Město Jaroměř Právní předpis č. 17 Gestor: Mgr. Jiří Komárek, vedoucí OOVV Zásady k ochraně majetku Města Jaroměře datum vydání účinnost poznámka 23.04.2008 01.05.2008 Nahrazuje VP 1/2003 z 6.3.2003
Město Jaroměř Zásady k ochraně majetku Města Jaroměře V zájmu ochrany majetku obce před zničením, poškozením, odcizením, zneužitím, neoprávněnými zásahy, včasného uplatňování práva na náhradu škody, vydání bezdůvodného obohacení jsou vydány v souladu s ustanovením 38 zákona číslo 128/2000 Sb., o obcích v platném znění následující Zásady k ochraně majetku Města Jaroměř. I. Úvodní ustanovení Ustanovení 38 zákona č. 128/2000 Sb.,o obcích v platném znění ukládá obcím, aby majetek obce byl využíván účelně a hospodárně v souladu se zájmy a úkoly vyplývající ze zákonem vymezené působnosti. Obec je povinna pečovat o zachování a rozvoj majetku, vést jeho evidenci, chránit jej před zničením, poškozením, odcizením a zneužitím, s nepotřebným majetkem nakládat podle zákonných předpisů, vymáhat škody a včas uplatňovat právo na náhradu škody a trvale sledovat, aby dlužníci řádně plnili své závazky a nedocházelo k jejich promlčení. Tyto povinnosti jsou přeneseny na úředníky a zaměstnance města v rámci plnění zaměstnaneckých povinností. Jednou ze základních povinností každého úředníka je podle 16 zákona č. 312/2002 Sb. o úřednících v platném znění, práva a povinností zaměstnance podle 106, zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, řádně hospodařit s prostředky svěřených mu zaměstnavatelem, střežit a ochraňovat majetek zaměstnavatele před poškozením, ztrátou, zničením, zneužitím a nejednat v rozporu s oprávněnými zájmy zaměstnavatele. Pro zjednodušení těchto zásad bude nadále používán pouze termín zaměstnanec. V 251 zákona č.262/2006 Sb., zákoníku práce je zakotvena generální prevence a zaměstnanci města je uloženo počínat si tak, aby nedocházelo ke škodám a pokud hrozí škoda na majetku zaměstnavatele, je povinností zaměstnance učinit opatření k zabránění škody. Pokud tuto povinnost nesplní, přechází povinnost v zákonem stanovených případech na tohoto zaměstnance. Z ustanovení výše uvedených zákonů vyplývá důležitost ochrany majetku města, odpovědnost za zajištění ochrany a povinnost zaměstnance nahradit škodu při porušení povinností při správě majetku města. Pro doplnění Právního předpisu č.9 Zásady pro postup při vymáhání pohledávek a Právního aktu č.4 Pokyn k provádění inventarizačních prací jsou vydávány tyto zásady. II. Postup při zjišťování, vymáhání a likvidaci škod Zákon č. 312/2002 Sb. zákon o úřednících a zákon č.262/2006 Sb., zákoník práce ukládá všem zaměstnancům za povinnost počínat si tak, aby nedocházelo ke škodám na zdraví a majetku ani k bezdůvodnému obohacení na úkor společnosti nebo jednotlivce. Hrozí-li škoda, je povinen na ni zaměstnanec upozornit a je-li k odvrácení škody neodkladně třeba zákroku, je zaměstnanec povinen zakročit, nebrání-li mu v tom důležitá okolnost nebo újma na zdraví. Škody mohou vznikat na straně zaměstnance i na straně zaměstnavatele. Tyto zásady upravují a sjednocují postup odpovědných zaměstnanců při vzniku, vymáhání a likvidaci škod a proto zde jsou rozebrány pouze případy odpovědnosti zaměstnanců za škody způsobené zaměstnavateli. Z tohoto hlediska pak rozlišujeme: 1. obecnou odpovědnost zaměstnance ( 250 zákoníku práce) 2. odpovědnost za nesplnění povinnosti k odvrácení škody ( 251 zákoníku práce) 3. odpovědnost za schodek na svěřených hodnotách, které je zaměstnanec povinen vyúčtovat ( 252-254 zákoníku práce) a 4. odpovědnost za ztrátu svěřených předmětů ( 255-256 zákoníku práce). 2
