Plán péče o Přírodní rezervaci Plenisko. na období

Plán péče o Přírodní rezervaci Plenisko na období 2019 2028

1. Základní údaje o zvláště chráněném území 1.1 Základní identifikační údaje evidenční číslo: 317 kategorie ochrany: Přírodní rezervace název území: Plenisko druh právního předpisu, kterým bylo území vyhlášeno: název právního předpisu: orgán, který předpis vydal: číslo předpisu: datum platnosti předpisu: 31. 12. 1933 datum účinnosti předpisu: 31. 12. 1933 Výnos Výnos Ministerstva školství a národní osvěty ze dne 31. 12. 1933 Ministerstvo školství a národní osvěty ČSR 143.547/33-V druh právního předpisu, kterým bylo území vyhlášeno: Výnos název právního předpisu: Výnos ze dne 4. 7. 1956 orgán, který předpis vydal: číslo předpisu: 18985/55 datum platnosti předpisu: 4. 7. 1956 datum účinnosti předpisu: 4. 7. 1956 Ministerstvo školství a kultury ČSR, Národní památková správa druh právního předpisu, kterým bylo území vyhlášeno: název právního předpisu: orgán, který předpis vydal: číslo předpisu: 317 datum platnosti předpisu: 5. 5. 1998 datum účinnosti předpisu: 5. 5. 1998 Nařízení Nařízení Okresního úřadu Frýdek- Místek ze dne 5. 5. 1998 o rozšíření přírodní rezervace Plenisko Okresní úřad Frýdek-Místek druh právního předpisu, kterým bylo území vyhlášeno: Vyhláška název právního předpisu: Vyhláška ze dne 13. 4. 2007 č. 96/2007 Sb., kterou se mění vyhláška Ministerstva životního prostředí České republiky č. 395/1992 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 114/1992Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů orgán, který předpis vydal: Ministerstvo životního prostředí ČR číslo předpisu: 96/2007 datum platnosti předpisu: 13. 4. 2007 2

datum účinnosti předpisu: 1. 5. 2007 1.2 Údaje o lokalizaci území kraj: okres: obec s rozšířenou působností: obec s pověřeným obecním úřadem: obec: katastrální území: Moravskoslezský Frýdek-Místek Jablunkov Jablunkov Písek Písek u Jablunkova Příloha č. M1: M1: Orientační mapa s vyznačením území v měřítku 1 : 10 000 1.3 Vymezení území podle současného stavu katastru nemovitostí Zvláště chráněné území: Katastrální území: 720941 Písek u Jablunkova číslo číslo způsob parcely druh parcely využití podle PK pozemku podle pozemku nebo jiných podle KN KN podle KN evidencí 3153 ----- les jiný než lesní pozemek hospodářský 3154 ----- les jiný než lesní pozemek hospodářský číslo listu vlastnictví výměra parcely celková podle KN (m 2 ) výměra parcely v ZCHÚ (m 2 ) 786 4993 4993 786 6776 6776 3160/51 ----- lesní pozemek neuvedeno 786 162500 162500 3160/63 ----- les jiný než lesní pozemek hospodářský 3353 ----- les jiný než lesní pozemek hospodářský 3354 ----- les jiný než lesní pozemek hospodářský 786 68300 68300 786 596 596 786 76 76 celkem 24,3241 U všech parcel je v Katastru nemovitostí v rámci způsobu ochrany nemovitosti uvedeno: menší chráněné území, pozemek určený k plnění funkcí lesa. Pouze u parcely č. 3160/51 je navíc uvedeno, že se jedná o památkově chráněné území. Výměry částí parcel byly převzaty z podkladových dokumentů poskytnutých Moravskoslezským krajem (Plán péče o PR Plenisko na období 2009-2018 (ŽÁRNÍK, KVITA 2008), a ověřeny dle Katastru nemovitostí. V některých lesnických mapách i plánovací dokumentaci se výměra území odlišuje (často je vyšší). Rozhodně se výměra liší dle serveru drusop.nature.cz. 3

Ochranné pásmo: Není vymezeno, je jím území v šířce 50 m hranice rezervace. Území v části ochranného pásma hraničí s lesními pozemky určenými k plnění funkcí lesa. Přírodní rezervace Plenisko severně a východní hraničí s Polskem. Příloha č. M2: Katastrální mapa PR Plenisko se zákresem ZCHÚ a jeho ochranného pásma (M 1 : 2 880) 1.4 Výměra území a jeho ochranného pásma druh pozemku ZCHÚ plocha v 0,0000 ha OP plocha v 0,0000 ha lesní pozemky 24,3241 ----- způsob využití pozemku ZCHÚ plocha v 0,0000 ha zamokřená plocha 0 vodní plochy 0 ----- trvalé travní porosty 0 ----- orná půda 0 ----- ostatní zemědělské pozemky 0 ----- ostatní plochy 0,2800 ----- zastavěné plochy a nádvoří 0 ----- plocha celkem 24,3241 ----- rybník nebo nádrž 0 vodní tok 0 neplodná půda 0 ostatní způsoby využití 0,2800 1.5 Překryv území s jinými chráněnými územími národní park: --- chráněná krajinná oblast: --- jiný typ chráněného území: --- Natura 2000 ptačí oblast: --- evropsky významná lokalita: --- 4

Příloha č. M1: M1: Orientační mapa s vyznačením území v měřítku 1 : 10 000 1.6 Kategorie IUCN III. přírodní památka nebo prvek 1.7 Předmět ochrany ZCHÚ 1.7.1 Předmět ochrany ZCHÚ podle zřizovacího předpisu Ochrana přirozených lesních porostů pralesovitého vzhledu s autochtonním genofondem dřevin jedle bělokoré (Abies alba), buku lesního (Fagus sylvatica), smrku ztepilého (Picea abies) a javoru klenu (Acer pseudoplatanus) v 5. vegetačním stupni jedlo-bukovém a 6. vegetačním stupni smrko-bukovém na území Slezských Beskyd. Pozn. Předmět ochrany je upřesněn a jasněji specifikován dle vydané vyhlašovací dokumentace. 1.7.2 Hlavní předmět ochrany ZCHÚ současný stav A. Ekosystémy/společenstva Název společenstva (ve smyslu Katalogu biotopů ČR (CHYTRÝ M. ET AL. (eds.); (2010) L5.4 Acidofilní bučiny (Natura 2000: 9110 Luzulo-Fagetum), Acidophilous Beech Forests podíl plochy v ZCHÚ (%) 70 popis biotopu (ekotopu) společenstva Vegetace na přechodových stanovištích od 5. jedlo-bukového do 6. smrko-bukového lesního vegetačního stupně. Zde se jedná o přechod mezi bučinami a acidofilními jedlinami. Smíšené lesy s převládajícím bukem lesním (Fagus sylvatica), místy s příměsí dalších listnáčů (Acer pseudoplatanus, Betula pendula, aj.) nebo jehličnanů (Abies alba a Picea abies). Keřové patro chybí; pokud je vyvinuto, zmlazují v něm dřeviny stromového patra. Bylinné patro druhově dosti chudé a zpravidla nepřesahuje 30 % pokryvnosti. Zde v horských acidofilních bučinách se vyskytuje hojněji třtina rákosovitá (Calamagrostis arundinacea). V deluviích je často olše lepkavá (Alnus glutinosa) v kombinaci s olší šedou (Alnus incana), nebo už jen olše šedá, a v jejich bylinném patře převládá ostřice třeslicovitá (Carex brizoides). Na Plenisku se jedná často o střídání bučin, jedlin a jedlin se smrčinami. Půdy jsou převážně kambizemě a kryptopodzoly. Často se jedná o svažitá území, zvláště v Karpatech. 5

R1.4 Lesní prameniště bez tvorby pěnovců (Natura 2000 Forest springs without tufa formation) 5 Prameniště s řídce zapojenou bylinnou nebo mechovo-bylinnou vegetací. Jedná se o zastíněná prameniště, pouze s minimálními slunečními skvrnami, často uzavřená pod klenbou stromů, s nízkým obsahem vápníků, charakteristickým jevem je hromadění listového opadu buku lesního. Zde velmi dobře celoročně zásobená vodou, navazující na prameništní potočiny. Vegetace je potlačená, v okolí slunečních skvrn travinno-bylinná.. Pozn: V předchozím plánu péče (ŽÁRNÍK, KVITA, 2008) bylo uvedeno, že Vzhledem k dlouhodobému cíli ochrany (samovolný vývoj lesních i nelesních geobiocenóz), je potřeba vnímat předmět ochrany (rostlinné společenstvo) v kontextu celé geobiocenózy a navíc ještě dynamicky, tzn. v kontextu vývojových cyklů v rámci (skupin) typ geobiocénů. Prakticky to znamená, že přirozeně vzniklá (např. rozpadem lesa následkem bořivého větru, žírem lýkožrouta smrkového) nelesní geobiocenóza je (bude) stejně hodnotným předmětem ochrany jako původní lesní buková geobiocenóza. Toto vyjádření není zcela přesné, neboť v rámci lesních geobiocenóz se vždy jedná o lesní formaci, jako klimaxové stádium, ve všech svých vývojových fázích, kdy může být za vývojovou fázi považován i rozpadlý les, tj. přechodová stádia s nutností spontánních vývojových stádií a fází. Bohužel PR Plenisko nemá v současné době ještě pralesovitý charakter. Jedná se pouze o přirozené lesní porosty. Toto je navíc umocněno historickým využíváním území a druhovou skladbou, která ne zcela strukturálně odpovídá lesu pralesovitému charakteru. Očekávání pralesovitého charakteru rezervace na tak malé ploše (24 ha) navíc se stále vysokými stavy zvěře, je velmi dlouhodobým plánem. PR Plenisko může být ale velmi krásnou ukázkou pro systémové hodnocení změn dřevinného porostu přírodního lesa s existencí malého vývojového generačního cyklu (stádium rozpadu s fází zmlazování, stádium zralosti, opět střídání stádia rozpadu s fází zmlazování, stádium dožívání s fází dorůstání), probíhajícího v rámci klimaxu, tj. na ploškách vyjádřených desítkami arů a v časových periodách staletí (MÍCHAL, PETŘÍČEK A KOL., 1999). B. Druhy název druhu Rys ostrovid Lynx lynx Vlk obecný Canis lupus aktuální početnost nebo vitalita populace v ZCHÚ Výskyt v okolí, zachází i na území (MACHALIK 2007, LIPOWSKI 2008 osobní pozorování) Výskyt v okolí, zachází i na území, územím prochází stupeň ohrožení LC LC popis biotopu druhu V přirozeném prostředí horských lesů, i pahorkatin, rozsáhlé lesnaté plochy. V přirozeném prostředí horských lesů, i pahorkatin, rozsáhlé lesnaté plochy. Hořec tolitovitý Gentiana asclepiadea jednotlivé rostliny C4 Vzácně nad lesní cestou v západní části území, starý údaj Kamzičník rakouský Doronicum austriacum Vranec jedlový Huperzia selago Jednotlivé rostliny C4 Vzácně podél vodních toků, starý údaj Jednotlivé rostliny C2 Roztroušeně v jižní části území, starý údaj 6

