Návrh znaku a vlajky pro obec J E N E Č autor: Mgr. Jan Tejkal HERALDICKÁ TVORBA, Záblatská 23/25, 713 00 Ostrava-Heřmanice tel.602953832, 596236364, e-pošta: j.tejkal@volny.cz
Tvorba nových obecních (městských) symbolů: Podle platné právní úpravy mohou obce a města disponovat vlastními obecními (městskými) symboly, to znamená znakem a vlajkou (praporem). Pokud obec (město) nemá historický, řádně udělený, či tzv. vydržený znak či vlajku, je práva požádat prostřednictvím Podvýboru pro heraldiku a vexilologii Předsedu Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky o udělení symbolů. Při vytváření nových obecních symbolů je přitom nutno dbát především více či méně pevně stanovených zásad heraldické a vexilologické disciplíny a dále respektovat těsný významový vztah znaku a vlajky obce k lokalitě, jíž mají reprezentovat. Existuje několik základních tématických okruhů, jimiž se tvorba nového znaku a vlajky může inspirovat. V prvé řadě se jedná o vytvoření tzv. mluvícího znamení, jehož předností je transparentnost a široká srozumitelnost symbolů, nebo o navázání na historické pečetní či razítkové symboly obce, které do značné míry stanoví obsah nových symbolů a jež je vhodné zejména proto, že zachovává kontinuitu původních předheraldických a nových heraldických a vexilologických symbolů obce. Nelze-li adekvátně aplikovat princip mluvícího znamení, nebo není-li možno nalézt otisk pečeti či razítka, případně je-li pečetní obraz nevhodný - například vzhledem k jeho heraldicky neúnosné složitosti - k přepisu do znaku a vlajky obce, připadá v úvahu alternativní komplex námětových regionů - například symbolické vyjádření místního světce jakožto patrona obce, odkaz na význačné události nebo pověsti a mýty v dějinách obce, připomenutí erbovních motivů někdejších feudálních majitelů obce či příslušného panství, poukaz na specifické historické či současné řemeslné a jiné pracovní aktivity obyvatel obce, nebo vykreslení určitého relevantního přírodního motivu krajiny, do níž je obec zasazena, atd.atd.. Vlajka (prapor) obce nebo města by měla odpovídat podobě či symbolice obecního (městského) znaku. Jednou z možností, jíž naplňují (a zejména v minulosti naplňovaly) především městské lokality a lokality s historickými právy města či městečka, je geometricky koncipovaná vlajka ve formě kombinace horizontálních či vertikálních pruhů a případně dalších geometrických obrazců, barevně odvozených z tinktur (tj. barev a kovů) znaku, doplněných fakultativně o některé relevantní znakové figury pro zdůraznění neopakovatelnosti každé vlajky. Často - a zejména u lokalit bez městského statutu, kde vzniká vlajka současně se znakem - se přistupuje rovněž k tzv. opakování znaku, což znamená, že vlajka obce má stejnou či velmi podobnou figurální kompozici jako obecní (městský) znak. -2-
Znak obce Jeneč: Archivní průzkum nepotvrdil existenci vlastního obecního pečetního znamení obce Jeneč. Archivní fondy, u nichž lze očekávat případné užití pečeti obce, totiž ukazují pouze otisky pečeti panství Tachlovice. Z uvedeného vyplývá, že pro tvorbu znaku obce nemáme k dispozici vhodný sfragistický podklad v podobě historického obrazového obecního pečetního znamení, jehož figurální námět by mohl být uplatněn v novém (heraldickém) znaku obce. Pro tvorbu nového (heraldického) znaku obce to znamená nutnost využití alternativního postupu výběru vhodných znakových figur. Jinými slovy: Neukazuje-li se jako možné heraldizovat staré předheraldické obrazové znamení obce, znak obce lze vytvořit prostřednictvím kombinace znakových figur vyjadřujících relevantní motivy z historie obce. O které znakové figury může jít? Jedná se o figury připomínající obecně existenci dvou historických tvrzí a dvorů, případně figury odvozené z erbů některých z četných majitelů tvrzí a statků v Jenči - především těch nejstarších, nebo přímo se dle vsi píšících: 1.Figura kotvicového kříže zvaného též někdy křížem naděje ve spojení s figurou šestihroté hvězdy je odvozena ze starší verze znaku rytířského řádu křížovníků s červenou hvězdou, kteří se připomínají jako majitelé dvora v Jenči v roce 1253. 