Zámek Hradec nad Moravicí jako turistická atraktivita
Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též AZ ). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne 11.4.2014... Podpis
Poděkování Tímto bych chtěla poděkovat vedoucí své bakalářské práce PhDr. Vlastě Novotné za poskytnutí cenných rad při zpracování práce. Dále děkuji kastelánovi zámku panu Ing. Radomírovi Přibylovi za ochotu poskytnout mi potřebné informace o zámku a podělit se o své názory. Poděkování patří také všem respondentům dotazníkového šetření.
VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu Zámek Hradec nad Moravicí jako turistická atraktivita Bakalářská práce Autor: Vendulka Štenclová Vedoucí práce: PhDr. Vlasta Novotná Jihlava 2014
Copyright 2014 Vendulka Štenclová
Abstrakt ŠTENCLOVÁ, Vendulka: Zámek Hradec nad Moravicí jako turistická atraktivita. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce PhDr. Vlasta Novotná. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2014. 114 stran Bakalářská práce představuje státní zámek Hradec nad Moravicí jako významnou turistickou atraktivitu Opavska. Teoretická část stručně charakterizuje nejvýznamnější atraktivity Opavska a město Hradec nad Moravicí. Popisuje historii zámku a jeho zhodnocení z hlediska cestovního ruchu. Následuje analýza služeb cestovního ruchu ve městě. Praktická část obsahuje vyhodnocení dotazníkového šetření, porovnání návštěvnosti v jednotlivých letech, SWOT analýzu zámku, řízený rozhovor s kastelánem zámku a návrhy na zvýšení návštěvnosti. Klíčová slova: Atraktivity Opavska. Cestovní ruch. Dotazníkové šetření. Město Hradec nad Moravicí. Zámek Hradec nad Moravicí. Abstract ŠTENCLOVÁ, Vendulka: The Hradec-upon-Moravice Castle as a Tourist Attraction. Bachelor thesis. College of Polytechnics Jihlava. Department of tourism. Thesis supervisor PhDr. Vlasta Novotná. Grade of qualification: bachelor. Jihlava 2014. 114 pages The thesis introduce Hradec-upon-Moravice state castle as important tourist attraction. The theoretical part describes the most important attractions around Opava and Hradec-upon-Moravice town. It describes the history of castle and its evaluation in terms of tourism. It is followed by analysis of tourism in town. The practical part contains an evolution of questionnaire survey, compared attendance in years, SWOT analysis of castle, interview with castellan and proposals for increasing the number of visitors. Key words: Attractions around Opava. Tourism. The questionnaire survey. Hradec-upon-Moravice town. Hradec-upon-Moravice castle. 7
Předmluva Když jsem začala uvažovat o tématu své bakalářské práce, věděla jsem, že se chci zaměřit na zámek Hradec nad Moravicí. Jelikož bydlím nedaleko zámku, stává se častým cílem mých procházek. Při detailnějším zamyšlení nad tématem práce jsem zjistila, že by mne zajímalo, jak zámek vnímají a hodnotí jeho návštěvníci. V hlavě se mi množila spousta otázek. Kolik návštěvníků ročně projde bránami zámku? Má návštěvnost zámku spíše rostoucí nebo klesající charakter? Jsou návštěvníci spokojení s poskytovanými službami? Co je k návštěvě motivovalo? Vracejí se do města, aby zámek navštívili opakovaně? Zajímají se o kulturní akce? Co se jim při návštěvě zámku líbilo nejvíce a co by se naopak mělo změnit? Moje volba byla tedy jasná. Vytvořit práci, ve které budou odpovědi na všechny tyto otázky. Doufám, že práce zaujme nejen vedení zámku, ale také každého, kdo by se rád o městě a zámku Hradec nad Moravicí dozvěděl něco nového. 8
Obsah Abstrakt... 7 Předmluva... 8 Obsah... 9 Seznam ilustrací a tabulek... 12 Úvod... 16 TEORETICKÁ ČÁST... 18 1. Atraktivity cestovního ruchu na Opavsku... 18 1.1 Zámek Raduň... 19 1.2 Zámek Kravaře... 20 1.3 Slezské zemské muzeum v Opavě... 21 1.4 Památník II. světové války v Hrabyni... 22 1.5 Arboretum Nový Dvůr... 23 1.6 Zřícenina hradu Vikštejn... 24 1.7 Ostatní atraktivity Opavska... 25 2. Město Hradec nad Moravicí... 26 2.1 Obecné informace... 26 2.2 Demografické údaje... 26 2.3 Historie města... 27 2.3.1 První osídlení Hradce... 27 2.3.2 Novověký Hradec... 28 2.3.3 Hradec za vlády Lichnovských... 28 2.3.4 Hradec během 19. a 20. století... 29 3. Zámek Hradec nad Moravicí... 30 3.1 Kontaktní údaje... 30 9
3.2 Zámek v minulosti a dnes... 30 3.3 Zámecký park... 32 3.4 Prohlídkové okruhy a vstupné... 33 3.4.1 Prohlídkový okruh I... 33 3.4.2 Prohlídkový okruh II... 33 3.4.3 Speciální prohlídky... 34 3.5 Otevírací doba zámku... 34 3.6 Kulturní akce spojené se zámkem... 35 3.6.1 Beethovenův Hradec... 35 3.6.2 Festival Moravské Hrady.cz... 35 3.6.3 Ostatní akce na zámku... 37 4. Ostatní atraktivity Hradce nad Moravicí... 39 4.1 Kostel sv. Petra a Pavla... 39 4.2 Slezská kalvárie... 39 4.3 Weisshuhnův kanál... 40 4.4 Rozhledna Šance... 41 5. Analýza služeb cestovního ruchu... 42 5.1 Ubytovací služby... 42 5.2 Stravovací služby... 43 5.3 Dopravní služby... 44 5.4 Sportovně rekreační služby... 45 5.5 Kulturně společenské služby... 46 5.6 Informační služby... 46 5.7 Průvodcovské služby... 47 PRAKTICKÁ ČÁST... 48 6. Dotazníkové šetření... 48 6.1 Metodika výzkumu... 48 10
6.2 Výsledky dotazníkového šetření... 50 6.3 Celkové shrnutí dotazníkového šetření... 77 7. Přehled návštěvnosti a tržeb zámku... 78 7.1 Vývoj návštěvnosti v letech 2009 2013... 78 7.1.1 Návštěvnost v roce 2009... 79 7.1.2 Návštěvnost v roce 2010... 80 7.1.3 Návštěvnost v roce 2011... 81 7.1.4 Návštěvnost v roce 2012... 82 7.1.5 Návštěvnost v roce 2013... 83 7.2 Vývoj tržeb v letech 2009 2013... 84 8. SWOT analýza... 85 8.1 Silné stránky... 85 8.2 Slabé stránky... 86 8.3 Příležitosti... 86 8.4 Hrozby... 87 9. Rozhovor s kastelánem zámku... 88 10. Návrhy na zvýšení návštěvnosti... 92 Závěr... 94 Seznam informačních zdrojů... 97 Seznam příloh... 101 Přílohy... 102 11