Žebrovice různolistá Blechnum spicant datel černý Dryocopus martius lejsek černohlavý Ficedula hypoleuca Datlík tříprstý Picoides tradactylus Kulíšek nejmenší Glaucidium passerinum Holub doupňák Columba oenas Jeřábek lesní Bonasa bonasia Mlok skrvnitý Salamandra salamandra Slimáčnice lesní Eucobresia nivalis Praménka rakouská Bythinella austriaca Modranka karpatská Bielzia coerulans Podkornatka karpatská Lehmannia macroflagellata Slimáčník horský Semilimax kotulae Mihavka vodní Vibrissea truncorum Lesák Dendrophagus crenatus Leskňáček Cyllodes ater Kuřátka horská Ramaria largentii Ryzec bledoslizký Lactarius albocarneus Šťavnatka vínová Hygrophorus capreoralius Jednotlivé rostliny Hnízdění v centrální a jižní části území, spatřen v roce 2018 1 hnízdící pár v roce 2005 (KOČVARA) Hnízdící, spatřen v roce 2018 Pouze zaznamenány hlasové projevy (KOČVARA 2005) C4 LC WL EN WL Roztroušeně v celém území, i v roce 2018 Vázán na doupné a staré stromy. Hnízdí v opadavých lesích a parcích. Vázán na doupné a staré stromy, rozpadající se a napadené hmyzem. Vázán na staré lesní porosty s doupnými stromy. Hnízdí v okolí ZCHÚ VU Vázán na doupné stromy. Pozorováno několik ex. v roce 2005 (KOČVARA), cca 2 ks, v roce 2018 spatřena slepice Rozmnožující populace, potvrzena 2018, několik desítek Rozmnožující se populace, starý údaj (HORSÁK, 2007) Rozmnožující se populace, starý údaj (HORSÁK, 2007) Rozmnožující se populace, potvrzeno 2018 Rozmnožující se populace, potvrzeno 2018 Rozmnožující se populace, starý údaj (HORSÁK, 2007) Nalezena na 4 lokalitách ve ZCHÚ, starý údaj (HORSÁK, 2007) Zjištěn výskyt inv. průzkumem (STANOVSKÝ, 2017) Zjištěn výskyt inv. průzkumem (STANOVSKÝ, 2017) (POLČÁK, 2017) (POLČÁK, 2017) (POLČÁK, 2017). Nalezen pouze jednou (14. X. 2017). VU VU EN VU VU VU VU NT EN VU CR CR CR Druh zachovalých lesů s přírodě blízkou skladbu dřevin Vázán na prameniště a potůčky, především v jižní části území Druh zachovalých lesů s přírodě blízkou druhovou skladbou Vázaná na prameniště a neznečištěné vodní toky Druh zachovalých lesů s přírodě blízkou druhovou skladbou Druh zachovalých lesů s přírodě blízkou druhovou skladbou Druh zachovalých lesů s přírodě blízkou druhovou skladbou Na zbytcích dřeva ve vodotečích Druh typický pro horské lesy. Typický pro přírodě blízké bukové lesy. Mykorhizní symbiont rostoucí vzácně pod jedlí bělokorou. Mykorhizní symbiont rostoucí vzácně pod jedlemi. Mykorrhizní symbiont rostoucí velmi vzácně pod jedlí. 7

Čirůvka růžovotřenná Tricholoma orirubens Houžovec medvědí Lentinellus ursinus Kotrč Němcův Sparassis nemecii (POLČÁK, 2017). Nalezena pouze jednou (14. 10. 2017). (POLČÁK, 2017). Nalezen pouze jednou (14. X. 2017). (POLČÁK, 2017). Nalezen pouze jednou (15. IX. 2017) EN EN EN Mykorrhizní symbiont rostoucí vzácně pod jedlí. Saprotrof rostoucí vzácně na mrtvém dřevě buku. Parazit rostoucí vzácně u pat a na bázích jedle. Šťavnatka oranžová Hygrophorus pudorinus (POLČÁK, 2017) EN Mykorhizní symbiont rostoucí vzácně pod jedlí bělokorou. Šupinovka ježatá Pholiota squarrodiudes (POLČÁK, 2017) EN Saprotrof rostoucí vzácně na tlejícím dřevě buků. Vláknice zardělá Inocybe whitei (POLČÁK, 2017) EN Mykorhizní symbiont rostoucí vzácně pod jehličnany. Žilnatka bledá Phlebia centrifuga (POLČÁK, 2017). Nalezen pouze jednou (7. XI. 2017). EN Saprotrof rostoucí velmi vzácně na padlých kmenech jedle bělokoré. Hlíva hvízdovitá Phyllotopsis nidulans (POLČÁK, 2017) NT Saprotrof rostoucí vzácně na mrtvém i živém dřevě listnáčů a jehličnanů. Korálovec jedlový Herricium flagellum (POLČÁK, 2017) NT Parazit rostoucí roztroušeně na živých i mrtvých kmenech jedle bělokoré. Kožovka Mougeotova Hymenochaete cruenta Oranžovec vláknitý Pycnoporellus fulgensý Psivka obecná Mutinus caninus (POLČÁK, 2017). Nalezena pouze jednou (10. VI. 2017). (POLČÁK, 2017). Nalezen pouze jednou (15. IX. 2017). (POLČÁK, 2017) NT NT NT Saprotrof rostoucí velmi vzácně na tlejícím dřevě jedle. Saprotrof rostoucí vzácně na mrtvém dřevě jedlí. Saprotrof rostoucí roztroušeně na rozkládajícím se dřevě listnáčů i jehličnanů. Rosoloklihatka čirá Neobulgaria pura (POLČÁK, 2017) NT Saprotrof rostoucí nehojně na padlých kmenech a větvích buků. Šupinovka tmavošupinatá Pholiota jahnii (POLČÁK, 2017) NT Saproparazit rostoucí vzácně na živých i odumřelých kmenech buků. Houžovec bobří Lentinellus costeorus (POLČÁK, 2017) VU Saprotrof rostoucí vzácně na mrtvém dřevě jedle bělokoré. Liška Friesova Cantharellus friesii (POLČÁK, 2017) VU Mykorhizní symbiont rostoucí vzácně pod buky. Ryzec lososový Lactarius salmonicolor (POLČÁK, 2017) VU Mykorhizní symbiont rostoucí roztroušeně pod jedlemi. Štítovka stinná Pluteus umbrosus (POLČÁK, 2017). VU Saprotrof rostoucí vzácně na rozkládajícím se dřevě listnáčů. 8

Štítovka šarlatová Pluteus aurantiorugosus Hnojník Romagnesiho Coprinus romagnesianus Kuřátka žlutá Ramaria flava Muchomůrka blanitá Amanita submembranacea Pavučinec černošupinatý Cortinarius melanotus (POLČÁK, 2017) Nalezena pouze jednou (4. 11. 2017). (POLČÁK, 2017). Nelezen pouze jednou (14. 10. 2017). (POLČÁK, 2017) (POLČÁK, 2017) (POLČÁK, 2017) VU DD DD DD DD Saprotrof rostoucí vzácně na mrtvém dřevě listnáčů. Saprotrof rostoucí vzácně na rozloženém dřevě listnáčů. Mykorhizní symbiont rostoucí nehojně pod buky. Mykorhizní symbiont rostoucí vzácně pod jehličnany. Mykorhizní symbiont rostoucí vzácně pod jedlí bělokorou. Poznámka: Stupně ohrožení: Zákonem chráněné druhy (symbol ): KO Kriticky ohrožený druh, SO Silně ohrožený druh, O Ohrožený druh, dle vyhlášky č. 395/1992 Sb. ve znění vyhlášky č. 175/2006 Sb. zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody. Druhy Červených seznamů (ČS) ČR: EX Vyhynulý, RE Druh vymizelý na území ČR, EW Vyhynulý nebo vyhubený ve volné přírodě, CR Kriticky ohrožený druh, EN Ohrožený druh, VU Zranitelný druh, NT Téměř ohrožený druh, LC Málo dotčený druh, NE Nevyhodnocené druhy, DD Taxon, o němž jsou nedostatečné údaje (nedostatečné informace z hlediska jeho ohrožení). Rostlinné druhy: Druhy dle Červeného seznamu v kategorii: C3 druh ohrožený; C4a druh vyžadující pozornost, méně ohrožený. V případě poznámky starý údaj se opravdu jedná o poznatky pravděpodobně z roku 1983 (viz VANSA 1983), kdy byl realizován poslední inventarizační průzkum botanický, tj. před 35 lety. Zdroje informací: HORSÁK, M. (2007) Inventarizační průzkum malakozoologický. [depon. in Krajský úřad Moravskoslezského kraje, Ostrava]. 25 stran. KOČVARA, R. (2005) Ornitologický průzkum Přírodní rezervace Plenisko. [depon. in Krajský úřad Moravskoslezského kraje, Ostrava]. 25 stran. POLČÁK, J. (2017) Inventarizační průzkum PR Plenisko. [depon. in Krajský úřad Moravskoslezského kraje, Ostrava]. 40 stran. STONAVSKÝ J. (2017) Přírodní rezervace Plenisko. Inventarizační průzkum entomologický. Saproxylický hmyz. [depon. in Krajský úřad Moravskoslezského kraje, Ostrava]. 13 stran. ŽÁRNÍK, M., KVITA, D. (2008) Plán péče o Přírodní rezervaci Plenisko na období 2009-2018. [depon. in Krajský úřad Moravskoslezského kraje, Ostrava]. 32 stran. VANSA, M. (1983) Inventarizační průzkum botanický. [depon. in Krajský úřad Moravskoslezského kraje, Ostrava]. Vlastní terénní šetření realizované v červenci, srpnu a září roku 2018 (HOLUŠOVÁ, HOLUŠA). 1.8 Předmět ochrany EVL anebo PO, s kterými je ZCHÚ v překryvu Přírodní rezervace Plenisko není v překryvu s evropsky významnou lokalitou nebo ptačí oblastí. 9