2.Figura šestihroté hvězdy současně připomíná jakožto mariánský atribut kladrubský klášter, který se uvádí jako majitel statků ve vsi již v roce 1115 a který užíval pečeti s obrazem P.Marie. 3.Figura rozkřídleného dravého ptáka (nebo jinak řečeno figura přirozené orlice) je odvozena z doloženého otisku pečeti Vácslava z Jenče z roku 1400. V obraze pečeti spatřujeme rozkřídleného ptáka, jehož stylizace ukazuje na to, že se mohlo jednat o zobrazení dravého ptáka. 4.Figura orlích křídel (nebo variantně pouze jednoho orlího křídla) představuje zjednodušenou heraldickou reflexi zmíněného erbu Vácslava z Jenče. 5.Figura ostruhové hvězdice (nebo jinak řečeno ostruhového kolečka s hroty) pochází z erbu se znamením ostruhy Zikmunda z Libědic a Jenče doloženého otiskem z roku 1463. Erbovní figura ostruhy je přitom v zájmu jednoduchosti zestručněna právě do podoby ostruhové hvězdice. 6.Figura stoupajícího půlměsíce (to znamená srpku měsíce s hroty nahoru) je převzata z erbu Volfa z Vřesovic, který se v roce 1567 připomíná jako sjednotitel dříve samostatných statků v obci. 7.Figura cimbuřového dělení štítu v různých modifikacích představuje obecné vyjádření existence dvou historických tvrzí na území obce. -3-
8.Figura brány do dvora s otevřenými vraty odkazuje obecně na někdejší dvory v obci, zejména pak na dvůr císařský (nikoliv ve smyslu jeho zobrazení, ale ve formě jednoduché heraldické figury). Otevřená brána pak připomíná i znaky pražských měst Malé Strany a Starého Města (s branami v hradebních zdech), jejichž měšťané byli majiteli četných statků ve vsi. Barevné řešení návrhu znaku obce: Při realizaci návrhu znaku lze postupovat tak, že se jednotlivé varianty návrhu znaku od sebe liší kromě kompozičního řešení také v barevném provedení. Pokud jde o zvolení barev znaku v obecné rovině, existuje v heraldickém tvarosloví pravidlo o nemožnosti pokládání barvy na barvu a kovu na kov. V klasické komunální heraldice českých zemí hovoříme o šesti základních tinkturách, k nimž posléze přibyly další doplňkové tinktury, kupříkladu tzv. přirozené barvy. Dvě z oněch základních tinktur jsou tzv. kovy - zlatá neboli žlutá a stříbrná neboli bílá, zatímco ostatní - červená, modrá, zelená a černá - patří do kategorie barev. Je tedy možno volit buď kovový štít (resp. kovové pole štítu) a barevné figury, či opačně barevný štít (resp. barevné pole štítu) a figury kovové. V obou případech je přitom vhodné zachovat co nejmenší možný počet tinktur. U návrhu znaku pro obec Jeneč lze pak - při zachování popsaného pravidla - uvažovat o následujících barevných kombinacích s těmito významy: -červená + černá = znakové tinktury znaku křížovníků s červenou hvězdou, -stříbrná + červená = historické české zemské barvy = poloha obce v centrální části Čech, -modrá = barva znakového štítu Volfa z Vřesovic, -stříbrná + červená + modrá = barvy české státní vlajky, -zlatá = tinktura pro rozrůznění komponent stříbrných figur (zbroj u dravého ptáka nebo vrata u brány do dvora). Blason neboli popis variant návrhu znaku obce: Varianta 1: V černém štítě pod stříbrnou cimbuřovou hlavou s kotvicovým křížem vpravo a hvězdou vlevo, obojí červené, stříbrný rozkřídlený dravý pták se zlatou zbrojí a jazykem. -4-