Seznam ilustrací a tabulek Seznam obrázků Obr. č. 1: Opavsko (zdroj: www.trasovnik.cz)... 18 Obr. č. 2: Zámek Raduň (zdroj: vlastní)... 19 Obr. č. 3: Zámek Kravaře (zdroj: vlastní)... 20 Obr. č. 4: Slezské zemské muzeum (zdroj: www.szm.cz)... 21 Obr. č. 5: Památník II. sv. války (zdroj: vlastní)... 22 Obr. č. 6: Arboretum Nový Dvůr (zdroj: www.szm.cz)... 23 Obr. č. 7: Zřícenina hradu Vikštejn (zdroj: www.fotoblog.in)... 24 Obr. č. 8: Bílý zámek (zdroj: vlastní)... 30 Obr. č. 9: Bílá věž (zdroj: vlastní)... 30 Obr. č. 10: Brána Červeného zámku (zdroj: vlastní)... 31 Obr. č. 11: Věž Červeného zámku (zdroj: vlastní)... 31 Obr. č. 12: Bezručova vyhlídka (zdroj: vlastní)... 32 Obr. č. 13: Výhled z Bezručovy vyhlídky (zdroj: vlastní)... 32 Obr. č. 14: Knihovní sál (zdroj: www.zamek-hradec.cz)... 33 Obr. č. 15: Zámecká kaple (zdroj: www.zamek-hradec.cz)... 33 Obr. č. 16: Hradozámecká noc (zdroj: www.npu.cz)... 34 Obr. č. 17: Areál festivalu Moravské hrady.cz (zdroj: vlastní)... 36 Obr. č. 18: Festival Moravské hrady.cz (zdroj: www. krystof.net)... 36 Obr. č. 19: Pohádkový les (zdroj: vlastní)... 37 Obr. č. 20: Kostel sv. Petra a Pavla (zdroj: vlastní)... 39 Obr. č. 21: Weisshuhnův kanál (zdroj: www.msregion.cz)... 40 Obr. č. 22: Rozhledna Šance (zdroj: www.rozhledny.webzdarma.cz)... 41 12
Seznam grafů Graf č. 1: Navštívil/a jste již někdy zámek Hradec nad Moravicí?(zdroj: vlastní)... 50 Graf č. 2: Z jakého důvodu jste zámek nenavštívil/a? (zdroj: vlastní)... 51 Graf č. 3: Chystáte se v budoucnu zámek navštívit? (zdroj: vlastní)... 52 Graf č. 4: Kolikrát jste zámek navštívil/a? (zdroj: vlastní)... 53 Graf č. 5: Jaký byl důvod Vaší návštěvy zámku? (zdroj: vlastní)... 54 Graf č. 6: Co Vás motivovalo k návštěvě zámku? (zdroj: vlastní)... 55 Graf č. 7: Jak dlouho jste se ve městě zdržel/a? (zdroj: vlastní)... 56 Graf č. 8: Využil/a jste ubytovacích či stravovacích služeb ve městě? (zdroj vlastní)... 57 Graf č. 9: Jakým způsobem jste se do Hradce nad Mor. dopravil/a?(zdroj: vlastní)... 58 Graf č. 10: Jak byste ohodnotil/a propagaci zámku? (zdroj: vlastní)... 62 Graf č. 11 : Navštívil/a jste některou z akcí, které jsou v Hradci pořádány ve spojitosti se zámkem? A (zdroj: vlastní)... 65 Graf č. 12: Navštívil/a jste některou z akcí, které jsou v Hradci pořádány ve spojitosti se zámkem? B (zdroj: vlastní)... 66 Graf č. 13: Navštívil/a jste nějakou jinou atraktivitu na Opavsku? A (zdroj: vlastní)... 67 Graf č. 14: Navštívil/a jste nějakou jinou atraktivitu na Opavsku? B (zdroj: vlastní)... 68 Graf č. 15: Jaké je vaše pohlaví? A (zdroj: vlastní)... 69 Graf č. 16: Jaké je vaše pohlaví? B (zdroj: vlastní)... 70 Graf č. 17: Ve kterém kraji žijete? A (zdroj: vlastní)... 71 Graf č. 18: Ve kterém kraji žijete? B (zdroj: vlastní)... 72 Graf č. 19: Jaký je váš věk? A (zdroj: vlastní)... 73 Graf č. 20: Jaký je váš věk? B (zdroj: vlastní)... 74 Graf č. 21: Jaké je Vaše nejvyšší dosažené vzdělání? A (zdroj: vlastní)... 75 Graf č. 22: Jaké je Vaše nejvyšší dosažené vzdělání? B (zdroj: vlastní)... 76 Graf č. 23: Vývoj návštěvnosti zámku v letech 2009 2013 (zdroj: Uzávěrky návštěvnosti zámku)... 78 13
Graf č. 24: Vývoj tržeb zámku v letech 2009-2013 (zdroj: Uzávěrky návštěvnosti zámku)... 84 Seznam tabulek Tabulka č. 1: Struktura obyvatel Hradce nad Moravicí (zdroj: vlastní)... 26 Tabulka č. 2: Otevírací doba zámku (zdroj: vlastní)... 34 Tabulka č. 3: Přehled ubytovacích zařízení v Hradci nad Mor. (zdroj: vlastní)... 42 Tabulka č. 4: Přehled stravovacích zařízení v Hradci nad Mor. (zdroj: vlastní).... 43 Tabulka č. 5: Seznam cyklotras (zdroj: vlastní)... 45 Tabulka č. 6: Srozumitelnost informací pro návštěvníky (zdroj: vlastní)... 59 Tabulka č. 7: Dopravní dostupnost (zdroj: vlastní)... 59 Tabulka č. 8: Výše vstupného (zdroj: vlastní)... 60 Tabulka č. 9: Ochota zaměstnanců na pokladně (zdroj: vlastní)... 60 Tabulka č. 10: Úroveň průvodcovských služeb (zdroj: vlastní)... 60 Tabulka č. 11: Celková spokojenost s úrovní služeb (zdroj: vlastní)... 61 Tabulka č. 12: Celkový dojem ze zámku (zdroj: vlastní)... 61 Tabulka č. 13: Návštěvnost prohlídkových okruhů 2009 (zdroj: Uz. návštěvnosti)... 79 Tabulka č. 14: Návštěvnost výstavy 2009 (zdroj: Uz. návštěvnosti)... 79 Tabulka č. 15: Celková návštěvnost zámku 2009 (zdroj: Uz. návštěvnosti)... 79 Tabulka č. 16: Návštěvnost prohlídkových okruhů 2010 (zdroj: Uz. návštěvnosti)... 80 Tabulka č. 17: Návštěvnost výstavy 2010 (zdroj: Uz. návštěvnosti)... 80 Tabulka č. 18: Celková návštěvnost zámku 2010 (zdroj: Uz. návštěvnosti)... 80 Tabulka č. 19: Návštěvnost prohlídkových okruhů 2011 (zdroj: Uz. návštěvnosti)... 81 Tabulka č. 20: Návštěvnost výstavy 2011 (zdroj: Uz. návštěvnosti)... 81 Tabulka č. 21: Celková návštěvnost zámku 2011(zdroj: Uz. návštěvnosti)... 81 Tabulka č. 22: Návštěvnost prohlídkových okruhů 2012 (zdroj: Uz. návštěvnosti)... 82 Tabulka č. 23: Návštěvnost výstavy a Bílé věže 2012 (zdroj: Uz. návštěvnosti)... 82 14
Tabulka č. 24: Celková návštěvnost zámku 2012 (zdroj: Uz. návštěvnosti)... 82 Tabulka č. 25: Návštěvnost prohlídkových okruhů 2013 (zdroj: Uz. návštěvnosti)... 83 Tabulka č. 26: Návštěvnost výstavy a Bílé věže 2013 (zdroj: Uz. návštěvnosti)... 83 Tabulka č. 27: Celková návštěvnost zámku 2013 (zdroj: Uz. návštěvnosti)... 83 15
Úvod Zámek Hradec nad Moravicí je významnou turistickou atraktivitou Moravskoslezského kraje. Ročně zámek a jeho okolí navštíví desetitisíce turistů. O městě a zámku byla vydána řada knih, brožur a letáků. Nikdo se však prozatím nezaobíral městem a zámkem z hlediska cestovního ruchu. Zpětná vazba ze strany návštěvníků je podle mého názoru velmi důležitá a může přispět ke zkvalitnění poskytovaných služeb. Proto jsem se rozhodla napsat tuto práci, ve které provedu dotazníkové šetření mezi širokou veřejností, která zámek navštívila i mezi potenciálními návštěvníky. Hlavním důvodem, proč jsem si zvolila jako téma své bakalářské práce zámek Hradec nad Moravicí, je jeho lokalita. Jelikož bydlím v malé obci Žimrovice, která je součástí Hradce nad Moravicí, mám k zámku velmi kladný vztah. Už od dětství jsem si zámek oblíbila. Stejně jako spousta obyvatel Hradce i já zámek ráda navštěvuji. Proto jsem se rozhodla věnovat mu svou bakalářskou práci. Zajímalo mě, zda má široká veřejnost o zámku povědomí, kolik turistů zámek ročně navštíví, co je k návštěvě zámku motivovalo, zda jejich počet roste nebo klesá a jak jsou na zámku spokojeni. Cílem práce je zhodnotit zámek Hradec nad Moravicí jako atraktivitu cestovního ruchu. Prostřednictvím