterého se účastnio přes 70 dětí a mádeže. Také už po třetí se uskutečni týdenní tábor pro menší děti na faře v Koněšíně. S madými jsme i etos o prázdninách na týden vyrazii do švýcarského Magdenau, kde jsme nejenom pomohi v místním kášteře, ae také jsme měi možnost vidět spoustu krásných míst. Po návratu ze Švýcarska jsme se vydai na třídenní cykopouť do Hubokých Mašůvek, kam za námi přije i autobus se staršími poutníky. S novým škoním rokem začay pravidené aktivity, jako je vyučování náboženství, dětské mše sv., sportovní kroužky ve Vači, (a to jak ve středu, tak v neděi odpoedne), páteční pavání apod. V září se také už tradičně jeo na poutní Zatou sobotu do Žarošic. V poovině října proběha ve Vači na ouce za farou Drakiáda s násedným programem a posezením na farním dvoře. Na podzimní prázdniny jsme tentokrát vyrazii do Středních Čech, kde jsme podnikai výety na horu Říp, do Terezína, Lidic, na hrad Okoř, apod. V předvečer svátku sv.mikuáše jsme Děkanské setkání ministrantů a dětí v Přibysavicích Nejzápadnější místo v Evropě na břehu Atantského oceánu Cabo da Roca spoečně pro farnosti připravii Mikuášskou besídku v sáe daešického pivovaru, a také jsme těsně před vánocemi nezapomněi na vánoční nadíku pro zvířata v ese. Dovote mi na závěr poděkovat Vám za spoupráci i za Vaši přízeň a podporu a popřát Vám všem krásné a opravdové prožití vánočních svátků a v novém roce vše dobré. P. Petr Hoý, duchovní správce farnosti P.S. Již nyní si Vás dovouji pozvat nejen na savnostní bohosužby o vánočních svátcích v našem daešickém kostee, ae také na Živý Betém a na vánoční pásmo, které si připraviy děti z farnosti a které bude ve Vači před kosteem na Boží hod vánoční (25.12) v 17 hodin. Všichni jste srdečně zváni! Přehed bohosužeb o vánočních svátcích: Pátek 24. 12. - Štědrý den - mše sv. ve 16.00 hod. Sobota 25. 12. - Savnost Narození Krista - mše sv. v 9.30 hod. Neděe 26. 12. - sv. Rodiny a sv. Štěpána - mše sv. v 9.30 hod. 1. 1. 2010 - Nový rok - mše sv. v 9.30 hod. Zpravodaj městyse DALEŠICE. Vydává Městys Daešice, IČ 00289264, te.: 568 860 670 reaizace: VYDAVATELSTVÍ EČEŘA