Ad. 1) Obecná odpovědnost zaměstnance Základním znakem obecné odpovědnosti zaměstnance za škodu je, že škoda byla způsobena zaviněným porušením povinnosti při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. Zaměstnanci vzniká povinnost nahradit zaměstnavateli škodu v případě, že: škoda je způsobena zaměstnancem, který je v pracovním poměru u zaměstnavatele, kterému vznikla škoda, škoda vznikla tím, že zaměstnanec porušil povinnost při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. nerozhoduje zda zavinění bylo úmyslné nebo z nedbalosti, příčinná souvislost mezi jednáním zaměstnance (opomenutím, nedbalostí, porušením jeho povinností) a zaviněním na straně jedné a mezi vznikem škody na straně druhé. Povinnost zaměstnance nahradit škodu je spojena s důkazní povinnosti zaměstnavatele, který musí zaměstnanci prokázat zavinění a další náležitosti uvedené výše. Aby o škodní události mohlo být objektivně rozhodnuto je nutné zajistit veškeré podklady o vzniku škody a podchytit je v sepsaném protokole o škodě, kdy není zanedbatelná i včasnost oznámení škody a sepsání protokolu o ní. Ad 2) Odpovědnost za nesplnění povinnosti k odvrácení škody Na zaměstnanci, který vědomě neupozornil vedoucího zaměstnance na hrozící škodu, ani nezakročil proti hrozící škodě, ačkoliv by tím bylo zabráněno bezprostřednímu vzniku škody, může zaměstnavatel požadovat, aby přispěl k úhradě škody v rozsahu přiměřeném okolnostem případu. Přitom se přihlédne zejména k tomu, co bránilo splnění povinnosti a jaký je společenský význam škody, jakož i k osobním a majetkovým poměrům zaměstnance, který povinnost nesplnil. Výše náhrady škody nesmí však přesáhnout částku rovnající se čtyřapůlnásobku jeho průměrného měsíčního výdělku. Ad 3) Odpovědnost za schodek na svěřených hodnotách, které je zaměstnanec povinen vyúčtovat Předpokladem odpovědnosti za schodek na svěřených hodnotách je splnění následujících podmínek: dle 273 zákona č. 262/2006 Sb., činnost vzniklá plněním pracovních úkolů vyplývajících z pracovního poměru a z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr zaměstnavatel uzavřel se zaměstnancem dohodu o odpovědnosti k ochraně hodnot svěřených zaměstnanci k vyúčtování (dále jen dohoda o odpovědnosti) a zaměstnanec tuto dohodu o odpovědnosti podepsal nejdříve v den, kdy dovršil 18 let, při společné dohodě o odpovědnosti je nutno uzavřít dohody o odpovědnosti se všemi společně odpovědnými zaměstnanci, bylo provedena inventarizace podle příslušných předpisů a zaměstnanec řádně nevyúčtoval zaměstnavatelem mu svěřené hodnoty, Při posuzování odpovědnosti za schodek na svěřených hodnotách je postupováno dle principu presumpce viny, tzn. předpoklad zavinění ze strany zaměstnance. Zaměstnanec se musí z odpovědnosti za schodek vyvinit, prokázat, že schodek nezavinil. Vyvinění musí být zcela zřejmě prokázáno, není možné jen tvrzení, že zaměstnanec schodek nezavinil. Ad 4) Odpovědnost za ztrátu svěřených předmětů. Zaměstnanec odpovídá za ztrátu nástrojů, ochranných pracovních prostředků a jiných podobných předmětů, které mu zaměstnavatel svěřil na základě písemného potvrzení. Předpokladem vzniku této odpovědnosti je splnění následujících skutečností: písemné potvrzení, jímž je jasně označen předmět, který byl zaměstnanci svěřen a kde zaměstnanec písemně potvrzuje převzetí předmětu, 3