dotazníkového šetření zjistit, jak je zámek vnímán a hodnocen návštěvníky a zda jsou spokojeni s poskytovanými službami. V teoretické části práce budu charakterizovat nejdůležitější atraktivity Opavska, které by mohly ovlivnit zájem turistů o destinaci. Představím město Hradec nad Moravicí a poté samotný zámek a veškerou jeho činnost. Uvedu informace, které jsou pro potenciálního návštěvníka důležité. Neopomenu ani ostatní atraktivity města, které mohou turisté navštívit. Na závěr teoretické části provedu analýzu služeb cestovního ruchu ve městě. V praktické části práce vyhodnotím dotazníky, které budou určeny pro širokou veřejnost. Dotazníky budu osobně vyplňovat s návštěvníky v okolí zámku a zanechám je v tištěné podobě také na pokladně zámku a v Informačním centru Opava. Dotazník v elektronické podobě bude zveřejněn na webu Informačního centra Hradec nad Moravicí a rozšířen prostřednictvím internetu mezi širokou veřejnost. Hlavním cílem dotazníků je zjistit, zda jsou návštěvníci spokojeni s poskytovanými službami. Dále bych se ráda od návštěvníků dozvěděla, co je motivovalo k návštěvě zámku, kolikrát 16
zámek navštívili, jak se do města dopravili, jestli využili stravovacích a ubytovacích služeb, zda se zúčastnili kulturních akcí pořádaných ve městě a také zda navštívili jiné památky na Opavsku. Praktická část bude dále obsahovat porovnání návštěvnosti a tržeb zámku v letech 2009 2013, díky kterému zjistím, zda návštěvnost roste nebo klesá. Sestavím SWOT analýzu zámku, na základě které vytvořím návrhy na zvýšení návštěvnosti. Praktická část bude doplněna rozhovorem s kastelánem panem Ing. Radomírem Přibylou, za účelem porovnání výsledků dotazníkového šetření s jeho poznatky. Předpokládám, že zámek navštěvují především obyvatelé Moravskoslezského kraje, kteří se ve městě zdrží po dobu jednoho dne a poté se vrátí do svých domovů. Myslím si, že návštěvnost zámku má rostoucí charakter, jelikož ekonomická situace v zemi vede občany k preferenci tuzemské dovolené oproti zahraniční. Významnou roli v cestovním ruchu města, podle mého názoru, hraje hudební festival Moravské hrady.cz. Festival je největší kulturní akcí ve městě. Zda jsou mé předpoklady správné, nebo se pletu, uvedu v závěru práce. Mým záměrem je, aby tato bakalářská práce mohla být podkladem pro vedoucí pracovníky zámku a města, kteří se zabývají rozvojem cestovního ruchu v Hradci nad Moravicí. Práce by měla podat ucelený přehled o spokojenosti návštěvníků se službami a poukázat na případné chyby ze strany zámku směrem k návštěvníkům. Při zpracování práce budu čerpat z tištěných i elektronických zdrojů. Vedení zámku mi poskytne k dispozici také statistické údaje o počtu návštěvníků a výši tržeb zámku, díky kterým budu moci přehledně zpracovat vývoj návštěvnosti. 17
TEORETICKÁ ČÁST 1. Atraktivity cestovního ruchu na Opavsku Cílem kapitoly je podat stručnou charakteristiku atraktivit cestovního ruchu na Opavsku, které se nacházejí v blízkosti Hradce nad Moravicí. Tyto atraktivity mohou ovlivnit zájem o region a přimět turisty k návštěvě zámku Hradec nad Moravicí. Opavsko se nachází v Moravskoslezském kraji. Rozkládá se podél dolní části povodí řek Opavy a Moravice. Leží na rozhraní dvou masivů, krkonošského a karpatského. Na severovýchodě je území ohraničeno státní hranicí s Polskem, na jihu Ostravskou aglomerací a Novojičínskem. Západní hranici tvoří Bruntálsko. Opavsko je rozděleno na tři části. Hlučínsko, Vítkovsko a Opava s okolím, která je někdy považována za užší Opavsko. Centrem Opavska je město Opava, které leží v Poopavské nížině. Plochá krajina je z velké části zemědělsky využívána a pouze malá část je zalesněna. [1] Obr. č. 1: Opavsko (zdroj: www.trasovnik.cz) 18
1.1 Zámek Raduň Obec Raduň se nachází 8 km od Hradce nad Moravicí a 6 km od Opavy. Počátky zámku se datují do 15. století, kdy zde byla vystavěna tvrz. Ta byla během 16. století přestavěna na renesanční zámek Jiřím Tvorkovským z Kravař, jehož rod vlastnil panství od roku 1475. Poté se zde vystřídalo více majitelů a roku 1780 získal Raduň rod svobodných pánů Mönnichu. Roku 1860 se rozhodl Jan hrabě Larish Mönnich zámek zbourat a nechal zde vystavět novou empírovou zámeckou stavbu. V těchto letech začal také vznikat rozsáhlý park, zahrady a oranžerie. V roce 1832 připadl zámek rodu Blücherů, kteří zámek přestavěli do dnešní romantické podoby. [Frank, 2005, s. 111] Blücherové byli majiteli zámku do roku 1945. Poté poslední z rodu, Alexandr Blücher, opustil tehdejší Československo a zámek se dostal do vlastnictví ministerstva zemědělství, které objekt využívalo jako učiliště. Později se v zámku nacházela mateřská a základní škola, kanceláře, knihovna, kino a zdravotní středisko. V 80. letech 20. století byly provedeny významné opravy a do zámku dovezeny expozice z Hradce nad Moravicí. Od roku 1984 je zámek zpřístupněn pro veřejnost. [David, Soukup, 2009, s. 209] Dnešním návštěvníkům zámek nabízí 2 prohlídkové okruhy. Je možné shlédnout soukromé i společenské zámecké pokoje, zahradu a oranžerii, ve které dnes najdeme množství cizokrajných rostlin a citrusových dřevin. Konají se zde také společensko-kulturní programy, jako jsou výstavy, besedy a koncerty, které se těší velkému zájmu návštěvníků. Od roku 2009 se stala oranžerie také oblíbeným místem pro konání svateb. [2] Obr. č. 2: Zámek Raduň (zdroj: vlastní) 19