1.9 Cíl ochrany Zachovat autochtonní genofond dřevin přírodního lesa s existencí malého vývojového generačního cyklu se střídáním vývojových fází a stádií dorůstání, zmlazování, rozpadů a dožívání. 2. Rozbor stavu zvláště chráněného území s ohledem na předmět ochrany 2.1 Stručný popis území a charakteristika jeho přírodních poměrů Poloha: Přírodní rezervace Plenisko (dále jen PR Plenisko) se nachází na česko-polské státní hranici, asi 3 km severovýchodně od města Jablunkov pod vrchem Kyčera (989,6 m n. m), na hlavním hřbetu Slezských Beskyd v amfiteatrálním uzávěru údolí pravého přítoku řeky Olše (Olzy) v nadmořské výšce 767 990 m n. m. Geomorfologie: Území má svažitý charakter, orientovaný jihovýchodně. Jeho horní část má mírnější sklon dosahující hodnot 20º ve střední části svahu v intervalu výšek 800 až 880 m n. m. dochází k náhlému vzrůstu sklonu až na 40º. V horní části rezervace má profil přímý tvar, který přechází v konkávní s přechodem do horského hřbetu s řadou terénních úpadů drobných pramenišť, potůčků. Rovněž se zda vyskytují i středně velké útvary neživé přírody. Biogeografie: Dle regionálního členění reliéfu (Demek et al. 1987) patří území do geomorfologické provincie západní Karpaty, soustavy (podporvincie) Vnější Západní Karpaty, podsoustavy (oblasti) Západní Karpaty, celku Slezské Beskydy, podcelku Čantoryjská hornatina a do okrsku Čantoryjský hřbet. Území PR Plenisko je rovněž i součástí biogeografického regionu podprovincie Karpatské (Culek [ed.] 1996; Culek et al., 2013). Dle regionálně-fytogeografického členění (Skalický 1988) patří území do bioregionu Beskydský (3.10), a je součástí obvodu Karpatské oreofytikum, okrsku 99 Moravskoslezské Beskydy a podokrsku Slezské Beskydy. Dle členění na přírodní lesní oblasti podle vyhlášky č. 83/1996 Sb., se jedná o Přírodní lesní oblast 40 Moravskoslezské Beskydy. Geologie: Půdotvorným substrátem jsou svahoviny převážně z hornin istebňanských vrstev (stáří svrchní křída paleocén) typicky pískovce až slepence v mocných lavicích, oddělovaných polohami tmavošedých, většinou nevápnitých jílovců. V nejjižnější části rezervace figurují horniny svrchního oddílu godulských vrstev (svrchní křída) s převážně pelitickou sedimentací. Svahoviny obsahují značné množství suťových úlomků pískovců. Území náleží do oblasti rozšíření vnitřnější zóny godulského vývoje slezské příkrovové jednotky. Pedologie: Půdy jsou pravděpodobně kambizemě dystrické (až rankerové dystrické a kryptopodzoly modální až rankerové. V prameništích a potočinách se vysktují stagnosoly a geljsoly. Hydrologie: Lokalita se nachází v povodí řeky Odry, v časti pravého přítoku řeky Olše (polsky Olzy), pod lokalitou protéká potok zvaný Bystrý, který má délku cca 0,7 km. Klimatologie: Dle QUITTA (1971) se území nachází v oblasti CH7 chladná klimatická oblast, průměrná roční teplota 6 až 7ºC, průměrný úhrn srážek se pohybuje kolem 1280 mm. Průměrný počet letních dnů se pohybuje pouze okolo 10 až 30, max. teploty v červenci 10

dosahují 15 až 16 ºC, minimální teploty v zimním období se pohybují průměrně kolem -4 ºC. Nejchladnějším měsícem je leden. Vegetace: Dle geobiocenologického klasifikačního systému (BUČEK, LACINA 1999) lze převažující geobiocenózy zařadit do skupiny typů geobiocénů (STG) STG 5AB3 Abietifageta (jedlové bučiny) a STG 6AB3 Abieti-fageta piceae (smrkové jedlové bučiny). Z lesnicko-typologického hlediska se území nachází v Přírodní lesní oblasti 40 Moravskoslezské Beskydy v 5. vegetačním stupni jedlo-bukovém a 6. vegetačním stupni smrko-bukovém, zastoupeny jsou převážně ekologické řady obohacené vodou (vlhká), dále řady kyselé až kamenité (K, N), rovněž i bohaté ekologické řady (svěží). Na části území se vyskytuje i azonální luh olše šedé (6L) (HOLUŠA ST, HOLUŠA, 2000; PLÍVA, 1991). Potenciální přirozenou vegetaci v 5. vegetačním stupni jedlo-bukovém představuje převážně svaz Luzulo-Fagion, Acerenion a podsvazy Eu-Fagenion a Galio-Abietenion. V 6. vegetačním stupni smrko-bukovém je převážná část řazena do acidofilních bučin, montánní polohy svazu Luzulo-Fagion a na podmáčených půdách společenstva svazu Piceoon excelsae. V současné době lesní porosty v PR Plenisko vykazují charakteristický tvar lesa vysokého. Historicky se jednalo o hospodářské lesy s pravděpodobným vlivem pastvy dobytka. Rovněž se zde nacházelo i hospodářské stavení. Od roku 1933 je území chráněno a postupně rozšiřováno. Realizováno bylo několik podsadeb, zejména jedle bělokoré (Abies alba). Převažujícími dřevinami jsou dnes buk lesní (Fagus sylvatica), smrk ztepilý (Picea abies), významné je zastoupení jedle bělokoré (Abies alba), výjimečně se vyskytuje i javor klen (Acer pseudolatanus), v jedné porostní skupině je evidován i výskyt olše šedé (Alnus incana), v okrajích rezervace najdeme jeřáb ptačí (Sorbus aucuparia), v okrajích rovněž i břízu bělokorou (Betula pendula). V rámci rezervace jde často o střídání dospělých porostů s podrosty dalších dřevin v různých stádiích a fázích vývoje. Výjimkou nejsou ani skupiny smrkových monokultur, zejména v okrajových částech rezervace. V území se nachází řada rozpadlých a odumírajících zaschlých stromů smrku ztepilého v dospělém věku, který byl v nedaleké minulosti napaden zejména lýkožroutem smrkovým (Ips typographus). Tyto stromy jsou nyní v porostech ponechány a představují zajímavou potravní nabádku zejména pro šplhavce (Piciformes). V bylinném patře dominují trávovité druhy a mechy, jako např. ostřice třeslicovitá (Carex brizoides). Zoologická charakteristika: Území je zajímavé jak z ornitologického hlediska, hnízdí zde řada druhů ptáků, nebo i z hlediska výskytu saproxylického hmyzu. Vzhledem k poloze území a jeho vzdálenosti od sídel, se zde vyskytuje vzácný jeřábek lesní (Bonasa bonasia), na lokalitě byl spatřen i rys ostrovid (Lynx lynx). Přehled zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů název druhu aktuální početnost nebo vitalita populace v ZCHÚ kategorie podle vyhlášky č. 395/1992 Sb. popis biotopu druhu, další poznámky Ještěrka živorodá Zootoca vivipara Čáp černý Coconia nigra Včelojed lesní Pernis apivorus Rozmnožující se populace, potvrzen výskyt 2018 Hnízdí v okolních lesích, starý údaj (KOČVARA, 2005) Hnízdí v okolních lesích, starý údaj (KOČVARA, 2005) SO SO SO Vázána na světliny ve vrcholové partii ZCHÚ. Rozsáhlé lesy s výskytem tůní a vodních toků. Rozsáhlé lesy, na lokalitu zalétává. 11