Varianta 2: V červeném štítě pod stříbrnou cimbuřovou hlavou s kotvicovým křížem vpravo a hvězdou vlevo, obojí červené, stříbrný rozkřídlený dravý pták se zlatou zbrojí a jazykem. Varianta 3: V modrém štítě pod stříbrnou cimbuřovou hlavou s kotvicovým křížem vpravo a hvězdou vlevo, obojí červené, stříbrný rozkřídlený dravý pták se zlatou zbrojí a jazykem. Varianta 4: Ve stříbrném štítě pod černou cimbuřovou hlavou kotvicový kříž mezi hvězdou a ostruhovou hvězdicí, pod nimi dvě orlí křídla, vše červené. Varianta 5: Ve stříbrném štítě pod cimbuřovou hlavou kotvicový kříž mezi hvězdou a ostruhovou hvězdicí, pod nimi dvě orlí křídla, vše červené. Varianta 6: Ve stříbrném štítě pod modrou cimbuřovou hlavou kotvicový kříž mezi hvězdou a ostruhovou hvězdicí, pod nimi dvě orlí křídla, vše červené. Varianta 7: V modro-červeně sníženým zúženým nahoře cimbuřovým stříbrným břevnem děleném štítě nahoře dvě stříbrná orlí křídla, v pravém kotvicový kříž a v levém hvězda, obojí červené, dole stříbrná ostruhová hvězdice. Varianta 8: Ve stříbrno-modře cimbuřově sníženě děleném štítě nahoře dvě orlí křídla, mezi nimi kotvicový kříž provázený dole hvězdou, vše červené, dole stoupající půlměsíc provázený nahoře ostruhovou hvězdicí, obojí stříbrné. Varianta 9: Ve stříbrno-modře cimbuřově sníženě děleném štítě nahoře levé orlí křídlo provázené vpravo kotvicovým křížem provázeným dole hvězdou, vše červené, dole stoupající půlměsíc provázený nahoře ostruhovou hvězdicí, obojí stříbrné. Varianta 10: Ve stříbrném štítě nad červenou cimbuřovou patou vpravo kotvicový kříž provázený dole hvězdou, obojí červené, vlevo červené orlí křídlo, v něm stříbrná ostruhová hvězdice. Varianta 11: V černém štítě dvě stříbrná orlí křídla, v pravém kotvicový kříž a v levém hvězda, obojí červené, pod nimi z dolního okraje vyrůstající stříbrná prázdná brána do dvora s červenou valbovou střechou a zlatými otevřenými vraty. -5-
Varianta 12: V modro-červeně polceném štítě dvě stříbrná orlí křídla, v pravém kotvicový kříž a v levém hvězda, obojí červené, pod nimi z dolního okraje vyrůstající stříbrná prázdná brána do dvora se zlatou valbovou střechou a zlatými otevřenými vraty. Vlajka obce Jeneč: Při tvorbě návrhu obecní vlajky platí, že námět nebo podoba vlajky musí korespondovat s figurálním obsahem či podobou návrhu znaku. Tuto zásadu lze realizovat ve třech základních intencích: I-Přistoupením k tzv. opakování znaku (ať již k tzv. doslovnému či tzv.částečnému opakování znaku), což znamená, že se v listu vlajky objeví zcela totožné figury ve stejné či obdobné kompozici jako ve znakovém štítu. II-Zjednodušením znakových figur do geometrické kombinace pruhů s totožnými barvami. III-Vzhledem ke konkrétnímu případu vyváženou kombinací postupů I. a II.. V případě návrhu vlajky pro obec Jeneč se přitom ukazuje jako vhodné postupovat takto: -varianty 1-6 = kombinace opakování všech obecných znakových figur v upravené kompozici se zjednodušením heroldské figury cimbuřové hlavy do podoby svislého žerďového pruhu odpovídající barevnosti, -varianty 7, 11 a 12 = kombinace doslovného opakování znakových figur křídel, kříže a hvězdy s nahrazením ostatních figur vodorovným pruhem či dvěma vodorovnými pruhy odpovídající barevnosti, -varianty 8-10 = kombinace doslovného opakování znakových figur kříže a hvězdy s geometrizací ostatních figur do podoby svislých pruhů či jiných vexilologických objektů odpovídající barevnosti. Popis variant návrhu vlajky obce: Varianta 1: Černý list s bílým třetinovým žerďovým pruhem. V pruhu kotvicový kříž provázený pod sebou šesticípou hvězdou, obojí červené. V listu bílý rozkřídlený dravý pták se žlutou zbrojí a jazykem. Poměr šířky k délce je 2:3. Varianta 2: Červený list s bílým třetinovým žerďovým pruhem. V pruhu kotvicový kříž provázený pod sebou šesticípou hvězdou, obojí červené. V listu bílý rozkřídlený dravý pták se žlutou zbrojí a jazykem. Poměr šířky k délce je 2:3. -6-