1.2 Zámek Kravaře Město Kravaře se nachází 16 km od Hradce nad Moravicí a 8 km od Opavy. První zmínky o Kravařích pocházejí z roku 1224, kdy byly sídlem rodu pánů z Kravař. Ti zde nechali v 2. pol. 13. století vystavět tvrz, kterou od poč. 15. století do roku 1575 vlastnil rod Kravařských ze Šlevic. Roku 1630 se panství stalo majetkem alchymisty Michala Sendivoje ze Skorska. Jeho dcera ho později darovala manželovi Jakubovi z Eichendorfu, který nechal v pol. 17. stol. tvrz přestavět na barokní zámek. V letech 1721-1728 získal zámek dnešní podobu. Součástí zámku je zámecká kaple archanděla Michaela vyzdobena sochami Jana Obr. č. 3: Zámek Kravaře (zdroj: vlastní) Jiřího Lahnera. [Frank, 2005, str. 98] O výraznou freskovou výzdobu kaple představující čtyři světadíly, Nanebevzetí Panny Marie, mučedníky a evangelisty, se postaral barokní malíř Řehoř Ignác Eckstein z Brna. [Böhm, 1987, str. 66] Roku 1921 koupila zámek Česká průmyslová banka v Opavě, která jej zanedlouho prodala ministerstvu zemědělství. A tak se zámek v Kravařích, stejně jako zámek Raduň, stal sídlem školy a internátu. V roce 1937 zámek pohltil požár a roku 1945 byl zbytek zámku poničen během osvobození. Škody byly rozsáhlé a rekonstrukce objektu trvala 18 let, od roku 1952 do roku 1970. Poté zde byla až do roku 1990 umístěna expozice Muzea Ostravské operace. Zámek je obklopen rozsáhlým přírodním parkem, vodním kanálem a jezírkem. V nedávné době bylo v zámeckém parku vybudováno golfové hřiště. [David, Soukup, 2009, str. 118] Dnes se mohou návštěvníci zámku, kromě klasických prohlídek těšit také na různé kulturní akce, výstavy a festivaly. Mezi nejžádanější patří Vánoce a Velikonoce na zámku, Zámecký ples, Pochování basy, Veteráni na zámku, letní Oldies párty nebo Kravařský odpust. [3] 20
1.3 Slezské zemské muzeum v Opavě Obr. č. 4: Slezské zemské muzeum (zdroj: www.szm.cz) Nejstarší muzeum na území České republiky se nachází ve městě Opava, ve vzdálenosti 9 km od Hradce nad Moravicí. Dnešní Slezské zemské muzeum vzniklo 1. května 1814, jako součást státního gymnázia s názvem Opavské gymnazijní muzeum. O jeho založení se postarali profesor Faustin Ens, hejtman Franz Mückusch von Buchberg a purkmistr Johann Joseph Schößler. Díky těmto mužům se zásadně rozrostly sbírky muzea, které obsahovaly především přírodovědný, historický a prehistorický materiál, ale také modely strojů a výrobních zařízení. Už od samého počátku k muzeu neodmyslitelně patřila rozsáhlá knihovna. Po vzniku Země Slezské už nebyly prostory muzea dostačující, proto byla knihovna v pol. 50. let 19.stol. přesunuta do minoritského konventu. Osud muzea byl od této doby v rukou Johanna Neumanna. Na počátku 80. let 19. století vznikly v Opavě dvě nové instituce s názvy Slezské zemské muzeum pro umění a průmysl, které bylo podporováno především šlechtou a Muzeum Matice opavské, které si kladlo za cíl uchovávat informace o regionu, životě a kultuře vlastenců. Muzeum Matice opavské se těšilo přízni Jana Nerudy nebo Vincence Praska. Roku 1896 vzniklo třetí muzeum s názvem Městské muzeum. Reprezentativní budova, ve které sídlí muzeum dnes, byla postavena v letech 1893-1895 podle návrhu vídeňských architektů. V roce 1921 bylo Uměleckoprůmyslové muzeum přejmenováno na Slezské zemské muzeum a přijalo sbírky Muzea Matice opavské. Válka byla pro muzeum osudová. Roku 1945 vyhořela historická výstavní budova s většinou sbírek a zničena byla i knihovna Gymnazijního muzea. Ihned po válce se začalo s obnovou a v roce 1949 bylo muzeum přejmenováno na Slezské muzeum v Opavě. O šest let později byla otevřena první expozice pro veřejnost v opravené historické budově. V roce 1958 se stal součástí muzea Památník Petra Bezruče a Arboretum v Novém Dvoře. V roce 1992 pak přibyl také památník II. sv. války v Hrabyni a Areál 21
československého opevnění v Hlučíně-Darkovičkách. V roce 2000 se muzeu vrátil původní název Slezské zemské muzeum. V dnešní době můžeme v historické výstavní budově obdivovat 6 stálých expozic např. Příroda Slezska, Encyklopedie Slezska nebo Historie Slezska a ročně okolo 40 příležitostných výstav. [4] 1.4 Památník II. světové války v Hrabyni Obec Hrabyně se nachází 19 km od Hradce nad Moravicí a 13 km od Opavy. Památník Ostravské operace byl vystavěn v letech 1970-1980 na okraji obce, jako vzpomínka na boje během války, které obec výrazně poničily. Areál památníku byl tvořen betonovou stavbou a sbírkou vojenské techniky z dob II. sv. války. Roku 1992 se stal památník vlastnictvím Slezského zemského muzea v Opavě a byl přejmenován na Muzeum II. světové války. [Frank, 2005, str. 88] Dnes je areál tvořen třemi částmi. První je hlavní budova muzea, ve které návštěvníci najdou stálé expozice a výstavy. Druhá část je symbolický hřbitov obyvatel severní Moravy a vojáků, kteří padli během války. Třetí část areálu tvoří alej, ve které jsou umístěny stroje bojové techniky. [David, Soukup, 2009, str. 79] Obr. č. 5: Památník II. sv. války (zdroj: vlastní) Od roku 2006 do roku 2009 probíhala v památníku rozsáhlá rekonstrukce, díky které v současné době muzeum nabízí tři stálé expozice. Expozici Oběti a Vrazi, Doba zmaru a naděje a expozici Města v troskách. Krom toho jsou v památníku umísťovány 22
krátkodobější tematické výstavy při příležitosti státních svátků nebo významných dnů české historie. [5] 1.5 Arboretum Nový Dvůr Obr. č. 6: Arboretum Nový Dvůr (zdroj: www.szm.cz) Arboretum Nový Dvůr je součástí obce Stěbořice, která se nachází 19 km od Hradce nad Moravicí a 10 km od Opavy. První zmínky o vzniku arboreta se datují do 60. let 19. století, kdy zde byl vybudován zámeček v pseudoklasicistním stylu. O první sbírky vzácných dřevin se postaral v letech 1906-1928 Quido Riedel. Jeho sbírka se postupně rozrostla na 500 druhů dřevin z celého světa. Park nechal upravit v romantickém stylu a exotické rostliny byly přirozeným způsobem zasazeny do okolních parků. V roce 1928 Riedel věnoval veškeré pozemky své dceři a odešel do Bílé Lhoty v Olomouckém kraji. Tímto se vývoj parku pozastavil. Do roku 1945 se o sbírky rostlin starali zahradníci, což ale později ustalo. Zásadní změna nastala roku 1958, kdy se arboretum stalo jednou ze součástí Slezského muzea v Opavě, které se postaralo o jeho revitalizaci. Tento záměr se podařil a roku 1959 se arboretum otevřelo široké veřejnosti. O rok později byly vybudovány nové skleníky a výstavní plochy. Od roku 1991 našli v expozicích svůj domov také drobní živočichové. Dnešní arboretum se rozkládá na ploše 23 ha. Sbírky čítají okolo 7 000 ks dřevin. Mezi významné rostliny patří především Borovice malokvětá, Javor dlanitolistý a různé druhy jedlí. Ve sklenících přibyly nejrůznější subtropické a tropické rostliny. Arboretum je známé především sbírkou rododendronů, kterých zde najdeme přes 100 druhů. Za návštěvu určitě stojí přednášky, výstavy a nejrůznější akce pro celou rodinu. Arboretum Nový Dvůr je otevřeno každý den v roce. [David, Soukup, 2009, str. 151 ] 23