Jestřáb lesní Accipiter gentilis Strakapoud bělohřbetý Dentrocopos leucotos Kos horský Turdus torquatus Lejsek malý Ficedula parva Ořešník kropenatý Nucifraga caryocatactes Hnízdí v okolních lesích, starý údaj (KOČVARA, 2005) Hnízdí v okolních lesích, starý údaj (KOČVARA, 2005) Hnízdí v okolních lesích, starý údaj (KOČVARA, 2005) Jeden hnízdící pár, starý údaj (KOČVARA, 2005) Hnízdí v okolních lesích, starý údaj (KOČVARA, 2005) SO SO SO SO O Rozsáhlé lesy, na lokalitu zalétává a loví. Vázán na staré a doupné stromy. Rozsáhlé lesy, na lokalitu zalétává. Rozsáhlé bukové lesy. Horské smrčiny. Pozn.: Ve vodních tocích, zejména v prameništích v bahnitém a kamenitém substrátu bylo nalezeno několik larev reofilní lesní vážky páskovce dvouzubého (Cordulegaster bidentata). Tento druh není chráněný, ale může být ohrožený z hlediska vzácnosti jeho biotopů. Zdroje informací: KOČVARA, R. (2005) Ornitologický průzkum Přírodní rezervace Plenisko. [depon. in Krajský úřad Moravskoslezského kraje, Ostrava]. 25 stran. POLČÁK, J. (2017) Inventarizační průzkum PR Plenisko. [depon. in Krajský úřad Moravskoslezského kraje, Ostrava]. 40 stran. ŽÁRNÍK, M., KVITA, D. (2008) Plán péče o Přírodní rezervaci Plenisko na období 2009-2018. [depon. in Krajský úřad Moravskoslezského kraje, Ostrava]. 32 stran. Vlastní terénní šetření realizované v červenci, srpnu a září roku 2018 (HOLUŠOVÁ, HOLUŠA). 2.2 Historie využívání území a zásadní pozitivní i negativní vlivy lidské činnosti v minulosti, současnosti a blízké budoucnosti a) ochrana přírody Z údajů předchozí plánovací dokumentace vyplývá, že území bylo vyhlášeno už v roce 1933, nyní je to již 85 let od jeho oficiální existence. Původním předmětem ochrany území byl porost smrku, jedle a budu od stáří 130 do 190 let, na skalnaté půdě, v k. ú. Písek, účelem byl rovněž i vzdělávací o poučný efekt o přírodních památkách ve smyslu naplňování učebních osnov. Dnes téměř po 100 letech by mělo být území krásnou ukázkou zachovalých lesních porostů Slezských Beskyd v 5. a 6. vegetačním stupni. Vzhledem ke stavu a zachovalosti území, lze konstatovat, že původní záměr ochrany je plně zajištěn. V roce 1998 bylo území Nařízením Okresního úřadu Frýdek-Místek ze dne 5. 5. 1998 zrušeno na původních 16,25 ha a následně rozšířeno na dnes 24,32 ha. Jednalo se rozšíření o zachovalé porosty při jeho severním okraji v hřbetové partii na hranici s Polskou republikou. V současné době se k jeho rozšíření také nabízí několik variant. V rámci ochrany území PR Plenisko a jeho monitoringu bylo rovněž vypracováno několik inventarizačních průzkumů, zejména se opakující inventarizační průzkumy mykologické (KOTLABA 1989, POLČÁK, 2017), významný byl již před 35-ti lety realizovaný inventarizační průzkum botanický (VANSA, 1983), nebo malakozoologický (HORSÁK, 2007) či ornitologický (KOČVARA, 2005). Značná pozornost byla věnována i průzkumu lesnickému v roce 2007 (ŽÁRNÍK, 2007), kde je uveden širší kontext historického využívání lesů na současném (z hlediska hranic i rozlohy) i bývalém Lesním hospodářském celku Písek. V roce 2007 byla 12

také zpracována v území diplomová práce (Závada, 2007) s cílem Analýzy přirozené obnovy v pralesovité rezervaci Plenisko (LS Jablunkov) v letech 2004 2006. b) lesní hospodářství Základní přehled o historii využívání území v širším kontextu, to je celé oblasti Písecka na Jablunkovsku, podává ŽÁRNÍK (2007). Ten také vychází zejména z práce ŽALOUDÍKA (1977), který se věnoval historii lesů bývalého lesního závodu Jablunkov. Dle ŽÁRNÍKA (2007) výrazné upřednostňování pasečného jednoetážového smrkového monocenotického hospodaření vysoce predisponovalo celou oblast, na dlouhá léta do budoucnosti, ke kůrovcovým kalamitám, což se mimo jiné projevilo i rozpadem smrkových porostů v centrální části PR Plenisko, ale i v jejím okolí. Rozpadu smrkových monocenóz čelíme nyní v celé České republice. Jablunkovsko je území, které bylo postiženo jako jedno z prvních. Dnes má již zajištěnou obnovu lesních porostů druhovou skladbou, která je přírodě bližší a pestřejší, zejména je zastoupeno více jedle bělokoré a buku lesního, včetně javorů (Acer spp.) a ve vyšších polohách jeřábu ptačího (Sorbus aucuparia). Historicky (zhruba v době 15. a 16. století) mělo území zachovalý charakter přirozeného lesa, což bylo dáno tím, že se některé jeho části netěžili a sloužili zejména k lovu zvěře a pastvě dobytka (a to jak hovězího, tak ovcí nebo koz, ale i prasat na bukvicích). Území bylo také zasaženo valašskou kolonizací a dříví bylo využíváno zejména na výrobu šindele (z jedle bělokoré). Dobytek byl později pasen zvláště na horských hřbetech, což může být právě příklad Pleniska. Zde potom zůstávaly rozvolněné porosty s velmi nízkým zápojem, zejména smrky ztepilé a staré buky lesní. Pastva byla často velmi intenzivní, docházelo k pustošení lesů, proto bylo rozhodnuto o jejich znovu zalesňování. Hlavní zaváděnou dřevin byl především smrk ztepilý (Picea abies). Tam, kde to bylo možné, se podporovala obnova přirozená. V některých porostech se pracovalo i výběrným způsobem (např. na nedalekém vrcholu Velký Stožek). Dle leteckých fotografií pořízených v roce 1952 (zdroj: http://kontaminace.cenia.cz/) se uprostřed území (dnes v porostní skupině č. 217C5/1p) nacházelo hospodářské stavení a kolem něj louka. Dle ústního sdělení (Lipowski, 2018) se jednalo o horskou hospodu, kde měli i dobytek. Dnes jsou na této části území patrné staré kamenné základy. V tomto porostu došlo rovněž v předchozích letech k podsadbě jedlí bělokorou, zde soubor lesních typů 6L luh olše šedé. Ostatní lesní porosty měly dříve rozvolněný charakter, lze tedy předpokládat, že území zhruba před 70 lety mělo stejný lesní charakter jako dnes. Při okrajích rezervace se vyskytovaly mladé porosty zalesněné především smrkem ztepilým, dnes často zralé k rekonstrukci, nebo ve východní části už i rozpadlé a obnovené pestřejší druhovou skladbou (jeřábem ptačím, bukem lesním, smrkem ztepilým s příměsí břízy bělokoré a vrb). Podle Mapy hodnocení zdravotního stavu lesů zpracované Ústavem pro hospodářskou úpravu lesů, Brandýs nad Labem (http://geoportal.uhul.cz/mapy/mapyzsl.html) jsou lesní porosty v PR Plenisko hodnoceny jako lesy s infračerveným indexem z hlediska poměru obsahu vody ke stavu buněčné struktury v asimilačním aparátu lesního porostu jako porosty v lepším stavu buněčné struktury a vyšším obsahu vody. Na území PR Plenisko je platný Lesní hospodářský plán pro Lesní hospodářský celek Písek (1227) s platností od 01. 01. 2009 do 31. 12. 2018. Lesní porosty se nacházejí v imisním pásmu ohrožení C kde poškození dospělého smrkového porostu se zvýší průměrně o 1 stupeň během 11 až 15 let (zákon č. 289/1995 Sb., o lesích). Z hlediska funkčního zařazení je území zařazeno do lesů zvláštního určení subkategorie 32a (1.zóny CHKO, přírodní rezervace, přírodní památky). Území náleží do Přírodní lesní oblasti 32 Slezská nížina. 13

V území se na jeho části nacházejí také lesy ochranné (lesy na nepříznivých stanovištích, soubor lesních typů 6Y skeletová smrková bučina, 6L luh olše šedé). Území také leží v chráněné oblasti přirozené akumulace vod. Rovněž se zde nachází uznaná jednotka reprodukčního materiálu, typu 2A, evidenční číslo: CZ-2-2A-SM-03373-40-5-T pro smrk ztepilý (Picea abies). Také je zde uznaná jednotka reprodukčního materiálu pro jedli bělokorou (Abies alba), typ zdroje 2C, evidenční číslo: CZ-1-2C-JD-00627-40-5-T. c) zemědělské hospodaření Historicky se uprostřed území zemědělsky hospodařilo a vyskytovalo se zde několik (lesními porosty) oddělených luk. Ty byly využívány jak na kosení, tak i k pastvě dobytka (zejména hovězího). Dnes se jedná o zalesněné plochy, dle katastru nemovitostí pozemky určené k plnění funkcí lesa. d) rybníkářství Z rybníkářského hlediska území nebylo využíváno, vzhledem k poloze to není ani možné. e) myslivost Území je součástí myslivecké honitby s označením CZ8110210001, s názvem Stožek, o výměře velikosti 1300 ha. Dle TOMANA (1993) bylo v porostech patrné poškození naprosté většiny nárostů jedle bělokoré (Abies alba) z přirozeného zmlazení. Dnes je na některých částech nárosty jedle bělokoré vyskytují už i ve fázi mlazin až tyčkovin. Objevují se i nárosty smrku ztepilého (Picea abies), nárosty buku lesního (Fagus sylvatica) nejsou tak výrazné. Tlaky zvěře, zejména vysoké jelení zvěře jsou stále patrné. Z historického hlediska byly lesy v PR Plenisko a okolí významnou lovnou oblastí tetřeva hlušce, jeřábků lesních, a koroptví polních nebo i sluk lesních. Tradičně zde lovená jelení zvěř dosahuje vysokých kvalit. f) rekreace a sport Nad vrcholem území z polské strany hranice vede naučná stezka: Park krajobrazowy Beskidu Slaskiego. Na vrcholu Kyčera se také křižuje několik turistických stezek. Z hlediska sportovního využívání není žádoucí území nikterak využívat, hlavně z důvodu hnízdění ptactva (zvláště citlivý je jeřábek lesní). Území je vhodné využívat myslivecky a to tím, že zde bude výrazně tlumena populace jelení, případně srnčí zvěře. g) těžba nerostných surovin Lokalita není dotčena těžbou nerostných surovin. h) jiné způsoby využívání Území je součástí přirozené akumulace vod, další způsob využití není znám. 14