zaměstnanec svěřenou věc nevrátil ve sjednané době, nebo do tří dnů ode dne, kdy byl zaměstnavatelem o vrácení předmětu požádán. Při odpovědnosti za ztrátu svěřených předmětů se rovněž předpokládá zavinění a je na zaměstnanci, aby prokázal, že ztrátu nezavinil. Ad 5) Škoda způsobená Městu Jaroměř třetí osobou Obecná odpovědnost za škodu vyplývá z ustanovení 420 odst.2 občanského zákoníku, které stanoví, že Škoda je způsobena právnickou osobou, anebo fyzickou osobou, když byla způsobena při jejich činnosti těmi, které k této činnosti použili. Z toho vyplývá, že základními předpoklady pro vznik škody je: a) porušení právní povinnosti (především porušení povinností, které vyplývají ze smluv nebo jiných právních úkonů, a to po celou dobu trvání právního vztahu, který je jimi založen), b) způsobení škody (existence škody), c) příčinná souvislost mezi způsobením škody a porušením právní povinnosti, d) zavinění (a to jak nedbalostní, tak i úmyslné). O určení původce škody podle 102 odstavec 3, zákona č.128/2000 Sb.o obcích na návrh příslušného vedoucího odboru městského úřadu rozhodne rada města. III. Rozsah náhrady škody Zaměstnanec, který odpovídá za škody z titulu obecné odpovědnosti je povinen nahradit zaměstnavateli skutečnou škodu v penězích, pokud škodu neodčiní uvedením v předešlý stav. Při určení výše škody na věci se vychází z ceny v době poškození. Výše náhrady škody způsobené z nedbalosti nesmí v jednotlivých případech překročit částku rovnající se čtyřapůlnásobku průměrného měsíčního výdělku před porušením povinnosti zaměstnance, který škodu zavinil. Omezení neplatí pokud škoda nedosahuje uvedené výše a nebo byla způsobena v opilosti, kterou si zaměstnanec sám přivodil, nebo zneužil jiných návykových látek. Je-li škoda způsoben úmyslně, může zaměstnavatel požadovat i náhradu jiné škody. Byla-li škoda způsoben také zaměstnavatelem hradí zaměstnanec poměrnou část škody podle svého zavinění. Odpovídá-li zaměstnavateli za škodu více zaměstnanců, je povinen každý nahradit poměrnou část škody podle svého zavinění. Zaměstnanec, který odpovídá za schodek nebo za ztrátu svěřených předmětů je povinen nahradit schodek nebo ztrátu v plné výši. Při společné dohodě o odpovědnosti se jednotlivým zaměstnancům určí podíl náhrady podle poměru jejich dosažených hrubých výdělků zúčtovaných za dobu od předchozí inventury do dne zjištění schodku. Výdělek vedoucího a jeho zástupce se započítává v dvojnásobné výši. Podíl u jednotlivých zaměstnanců, s výjimkou vedoucího a jeho zástupce, nesmí přesáhnout částku rovnající se jejich průměrnému měsíčnímu výdělku před vznikem mamka. Výši požadované náhrady určuje zaměstnavatel, který výši požadované náhrady projedná se zaměstnancem a oznámí mu ji zpravidla nejpozději do jednoho měsíce ode dne, kdy bylo zjištěno, že škoda vznikla a kdo za ni odpovídá. Uzná-li zaměstnanec závazek k náhradě škody v určené výši a dohodne-li s ním zaměstnavatel způsob úhrady škody, musí být dohoda uzavřena písemně, jinak je neplatná. Písemné dohody není třeba, jestliže byla škoda již uhrazena. Pokud výše požadované náhrady přesáhne 1.000,- Kč je zaměstnavatel povinen obsah dohody a způsob úhrady škody, projednat s příslušným odborovým orgánem. Z důvodů zvláštního zřetele hodných může soud náhradu škody přiměřeně snížit. 4