1.6 Zřícenina hradu Vikštejn Zřícenina hradu z pol. 13. století se nachází v blízkosti obce Vítkov, 20 km od Hradce nad Moravicí a 28 km od Opavy. Při svém vzniku hrad sloužil jako ochrana opavského knížectví z jihu. První zmínky jsou z roku 1377, kdy byl majitelem hradu Vítek z Kravař. Po smrti jeho syna Bernarda se hrad dostal do rukou opavského vévody Přemysla I. Opavského. Až do roku 1461 hrad patřil jeho synům, poté byl převeden Budivoji z Moravice, který měl neshody s Jiřím z Poděbrad, a proto byl roku 1464 popraven. Zabavený hrad se dostal do rukou Hynčíka Bírka z Násilé. Roku 1474 hrad dobyl Matyáš Korvín, přestože byl považován za nejpevnější hrad na Opavsku. Zanedlouho byl hrad navrácen majiteli, který se pustil do obnovy poškozených částí. V roce 1525 hrad dostal Jan Plankmar z Kynšperka a přestavěl ho v renesančním stylu. Během Třicetileté války byl obsazen Dány, kteří okolo vybudovali opevnění z hlíny. Roku 1648 byl hrad rozbourán a po ukončení války znovu opraven, ale roku 1776 navždy opuštěn. Postupem času se z něj stala zřícenina. [David, Soukup, 2009, str. 259] Do dnešního dne se dochovaly mohutné zdi a sklepní prostory. Zbytek je zakryt porostem stromů. Přístup k hradu je možný po červené a modré turistické trase, které vedou od Melče a Vítkova. [6] O Vikštejně se vypráví řada pověstí, jedna z nich říká, že se během souboje Vítek z Kravař nepohodl s rytířem Tunklem, a proto ho Vítek z hradu vyhostil. Rytíř se chtěl Vítkovi pomstít, hrad proto dobyl a zavraždil jeho ženu. Nevinná žena se každoročně na hradě zjevuje. [7] Obr. č. 7: Zřícenina hradu Vikštejn (zdroj: www.fotoblog.in) 24
1.7 Ostatní atraktivity Opavska Jelikož se na Opavsku nachází mnoho turisticky zajímavých míst, charakterizovala jsem atraktivity, které jsou podle mého názoru nejvýznamnější. Mezi ostatní atraktivity na Opavsku patří: - Památník Petra Bezruče Opava - Areál čs. opevnění Hlučín Darkovičky - Památník armády ČR a čs. opevnění Milostovice - Židovský hřbitov Hlučín - Vodní nádrž Kružberk 25
2. Město Hradec nad Moravicí 2.1 Obecné informace Město Hradec nad Moravicí se nachází v Moravskoslezském kraji v turistické oblasti Opavské Slezsko. Leží v údolí řeky Moravice na rozhraní Nízkého Jeseníku a Opavské nížiny ve vzdálenosti 8 km jižně od Opavy a 30 km západně od Ostravy, ve výšce 264 m. n. m. Město se skládá z osmi městských částí a jeho celková rozloha činí 44 km 2. [8] Městem protéká řeka Moravice, jejíž údolí je považováno za jedno z nejmalebnějších údolí řek v České republice. Přírodní park Moravice je největším a nejhodnotnějším chráněným územím Opavska, jelikož se zde vyskytují vzácné druhy rostlin i živočichů. [Domovina, 2000, str. 1-3] 2.2 Demografické údaje V Hradci nad Moravicí žije celkem 5 507 obyvatel. Podrobný přehled dle věkových kategorií je uveden v tabulce č. 1. Tabulku jsem sestavila na základě informací získaných na matrice města. Tabulka č. 1: Struktura obyvatel Hradce nad Moravicí Počet obyvatel k 31. 12.2013 Věková struktura obyvatel 0-18 19-64 65+ Ženy 551 1737 548 Muži 551 1747 373 Celkem 1102 3484 921 Zdroj: Vlastní zpracování 26
2.3 Historie města 2.3.1 První osídlení Hradce První stopy osídlení Hradce nad Moravicí člověkem sahají do období 4500-2500 př. n. l. Tato skutečnost je doložena nálezem kamenného sekeromlatu, který sloužil jako zbraň. Doba 3000 2700 let př. n. l. je spojena s osídlením lidem kultury nálevkovitých pohárů. V období 800 600 let př. n. l. zde stálo opevnění kultury popelnicových polí. [Jirásek, 2010, str. 7-23] V 8. stol. n. l. v Hradci Slované vybudovali hradisko a usídlili se zde. V některých zdrojích najdeme, že se na tomto území roku 965 střetli svatební posli polského knížete Měška a Doubravky, která byla dcerou Boleslava I. První doložená zpráva o pevném hradisku pochází z roku 1060, kdy bylo v okolí hradu, v jednom z mnoha bojů, poraženo vojsko Boleslava II. Smělého. Rozsáhlé hradisko bylo přebudováno Přemyslovci v polovině 13. století na románsko-gotický hrad, který měl střežit obchodní cestu z Moravy do Polska. Po smrti Přemysla Otakara II. se hrad stal domovem jeho vdovy královny Kunhuty. Ta si na hradě užívala romantický vztah se Závišem z Falkenštejna. Narodil se jim zde syn Jan. [9] Od roku 1445 se za součást Hradce začala považovat také vesnička Podolí, ležící v bezprostřední blízkosti hradu. Po smrti Václava III., roku 1446, připadl Hradec českému králi Ladislavu Pohrobkovi a po jeho nečekané smrti Jiřímu z Poděbrad, který Hradec roku 1465 daroval synovi Viktorínovi. Viktorín byl ale na deset let poslán do uherského zajetí. Během této doby probíhaly na Opavsku, pod vládou Matyáše Korvína, četné husitské boje. Hradec ale nebyl dobyt, dokonce ani poškozen. Po tom, co byl Viktorin propuštěn ze zajetí, rozhodl se ocenit Hradec za jeho pomoc při bojích a udělil mu 3. října 1481 městská práva a znak. Roku 1485 musel Viktorín město předat Janovi Korvínovi, levobočkovi Matyáše Korvína, výměnou za statky v Panonii (římská provincie na pravém břehu středního Dunaje), které údajně ale nikdy nedostal. [Sonnek, 1995, str. 1-2] 27
2.3.2 Novověký Hradec Od roku 1528 byl Hradec dáván jako zástava různým šlechticům. Po požáru roku 1531 byl hrad přestavěn. V roce 1581 získal zástavu města Kašpar Pruskovský z Pruskova a o 3 roky později mu bylo město také prodáno. Kašpar začal hrad přestavovat na zámek a po jeho smrti byl hrad převeden do rukou jeho bratra Kryštofa, který v přestavbě pokračoval. Jelikož byl Kryštof katolík, odmítal se připojit k českému povstání a majetek mu byl tedy v roce 1619 zabaven. [Sonnek, 1995, str. 12-13] Během Třicetileté války patřilo město střídavě protestantským i císařským vojskům. V letech 1626 1627 zde probíhalo ražení falešných mincí. Hradec v období války ztratil na významu a stal se znovu vesnicí, což se změnilo až roku 1702, kdy mu byla opět udělena městská práva. V roce 1733 panství prodal hrabě Erdman Pruskovský Wolfangu Konradovi z Neffzernu. Za jeho vlády probíhaly na území Hradce Slezské války. V tomto období v Hradci pobýval císař Josef II. s generálem Laudonem, aby zkontrolovali proslavenou hradeckou obrannou