2.3 Související plánovací dokumenty, správní rozhodnutí a právní předpisy Lesní hospodářský plán pro Lesní hospodářský celek Písek (1227) s platností od 01. 01. 2009 do 31. 12. 2018. Územní plán obce Písek u Jablunkova, v současné době je nově zpracován územní plán dostupný na: http://obcanserver.cz/pisek/ V případě jakýchkoliv záměrů, které by se mohly dotknout území PR Plenisko a předmětu jeho ochrany je potřeba vyhodnotit vliv na toto území a zpracovat hodnocení vlivu závažného zásahu na zájmy ochrany přírody a krajiny tzv. biologické hodnocení dle 67 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny ve znění pozdějších předpisů. 2.4 Současný stav zvláště chráněného území a přehled dílčích ploch 2.4.1 Základní údaje o lesích Přírodní lesní oblast (PLO) 40 Moravskoslezské Beskydy (platnost 2000 2019) Lesní hospodářský celek / zařizovací LHC 1227 Písek obvod Výměra LHC (zařizovacího obvodu) 24, 3241ha (Pozemky určené k plnění funkcí lesa) v ZCHÚ (ha) Období platnosti LHP 1. 1. 2009 31. 12. 2018 Organizace lesního hospodářství Lesy ČR, s. p., Lesní správa Jablunkov, revír Písek 15

Přehled výměr a zastoupení souborů lesních typů Dle Lesnicko-typologické mapy ze zdrojů Oblastních plánů rozvoje lesů (Holuša et al., 2000) se na ploše ZCHÚ nacházejí tyto lesní typy: Přírodní lesní oblast: 40 Moravskoslezské Beskydy (platnost 2000 2019) Soubor lesních typů 5N 5S 5U 5V 6K 6L 6N 6S 6V 6Y Název SoLT Kamenitá kyselá jedlová bučina Abieto-Fagetum lapidosum acidophilum Svěží jedlová bučina Abieto-Fagetum mesotrophicum Vlhká jasanová javořina Fraxineto-Aceretum vallidosum Vlhká jedlová bučina Abieto-Fagetum fraxinosum humidum Kyselá smrková bučina Piceeto-Fagetum acidophilum Luh olše šedé Alnetum incanae Kamenitá kyselá smrková bučina Piceeto-Fagetum lapidosum acidophilum Svěží smrková bučina Piceeto-Fagetum mesotrophicum Vlhká smrková bučina Piceeto-Fagetum fraxinosum humidum Skeletová smrková bučina Piceeto-Fagetum saxatile Hypotetická přirozená dřevinná skladba SoLT (dle Plívy 1991) zastoupení dřevin (%) buk lesní (60 %), jedle bělokorá (40%), smrk ztepilý (10%), javor klen (+) buk lesní (50 %), jedle bělokorá (50%), javor klen (+) buk lesní (40 %), jedle bělokorá (20%), smrk ztepilý (20%), javor klen (20%), jilm drsný (+) buk lesní (50 %), jedle bělokorá (40%), javor klen (10%), jasan ztepilý (+), smrk ztepilý (+) Smrk ztepilý (40%), buk lesní (30%), jedle bělokorá (30%), javor klen (+) Olše šedá (80%), smrk ztepilý (20%), javor klen (+), jedle bělokorá (+) Smrk ztepilý (40%), buk lesní (40%), jedle bělokorá (20%), javor klen (+), jeřáb ptačí (+) Smrk ztepilý (30%), buk lesní (40%), jedle bělokorá (30%), javor klen (+), jeřáb ptačí (+) Smrk ztepilý (30%), buk lesní (30%), jedle bělokorá (40%), javor klen (+), jasan ztepilý (+) Smrk ztepilý (40%), buk lesní (40%), jedle bělokorá (10%), bříza bělokorá (10%), jeřáb ptačí (+) Vým ěra (ha) Podíl (%) 1,22 5 6,57 27 + + 1,7 7 1,7 7 0,24 1 1,7 7 10,46 43 0,73 3 + + Celkem 24,32 100 Poznámka: Výměry jednotlivých SoLT jsou vztaženy na celou výměru ZCHÚ bez ohledu na bezlesí, tak jak jsou vymapovány dle Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs nad Labem, pobočka Frýdek-Místek. 16

Porovnání přirozené a současné skladby lesa název dřeviny Bříza bělokorá (Betula pendula) Buk lesní (Fagus sylvatica) Jasan ztepilý (Fraxinus excelsior) Javor klen (Acer pseudoplatanus) Jeřáb ptačí (Sorbus aucuparia) Jilm drsný (Ulmus glabra) Olše šedá (Alnus incana) vrby (Salix spp.) Jedle bělokorá (Abies alba) Smrk ztepilý (Picea abies) současné zastoupení (ha) současné zastoupení (%) listnáče hypotetické přirozené zastoupení (ha) hypotetické přirozené zastoupení (%) + + + + 8,52 35 10,7 44 ----- ----- + + + + 0,24 1 + + + + ----- ----- + + + + + + + + + + jehličnany 1,75 7,2 8,76 36 14,05 57,7 4,62 19 celkem 24,32 100 24,32 100 Poznámka: Zkratky dřevin dle přílohy č. 4 k vyhlášce 84/1996 Sb., o lesním hospodářském plánování. Přepočítáno na plochu lesních porostů dle jednotlivých dílčích výměr porostních skupin (zbytek území je bezlesí či ostatní plocha). Dílčí plochy Dílčí plochy jsou totožné s jednotkami prostorového rozdělení lesa. To vychází z předpokladu odlišnosti jednotlivých porostů dle druhové, věkové, výškové skladba včetně růstových projevů a smíšení dřevin či etážovitosti porostů. Dílčí plochy v PR Plenisko tedy kopírují jednotky prostorového rozdělní lesa. Konkrétní popis lesních porostů je uveden v přílohách. V současné době ve své celistvosti lze území charakterizovat takto: - 217A17/9/2: Velmi významná porostní skupina. V PR Plenisko představuje druhou z nejznámějších částí. Převažuje smrk ztepilý (téměř 60%), dále je zastoupen významně buk lesní (kolem 35%) a další dřevinu, zejména v podrostu zaujímá jedle bělokorá (cca 5%). Porost je věkově a výškově diferencovaný. Buk tvoří hlavní úroveň, společně se smrkem, který prosychá. - 217B17/10/2: Plošně nejvýznamnější část rezervace, v podstatě jádro celé PR Plenisko. Nejvíce zastoupen je opět smrk ztepilý (dnes okolo 55%), místy jsou proschlé celé skupiny nastojato. Další dřevinou je buk lesní (30%), který často tvoří celé skupiny, různě staré. Významně je zastoupena jedle bělokorá (15%), která dosahuje místy i úrovně, ale jinak tvoří různá vývojová stádia (nárosty, 17

mlaziny, tyčkoviny). Porost je ponechán bez zásahu. Dochází k propadávání dřevin, jak ve smrku, tak v buku. Tvoří se pralesovitý charakter různá vývojová stadia. Porost má místy velmi dobrý vertikální zápoj, některé stromy pravděpodobně přesáhly věkovou hranici 200 let. Pravděpodobně buk lesní i někteří jedinci smrku ztepilého. Kontinuálně jsou zastoupeny všechny tloušťkové třídy. - 217B3: Tyčkovina směsi smrku ztepilého (60%), buku lesního (15%), jedle bělokoré (15%) a dalších dřevin (javor klen, bříza bělokorá, výjimečně olše šedá). Smrk začíná ustupovat buku a jedli. Nutno podpořit další dřeviny. - 217C5/1p: Nejméně původní skupina v rezervaci. Místo, kde v minulosti stávalo hospodářské stavení a plocha byla zemědělsky využívána. Dnes v na úrovni olše šedá se smrkem. Prozatím převládá olše, která se ale postupně rozpadá. Byla realizována úspěšná podsadba jedle bělokoré po celé ploše. - 217C16/10/1r: Skupinovitě převážně smrková (až 80%), místy jednotlivě buk lesní a jedle bělokorá. V horní části došlo k rozpadu smrku ztepilého a ten byl odstraněn. Dnes je patrné zmlazení směsi dřevin břízy bělokoré, jeřábu ptačího, smrku ztepilého. Nutno podporovat přirozené zmlazení jedle bělokoré a podsadby buku lesního. - 217C1a: Nejmladší část území, svým charakterem se jedná o v minulosti rozpadlé smrkové porosty, které se dneska obnovují směsí dřevin. Opět smrk, jeřáb ptačí, bříza bělokorá, výjimečně jedle bělokorá. Buk zde vystupuje pouze minimálně. Jedná se vrcholovou partii celého území, kyselé stanoviště. - 217E2a: Mlazina až tyčkovina, převážně smrková, výjimečně další dřeviny jako bříza bělokorá, jeřáb ptačí nebo vrby. Porost je vhodné sledovat a případně podsazovat bukem a jedlí bělokorou. Nevhodné provedení jednotek prostorového rozdělení lesa. Mělo být spíše součástí dílce 217C. - 217E10/2b: Opět převážně smrková porostní skupina s nadúrovní buku lesního a smrku ztepilého. Opět nevhodně provedené rozdělení lesa. Výšková a věková diferenciace porostu. Přílohy: M3: Lesnicko-typologická mapa v měřítku 1:10 000 s vyznačením dílčích ploch (porostní skupiny v rámci obrysové lesnické mapy) M4: Mapa stupňů přirozenosti lesních porostů (se zákresem porostů ponechaných samovolnému vývoji) v měřítku 1 : M5: Mapa navržených zásahů a opatření v lesních porostech v měřítku 1 : 10 000 Tabulka Popis lesních porostů a výčet plánovaných zásahů v nich Příloha č. T1 2.4.2 Základní údaje o rybnících, vodních nádržích a tocích Na území PR Plenisko se nevyskytují rybníky. Území je protkáno řadou drobných vodních pramenišť přecházejících v drobné potůčky. Přes tyto potůčky jsou často vytvořeny dřevěné lávky z kuláčů. Což lze považovat za vhodné a nijak to nenarušuje přírodní procesy v rezervaci. Do budoucna by bylo vhodné tyto lávky i nadále udržovat. 2.4.3 Základní údaje o nelesních pozemcích Na území PR Plenisko se nevyskytují nelesní pozemky. 18

