Název památky: Dominikánský kostel sv. Michala, Brno Lokace: Brno, Dominikánské nám#stí, Brno, Morava, Czech Republic Datace: 1658 1679, 1728, 1745, 1760 Photograph: Pavel #ech Auto#i: Jan K#titel Erna (1625? Brno 1698 Brno), Domenico Martinelli (1650 Lucca 1718 Lucca), Anton Riga (kolem 1660 Královec 1728 Brno), Josef Winterhalder st. (1702 Vöhrenbach 1769 Víde#), Damascenus Schwarz, Dominik Kirchner, Johann Franz Greipel (1720 1798), Josef Tadeáš Rotter (1701 Opava 1763 Brno), Johann Lukas Kracker (1717 Víde# 1779 Eger), Josef Stern (1716 Štýrský Hradec 1775 Brno), František Vav#inec Korompay (1723 Rohatec u Strážnice 1779 Brno), Josef Winterhalder ml. (1743 Vöhrenbach 1807 Znojmo), Karl Aigen, Jan Adam Nesmann (1710 Mohu# 1773 Brno), Ond#ej Schweigl (1735 Brno 1812 Brno), Ond#ej Zahner (1709 Ettershausen 1752 Olomouc) Typ: Církevní kostel Donáto#i: Lev z Kounic, #ád dominikán# D#jiny: Kostel byl sn#movním chrámem moravských stav#, zasedajících v p#ilehlém klášte#e. Z odkazu zemského sudího Lva z Kounic, jenž zde založil hrobku Kounic#, byl p#vodn# st#edov#ký kostel zcela p#estav#n. Urbanistické za#len#ní novostavby si vyžádalo obrácení orientace kostela, do n#jž se nyní vstupuje od východu. Statické problémy si již po dokon#ení stavby J. K. Ernou vyžádaly úpravy. Staré pohledy na nám#stí, kde se nacházel také markrab#cí d#m a mincovna, p#edstavují monumentální p#sobení chrámu v tehdejší zástavb#. Popis: Douv#žové pru#elí #len#né pilastry a lizénami završuje trojúhelný štít s patronem kostela ve vrcholu. Sochy A. Rigy byly do nik prolamujících jinak plochou fasádu osazeny až r. 1728. Ke kostelu, na n#jž navazují budovy kláštera, byla p#istav#na kaple Božího hrobu v gotických formách (1701). Jednolodní sálový prostor s bo#ními kaplemi zapl#ují dva bloky bohat# #ezaných lavic zdobených akantovými rozvilinami. View Short Description Kostel byl sn#movním chrámem moravských stav#, zasedajících v p#ilehlém klášte#e. Z d#vodu urbanistického za#len#ní novostavby na Rybném trhu byla obrácena orientace kostela, do n#jž se nyní vstupuje od východu. Statické problémy si již po dokon#ení stavby zasazené do svahu vyžádaly úpravy jejichž sou#ástí bylo i vytvo#ení terasy, osazené sochami. Na vybavení oltá## kostela se podíleli p#ední brn#nští um#lci. Pozoruhodná je socha#sky ztvárn#ná
kazatelna s padlými and#ly. K n#kterým #ástem výzdoby se dochovaly p#ípravné skicy. P#vod datace: Achivn# je doloženo položení základního kamene kostela i vysv#cení stavby. Datace d#l jednotlivých um#lc# lze odvodit z jejich životopisu a chronologie jejich tvorby. Vybraná literatura: Bohumil Samek, Um#lecké památky Moravy a Slezska I, A- J, Praha 1994, s. 169 175. Ivo Krsek Zden#k Kud#lka - Miloš Stehlík Josef Válka, Um#ní baroka na Morav# a ve Slezsku, ed. Zden#k Kud#lka, Praha 1996, s. 93, 209, 380. Anna Jávor, Johann Lucas Kracker. Ein Maler des Spätbarock in Mitteleuropa, Budapest 2005, s. 45 47, 49, 241, c. kat. 20. Martin Pavlí#ek, Josef Winterhalder st. (1702 1796), Brno 2005, s. 73 84. Citace: Zora WörgötterDominikánský kostel sv. Michala, Brno in Discover Islamic Art, Museum With No Frontiers,2016 http://www.discoverbaroqueart.org/database_item.php? id=monument;bar;cz;mon11_f;21;cs P#ipravil:,Editoval: Zora Wörgötter,Ji#í Kroupa MWNF pracovní #íslo: CZ 21
Sv. Vincenc Ferrerský 1737 Jan Adam Nesmann (1710 Mohu# 1773 Brno) Sou#ástí zpev#ovacích prací bylo i vytvo#ení terasy, osazené sochami sv#tc# J. Winterhaldera st. a O. Zahnera. J. A. Nessmann p#išel do Brna z Mohu#e a pracoval zprvu v díln# J. J. Schaubergera. Jeho sochy ve d#ev# a kameni se vyzna#ují jemnou modelací a uzav#enými obrysy figur, jenž nepostrádají naléhavý výraz. V terase byly kupecké krámy. Klenba 1679 Jan K#titel Erna (1625? Brno 1698 Brno) Valená klenba se sty#nými výse#emi je stroze zdobena štukovými pruty se zrcadlovými rámy. Klenební patu vyzna#uje #ímsový vlys nesený pilastry. Jde o typické #ešení užívané ve druhé polovin# 17. století.
Kazatelna Kolem 1745 Josef Winterhalder st. (1702 Vöhrenbach 1769 Víde#) Architekturu kazatelny zcela p#ekrývá socha#ská výzdoba. St#íšku nahrazuje skupina prostorov# rozvedených a dynamicky pojatých figur v cele s archand#lem Michalem na pozadí Boží Proz#etelnosti jako bojovníka proti Antikristu. #e#ništ# rámují sochy sv. Vincence Ferrerského a sv. Tomáše Akvinského, reliéf zobrazuje zakladatele #ádu sv. Dominika. Reliéfy na ambon# p#edstavují novozákonní scény Pokoušení Krista #áblem. Expresivn# pojednanou a barevn# zd#razn#nou podnož tvo#í shluk padlých and#l# v zoufalých pózách. Winterhalder se inspiroval podobn# koncipovaným soklem B. Permosera v Dráž#anech, který poznal za svého pobytu ve 30. letech. Projekt iluzivn# pojednaného hlavního oltá#e realizovali dominikánští brat#i.
Sv. Jan Nepomucký uctívá Pannu Marii kolem 1760 Josef Stern (1716 Štýrský Hradec 1775 Brno) Na vybavení oltá## se podíleli p#ední brn#nští um#lci. Vedle J. V. Korompaye, J. T. Rottera, I. Raaba, O. Schweigla i J. Stern. Diagonální kompozice je p#ízna#ná pro obrazy adorace #ímského malí#ství 17. století (P. Cortona, G. B. Gaulli). Skica k obrazu bo#ního oltá#e se dochovala v Moravské galerii v Brn#. Sv. Tomáš Akvinský 1746 Johann Lucas Kracker (1717 Víde# 1779 Jager) Nehluboká, divadeln# pojednaná scéna zachycuje modlitbu dominikánského teologa a sv#tce (+1274), p#i níž se mu zjevuje Kristus. Autor obrazu, #inný po studiu na víde#ské akademii v brn#nské díln# J. T. Rottera, zaznamenal n#kolik návrh# vybavení kostela ve svých kresbách, které se dochovaly v ma#arských sbírkách. V roce 1749 p#esídlil do Znojma a skrze loucké premonstráty se dostal do služeb jagerského biskupa.