linii. [9] Za vlády Neffzernových se Hradec začal kulturně rozvíjet. Vznikla zámecká kapela, která je považována za počátek rozsáhlé hudební tradice města. Později bylo na zámku vybudováno divadlo, ve kterém se hrály opery. [Sonnek, 1995, str. 13] 2.3.3 Hradec za vlády Lichnovských Nejvýznamnějším rodem na zámku byl právě rod Lichnovských, který zde vládnul od roku 1778 až do roku 1945. Roku 1796 zámek zničil požár a Lichnovští se postarali o empírovou přestavbu. Během přestavby bylo zrušeno opevnění a vznikla dnešní podoba Bílého zámku. V Hradci pobývalo celkem 6 generací Lichnovských, kteří byli známi pro svou vzdělanost, široké spektrum zájmů a vybrané styky. Lichnovští navázali na rod Neffzernových a pokračovali v dalším rozvoji města. Zámek navštěvovali vědci, panovníci, členové evropských dvorů, historikové a především osobnosti ze světa hudby. Mezi nejznámější patří Ludvík van Beethoven, Ferenz Liszt, Nicolo Paganini, Josef Mánes, Wolfgang Amadeus Mozart, dcera Ference Liszta Cosima Wagnerová a mnoho dalších. Na konci 19. století nechali Lichnovští k Bílému zámku přistavět Červený zámek a Bílou věž v novogotickém stylu. 28
Kromě kultury přinesl rod Lichnovských do města také rozvoj hospodářství. Začaly se chovat ovce, které daly práci velkému množství soukeníků. [9] 2.3.4 Hradec během 19. a 20. století 19. století bylo ve městě stoletím průmyslu. Byla vystavěna prádelna, která v dnešní době funguje jako pila. Na okraji města vyrostly Branecké železárny, v podzámčí zámecký pivovar a mlýny. V obci Žimrovice vznikly papírny s 3 km dlouhým vodním kanálem, který je dnes považován za technickou památku. Na přelomu 19. a 20. století docházelo ve městě ke sporům mezi obyvateli německé a české národnosti. Němců bylo méně, ale vedli zastupitelstva jak Hradce, tak Podolí. Děti ve školách byly germanizovány. Čeští obyvatelé si vytvořili spolky, ve kterých se sdružovali. Rozpor mezi národnostmi vyústil v boje 22. července 1906 a skončil nejméně stovkou zraněných. V roce 1909 byl českými obyvateli na místě bojů symbolicky vybudován Národní dům. V této době město rád navštěvoval Petr Bezruč, který o něm napsal mnoho básní. Po první světové válce se město začalo rozrůstat o řadu rodinných domů. Druhá světová válka se samozřejmě městu nevyhnula. Všechny spolky byly rozpuštěny a majetek zabaven. Přes město procházely pochody smrti zajatých sovětských vojáků, několik z nich bylo v Hradci také pohřbeno. Na konci dubna 1945 bylo město osvobozeno a došlo ke sloučení Podolí s Hradcem. Po skončení války neslo město název Hradec u Opavy a v roce 1968 získalo zpět svůj původní název Hradec nad Moravicí. [9] 29
3. Zámek Hradec nad Moravicí 3.1 Kontaktní údaje Správa státního zámku Hradec nad Moravicí Městečko 2 Hradec nad Moravicí, 747 41 E-mail: hradecnadmoravici@ostrava.npu.cz Tel: 553 783 915 Kastelán: Ing. Radomír Přibyla 3.2 Zámek v minulosti a dnes Historii města Hradec nad Moravicí, která úzce souvisí s místním zámkem, jsem uváděla již v kapitole č. 2. V této kapitole tedy uvedu jen stručný průřez historií budovy zámku. Obr. č. 8 : Bílý zámek (zdroj: vlastní) Obr. č. 9 : Bílá věž (zdroj: vlastní) V pol. 11. stol. vybudovali Přemyslovci na místě původního slovanského hradiště knížecí hrad, který později vyhořel. Na místo něj začal v pol. 13. stol. Přemysl Otakar II. budovat nový gotický hrad s rozsáhlým opevněním. Hrad měl tři hradební okruhy, strážní věže a padací mosty přes hradní příkopy. Tento hrad zajistil Hradci dobré vojenské postavení. Roku 1531 hrad vyhořel a chátral. Až roku 1620 se začalo s opravou a přestavbou v renesančním stylu. Během Třicetileté války bylo vybudováno silnější opevnění, které bylo během války demolováno. Roku 1796 vypukl 30
rozsáhlý požár, který stavbu značně poškodil. O rok později započala razantní přestavba v empírovém stylu, během které byly zbourány hradby, zasypány příkopy a v okolí zámku vznikly zahrady a lesopark. Došlo také k výstavbě koníren a skleníků. Poslední velkou přestavbou v gotickém stylu zámek prošel od roku 1861 za vlády Lichnovských. Vystavěna byla zámecká kaple a arkádové chodby na nádvoří zámku. Za účelem oddělení zámku od Městečka byl vybudován v letech 1874 1895 Červený zámek sloužící jako konírna, jízdárna, vozovna a kovárna. V letech 1884 1891 byla vystavěna také samostatná Bílá věž. Obr. č. 10: Brána Červeného zámku (zdroj: vlastní) Obr. č. 11 : Věž Červeného zámku ( zdroj: vlastní) Veřejnosti byl zámek otevřen na počátku 20. let 20. století. Tehdy zámek ještě obývali Lichnovští, kteří sem v neděli vodili návštěvníky. Jelikož měli Lichnovští německé občanství, byl jim zámek roku 1945 zabaven. Roku 1949 byl opět zpřístupněn veřejnosti a v letech 1979 1996 uzavřen z důvodů celkové rekonstrukce. Od roku 1996 se interiéry zámku postupně zpřístupňovaly a od roku 2005 čekají na návštěvníky dva prohlídkové okruhy. [10] V roce 2008 zámek získal první místo v anketě O nejpohádkovější zámek nebo hrad České republiky, kterou pořádá Národní památkový ústav. Jako cenu zámek obdržel putovní vítězný pohádkový střevíček. [11] 30. dubna 2014 se slavnostně otevře posledních 7 knížecích interiérů a zámek tak bude definitivně opraven. Návštěvníci se mohou těšit na knížecí ložnici, pracovnu, dámský budoár, společenský sál a hudební pokoj. Celková rekonstrukce zámku přišla na 100 milionů korun a trvala 35 let. [Region Opavsko, 25.2.2014] 31
3.3 Zámecký park Zámecký areál je kromě budovy zámku velmi proslavený zámeckým parkem, který využívají místní lidé i turisté ke krátkým procházkám i delším túrám. Park je druhý nejrozsáhlejší na území Moravy a Slezska a je výjimečný tím, že není uzavřený, ale přechází volně do okolní přírody. Celý lesopark má rozlohu 136 ha, samotný park potom 63 ha. [10] První zásahy do okolní krajiny zámku byly provedeny po požáru v roce 1796, kdy došlo k zbourání okolních hradeb. Rozsáhlý anglický park, jak ho známe dnes, byl pravděpodobně nápadem Karla Lichnovského. Na poč. 19. stol. byly však upravovány jen nejbližší plochy okolo zámku. Vzdálenější části dnešního parku byly upraveny jen natolik, aby jimi bylo možné projíždět na koních nebo se procházet. Většina uměle vysazených dřevin v parku je stará okolo 80-110 let, je tedy nejpravděpodobnější, že byly vysázeny Karlem Maxem a jeho ženou Mechtildou po roce 1904. Po odchodu Lichnovských v roce 1945 začal park chátrat. V současné době je postupně rekonstruován. Mezi neobdivovanější dřeviny v okolí zámku určitě patří stoleté platany. V rozsáhlém parku narazíme na několik vyhlídkových míst. Mezi nejznámější a nejnavštěvovanější patří Lisztovo návrší a Bezručova vyhlídka, která se původně jmenovala Vilémova výšina. Jejich názvy svědčí o tom, že tato místa patřila k oblíbeným už v daleké minulosti. [Správa zámků Hradce nad Moravicí a Raduně, 1998, str. 20-25] Obr. č. 12 : Bezručova vyhlídka (zdroj: vlastní) Obr. č. 13 : Výhled z Bezručovy vyhlídky (zdroj: vlastní) 32