2.5 Zhodnocení výsledků předchozí péče a dosavadních ochranářských zásahů do území a závěry pro další postup Dle předchozího plánu péče o období 2009 až 2018 (ŽÁRNÍK, KVITA, 2008) navrhovali v některých částech rezervace ponechání samovolnému vývoji (téměř na většině území). Dále navrhovali kontrolní pochůzky v souvislosti s monitoringem výskytu lýkožrouta smrkového (Ips typographus) a následné umisťování lapačů a feromonových návnad (ačkoli tyto slouží ne k boji, ale pouze k monitoringu stavu). Přesně počty a umístění lapačů bylo na hospodářském uvážení správce a vlastníka lesa. Okrajovou záležitostí byla údržba průchodnosti lesních chodníků. V rezervaci v porostní skupině 217C5/1p došlo k podsadbě jedle bělokoré, zde postupně odchází a rozpadají se úrovňové olše šedé. V horní hřbetové části došlo k rozpadu a odstranění porostů v důsledku nahodilé těžby, spíše kalamity v souvislosti s výskytem lýkožrouta. Ve střední části rezervace se nacházejí dospělé porosty smrku ztepilého, kdy celé skupiny jsou suché nastojato a kompletně sežrány lýkožroutem smrkovým. Vzhledem k současnému řešení kalamitní situace v souvislosti s plošným chřadnutím smrkových porostů v celé České republice a předmětu a cíli ochrany PR Plenisko, je na zvážení, přistoupit k ponechání celých proschlých skupin smrku k jejich postupnému rozpadu. Tyto skupiny také představují významnou potravu pro datlovité ptáky. Jejich postupný rozpad umožní nastolení průběhu malého generačního cyklu lesa, tímto způsobem by také mohla být zajištěna obnova porostů (možnost zmlazování se na rozpadlých kmenech od 6. vegetačního stupně). Nutná bude ale kontrola zabuřenění a případná podsadba bukem lesním či jedlí bělokorou, pro potřeby zajištění vhodné druhové skladby. Možné je i podsazovat jednotlivě javorem klenem a jeřábem ptačím. Jinak ponechat porosty v následujícím decéniu bez zásahu. 2.6 Stanovení prioritních zájmů ochrany území v případě jejich možné kolize Kolize zájmů ochrany přírody se nepředpokládá. Prioritním zájmem ochrany je ochrana lesního porostu a podpora charakteru hospodářského tvaru lesa vysokého se směřováním k ponechání lesa samovolnému vývoji. Do té doby bude třeba v rezervaci překonat 1 až 2 stupně přirozenosti (převážně z lesa přírodě blízkého). Z pohledu péče o lesní ekosystémy by bylo vhodné podporovat dřeviny přirozené druhové skladby, jejich přirozené zmlazování a vývoj. 19

3. Plán zásahů a opatření 3.1 Výčet, popis a lokalizace navrhovaných zásahů a opatření v ZCHÚ 3.1.1 Rámcové zásady péče o území nebo zásady jeho jiného využívání a) péče o lesy V PR Plenisko je dominantním porostním typem smrkový s bukem lesním a jedlí bělokorou. Dalšími porostními typy, které lze vylišit je typ smrkový (jedná se převážně o mladší porosty při okrajích rezervace a v části ochranného pásma), třetím typem je samotná porostní skupina 217C5/1p, kde je na velmi malé části porostní typ olšový s jedlí (tento typ není třeba zvláště vylišovat vzhledem k malé rozloze a individuální péči). Vzhledem k současnému stavu PR Plenisko, vysokému stupni přirozenosti lesních porostů, je vhodné na některých místech rezervace, téměř na 75% území, ponechat porosty v tomto decéniu bez zásahu a do budoucna pravděpodobně přirozenému vývoji. Tam kde došlo k rozpadu smrkových skupin, je vhodné uvažovat o podsadbách javoru klenu a jeřábu ptačího za účelem zvýšení druhové diverzity přirozeně se vyskytujících dřevin na tomto stanovišti. Nutné bude sledovat mladší a mladé porostní skupiny, případně přistoupit k jejich rekonstrukci, to ale bude i na zvážení vlastníka, vzhledem k celkové situaci v lesnictví a nedostatku pracovníků nebo finančních prostředků. Samozřejmostí by měla být aktivní redukce zvěře a ochrana proti škodám zvěří, zároveň zachování klidového režimu pro rozmnožování ptactva. Vhodné je udržovat chodníčky přes vodní toky. Případné zásahy provádět na podzim nebi v zimním období. Rámcová směrnice péče o les podle souborů lesních typů: 5N, 5S, 5U, 5V, 6S, 6L, 6N, 6K, 6V, 6Y les zvláštního určení, (cílový hospodářský soubor 54 účelový management živných stanovišť vyšších poloh) číslo směrnice kategorie lesa 1 32a lesy zvláštního určení soubory lesních typů (SoLT) 5N, 5S, 5U, 5V, 6K, 6L, 6N, 6S, 6V, 6Y SoLT 5N, 5S, 5U, 5V, 6K, 6L, 6N, 6S, 6V, 6Y cílová druhová skladba dřevin (%) při obnově lesa základní dřeviny Smrk ztepilý (40%), buk lesní (30%), jedle bělokorá (30%) meliorační a zpevňující dřeviny (MZD) Dle složení potenciální přirozené druhové skladby dřevin lze předpokládat při cílovém stavu samovolné plnění minimálního podílu MZD (ekologicko-stabilizačních dřevin). A) porostní typ B) porostní typ ostatní dřeviny Olše šedá (Alnus incana), javor klen (Acer pseudoplatanus), jeřáb ptačí (Sorbus aucuparia), bříza bělokorá (Betula bendula), vrby (Salix spp.), jilm horský (Ulmus glabra), jasan ztepilý (Fraxinus excelsior) smrkový s bukem lesním a jedlí bělokorou smrkový 20

základní rozhodnutí obmýtí obnovní doba obmýtí obnovní doba Fyzický věk nepřetržitá hospodářský způsob Dle hospodářského uvážení vlastního a nastalé situace Dle hospodářského uvážení vlastního a nastalé situace / lze i nepřetržitá V tomto decéniu bez zásahu podrostní dlouhodobý cíl péče o lesní porosty Zachovat autochtonní genofond dřevin přírodního lesa s existencí malého vývojového generačního cyklu se střídáním vývojových fází a stádií dorůstání, zmlazování, rozpadů a dožívání. Maximálně podpora přirozených vývojových procesů a malého generačního cyklu lesa, zasahovat co nejméně. Udržovat klid v území, tlumit stavy zvěře. způsob obnovy a obnovní postup Dle aktuální situace a možností rozpracování porostů, případně rekonstrukce a podsadba dřevinami přirozené druhové skladby. Podporovat přednostně JD, BK a KL, případně JŘ. péče o nálety, nárosty a kultury Zaměřit se na kvalitu (genetickou) a stabilitu, dosazovat přimíšené dřeviny (kvalitní sadební materiál). Udržovat nízké stavy zvěře, používat oplocenky nebo individuální ochranu, nepoužívat plastové chrániče. Zasahovat co nejméně. V tomto decéniu bez zásahu, směřování k samovolnému vývoji.. výchova porostů opatření ochrany lesa Dle situace případné intenzivní zásahy, podpora vertikálního zápoje, tloušťková a výšková diferenciace. Nebude zde (ani v ochranném pásmu) přikrmována zvěř, včetně podávání solí, vitamínů a léčiv. V území se nachází honitba nutná spolupráce při snižování stavů zvěře z důvodu důsledné ochrany porostů. V případě usychání porostů nebo prosychání porostů konzultace způsobu ochrany s krajským úřadem. Možnost ponechání porostů bez zásahu, zvážit vliv na okolní porosty. provádění nahodilých těžeb Případné nahodilé těžby SM provádět s orgány ochrany přírody. doporučené technologie Veškeré zásahy realizovat mimo hnízdní období, nejlépe na podzim nebo v zimě. Použít méně hlučnou techniku z důvodu hnízdění ptactva. Respektovat minimální narušení území. Nerozšiřovat cestní síť. poznámka Území (včetně jeho porostních okrajů) nevyužívat pro skladování dříví. Případná údržba dřevěných chodníčků. Komplexní zásady pro ochranu území: Převést lesní porosty na porosty s přirozenou druhovou skladbou podle doporučení na základě zpracovaných Oblastních lesnicko-typologických elaborátů dostupných a uložených na příslušných pobočkách ÚHÚL (a dále dle Plívy 1991). Při obnově porostů důrazně dbát na použití kvalitního sadebního materiálu z uznaného zdroje. Obecně používat sadební materiál podle zákona a zásad statní lesnické politiky v oblasti s nakládáním reprodukčního materiálu dřevin. Sadební materiál místní provenience. Uplatňovat spíše prostokořenné sadební materiál (vyšší pravděpodobnost genetického původu). 21