IV. Postup při sepisování protokolu o škodě a) při vzniku škody je povinen vedoucí odboru, útvaru na kterém došlo ke škodě, pokud nepověří jiného zaměstnance, sepsat Protokol o škodě s návrhem na likvidaci vzniklé škody a to neprodleně nejpozději do tří dnů od vzniku, nebo zjištění škody, b) protokol o škodě bude předán škodní komisi, kterou pro každý případ jednotlivě jmenuje tajemník MěÚ nejpozději do tří dnů od vzniku, nebo zjištění škody, k návrhu na likvidaci škody. O likvidaci škody rozhodne na návrh škodní komise tajemník MěÚ, c) výši požadované náhrady škody určuje zaměstnavatel; způsobil-li škodu vedoucí zaměstnanec, který je statutárním orgánem nebo jeho zástupce, sám nebo společně s podřízeným zaměstnancem, určí výši náhrady škody ten, kdo statutární orgán nebo jeho zástupce na pracovní místo ustanovil, tedy RM nebo ZM, d) pokud bude některému zaměstnanci předepsán k náhradě škoda, bude postupováno obdobným postupem jako při vymáhání schodku na svěřených hodnotách, e) v případě způsobené škody na služebním vozidle dopravní nehodou zaměstnancem (jím zaviněná dopravní nehoda a hrazené z havarijního pojištění vozidla) se stanovuje výši náhrady škody se sjednané spoluúčasti havarijního pojištění vozidla dle následujících zásad : 1. Splnění povinností řidiče referentského vozidla dle Právního předpisu č. 30 - Směrnice pro řízení a organizaci autoprovozu Městského úřadu Jaroměř náhrada škody v rozsahu 0 500,- Kč. 2. Neohlášení nehody Policii ČR, okamžité nahlášení vedoucímu odboru náhrada škody v rozsahu 1.000,- Kč 5.000,- Kč. 3. Neohlášení dopravní nehody, nahlášení až po skončení služební cesty náhrada škody v rozsahu 5.000,- Kč 10.000,- Kč. Výše stanovené spoluúčasti u jednotlivých služebních vozidel sjednaná s havarijním pojištěním je přílohou č.2 tohoto předpisu. Výše škody bude vždy projednána s Odborovou organizací Městského úřadu Jaroměř. V. Závěrečné ustanovení 1. Ruší se Vnitřní předpis č. 1/2003 ze dne 6.3.2003 2. Tento Právní předpis byl schválen radou města usnesením č.0423-13-2008-oovv-rm ze dne 23.4.2008 3. Tento Právní předpis nabývá účinnosti dnem 1.5.2008 4. Všichni vedoucí odborů a útvarů jsou povinni s tímto Právním předpisem prokazatelně do 10 pracovních dnů od vydání tohoto předpisu seznámit podřízené zaměstnance. V Jaroměři dne 24.4.2008... ing. Jiří Klepsa František Vrabec starosta místostarosta 5
Protokol o škodě sepsaný na Městském úřadu v Jaroměři dne. Příloha č.1 *************************************************************************** Přítomni: Kdo škodu způsobil : Datum narození: Trvalý pobyt: Doručovací adresa: Souhlasím s tím, aby jednání byl/a přítomen/na. Popis vzniku škody: Návrh na likvidaci škody: V Jaroměři dne :. Protokol sepsal:. Podpis Prohlašuji, že mi bylo umožněno vyjádřit se k protokolu, ke způsobu zjištění podkladů pro sepsání protokolu a byla mi dána možnost podat návrhy na doplnění důkazního řízení. Způsobitel škody: Podpis. Ostatní přítomné osoby:. Podpis 6
Příloha č.2 SEZNAM SLUŽEBNÍCH MOTOROVÝCH VOZIDEL A VÝŠE SPOLUÚČASTI Typ vozidla SPZ v % v Kč DAEWOO NUBIRA 2H6 1011 5 10.000,- Kč DAEWOO MATIZ NAJ 73-24 5 10.000,- Kč ŠKODA FELICIA NAH 89 00 5 10.000,- Kč bílá dlouhá ŠKODA FELICIA NAK 16 12 5 10.000,- Kč stříbrná dlouhá ŠKODA FABIE stříbrná 2H7 9001 5 10.000,- Kč dlouhá ŠKODA FABIE 2H7 9002 5 10.000,- Kč stříbrná krátká DAEWOO MATIZ 1H3 42-93 5 10.000,- Kč Přívěsný vozík 26-NAA-51 0 0 BABETA Nemá 0 0 BABETA Nemá 0 0 7