3.4 Prohlídkové okruhy a vstupné 3.4.1 Prohlídkový okruh I I. prohlídkový okruh provede návštěvníky po prvním patře zámku. Nabízí prohlídku zámecké čítárny, knihovních sálů, jídelny, kuřáckého sálu, kulečníkového sálu, hudebního sálu a dámského rokokového pokoje. Prohlídka trvá 70 minut. Plné vstupné činí 100 Kč, snížené 60 Kč a rodinné 270 Kč. Obr. č. 14: Knihovní sál (zdroj: www.zamek-hradec.cz) Obr. č. 15: Zámecká kaple (zdroj: www.zamek-hradec.cz) 3.4.2 Prohlídkový okruh II II. prohlídkový okruh je situován v přízemí zámku. Návštěvníci mohou vidět hostinské apartmá, panský salón a ložnici, dámský salón a ložnici, lovecký salón, zámeckou kapli se zákristii a erbovní sál. Tento okruh je bezbariérový, obsahuje jen malé množství schodů, které jsou doplněny nájezdovými plošinami. Prohlídka trvá 60 minut. Plné vstupné činí 80 Kč, snížené 50 Kč a rodinné 210 Kč. Snížené vstupné platí pro děti do 15ti let, studenty, seniory nad 65 let a osoby s kartou ZTP. Rodinné vstupné je určeno pro 2 dospělé osoby a 2 děti do 15ti let. [12] 33
3.4.3 Speciální prohlídky Zámek Hradec nad Moravicí láká návštěvníky také na speciální prohlídky. Mezi již tradiční patří Vánoční prohlídky s výstavou na motivy obrazů Josefa Lady v období adventu a vánočních svátků. Toto období je také spojeno s Vánočním jarmarkem, který probíhá v okolí zámku. V posledních letech se návštěvníci mohli těšit mimo jiné na živý betlém, který ztvárňují členové ochotnického souboru Na Podolí. Hojně navštěvovaná je také akce Hradozámecká noc. Prohlídky probíhají nejen během dne, ale také v noci. Jsou doplněny bohatým programem, ve kterém se představují osobnosti z dějin zámku, oblečené v dobových kostýmech. Tato akce je organizována pod záštitou Národního památkového ústavu na mnoha hradech a zámcích po celé České republice a probíhá vždy na konci srpna. [13] Obr. č. 16: Hradozámecká noc (zdroj: www.npu.cz) 3.5 Otevírací doba zámku Tabulka č. 2: Otevírací doba zámku Měsíc leden - březen duben květen - září říjen listopad prosinec Otevírací doba zámek uzavřen soboty a neděle 10-16 hod soboty, neděle a svátky 10-18 hod všední dny mimo pondělí 9-17 hod soboty a neděle 10-16 hod zámek uzavřen soboty a neděle 10-16 hod Zdroj: Vlastní zpracování [12] 34
3.6 Kulturní akce spojené se zámkem 3.6.1 Beethovenův Hradec Mezinárodní interpretační soutěž a festival Beethovenův Hradec se ve městě každoročně koná už od roku 1962. Jedná se o soutěž mladých hudebně nadaných talentů, kterými jsou studenti středních a vysokých hudebních škol. Vznik této soutěže byl inspirován návštěvami Ludwiga van Beethovena na zámku u knížat Lichnovských. Soutěží se ve hře na klavír, violu, housle a violoncello. Na zámek každoročně přijíždějí soutěžící z různých částí světa, jako je Čína, Japonsko, Jižní Korea, Kanada, USA, Ukrajina, Francie, Finsko, Velká Británie, Španělsko, Portugalsko a mnoho dalších. Hlavním programem je soutěž, která se koná v budově Červeného zámku. Kromě toho jsou pro veřejnost připraveny také doprovodné koncerty. Soutěží se ve třech kolech a tři nejlepší soutěžící obdrží výhru 20 50 000 Kč. Akce se koná za finanční podpory Ministerstva kultury, Krajského úřadu Moravskoslezského kraje, Statutárního města Opava a mnoha dalších organizací a nadací. [14] 3.6.2 Festival Moravské Hrady.cz Festival Moravské Hrady.cz se začal pořádat před pěti lety jako doplněk festivalu České hrady.cz. Jedná se o putovní festival, který během letních prázdnin zavítá na 8 českých a moravských hradů a zámků. Kromě zámku v Hradci nad Moravicí se akce koná na Točníku, Švihově, Kunětické hoře, Veveří, Bezdězu, Bouzově a v Rožmberku nad Vltavou. Každé památce patří jeden prázdninový víkend. Kromě požitku z hudby si festival klade za cíl zviditelnění historických míst po celé České republice. Všichni návštěvníci festivalu, kteří mají zakoupenou vstupenku, mohou během festivalového víkendu navštívit zámek zcela zdarma, což je dobrá příležitost pro propagaci města i zámku. Akce se koná na Mariánských loukách v údolí pod zámkem a nabízí příjemnou atmosféru. Během posledního ročníku festivalu, v létě 2013, mohli návštěvnici vidět nejznámější zpěváky a skupiny z české a slovenské scény, jako jsou kapely Kryštof, Mig 21, Mňága a Ždorp, Mandrage, Monkey Business, Pražský výběr, Vypsaná fixa nebo Wohnout. Velkým lákadlem byl také mladý písničkář Tomáš Klus, Aneta Langerová a mnoho dalších. 35
Festival Moravské hrady.cz patří jednoznačně v Hradci nad Moravicí mezi nejvyhledávanější kulturní akce, jelikož každoročně přiláká tisíce lidí. V létě 2013 to bylo okolo 9 000 diváků. [15] Obr. č. 17: Areál festivalu Moravské hrady.cz (zdroj: vlastní) Obr. č. 18: Festival Moravské hrady.cz (zdroj: www. krystof.net) 36
3.6.3 Ostatní akce na zámku Pohádkový les Akci Pohádkový les pořádá každoročně o prázdninách ochotnický soubor Na Podolí. Akce se koná v zámeckém parku. Jedná se o zábavný den pro rodiny s dětmi, plný soutěží a pohádek. Děti plní různé úkoly na stanovištích, kde na ně čekají pohádkové bytosti, jako je princezna, ježibaba nebo vodník. Za splnění úkolů děti dostanou razítka. Při nasbírání všech razítek obdrží dárkový balíček. Tato akce se koná už 8 let a každoročně se jí zúčastní okolo 400 dětí. [16] Obr. č. 19: Pohádkový les (zdroj: vlastní) Otevírání jara a turistické sezóny Otevírání jara je akce pro všechny turisty, kteří si rádi udělají procházku přírodou v okolí Hradce nad Moravicí. Akce se koná vždy v dubnu a je doplněna doprovodným programem, jako je jízda parního vlaku z Opavy do Hradce nebo ukázka výcviku loveckých a záchranářských psů na Mariánských loukách. Otevírání jara a turistické sezóny každoročně přiláká tisíce turistů, pro které jsou připraveny 3 různě náročné turistické trasy. Nejkratší trasa A je dlouhá 11 km. Vychází se ze zámku, přes Bukovou cestu do Žimrovic a přes Mariánské louky zpět na zámek. Trasa B je dlouhá 13 km. Začíná také na zámku, dále se pokračuje přes Bezručovu vyhlídku na Včelí hrad, do Žimrovic, na Mariánské louky a zpět na zámek. 37