Při obnově používat oplocenky na ochranu proti škodám zvěří či vhodnou individuální ochranu. Vyhnout se plastovým chráničům. Výrazně omezit stavy zvěře na minimum, nezavádět na území PR přikrmovací myslivecká zařízení. Je vhodné umístit myslivecká lovná zařízení či pozorovatelny. V žádném případě neaplikovat hnojení, letecké postřiky, herbicidy apod. Pěstební a těžební práce provádět v podzimním nebo zimním období z důvodu minimálního rušení hnízdícího ptactva. Území směřovat k podpoře samovolného vývoje. b) péče o rybníky (nádrže) a vodní toky - - - c) péče o nelesní pozemky - - - d) péče o rostliny Při realizaci případných zásahů maximálně šetřit půdní povrch. Území směřuje k samovolnému vývoji. Nerozšiřovat cestní síť. e) péče o živočichy Dle doposud provedených inventarizačních průzkumů území PR Plenisko náleží mezi významnou lokalitu pro ochranu ptactva, a to nejen pro hnízdní populace například strakapoudů. Proto by se péče o lesní ekosystémy měla ubírat tímto směrem. Nutná je podpora výskytu potenciálních hnízdních doupných stromů v současnosti i výhledově. Významný je výskyt jeřábka lesního. V území proto maximálně udržovat klidový režim (a to i z důvodu občasného zavítání např. rysa ostrovida). 3.1.2 Podrobný výčet navrhovaných zásahů a činností v území a) lesy Podrobný výčet navrhovaných zásahů a činností je uveden v příloze v tabulce T1. Příloha: tabulka Popis lesních porostů a výčet plánovaných zásahů v nich příloha č. T1 Pozn.: Mapa dílčích plocha a objektů je totožná s jednotkami prostorového rozdělen lesa. b) nelesní pozemky - - - 3.2 Zásady hospodářského nebo jiného využívání ochranného pásma včetně návrhu zásahů a přehledu činností Ochranným pásmem je podle zákona č. 114/1992 Sb., 37 odst. 1 území do vzdálenosti 50 m od hranic PR. Pro celou plochu ochranného pásma jsou doporučeny následující zásady: 22

- postupně převádět lesní porosty na porosty přírodě blízké podle doporučené přirozené druhové sklady na základě zpracovaných Oblastních lesnickotypologických elaborátů (HOLUŠA 2007) dostupných a uložených na příslušných pobočkách ÚHÚL (a dále dle Plívy 1991); - používat sadební materiál podle zákona a zásad statní lesnické politiky v oblasti s nakládáním reprodukčního materiálu dřevin. Sadební materiál místní provenience; - nepoužívat myslivecká přikrmovací zařízení, výrazně tlumit stavy zvěře; - nepodporovat rekreační aktivity hromadného charakteru z důvodu rušení ptactva a jiných živočichů; - těžební a pěstební činnosti je vhodné realizovat mimo hnízdní období ptactva, tedy nejlépe na podzim a v zimě; - tyto zásady vhodně zohlednit v novém lesním hospodářském plánu na následující období. 3.3 Zaměření a vyznačení území v terénu Provést obnovu a údržbu značení hranic, případně použít pro stabilizaci hranic hraničníky v lomových bodech v terénu (zejména v části hraničící se státní hranicí s Polskem). V rámci území je potřeba obnovovat barevné pruhy vyznačujících hranice zvláště chráněného území. Zkontrolovat cedule se státními znaky. 3.4 Návrhy potřebných administrativně-správních opatření v území Vzhledem k dlouhodobosti existence ZCHÚ a jeho původnímu předmětu ochrany, by orgán ochrany přírody měl zvážit vydání novely vyhlášení území se specifikací nového předmětu ochrany blíže určeného a správně vymezeného. 3.5 Návrhy na regulaci rekreačního a sportovního využívání území veřejností Jakékoliv rekreační nebo sportovní aktivity, mimo redukce zvěře výkonem práva myslivosti, nejsou žádoucí. 3.6 Návrhy na vzdělávací využití území PR Plenisko je velmi vhodné, vzhledem ke svému charakteru lesa s přechodem k přirozenému vývoji, k využití pro exkurze v rámci vzdělávání lesníků, a to jak středoškoláků, tak vysokoškoláků. Tyto exkurze je nutno realizovat ve spolupráci jak s lesníky, tak s orgány ochrany přírody s ohledem na rozmnožování ptactva a udržování klidového režimu v území. Do budoucna by bylo vhodné naplánovat i zpracování bakalářských nebo diplomových prací například v rámci inventarizace dřevin. 3.7 Návrhy na průzkum či výzkum a monitoring předmětu ochrany území Nadále pokračovat v systému započatých inventarizačních průzkumů. Vhodné by bylo je doplnit i o průzkumy pečlivý lesnický inventarizační průzkum nebo průzkum historický (za účelem přesného podchycení vlivů, které formovaly současný stav území). Inventarizační průzkumy provádět nejpozději jeden až dva roky před ukončením platnosti aktuálního plánu péče. 23

4. Závěrečné údaje 4.1 Předpokládané orientační náklady hrazené orgánem ochrany přírody podle jednotlivých zásahů (druhů prací) Druh zásahu (práce) a odhad množství (např. plochy) Orientační náklady za rok (Kč) Orientační náklady za období platnosti plánu péče (Kč) Jednorázové a časově omezené zásahy Obnovu a údržba pruhového značení (na strom, případně použití hranečníků) cca 2500 m ---------- 5.000,- Inventarizační průzkum ornitologický 1x ---------- 8.000,- Inventarizační průzkum botanický vyšší rostliny ---------- 17.000,- Inventarizační průzkum lesnický ---------- 12.000,- Inventarizační průzkum saproxylického hmyzu (Coleoptera) ---------- 10.000,- Inventarizační průzkum historický (lesnickohistorický) ---------- 10.000,- Dosadba dřevin příměsi (KL, JŘ) ---------- 20.000,- Jednorázové a časově omezené zásahy celkem (Kč) ---------- 82.000,- Opakované zásahy Zřízení a údržba oplocenek a použití individuální ochrany (kontrola 1x ročně) standardní drátěná 42.000,- 420.000,- oplocenka (180 cm) cca 400 m délky Opakované zásahy celkem (Kč) ---------- ---------- N á k l a d y c e l k e m (Kč) ---------- 420.000,- Poznámka: Ceny vycházejí z nákladů obvyklých opatření AOPK ČR /MŽP pro rok 2018 bez DPH. 24

4.2 Použité podklady a zdroje informací BUČEK A., LACINA J. (1999) Geobiocenologie II. Brno, Mendelova zemědělská a lesnická Univerzita: 240 s. CULEK M. (1996) Biogeografické členění České republiky. Enigma, Praha, 347 pp. CULEK M. [ED.] (2005) Biogeografické členění České republiky, II. díl, AOPK ČR, Praha, 590 pp. CULEK M., GRULICH V,; LAŠTŮVKA, Z. ET AL.(2013) Biogeografické regiony České republiky. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2013. 447 s. DEMEK, J. ET AL. (1987) HORY A NÍŽINY, ZEMĚPISNÝ LEXIKON. ACADEMIA, PRAHA, 584 S. HOLUŠA, J. ST., HOLUŠA, O. (2000) Přírodní podmínky oblasti. In Holuša, J. st., Peřina, J., Holuša, O. (2000) Oblastní plán rozvoje lesů. Přírodní lesní oblast 40 Moravskoslezské Beskydy (platnost 2000-2019). Přírodní lesní oblast 40 Moravskoslezské Beskydy (platnost 2000-2019). Brandýs nad Labem. Depon in Frýdek-Místek. 2000. CHYTRÝ M. ET AL. (eds.) (2010) Katalog biotopů České republiky. Habitat catalogue of the Czech Republic. Praha, Agentura ochrany přírody a krajiny ČR: 445 s. KOČVARA, R. (2005) Ornitologický průzkum Přírodní rezervace Plenisko. [depon. in Krajský úřad Moravskoslezského kraje, Ostrava]. 25 stran. KOTLABA, F. (1989) Výsledky mykologického průzkumu z let 1987 1988. Inventarizační průzkum PR Plenisko. [depon. in Krajský úřad Moravskoslezského kraje, Ostrava]. 18 stran. MÍCHAL, I., PETŘÍČEK, V. A KOL. (1999) Péče o chráněná území. II. Lesní společenstva. Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky. Praha. 713 s. PLÍVA, K. (1991) Přírodní podmínky v lesním plánování. Díl 1. In: Funkčně integrované lesní hospodářství. ÚHÚL Brandýs nad Labem. 263 p. POLČÁK, J. (2017) Inventarizační průzkum PR Plenisko. [depon. in Krajský úřad Moravskoslezského kraje, Ostrava]. 40 stran. QUIT, E. (1971) Klimatické oblasti Československa, Geografický ústav ČSVA, Brno. STONAVSKÝ J. (2017) Přírodní rezervace Plenisko. Inventarizační průzkum entomologický. Saproxylický hmyz. [depon. in Krajský úřad Moravskoslezského kraje, Ostrava]. 13 stran. SKALICKÝ V. (1988): Regionálně fytogeografické členění. In: Hejný S. & Slavík B. [eds], Květena České socialistické republiky 1: 103 121, Academia, Praha. TOMAN, V. (1993) Zpráva z kontrolní návštěvy chráněného území. [depon. in Krajský úřad Moravskoslezského kraje, Ostrava]. VANSA, M. (1983) Inventarizační průzkum botanický. [depon. in Krajský úřad Moravskoslezského kraje, Ostrava]. VYHLÁŠKA MŽP ČR Č. 395/1992 SB., kterou se provádějí některá ustanovení zákona České národní rady č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny, v platném znění. VYHLÁŠKA MZE ČR Č. 84/1996 SB., o lesním hospodářském plánování. ZÁKON ČESKÉ NÁRODNÍ RADY Č. 114/1992 SB., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů. VYHLÁŠKA Č. 45/2018 SB., O PLÁNECH PÉČE. REZERVAČNÍ KNIHA PR PLENISKO: Ms. [depon. in Krajský úřad Moravskoslezského kraje, Ostrava]. ZÁVADA, P. (2007) Analýza přirozené obnovy v pralesovité rezervaci Plenisko (LS Jablunkov) v letech 2004 2006. Diplomová práce. Lesnická a dřevařská fakulta, MZULU v Brně. Brno. 55 stran. 25