Varianta 3: Modrý list s bílým třetinovým žerďovým pruhem. V pruhu kotvicový kříž provázený pod sebou šesticípou hvězdou, obojí červené. V listu bílý rozkřídlený dravý pták se žlutou zbrojí a jazykem. Poměr šířky k délce je 2:3. Varianta 4: Bílý list s černým třetinovým žerďovým pruhem. V listu kotvicový kříž mezi šesticípou hvězdou a ostruhovou hvězdicí, pod nimi dvě orlí křídla, vše červené. Poměr šířky k délce je 2:3. Varianta 5: Bílý list s červeným třetinovým žerďovým pruhem. V listu kotvicový kříž mezi šesticípou hvězdou a ostruhovou hvězdicí, pod nimi dvě orlí křídla, vše červené. Poměr šířky k délce je 2:3. Varianta 6: Bílý list s modrým třetinovým žerďovým pruhem. V listu kotvicový kříž mezi šesticípou hvězdou a ostruhovou hvězdicí, pod nimi dvě orlí křídla, vše červené. Poměr šířky k délce je 2:3. Varianta 7: List tvoří tři vodorovné pruhy, modrý, bílý a červený, v poměru 3:1:1. V modrém pruhu dvě bílá orlí křídla, v žerďovém kotvicový kříž a ve vlajícím hvězda, obojí červené. Poměr šířky k délce je 2:3. Varianta 8: List tvoří tři svislé pruhy, červený, bílý a modrý, v poměru 1:2:3. V bílém pruhu kotvicový kříž provázený pod sebou šesticípou hvězdou, obojí červené. Poměr šířky k délce je 2:3. Varianta 9: List tvoří čtyři svislé pruhy, bílý, červený, bílý a modrý, v poměru 2:1:1:2. V žerďovém pruhu kotvicový kříž provázený pod sebou šesticípou hvězdou, obojí červené. Poměr šířky k délce je 2:3. Varianta 10: Červený list s bílým třetinovým žerďovým pruhem. V pruhu kotvicový kříž provázený pod sebou šesticípou hvězdou, obojí červené. Poměr šířky k délce je 2:3. Varianta 11: List tvoří dva vodorovné pruhy, černý a žlutý, v poměru 3:1. V černém pruhu dvě bílá orlí křídla, v žerďovém kotvicový kříž a ve vlajícím hvězda, obojí červené. Poměr šířky k délce je 2:3. Varianta 12: List tvoří modrá žerďová a červená vlající část a žlutý čtvrtinový dolní pruh. U svislé dělící linky v modré části bílé orlí křídlo s červeným kotvicovým křížem, v červené části bílé orlí křídlo s červenou šesticípou hvězdou. Poměr šířky k délce je 2:3. -7-
Vyjádření člena Podvýboru pro heraldiku a vexilologii Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky: K variantám návrhu znaku a vlajky obce je přiloženo vyjádření PhDr. Karla Müllera, ředitele Zemského archivu v Opavě, člena Podvýboru pro heraldiku a vexilologii Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky a garanta správnosti návrhů. Z tohoto vyjádření vyplývá, že všechny varianty návrhu vycházejí z obecných zásad heraldické a vexilologické tvorby a mohou být tedy předloženy Podvýboru pro heraldiku a vexilologii Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky s žádostí o schválení a doporučení Předsedovi PS P ČR znak a vlajku obci udělit. PhDr. Karel Müller přitom ve svém vyjádření současně uvádí své osobní doporučení pro varianty 1-3. Osobní pohled autora upřednostňuje varianty 4 nebo 1. Záleží ovšem především na zástupcích obce, kterou z předložených variant zvolí. Podmínkou je pouze heraldická a vexilologická správnost, kterou - jak dokládá přiložené vyjádření - splňují všechny předložené varianty návrhu. Poznámky: V současné právní terminologii figuruje jako primární pojem vlajka. Ve vexilologické terminologii se pak hovoří o vlajce, nebo o praporu dle způsobu užití. V rámci tohoto textu užíváme právně závazný pojem vlajka. Poměr stran (šířky a délky) listu vlajky je dle metodického pokynu Podvýboru pro heraldiku a vexilologii Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky shodný s poměrem stran státní vlajky České republiky tj. 2:3. Pojmy zlatá a stříbrná (tinktura) u znaku nahrazují u vlajky pojmy žlutá a bílá (barva). V heraldice se pravá a levá strana popisují z pohledu štítonoše. Z pohledu pozorovatele je tedy heraldicky pravá strana vlevo a heraldicky levá strana vpravo. Přílohy: 1.Výtvarná realizace variant návrhu znaku a vlajky obce Jeneč, dne 7.5.2010, Mgr. Jan Tejkal 2.Kladné vyjádření člena Podvýboru pro heraldiku a vexilologii Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, 3.Fotokopie relevantních archivních a knihovních materiálů z archivních a knihovních fondů Národního archivu v Praze, Archivu Národního muzea v Praze a archivu autora. -8-