Také nejdelší trasa C, která je dlouhá 20 km má svůj start na zámku. Dále vede přes Bezručovu vyhlídku na Včelí hrad, lom Hradečná a přes Hájovnu - Mostky a Jakubčovickou rozhlednu zpět na zámek. Na všech trasách je myšleno na občerstvení. Turisté se mohou těšit např. na rohlíky s medem na Včelím hradu nebo navštívit některou z restaurací v Žimrovicích nebo Hradci. [17] Zámecká filmová noc Filmový spolek Biograf 16 pořádá v období letních prázdnin promítání filmů z původních starých filmových kotoučů na nádvoří Bílého zámku pod širým nebem. Tuto neopakovatelnou atmosféru si nenechají ujít všichni milovníci starších českých filmů. Lístek je v předprodeji v IC za symbolických 20 Kč nebo na místě za 40 Kč. Vloni se promítání zúčastnilo přes 100 diváků. [18] 38
4. Ostatní atraktivity Hradce nad Moravicí 4.1 Kostel sv. Petra a Pavla Kostel sv. Petra a Pavla je po zámku považován za druhou největší atraktivitu města. Najdeme ho v těsné blízkosti zámku, jen několik metrů od brány Červeného zámku. Kostel nechal vystavět Kašpar Pruskovský v 16. století. První mše se zde konala 29. června 1594, tedy na svátek Petra a Pavla. O tři roky později byl kostel vysvěcen. Ve věži kostela vysoké 37 metrů se nacházejí 3 zvony. Dva z nich nesou jména patronů kostela, tedy Petr a Pavel, a jsou nejstaršími zvony na území Opavska. Na původní varhany, které byly v kostele od roku 1770, hrál Ferenc Liszt u příležitosti první mše knížete Roberta Lichnovského, kterou sloužil po svém vysvěcení na kněze. Od roku 1911 jsou v kostele nainstalovány jiné varhany od firmy Rieger a synové. [19] Obr. č. 20: Kostel sv. Petra a Pavla (zdroj: vlastní) 4.2 Slezská kalvárie Slezská kalvárie byla vystavěna na popud Anny Marie Thomagniniové, matky majitele panství Wolfganga z Neffzernu, v roce 1764. Zdál se ji tehdy sen o věřících, kteří stoupají na ozářený kopec nedaleko zámku. Podél kopce bylo vystavěno 14 sloupů s obrazy utrpení Krista. V roce 1856 byly na jejich místě postavěny a vysvěceny malované kapličky. Roku 1876 byla u úpatí kopce vybudována kaple Getsemanská. Poutě na kalvárii mají více než dvěstěletou tradici a konají se v září, vždy v neděli, která je nejblíže svátku Povýšení sv. Kříže. [Sonnek, 1995, str. 26] 39
4.3 Weisshuhnův kanál Weisshuhnův kanál byl postaven Carlem Weisshuhnem, známým místním podnikatelem původem z Německa, mimo jiné dědečkem opavské rodačky, spisovatelky Joy Adamsonové. Weisshuhn se rozhodl postavit v obci Žimrovice papírny, do kterých bylo potřeba zajistit přísun vody a elektřiny. Rozhodl se tedy pro využití vody z řeky Moravice. Roku 1890 začal stavět náhon, díky kterému se mu podařilo dostat vodu z řeky ke své továrně. I přesto, že stavba v kopcovitém a skalnatém terénu nebyla jednoduchá a zkomplikovaly ji povodně, podařilo se už v roce 1891, tedy za pouhý rok, vodní dílo uvést do provozu. O dva měsíce později začal provoz celé továrny. Kanál byl využíván k výrobě elektrické energie a k plavení dřeva na výrobu papíru. Dřevo se do továrny naplavovalo až do roku 1966. Poté se výroba papíru začala provádět ze sběrového papíru. Vodní náhon je dlouhý 3,5 km a jsou zde dva akvadukty a tunely. Voda musí během své cesty překonat převýšení 26 metrů nad řekou Moravicí. Kanál je do dnešního dne plně funkční a je tedy stále využíván papírnou, která dnes nese název Smurfit Kappa Morava Paper. Vodní dílo je volně přístupné a vede k němu červená turistická stezka ze Žimrovic. [20] Obr. č. 21: Weisshuhnův kanál (zdroj: www.msregion.cz) 40
4.4 Rozhledna Šance Rozhledna Šance v přilehlé obci Jakubčovice byla postavena v roce 2005 v nadmořské výšce 522 m. K rozhledně vedou žlutá a zelená turistická stezka z Hradce nad Moravicí. Do výšky 15,5 metrů je možné vystoupat po 61 schodech. Rozhledna nabízí výhled na Opavsko, Jeseníky, Beskydy, Kružberk i Ostravu. Svůj název dostala podle nedalekých vojenských šancí z 18. století. [21] Obr. č. 22: Rozhledna Šance (zdroj: www.rozhledny.webzdarma.cz) 41
5. Analýza služeb cestovního ruchu Cílem této kapitoly je podat ucelený přehled nabídky služeb a potřebné infrastruktury cestovního ruchu v Hradci nad Moravicí. Pro rozvoj cestovního ruchu v každé destinaci je velmi důležitá dostatečná nabídka kvalitních služeb. Bez dostatečného zázemí není možné turisty do Hradce nad Moravicí přilákat. Informace v této kapitole pochází většinou z vlastních zkušeností. 5.1 Ubytovací služby Hradec nad Moravicí nabízí široké možnosti ubytování. V bezprostřední blízkosti zámku se nachází hotel Červený zámek a hotel Belaria. V městské části Žimrovice, vzdálené od zámku 3 km, je ubytovna Betlém, Areál Dobré Pohody a ubytovna U Dihlů. Nenáročným turistům je k dispozici také autokemp ve vesnici Kajlovec. Nabídka je tedy široká, dalo by se říct, že až nadbytečná. Mimo sezonu je téměř nereálné plně využívat veškerou kapacitu ubytovacích zařízení, která čítá 419 lůžek. Za zmínku určitě stojí hotel Belaria, který se nachází v údolí pod zámkem a nabízí širokou škálu služeb a atraktivních nabídek, jako jsou pobytové balíčky nebo víkendové akce. Souhrnný přehled ubytovacích kapacit nabízím v následující tabulce č. 3. Tabulka č. 3: Přehled ubytovacích zařízení v Hradci nad Mor. Název Kapacita Cena/os. Hotel Červený zámek 48 lůžek od 350 Kč Hotel Belaria 84 lůžek od 850 Kč Ubytovna Babinec 9 lůžek od 160 Kč Areál Dobré Pohody 40 lůžek od 300 Kč Ubytovna Betlém 46 lůžek od 150 Kč Penzion Old House 5 lůžek od 800 Kč Penzion U Dihlů 14 lůžek 250 Kč Autokemp Kajlovec 173 lůžek od 170 Kč Zdroj: Vlastní zpracování [22] 42