ŽALOUDÍK V. (1977) Historie lesů LZ Jablunkov II. a III. cyklus 1969/71, 1975/1977. Dep. in ÚHUL Brandýs nad Labem, pob. Frýdek-Místek. ŽÁRNÍK, M. (2007) Přírodní rezervace Plenisko. Inventarizační průzkum lesnický. [depon. in Krajský úřad Moravskoslezského kraje, Ostrava]. 22 stran. ŽÁRNÍK, M., KVITA, D. (2008) Plán péče o Přírodní rezervaci Plenisko na období 2009-2018. [depon. in Krajský úřad Moravskoslezského kraje, Ostrava]. 32 stran. URL: http://geoportal2.uhul.cz/index.php (11/2018) URL: http://kontaminace.cenia.cz/ (11/2018) URL: https://geoportal.lesycr.cz/ (112018) 4.3 Seznam používaných zkratek AOPK ČR Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky LHC lesní hospodářský celek LHP lesní hospodářská plán OP ochranné pásmo PR Přírodní rezervace ZCHÚ zvláště chráněné území SoLT soubor lesních typů ÚHÚL Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs nad Labem 26

5. Obsah 1. Základní údaje o zvláště chráněném území... 2 1.1 Základní identifikační údaje... 2 1.2 Údaje o lokalizaci území... 3 1.3 Vymezení území podle současného stavu katastru nemovitostí... 3 1.4 Výměra území a jeho ochranného pásma... 4 1.5 Překryv území s jinými chráněnými územími... 4 1.6 Kategorie IUCN... 5 1.7 Předmět ochrany ZCHÚ... 5 1.7.1 Předmět ochrany ZCHÚ podle zřizovacího předpisu... 5 1.7.2 Hlavní předmět ochrany ZCHÚ současný stav... 5 1.8 Předmět ochrany EVL anebo PO, s kterými je ZCHÚ v překryvu... 9 1.9 Cíl ochrany... 10 2. Rozbor stavu zvláště chráněného území s ohledem na předmět ochrany... 10 2.1 Stručný popis území a charakteristika jeho přírodních poměrů... 10 2.2 Historie využívání území a zásadní pozitivní i negativní vlivy lidské činnosti v minulosti, současnosti a blízké budoucnosti... 12 2.3 Související plánovací dokumenty, správní rozhodnutí a právní předpisy... 15 2.4 Současný stav zvláště chráněného území a přehled dílčích ploch... 15 2.4.1 Základní údaje o lesích... 15 Přehled výměr a zastoupení souborů lesních typů... 16 2.4.2 Základní údaje o rybnících, vodních nádržích a tocích... 18 2.4.3 Základní údaje o nelesních pozemcích... 18 2.5 Zhodnocení výsledků předchozí péče a dosavadních ochranářských zásahů do území a závěry pro další postup... 19 2.6 Stanovení prioritních zájmů ochrany území v případě jejich možné kolize... 19 3. Plán zásahů a opatření... 20 3.1 Výčet, popis a lokalizace navrhovaných zásahů a opatření v ZCHÚ... 20 3.1.1 Rámcové zásady péče o území nebo zásady jeho jiného využívání... 20 3.1.2 Podrobný výčet navrhovaných zásahů a činností v území... 22 3.2 Zásady hospodářského nebo jiného využívání ochranného pásma včetně návrhu zásahů a přehledu činností... 22 3.3 Zaměření a vyznačení území v terénu... 23 3.4 Návrhy potřebných administrativně-správních opatření v území... 23 3.5 Návrhy na regulaci rekreačního a sportovního využívání území veřejností... 23 3.6 Návrhy na vzdělávací využití území... 23 3.7 Návrhy na průzkum či výzkum a monitoring předmětu ochrany území... 23 4. Závěrečné údaje... 24 4.1 Předpokládané orientační náklady hrazené orgánem ochrany přírody podle jednotlivých zásahů (druhů prací)... 24 4.2 Použité podklady a zdroje informací... 25 4.3 Seznam používaných zkratek... 26 5. Obsah... 27 6. Zpracovatelé... 28 7. Přílohy... 28 27

6. Zpracovatelé Ing. Kateřina Holušová, Ph.D. et Ph.D., Jungmannova 444, Frýdek-Místek 738 01, email: holusova.katerina@seznam.cz Prof. Ing. Otakar Holuša, Ph.D. et PhD., Jungmannova 444, Frýdek-Místek 738 01, email: holusao@email.cz Datum zpracování: 27. listopadu 2018 7. Přílohy Tabulky: Příloha T1 - Popis lesních porostů a výčet plánovaných zásahů v nich (Tabulka k bodu 2.4.1 a k bodu 3.1.2). Fotodokumentace Mapy: Příloha M1 Orientační mapa s vyznačením území na podkladě základní mapy Příloha M2 Katastrální mapa se zákresem ZCHÚ a jeho ochranného pásma Příloha M3 Lesnicko-typologická mapa Příloha M4 Mapa stupňů přirozenosti lesních porostů Příloha M5 Mapa navržených zásahů a opatření v lesních porostech 28

Příloha T1 - Popis lesních porostů a výčet plánovaných zásahů v nich (tabulka k bodu 2.4.1 a k bodu 3.1.2) zvláště chráněné území Zpracováno dle Lesního hospodářského plánu pro LHC Opava (1273) s platností od 1. 1. 2009 do 31. 12. 2018 ke stavu říjen 2018 dřevina výměra Označení číslo (dle dílčí zastoupení JPRL / dílčí Etáž SoLT rámcové vyhl. č. věk doporučený zásah N plochy dřevin Pozn. plocha směrnice 83/1996 (ha) (%) Sb.) SM 60 Porost je věkově a výškově BK 35 diferencovaný. Buk tvoří hlavní 217A17/9/2 17/9/2 2,84 5S, 5V, 5U 1A 200/95/35 úroveň, společně se smrkem, 3 - - - JD 5 který prosychá. V tomto decéniu bez zásahu. 217B17/10/2 17/10/2 12,5 6S, 5S, 5N, 6V, 5V, 5K 217B3 3 1,07 5K, 5N 1B 1A SM 55 BK 30 JD 15 SM 60 BK 15 JD 15 KL 10 185/135/95 33 Významně je zastoupena jedle bělokorá (15%), která dosahuje místy i úrovně, ale jinak tvoří různá vývojová stádia (nárosty, mlaziny, tyčkoviny). Porost je ponechán bez zásahu. Dochází k propadávání dřevin, jak ve smrku, tak v buku. Tvoří se pralesovitý charakter různá vývojová stadia. Porost má místy velmi dobrý vertikální zápoj, některé stromy pravděpodobně přesáhly věkovou hranici 200 let. Pravděpodobně buk lesní i někteří jedinci smrku ztepilého. Kontinuálně jsou zastoupeny všechny tloušťkové třídy. Tyčkovina směsi smrku ztepilého (60%), buku lesního (15%), jedle bělokoré (15%) a dalších dřevin (javor klen, bříza bělokorá, výjimečně olše šedá). Smrk začíná ustupovat buku a jedli. Nutno podpořit další dřeviny. SP 3 3 - - - 3 3 - - - 3 217C5/1p 5/1p 1,14 6S, 6L 1A SM 75 55/10 Místo, kde v minulosti stávalo 1 Umělá 7 29

217C16/10/1r 16/10/1r 4,3 6N, 6K 1A 217C1a 1a 1,05 6K 1B OLS JD 20 5 hospodářské stavení a plocha byla zemědělsky využívána. Dnes v na úrovni olše šedá se smrkem. Prozatím převládá olše, která se ale postupně rozpadá. Byla realizována úspěšná podsadba jedle bělokoré po celé ploše. SM 80 BK 10 JD 10 SM 80 BK 10 JD 10 165/110/10 217E2a 2a 0,7 6K 1B SM 100 20 217E10/2b 10/2b 0,4 6K, 6N 1B SM 80 BK 20 10 110/20 V horní části došlo k rozpadu smrku ztepilého a ten byl odstraněn. Dnes je patrné zmlazení směsi dřevin břízy bělokoré, jeřábu ptačího, smrku ztepilého. Nutno podporovat přirozené zmlazení jedle bělokoré a podsadby buku lesního. Nejmladší část území, svým charakterem se jedná o v minulosti rozpadlé smrkové porosty, které se dneska obnovují směsí dřevin. Opět smrk, jeřáb ptačí, bříza bělokorá, výjimečně jedle bělokorá. Buk zde vystupuje pouze minimálně. Jedná se vrcholovou partii celého území, kyselé stanoviště. Mlazina až tyčkovina, převážně smrková, výjimečně další dřeviny jako bříza bělokorá, jeřáb ptačí nebo vrby. Porost je vhodné sledovat a případně podsazovat bukem a jedlí bělokorou.. Opět převážně smrková porostní skupina s nadúrovní buku lesního podsadba JD. 2 - - - 3 1 1 1 Postup dle směrnice. Nevhodné provedení jednotek prostorového rozdělení lesa. Mělo být spíše součástí dílce 217C Nevhodné provedení 3 3 3 30

a smrku ztepilého. Opět nevhodně provedené rozdělení lesa. Výšková a věková diferenciace porostu. Příměs JD. Postup dle směrnice 1B. jednotek prostorového rozdělení lesa. Mělo být spíše součástí dílce 217C Vysvětlivky: N naléhavost, SP stupeň přirozenosti Naléhavost - stupně naléhavosti jednotlivých zásahů se uvádí podle následujícího členění: 1. stupeň - zásah naléhavý (nelze odložit, je nutný pro zachování předmětu ochrany); 2. stupeň - zásah vhodný; 3. stupeň - zásah odložitelný. Stupeň přirozenosti odvozen dle vyhlášky č. 45/2018 Sb., o plánech péče. 31

Fotodokumentace Obr. 1 Jedno z pramenišť, kde byla nalezena larva páskovce dvouzubého (Cordulegaster bidentata), srpen 2018 (foto: O. Holuša) Obr. 2 Dospělá larva páskovce dvouzubého (Cordulegaster bidentata), na jaře příštího roku z ní bude dospělec, srpen 2018 (foto: O. Holuša) 33

Obr. 3 Datlík tříprstý (Picoides tridactylus) vyzobává larvy brouků na suchém smrku ztepilém (Picea abies), srpen2018 (foto: O. Holuša) Obr. 4 Pohled do PR Plenisko, přirozená druhová skladba 6. vegetačního stupně, horní část rezervace, srpen 2018 (foto: O. Holuša) 34